:: wikimiki.org ::

Spirit

Spirit

Spirit (oficiálně: MER-A) je jedním ze dvou vozítek mise Mars Exploration Rover americké NASA . Spirit přistál na Marsu 4. ledna 2004.

Místo přistání: Columbia Memorial Station

Spirit přistál v kráteru Gusev asi 10 km od středu [http://marsoweb.nas.nasa.gov/landingsites/mer2003/topsites/final/Gusev/ cílové přistávací elipsy] 14,5718° jižní šířky a 175,4785° východní délky [http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040113exploration.html]. Vozítko, padák, tepelný štít a několik stop po odrazech je vidět na [http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA07295 obrázku pořízeném sondou Mars Global Surveyor]. Panorama [http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap040114.html] ukazuje jemně zvlněný povrch, pokrytý malými kameny, s kopci vzdálenými až 27 km. Řídící středisko mise MER pojmenovalo místo přistání „Columbia Memorial Station“ (Stanice na památku Columbie), na památku sedmi astronautů, kteří zahynuli na palubě raketoplánu Columbia. 27. ledna NASA na památku posádky Apollo 1 pojmenovala tři vrchy severně od „Columbia Memorial Station“ jako Apollo 1 Hills. 2. ledna byla, na počest poslední mise raketoplánu Columbia, pojmenována skupina vrcholů na východ od místa přistání jako Columbia Hills a sedm vrcholů tohoto pohoří jako Anderson, Brown, Chawla, Clark, Husband, McCool a Ramon. (NASA poslala tyto geografické názvy na potvrzení do IAU.) IAU

Události a objevy

Sleepy Hollow

„Sleepy Hollow“ (Ospalá díra), mělká prohlubeň na povrchu Marsu v blízkosti vozítka Spirit, byla prvním cílem vozítka po opuštění místa přistání. Vědci z NASA se velmi zajímali o tento kráter. Jeho průměr je zhruba 9 metrů a je vzdálený okolo 12 metrů severně od místa přistání. IAU]

První barevný snímek

IAU Vpravo je první barevný obrázek Marsu vyvořený panoramatickou kamerou vozítka Spirit. Je to obrázek s největším rozlišením jaký kdy byl pořízen z povrchu jiné planety. „Vidíme panoramatickou mozaiku složenou ze čtyřikrát tři obrázky kamery“, řekl designér kamery Jim Bell z Cornellu. Na tomto obrázku je 12 milionů bodů (4 000 × 3 000). Toto je však jen vrchol ledovce, protože tento obrázek, získaný 6. ledna 2004 je jen osmina z panoramatu pořízeného touto kamerou a není stereoskopický.

První broušení kamene na Marsu

2004 Kulatá a mělká díra na obrázku je výsledkem prvního broušení kamene na Marsu. 6. ledna bruska (Rock Abrasion Tool) na vozítku Spirit vybrousila plochu s průměrem 45,5 milimetrů na kameni zvaném Adirondack v průběhu 34. solu na Marsu. Materiál z 2,65 milimetrů hluboké díry byl podrobně prozkoumán mikroskopickým zobrazovačem a dvěma spektrometry na robotickém rameni. Tento obrázek pořídil Spirit panoramatickou kamerou, kvůli vizuální kontrole úspěšnosti broušení. Bruska pro obě dvě vozítka byla vyrobena firmou Honeybee Robotics z New Yorku. "Rock Abrasion Tool překonal naše očekávání", řekl Steve Gorevan z firmy Honeybee Robotics, vedoucí vývojář tohoto nástroje pro obě dvě vozítka. "S parametry, které jsme nastavili jsem si nemyslel, že bychom se mohli dostat tak hluboko. Skutečně, když jsme téměř viděli dokonalý kruh, byl jsem nadšený až na hranici toho o čem jsem kdy snil."

Mimi

Adirondack Uprostřed tohoto barevného obrázku pořízeného panoramatickou kamerou 40. sol je šupinkový kámen zvaný Mimi. Mimi je jeden z mnoha kamenů v této oblasti známé jako "Stone Council", ale velmi se liší od kamenů, které vědci až doposud viděli v kráteru Gusev. Šupinkovitý vzhled Mimi vedl vědce k mnoha hypotézám. Mimi mohl být vystaven velkému tlaku při dopadu meteoritu nebo mohl být kdysi dunou, která zkameněla do takovýchto šupinkových vrstev procesem, který někdy způsobuje voda.

Humphrey a stopy vody

5. března 2004 NASA oznámila, že Spirit našel první náznaky, že v minulosti byla na Marsu voda a to v kameni nazvaném "Humphrey". Tento kámen se zformoval z magmatu a potom zachytil do malých štěrbin světlý materiál, který má vzhled krystalizovaného minerálu. Dr. Ray Arvidson z Washingtonovy univerzity v St. Louis v průběhu tiskové konference NASA řekl: "Pokud bychom tento kámen našli na Zemi, řekli bychom , že jde o kámen vulkanického původu přes který tekla kapalina." Pokud je tato interpretace správná, voda s rozpuštěnými minerály mohla být obsažena v původním magmatu nebo reagovala s kamenem později. ([http://marsrovers.jpl.nasa.gov/newsroom/pressreleases/20040305a.html Tisková zpráva])

Kráter Bonneville

11. března 2004 Spirit dosáhl kráteru Bonneville po přibližně 370 metrů dlouhé cestě. Tento kráter má průměr asi 140 metrů a hloubku 28 metrů. JPL rozhodla, že by nebyl dobrý nápad, poslat vozítko na dno kráteru, protože tam neviděli žádný zajímavý objekt. Spirit přešel po jižním okraji přes několik pískových dun a pokračoval jihozápadním směrem ke Columbia Hills. Image:Crater_bonneville.jpg|Kráter Bonneville Image:Road_to_Bonneville_Crater.jpg|Pohled zpět na místo přistání Image:Spirit_from_MGS_sol98.jpg|Cesta vozítka (sol 98) ze sondy Mars Global Surveyor Image:Lahonten crater.jpg|Kráter Lahonten - Sol 120

Kráter Missoula

Mars Global Surveyor Spirit dosáhl kráteru Missoula v průběhu solu 105. Kráter má průměr okolo 90 metrů a hloubku okolo 18 metrů. S tímto kráterem se neuvažovalo jako o prioritním cíly kvůli tomu, že se v něm nacházejí jen starší kameny. Vozítko přešlo po severním okraji a pokračovalo směrem na jihovýchod.

Kráter Lahonten

Kráteru Lahonten dosáhl Spirit 118. sol a pohyboval se u jeho okraje ještě dva soly. Lahonten je asi 50 metrů široký a 9 metrů hluboký kráter. Po jihovýchodní straně cesty vozítka se táhla dlouhá písková duna, kterou Spirit objel.

Columbia Hills

Mars Global Surveyor Na 159. sol Spirit dosáhl první z mnoha cílů na úpatí Columbia Hills zvaný West Spur. Hankovu prohlubeň studoval 23 solů. Ve vnitř prohlubně se nacházel zvláštně vypadající kámen pojmenovaný Pot of Gold. Odtud se Spirit vydal severní cestou po úpatí vrchu přímo k dalšímu cíly Wooly Patch, který zkoumal od 192. do 199. solu. Od solu 203 se Spirit vydal jižním směrem k vrcholu až přišel ke kameni zvaném Clovis. Clovis byl obroušen a analyzován v průběhu solů 210 až 225. Po něm následoval Ebenezer (soly 226-235), Tetl (sol 270), Uchben a Palinque (soly 281-295), a Lutefisk (soly 296-303). Od solu 239 do 262 byl celý Mars při pohledu ze Země schován za Sluncem, takže komunikaci se Spiritem nebylo možné uskutečňovat. Columbia Hills Spirit pomalu putoval okolo vrchu Husband Hill a na 344. sol byl připraven přešplhat se přes hřbet Cumberland (Cumberland Ridge) na "Larryho výhled" a do Údolí Tennessee. V průběhu solu 371 Spirit přišel ke kameni nazvaném Peace blízko vrcholu Cumberland Ridge. Tento kámen zkoumal s bruskou RAT o dva soly později (sol 373). V polovině února 2005 (sol 390) , Spirit postupoval směrem k "Larryho výhledu" a kvůli problémům s jedním kolem do kopce couval. Vědci se snažili v této době šetřit energii na další výstup. Prach na slunečních panelech stále snižoval jejich výkon, který tak klesl z původních 900 Wh krátce po přistání na 350 Wh. Columbia Hills Spirit zkoumal cestou různé cíle, jako třeba narušenou půdu "Paso Robles", která obsahovala největší podíl soli nalezený na rudé planetě. Půda obsahovala také velký podíl fosforu a jeho sloučenin, ačkoliv to nebylo více než u jiného vzorku, kamene "Wishstone". Vědci to okomentovali slovy: "Stále zkoušíme zjistit co to znamená, ale je jasné, že v takhle velkém množství soli měla prsty voda." 9. března 2005 (pravděpodobně během marsovské noci) byly solární panely Spiritu očištěny prachovým vírem, tím se zvýšil jejich výkon až na 800 Wh za sol. Během dalších dnů se podařilo několik vírů vyfotit. Solu 582 (21. srpna, 2005) dosáhl Spirit jednoho z vrcholů kopce Husband odkud začal pořizovat panoramatické záběry a samotného nejvyššího vrcholu solu 618 (27. září 2005). Vrchol je 82 metrů nad okolní planinou, o 106 metrů výš a o 3 kilometry východním směrem dál než je místo přistání.

