:: wikimiki.org ::

Kingsley Amis

Kingsley Amis

Sir Kingsley William Amis [Ejmis] (16. dubna 1922 – 22. října 1995) byl anglický spisovatel a básník. K. Amis studoval v Londýně na City of London School a poté St. John's College v Oxfordu. Jelikož vypukla druhá světová válka, musel přerušit studia, během této války sloužil v britské armádě (konečná hodnost - poručík). Po válce (roku 1949) studium v Oxfordu dokončil.
Od roku 1949 působil jako vysokoškolský profesor angličtiny na několika universitách ve Velké Británii a Spojených státech. Syn: Martin Amis, spisovatel
Bratr: John Amis, hudebník

Dílo

Počátek jeho díla je spojen s generací rozhněvaných mladých mužů, pozdější romány lze považovat za satirické. Je považován za zakladatele tzv. universitního románu.
Jeho poezie patří do skupiny The Movement.
- Lucky Jim - 1954 (Šťastný Jim, 1959) – román o mladém vysokoškolském učiteli, který pomocí komična revoltuje proti akademickému prostředí, tím se autor vysmívá konvencím. Nekonvenčním chování hlavního hrdiny vznikají komické a trapné situace.
- That Uncertain Feeling - 1955, (Ten nejasný pocit)
- I like it here - 1958, (Mně se tu líbí, 2001)
- One Fat Englishman - 1963, (Tlustý angličan, 1968)
- The Egyptologist - 1965, napsáno spolu s Robertem Conquestem (Egyptologové, 1969)
- The Anti-Death League 1966, (Liga proti smrti)
- I Want It Now - 1968, (Chci to hned, 1991)
- The Green Man - 1969, (U zeleného muže, 1993)
- The Alteration - 1976, (Přeměna, 1994)
- Jake's Thing - 1978, (Jakeův problém, 1985)
- The Old Devils - 1986, (Staří parťáci, 1992)
- The Russian Girl - 1994, (Šťastná Anna, 1995)
- You Can't Do Both - 1994, (Obojí dělat nemůžeš, 1996) – částečně autobiografické
- The biographer's moustache - 1995, (Životopiscův knír, 1997)

Podívejte se také na

- Anglická literatura
- Rozhněvaní mladí muži
- Beat generation
- Seznam anglických spisovatelů Amis, Kingsley Amis, Kingsley Amis, Kingsley Amis, Kingsley Amis, Kingsley Amis, Kingsley

16. dubna

16. duben je 106. den roku podle gregoriánského kalendáře (107. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 259 dní.

Události

Česko
- 1991 spojení firmy Škoda Auto a německou automobilkou Volkswagen Svět
- 1950- Juan Manuel Fangio na voze Alfa Romeo, se stal vítězem Grand Prix San Rema
- 1961- Stirling Moss na voze Lotus, se stal vítězem Preis Von Wien

Narození

Česko
- 1882 Jaromír John, český spisovatel († 24. duben 1952) Svět
- 1867 - Wilbur Wright jeden z tvůrců prvního letadla těžšího než vzduch
- 1889 Charlie Chaplin, anglický filmový tvůrce († 25. prosince 1977)
- 1918 - Dick Gibson britský automobilový závodník
- 1922 Kingsley Amis, anglický spisovatel († 22. října 1995)
- 1927 Benedikt XVI., 265. papež římskokatolické církve
- 1979 Christijan Albers, holandský automobilový závodník

Úmrtí

Česko
- 2005 Tomáš Vojtěch, český jezdec rally Svět
- 1966 Eric Lambert, anglo-australský spisovatel (
- 19. ledna 1918)
- 1988 - José Dolhem (
- 26. 4 . 1944) francouzský automobilový závodník

Svátky

Česko
- Irena Svět
-

Viz také:

- 15. duben 17. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月16日 ko:4월 16일 simple:April 16 th:16 เมษายน

22. října

22. říjen je 295. den roku podle gregoriánského kalendáře (296. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 70 dní. Svátek má Sabina, v církevním kalendáři Marie Salome Galilejská.

Události

Česko
- Svět
- 1797 – Francouz André-Jacques Garnerin uskutečnil první seskok padákem z balónu naplněného vodíkem z výšky 680 metrů.
- 1953 – Laos získal nezávislost na Francii.
- 1966 – družice Měsíce Luna 12.
- 1969 – Cosmos 305, pokus o návrat vzorků z Měsíce.
- 1975 – na oběžnou dráhu Venuše se dostala sovětská sonda Veněra 9, čímž se stala prvním umělým satelitem Venuše.
- 2004 – Ruská Duma (dolní komora parlamentu) schválila ratifikaci Kjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů.

Narození

Česko
- Svět
- 1811 – Ferenc Liszt, maďarský klavírní virtuóz a skladatel († 31. července 1886)
- 1870 – Ivan Alexejevič Bunin, ruský spisovatel († 8. listopad 1953)
- 1847 – Koos de la Rey, búrský generál († 15. září 1914)
- 1921 – Georges Brassens, francouzský písničkář († 31. října 1981)

Úmrtí

Česko
- 1993 – Jiří Hájek, český politik (
- 6. června 1913) Svět
- 741 – Karel Martel, Francký vládce (
- 686)
- 1906 – Paul Cézanne, francouzský malíř (
- 1839)
- 1915 – Wilhelm Windelband, německý filozof
- 1995 – Kingsley Amis, anglický spisovatel (
- 16. dubna 1922)

Svátky

Česko
- Sabina Katolický kalendář
- Svatá Marie Salome Svět
- Den porozumění koktavosti

Viz také

- 21. říjen 23. říjen – kalendář Kategorie:Říjen ja:10月22日 ko:10월 22일 simple:October 22 th:22 ตุลาคม

1995

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1990 1991 1992 1993 1994 - 1995 - 1996 1997 1998 1999 2000 ----

Události

Česko
- nové územněsprávní členění města Praha, zavedení samosprávy městských částí
- zpoplatněno používání dálnic a rychlostních silnic
- centrum Kutné Hory zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO
- strakonický hrad se stal národní kulturní památkou
- Česko vstoupilo do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Svět
- 1. ledna - Evropská unie se rozšířila o Rakousko, Švédsko a Finsko
- 13. října společností Microsoft uvedla na trh Windows 95
- 19. prosince podepsána mírová smlouva v americkém Daytonu; viz Sarajevo
- 24. prosince Askar Akajev byl znovu zvolen prezidentem Kyrgyzstánu
- Aleksander Kwaśniewski se stal prezidentem Polska
- Jacques Chirac se stal prezidentem Francie a Andorry
- přijata nová ústava Jihoafrické republiky
- Bosna a Hercegovina vyhlásila nezávislost
- První systém wiki
- IBM koupilo Lotus
- První veřejná verze Apache
- Commonwealth - Mozambik a Kamerun se staly členy, členství suspendováno Nigérii
- ukrajinská vláda zrušila krymskou ústavu a prezidentský úřad a zavedla přímou správu ukrajinského prezidenta
- Slovinsko a Švédsko členy EUROCONTROLu
- Hamád Ibn Chalífa as-Sání svrhl otce a stal se emírem Kataru

