:: wikimiki.org ::
| Kolonie |
KolonieKolonie je území, nebo město, které patří nějakému státu, ale není součástí jeho území. Je to většinou jde o území obsazené danou armádou, ale na delší dobu. Kolonie také je satelitní stát; stát, který je oficiálně nezávislý, ale de facto spadá pod vládu jiné země (státy RVHP).
Historie kolonií
Kolonie klasické
Název kolonie je odvozen z latinského Colonia (používané ještě dnes v několika jazycích). Za dob Římské říše existovaly kolonie, jako vazalské státy říše, a poplatné oblasti. Největší rozvoj kolonií nastal ale až v dobách zámořských objevů.
Římské říše
Anglie v této době kolonizovala Severní Ameriku, vyjma oblasti dnešního Québecu, který již dříve obsadila Francie. Španělsko zabralo Střední a Jižní Ameriku, kromě Brazílie, obsazené Portugalskem. Rusko kolonizovalo Sibiř a oblasti za Uralem, včetně Střední Asie. V 18. století uplatnila Anglie svůj vliv v Indii a dnešním Pákistánu, která se pro ni po ztráty dnešních USA stala nejvýznamnější kolonií, stala se "perlou Anglie". Do roku 1930 byla také obsazena a rozdělena celá Afrika, po první světové válce si vítězné mocnosti rozdělily také střední východ. Už ve 20. letech minulého století ale začaly sílit v kolonizovaných státech osvobozenecká hnutí a rostl nacionalismus. Na konci 19. století se z španělského vlivu vymanila Jižní a Střední Amerika, v roce 1922 vyhlásil nezávislost Egypt, později Etiopie a další státy v Africe. To nakonec vedlo k oslabení moci evropských mocností jako jsou Velká Británie a Francie a k nutnosti přeorientovat své obchodní vztahy. Posledním státem, který si snaží zachovat zbytek svých kolonií je Francie, pod kterou dnes spadá Francouzská Guayana a ostrovy v Atlantském a Indickém oceánu.
Satelitní státy a protektoráty
Asi nejznámější příklad z minulosti těchto kolonií, je protektorát Čechy a Morava a Slovenský štát z dob druhé světové války, v Asii potom Mandžukuo jako protektorát Japonska. Protektoráty existovaly ale i dříve. Když Egypt vyhlásil nezávilost, nacházel se dlouho pod britským vlivem, v Jihoafrické republice existoval Oranžský stát, který měl také svázané své pravomoce. Nejvíce satelitních států existovalo v dobách studené války, kdy potřeboval hlavně Sovětský Svaz zvýšit svůj politický vliv ve světě. Často se také mluví o Libanonu jako o satelitu Sýrie.
Kategorie:Stát
Římská říše
Římská říše (latinsky Imperium romanum), je název starověkého státního útvaru s proměnlivým územním rozsahem, existujícího v letech 753 př. n. l. -- 476 n. l. ve Středomoří a západní Evropě.
Největšího rozsahu dosáhla tato říše za císaře Traiana, kdy sahala od Britských ostrovů a východní Středomoří až k Černému moři a Arábii. V období své nadvlády byla nejvýznamnějším kulturním a politickým jednotícím prvkem celé doby a svou existencí tak ovlivnila zásadním způsobem podobu i současné evropské kultury a práva.
Dorozumívací řečí v říši byla především latina, úřední jazyk říše, avšak zvláště na východě říše a v prvních staletích letopočtu dokonce i v samotném městě Římě byla hlavním dorozumívacím jazykem řečtina v její obecné formě, tzv. koiné.
:Pojednání o středověkém politickém útvaru naleznete pod heslem Svatá říše římská
Chronologie římských dějin
: Hlavní článek: Antický Řím
# římské království (753 př. n. l. – 510 př. n. l.)
# římská republika (510 př. n. l. – 27 př. n. l.)
# římské císařství (27 př. n. l. – 476 n. l.)
## principát (27 př. n. l. – 285 n. l.)
## dominát (285 – 476)
V roce 395 byla římská říše definitivně rozdělena na západní a východní část.
Západořímská říše zanikla v roce 476 sesazením posledního císaře Romula Augusta germánským vůdcem Odoakerem.
Východořímská říše přetrvala až do roku 1453. Sama sebe označovala za Římskou říši a své obyvatele za Římany; na Západě se jí však od osvícenství říká Byzantská říše.
Související odkazy
- Seznam římských císařů
Kategorie:Antický Řím
Kategorie:Zaniklé státy Evropy
ko:로마 제국
ja:ローマ帝国
simple:Roman Empire
Španělsko
Španělsko je země ležící na Pyrenejském poloostrově, člen Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).
Další základní údaje
- Administrativní dělení: 17 autonomních společenství a 2 autonomní města (dále 52 provincií).
- Velká města: Barcelona, Valencia, Sevilla
- Oblíbený ostrov: Ibiza
Administrativní rozdělení
17 autonomních společenství (comunidadades autónomas) a 2 autonomní města (ciudades autónomas):
autonomních společenství
Podívejte se také na
- Zeměpis
- Evropa
- Ayerbe
- Muixeranga
- Seznam španělských měst
Kategorie:Španělsko
fiu-vro:Hispaania
ja:スペイン
ko:에스파냐
ms:Sepanyol
simple:Spain
th:ประเทศสเปน
zh-min-nan:Se-pan-gâ
PortugalskoPortugalsko je evropskou zemí nacházející se na samém jihozápadním cípu světadílu, v západní části Pyrenejském poloostrově. Jediným jeho sousedícím státem Španělsko, západní a jižní břehy země omývají vody Atlantského oceánu. Portugalsku dále náleží několik ostrovních území v přilehlých vodách: Azory, Madejra a Divošské ostrovy.