Astronomie

Spirit natáčel své kamery k marsovské obloze a pozoroval přechod Marsova měsíce Deimose přes Slunce. Začátkem března 2004 též pořídil zatím jedinou fotografii Země z jiné planety. 12. ledna 2005 od okolo 14:45 UTC do 23:05 UTC se uskutečnil přechod Merkuru z Marsu. Teoreticky ho mohla pozorovat obě dvě vozítka Spirit i Opportunity, ale rozlišení kamery nedovolovalo vidět Merkur 6,1" uhlový průměr. Byly schopné pozorovat jen přechody Deima přes Slunce s 2' uhlovým průměrem, asi 20 krár větším než Merkur. Data generované [http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.html JPL Horizons] indikovala, že Opportunity byla schopná sledovat tranzit od počátku až po místní západ Slunce v 19:23 UTC pozemského času, zatímco Spirit byl schopný ho pozorovat od místního východu Slunce v 19:38 UTC pozemského času až po konec přechodu. Kategorie:Sondy k Marsu

Mars Exploration Rover

Mars Exploration Rover je název kosmické mise dvou vozítek americké agentury NASA. Vozítka byla vypuštěna 10. června a 7. července 2003 a jejich cílem bylo zkoumat případný výskyt vody na Marsu v minulosti. Vozítka byla pojmenována jmény Spirit (přistál 4. ledna 2004) a Opportunity (přistála 25. ledna 2004) Obě vozítka byla naprosto stejná. Hlavním cílem mise bylo hledat kameny a půdu, která by dokazovala dřívější výskyt vody na Marsu. Obě sondy se přistály na opačných stranách planety v místech, která o kterých se předokládalo, že mohla v minulosti být vystavena působení vody. Jedním místem byl kráter Gusev a možná bývalé jezero a ně tohoto impaktního kráteru a planina Meridiani kde složení hornin (hematit) naznačují možnou přítomnost vody.

Přístroje

Vybavení vozítek:
- na otočném stěžni
- panoramatická kamera (PanCam) pro stereoskopické snímkování terénu, obě části jsou vybaveny kotouči filtrů pro odhad mineralogické složení okolí
- miniaturní spektrometr tepelných emisí (Miniature Thermal Emission Spectrometer, Mini-TES) zkoumá nerosty pomocí jejich tepelného vyzařování
- na výklopném rameni v přední části
- Mössbauerův spektrometr (Mössbauer Spectrometer) pro hledání sloučenin železa ve vzorku
- spektrometr rentgenového a alfa záření (Alpha Particle X-ray Spectrometer, APXS)
- mikroskopický zobrazovače (Microscopic Imager, MI) pro detailní snímky hornin
- bruska (Rock Abrasion Tool, RAT) pro očištění a obroušení zkoumaných kamenů Kategorie:Sondy k Marsu

NASA

NASA (National Aeronautics and Space Administration, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) je americká vládní agentura zodpovědná za americký kosmický program a všeobecný výzkum v oblasti letectví. americká

Historie

Vznik a začátky

NASA vznikla jako americká reakce na úspěchy sovětského kosmického programu. 29. července 1958 americký prezident Eisenhower podepsal "National Aeronautics and Space Act", zákon, kterým vznikla NASA. Agentura začala fungovat 1. října 1958 a po Národním poradním výboru pro letectví (National Advisory Committee for Aeronautics - (NACA) zdědila 4 laboratoře a zhruba 8 000 zaměstnanců. První programy NASA byly zaměřeny na výzkum letů člověka do vesmíru. Program Mercury, zahájený v roce 1958, měl za cíl hlavně zjistit, zda člověk může přežít ve vesmíru. 5. května 1961 uskutečnil Alan Shepard balistický skok v kabině Mercury 3 a 20. února 1962 se John Glenn stal prvním Američanem, který obletěl zeměkouli v kosmické lodi Mercury 6.

Program Apollo

Poté, co program Mercury prokázal, že kosmické lety s lidskou posádkou jsou uskutečnitelné, byl zahájen program Apollo. Ten měl původně za cíl další výzkum vesmíru a eventuálně dosažení oběžné dráhy Měsíce. Jeho cíl byl předefinován poté, co prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu z 25. května 1961 uvedl, že by Spojené státy měly dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970. Hlavním cílem programu Apollo se stalo právě přistání na Měsíci. Mezitím byl zahájen program Gemini, který měl umožnit vyzkoušení technologií a postupů nezbytných pro měsíční mise. Po osmi letech, během kterých se uskutečnila řada zkušebních letů a při kterých zahynuli první američtí kosmonauti (požár Appola 1 během tréninku startu), se podařilo cíl programu Appolo splnit. Posádka Appola 11 přistála na Měsíci 20. července 1969 a po ní se procházelo po Měsíci ještě 10 dalších kosmonautů. Po splnění Kennedyho úkolu dopravit člověka na Měsíc podpora pro americký kosmický program ochabla. To se projevilo i předčasným ukončením měsíčních misí Appolo - ačkoli byly plánovány ještě tři další lety, program byl ukončen v prosinci 1972 letem Appola 17 (je zajímavé, že to bylo poprvé a prozatím naposledy, kdy se na povrch Měsíce dostal profesionální vědec - geolog Harrison Schmitt). Jednou z příčin předčasného ukončení programu byly i rozpočtové škrty vyvolané válkou ve Vietnamu.

Další rané mise

Ačkoli většina rozpočtu NASA byla věnována na pilotované kosmické lety, NASA vyslala také řadu bezpilotních sond. V roce 1962 odstartoval Mariner 2, který jako první lidmi vyrobená sonda proletěl kolem jiné planety - Venuše. Programy Ranger, Surveyor a Lunar Orbiter byly klíčové pro průzkum podmínek na Měsíci před přistáním lidí v rámci programu Appolo. Dvě sondy Viking přistály na Marsu a sondy Pioneer a Voyager se vydaly k vnějším planetám sluneční soustavy - Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, odkud vedle vědeckých dat vyslaly i barevné snímky. V roce 1973 NASA vypustila svoji první družicovou stanici - Skylab. Vystřídaly se na ní tři tříčlenné posádky, ale již v roce 1975 byla opuštěna. Po vítězství USA v závodech o dosažení Měsíce se obě mocnosti začaly orientovat na vzájemnou spolupráci. 17. července 1975 se americká loď Appolo spojila se sovětským Sojuzem 19. Tento projekt znamenal zahájení mezinárodní spolupráce ve výzkumu vesmíru a mnohé projekty, které existují dnes, mají počátek v té době.

Éra raketoplánů

Sojuzem 19 Od druhé poloviny 70. let se hlavní úsilí NASA soustředilo na projekt raketoplánu. Do roku 1985 byly postaveny 4 raketoplány Space Shuttle, zamýšlené jako opakovaně použitelný dopravní prostředek na oběžnou dráhu Země. První z nich, Columbia, odstartoval 12. dubna 1981. Lety raketoplánů však byly podstatně dražší než se původně plánovalo a katastrofa Challengeru v roce 1986 ukázala jejich bezpečnostní vady. Raketoplány byly využívány i k čistě vojenským letům (program některých expedic byl zcela tajný), ale jejich vědecký přínos byl značný. V roce 1990 vynesl raketoplán na oběžnou dráhu kolem Země Hubbleův vesmírný dalekohled (společný projekt s ESA, začátek významnější spolupráce obou organizací) a posádky raketoplánů na něm provedly i několik oprav a vylepšení přímo na oběžné dráze. V roce 1995 se raketoplán připojil k ruské orbitální stanici Mir. Od roku 1998 pak na oběžné dráze Země začala výstavba mezinárodní stanice ISS, ke které americké raketoplány uskutečnily řadu letů. Při dosud posledním z nich 1. února 2003 se nejstarší z flotily raketoplánů, Columbia, rozpadl nad Texasem vinou poškozené tepelné izolace na křídle. Od té doby až dosud (2004) jsou lety raketoplánů zastaveny. Během 90. let NASA čelila ztenčujícímu se rozpočtu. Devátý ředitel NASA Daniel S. Goldin proto prosadil přístup nazvaný "rychleji, lépe, laciněji", který měl snížit náklady na kosmické lety. Tento přístup byl kritizován a přehodnocen po ztrátě sond Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander v roce 1999.

Směr Mars

Přistání malého vozítka Sojourner na Marsu v roce 1997 si získalo značnou pozornost veřejnosti. Menší zájem si vysloužila dosud fungující družice Marsu Global Surveyor, uvedená na oběžnou dráhu kolem rudé planety ve stejném roce. Od roku 2001 jí na oběžné dráze dělá společnost další sonda - Mars Odyssey, která hledá stopy bývalé vulkanické aktivity a působení vody na Marsu. Po úspěšném přistání dalšího vozítka - Mars Exploration Rover Spirit - na Marsu pronesl 14. ledna 2004 americký prezident George W. Bush projev, ve kterém vytyčil svoji vizi pro další průzkum vesmíru. Podle ní se mají lidé vrátit na Měsíc do roku 2020 a vytvořit tam stálou základnu. Ta má sloužit jako pokusná stanice i jako potenciální základna pro další výpravy. Lety raketoplánů budou zastaveny v roce 2010 a od roku 2014 by je měl nahradit nový dopravní prostředek - Crew Exploration Vehicle. Ten by měl být schopen jak spojení s ISS, tak meziplanetárních letů. Budoucnost samotné ISS je v plánu poněkud nejasná. Její stavba má být dokončena, ale další využití není jasné.

