Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
11. Března

11. března

11. březen je 70. den roku podle gregoriánského kalendáře (71. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 295 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1990 – Chilským prezidentem se stal demokraticky zvolený křesťanský demokrat Patricio Alwyn. V úřadu prezidenta vystřídal dosavadního diktátora, generála Augusta Pinocheta.
- 2004 – Při deseti výbuších ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí.

Narození

Česko
- Svět
-

Úmrtí

Česko
- 1908 – Josef Hlávka, architekt a mecenáš. Svět
- 1969 – John Wyndham, spisovatel.

Svátky

Česko
- Anděla Svět
-

Viz také:


- 10. březen 12. březen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Březen ja:3月11日 ko:3월 11일 simple:March 11 th:11 มีนาคม

1990

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1985 1986 1987 1988 1989 - 1990 - 1991 1992 1993 1994 1995 ----

Události

Česko
- 1. ledna - Moravské město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu (1949 - 1989 Gottwaldow).
- 1. února zanikla Státní bezpečnost
- 28. února byl založen Liberální institut
- 21. duben - 24. duben - Československo poprvé v celé jeho historii navštívil římský papež Jan Pavel II.
- 10. května Katolická teologická fakulta a Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta byly začleněna do UK
- červen - volby
- 5. července - Prezidentem byl zvolen Václav Havel
- 29. října byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví
- obnoven Klub angažovaných nestraníků
- vyniklo Ministerstvo životního prostředí
- Pražské metro otevřelo úseky Florenc - Českomoravská a Strašnická - Skalka Svět
- 11. března Litva vyhlásila nezávislost
- 24. března Islam Karimov se stal prezidentem Uzbekistánu
- 18. květen - Francouzský rychlovlak TGV vytvořil na trati Paříž-Tours světový rychlostní rekord 515,3 km/h.
- 22. května sjednocení Jemenu
- 31. května získala Saská Kamenice původní název
- 27. června Bělorusko vyhlásilo nezávislost
- 16. červenec – Filipíny postihlo zemětřesení o síle 7,7 stupně Richterovy stupnice; vyžádalo si přes 1600 životů.
- 3. říjen - sjednocení Německa
- 27. října Saparmurat Niyazov se stal prezidentem Turkmenistánu
- Irák anektoval Kuvajt
- Namibie vyhlásila nezávislost
- konec občanské války v Libanonu
- Založena Strana zelených
- vyhlášena Národní přírodní rezervace Lichnice - Kaňkovy hory

Vědy a umění


- 24. ledna Hiten - průlet kolem a družice Měsíce
- 25. dubna na oběžnou dráhu kolem Země byl dopraven Hubbleův vesmírný dalekohled
- 10. srpna se americká sonda Magellan dostala na oběžnou dráhu kolem planety Venuše a zahájila detailní radarové mapování
- 6. října Ulysses - průlet kolem Jupiteru a družice Slunce na polární dráze
- Konec ARPANETu - viz Internet
- Guido van Rossum navrhl Python - tj. interpretovaný objektově orientovaný programovací jazyk
- navržen jazyk HTML
- Kreml a Rudé náměstí bylo prohlášeno za světové kulturní dědictví UNESCO
- Katedrála sv. Izáka Petrohrad byla prohlášena za světové kulturní dědictví UNESCO
- zanikla Gruppe 47

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Česko
- 13. května František Hudeček, český grafik, ilustrátor a malíř (
- 7. dubna 1909)
- 30. září Alexej Čepička, český politik (
- 18. srpna 1910) Svět
- 26. leden - Bob Gérard, britský automobilový závodník (
- 19. ledna 1914)
- 24. dubna - Max Bense, německý filosof (
- 7. února 1910)
- 5. srpna - Ivan Blatný, český básník (
- 21. prosince 1919)
- 25. srpen - David Hampshire (
- 29.12.1917) britský automobilový závodník
- 26. září Alberto Moravia, italský spisovatel (
- 28. listopadu 1907)
- 14. prosince Friedrich Dürrenmatt, švýcarský dramatik (
- 5. ledna 1921)
- Leonard Bernstein, americký dirigent (
- 1918)