Název země vzešel z římského označení Portus Cale. Cale bylo označení původní osady v ústí řeky Douro. Toto území získali kolem roku 200 BC Římané od Kartága v průběhu Druhé punské války. Vizigóti pak ve středověku upravili název území na Portucale, které později dalo vzniknout jménu Portugale čili Portugalsko. V devátém století pojem Portugalsko zahrnoval území cca mezi řekami Miňa a Doura. Z názvu Portugalsko bylo jeho zkrácením odvozeno taktéž dnešní jméno města nacházejícího se na místě původní osady Cale, tedy Porta.
Portugalsko vede dlouholetý spor se Španělským královstvím) o území na východní hranici se Španělskem zvané Olivença, španělsky Olivenza. Podle Vídeňské smlouvy z roku 1815 bylo území přiřknuto Portugalsku a Španělsko se zavázalo jej navrátit. To se však nikdy nestalo, na což Portugalsko pravidelně upozorňuje. Olivença je pod Španělskou správou od roku 1801.
Dějiny
Hlavní článek: Dějiny Portugalska
Na území Portugalska se za posledních 3000 let vystřídalo mnoho civilizací. Féničané, Kelti, Řekové, Kartáginci, Římané i Arabové všichni pozměnili a poznamenali vývoj této části Evropy. Ve 14. a 15. století to byli naopak Portugalci, kteří svými zámořskými objevy změnili tvář celého světa.
Raní řečtí mořeplavci navzvali toto území Ophiussa (v řečtině Země hadů), neboť místní obyvatelé uctívali hady. Po nich dorazili k břehům Portugalska Féničané – kolem roku 1104 př. n. l. a zanechali rovněž četné stopy na místní kultuře. Po roce 1000 př. n. l. na území vpadli Kelti ze střední Evropy a postupně se smísili s původním obyvatelstvem.
V roce 238 př. n. l. břehy Pyrenejského poloostrova obsadili Kartáginci. O pouhých devatenáct let později však na Pyrenejský poloostrov vstoupili též Římané, kteří za Punských válek Kartágince z poloostrova vytlačili.
Římané zde vytvořili část Hispánské říše nazvanou Lusitania. V pátém století vznikla Suebská říše, kterou dobyli Vizigóti, o tři století později Arabové. V 11. století vzniklo v průběhu reconquisty portugalské hrabství, které se roku 1139 prohlásilo královstvím. Reconquista byl z hlediska historického dlouhodobý vojenský, politický a civilizační proces znovudobytí Pyrenejského poloostrova evropskou civilizací, která postupně rozložila tzv. Kordóbský chalífát. Vyvrcholila právě vznikem dvou křesťanských, přesněji katolických, království – Španělska a Portugalska. Portugalci dobyli Lisabon zpět v roce 1147, reconquista byla v Portugalsku dovršena roku 1250, Grenada byla dobyta křesťany až roku 1492.
Portugalsko se stalo v průběhu 15. století průkopníkem zámořské expanze, podnikalo objevné plavby kolem Afriky do Indie a získávalo rozsáhlé koloniální državy. Kupříkladu Východní Timor se osvobodil z kolonizace až v roce 1975. Nejvýznamnějšími koloniemi bývaly Brazílie, Angola a Mosambik.
Portugalsko bylo vyhlášeno republikou 5. října 1910. Za první světové války stálo Portugalsko na straně Dohody. První portugalská republika však byla zmítána nepokoji a neměla tak dlouhého trvání – v roce 1926 došlo k nacionalistickému puči. Roku 1932 zavedl generál Salazar v zemi zmítané krizí diktaturu. Za druhé světové války bylo Portugalsko neutrální.
Ačkoliv bylo Portugalsko hospodářsky dosti silné, nepodařilo se mu udržet svoje koloniální panství. Jeho rozklad započal rokem 1961, kdy Indie připojila četná území včetně Goy. Zároveň se stále častěji ozývaly hlasy dalších, převážně afrických kolonií (Angola, Mozambik, Portugalská Guinea, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Kapverdy). Právě nákladné a neúspěšné války vedly nakonec k pádu Salazarova režimu.
Salazarův nástupce Caetano byl svržen armádou v roce 1974 a Portugalsko konečně nastoupilo cestu pluralitní demokracie. V roce 1986 země vstoupila do Evropského společenství.
Politika
Prezident je volen přímo na pětileté funkční období ve všeobecných volbách. Je vrchní velitelem ozbrojených sil, na základě výsledků parlamentních voleb jmenuje předsedu vlády a jím navrženou vládu. Má rovněž pravomoc rozpustit parlament, odvolat vládu či vyhlásit válku. Tyto jsou však omezeny řadou podmínek, mezi než patří kupříkladu povinnost konzultací se sedmnáctičlennou Státní radou. Ta slouží jako poradní sbor a skládá se ze šesti bývalých civilních úředníků (bývalí prezidenti) a deseti dalších občanů - pět vybírá parlament, pět sám prezident. Hojně využívanou pravomocí prezidenta je vetování zákonů.
Republikové shromáždění (Assembleia da República) je název portugalského jednokomorového parlamentu složeného z 230ti poslanců. Je volen ve všeobecných volbách na dobu čtyř let na základě principu poměrného zastoupení. Předseda Republikového shromáždění zastupuje prezidenta v době jeho nepřítomnosti.
