Říjen je desátý měsíc roku podle Gregoriánského kalendáře. Jeho české jméno je odvozeno od jelení říje; latinské jméno October znamená osmý měsíc, kterým byl podle římského kalendáře před rozdělením zimního období mezi leden a únor.
Říjen je jeden ze sedmi měsíců, které mají 31 dní.
Slunce je začátkem října ve znamení vah a přechází do znamení štíra.
ja:10月ko:10월ms:Oktobersimple:Octoberth:ตุลาคม
Gregoriánský kalendář
Kalendář je systém pro počítání času. V současnosti používáme Gregoriánský kalendář.
Jeho předchůdce, juliánský kalendář, fungoval poměrně dobře. Tropický rok má ovšem délku 365,2422 dne a je tedy o 11 minut kratší, než předpokládá juliánský kalendář (365,25 dne). Docházelo tak k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat. Roku 453 už byla diference 1 den, roku 581 byla diference 2 dny atd. Za pontifikátu papeže Řehoře XIII. roku 1582 byla diference 9,809 dne. Velikonoční neděle ani zdaleka nebyla tou první nedělí po prvním jarním úplňku, což pro církev byl stav neúnosný. Nesoulad kalendáře s astronomickou skutečností byl v období vrcholného středověku již výrazně patrný. Od 14. století se papežové a koncily, stejně jako řada astronomů včetně Regiomontana a Koperníka přípravou reformy kalendáře s větší či menší intenzitou zaobíraly. Rozhodující návrh Compendium novae rationis restituendi kalendarium předložil roku 1575 papeži Řehořovi XIII. lékař a astronom z kalabrijského Cirò Luigi Giglio (latinsky též Aloisius Lilius, 1510-1576). Papežská komise po několikaletém zkoumání alternativních řešení návrh schválila a 24. února 1582 Řehoř XIII. vydal bulu [http://www.bluewaterarts.com/calendar/NewInterGravissimas.htm Inter gravissimas], vyhlašující kalendářní reformu. Protože mělo být vynecháno 10 dní najednou, bylo k provedení tohoto kroku vybráno období, kdy bude zásah do liturgického roku pro malý počet přeskočených významných svátků nejmenší. Reforma měla proto být provedena bezprostředně po svátku sv. Františka, připadajícím na čtvrtek 4. října. Následující den měl být považován za pátek 15. října. Nebýt této korekce, kalendář by se ještě více opožďoval oproti skutečným změnám ročních období. Papežská bula také stanovila, že každý první rok století bude přestupný jen tehdy, bude-li dělitelný číslem 400.
Gregoriánský kalendář nebyl všude přijat ihned. Stanoveného dne byla reforma provedena jen v některých katolických zemích - větší části Itálie, Španělsku, Portugalsku a Polsku. V Čechách původně pražský arcibiskup Medek oznámil změnu data z 14. na 25. listopad 1582; protože však změna nebyla projednána na zemském sněmu, nevstoupila v platnost. Reformu tak realizoval svým mandátem až Rudolf II. (skok z 6.1.1584 na 17.1.1584). Ve Slezsku byla změna provedena z 12.1. na 23.1. 1584. Moravští stavové si však dali říci až v červenci téhož roku (po 3.10. následoval 14.10.). Protože na kalendáři závisí výpočet data Velikonoc, v Čechách se v roce 1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. V Uhrách, tedy i na Slovensku, se kalendář změnil až r. 1587 (po 21.10. se psalo 1.11.).
Německé státy a ostatní protestantské země přijaly úpravu až kolem roku 1700, v Řecku dokonce až v r. 1923. Pravoslavná církev úpravu nepřijala nikdy.
V Rusku platil juliánský kalendář od roku 1700 až do roku 1918 (tj. včetně revoluce, která podle toho byla v říjnu, ale podle gregoriánského kalendáře v listopadu).
V nynější době činí rozdíl mezi gregoriánským a juliánským kalendářem 13 dnů. Tento stav potrvá až do konce 21. století, kdy, počínaje 1. březnem2100, naroste na 14 dnů.
Pravidla
- 1) Rok je přestupný, pokud je dělitelný číslem 4 (1996, 2004)
- 2) Výjimka č.1 : Rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100 (1900, 2100)
- 3) Výjimka č.2 z Výjimky č.1: Rok , na který se vztahuje Výjimka č.1 je přestupný pokud je dělitelný číslem 400 (2000, 2400)
- 4) Výjimka č.3: Přestože rok 4080 splňuje pravidlo 1) nebude přestupný. (jiné [http://www.pu.army.sk/view.php?cisloclanku=2004091401 zdroje] informují o roku 4840)
- O dalších pravidlech či výjimkách se rozhodne podle potřeby.
Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Má 28 dní, v přestupném roce má 29 dní. Třikrát v historii měl únor i 30 dní. Český název měsíce vysvětlují jazykovědci tím, že se v tuto dobu při tání ledu ponořují a vynořují kry na řekách (únor = nořiti se).
V římském kalndáři byl únor posledním měsícem v roce. Právě proto tento měsíc má proměnlivý počet dnů a právě k němu se přidával v přestupném roce jeden den. Při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář se tento zavedený postup neměnil.
Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako březen a listopad, s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako srpen. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako loňský červen.
Při výpočtu úroků se únor bere jako ostatní měsíce, tzn. že má 30 dnů.
Tento minerál vytvára zriedkavo klencové, skalenoédrické, prizmatické alebo tabuľkovité kryštály. Väčšinou sa však vyskytuje v celistvej, zrnitej alebo hroznovitej forme a vytvára aj konkrécie. Má typickú ružovú až červenkastú farbu. Vryp je biely. Patrí k priehľadným až priesvitným minerálom sa skleným až perleťovým leskom.
Rodonit
Rodonit ((Mn+2,Fe+2,Mg,Ca)SiO3) je nerast.
Charakteristika
Rodonit vytvára tabuľkovité kryštály, často so zaoblenými hranami. Vyskytuje sa aj v celistvej alebo zrnitej podobe. Býva ružový až ružovočervený, ale aj hnedasto červený, vryp má biely. V rodonite sa často nachádzajú čierne žilky mangánových minerálov, ktoré vznikli pri hydrotermálnych premenách. Je to priehľadný až priesvitný minerál. Na kryštálových plochách má sklený lesk, ktorý prechádza na štiepnom pov
Rumelka vytvára tabuľkovité, romboédrické alebo stĺpcovité kryštály, ktoré sú veľmi často zdvojčatené. Niekedy má celistvý, kôrovitý alebo zrnitý habitus. Tento minerál je charakteristický svojou hnedočervenou alebo šarlátovou farbou. Je priehľadný až nepriesvitnyý a vyznačuje sa diamantovým alebo polokovovým alebo matným leskom.
Sadrovec vytvára tabuľkovité kryštály, často zdvojčatené. Tento minerál sa však vyskytuje aj v zrnitej alebo vláknitej podobe. Sadrovec býva bezfarebný, biely, sivý, zelenkavý, žltkastý až hnedý. Je to priehľadný až nepriehľadný minerál, má sklený lesk, celistvé formy sú matné, vláknitá forma má lesk hodvábny. Vryp sadrovca je biely.
Tento minerál vytvára práškovité a zemité masy, býva kusový alebo celistvý. Farba sepiolitu býva biela, sivobiela, sivá, modrozelená, niekedy až červená. Lesk je matný, je nepriehľadný.
Vznik
Vyskytuje sa ako produkt druhotnej premeny hadcov (serpentinitov).
Poznávanie
Pomýliť si ho možno napr. s niektorými druhmi nespevneného nerast.
Charakteristika
Sericit vytvára tabuľkovité kryštály, zhluky a agregáty najčastejšie v rôznych premenených horninách. Je to striebristý, muskovitu podobný minerál s perleťovým leskom. Vryp sericitu je biely. Je dokonale štiepateľný.
Vznik
Vzniká nízkotermálnou premenou muskovitu, je častou súčasťou fylitov, nachádza sa aj v nerast.
Charakteristika
Sfalerit známy svojou svetlou aj tmavou farbou tvorí tetraédrické aj dodekaédrické kryštály niekedy so zaoblenými plochami. Tento minerál však často máva aj zrnitý alebo celistvý habitus, prípadne môže tvoriť konkrécie. Jeho farba sa pohybuje od čiernej, hnedej, žltej až červenej, po zelenú, sivú a bielu. Vryp máva tmavohnedý až bezfarebný. Býva priesvitný až priehľadn
Habitus
Habitus môže označovať:
- všeobecne: celkový výzor alebo charakter
- v biológii: súbor vonkajších znakov (celkový zjav, postoj a celkový výzor) organizmov, vrátane človeka; v botanike špeciálne: súbor takých vonkajších znakov rastlín, ktorý je podmienený prispôsobovaním sa prostrediu a dedičnými vlohami
- v kryštalografii: celkový výzor kryštálu, pozri