Vědy a umění

- 23. května firma Sun představila objektově orientovaný programovací jazyk Java
- 30. září NASA ukončila pravidelné spojení se sondou Pioneer 11
- Sonda Galileo byla navedena na oběžnou dráhu kolem Jupiteru
- Hans Bethe zveřejnil otevřený dopis žádající všechny vědce, aby „přerušili a odmítali“ práci na jakékoli části vývoje a výroby jaderných zbraní
- vznikla slovenská hudební skupina Iné Kafe

Nobelova cena

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 19. března - tragicky zahynul Josef Vavroušek, bývalý federální ministr životního prostředí; v Tatrách ho zavalila lavina
- 22. července Otakar Borůvka, český matematik (
- 10. května 1899)
- 15. prosince Miroslav Katětov, český matematik (
- 17. března 1923)
- Jiří Šust, český hudební skladatel (
- 1919) Svět
- 23. únor James Herriot, britský veterinář a spisovatel
- 17. červenec - Juan Manuel Fangio, argentinský pilot Formule 1
- 22. října Kingsley Amis (
- 16. dubna 1922), anglický spisovatel
- Albert Goodheir, skotský esperantista, spisovatel a překladatel (
- 1912)

Hlava státu

- Česko - Václav Havel
- Andorra - Jacques Chirac
- Francie - Jacques Chirac
- Polsko - Aleksander Kwaśniewski
- Katar - Hamád Ibn Chalífa as-Sání
- Kyrgyzstán - Askar Akajev Kategorie:20. století als:1995 ja:1995年 ko:1995년 simple:1995 th:พ.ศ. 2538

Londýn

] ] Londýn (angl. London) je hlavní město Anglie a Velké Británie ležící na jihovýchodě země při ústí řeky Temže. Londýn produkuje 17% HDP Spojeného království a londýnská City je jedna z největších světových obchodních center. Londýn, společně s městy New York, Tokyo a Paříž, je označován jako jedno ze 4 nejdůležitějších měst na světě. Londýn je domovem mnoha institucí s mezinárodní působností, stejně tak nadnárodních společností a organizací. Leží v něm mnoho důležitých budov, včetně světově známých divadel, muzeí, koncertních síní, paláců a dalších. Moderní Londýn tvoří dvě starobylá města Londýn a Westminster, která se změnila na současnou metropoli, v ní žije asi 7 421 228 obyvatel na ploše větší než 480 km².

Vymezení Londýna

Westminster]] Dnešní "Londýn" je totožný s Velkým Londýnem a administrativně se člení na 32 městských obvodů a londýnskou City. Původní Londýn však zahrnoval pouze čtvereční míli londýnské City, což bylo jakési centrum, od něhož se město rozrůstalo na všechny strany. Mezi lety 1889 a 1965 pak Londýn zahrnoval území tehdejšího Londýn (hrabství), pokrývající oblast dnes známou jako Vnitřní Londýn. Jako střed Londýna je označován pomník na Charing Cross, ležící hned vedle stejnojmenného nádraží. Staří Římané střed Londonia označili Londýnským kamenem v City.

Geografie a podnebí

Velký Londýn má rozlohu 1,579 km², je to také přístav na řece Temži, což je řeka uzpůsobená pro lodní dopravu. Londýn byl založen na severním břehu Temže a po mnoho staletí přes ní vedl pouze jediný most, tzv. London Bridge, což mělo za následek, že se Londýn rozvíjel převážně na sever od Temže. Poté, co byly v 18. století vystavěny další mosty, začalo město expandovat do všech směrů bez větších potíží, protože rovná nebo mírně zvlněná krajina okolo řeky nepředstavovala žádnou přírodní překážku. Ačkoli ve městě je několik kopců, například Parliament Hill anebo Primrose Hill, jsou nepříliš rozlehlé a nepředstavovaly pro rozvoj města žádnou překážku. Díky těmto skutečnostem má Londýn téměř kruhový půdorys. Řeka Temže byla kdysi daleko širší a mělčí než je dnes. Řeka, která protéká Londýnem dnes, byla sevřena do břehů a mnoho přítoků do Temže protéká Londýnským podzemím. Temže je přílivová řeka a kvůli tomu Londýn byl a stále je ohrožen záplavami. Tato hrozba se postupem času stávala stále reálnější díky pomalému zvedání hladiny řeky a také kvůli pomalému 'naklánění' Velké Británie (na severu zvyšování a na jihu snižování), způsobené post-ledovcovým izostatickým zvedáním. Jako ochrana před možnými záplavami byly vybudovány bariéry na Temži ve Woolwichi (viz obrázek vpravo), ale na začátku roku 2005 se objevily spekulace, že tyto bariéry by nemusely být dostačující a bylo doporučeno, aby byly postaveny další, 10 mil dlouhé bariéry po proudu řeky (viz. [http://news.bbc.co.uk/1/hi/england/london/4162905.stm]). Londýn má mírné podnebí. Léta jsou teplá ale jen zřídka příliš horká, zimy chladné ale jen výjimečně třeskuté a srážky jsou pravidelné ale nepříliš husté. Letní teploty jen občas přesáhnou 33 °C, ačkoli se tyto vysoké letní teploty v poslední době stávají běžnými. Nejvyšší zaznamenaná teplota v Londýně je 37,9 °C. Byla naměřená na letišti Heathrow během horkého léta 2003. Hustá sněžení jsou zde téměř neznámou skutečností. Během několika posledních zimních období se sníh objevil asi dvakrát a napadl do výše cca 25 mm. Průměrné roční srážky v Londýně ( pod 600 mm ) jsou nižší než v Římě nebo Sydney. Londýnská zástavba, s horkými vytápěnými budovami, vytváří mikroklima, jež občas zvyšuje teplotu uvnitř Londýna o 5 °C oproti okolí.