Výkonnou moc třímá vláda v čele s předsedou vlády. Vláda musí parlamentu předložit svůj program. Pokud není zamítnut většinou poslanců, znamená to potvrzení vlády ve funkci.
Správní členění
Pevninské Portugalsko má 18 distriktů (portugalsky distritos):
Aveiro, Beja, Braga, Bragança, Castelo Branco, Coimbra, Évora, Faro, Guarda, Leiria, Lisabon, Portalegre, Porto, Santarém, Setúbal, Viana do Castelo, Vila Real a Viseu.
Azory a Madejrské ostrovy jsou samosprávnými oblastmi.
Po reformě z roku 2004 by měly disktriky zaniknout a území rozděleno do tří kategorií: samosprávné oblasti, městská společenství, meziměstská společenství a velkoměstské obvody. Tyto budou mít různou míru samosprávy v závislosti na obyvatelstvu.
Zeměpis
Sever země je hornatý, v jižní části převládají nížiny a nevysoko položené náhorní plošiny. Nejvyšší horou pevninské části země je Mondego (1991 m.n.m.), nejvyšší bod celé země pak leží na Azorských ostrovech - Mount Pico (2351m.n.m.).
Azorské i Madejrské ostrovy jsou sopečného původu, na Azorech je dokonce ještě stále jedna aktivní sopka.
Mezi nejvýznamnější řeky patří Techo, Guardiana, Doura a Miňa.
Teploty v pevninském Portugalsku se pohybují mezi 11°C v zimě a 22°C v létě.
Hospodářství
Před rozšířením Evropské unie v roce 2004 patřilo Portugalsko mezi nejchudší země uskupení. Dlouhodobá izolace země hospodářství značně poškodila.
Zemědělství zaměstnává asi 11% pracujících. Významné je pěstování pšenice, kukuřice, vinné révy a oliv. Portugalsko je největším světovým pěstitelem korku. Mezi živočišnou výrobou vyniká chov ovcí.
Portugalsko má značné zásoby rud wolframu a mědi. Průmyslu vévodí oděvnictví a obuvnictví, automobilový průmysl a výroba cementu. Asi 75% zahraniční výměny zboží této země připadá na EU.
Ve zemi se daří rozvíjet oblast služeb, hlavně cestovního ruchu. Portugalsko navštíví ročně cca. 20 milionů turistů.
Obyvatelstvo
Země má asi 10,5 mil. obyvatel. V minulosti se řada Portugalců vystěhovala do jiných Evropských zemí s vyšší životní úrovní. Dnes se Portugalsko pozvolna stává jednou z cílových zemí přistěhovalců.
Národnostně je tato země značně jednolitá - pouze 0,5% obyvatelstva patří k jinému než portugalskému etniku. 93% obyvatel je římskokatolického vyznání, asi 3% jsou evangelíci.
Velké potíže činila hlavně v minulosti negramotnost, která se i dnes pohybuje kolem 5%, což je jedno z nejvyšších čísel v EU.
Kategorie:Portugalsko
als:Portugal
ja:ポルトガル
ko:포르투갈
ms:Portugal
simple:Portugal
th:สาธารณรัฐโปรตุเกส
zh-min-nan:Portugal
SibiřSibiř je území v Rusku, ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím. Sibiř zaujímá většinu rozlohy Ruské federace, (asi 10 mil. km²). V širším slova smyslu se však k Sibiři někdy počítá i území mezi Verchojanským pohořím a Tichým oceánem. Známá je hlavně silně kontinentálním podnebí a velkým nerostným bohatstvím. Je velice řídce osídlena a mnoho oblastí je dostupno pouze nebo především letecky. Vyjímku tvoří oblasti přiléhající k Transsibiřské magistrále, mohutným říčním tokům nebo k Severnímu ledovému oceánu (v letním období).
Přírodní poměry
Většina území Sibiře je pokryta tajgou a četnými mokřady. Na západě území se nachází Západosibiřská rovina a Středosibiřská plošina, ostatní části Sibiře jsou hornatné. Z jihu na sever protékají Sibiří tři veletoky - Ob, Jenisej a Lena. Velká část půdy je tvořena permafrostem, což ztěžuje těžbu surovin. Nejvyšší hora je Belucha, ležící na hornatém jihu u hranice s Kazachstánem.
Podnebí je převážně kontinentální, na nejzasším severu subarktické až arktické. V zimě dosahují teploty až -60 °C, převážně na jihu však neklesají pod -30 °. S příchodem jara ale dochází k prudké změně, léta jsou mírná, s teplotou dosahující občas i přes 20 °C. Vzhledem k četným mokřadům zakomponovaným do tajgy jsou některé oblasti v létě značně nepřátelské snesitelnému životu díky obrovskému množství obtížného hmyzu. V těchto mokřadech je pravděpodobně vázáno mnoho methanu, což by mohlo způsobit problémy v souvislosti s globálním oteplováním.
Obyvatelé
Obyvatele Sibiře tvoří velké množství národností, hlavně přistěhovalí Rusové - kteří žijí v průmyslových městech na jihu, dále ale také Něnci, Evenové, Evenkové, Jakuti a další - ti mají svoje autonomní republiky a okruhy. Ačkoliv se zde rozšířilo pravoslavné křesťanství, spousty od civilizace odříznutých kmenů praktikují stále svá animistická náboženství.