Vesmírné programy NASA

Pilotované kosmické lety

- Program Mercury
- Program Gemini
- Program Apollo
- Skylab
- Space Shuttle (raketoplány)
- Mezinárodní kosmická stanice ISS

Nepilotované kosmické lety

- Výzkum Měsíce
- Program Ranger
- Program Surveyor
- Program Lunar Orbiter
- Sonda Clementine
- Sonda Lunar Prospector
- Výzkum Merkuru
- Sonda Mariner 10
- Sonda MESSENGER
- Výzkum Venuše
- Sondy Mariner 2, 5 a 10
- Mise Pioneer Venus
- Sonda Magellan
- Výzkum Marsu
- Mariner 4, 6, 7, 8 a 9
- Viking 1 a 2
- Mars Observer
- Mars Pathfinder
- Mars Climate Orbiter
- Mars Polar Lander
- Mars Global Surveyor
- 2001 Mars Odyssey
- Mars Exploration Rover
- Mars Reconnaissance Orbiter - plánovaná na rok 2005
- Phoenix - plánovaná na rok 2007
- Mars Science Laboratory - plánovaná na rok 2009
- Výzkum Jupitera
- Pioneer 10
- Galileo
- JIMO (plánovaná - 2012)
- Výzkum Saturnu
- Cassini-Huygens
- Lety k více planetám současně
- Pioneer 11 - Jupiter a Saturn
- Mariner 10 - Venuše a Merkur
- Voyager 1 - Jupiter a Saturn
- Voyager 2 - Jupiter, Saturn, Uran a Neptun
- New Horizons - plánovaná, Jupiter, Pluto a Kuiperův pás
- Výzkum planetek a komet
- Deep Space 1
- NEAR Shoemaker
- Stardust
- CRAF - zrušená
- Deep Impact (sonda)
- Výzkum Slunce
- SOHO
- Odysseus
- Vesmírné observatoře
- Hubbleův vesmírný dalekohled
- Comptonova gama observatoř
- Rentgenová observatoř Chandra - rentgenový dalekohled
- Spitzerův vesmírný dalekohled - infračervený dalekohled
- COBE
- IRAS
- Vesmírný dalekohled Jamese Webba - plánovaný nástupce Hubbleova dalekohledu

Seznam ředitelů NASA

# T. Keith Glennan (1958 - 1961) # James E. Webb (1961 - 1968) # Thomas O. Paine (1969 - 1970) # James C. Fletcher (1971 - 1977) # Robert A. Frosch (1977 - 1981) # James M. Beggs (1981 - 1985) # James C. Fletcher (1986 - 1989) # Richard H. Truly (1989 - 1992) # Daniel S. Goldin (1992 - 2001) # Sean O'Keefe (2001 - 2005) # Michael D. Griffin (2005 - dosud)

Externí odkazy

[http://www.nasa.gov Portál NASA] Kategorie:Kosmonautika ja:アメリカ航空宇宙局 ko:미국항공우주국 th:องค์การนาซา

Mars (planeta)

Mars je čtvrtá planeta Sluneční soustavy, pojmenovaná po římském bohu války Martovi. Mars je třetí nejmenší planeta (po Merkuru a Plutu). Mars můžeme v některém období pozorovat celou noc. Taková situace nastává, když je Mars v opozici ke Slunci a Země se tak nachází mezi Marsem a Sluncem. Spolehlivou informaci o prvním pozorování Marsu nemáme, ale je pravděpodobné, že to bylo mezi lety 3000 až 4000 př. n. l. Všechny starověké civilizace, Egypťané, Babylóňané a Řekové, věděly o této „putující hvězdě“ a dávali jí svá jména. Jelikož půda má červený nebo růžový odstín, staré národy ho považovaly za symbol ohně a krve.

Fyzikální charakteristiky

Mars má oproti Zemi jen čtvrtinový povrch a jen desetinu hmotnosti. Sluneční den je podobně dlouhý jako na Zemi: 24 hodin, 39 minut a 35,244 sekund a nazývá se Sol.

Atmosféra

Mars má velmi řídkou atmosféru. Tlak na povrchu se pohybuje mezi 600 až 1000 Pa, což je přibližně 100 až 150krát méně než na Zemi. Většinu tvoří oxid uhličitý (95 %), dále obsahuje: dusík (2,7 %), argon (1,6 %), kyslík (0,15 %), vodní páry. Průměrná teplota u povrchu planety je okolo −56 °C. Pro Mars jsou charakteristické velké rozdíly mezi dnem a nocí. Na rovníku se teploty běžně pohybují od −90 do −10 °C, a nad nulu se dostanou jen výjimečně. Naproti tomu teplota povrchové vrstvy půdy může někdy dosáhnou až +30 °C. vodní páry

Povrch

Před padesátými a šedesátými léty se všeobecně věřilo v to, že jsou Marsovy polární čepičky složené ze zmrzlé vody. Když se ale pomocí kosmických sond zjistilo, že je atmosféra složená především z CO₂, byl vytvořen model atmosféry, který naznačoval, že teplota byla dostatečně nízká na to, aby oxid siřičitý na pólech zkondenzoval a zmrzl. To také předpovídalo významné změny tlaku během roční doby. Proto se došlo k závěru, že se póly skládají z obojího ledu, H₂O a CO₂, a dřívější pozorování byla vysvětleno pomocí tenké vrstvičky zmrzlé vody nanesená na ledu oxidu siřičitého. Z dálky má Mars většinou červenou barvu, nebo přesněji bledě oranžovou nebo růžovou se dvěma bílými polárními ledovými čepičkami. Na červených oblastech se nacházejí velmi rozličné světlé a tmavé plochy s čistě zelenou nebo zelenou barvou. Tmavé plochy nejsou oceány vody, protože se na Marsu nemůže vyskytovat voda v tekutém stavu kvůli nízkému atmosférickému tlaku (~600 Pa). Tyto změny v jasnosti povrchu jsou spíše způsobené rozdílným druhem povrchového materiálu: červená barva je prach a písek bohatý na oxid železitý; tmavší plochy jsou zpravidla více kamenité a skalnaté oblasti. Nahodilé silné větry, které se zde vyskytují, přesouvají prach a mění rozměry a tvar těchto světlejších a tmavších ploch. Povrch Marsu je různorodý. Jižní polokoule s víceméně hornatou krajinou je pokryta krátery, zatímco na severní polokouli jsou obrovské rovné pláně zalité lávou. Na Marsu je nejvyšší hora Sluneční soustavy – sopka Olympus Mons, která dosahuje výšky 27 km nad okolní terén. V rovníkové oblasti Marsu se nachází obrovský kaňon Valles Marineris, dlouhý 4 500 km a hluboký 7 km. Objevila ho sonda Mariner 9 mapující Mars v letech 1971–1972, podle které byl kaňon pojmenován. 1972 Poznámky: Nulová výška: Protože Mars nemá oceán a není tedy žádná hladina moře od které by se mohly měřit výšky terénu, byla zavedena nulová výška povrchu. Jsou poměrně časté i záporné hodnoty pro místa pod nulovou výškou. Nultý poledník: Rovník Marsu je dán rotací, ale nultý poledník byl určen podobně jako na Zemi, prohlášením, že určitým konkrétním bodem prochází. Astronomové v 19. století si za tento bod zvolili s poměrně velkou nepřesností kruhový útvar na povrchu. Teprve roku 1972, poté co sonda Mariner 9 získala první podrobnější snímky, bylo určeno, že nultý poledník prochází malým kráterem Airy-0 na planině Sinus Meridiani.

Struktura planety

Současné poznání nitra Marsu nasvědčuje tomu, že může být modelován kůrou (složenou z hliníku Al a křemíku Si) silnou 20 až 100 km, pláštěm (olivín a FeO) a jádrem (FeS nebo směs niklu Ni, železa Fe a FeS), které zaujímá přibližně 16 % hmotnosti planety a 4 % objemu. Z toho lze přibližně určit hustotu jádra, 7 000 až 8 000 kg/m3. Užitím čtyř parametrů můžeme rozhodnout o velikosti a hmotnosti marťanského jádra. Nicméně, pouze tři z nich jsou známé, celková hmotnost, velikost Marsu a moment setrvačnosti. Hmotnost a velikost byla přesně stanovena z dřívějších misí. Moment setrvačnosti byl stanoven pomocí kosmické sondy Viking a dat z Pathfinder, Dopplerovským měřením precese Marsu. Čtvrtý parametr, potřebný pro dokončení modelu nitra planety, bude získán z budoucích kosmických misí. Se třemi známými parametry je model podstatně omezený. Jestliže je jádro pevné (složené ze železa) podobně jako zemské, potom by byl minimální poloměr jádra okolo 1 300 km. Jestliže je jádro vytvořeno z méně hustého materiálu jako například směs síry a železa, potom by byl maximální poloměr pravděpodobně menší než 2 000 km.

Kůra

Od července 1997 pořizuje z oběžné dráhy podrobné snímky červené planety sonda Mars Global Surveyor (MGS), ale pod povrch se podívat nemůže. Nicméně změny gravitačního pole planety působí malé změny orbitální rychlosti sondy a tyto změny odpovídají vnitřním hustotním fluktuacím. Jemné změny dráhy byly měřeny pomocí MGS rádiového experimentu kombinovaného s topografickými údaji přesného laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter), a tak mohli vědci vytvořit mapu tloušťky marťanské kůry. Z celkové mapy kůry je možné zjistit, že rozsah tloušťky se pohybuje v intervalu od 32 km do 80 km a jsou zřejmé zřetelné rozdíly mezi obecně tenčí kůrou na severní polokoulí a silnější na jižní. Tenká kůra podporovala rychlé ochlazování nově vzniklé planety a mohla přispět ke vzniku velkého severního oceánu na ranném Marsu. Je zřejmé, že největší tloušťka kůry je pod oblastí Tharsis, 60 - 80 km a minimální je pod pánví Hellas, pouze 10 km. Zdá se být velice pravděpodobné, že kůra Marsu je mnohem silnější než zemská, nejméně 100 km. Toto může vysvětlovat nepřítomnost deskové tektoniky.