Hlava státu

Václav Havel Kategorie:20. století als:1990 ja:1990年 ko:1990년 simple:1990 th:พ.ศ. 2533

Chile

Chile je stát v Jižní Americe. Jeho sousedy jsou Argentina, Bolívie, Peru. Kategorie:Chile fiu-vro:Tsiili ja:チリ ko:칠레 ms:Chile simple:Chile th:ประเทศชิลี zh-min-nan:Chile

2004

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 1999 2000 2001 2002 2003 - 2004 - 2005 2006 2007 2008 2009 ----

Události

Leden


- 3. ledna
  - Letadlo egyptských aerolinií Flash Airlines se zřítilo do Rudého moře u pobřeží Egypta. Při katastrofě zahynulo všech 148 lidí na palubě.
- 3. ledna
  - Sonda NASA MER-A (Spirit) přistála na Marsu.
- 4. ledna
  - Michail Saakašvili zvítězil v prezidentských volbách v Gruzii.
- 13. ledna
  - Při havárii letadla uzbeckých aerolinií v Taškentu zahynulo 37 lidí.
- 24. ledna
  - Sonda NASA MER-B (Opportunity) přistála na Marsu.
- 28. ledna
  - V Londýně jsou zveřejněny výsledky šetření lorda Huttona ohledně sebevraždy britského zbrojního experta Davida Kellyho. Zpráva je příznivá pro britskou vládu, která prý nezkreslila údaje výzvědných služeb o zbraních hromadného ničení v Iráku; naopak ostře je zde kritizována BBC.

Únor


- 6. února
  - Sebevražedný útočník zabil 41 cestujících v moskevském metru. Odpovědnost za útok je připisována čečenským separatistům.
- 10. února
  - Při sebevražedném útoku automobilem naloženým výbušninami na policejní náborové středisko jižně od Bagdádu zahynulo přinejmenším 50 osob.
- 18. února
  - Výbuch vlaku přepravujícího benzín, hnojiva a síru v Iránu zabil 320 lidí.

Březen


- 7. března
  - Austrálie: Odstartoval úvodní závod nového ročníku formule 1, Grand Prix Austrálie. Vítězem se stal Michael Schumacher na voze Ferrari.
- 11. března
  - Při deseti výbuších ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí. Vláda z útoku, ke kterému došlo tři dny před volbami, obvinila baskickou extrémistickou organizaci ETA, skutečnými pachateli však zřejmě byli muslimští fundamentalisté.
- 14. března
  - V parlamentních volbách ve Španělsku zvítězila Socialistická strana vedená José Luisem Rodríguezem Zapaterou nad Lidovou stranou dosavadního premiéra José María Aznara. Zapatera prosazoval stažení španělských vojáků z Iráku.
- 21. března
  - Malajsie: Druhý závod Formule 1, Grand Prix Malajsie vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 29. března
  - Rozšíření NATO o Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Duben


- 3. dubna
  - Při výbuchu bomby v madridském bytě zahynul španělský policista a 5 osob podezřelých z účasti na atentátech v Madridu 11. března tohoto roku.
- 4. dubna
  - Bahrajn - Třetí závod Formule 1, Grand Prix Bahrajnu, vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 17. dubna
  - Při raketovém útoku z izraelské helikoptéry na svůj automobil byl zabit vůdce Hamasu v Pásmu Gazy Abdel Azíz al-Rantísí.

Květen


- 1. května
  - Rozšíření Evropské unie o Českou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Červen


- 21. června
  - SpaceShipOne jako první soukromá kosmická loď dosáhla hranic vesmíru.
- 28. června
  - Američany vedená okupační správa formálně předala suverenitu nad Irákem prozatímní irácké vládě.
- 30. června
  - V Iráku začala předběžná slyšení v rámci procesu s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem.