Ekonomika
V severní části Sibiře se těží téměř všechny nerostné suroviny, rozsáhlá je též těžba dřeva a lov. Většina surovin se převáží na jih do průmyslových oblastí ke zpracování, případně se vyvážejí do evropské části Ruska nebo přes oceán na východ do Japonska, USA a Kanady. Města jsou zásobována energií převážně z tepených elektráren, velký podíl má ale také produkce vělkých vodních elektráren (Bratsk, Zeja, Černyševskij). Z ekonomického i enviromentálního hlediska hraje klíčovou úlohu těžba ropy, ovšem ropovody vedoucí Sibiří jsou převážně v dezolátním stavu, což se projevuje značnými ztrátami ropy přepravě a s tím souvisejícími těžkými poškozeními životního prostředí okolo trasy ropovodu.
Doprava
Naprosto stěžejní dopravní tepnou Sibiře je Transsibiřská magistrála, postavená na začátku 20. století (s některými nedávno otevřenými novými úseky). Ta spojuje téměř všechna průmyslová města (výjimkou jsou Barnaul a Novokuzněck). Ve větších městech jsou i letiště. Po Bajkalském jezeře je také provozována vodní plavba (do roku 1911 převoz vlaků).
Významná města
- Jekatěrinburg
- Čeljabinsk
- Omsk
- Novosibirsk
- Tomsk
- Krasnojarsk
- Abakan
- Bratsk
- Barnaul
- Rubcovsk
- Irkutsk
- Ulan-Ude
- Norilsk
- Jakutsk
- Čita
- Angarsk
Kategorie: Rusko
ja:シベリア
18. stoletíDějepis > Století
Kategorie:Staletí
ja:18世紀
ko:18세기
Pákistán
Pákistán (oficiálním názvem Islámská republika Pákistán) je islámská federativní republika ležící v jižní Asii. Na jihovýchodě hraničí s Indií, na severovýchodě s Čínou, na severozápadě s Afghánistánem, na jihozápadě s Íránem, na jihu s Arabským mořem. Pákistán je druhou nejlidnatější muslimskou zemí na světě. Vlastní jaderné zbraně a je členskou zemí Commonwealthu a OIC.
Historie
Počátky rozvinuté civilizace na území Pákistánu lze vypozorovat už ve 3. tisíciletí př. n. l. zejména v oblasti kolem řeky Indus (naleziště Harappa, Mohenjo-daro). Od počátku 16. století n. l. existovala v Pákistánu Mughalská říše. V této době se v oblasti silně prosadil islám. Pákistán byl později součástí Britské Indie, spojení s převážně hinduistickými indickými oblastmi však vyvolávalo četné konflikty. Po zániku Britské Indie roku 1947 vznikl samostatný Západní a Východní Pákistán a Indie. V roce 1960 byl za hlavní město Pákistánu zvolen Islámábád. V roce 1970 byla Východnímu Pákistánu udělena autonomie, následujícího roku byl z Východního Pákistánu vytvořen samostatný stát Bangladéš. V následném konfliktu se na zásah Indie Pákistánu nepodařilo svou původní východní část udržet ani v rámci konfederace. V letech 1948 a 1965 vedl Pákistán ozbrojený spor s Indií o území Kašmír, které je dnes přechodně rozděleno mezi obě země.
Administrativní dělení
Pákistán se skládá ze čtyř autonomních provincií respektující historická území, dvou teritorií a také částí Kašmíru.
Provincie
- Balúčistán (Balochistan)
- Severozápadní pohraniční provincie (North-West Frontier Province)
- Paňdžáb (Punjab)
- Sindh
Teritoria
- Federálně spravovaná kmenová území (Federally Administered Tribal Areas)
- území hlavního města Islamabádu (Islamabad Capital Territory)
Části Kašmíru
- Ázád Kašmír (Azad Kashmir)
- Severní oblasti (Northern Areas) pod přímou správou Pákistánské vlády.
Podívejte se též na
- Asie
- Zeměpis
Kategorie:Pákistán
ja:パキスタン
ko:파키스탄
ms:Pakistan
simple:Pakistan
th:ประเทศปากีสถาน
zh-min-nan:Pakistan
1930Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1925 1926 1927 1928 1929 - 1930 - 1931 1932 1933 1934 1935
----
Události
Česko
- otevřen Libeňský most v Praze
Svět
- v SSSR bylo 30. února
- Haile Selassie se stal císařem Etiopie
Vědy a umění
- 18. února objevil Clyd Tombaugh planetu Pluto
- dokončena vila Tugendhat - Brno
- Druhém manifestu surrealismu
- Thomas Alva Edison patentoval umělý kaučuk
- Hans Bauer sestavil abecedu Ugaritského klínového písma
Nobelova cena
Narození
Česko
- 11. června Eva Kantůrková, česká spisovatelka
- 2. července Ota Pavel, český prozaik a novinář
- 28. září Václav Nývlt, český scenárista († 16. srpen 1999)
- 19. prosince Miloslav Stingl, český cestovatel
Svět
- 26. března Gregory Corso, americký básník († 17. ledna 2001)
- 11. května Edsger Dijkstra, holandský vědec († 6. srpna 2002)
- 29. června Sławomir Mrożek, polský spisovatel
- 12. srpna George Soros, americký finančník maďarského původu
- 10. října Harold Pinter, anglický dramatik
- Gary Snyder, americký básník (Beat Generation) a enviromentalista
- Baldur Ragnarsson, islandský spisovatel píšící v esperantu
- Edwin de Kock, jihoafrický esperantský spisovatel
- Leonid Ivanovič Abalkin, sovětský ekonom a politik
Úmrtí
Česko
- 21. leden Jaroslav Vlček, český a slovenský literární historik (
- 22. leden 1860)
- 12. března Alois Jirásek, český spisovatel
- 21. června Lev Blatný, český spisvatel a divadelník
Svět
- 2. března David Herbert Lawrence, anglický spisovatel (
- 11. září 1885)
- 14. duben Vladimír Vladimirovič Majakovskij, ruský básník a dramatik (
- 19. červenec 1893)
- Hippolyte Sébert, francouzský esperantista, vědec a generál (
- 1839)
Hlava státu
Evropa:
- Československo Tomáš Garrigue Masaryk
Afrika:
- Etiopie - Haile Selassie
Kategorie:20. století
ja:1930年
ko:1930년
simple:1930
Afrika
Afrika je třetím největším kontinentem. Má rozlohu 30 065 000 km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi. Afrika má více než 600 miliónů obyvatel, což je jedna desetina celkové populace Země.