Plášť

Plášť je silný okolo 1 500 až 2 000 km, je složen z křemičitých hornic a z toho vyplývá, že jeho průměrná hustota je okolo 3 400 až 3 500 kg/m3.

Jádro

Přesné rozměry jádra nejsou známé, protože závisejí na zatím nepřesně zjištěných parametrech. Pokud se budeme držet toho, že je jádro složené z pevných hornin a železa, tak jeho poloměr vychází na 1 250 km. Pokud by se jednalo o lehčí látky (např. směs síry a železa), potom by jeho maximální průměr byl okolo 2 000 km.

Měsíce Marsu

hustota Mars má dva měsíce Fobos (strach) a Deimos (hrůza). Oba ukazují Marsu stále stejnou část. Fobos obíhá planetu rychleji než se ona sama otočí, což způsobuje zpomalování oběhu a snižování vzdálenosti. Odhaduje se, že za 50 000 let Fobos do planety narazí. Naproti tomu oběžná dráha Deimosu se prodlužuje. Oba měsíce objevil Asaph Hall v roce 1877 a pojmenoval je podle synů boha Marta. Při pohledu z povrchu Marsu by Fobos měl úhlový průměr 12', zatímco Deimos asi 2'. Průměr Slunce je asi 21'. Soubor:15-ml-06-phobos2-A067R1.jpg|Přechod Fobosu přes Slunce jak jej zachytilo vozítko Opportunity 10. března 2004 Soubor:13-ml-04-deimos-A067R1.jpg|Přechod Deimosu přes Slunce jak jej zachytilo vozítko Opportunity 4. března 2004

Výzkum Marsu

Pokusy o průlet (1960–1964)

Sovětský svaz odstartoval v oknech 1960, 1962, 1964 celkem 7 sond, z nichž 4 se nedostaly ani na cestu k Marsu a se zbylými bylo na cestě ztraceno spojení. USA vyslaly roku 1964 dvě sondy Mariner (3 a 4), z nichž s jednou bylo ztraceno spojení a druhá odeslala 22 snímků Marsu.

Průlety a první oblety (1969–1971)

USA připravily pro obě okna tohoto období dvě sondy. Marinery 6 a 7 prolétly okolo planety ve vzdálenostech 3430 km, odeslaly 400 snímků a zkoumaly složení atmosféry. Další tři sovětské sondy opět havarovaly, ale roku 1971 se vydaly na cestu sondy Mars 2 a Mars 3, z nichž každá se skládala z orbitální a povrchové sondy. Oba orbitální moduly mapovaly povrch od prosince 1971 do srpna 1972. Povrchová část sondy Mars 2 dopadla tvrdě na Mars, ale Mars 3 přistál měkce a 20 sekund po přistání vysílal. Na obrázku nebylo nic rozeznat, což podpořilo spekulace o kapalném povrchu. Nicméně tyto dvě sondy byly první, které dosáhly povrchu Marsu. Mariner 8 havaroval, ale snímky orbitální sondy Mariner 9 byly základním kamenem pro plánování dalších amerických misí.

První velký nápor (1973–1975)

Mars 4–7

Pro rok 1973 si Američané dali pauzu. Zato Sověti připravili 4 sondy Mars 4–7 (dvě družice a dvě povrchové sondy). Se sondou Mars 6 se ztratilo spojení při sestupu, Marsy 4 a 7 úplně minuly planetu. Jen Mars 5 odeslal několik snímků, než s ním bylo ztraceno spojení.

Viking 1, 2

USA vyslaly v roce 1975 dvě sondy programu Viking, obě se skládaly z oběžné a povrchové části. Všechny části lze označit za úspěšné. Celkem odeslaly 55 000 snímků. Orbitální moduly zmapovaly celý povrch s rozlišením 100 m, místy až 30 m. Dlouhodobé záznamy povrchových modulů jsou základem pro marsovskou klimatologii. :

Pokus o návrat na Mars

Mise Fobos (1988)

Po dlouhé pauze ve výzkumu se jako první zmátořil Sovětský svaz, který roku 1988 zorganizoval speciální misi pro výzkum měsíce Marsu Fobos. S jednou sondou bylo ztraceno spojení na cestě a s druhou po odeslání jen několika snímků.

Mars Observer (1992)

USA pro návrat zvolily komplexní a drahou sondu Mars Observer, která však ztroskotala krátce před dosažením oběžné dráhy. Tato havárie vedla k přehodnocení dalších misí, což vedlo k programu dvou levných sond (jedna družice a jedna povrchová sonda) každé startovní okno.

Mise roku 1996

Mars 96

Rusko s pomocí některých evropských zemí chtělo již na roku 1994 vyslat sondu k Marsu, ale došlo ke zdržení a start se uskutečnil až v roce 1996. Kvůli závadě na nosné raketě se však zřítila do Tichého oceánu.

Mars Global Surveyor

Nová americká mise byla Mars Global Surveyor, která obsahovala některé experimenty ze ztraceného Mars Observeru. Přestože, kvůli špatnému vyklopení slunečních panelů trvalo brždění s pomocí atmosféry trochu déle, je sonda stále funkční (2005) a mapuje povrch s rozlišením 15 metrů a díky nové technologii může s rozlišením 0,5 m rozeznat povrchové sondy. (Start sondy: 7. listopadu 1996; na oběžné dráze od 12. září 1997.) 1997

Mars Pathfinder

Povrchová sonda Mars Pathfinder si s sebou nesla i rover Sojouner, který zkoumal složení kamenů v okolí sondy a komunikoval se Zemí přes ní. (Start sondy: 4. prosince 1996; přistání 4. července 1997; přerušení spojení 27. září 1997)

Neúspěchy a minimální mise (1998–2001)

Sonda Nozomi je zmíněna v dalším okně.

Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander

V rámci plánu dvou misí odstartovala roku 1998 orbitální sonda Mars Climate Orbiter, která měla zkoumat počasí a dění v atmosféře. Druhou sondou byl Mars Polar Lander, který měl přistát v polární oblasti a během přistání uvolnit dva penetrátory (Deep Space 2), které se měly velkou rychlostí zavrtat do povrchu a zkoumat hlubší vrstvy. Jedno řídící středisko sondy Mars Climate Orbiter počítalo mílích a druhé v kilometrech, sonda se kvůli tomuto nedorozumění dostala do hustších vrstev atmosféry a shořela. Na sondě Mars Polar Lander byla technická závada a sonda se zřítila.

Mars Oddysey 2001

Pro rok 2001 se původně počítalo také se dvěma sondami, ale po předchozím neúspěchu byl povrchový modul zakonzervován a bude použit pro misi Fenix v roce 2007. Sonda Mars Oddysey nese další experimenty ztracené na velké sondě Mars Observer, jako studium radiace a chemického složení. Kamera sondy má horší rozlišení než u sondy Mars Global Survoyer, ale zabírá větší území. Sonda funguje jako retranslační stanice pro povrchové sondy. Většina dat z mise MER přichází právě přes ní, další část přes MGS a jen malá část je vysílána přímo na Zem.

Druhý nápor (2003)

Nozomi

Sonda Nozomi odstartovala již roku 1998, ale pro poruchu nosiče se nedostala potřebnou dráhu a spotřebovala mnoho paliva. Aby se ji podařilo u Marsu zabrzdit, bylo rozhodnuto využít méně náročný přílet v roce 2003. Můžeme ji tedy počítat k celkem 5 sondám, které měly v tomto období Mars zkoumat. Bohužel v kritický okamžik zážehu nebylo se sondou navázáno spojení a ta jen bez užitku proletěla kolem.

Mars Express

Mise Evropské kosmické agentury zahrnovala orbitální modul a povrchovou sondu Beagle 2, která měla pomocí mechanické paže zkoumat půdu ve svém okolí. Se sondou Beagle 2 nebylo po plánovaném přistání navázáno spojení. Orbitální sonda Mars Express potvrdila výskyt vodního ledu v polárních oblastech.

Mars Exploration Rover 2003

Mise zahrnuje dva rovery: Opportunity a Spirit. Spirit přistál 4. ledna 2004 v kráteru Gusev a Opportunity 25. ledna 2004 na pláni Meridiani.

Další mise

Mars Reconnaissance Orbiter

Mars Reconnaissance Orbiter odstartoval 12. srpna 2005, k Marsu se dostane v březnu 2006, ale vědecká mise započne až v listopadu po navedení na nižší dráhu pomocí pomalého, méně náročného brždení s pomocí atmosféry. Hlavním cílem mise je pořizovat snímky s vysoký rozlišením (30 - 60 cm) pro detailní plánování dalších sond. Kategorie:Planety Kategorie:Mars

Externí odkazy

- [http://www.msss.com/ Fotografie Marsu, velice obsáhlé] angl.
- [http://www.marssociety.org/ Stránky Mars Society] angl.
- [http://photojournal.jpl.nasa.gov/targetFamily/Mars Další snímky Marsu] angl. als:Mars (Planet) ja:火星 ko:화성 ms:Marikh simple:Mars (planet) th:ดาวอังคาร

4. ledna

4. leden je čtvrtý den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 361 dní (362 v přestupném roce). Svátek slaví Diana.