Obyvatelstvo

°C Počet obyvatel Londýna v roce 1801 byl asi 860 000 ( pro srovnání Paříž v roce 1802 měla asi 670 000 obyvatel ). Londýn byl nejlidnatějším městem od roku 1825 do 1925, kdy byl překonán New Yorkem. Pro obyvatele Londýna se někdy používá pojem Cockney. Město a 32 jeho předměstí ( 1 579 km² ) má oficiálně 7 421 228 obyvatel, což ho řadí spolu s Moskvou k nejlidnatějším městům Evropy. Následné kontroly upřesňují toto číslo na 7,29 miliónů. Průměrný oficiální počet obyvatel Londýna v polovině roku 2003 je dle Office for National Statistics ([http://www.statistics.gov.uk/statbase/Expodata/Spreadsheets/D8561.xls]) 7 387 900 . Při sčítání v roce 2001 klasifikovali obyvatelé Londýna svou etnickou skupinu takto: 76 % - běloch ( „britský běloch“, „irský běloch“ nebo „jiný běloch“ ) ,10 % - Ind, Bangladéšan a Pakistánec, 5 % - Afričan, 5 % - Karibik, 3 % - míšenec, 1 % - Číňan. Náboženství: 58.25 % – křesťané, 15.8 % - bez vyznání. Asi 21,8 % obyvatel uvádělo místo narození mimo Evropskou unii. Irové, s počtem asi 200 000, jsou nejpočetnější skupinou lidí narozených mimo Velkou Británii. Počet obyvatel Londýna včetně příměstských částí ( angl. urban area ) byl podle výsledků sčítání lidí v roce 2001 8 278 251 ([http://www.statistics.gov.uk/statbase/ssdataset.asp?vlnk=8271&More=Y]). Počtem obyvatel je Londýn včetně příměstských částí třetí největší v Evropě po Moskvě ( 11,7 miliónů obyvatel v roce 2000 ) a Paříži ( 9,6 miliónů obyvatel v roce 1999). Na rozdíl od jiných států, neposkytuje Velká Británie národně koordinované počty obyvatel oblasti hlavního města ( angl. London’s metropolitan area ) s ohledem na sledování osob dojíždějících do Londýna do zaměstnání a ekonomický vliv. Tento údaj tak každé město zpracovává dle vlastních pravidel. Podle některých zdrojů zahrnuje oblast Londýna plochu 16 043 km² s počtem obyvatel 13 945 000 – což je více než počet obyvatel Skotska , Walesu a Severního Irska dohromady ( [http://www.demographia.com/dm-lonarea.htm] [http://www.lbwf.gov.uk/demography/census/london/london_boroughs_census2001.pdf]). Podle této definice je oblast Londýna spolu s oblastí Moskvy ( asi 14 miliónů obyvatel ) největší metropolitní oblastí Evropy a je větší než oblast Paříže ( 11,5 miliónů v roce 2004 ). Ovšem definice oblasti v tomto pramenu, je třeba brát s maximální opatrností, neboť obsahuje místa dosti vzdálená od Londýna, např. Dover, ležící u Lamanšského průlivu nebo Colchester město na severu Essexu. Po odečtení východního Kentu , severního Essexu a West Bekshire je tento počet mezi 12 až 12,5 milióny. V roce 2004 vláda Velkého Londýna oficiálně vyhlásila Londýnský region ( angl. metopolitan region ) s centrem v Londýně s rozlohou 27 224 km² a počtem obyvatel přibližně 18 000 000. Toto území zahrnuje Velký Londýn, celou jihovýchodní Anglii a jednu třetinu východní Anglie. Metropolitní region je odlišný pojem od metropolitní oblasti. Zahrnuje území s obrovským množstvím spojení a sítí mezi obydlenými oblastmi. Je třeba poznamenat, že metropolitní region, tak jak je zde definován, má málo společného s tím, co je pojmem “Londýn” označováno v britském prostředí ( [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/london_plan/lon_plan_all.pdf], [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/london_plan/lon_plan_1.pdf], [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/draft_london_plan/dlp_ch1.pdf]).

Historie

2004] :Hlavní článek o historickém vývoji Londýna – Dějiny Londýna První zaznamenané jméno města známého dnes jako Londýn, bylo Londinium. Byla to tehdy osada, kterou v roce 43 našeho letopočtu založily římské legie císaře Claudia. Osídlení tohoto území pokračovalo i v době vlády Anglosasů. Normané po invazi v roce 1066 zahájili přestavbu London Bridge – mostu, který byl jediným mostem přes Temži po dalších 600 let, opevnění Tower a přesunuli královské sídlo do Westminsteru, zatímco City se stalo centrem řemeslnických cechů. Tower Období vlády Dynastie Tudorovců (1485 – 1603 ) – období relativní stability po ukončení Války růží - přineslo budování šlechtických rezidencí v blízkosti dvora ve Westmisteru, velký přesun majetku, zrušením velké části klášterů a zvýšení role Londýna jako obchodního centra ( v roce 1600 založena Východoindická společnost ) V 17. století postihly Londýn dvě rozsáhlé katastrofy – Velký mor (1665) a Velký požár Londýna ( 1666). Druhá měla na rozvoj Londýna významný vliv – morová nákaza již nebyla pro Londýn postrachem, došlo k rozsáhlé stavební obnově města a významně se rozšířilo využití území mimo původní hradby. V 18. a 19. století se Průmyslová revoluce, rozvoj Britského impéria a stavba železničního spojení a londýnského metra podepsaly na prudké expanzi Londýna a na tom, že byl největším městem světa. londýnského metra za 2. světové války]]

Dnešní Londýn

2. světové války]2. světové války Dnešní Velký Londýn zahrnuje City a 32 správních obvodů, včetně Města Westminster. Centrum společenského dění Londýna je Westminster, kde sídlí většina obchodů a zábavních center. Zde sídlí také vedení největších Britských průmyslovývch podniků (vyjma finačního sektoru) a vláda Spojeného království. Londýnské City (v Londýně se také můžeme setkat s názvem "Square mile" - čtvereční míle) je největší bankovní centrum na světě a hlavní obchodní centrum Evropy. Vedení více než 100 z 500 největších podniků Evropy sídlí právě v Londýně. Londýnský devizový trh je největší na světě, s denním obratem převyšujícím 500 miliard dolarů, což je více, než kdyby se spojily devizové trhy New Yorku a Tokya dohromady. Ačkoliv jsou ulice City přes týden velmi rušné, o víkendu jsou téměř liduprázdné, jelikož zde nejsou téměř žádní stálí obyvatelé. Londýn patří k nejvíce navštěvovaným městům na světě. Turistické atrakce se nalézají převážně v centrálním Londýně. Patří mězi ně historické City; West End a jeho proslulá kina, bary, kluby, obchody a restaurace; Westminster s Westminsterským opatstvím, Buckinghamský palác, Clarence House atd. Dále je to Vědecké muzeum,Přírodovědné muzeum, Britské muzeum, Národní galerie, galerie Tate, mosty London Bridge, Tower Bridge, hvězdárna v Greenwichi a další zajímavosti, jejichž výčet se zdá býti téměř nekonečný.

Části Londýna

:Viz také Vnitřní Londýn a Vnější Londýn

Centrální Londýn

Vnější Londýn

City

Vnější Londýn :Hlavní článek City Londýnská City ( angl. též Square Mile– čtvereční míle) je hlavním finančním centrem Velké Británie a jedním z nejdůležitějších ve světě. Je řízená Corporation of London, institucí která má středověké kořeny a v jejímž čele je Lord Mayor of London ( v českém prostředí starosta ). V City je samostatná policejní složka City of London police. Původní dominantu katedrálu svatého Pavla doplnily vysoké budovy kanceláří včetně nejvyšších Tower 42 ( známa spíše jako NatWest Tower ) a 30 St Mary Axe ( lidově nazývána Gherkin, postavená v roce 2003). City má pouze malé množství stálých obyvatel ( asi 7 000 ), ale během dne zde pracuje až 300 000 lidí. V poslední době se finanční centrum stále více přesouvá z City do Canary Wharf na východě Londýna.

West End

West End je považován za nepopulárnější nákupní a zábavní obvod Londýna. Nalézá se zde i Trafalgar Square, jedna z nejnavštěvovanějších památek Londýna. Oxford Street je jednou z nejznámějších ulicí světa pro nakupování módního značkového oblečení. Vybíhá z Charring Cross Road na východě přes Oxford Circus, kde protíná Regent Street, do Marble Arch na západ. Sídlí na ní velké množství obchodních domů známých firem (Selfridges, John Lewis a Marks and Spencer). Totenham Court Road směřující na sever z východního konce Oxford Street se vyznačuje nadbytkem obchodů s hi-fi, počítači a jinou elektronikou. Marks and Spencer Na jihu od východní části Oxford Street se rozkládá Soho, síť malých uliček plných restaurací, hospůdek, menších obchodů a butiků, divadel a kin, stejně jako mediálních, filmových, inzertních a postprodukčních firem. Soho je rovněž známé svými rušnými kluby, bary a gay komunitou. Piccadilly je známou dopravní tepnou vedoucí z Piccadilly Circus na východě k Hyde Park Corner na západě. V jejím okolí nalezneme Mayfair a Green Park. Dalšími dopravními tepnami této části města jsou Regent Street a Bond Street.