Staří Římané používali pro severní část kontinentu, zhruba odpovídající dnešnímu Tunisku, jméno Africa terra ("země Aferů"). Slovo Afer může být arabského původu ("afer" = prach); může jít také o pojmenování kmene Afridi, který žil v severní Africe okolo Kartága; může být řeckého původu ("aphrike" = bez chladu); anebo může jít o latinský původ ("aprica" = slunečná).
Kartága
Geografické členění Afriky
Afriku lze základně rozčlenit několika způsoby. Buďto na severní, střední a jižní (případně ještě západní a východní), nebo (což je tradičnější) na Severní Afriku (též bílou, resp. arabskou), která zahrnuje Saharu a území na sever od ní, a Subsaharskou Afriku (též černou), která se dále člení na Sahel, tropickou Afriku a Jižní Afriku.
Dějiny
Afrika je domovem nejstaršího obydleného území na Zemi a všeobecně se má za to, že lidská rasa se vyvinula na území dnešního afrického kontinentu.
Po většinu lidské historie Afrika neměla žádné národní státy. Místo toho byla obydlena mnoha malými, volně propojenými kmenovými skupinami, královstvími a rodinami. Ve 14. století do Afriky přišli evropští cestovatelé. Vyjednávání s některými místními kmenovými náčelníky Evropanům umožnilo zajmout milióny Afričanů a odvézt je na práci do celého světa. Tento obchod je známý jako obchodování s otroky. Na začátku 19. století evropské imperiální mocnosti obsadily většinu afrického kontinentu a vytvořily kolonie. Koloniální panství skončilo až s koncem 2. světové války, kdy všechny kolonie postupně získaly nezávislost. Značná část dnešních států v Africe má hranice pocházející ještě z období kolonialismu.
Demografie
Obyvatelstvo Afriky jsou převážně černoši. Zimbabwe a Jihoafrická republika si udržují malé, ale významné menšiny bělochů a Asiatů. Státy v severní Africe mají arabské většiny.
Afrika je domovem celé škály různých náboženských skupin. Křesťanství a islám jsou výrazně zastoupeny v mnoha zemích, zatímco další země si udržují regionálně jedinečné kmenové zvyky a obyčeje.
Státy
right
Všechny státy podle abecedy
- Alžírsko
- Angola
- Benin
- Botswana
- Burundi
- Burkina Faso
- Čad
- Demokratická republika Kongo (dříve Zair)
- Džibutsko
- Egypt
- Eritrea
- Etiopie
- Gabon
- Gambie
- Ghana
- Guinea
- Guinea-Bissau
- Jihoafrická republika
- Kamerun
- Kapverdy
- Keňa
- Komory
- Kongo
- Lesotho
- Libérie
- Libye
- Madagaskar
- Malawi
- Mali
- Maroko
- Mauritánie
- Mauricius
- Mosambik
- Namibie
- Niger
- Nigérie
- Pobřeží slonoviny
- Rovníková Guinea
- Rwanda
- Senegal
- Seychely
- Sierra Leone
- Somálsko
- Středoafrická republika
- Súdán
- Svatý Tomáš a Princův ostrov
- Svazijsko
- Tanzanie
- Togo
- Tunisko
- Uganda
- Zambie
- Západní Sahara
- Zimbabwe
Státy seskupené do regionálních celků
Jižní Afrika
- Angola
- Botswana
- Jihoafrická republika
- Lesotho
- Madagaskar
- Malawi
- Mauricius
- Mosambik
- Namibie
- Reunion
- Svazijsko
- Zambie
- Zimbabwe
Severní Afrika
- Alžírsko
- Ceuta
- Egypt
- Libye
- Maroko
- Mauritánie
- Melilla
- Súdán
- Tunisko
- Západní Sahara
Střední Afrika
- Středoafrická republika
- Čad
- Demokratická republika Kongo
- Kongo
Východní Afrika
- Burundi
- Džibutsko
- Eritrea
- Etiopie
- Keňa
- Komory
- Seychely
- Rwanda
- Somálsko
- Tanzanie
- Uganda
Západní Afrika
- Benin
- Burkina Faso
- Gabon
- Gambie
- Ghana
- Guinea-Bissau
- Kamerun
- Kapverdy
- Libérie
- Mali
- Niger
- Nigérie
- Pobřeží slonoviny
- Rovníková Guinea
- Senegal
- Sierra Leone
- Svatý Tomáš a Princův ostrov
- Togo
Podívejte se také na
- Africká unie
- Gangnihessou
- Armáda Božího odporu
Kategorie:Afrika
ja:アフリカ
ko:아프리카
ms:Afrika
simple:Africa
th:ทวีปแอฟริกา
zh-min-nan:Hui-chiu
NacionalismusNacionalismus je ideologie zrozená v 19. století. Vychází z patriotismu, je založen na pojmech národ, etnikum a etnická příslušnost a národní identita. Nacionalismus vznikl jako vědomí příslušnosti k jednomu národu (většinou zejména vymezením se vůči národu jinému). Později se stal nedílnou součástí politického i společenského diskursu, politických doktrín i argumentací.