Události

Česko
- 1900 – v Praze vznikl Pražský automobilový klub. Svět
- 2005
- Neznámí ozbrojenci zastřelili v Bagdádu guvernéra Bagdádské provincie Ali al-Haidariho a 6 jeho osobních strážců.
- Při sebevražedném pumovém útoku protivládních sil na budovu ministerstva vnitra prozatímní irácké vlády bylo zabito 8 vládních vojáků a 2 civilisté.

Narození

Česko
- 1859 – Karel Václav Rais, český spisovatel († 8. červenec 1926)
- 1846 – Jan Karafiát, český evangelický kněz a spisovatel († 31. ledna 1929)
- 1900 – Bedřich Fučík, český literární kritik († 2. července 1984)
- 1940 – Jiří Kratochvil, český romanopisec, dramatik a novinář
- 1946 – Eva Hašková, česká grafička a ilustrátorka Svět
- 1785 – Jacob Grimm, německý právník a jazykovědec († 20. září 1863)

Úmrtí

Česko
- 1767 – Jan Ferdinand Schor, rakouský malíř, inženýr a zahradní architekt působící v Čechách (
- 24. květen 1686) Svět
- 1941 – Henri Bergson, francouzský filosof (
- 18. říjen 1859)
- 1960 – Albert Camus, francouzský spisovatel a filozof (
- 7. listopadu 1913)

Svátky

Česko
- Diana Svět
-

Viz také:

- 3. leden 5. leden - kalendář Kategorie:leden ja:1月4日 ko:1월 4일 simple:January 4

2004

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 1999 2000 2001 2002 2003 - 2004 - 2005 2006 2007 2008 2009 ----

Události

Leden

- 3. ledna
- Letadlo egyptských aerolinií Flash Airlines se zřítilo do Rudého moře u pobřeží Egypta. Při katastrofě zahynulo všech 148 lidí na palubě.
- 3. ledna
- Sonda NASA MER-A (Spirit) přistála na Marsu.
- 4. ledna
- Michail Saakašvili zvítězil v prezidentských volbách v Gruzii.
- 13. ledna
- Při havárii letadla uzbeckých aerolinií v Taškentu zahynulo 37 lidí.
- 24. ledna
- Sonda NASA MER-B (Opportunity) přistála na Marsu.
- 28. ledna
- V Londýně jsou zveřejněny výsledky šetření lorda Huttona ohledně sebevraždy britského zbrojního experta Davida Kellyho. Zpráva je příznivá pro britskou vládu, která prý nezkreslila údaje výzvědných služeb o zbraních hromadného ničení v Iráku; naopak ostře je zde kritizována BBC.

Únor

- 6. února
- Sebevražedný útočník zabil 41 cestujících v moskevském metru. Odpovědnost za útok je připisována čečenským separatistům.
- 10. února
- Při sebevražedném útoku automobilem naloženým výbušninami na policejní náborové středisko jižně od Bagdádu zahynulo přinejmenším 50 osob.
- 18. února
- Výbuch vlaku přepravujícího benzín, hnojiva a síru v Iránu zabil 320 lidí.

Březen

- 7. března
- Austrálie: Odstartoval úvodní závod nového ročníku formule 1, Grand Prix Austrálie. Vítězem se stal Michael Schumacher na voze Ferrari.
- 11. března
- Při deseti výbuších ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí. Vláda z útoku, ke kterému došlo tři dny před volbami, obvinila baskickou extrémistickou organizaci ETA, skutečnými pachateli však zřejmě byli muslimští fundamentalisté.
- 14. března
- V parlamentních volbách ve Španělsku zvítězila Socialistická strana vedená José Luisem Rodríguezem Zapaterou nad Lidovou stranou dosavadního premiéra José María Aznara. Zapatera prosazoval stažení španělských vojáků z Iráku.
- 21. března
- Malajsie: Druhý závod Formule 1, Grand Prix Malajsie vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 29. března
- Rozšíření NATO o Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Duben

- 3. dubna
- Při výbuchu bomby v madridském bytě zahynul španělský policista a 5 osob podezřelých z účasti na atentátech v Madridu 11. března tohoto roku.
- 4. dubna
- Bahrajn - Třetí závod Formule 1, Grand Prix Bahrajnu, vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 17. dubna
- Při raketovém útoku z izraelské helikoptéry na svůj automobil byl zabit vůdce Hamasu v Pásmu Gazy Abdel Azíz al-Rantísí.

Květen

- 1. května
- Rozšíření Evropské unie o Českou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Červen

- 21. června
- SpaceShipOne jako první soukromá kosmická loď dosáhla hranic vesmíru.
- 28. června
- Američany vedená okupační správa formálně předala suverenitu nad Irákem prozatímní irácké vládě.
- 30. června
- V Iráku začala předběžná slyšení v rámci procesu s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem.

Červenec

- 1. července
- Sonda Cassini-Huygens navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu.
- 4. července
- Mistry Evropy ve fotbale se staly Řekové, kteří porazili v Lisabonu domácí Portugalsko 1:0.
- 25. července
- Na 100 000 odpůrců plánu Ariela Šarona na odchod Izraele z okupovaného Pásma Gazy vytvořilo lidský řetěz 90 kilometrů dlouhý, táhnoucí se z Pásma Gazy až do Jeruzaléma.

Srpen

- 1. srpna
- Při požáru supermarketu v Asunciónu v Paraguayi zahynulo přes 400 lidí.
- 3. srpna
- Při výbuchu v pásmu Gazy zahynuli 3 Palestinci.
- 4. srpna
- Český prezident Václav Klaus jmenoval novou vládu Stanislava Grosse.
- 5. srpna
- Při ofenzívě amerických sil v Iráku proti místním ozbrojencům byly zabity desítky až stovky lidí.
- 6. srpna
- Cena ropy vystoupala na jednadvacetileté maximum cen téměř 45 dolarů za barel.
- 10. srpna
- Při dvou bombových útocích v Istanbulu zahynuli 2 lidé a 7 jich bylo zraněno.
- V Německu pokračuje [http://zpravy.atlas.cz/clanek.aspx?rubrika=241&clanek=724 kontroverse] o novém pravopisu.
- 12. srpna
- Americká armáda a jednotky tzv. dočasné irácké vlády zahájily velkou ofenzívu proti stoupencům šiítského duchovního Muktady Sadra. Trh s ropou reagoval překročením hranice 45 dolarů za barel.
- 13. srpna
- V Aténách začaly letní olympijské hry.
- 16. srpna
- Na následky autonehody zemřel trenér české hokejové reprezentace Ivan Hlinka.
- 24. srpna
- Vláda Stanislava Grosse získala ve 22:00 důvěru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Září

- 1. září
- Rusko čelí vlně teroristických útoků. Výbuch na autobusové zastávce, exploze dvou letadel, útok u stanice metra a stovky zajatých dětí ve škole v Beslanu – to vše za jediný týden vyděsilo ruské obyvatelstvo. Prezident Putin zatím nijak nereagoval.
- 3. září
- Ruské jednotky obsadily školu v Beslanu, ve které teroristé drželi mnoho dětí, jejich rodičů a učitelů; podle oficiálního oznámení „většina“ rukojmích přežila.
- 4. září
- Po upřesněných informací přesáhl počet obětí při obsazení školy 350, z toho 156 dětí.
- 7. září - 12. září
- Česká republika: Mistrovství světa v rádiovém orientačním běhu (Brno)
- 15. září
- Společnost Microsoft uvolnila českou aktualizaci opravného balíčku "Service Pack 2" pro operační systém Windows XP. Balíček má řešit bezpečnostní problémy systému, ale řada komentátorů jeho nasazení nedoporučuje vzhledem k nekompatibilitě s některými aplikacemi pro Windows.
- 16. září
- Na pobřeží USA dorazil hurikán Ivan a už má v USA na svědomí dva lidské životy. Mrtví jsou hlášeni z floridského Panama City. Hurikán Ivan má nyní rychlost 217 kilometrů v hodině a k USA se blíží z karibské oblasti, kde v minulých dnech zabil na 70 lidí.
- 17. září
- Radikální vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev se na internetu přiznal k odpovědnosti za poslední teroristické útoky v Rusku – ve škole v Beslanu, pumové útoky na dvě dopravní letadla v srpnu a na moskevské metro.
- 22. září
- Česká vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 83,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu činí 908,4 miliardy korun, příjmy 824,8 miliardy. Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený takzvaným konvergenčním programem. K jeho plnění se Česká republika zavázala u Evropské unie
- 25. září
- V lázeňském městečku Honfleur na severním pobřeží Francie zemřela ve věku 69 let spisovatelka Françoise Saganová. Svůj první a nejslavnější román Bonjour Tristesse (Dobrý den, smutku) publikovala v roce 1954 v osmnácti letech. Za svůj život napsala více než čtyřicet dalších knih.
- 26. září
- Hurikán Jeanne dorazil k pobřeží Floridy, když předtím způsobil tragické ztráty na životech (možná až 1 500 obětí) na Haiti.