Východní Londýn

Východní Londýn byl centrem metropolitní průmyslové oblasti a většina tohoto území je v současnosti výrazně přestavována jako část Thames Gateway. Hrála rovněž klíčovou úlohu v úspěšné kandidatuře na pořádání Olympijský her v roce 2012, a nyní probíhá výrazná obnova tohoto území pro zabezpečení úspěšného konání Olympiády. Je to již podruhé v moderní historii, kdy je tato oblast výrazně přestavována, poprvé to bylo po náletech německého letectva v době Druhé světové války.

East End

East End je nejblíže původnímu Londýnský přístav a je oblastí kde se nejčastěji zpočátku usidlují přistěhovalci přijíždějící do přístavu. Byly to postupně přistěhovalecké vlny Francouzů, Hugenotů, Belgičanů, Židů a Pákistánců. East End se rozrůstá z východní části City a zahrnuje tyto městské části – Whitechapel, Mile End, Bethnal Green, Hackney, Bow a Poplar. V této části města se nacházejí mnoha zajímavá místa včetně londýnských tržišť (Columbia Road Flower Market, Spitalfields Market, Brick Lane Market, Petticoat Lane Market ) a několik muzeí například Geffrye Museum a Museum of Childhood v Bethnal Green. East End je oblast s nejasně ohraničenými hranicemi. Je to místo oplývající legendami, sentimentem a Cockney. Vyskytuje se zde organizovaný zločin a gangsteři. V East Endu najdeme jedny z nejchudších oblastí Velké Británie.

Docklands

Cockney, je nejvyšším britským mrakodrapem od roku 1991. Pohled z nejvyššího přechodu Tower Bridge]] Docklands, městská část na Isle of Dogs, prochází od roku 1980 bouřlivým rozvojem. V prvních letech od roku 1980 bylo mnoho skladů ve Wapping obsazováno a používáno jako umělecké dílny a levné ubytovny. To neodvratně přitáhlo pozornost vlastníků nemovitostí, kteří se zde postupně stěhovali. London Docklands Development Corporation (LDDC) byla založena v roce 1981 aby nastartovala proces využití a změny tváře této oblasti. Nejznámějším výsledkem je Canary Wharf, jehož nejznámější dominantou je 1 Canada Square kancelářská budova ( která je často nesprávně nazývána Canary Wharf ), nejvyšší britský mrakodrap od roku 1991. Masivní rozvoj posledních několika let přinesl výstavbu mnoha dalších mrakodrapů a mnoho významných firem (investiční bankovnictví, advokátní kanceláře apod.) sem přeneslo své centrály. Příkladem těchto firem jsou HBSC, Barclays stejně jako evropská centrála Citigroup. Rozvoj tohoto území způsobil vybudování mnoha restaurací a nočních klubů, které byly otevřený v přilehlých obchodních centrech stejně jako otevření několika komplexů kin. Spojení této oblasti s metrem a s ostatními částmi města zajišťuje Docklands Light Railway (DLR). Na severu od Temže v okolí Limehouse Basin a směrem k Wapping, stejně tak na jihu od Temže byly původní loděnice a staré doky přebudovány na byty s vysokým nájemným pro skupiny bankéřů, vývojářů software a jiných profesí pracujících ve finančním centru v okolí Docklands. Dále na východ v londýnském předměstí Newham je London City Airport a Excel Exhibition Centre.

Západní Londýn

Západní Londýn zahrnuje elegantní a nákladné residenční oblasti jako Notting Hill, známá z filmu z roku 1999 s Hughem Grantem a Julií Robertsovou. Uvnitř této čtvrti je i známé antické tržiště v Portobelo Road. Kensington a Chelsea jsou oblasti s nejluxusnějším bydlením ve Velké Británii. Je zde rovněž uznávaná ulice Kings Road, středisko nákupů a význačná dopravní tepna. Západním směrem u White City, poblíž Shepherd's Bush, je hlavní operační centrum BBC, a ještě dále na západ v předměstí Hillingdon, leží letiště Heathrow. Jihozápadním směrem od této části najdeme předměstí Richmond upon Thames včetně Richmodnu a Twickenhamu. Tento kout Londýna je domovem Richmond Parku, největšího londýnského parku a ve Twickenhamu má sídlo ragbyová unie.

Jižní Londýn

Richmond Park V jižním Londýně nalezneme tak odlišné části jako Wimbledon ( známý pořádáním velkého tenisového turnaje ) , Bermondsey a Dulwich. Greenwich - ležící na březích Temže v místech kde tato řeka meandruje je známá parkem a je rovněž sídlem Royal Greenwich Observatory. Brixton, Camberwell a Peckham je domovem pro mnoho rodin imigrantů ze západní Indie,kteří se do Velké Británie přistěhovali v létech 1950, 1960 a 1970.

Severní Londýn

Severní Londýn zahrnuje například předměstí Hampstead a Highgate, které si podržely venkovský ráz. Severní část je více kopcovitá než jižní a z mnoha kopců je nádherný rozhled na město. Jsou zde velké parky včetně Hampstead Heath s Parliament Hill známý výborným výhledem na Londýn a Alexandra Park s Alexandra Palace. Mnoho oblastí má výrazné zastoupení menšin nepřiklad Stamford Hill, jež je obydlen výraznou komunitou ortodoxních židů, a Green Lanes ve čtvrti Harringay s výrazným zastoupením turecké a řecké menšiny. Islington, jedna z nejbohatších oblastí severního Londýna – sídlo fotbalového klubu Arsenal. Severní Londýn je i sídlem dalšího známého fotbalového klubu Tottenham Hotspur, jehož stadión je v blízkém Tottenhamu.