Červenec


- 1. července
  - Sonda Cassini-Huygens navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu.
- 4. července
  - Mistry Evropy ve fotbale se staly Řekové, kteří porazili v Lisabonu domácí Portugalsko 1:0.
- 25. července
  - Na 100 000 odpůrců plánu Ariela Šarona na odchod Izraele z okupovaného Pásma Gazy vytvořilo lidský řetěz 90 kilometrů dlouhý, táhnoucí se z Pásma Gazy až do Jeruzaléma.

Srpen


- 1. srpna
  - Při požáru supermarketu v Asunciónu v Paraguayi zahynulo přes 400 lidí.
- 3. srpna
  - Při výbuchu v pásmu Gazy zahynuli 3 Palestinci.
- 4. srpna
  - Český prezident Václav Klaus jmenoval novou vládu Stanislava Grosse.
- 5. srpna
  - Při ofenzívě amerických sil v Iráku proti místním ozbrojencům byly zabity desítky až stovky lidí.
- 6. srpna
  - Cena ropy vystoupala na jednadvacetileté maximum cen téměř 45 dolarů za barel.
- 10. srpna
  - Při dvou bombových útocích v Istanbulu zahynuli 2 lidé a 7 jich bylo zraněno.
  - V Německu pokračuje [http://zpravy.atlas.cz/clanek.aspx?rubrika=241&clanek=724 kontroverse] o novém pravopisu.
- 12. srpna
  - Americká armáda a jednotky tzv. dočasné irácké vlády zahájily velkou ofenzívu proti stoupencům šiítského duchovního Muktady Sadra. Trh s ropou reagoval překročením hranice 45 dolarů za barel.
- 13. srpna
  - V Aténách začaly letní olympijské hry.
- 16. srpna
  - Na následky autonehody zemřel trenér české hokejové reprezentace Ivan Hlinka.
- 24. srpna
  - Vláda Stanislava Grosse získala ve 22:00 důvěru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Září


- 1. září
  - Rusko čelí vlně teroristických útoků. Výbuch na autobusové zastávce, exploze dvou letadel, útok u stanice metra a stovky zajatých dětí ve škole v Beslanu – to vše za jediný týden vyděsilo ruské obyvatelstvo. Prezident Putin zatím nijak nereagoval.
- 3. září
  - Ruské jednotky obsadily školu v Beslanu, ve které teroristé drželi mnoho dětí, jejich rodičů a učitelů; podle oficiálního oznámení „většina“ rukojmích přežila.
- 4. září
  - Po upřesněných informací přesáhl počet obětí při obsazení školy 350, z toho 156 dětí.
- 7. září - 12. září
  - Česká republika: Mistrovství světa v rádiovém orientačním běhu (Brno)
- 15. září
  - Společnost Microsoft uvolnila českou aktualizaci opravného balíčku "Service Pack 2" pro operační systém Windows XP. Balíček má řešit bezpečnostní problémy systému, ale řada komentátorů jeho nasazení nedoporučuje vzhledem k nekompatibilitě s některými aplikacemi pro Windows.
- 16. září
  - Na pobřeží USA dorazil hurikán Ivan a už má v USA na svědomí dva lidské životy. Mrtví jsou hlášeni z floridského Panama City. Hurikán Ivan má nyní rychlost 217 kilometrů v hodině a k USA se blíží z karibské oblasti, kde v minulých dnech zabil na 70 lidí.
- 17. září
  - Radikální vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev se na internetu přiznal k odpovědnosti za poslední teroristické útoky v Rusku – ve škole v Beslanu, pumové útoky na dvě dopravní letadla v srpnu a na moskevské metro.
- 22. září
  - Česká vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 83,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu činí 908,4 miliardy korun, příjmy 824,8 miliardy. Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený takzvaným konvergenčním programem. K jeho plnění se Česká republika zavázala u Evropské unie
- 25. září
  - V lázeňském městečku Honfleur na severním pobřeží Francie zemřela ve věku 69 let spisovatelka Françoise Saganová. Svůj první a nejslavnější román Bonjour Tristesse (Dobrý den, smutku) publikovala v roce 1954 v osmnácti letech. Za svůj život napsala více než čtyřicet dalších knih.
- 26. září
  - Hurikán Jeanne dorazil k pobřeží Floridy, když předtím způsobil tragické ztráty na životech (možná až 1 500 obětí) na Haiti.