Říjen

- 3. října
- Ve věku osmdesáti let zemřel herec Luděk Kopřiva. Už několik let trpěl Parkinsonovou nemocí. Divákům zřejmě nejvíc utkvěl v paměti jako farář Otík ze série komedií Slunce, seno... režiséra Zdeňka Trošky, nebo v roli tanečního mistra Huga z prvního dílu filmové série o "Básnících" režiséra Dušana Kleina.
- 4. října
- Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla udělena americkým vědcům Richardu Axelovi a Lindě B. Buckové za výzkum čichových receptorů. Cena jim bude předána na ceremoniálu, který se koná 10. prosince ve Stockholmu.
- 4. října
- Komerční kosmické plavidlo SpaceShipOne získalo cenu 10 milionů dolarů za dvojnásobný výlet do kosmického prostoru (výška letu nad 100 km) během jednoho týdne.
- 5. října
- Nobelova cena za fyziku byla udělena americkým vědcům Davidu J. Grossovi, H. Davidu Politzerovi a Franku Wilczekovi.
- 6. října
- Nobelova cena za chemii byla udělena Aaronu Ciechanoverovi, Avramu Hershkovi (oba Izrael) a Irwinu Roseovi (USA) za objev degradace proteinů za přítomnosti ubikvitinu.
- Cena americké lehké ropy West Texas v poledne dosáhla 51,48 dolarů za barel. Na nejvyšší ceně v historii vyskočila i severomořská ropa Brent - 47,50 dolarů.
- 7. října
- Nobelova cena za literaturu byla udělena rakouské spisovatelce Elfriede Jelinekové.
- Při třech teroristických útocích v letoviscích na egyptském pobřeží Rudého moře v oblasti Sinaje přišlo o život minimálně 31 lidí a 122 je zraněno. K útokům se přihlásily tři teroristické organizace. Většina obětí pochází z Izraele.
- 8. října
- Nobelova cena míru byla udělena Keňance Wangari Maathaiové.
- 9. října
- Volby v Austrálii vyhrála vládní Liberálně-národní koalice, Labouristická strana zůstává v opozici.
- Dosud největší obecní referendum v historii České republiky je neplatné. O plánu na odsun hlavního nádraží v Brně přišlo hlasovat jen 24,9 procent voličů, pro platnost referenda by bylo potřeba alespoň 50% účast. 85,1 % hlasujících bylo proti přesunu nádraží ze současné polohy.
- První prezidentské volby v Afgánistánu skončily ve zmatku. 15 z osmnácti prezidentských kandidátů vyzvalo k bojkotu voleb po zjištění, že údajně nesmytelný inkoust, sloužící k označování voličů, kteří již hlasovali, lze velmi snadno smýt. Oficiální volební komise volby nepřerušila, ale slíbila, že stížnosti prošetří.
- 11. října
- Nositeli Nobelovy ceny za ekonomii se v letošním roce stali Finn E. Kydland z Norska a Edward C. Prescott ze Spojených států. Ocenění získali za přínos k dynamické makroekonomice.
- 14. října
- Z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala nad ránem ruská transportní kosmická loď Sojuz TMA-5. Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS veze novou tříčlennou posádku. Dopraví do kosmu dva nové stálé členy posádky ISS, ruského kosmonauta Saližana Šaripova a amerického Leroye Chiaa.
- 15. října
- Sunnitští muslimové zahájili ramadán.
- 16. října
- Druhé kolo doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR vyhrál v Praze 4 František Příhoda (ODS), který porazil Erazima Koháka (ČSSD). Na Znojemsku zvítězil Milan Špaček (KDU-ČSL) nad Jaroslavem Paříkem (ODS). Volební účast v obou obvodech byla pouze kolem 15 %.
- 17. října
- Referendum v Bělorusku, které mělo umožnit autoritářskému prezidentu Lukašenkovi kandidovat v dalších prezidentských volbách i na třetí funkční období. Podle opozice a nezávislých pozorovatelů bylo referendum zfalšováno. Podle volební komise výsledky referenda jsou takové, že Lukašenko smí kandidovat i v dalších prezidentských volbách. Má tak de facto možnost být doživotním prezidentem Běloruska.
- Barmský vojenský režim sesadil předsedu vlády Kchina Ňjuna. Podle oficiálních barmských sdělovacích prostředků premiér odstoupil ze zdravotních důvodů, podle úředních míst v Thajsku byl však obviněn z korupce a má domácí vězení. Premiér byl považován za představitele reformního křídla vojenské diktatury, která v Barmě vládne od roku 1962.
- V Iráku byla neznámou ozbrojenou skupinou unesena britská vedoucí irácké pobočky humanitární organizace Care Margaret Hassanová. Hassanová je vdaná za Iráčana a v Iráku žije přes 30 let.
- Povstalci bojující proti prozatímní irácké vládě dosazené USA podnikli minometný útok na základnu irácké národní gardy ve městě Mašahidán 40 kilometrů severně od Bagdádu. Čtyři vládní vojáci byli zabiti a přes 80 zraněno.
- 21. října
- Počet mrtvých jako následek tajfunu Tokage v Japonsku dosáhl počtu 66. Dalších 22 lidí se pohřešuje a 300 jich bylo zraněno. V Japonsku se jedná o největší živelnou katastrofu tohoto druhu od roku 1991, kdy tajfun zabil 62 osob.
- Výbuch v plynu v uhelném dole v provincii Che-nan ve střední Číně připravil ve středu v noci o život nejméně 150 lidí. Dvě stě horníků se dostalo na povrch. Je to jedno z největších neštěstí v čínských dolech za posledních několik let.
- 22. října
- Ruská Duma (dolní komora parlamentu) schválila ratifikaci Kjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů. Protokol musí ještě schválit Státní rada (horní komora) a podepsat prezident. Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost.
- 24. října
- V Kazachstánu bezpečně přistála návratová kabina kosmické lodi Sojuz TMA-4. Z Mezinárodní komické stanice ISS se v ní vrátili ruští kosmonauté Gennadij Padalka a Jurij Šargin a Američan Michael Fincke. Fincke a Padalka strávili na palubě ISS téměř 188 dní.
- 25. října
- Ve volbách do parlamentu srbské provincie Kosovo zvítězila Demokratická liga Kosova vedená albánským umírněným nacionalistou Ibrahimem Rugovou. Se 45 % získaných hlasů porazila Demokratickou stranu Kosova, která získala 25 %. V čele Demokratické strany Kosova stojí bývalý vůdce Kosovské osvobozenecké armády Hašim Thači. Srbští voliči volby bojkotovali, hlasování se jich zúčastnilo necelé procento.
- 26. října
- Izraelský parlament schválil poměrem hlasů 67 ku 45 plán Ariela Šarona na stažení Izraele z okupovaného pásma Gazy.
- 27. října
- Státní rada (horní komora ruského parlamentu) schválila Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. K ratifikaci Protokolu zbývá již jen podpis prezidenta Putina. Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost.
- 27. října
- Designovaný šéf Evropské komise José Manuel Barroso stáhl svůj návrh nového složení Komise. O nové Evropské komisi měl dnes hlasovat Evropský parlament a bylo pravděpodobné, že Barrosův tým důvěru nedostane. Nevoli poslanců vyvolal hlavně italský komisař Rocco Buttiglione.
- Zdravotní stav palestinského prezidenta Jásira Arafata se večer prudce zhoršil. Příčina jeho problémů není jasná a o jeho aktuálním zdravotním stavu přicházejí z Ramalláhu rozporné zprávy.
- 28. října
- Prezident České republiky Václav Klaus vyznamenal při příležitosti státního svátku - výročí vzniku Československa - 21 osobností. Dva bývalí vojáci obdrželi Řád bílého lva, dále byly uděleny 4 řády T. G. Masaryka a 15 medailí za zásluhy.
- 29. října
- V Kambodži byl korunován nový král - Norodom Sihamoni.
- Vrcholní představitelé 25 členských zemí Evropské unie v Římě slavnostně podepsali návrh ústavní smlouvy EU. První ústava EU vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje všechny členské země EU.
- Televize al-Džazíra odvysílala videozáznam projevu Usámy bin Ládina k Američanům ([http://english.aljazeera.net/NR/exeres/79C6AF22-98FB-4A1C-B21F-2BC36E87F61F.htm přepis projevu v angličtině], [http://www.blisty.cz/2004/10/29/art20368.html překlad do češtiny]).
- Vážně nemocný Jásir Arafat byl převezen do vojenské nemocnice v Paříži. Z palestinského Ramalláhu odletěl na palubě jordánské vojenské helikoptéry do Ammánu, kam pro něj francouzská vláda vypravila zvláštní letadlo.
- 30. října
- V Iráku padlo 9 příslušníků americké námořní pěchoty a dalších 9 bylo zraněno. Jde o největší ztráty amerických okupačních sil za jediný den od letošního 2. května.
- V Bagdádu bylo nalezeno tělo dvacetičtyřletého japonského turisty, uneseného před týdnem. Únosci ho zavraždili poté, co japonská vláda odmítla stáhnout z Iráku své vojáky.
- U bagdádské redakce arabské satelitní televizní stanice Al-Arabíja vybuchl automobil naložený výbušninami. Sedm lidí bylo zabito a nejméně šestnáct zraněno. Dosud neznámá skupina, označující se za "Brigády 1920", uvedla, že pracovníci stanice jsou "američtí špióni hovořící arabsky".
- 31. října
- Při minometném útoku na hotel v iráckém městě Tikrít zahynulo 15 Iráčanů.
- V prvním kole prezidentských voleb na Ukrajině nezvítězil žádný kandidát, do druhého kola postoupili současný premiér Viktor Janukovyč a opoziční kandidát Viktor Juščenko. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila, že volby nevyhověly evropským demokratickým standardům.