Správní členění

Tottenham]] Velký Londýn je rozdělen do 32 městských částí a londýnské City. Jednotlivé samosprávy městských čtvrtí jsou nejdůležitější jednotkou místní správy Londýna a jsou zodpovědné za zajištění většiny lokálních služeb v oblasti, kterou spravují. City není spravována běžnou místní radou ale historickou Corporation of London. Greater London Authority (GLA), nejvyšší správní orgán Velkého Londýna, má vliv na dění celé oblasti Velkého Londýna a je zodpovědná za koordinaci činností samospráv městských čtvrtí, strategické plánování a chod služeb, jež mají dosah v celém Londýně jako například policie, požární ochrana a doprava. GLA se skládá z jednak ze starosta Londýna (Mayor of London) a zastupitelstva, jímž je Londýnské shromáždění (London Assembly). Současný starosta, Ken Livingstone, byl zvolen jako nezávislý kandidát ve volbách roku 2000. Navzdory odporu všech významných politických stran a tisku, se těši značné podpoře Londýňanů. Dnešní GLA bylo ustanovena jako náhrada za Radu Velkého Londýna (Greater London Council, GLC ), která vznikla roku 1965 a byla zrušena roku 1986 po politických šarvátkách mezi GLC ( tehdy vedeným Kenem Livingstonem ) a vládou konzervativní strany vedenou Margaret Thatcherovou. Předchozí londýnské administrativní úřady:
- Metropolitan Board of Works (MBW) - 1855 až 1889
- London County Council (LCC) - 1889 až 1965
- Greater London Council (GLC) - 1965 do 1986
- Greater London Authority ( GLA ) - 2000 Po zrušení GLC v roce 1986, přešla většina jeho pravomocí na samosprávy městských čtvrtí a zbytek byl zajišťován jejich spolupráci nebo jinými nevolenými orgány. Samosprávy městských obvodů tak získaly značnou autonomii a jednotný statut a ačkoli po obnovení GLC ztratily určitou část vlivu, stále existují oblasti v nichž jsou nezávislé na GLC. Londýn je v parlamentu reprezentován 74 poslanci. Seznam volebních obvodu do parlamentu v oblasti Velkého Londýna - [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Parliamentary_constituencies_in_Greater_London]. Policejní službu pro 32 londýnských čtvrtí zajišťuje Metropolitan Police Service, všeobecně označována spíše jako Metropolitan Police, nebo jednoduše Met. City má svou vlastní policejní správu City of London Police. Zdravotní služba v Londýně je řízena vládou prostřednictvím National Health Service (NHS - národní zdravotní služba ). Velký Londýn je rozdělen na 5 Strategic Health Authorities [http://www.nhs.uk/england/authoritiestrusts/sha/MapSearch.aspx?rg=Y21].

Doprava

Velký Londýn]] Londýn je z pohledu dopravy jedno z nejrušnějších měst na světě. Doprava je spravována úřadem starosty ale jeho finanční vliv je omezen. Výkonným orgánem řízení londýnského dopravního systému je Transport for London ( TfL ). Síť městské hromadné dopravy je jedna z nejrozsáhlejších na světě, ale přesto se potýká z přehuštěním a výpadky. Je jednou z nejkomplexnějších dopravních systémů s 1 miliardou přepravených osob metrem ročně. Londýn je známý pro své červené patrové autobusy (doubledecker), které jsou v provozu od roku 1956. Tyto autobusy budou vyřazeny z použití na hlavních linkách systému TfL. Poslední spoj pojede tento autobus 9.prosince 2005 na lince 159. Jako připomínky provozu těchto autobusů mají být zřízeny dvě linky na nichž bude doprava těmito autobusy zajišťována. Dopravní systém Londýna obsahuje – London Underground ( metro, obvykle označováno pojmem tube ); Bus ( autobusová doprava ); River Services ( říční doprava ); Docklands Light Railway (DLR – spojení Canary Wharf s ostatními částmi Londýna ); Croydon Tramlink( tramvaj ); National Rail ( vlak ) a Thameslink. Od roku 2005, jako příprava pro Letní olympjské hry 2012, bude do rozvoje londýnské dopravní infrastruktury, především metra, investováno 7 milirad liber. V roce 2013 má být zprovozněn Crossrail - vlakové spojení vedoucí částěčně nadzemí a částečně podzemí a Cross River Tram - tramvajová doprava z jižního přes centrální do severního Londýna. Rovněž má být vybudováno nové vlakové nádraží, pro rychlejší spojení s Bruselem a Paříží.

Média

Média Velké Británie jsou koncentrována v Londýně. To se občas projevuje tím, že se soustřeďují na londýnská témata více než odpovídá jejich významu. Všechny hlavní televizní společnosti mají svá sídla v Londýně, včetně BBC, což je nejrespektovanější britská zpravodajská a mediální organizace. V červnu 2004 se některé součásti BBC, například BBC Sport, CBBC, Cbeebies, BBC Three a BBC Radio Five Live, přestěhovaly na sever do Manchesteru. BBC má také regionální stanice v mnoha dalších britských městech. Mezi další velké televizní společnosti patří – ITV, BskyB, Channel 4 a Five. Londýn je také centrem filmové tvorby s množstvím firem zabývajích se její výrobou. Anglickému novinovému trhu dominují celostátní noviny a sídla všech novinových vydavatelství jsou umístěna v Londýně ( s výjimkou Guardian, jehož centrum je v Manchesteru, ale je redigován v Londýně). Do 70. let byl novinový průmysl soustředěn v ulici Fleet Street, ale v průběhu 80. let s nástupem počítačového digitálního tisku, mnoho společností přesídlilo do větších kancelářských komplexů, hlavně do Wapping poblíž Tower Bridge. Poslední velká zpravodajská agentura Reuters se přesunula do Canary Wharf v roce 2005. Přesto se pojem Fleet Street stále používá pro označení tisku jako instituce. Mnoho celostátních novin vydává své regionální vydání pro severní Anglii, Skotsko a Wales. Londýn je střediskem britského filmového a televizního odvětví s velkými studii na západním okraji města a postprodukčními centry v Soho. Londýn je jedno ze dvou největších měst světa spolu s New Yorkem vydávajících anglické publikace. Globální mediální koncerny, které mají sídlo v Londýně, obsahují vydavatelské skupiny jako například Pearson , zpravodajské agentury Reuters a světovou dvojku reklamního odvětví – WPP Group. Londýnská lokální média mají všeobecně menší vliv, než celostátní stejně jako ve zbytku Anglie ale existují některé zajímavé tituly. V Londýně jsou vydávány lokální deníky například Evening Standard a časopis Metro , který je zdarma distribuován a je dostupný především ráno na vlakových stanicích. Nezávislý týdeník Time Out Magazine nabízí informace o koncertech, filmech a divadelních představeních a je vydáván od roku 1968. BBC provozuje místní londýnské rádio BBC London a vedle ní existuje i několik nezávislých rádiových stanic jako například Capital FM, Kiss 100 a Resonance FM.

Náboženství

Resonance FM Když papež Jiří Veliký poslal svatého Augustína aby uvedl Anglii do katolické církve v roce 597, předpokládal, že titul, který obdrží jeho vyslanec bude Arcibiskup londýnský, protože toto město bylo známo jako hlavní město římské kolonie Británie. Vzhledem k tomu, že jeho posel byl pohostinně přivítán v Kentském království, bylo arcibiskupství ustanoveno v Canterbury. Přesto byl Londýn vždy důležitým náboženským centrem a každý Canterburský arcibiskup zde trávil mnoho času. Jeho oficiální residence je v Labet Palace. Anglikánská církev má dva arcibiskupy – Arcibiskup londýnský, jež spravuje část Londýna na sever od Temže, sídlí v největším londýnském barokním chrámu katedrále svatého Pavla a Arcibiskup southwarský, jež spravuje anglikánskou církev na jih od Temže. Důležité národní a královské ceremonie jsou rozděleny mezi katedrálu svatého Pavla a Westministerské opatství, gotickém kostelu velikosti katedrály. Stejně jako v jiných částech Velké Británie návštěvy bohoslužeb klesají a anglická církev se potýká s poklesem obliby. Římskokatolický Arcibiskup westministerský je všeobecně uznáván jako hlava katolické církve v Anglii a Walesu. Další tradiční protestantské církve, které mají rezidenci v Londýně jsou například United Reformed Church a Quakers. Mnoho imigrantů ustavilo své vlastní církve například je zde zastoupena řeckokatolická církev a existují zde další protestantské sbory. Londýn je nejdůležitějším centrem islámu ve Velké Británii. Ve dvou londýnských předměstích jsou enklávy s největším počtem muslimů ve Velké Británii – Tower Hamlets a Newham. Londýnská centrální mešita (London Central Mosque) je velmi dobře známá londýnská silueta, postavená na okraji Regent’s Parku a další mešity jsou i v jiných částech města. Hinduistický chrám v Neasden – Neasden Temple, je největším hinduistickým chrámem mimo Indii a zároveň pozoruhodným příkladem moderní budovy postavené v tradičním stylu. Většina dokonale propracovaných a spletitých mramorových plastik použitých v chrámu byla vytesáno v Indii. Více než dvě třetiny britských židů žije v Londýně, což řadí Londýn na 13 místo na světě v počtu židů žijících mimo Izrael [http://www.jafi.org.il/education/100/concepts/demography/demtables.html#10].

