:: wikimiki.org ::
| Dělení Grafu |
Dělení grafuV teorii grafů je dělení grafu G takový graf, který vznikne z G posloupností operací dělení hrany.
Dělení hrany
Nechť G = (V, E) je graf, a
Provedeme-li dělení hrany e, vznikne graf G',
posloupnost
Podivejte se také na
- Kuratowského věta
Kategorie:Teorie grafů
Teorie grafůTeorie grafů zkoumá vlastnosti struktur, zvaných grafy. Ty jsou tvořeny vrcholy, které jsou vzájemně spojené hranami. Znázorňuje se obvykle jako množina bodů spojených čarami. Formálně je graf uspořádanou dvojicí množiny vrcholů V a množiny hran E:
:
graf
Pomocí grafů lze reprezentovat struktury a úlohy z nejrůznějších oborů. Taktéž mnoho problémů praktického života může být formulováno jako úloha teorie grafů - kupříkladu struktura vzájemného propojení článků Wikipedie. Jednotlivé články jsou vrcholy grafu a odkaz z článku A na článek B je orientovanou hranou mezi vrcholy A a B.
Struktura grafu může být rozšířena o ohodnocení hran (také označováno jako váha; může reprezentovat délku, náklady na přesun, průchodnost apod.) nebo vrcholu. Výsledkem je model reálné sítě. Takové modely se používají pro analýzu dopravy nebo počítačových sítí (jako např. internetu).
Historie
Tradičně se za zakladatele teorie grafů považuje Leonhard Euler, který roku 1736 řešil úlohu, jak projít přes sedm mostů v Königsbergu (každý z nich právě jednou) a vrátit se do výchozího místa. To v moderní teorii odpovídá pojmu eulerovský graf.
V roce 1845 publikoval Gustav Kirchhoff zákony, které platí v elektrických obvodech a slouží k výpočtu napětí a proudu v jednotlivých větvích obvodu. V teorii grafů našly své uplatnění při studiu tzv. toků v sítích.
V roce 1852 předložil Francis Guthrie takzvaný problém čtyř barev - tedy otázku, zda je možné obarvit libovolnou mapu pomocí nejvýše čtyř barev tak, aby každé dvě sousední země (které mají společnou hranici delší než jediný bod) měly odlišnou barvu. Byl vyřešen až o více než sto let později, přičemž pro jeho řešení bylo zavedeno mnoho zásadních konceptů teorie grafů (viz rovinný graf).
Úlohy
Velké množství úloh z teorie grafů je NP-úplných, mezi nimi např.:
- hledání největšího úplného podgrafu – tzv. problém kliky,
- hledání největší nezávislé množiny,
- problém obchodního cestujícího
Z dalších je to například
- zmíněný problém čtyř barev,
- hledání minimální kostry grafu.
Kategorie:Informatika
ja:グラフ理論
ko:그래프 이론
simple:Graph theory
th:ทฤษฎีกราฟ
PosloupnostJako posloupnost se v matematice označuje (obvykle nekonečná) sekvence čísel, indexovaná přirozenými čísly - Posloupnost značíme obvykle nebo jen .
Vlastnosti
Posloupnost je
- neklesající, pokud pro všechna i platí ,
- nerostoucí, pokud pro všechna i platí ,
- rostoucí, pokud pro všechna i platí ,
- klesající, pokud pro všechna i platí ,
- zdola omezená v množině A, pokud existuje takové , že pro všechna i platí ,
- shora omezená v množině A, pokud existuje takové , že pro všechna i platí .
Je-li posloupnost nerostoucí nebo neklesající, říkáme, že je monotónní, pokud je rostoucí nebo klesající, je ryze monotónní.
Je-li posloupnost zároveň zdola i shora omezená, říkáme, že je omezená.
Limita
Říkáme, že posloupnost
- konverguje, má-li konečnou limitu (např. konverguje k 0),
- diverguje, má-li nekonečnou limitu (např. diverguje k ),
- osciluje, pokud limitu nemá (např. ).
Vybraná posloupnost
Je-li posloupnost (obecně reálných) čísel a rostoucí posloupnost přirozených čísel, pak výraz nazýváme posloupnost vybraná z (jinými slovy, z vyškrtneme některé členy, např. všechny liché).
Platí Bolzano-Weierstrassova věta: Je-li omezená posloupnost v , pak z ní lze vybrat posloupnost , která je konvergentní
Podívejte se také na
- Řada
Kategorie:Matematická analýza
ja:数列
Category:Odonata
Category:Insects
Category:Pterygota
kreatyna jastrzbia gra pensjonat narty francja Skrty angielskie Casino
|
|
|
|