Listopad

- 1. listopadu
- Šestnáctiletý palestinský útočník se odpálil na rušném tržišti v izraelském Tel Avivu a kromě sebe tak zabil tři Izraelce. Izraelské okupační síly následně srovnaly se zemí dům jeho rodiny v Náblusu.
- Odvolací soudci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii přiznali bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi právo hájit se sám. Musí však využít pomoci jiných právníků. Tribunál předtím Miloševičovi proti jeho vůli přiřkl obhájce, Miloševič i tribunálem dosazení obhájci však takový postup považovali za nezákonný.
- V Bagdádu byl neznámými útočníky zastřelen náměstek guvernéra města Hatem Kamil Abdúl Fatáh. Ozbrojenci také unesli z jedné bagdádské kanceláře občana USA, Nepálu a čtyři Iráčany.
- 2. listopadu
- Při výbuchu bomby před ministerstvem školství v Bagdádu zahynulo 8 lidí. Další oběti si vyžádali boje mezi silami prozatímní vlády a protivládními bojovníky. Americká armáda pokračovalo v bombardování města Fallúdža.
- V Amsterdamu byl zastřelen filmový režisér a novinář Theo van Gogh. Pachatelem byl zřejmě islámský fundamentalista, který Goghovi zazlíval natočení film, ve kterém je islám označen za náboženství podněcující násilí vůči ženám.
- V USA začaly volby prezidenta, Sněmovny reprezentantů a třetiny senátorů. Hlavními uchazeči o post amerického prezidenta jsou demokrat John Kerry a stávající prezident, republikán George W. Bush.
- 3. listopadu:
- V prezidentských volbách v USA zvítězil George W. Bush.
- Vítězem prezidentských voleb v Afghánistánu byl prohlášen dosavadní prozatímní prezident Hamíd Karzáí.
- Maďarsko oznámilo, že do konce března 2005 stáhne svých 300 vojáků z Iráku.
- 4. listopadu:
- Podle izraelské televize a některých francouzských sdělovacích prostředků palestinský vůdce a držitel Nobelovy ceny za mír Jásir Arafat zemřel ve vojenské nemocnici Percy u Paříže. Francouzští lékaři a palestinští činitelé však tuto zprávu dementovali. Podle některých pozorovatelů je Arafat pravděpodobně ve stavu nevratné klinické smrti, ale stále jsou udržovány tělesné funkce, aby si Palestinci mohli zvyknout na myšlenku, že Arafat zemřel a aby se palestinští představitelé připravili na oznámení jeho smrti.
- Ruský prezident Vladimír Putin podepsal zákon, kterým Rusko ratifikovalo Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. Ruská ratifikace byla nutnou a současně postačující podmínkou pro vstup tohoto protokolu v platnost.
- Tři britští vojáci byli zabiti a osm zraněno při sebevražedném útoku na základnu Dogwood vzdálenou necelých 40 kilometrů od Bagdádu. Zahynul i irácký tlumočník. Britští vojáci v počtu 850 mužů byli vysláni z jihu Iráku do americké okupační zóny 29. října 2004.
- Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic oznámila, že se stahuje z Iráku kvůli sílícím násilnostem. Bojující strany podle ní "opakovaně prokázaly, že nerespektují nezávislou humanitární pomoc".
- 5. listopadu:
- Generální tajemník OSN Kofi Annan varoval před zamýšleným útokem amerických a vládních iráckých sil na odbojné město Fallúdža. Taková akce podle něj ohrozí volby plánované na leden 2005. S chystaným útokem nesouhlasí rovněž prozatímní irácký prezident Ghazí Adžil, předseda prozatímní vlády Ajád Aláví však na něm trvá.
- Euro dosáhlo nejvyššího kursu vůči americkému dolaru ve své historii. Jedno euro se prodávalo za 1,295 USD.
- Ve všech krajích České republiky s výjimkou Prahy začaly odpoledne volby do zastupitelstev krajů. Ve třetině senátních volebních obvodů se také volí noví senátoři.
- 6. listopadu:
- Krajské a senátní volby v České republice skončily.
- Za vítěze krajských voleb lze označit ODS (36,35 %), za nimi následují KSČM (19,68 %), ČSSD (14,03 %) a KDU-ČSL (10,67 %). Účast v krajských volbách činila 29,62 %.
- V prvním kole senátních voleb byl zvolen jediný kandidát (v obvodu Plzeň-jih ing. Jiří Šneberger za ODS), v ostatních obvodech se bude 12.–13. listopadu konat druhé kolo voleb. Do něj postoupilo 25 kandidátů ODS (jeden v každém obvodu s jedinou výjimkou), 9 kandidátů KSČM, 7 kandidátů KDU-ČSL, 3 kandidáti ČSSD, 2 kandidáti SNK a po jednom kandidátovi ED, Sdružení nezávislých, Sebeobrana voličů, Strana zelených, US-DEU a koalice US-DEU/ODA. Účast voličů byla 28,97 %.
- 37 osob zemřelo při pumových útocích a přestřelkách v iráckém městě Sámarra a dalších 62 lidí bylo zraněno. Ve městě explodovaly tři automobily naložené trhavinami, čtvrtý explodoval krátce po poledni na jihu Sámarry u policejní stanice, kde exploze zabila deset policistů a pět jich zranila.
- Při leteckém útoku vládních sil republiky Pobřeží slonoviny na oblast kontrolovanou povstalci bylo zabito 9 zraněno 22 francouzských vojáků, kteří v zemi působí v rámci mírových sil OSN. Francouzské jednotky poté obsadily letiště v hlavním městě Abidžan a zničily téměř celé letectvo této africké republiky.
- 7. listopadu:
- Libanonské milice Hizballáh poprvé vyslaly bezpilotní průzkumný letoun nad severní Izrael. Podle izraelské armády se letoun po návratu do Libanonu zřítil do moře, podle Hizballáhu se bezpečně vrátil na základnu.
- Vlak s nákladem jaderného odpadu přejel nohu jednoho z demonstrantů poblíž francouzského města Avricourt. 23letý muž na následky zranění zemřel při převozu do nemocnice. Transporty jaderného odpadu do závodu na jeho přepracování u německého města Gorleben jsou pravidelně terčem protestů místních obyvatel a protijaderných aktivistů.
- Předseda irácké prozatímní vlády Ajád Aláví vyhlásil v zemi na 60 dní výjimečný stav. Reagoval tak na vlnu útoků protivládních bojovníků na vládní policejní a vojenské jednotky a zahraniční okupační vojska, při nichž zahynula rovněž řada civilistů.
- 8. listopadu:
- Předseda irácké prozatímní vlády Ajád Aláví dal zelenou k útoku amerických a iráckých vládních sil na odbojné město Fallúdža. Podle USA se ve městě ukrývá jordánský terorista abú Músa Zarkáví. Američané Fallúdžu již několik dní nepřetržitě bombardují, podle nemocničních zdrojů to mělo za následek početné civilní oběti. Během dnešního dne bylo v Iráku zabito 11 amerických vojáků - americké okupační síly tak utrpěly největší ztráty během jednoho dne od jara.
- 9. listopadu:
- Nadace Mozilla Foundation zveřejnila první oficiální verzi prohlížeče Firefox.
- Americký ministr spravedlnosti John Ashcroft a ministr obchodu Don Evans podali demisi. Jde o první změnu v Bushově vládě od jeho vítězství ve volbách 3. listopadu.
- V Iráku byli uneseni příbuzní šéfa prozatímní vlády Ajád Aláví. Únosci z dosud neznámé skupiny Ansar džihád prohlásili, že bratrance s manželkou a snachou podřežou, pokud nebude zastaven útok na Fallúdžu. V reakci na boje ve Fallúdži opustila prozatímní vládu hlavní politická strana zastupující irácké sunnity a vlivná Asociace muslimských duchovních vyzvala k bojkotu voleb, plánovaných na leden 2005.
- 10. listopadu:
- V Haagu byli zatčeni dva údajní muslimští extrémisté. Policejní akce, kvůli které byl uzavřen i vzdušný prostor nad městem a při které byly těžce zraněni tři policisté, souvisí s vraždou kontroverzního holandského režiséra Theo van Gogha. Po vraždě, kterou 2. listopadu spáchal zřejmě muslimský fundamentalista, došlo v Nizozemí k vandalským útokům na mešity.
- 11. listopadu:
- V pařížské vojenské nemocnici Percy časně ráno zemřel Jásir Arafat, předseda Organizace pro osvobození Palestiny a palestinský prezident. Arafat byl několik dní v komatu a postupně mu selhávaly životně důležité orgány, vlastní příčina jeho nemoci však dosud není známa. Ve večerních hodinách bylo Arafatovo tělo za vojenských poct naloženo do francouzského vládního letadla a přepraveno do Káhiry.
- Litva jako první členská země EU ratifikovala ústavní smlouvu Evropské unie, která byla podepsána 29. října 2004 v Římě. Litevský parlament hlasoval pro její ratifikaci v poměru 84 ku 4 hlasům.
- Americká armáda ztratila v bojích s iráckými povstalci u Fallúdže dva vrtulníky typu Superkobra, jejich osádky údajně nebyly zraněny.
- 12. listopadu:
- V Káhiře proběhlo slavnostní rozloučení se zemřelým vůdcem OOP a předsedou palestinské autonomní správy Jásirem Arafatem. Jeho tělo bylo poté převezeno do Ramalláhu na okupovaném západním břehu Jordánu a provizorně pohřbeno v betonovém sarkofágu. Izrael nedovolil jeho pohřeb v mešitě Al-Aksá na Chrámové hoře ve Východním Jeruzalémě. Palestinské vedení doufá, že v budoucnu bude moci být sarkofág s Arafatovou rakví přenesen do této mešity.