Sport

Londýn je místem konání jednoho z největších maratónů z masovou účastí, Londýnského maratónu, konaly se zde Letní olympijské hry v roce 1948 a 1948. V červnu 2005 byl Londýn vybrán jako místo pořádání Letních Olympijských her 2012. Londýn tak bude první město, kde se budou konat letní olympijské hry potřetí. Nejnavštěvovanějším sportem v Londýně je fotbal a v Londýně sídlí několik předních fotbalových klubů. V historii nebyly londýnské kluby příliš úspěšné v získávání nejcennějších fotbalových trofejí tak jako například Liverpool nebo Manchester United, ale současný Arsenal ( založený ve Woolwich Arsenal, ale v roce 1913 se přestěhoval do Highbury) a Chlesea ( hraje ve Fullhamu ) jsou, spolu s Manchester United, považovány za členy velké trojky - Big 3. V sezóně 2003/04 byly první dvojicí londýnských klubů v nejvyšší anglické fotbalové soutěži, které se umístily na prvních dvou místech s vítězným Arsenalem. V sezóně 2004/05 se situace opakovala, tentokrát zvítězila Chlesea. V sezoně 2005/06 hraje v nejvyšší fotbalové soutěži Premier League šest londýnských klubů – Arsenal, Tottenham, Chelsea, Charlton Athletic, Fulham a West Ham United. V plně profesionalizované Football League ( liga o jednu úroveň nižší než Premier League) hraje pět londýnských oddílů – Brentford, Crystal Palace ( hrají v South Norwood) , Leyton Orient, Millwall a Queens Park Rangers (QPR) – všechny dříve hrály v nejvyšší lize. Londýn byl jedním s míst konání Mistrovství světa ve fotbale v roce 1966 a Mistrovství Evropy ve fotbale v roce 1996 a finálových utkání obou turnajů. Londýn hostil finále PMEZ v létech 1968, 1978 a 1972. Fotbalový stadión ve Wembley – národní fotbalový stadión, který byl svědkem mnoha významných mezistátních a klubových fotbalových a ragby utkání, je nyní v rekonstrukci. Po dobu jeho rekonstrukce je místem důležitých zápasů cardiffský Millennium Stadium. Velmi populárním sportem v Londýně je také ragby, jehož příznivci pocházejí především ze středních tříd společnosti ze severu a západu města. Anglický národní ragbyový stadión je v Tvickenhamu. Tři z dvanácti klubů elitní ligy – Guinness Premiership pocházejí z Londýna. Kluby London Irish, Saracens a Wasps hrají na hřišti mimo Velkého Londýna, ale v metropolitní oblasti. Harlequins, kteří sestoupili po sezoně 2004/05 do nižší soutěže National Division One, hrají v oblasti Velkého Londýna. V Londýně jsou dvě kriketová hřiště – Lord’s – domov Middlesex a Marylebone Cricket Club na předměstí St John's Wood kousek na sever od Regent's Parku a Oval – sídlo Surrey v jižním Londýně. All England Lawn Tennis and Croquet Club je místem konání světově proslulého tenisového turnaje ve Wimbledonu na jihovýchodě Londýna.

Ekonomie

All England Lawn Tennis and Croquet Club Londýnská City je finančním centrem Londýna kde sídlí banky a makléřské, pojišťovací, právní a účetní firmy. Druhé finanční centrum je budováno v oblasti Canary Wharf na východě Londýna. Je to daleko menší oblast než City ale stejně významná, je zde například hlavní sídlo HBSC. Sídla firem mimo finanční obor jsou roztroušena po celém centrálním Londýně. Některá jsou v City ale větší část je soustředěna více na západ v Mayfair , St. James's a Strand a v jejich okolí. Více než polovina firem zařazených do žebříčku UK TOP100 mají svá správní centra v Londýně a více než 70% v metropolitní oblasti Londýna. Londýn je vedoucím globálním centrem odborných služeb. 31% světových obchodů s valutami se odehrává v Londýně, s větším podílem obchodů s americkými dolary než v New Yorku a s větším podílem obchodování s Euro než ve zbytku Evropy. Turistika je jeden z největších odvětví britského průmyslu a v roce 2003 byla zdrojem přijmu pro 350 000 londýňanů [http://www.visitbritain.com/]. Ačkoli je londýnský přístav až třetí největší přístav Velké Británie na rozdíl od doby, kdy byl kdysi největším přístavem světa, stále jím prochází 50 miliónů tun zboží ročně. Hlavní dok je nyní v Tilbury, mimo hranice Velkého Londýna. Londýnská ekonomika vytváří 365 000 miliónů dolarů ročně a je zdrojem 17% hrubého domácího produktu (HDP) Velké Británie – v tom je zahrnt jen samotný Londýn. Produkce metropolitní oblasti Londýna je daleko větší – odhaduje se na 600 000 miliónů dolarů (srovnatelná s HDP Holandska).

Turistické atrakce

metropolitní oblasti Londýna]

Parky a zahrady

V Londýně je velké množství otevřených prostranství. Devět královských parků, dříve honebních revírů, je nyní přístupno veřejnosti. Green Park, St James Park, Hyde Park a Kensington Gardens formují pásmo zeleně ve West Endu. Regents Park tvoří severní hranici centra Londýna, zatímco Greenwich Park, Bushy Park a Richmond Park jsou oázou klidu v londýnských předměstích. Mnoho menších parků bylo založeno u bohatých soukromých rezinencí pro soukromé používání ale část je nyní přístupná pro veřejnost. Většina parků spravovaných londýnskou samosprávou byla vytvořena mezi polovinou 19. století a Druhou světovou válkou. Příkladem jsou Victoria Park, Alexandra Park a Battersea Park. Některé parky na předměstích například Hampstead Heath, Wimbledon Common a Epping Forest mají neformální přírodní charakter. Nejvýznamnější zahrada v níž se platí vstupné je Royal Botanic Garden v Kew.

Externí odkazy

- [http://uk.visitlondon.com/ Oficiální stránky Londýna]
- [http://www.london.gov.uk/ Oficiální WWW stránky Mayor of London, the London Assembly a the Greater London Authority].
- [http://london.visittown.com London, VisitTown.com]
- [http://www.transportforlondon.gov.uk/tfl/ Transport for London]
- [http://tube.tfl.gov.uk/ Londýnské metro]
- [http://www.london2012.org/en/ WWW stránky věnované Letním olympijským hrám 2012].
- [http://www.statistics.gov.uk/census2001/press_release_l.asp Stránky statistického úřadu - sčítání lidu 2001].
- Plán rozvoje Londýna [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/london_plan/lon_plan_1.pdf ] a [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/london_plan/lon_plan_all.pdf ]. Kategorie:Velká Británie Kategorie:Hlavní města Evropy Kategorie:Londýn als:London fiu-vro:London ja:ロンドン ko:런던 ms:London simple:London th:ลอนดอน zh-min-nan:London

1949

;Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1944 1945 1946 1947 1948 - 1949 - 1950 1951 1952 1953 1954 ----

Události

Svět
- V Řecku poraženo komunistické povstání.