Nacionalismus je kolektivní vědomí soudržnosti k jednomu národu, etniku či území, jež je motivováno snahou o dosažení autonomie či úspěšnou expanci na jiná území (viz níže). Ve svém vývoji i v současné době se vyskytoval a vyskytuje mj. v řadě umírněných i extrémních, agresivních projevů.
Definovat nacionalismus je velmi komplikovaný úkol, neboť v dějinách prošel řadou podob, a proto je vždy vhodné přesně označit v souvislosti s jakým regionem a jakým obdobím o nacionalismu hovoříme. Stejně tak na vědecké úrovni (zejména ve společenských vědách) byla a je vedena řada diskusí o postatě a definici nacionalismu. Mnoho vědců zabývajících se sociologií, politologií či historií přišli se svými vlastními koncepty nacionalismu, které se často radikálně liší. Proto vždy vzájemné komunikaci na odborné úrovni prospěje, když jsou uváděny výchozí koncepce pro jednotlivá tvrzení.
Podrobnější charakteristika
Nacionalismus je kolektivní ideologie, tzn. že jej nelze slučovat pouze s jednotlivci, ale se skupinami.
Nacionalismus definuje národy na základě různých kritérií, podle nichž se rozlišují skupiny, které rysy národa vykazují a které ne, a jak se jednotlivé národy od sebe liší. Tato kritéria byla často značně oportunistická a zneužívaná. Mezi nejčastější charakteristiky národa patří společný jazyk, kultura, dějiny a území, které jeho členové trvale obývají. Tato charakteristika vznikla v Evropě v 19. století, a proto je nejvhodně aplikovatelná právě na evropské národy.
Nacionalisté pohlíží na vývoj a rozvoj svého státu prizmatem své ideologie. Často (zejména ve svých extrémních projevech) upřednostňují zájmy svého národa před celkovým rozvojem širšího společenství států (typický byl tento stav 19. století v době kolonialismu, jiný příklad jsou současné národně orientované tendence proti jednotícím snahám Evropské unie, v našem prostředí můžeme uvést postoje současného českého prezidenta Václava Klause).
Nacionalismus měl výrazný vliv na evropské a světové dějiny od 19. století. Dříve je velmi obtížné o nacionalismu hovořit (řada odborníků dokonce odmítá použít tento termín pro období před francouzskou revolucí, neboť i slovo národ měl značné odlišný obsah než dnes). Nacionalismus přispěl k formování národního uvědomění a snahy o národní nezávislost u nesamostatných etnik (Češi, Poláci, Italové, Němci, Baskové a jiné evropské národy, mimo Evropu např. Indové a Brazilci). U již existujících národů, obývajících autonomní území (Francouzi, Britové, Japonci, Američané - USA) posiloval vnitří politické a ekonomické úsilí uvnitř jednotlivých států v zájmu hospodářsky přestihnout ostatní soupeřící státy (koloniální expanze, rozvoj průmyslu, vědy a dopravy).
Specifický je židovský nacionalismus, jenž se ve své politické rovině projevuje tzv. sionismem. Jeho významná složka spočívá na židovském náboženství.
Později byly některé aspekty nacionalismu zneužity k formování a obhajobě řady totalitních či diktátorských ideologií a doktrín (nacismus, perónismus, frankismus).
Nacionalismus dal vzniknout řadě (často evidentně falešných) národních mýtů, které měly či mají podpořit národní soudržnost či národní uvědomění uvnitř skupiny.
Kategorie:Nacionalismus
Kategorie:Ideologie
ko:민족주의
ja:民族主義
th:ชาตินิยม
ko:민족주의
ja:民族主義
th:ชาตินิยม
ko:민족주의
ja:民族主義
th:ชาตินิยม
ko:민족주의
ja:民族主義
th:ชาตินิยม
19. stoletíDějepis > Století
Kategorie:Staletí
ja:19世紀
ko:19세기
simple:19th century
zh-min-nan:19 sè-kí
Egypt
Egypt je arabská republika v severovýchodní Africe(malou částí též v Asii), ležící na Nilu.Nilu
Statistika
Geografické údaje
- Úřední název: Egyptská arabská republika
- Členství v mezinárodních organizacích: OSN, OAJ, LAS, OAPEC
- Hlavní město: Káhira (s aglomerací 15 mil. obyvatel)
- Poloha: 25°– 36° v. d.; 22° – 32° s. š.
- Rozloha: 997 739 km2 (Pouště 96 %, zemědělská půda 2,6 %, města 0,8 %, vodstvo 0,6 %)
Politika
- Státní zřízení: Prezidentská republika (od 1953)
- Hlava státu: president Muhammad Husní Mubárak (od 1981)
- Předseda vlády: Gamal Ahmed Al–Ganzúrí (od 1996)
- Vláda: Národní demokratická strana (od 1978)
- Parlament: Volební období 5 let,má 454 křesel
Obyvatelstvo
- Počet obyvatel a hustota zalidnění:
- V roce 1998: 64,2 mil.; 59 obyvatel / km2
- V roce 2000: 65,6 mil.; 65,7 obyvatel / km2
Roční přírůstek obyvatelstva:
- Období let 1980 – 1992: 2,4 %
- Období let1992 – 2000: 1,7%
- Střední délka života:
- Muži: 64 let, světový průměr totožný
- Ženy: 67 let, světový průměr 68 let
- Dosažené stupně vývoje:
- Urbanizace: 45%
- Gramotnost: 51%
- Etnické složení:
- Většina obyvatel jsou Arabové, arabština je i úředním jazykem.