- V České republice začalo druhé kolo senátních voleb, volí se 26 senátorů.
- 13. listopadu:
- V České republice skončilo druhé kolo senátních voleb za rekordně nízké účasti voličů - 18,41 %. Z 26 zvolených senátorů jich 17 získala ODS; celkově tedy v těchto senátních volbách zvítězila v 18 z 27 senátních obvodů (jeden její kandidát byl zvolen již v prvním kole). KDU-ČSL získala tři senátorská křesla, naopak vládní ČSSD ani jedno. Po jednom senátoru letos získala KSČM, Strana zelených, US-DEU (společný kandidát s ODA), Sdružení nezávislých kandidátů (SNK), Nezávislí a Evropští demokraté.
- 14. listopadu:
- Únosci propustili dvě ženské příbuzné předsedy irácké prozatímní vlády Ajád Aláví. Bratranec Alávího je dosud zadržován.
- 15. listopadu:
- Americký ministr zahraničí Colin Powell oznámil rezignaci. Jeho demise souvisí s povolebními změnami v americké vládě. Dnes rezignovali také ministr energetiky, ministr školství a ministryně zemědělství, čímž navázali na ministra spravedlnosti a ministra obchodu, kteří podali demisi minulý týden.
- 16. listopadu:
- První evropská měsíční sonda Smart-1 dosáhla oběžné dráhy kolem Měsíce.
- Česká vláda rozhodla o tom, že političtí vězni komunistického režimu z let 1948–1968 dostanou příspěvek k důchodu jako odškodné. Příspěvek bude činit 50 Kč za každý započatý měsíc věznění.
- Americký prezident Bush jmenoval novou ministryní zahraničí svoji poradkyni Condoleezzu Riceovou. Zatímco odcházející ministr zahraničí Colin Powell představoval v Bushově vládě umírněné křídlo, Riceová je obecně považována za stoupenkyni agresivní zahraniční politiky.
- V Iráku byla zavražděna unesená humanitární pracovnice britského původu Margaret Hassanová.
- Podle humanitárních organizací brání americké jednotky v zásobování obyvatel Fallúdže, kde dosud neustaly boje mezi protivládními povstalci a americkými a vládními iráckými jednotkami. Odpor povstalců zřejmě slábne, silné boje však vypukly v Mosúlu. Irácká prozatímní vláda oznámila dobytí Fallúdže již 12. listopadu.
- 18. listopadu:
- Výstřel z izraelského tanku zabil 3 egyptské vojáky na hranici mezi Egyptem a Izraelem okupovaným Pásmem Gazy. Izrael se za incident oficiálně omluvil s tím, že posádka tanku si vojáky spletla s palestinskými ozbrojenci.
- Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi, v jejímž čele stojí Portugalec José Barroso.
- 19. listopadu:
- Vichřice na Slovensku ve Vysokých Tatrách napáchala stamiliónové škody. Od Podbanského až po Tatranskou Kotlinu vznikl tři kilometry široký pás zdevastované přírody. Za oběť vichřici padly asi 3 milióny kubíků dřeva, tj. 90 % slovenské roční těžby. Úřady v sobotu zakázaly vstup do lesů v SR.
- 21. listopadu:
- Druhé kolo prezidentských voleb na Ukrajině.
- 22. listopadu:
- Sčítání hlasů v ukrajinských prezidentských volbách. Po počátečním vedení vládního Janukovyče začal Juščenko dotahovat a Centrální volební komise přerušila sčítání hlasů, ale pak po sečtení 99,38 % hlasů prohlásila vítězem prezidentských voleb Viktora Janukovyče s 49,42 % hlasů. Opoziční Viktor Juščenko podle komise získal 46,70 % hlasů. V Kyjevě opozice zorganizovala 50tisícovou demontraci. Více v článku Oranžová revoluce.
- Írán pozastavil výrobu obohaceného uranu, který je důležitou součástí nejen při výrobě elektřiny v atomových elektrárnách, ale také při výrobě atomové bomby. Rozhodnutí Íránu přišlo pár dní před čtvrtečním zasedáním Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kde se bude projednávat, zda by se Íránem měla zabývat Rada bezpečnosti OSN a uvalit na něj sankce.
- 23. listopadu:
- Mluvčí ukrajinské Centrální volební komise oznámila, že CVK zatím oficiální výsledky po sečtení 100 % hlasů tohoto neoznámí.
- Ukrajinská Centrální volební komise nepřijala 300 protestů Juščenkova volebního štábu. Juščenkův právník nebyl vůbec vpuštěn dovnitř. Prý nebyl přítomný nikdo, kdo by mohl odemknout dveře a hlídající milice oznámila, že nemá klíč. O půlnoci uplynula lhůta, kdy se mohly podávat protesty proti průběhu voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- Tři pracovníci OSN, kteří byli uneseni v Afghánistánu 28. října, byli propuštěni.
- Ruským federálním bezpečnostním silám se podařilo osvobodit slovenskou studentku Miriam Jevíkovou, která byla na přelomu května a června 2004 unesena v oblasti severního předhůří Kavkazu.
- 24. listopadu
- Centrální volební komise odpoledne oficiálně oznámila, že vítězem druhého kola prezidentských voleb je dosavadní premiér Viktor Janukovyč. Opoziční lídr Viktor Juščenko vyzval Ukrajince ke generální stávce na protest proti volebním podvodům. Opozice také oznámila, že podá protest proti zveřejněným výsledkům voleb Nejvyššímu soudu. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 25. listopadu
- Viktor Juščenko podal stížnost ukrajinskému Nejvyššímu soudu na postup Centrální volební komise. Ukrajinský Nejvyšší soud zakázal zveřejnit v tisku výsledky voleb (čímž by nabyly právní moci), dokud neprošetří stížnost Juščenkova na průběh voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 26. listopadu
- Ukrajinská opozice zablokovala všechny vchody do sídla ukrajinského prezidenta na Bankovní ulici a budovy Rady ministrů (vlády) na ulici Hruševského. Podle Jurije Lucenka, jednoho ze spoluorganizátorů protestních akcí, tím chtěli zabránit tomu, aby odstupující prezident Leonid Kučma předal moc Viktoru Janukovyčovi.
- Večer se sešli k jednání dosavadní ukrajinský prezident Leonid Kučma a oba prezidentští kandidáti Viktor Janukovyč a Viktor Juščenko za přítomnosti hlavního diplomata EU Javiera Solany a polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 26. listopadu
- Ukrajinský parlament na svém mimořádném zasedání prohlásil druhé kolo voleb za neplatné a že zveřejněné výsledky neodráží vůli voličů. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 28. listopadu
- Při explozi v uhelném dole v čínské provincii Šan-si zahynulo 166 horníků, 127 dalších se podařilo zachránit.
- 29. listopadu
- V Rumunsku proběhly parlamentní a prezidentské volby.
- Čína a deset států jihovýchodní Asie sdružených v organizaci ASEAN podepsaly dohodu o postupném vytvoření společného obchodního prostoru. Výsledkem by mohla být zóna volného obchodu zahrnující čtvrtinu světové populace.
- 30. listopadu
- Rumunská opozice žádala opakování voleb. Podle rumunské Ústřední volební komise vyhrál dosavadní premiér a levicový kandidát Adrian Nastase s 40,24 % (ještě neúplná data). Na druhém místě se se ocitl pravicový kandidát a primátor Bukurešti Traian Basescu. Podle rumunské opozice bylo zfalšováno alespoň 160 tisíc (podle jiných zdrojů až 350 tisíc) hlasů. Problém byl například s dodatečnými volebními seznamy, které umožňovaly lidem volit několikrát na různých místech a vládní strana si na den voleb najala několik desítek autobusů, kterým vozila voliče po různých volebních okrscích. Mezinárodní pozorovatelé OBSE přinejmenším zčásti potvrzují argumenty opozice.
- Z Bělehradu byl hlášen údajný pokus o atentát na srbského prezidenta Borise Tadiče. Černé audi se v centru Bělehradu několikrát snažilo narazit do prezidentského automobilu, poté z místa incidentu ujelo. Vyšetřování ukázalo, že šlo o autonehodu, při níž řidič černého audi vjel do prezidentské kolony, zazmatkoval a ujel.
- Ministr vnitřní bezpečnosti USA Tom Ridge oznámil, že 1. února 2005 odstoupí z funkce. Jeho ministerstvo vzniklo v lednu 2003 jako reakce na teroristické útoky ze září 2001.

Prosinec

- 1. prosince
- Izraelem vězněný vůdce palestinského povstání (intifády) Marwan Barghútí se rozhodl kandidovat na post předsedy Palestinské autonomie. Volby nástupce Jásira Arafata mají proběhnout 9. ledna 2005
- Izraelská vláda prohrála parlametní hlasování o rozpočtu. P

Mars Exploration Rover

Přístroje

Apollo 1

Apollo 1 - tragická nehoda na odpalovací rampě Po prvních třech (nepilotovaných) letech programu Apollo (v chronologickém pořadí AS 201, AS 203 a AS 202) byl na 21.2.1967 plánován první pilotovaný let s kódovým označením AS 204. Posádku tvořili
- Virgil Ivan "Gus" Grissom - velitel (příprava na 2. let do kosmu, předtím Gemini 3)
- Edward Higgins White, II - pilot (příprava na 2. let do kosmu, předtím Gemini 4)
- Roger Bruce Chaffee (příprava na 1. let do kosmu). Dne 27.1.1967 se posádka připravovala uvnitř kabiny, nacházející se na vrcholu rakety Saturn 1B vztyčené na startovní rampě LC 34. V důsledku závady na kabeláži kabiny přeskočila jiskra, která v atmosféře tvoř