Říjen


- 3. října
  - Ve věku osmdesáti let zemřel herec Luděk Kopřiva. Už několik let trpěl Parkinsonovou nemocí. Divákům zřejmě nejvíc utkvěl v paměti jako farář Otík ze série komedií Slunce, seno... režiséra Zdeňka Trošky, nebo v roli tanečního mistra Huga z prvního dílu filmové série o "Básnících" režiséra Dušana Kleina.
- 4. října
  - Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla udělena americkým vědcům Richardu Axelovi a Lindě B. Buckové za výzkum čichových receptorů. Cena jim bude předána na ceremoniálu, který se koná 10. prosince ve Stockholmu.
- 4. října
  - Komerční kosmické plavidlo SpaceShipOne získalo cenu 10 milionů dolarů za dvojnásobný výlet do kosmického prostoru (výška letu nad 100 km) během jednoho týdne.
- 5. října
  - Nobelova cena za fyziku byla udělena americkým vědcům Davidu J. Grossovi, H. Davidu Politzerovi a Franku Wilczekovi.
- 6. října
  - Nobelova cena za chemii byla udělena Aaronu Ciechanoverovi, Avramu Hershkovi (oba Izrael) a Irwinu Roseovi (USA) za objev degradace proteinů za přítomnosti ubikvitinu.
  - Cena americké lehké ropy West Texas v poledne dosáhla 51,48 dolarů za barel. Na nejvyšší ceně v historii vyskočila i severomořská ropa Brent - 47,50 dolarů.
- 7. října
  - Nobelova cena za literaturu byla udělena rakouské spisovatelce Elfriede Jelinekové.
  - Při třech teroristických útocích v letoviscích na egyptském pobřeží Rudého moře v oblasti Sinaje přišlo o život minimálně 31 lidí a 122 je zraněno. K útokům se přihlásily tři teroristické organizace. Většina obětí pochází z Izraele.
- 8. října
  - Nobelova cena míru byla udělena Keňance Wangari Maathaiové.
- 9. října
  - Volby v Austrálii vyhrála vládní Liberálně-národní koalice, Labouristická strana zůstává v opozici.
  - Dosud největší obecní referendum v historii České republiky je neplatné. O plánu na odsun hlavního nádraží v Brně přišlo hlasovat jen 24,9 procent voličů, pro platnost referenda by bylo potřeba alespoň 50% účast. 85,1 % hlasujících bylo proti přesunu nádraží ze současné polohy.
  - První prezidentské volby v Afgánistánu skončily ve zmatku. 15 z osmnácti prezidentských kandidátů vyzvalo k bojkotu voleb po zjištění, že údajně nesmytelný inkoust, sloužící k označování voličů, kteří již hlasovali, lze velmi snadno smýt. Oficiální volební komise volby nepřerušila, ale slíbila, že stížnosti prošetří.
- 11. října
  - Nositeli Nobelovy ceny za ekonomii se v letošním roce stali Finn E. Kydland z Norska a Edward C. Prescott ze Spojených států. Ocenění získali za přínos k dynamické makroekonomice.
- 14. října
  - Z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala nad ránem ruská transportní kosmická loď Sojuz TMA-5. Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS veze novou tříčlennou posádku. Dopraví do kosmu dva nové stálé členy posádky ISS, ruského kosmonauta Saližana Šaripova a amerického Leroye Chiaa.
- 15. října
  - Sunnitští muslimové zahájili ramadán.
- 16. října
  - Druhé kolo doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR vyhrál v Praze 4 František Příhoda (ODS), který porazil Erazima Koháka (ČSSD). Na Znojemsku zvítězil Milan Špaček (KDU-ČSL) nad Jaroslavem Paříkem (ODS). Volební účast v obou obvodech byla pouze kolem 15 %.
- 17. října