- Náboženské složení:
- Sunnitští muslimové: 90 %
- Křesťané: 10 %
Ekonomika
V zemi je asi 10% míra nezaměstnanosti a 11% míra inflace. HDP na obyvatele zde dosahovalo v roce 1997 1080 USD. 46 % obyvatel pracuje ve službách, 21 % v průmyslu a 33 % v zemědělství. Země dováží hlavně stroje, ropu a spotřební zboží a to nejvíce od USA, Itálie a Británie. Do USA, Německa a Itálie pak vyváží paliva. Důležitým zdrojem příjmů je také turistika, hlavními turistickými destinacemi jsou Hurghada a Šarm as Šajch.
Měna: Egyptská lira (LE) = 100 piastrů (1 USD = 3,998 LE)
Kategorie:Egypt
als:Ägypten
ja:エジプト
ko:이집트
ms:Mesir
simple:Egypt
th:ประเทศอียิปต์
zh-min-nan:Ai-ki̍p
Velká Británie
Velká Británie (plný název Spojené království Velké Británie a Severního Irska) je ostrovním státem severozápadní Evropy. Britské ostrovy jsou omývány Severním mořem na východě, Atlantikem na západě. Od pevniny je oddělena Lamanšským průlivem. Velkou Británii tvoří Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko. Státním zřízením je konstituční monarchie, jejíž hlavou je královna Alžběta II. Velká Británie je členskou zemí Evropské unie a NATO.
Obyvatelé
Obyvatelé Velké Británie neboli Spojeného království jsou Angličané, Welšané, Skotové, Irové a přistěhovalci, většinou ze zemí Commonwealthu , tedy bývalých britských kolonií. Ve Velké Británii žije asi 60 milionů lidí, je tu vysoká hustota zalidnění - 250 osob na km², tedy dvakrát vyšší než v ČR. Britové žijí většinou ve městech. Úředním jazykem je angličtina, v členských zemích (Wales, Skotsko a další) i jazyky místní (velština, skotská gaelština, irština a další).
Ekonomika
Velká Británie je členem skupiny G8 a patří k nejrozvinutějším zemím světa. Má nejdelší průmyslovou tradici na světě, Britové byli první, kdo vymyslel železnici i parní stroj. Do 20. století měla Británie svoje zásoby černého uhlí (doly byly uzavřeny v 80.letech, protože přestaly být efektivní), posledních třicet let je nejvýznamější těžba ropy v Severním moři, těžařské firmy jako Shell a BP mají v zemi největší obrat. HDP na obyvatele dosahuje okolo 20 000 USD. V Londýně je druhá nejvyšší životní úroveň po Bruselu - asi 250 % průměru EU. Ačkoliv jsou Britové členy této organizace, stále si ponechávají britskou libru jako svojí měnu, k EU se staví většina obyvatelstva velice skepticky.
Politika
Británie je konstituční monarchií. Královna vykonává jen reprezentativí úlohu, Alžběta II. není hlavou státu jen Velké Británie, ale i Kanady a některých dalších zemí Commonwealthu. V zemi je dvoukomorový plularitný polický systém – je zde Dolní a Horní sněmovna. V Británii jsou dvě významné politické strany – Konzervativní (pravice) a Labouristická (levice), která se zbavila socialismu jako své ideologie, a změnila se v moderní alternativu. Její předsedou je již dlouho oblíbený premiér Tony Blair. Třetí vzadu je UKIP – Strana za nezávislost Velká Británie. Důležitá je i Liberalní strana. Jejich cílem je vystoupení ze EU a absolutní nezávislost. Díky skepticismu vůči Evropské Unii ze strany obyvatel její vliv pomalu narůstá.
Administrativní dělení
- Velká města: Birmingham, Manchester, Sheffield, Liverpool, Leeds, Bristol
- Stručná historie:
- Nejníže položené místo: The Fens - 4 m
- Nejvýše položené místo: Ben Nevis, 1343 m n. m., Grampiany
- Kulturní dědictví:
- Turistická místa: Londýn, Windsor, Oxford
- Britská kultura:
- Britská věda:
- Britský sport:
Soubor:Velká_Británie.jpg
Podívejte se také na
- Dějiny Velké Británie
- Evropa
- Zeměpis
Kategorie:Velká Británie
ja:イギリス
ko:영국
ms:United Kingdom
simple:United Kingdom
th:สหราชอาณาจักร
zh-min-nan:Liân-ha̍p Ông-kok
Slovenský štát
Tzv. slovenský stát, slovensky slovenský štát, je označení státního útvaru v letech 1939 - 1945. Lze se setkat také s označením Prvá Slovenská republika. Oficiální název od přijetí ústavy 21. června 1939 zněl Slovenská republika.
Slovenský stát skládal z šesti žup s centry ve městech Bratislava, Nitra, Trenčín, Banská Bystrica, Ružomberok a Prešov.
Vznik
Slovenský stát vznikl 14. března 1939 na území dnešního Slovenska po předcházejícím Hitlerově rozhovoru (dohodě či pohrůžce) s Jozefem Tisem a Ferdiandem Ďurčanským dne 13. března 1939 v Berlíně.
Zpočátku byl Slovenský stát vznikl bez oblastí, které patřily po první vídeňské arbitráži Maďarsku a také bez drobných území Spiše, která obsadilo Polsko na podzim 1938.