Leden

- 1. ledna
- V Československu zavedeno nové krajské uspořádání, které již nerespektovalo dávné zemské hranice.
- Moravské město Zlín je na základě údajné žádosti svých 61 tisíc obyvatel přejmenováno na Gottwaldov, podle prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.

Únor

Březen

Duben

- 4. duben - Založena Severoatlantická aliance.

Květen

- 5. květen - Založena Rada Evropy.
- 23. květen - Na části německého území okupované americkou, britskou a francouzskou armádou vzniká Spolková republika Německo.

Červen

Červenec

Srpen

Září

- Spojením západních okupačních zón vytvořena a vyhlášena Spolková republika Německo

Říjen

- 1. říjen - Mao Zedong vyhlašuje Čínskou lidovou republiku a stává se jejím vládcem. Čínská občanská válka tak končí vítězstvím komunistů, poražení nacionalisté pod vedením Čankajška se uchylují na Tchaj-wan. Spolu s nimi na 2 milióny uprchlíků.
- 7. říjen - Na části německého území okupované sovětskou armádou vzniká Německá demokratická republika.

Listopad

Prosinec

- Tchaj-wan: Čankajšek vyhlašuje Taibei dočasným hlavním městem Čínské republiky. Nikdy se nevzdá formálního nároku na vládu nad pevninskou Čínou.

Vědy a umění

George Orwell vydal román 1984.

Sport

Nobelova cena

Narození

- 10. březen – Larry Wall, autor programovacího jazyka Perl
- 7. květen – Kateřina Hilská, česká překladatelka z angličtiny
- 18. květen – Rick Wakeman, hudebník (skupina Yes), skladatel
- 20. červen – Lionel Ritchie, americký zpěvák
- 22. červen – Meryl Streep, americká herečka

Úmrtí

Česko
- 21. červen - Heliodor Píka, generál československé armády (
- 1897)
- 27. říjen František Halas, český básník (
- 3. říjen 1901) Svět
- 8. leden - Joseph Schumpeter (
- 8. 2. 1883), americký ekonom původem z Česka
- Richard Strauss, skladatel

Hlava státu

Klement Gottwald Kategorie:20. století ja:1949年 ko:1949년 simple:1949

USA

Spojené státy americké – anglicky United States of America, zkratka USA – jsou federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantického po Tichý oceán, díky exklávě Aljaška vlastni USA i břehy Severního ledového oceánu a na některých tichomořských ostrovech (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády a Kongresu (District of Columbia), přidružených států s vnitřní samosprávou (Portoriko, Severní Mariany a další) a samosprávných území Spojených států (Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další).

Historie

Poprvé přistáli u břehů Ameriky Vikingové již okolo roku 1000 (Leif Eriksson), ale pro Evropu byl tzv. Nový svět objeven až výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492. V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantického pobřeží. Od roku 1664 se Británie postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořila na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia), základ budoucích USA. Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Konfederačních článků z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byla schválena (ratifikace ukončena 1791) tzv. Bill of Rights (listina práv, prvních 10 doplňků ústavy). Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796), Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (její část přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812). Pokračující agresivní politika Velké Británie vůči USA (útoky na americké lodě, zajímání amerických námořníků etc.) vedla k britsko-americké válce (někdy nazývána druhá válka za nezávislost) (1812-1814), ve které sice jednoznačně nezvítězil žádný z obou států, ale obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko způsobilo zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni) v USA (tzv. era of good feelings, éra dobré shody). Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820), Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846-1848 Kalifornie (stát od 1850) a další území. Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858), Oregon (1859). Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech 1860-1861 k secesi (odtržení) 11 jižních států (Jižní Karolína, Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, Virginia, Arkansas, Severní Karolína, Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké, a následně k občanské válce. Válka mezi Jihem (Konfederací) a Severem (Unií) trvala do roku 1865 a skončila vítězstvím Severu. Od státu Virginie se odtrhla část, která chtěla zůstat u Unie a vytvořila posléze stát nový (Západní Virgine). Mohutný hospodářský rozvoj (kolem roku 1890 se USA staly hospodářsky nejsilnější zemí světa) po skončení občanské války byl doprovázen další expanzí na západ. Do 1. světové války zde vzniklo 15 dalších států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona, Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruska Aljašku a od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu především do karibské oblasti a do Tichomoří (protektorát nad Portorikem a Kubou, ostrov Guam, Filipíny, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německem roku 1899, Průplavové pásmo v Panamě atd.). Kromě západné polokoule (resp. Ameriky) se však USA ve světové politice až do 1. světové války neangažovaly, jejich politika byla silně izolacionistická (Monroeova doktrína) Americká účast v obou světových válkách na straně Dohody resp. Spojenců významně přispěla k jejich vítězství. Po 2. světové válce bylo USA svěřeno do správy poručenské území OSN v Tichém oceáně a většina z něj nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státy Spojené státy (Marshallovy ostrovy, Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny 2 až dosud poslední státy Unie - Aljaška a Havaj. Za 2. světové války, která přímo nezasáhla území USA (kromě Havajských ostrovů), se průmyslová výroba zdvojnásobila a USA se staly v protiváze k SSSR rozhodující vojenskou velmocí. Roli vedoucí světové mocnosti zvýraznil pád komunistických režimů ve východní Evropě po roce 1989 a následný rozpad SSSR.

Administrativní členění

Spojené státy se skládají z 50 států (state / mn. č. states), jednoho federálního distriktu – District of Columbia, v němž leží federální hlavní město Washington, spadá přímo pod jurisdikci Kongresu, nespadá pod žádný stát a oficiálně není státem (i když mezi ně bývá často řazen) – a dalších území, např. ostrovních teritorií či indiánských rezervací. Při podepsání americké Deklarace nezávislosti se Unie skládala ze 13 zakládajících států, které byly do té doby britskými koloniemi. Počet států se posléze rozrostl při expanzi na západ, dobytím či nákupem nových území americkou vládou a dělením existujících států (Západní Viginie).

- Alabama
- Aljaška (Alaska)
- Arizona
- Arkansas
- Colorado
- Connecticut
- Delaware
- Florida
- Georgia
- Havaj (Hawaii)

- Idaho
- Illinois
- Indiana
- Iowa
- Jižní Dakota (South Dakota)
- Jižní Karolína (South Carolina)
- Kalifornie (California)
- Kansas
- Kentucky
- Louisiana

- Maine
- Maryland
- Massachusetts
- Michigan
- Minnesota
- Mississippi
- Missouri
- Montana
- Nebraska
- Nevada

- New Hampshire
- New Jersey
- New York
- Nové Mexiko (New Mexico)
- Ohio
- Oklahoma
- Oregon
- Pensylvánie (Pennsylvania)
- Rhode Island
- Severní Dakota (North Dakota)

- Severní Karolína (North Carolina)
- Tennessee
- Texas
- Utah
- Vermont
- Virginie (Virginia)
- Washington
- Wisconsin
- Wyoming
- Západní Virginie (West Virginia)

Západní Virginie

Podívejte se též na

- Seznam amerických prezidentů
- Saul Alinsky
- Jerry Mander Kategorie:Spojené státy americké ja:アメリカ合衆国 ko:미국 ms:Amerika Syarikat simple:United States th:สหรัฐอเมริกา zh-min-nan:Bí-kok

Rozhněvaní mladí muži

Rozhněvaní mladí muži (anglicky Angry Young Men) byla anglická literární skupina, která vznikla v 50. let 20. století. Ve Velké Británii se výrazně projevila revolta mládeže, která v USA přerostla v Beat generaci, která poměrně dlouhou dobu ovládala nejen literární dění v USA a západní Evropě. Zrod tohoto žánru byl způsoben rozvojem universitního života v Anglii a poválečným odklonem od tradic. Tito lidé nevytvořili žádnou skupinu, ani se nepokusili vytvořit nějaký program. Jedná se o nezávislé autory, kteří jsou spřízněni jednak generačně a jednak stylem psaní.
Jejich styl je silně levicový, kritizují konzumní společnost, britskou konzervativní morálku, zvyklosti a společenské konvence. Tyto jejich politické názory byly někdy považovány za extrémní, nicméně ve srovnáním s pozdější beat generation, to rozhodně nelze tvrdit. Jejich dílo spojuje motiv - mladý hrdina, nejlépe čerstvý absolvent univerzity, má nastoupit do zaměstnání, kde má zahájit kariéru. To však odmítá, protože má odpor ke komerční společnosti. Hlavní hrdina nakonec se společností splyne a stane se tak součástí systému, který kritizoval.

Představitelé

- John Osborne - drama
- John Braine
- John Wain
- Kingsley Amis
- Malcolm Bradbury

Odkazy

- Anglická literatura
- Beat generation Rozhněvaní mladí muži Kategorie:Rozhněvaní mladí muži

1954

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1949 1950 1951 1952 1953 - 1954 - 1955 1956 1957 1958 1959 ----

Události

Československo
- Svět
- 24. prosince - nezávislost Laosu
-

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

- 7. listopad - generál Petr Voznica, český voják a diplomat

Úmrtí

Hlava státu

Antonín Zápotocký Kategorie:20. století ja:1954年 ko:1954년 simple:1954

1955

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1950 1951 1952 1953 1954 - 1955 - 1956 1957 1958 1959 1960 ----

Události

Česko

Leden

- 10. leden - Ustavena vyšetřovací komise ÚV KSČ pro revizi politických procesů.

Květen

- 11.- 14. květen - Ve Varšavě bylo Československo začleněno do vojensko-politického paktu nazvaného Varšavská smlouva

Červen

- 30. červen - ÚV KSČ přijal směrnici k zahájení "druhé vlny" kolektivizace zemědělství Svět
-

Vědy a umění

- Firma Tappan představila první mikrovlnou troubu pro domácí použití, ale stále je to obrovská a drahá luxusní věc.

Nobelova cena

Narození

Česko
- 19. března Simona Stašová, herečka
- 21. březen Halina Pawlowská, česká spisovatelka a scénáristka
- 16. května Oldřich Kaiser, český herec
- 13. října Václav Krejčí, český komik, herec, mim, spisovatel.
- 30. října Jan Antonín Pitínský, divadelní režisér, herec a literát Svět
- 28. říjen Bill Gates, spoluzakladatel společnosti Microsoft

Úmrtí

Česko Svět
- 18. dubna - Albert Einstein - jeden z největších vědců 20.století.
- 26. květen - Alberto Ascari (
- 13/7/1918) italský automobilový závodník, zemřel při testování vozu Ferrari na okruhu v Monze.
- 12. srpen Thomas Mann, německý spisovatel (
- 6. červen 1875)

Hlava státu

- Československo - Antonín Zápotocký Kategorie:20. století ja:1955年 ko:1955년 simple:1955 th:พ.ศ. 2498

2001

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 1996 1997 1998 1999 2000 - 2001 - 2002 2003 2004 2005 2006 ----

Události

Česko
- 28. ledna Cyril Svoboda byl zvolen lídrem Čtyřkoalice
- 31. března Cyril Svoboda rezignoval na funkci lídra Čtyřkoalice
- duben se Vladimír Špidla stal předsedou ČSSD
- 26. května byl Cyril Svoboda zvolen předsedou KDU-ČSL
- 31. května - vstoupil v účinnost [http://www.lexdata.cz/web/lexdata.nsf/frameset?openpage&sb=C1256D49002E7CB241256A5B0059C217 ústavní zákon], na základě kterého došlo k přejmenování Brněnského kraje na kraj Jihomoravský, Budějovického kraje na kraj Jihočeský, Jihlavského kraje na Kraj Vysočina a Ostravského kraje na kraj Moravskoslezský.
- 29. září bylo založeno občanské sdružení Arnika
- říjen summit hlav států Severoatlantické aliance
- Založena česká liberální politická strana Cesta změny
- Pražské metro otevřelo stanici Kolbenova Svět
- 1. ledna Finsko vstoupilo do EUROCONTROLu
- 10. ledna v rámci projektu Nupedia byla otevřena první wiki
- 15. ledna zahájen projekt Wikipedia
- 20. ledna George W. Bush se stal prezidentem USA
- Gloria Macapagal-Arroyo se stal prezidentem na Filipínách
- 1. února Jose Maria Pereira Neves se stal premérem Kapverd
- 26. ledna prezidentem Demokratické republiky Kongo se stal Joseph Kabila
- 4. března se premiérem stal Džibutska Dileita Mohamed Dileita
- 22. března Pedro Pires se stal prezidentem Kapverd
- 27. března premiér Laosu se stal Boungnang Volachit
- 29. března premiér ostrova Svatý Vincenc a Grenadiny se stal Ralph E. Gonsalves
- 28. dubna - Z kosmodromu Bajkonur odstartovala ruská kosmická loď Sojuz, na jejíž palubě byl mimo jiné i první vesmírný turista Dennis Tito. Na oběžné dráze strávil 7 dní 22 hodin a 4 minuty.
- 4. června se stal králem Nepálu Gyanendra Bir Bikram Shah
- 28. července prezidentem Peru se stal Alejandro Toledo Manrique
-

Kingsley Amis

Dílo

Podívejte se také na

16. dubna

Události

Narození

Úmrtí

Svátky

Viz také:

22. října

Události

Narození

Úmrtí

Svátky

Viz také

1995

Události

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Londýn

Vymezení Londýna

Geografie a podnebí

Obyvatelstvo

Historie

Dnešní Londýn

Části Londýna

Centrální Londýn

City

West End

Východní Londýn

East End

Docklands

Západní Londýn

Jižní Londýn

Severní Londýn

Správní členění

Doprava

Média

Náboženství

Sport

Ekonomie

Turistické atrakce

Pozoruhodná místa

Budovy a monumenty

Muzea a galerie

Trhy a obchodní centra

Parky a zahrady

Externí odkazy

1949

Události

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Vědy a umění

Sport

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Hlava státu

USA

Historie

Administrativní členění

Podívejte se též na

Rozhněvaní mladí muži

Představitelé

Odkazy

1954

Události