Maďarsko uznalo nový slovenský stát hned druhého dne, ale 23. března 1939 zahájilo na Slovensko útok s cílem dobýt další území. Německo přes tzv. Ochrannou smlouvu však Slovensku nepomohlo a po maďarském ultimátu bylo Slovensko donuceno přistoupit na další redukci území ve prospěch Maďarska.
Vztah k Německu
Slovenský stát byl pod značným vlivem nacistického Německa, se kterým byla podepsána tzv. Ochranná smlouva (Německo bylo "ochráncem" Slovenska) a které také získalo právo umísťovat své vojenské jednotky v tzv. ochranném pásmu podél hranic s Protektorátem Čechy a Morava.
Slovenské ozbrojené síly se také podílely v září 1939 na napadení Polska, a Slovensko tak získalo zpět území na Spiši, které Polsko několik měsíců předtím obsadilo, a zabralo i další oblasti na Spiši a severní Oravě, které v meziválečných letech náležely Polsku.
Politika
Vládnoucí politickou strankou byla Hlinkova slovenská ľudová strana (HSĽS), v jejímž čele byl katolický kněz Jozef Tiso, od 26. října 1939 prezident první Slovenské republiky. V důsledku sílícího protifašistického odboje se od roku 1944 ľuďácký režim na Slovensku udržoval jen díky nacistickému Německu. Od toho roku totiž čelil Slovenskému národnímu povstání (SNP), které vypuklo 29. srpna 1944.
Zánik
Stát zanikl na jaře 1945 postupným osvobozováním Slovenska Rudou armádou spolu s rumunskou armádou a Československým armádním sborem, definitivně pak 4. dubna 1945 dobytím Bratislavy, hlavního města první Slovenské republiky.
Viz též
- Česko-Slovensko
Externí odkazy
- [http://vexilolognet.hyperlink.cz/Slovensko.htm Historie slovenské vlajky]
- [http://mujweb.cz/spolecnost/1900/malavojna.htm O maďarsko-slovenské válce v březnu 1939]
Kategorie:Slovensko
Kategorie:Zaniklé státy Evropy
Sýrie
Sýrie je stát v Asii. Jeho sousedy jsou Irák, Izrael, Jordánsko, Libanon, Turecko.
Kategorie:Sýrie
ko:시리아
ms:Syria
ja:シリア
simple:Syria
Kategorie:StátCategory:Společnost Willard Van DykeWillard Van Dyke (1906 - 1986) was an American filmmaker and photographer who believed that photography could have a major influence on the world.
zujer doda alojamientos en edimburgo free poker snowboard austria
|
|
|
| :: RELATED NEWS :: |
Ford Aspire
The Ford Aspire was an entry-level compact car sold by Ford Motor Company in the US from 1994 to 1997 and available as a hatchback with 3 or 5 doors. The body was made by Kia Motors in South Korea a
|
King He of Changyi of Han China
Prince He of Changyi (ch.: 昌邑王賀, pinyin: chāngyí wáng hè) (d. 59 BC) was an emperor of the Chinese Han Dynasty for 27 days in 74 BC. He was installed and deposed by a prominent statesman of his time,
|
Maternal effect
A maternal effect, in genetics, is the phenomena where the genotype of a mother is expressed in the phenotype of its offspring. This is usually attributed to maternally produced molecules, such as mRNAs, that are deposited in the egg cell. Maternal effect genes often affect early developmental processes such as axis formation.
This term may also be used to describe
|
KolaSuperdeepBorehole
History
The Kola Superdeep Borehole (KSDB) is a Russian-funded project to drill into the Earth's crust. Begun in 1970 on the Kola Peninsula, a number of boreholes were made from a central branch. The deepest, SG-3, was completed in 1994, creating a hole 12.262 kilometers (seven miles) deep, the deepest hole ever made by humans.
The project has been a site of extensive geophysical studies. The stated
|
Pay Day
Pay day is an informal term for the date in which one gets a paycheck from his employer.
Pay Day can refer to many other things:
- Pay Day board game by Parker Brothers
- PayDay brand of candy bar made by Hershey Foods Corporation
- trad. ch. 北鄉侯, sim. ch. 北乡侯, py bĕi xīang hóu, wg. Han Pei-hsiang-hou), sometimes referred to as Emperor Shao (少帝, literally "young emperor"), was an emperor of the Chinese Han Dynasty. He was
|
Genetic interactions
Genetic interactions, in genetics, are interactions that occur between two or more mutations that results in a new phenotype. Studying genetic interactions can reveal gene function, the nature of the mutations, functional redundancy, and protein interactions. Because protein complexes are responsible for most biological functions, genetic interactions are a powerful tool.
Examples of pair-wise interactions:
- Suppression - the double mutant is wild ty
|
Nuclear test
A nuclear test explosion is an experiment involving the detonation of a nuclear weapon.
Motivations for testing generally are broken into the categories:
- "weapons related" (verifying that a weapon works, or examining exactly how it works)
- "weapons effects" (how weapons behave under various conditions, and how structures behave when subjected to weapons).
Often, though, testing has also been a demonstration of the possessing nation's military and scientific strength.
Nuclear weapons tests are generally classified as being ei
|
Payday
Pay day is an informal term for the date in which one gets a paycheck from his employer.
Pay Day can refer to many other things:
- Pay Day board game by Parker Brothers
- PayDay brand of candy bar made by Hershey Foods Corporation
- foodstuffs -- meats, produce, dairy products, etc. -- and other household supplies. Such goods are, hence, groceries.
Sometimes used when greengrocer is meant.
Nowadays, the term is all but synonymous with supermarket, since the early supermarkets began as chains of grocery stores
|
|