  - Referendum v Bělorusku, které mělo umožnit autoritářskému prezidentu Lukašenkovi kandidovat v dalších prezidentských volbách i na třetí funkční období. Podle opozice a nezávislých pozorovatelů bylo referendum zfalšováno. Podle volební komise výsledky referenda jsou takové, že Lukašenko smí kandidovat i v dalších prezidentských volbách. Má tak de facto možnost být doživotním prezidentem Běloruska.
  - Barmský vojenský režim sesadil předsedu vlády Kchina Ňjuna. Podle oficiálních barmských sdělovacích prostředků premiér odstoupil ze zdravotních důvodů, podle úředních míst v Thajsku byl však obviněn z korupce a má domácí vězení. Premiér byl považován za představitele reformního křídla vojenské diktatury, která v Barmě vládne od roku 1962.
  - V Iráku byla neznámou ozbrojenou skupinou unesena britská vedoucí irácké pobočky humanitární organizace Care Margaret Hassanová. Hassanová je vdaná za Iráčana a v Iráku žije přes 30 let.
  - Povstalci bojující proti prozatímní irácké vládě dosazené USA podnikli minometný útok na základnu irácké národní gardy ve městě Mašahidán 40 kilometrů severně od Bagdádu. Čtyři vládní vojáci byli zabiti a přes 80 zraněno.
- 21. října
  - Počet mrtvých jako následek tajfunu Tokage v Japonsku dosáhl počtu 66. Dalších 22 lidí se pohřešuje a 300 jich bylo zraněno. V Japonsku se jedná o největší živelnou katastrofu tohoto druhu od roku 1991, kdy tajfun zabil 62 osob.
  - Výbuch v plynu v uhelném dole v provincii Che-nan ve střední Číně připravil ve středu v noci o život nejméně 150 lidí. Dvě stě horníků se dostalo na povrch. Je to jedno z největších neštěstí v čínských dolech za posledních několik let.
- 22. října
  - Ruská Duma (dolní komora parlamentu) schválila ratifikaci Kjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů. Protokol musí ještě schválit Státní rada (horní komora) a podepsat prezident. Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost.
- 24. října
  - V Kazachstánu bezpečně přistála návratová kabina kosmické lodi Sojuz TMA-4. Z Mezinárodní komické stanice ISS se v ní vrátili ruští kosmonauté Gennadij Padalka a Jurij Šargin a Američan Michael Fincke. Fincke a Padalka strávili na palubě ISS téměř 188 dní.
- 25. října
  - Ve volbách do parlamentu srbské provincie Kosovo zvítězila Demokratická liga Kosova vedená albánským umírněným nacionalistou Ibrahimem Rugovou. Se 45 % získaných hlasů porazila Demokratickou stranu Kosova, která získala 25 %. V čele Demokratické strany Kosova stojí bývalý vůdce Kosovské osvobozenecké armády Hašim Thači. Srbští voliči volby bojkotovali, hlasování se jich zúčastnilo necelé procento.
- 26. října
  - Izraelský parlament schválil poměrem hlasů 67 ku 45 plán Ariela Šarona na stažení Izraele z okupovaného pásma Gazy.
- 27. října
  - Státní rada (horní komora ruského parlamentu) schválila Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. K ratifikaci Protokolu zbývá již jen podpis prezidenta Putina. Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost.
- 27. října
  - Designovaný šéf Evropské komise José Manuel Barroso stáhl svůj návrh nového složení Komise. O nové Evropské komisi měl dnes hlasovat Evropský parlament a bylo pravděpodobné, že Barrosův tým důvěru nedostane. Nevoli poslanců vyvolal hlavně italský komisař Rocco Buttiglione.
  - Zdravotní stav palestinského prezidenta Jásira Arafata se večer prudce zhoršil. Příčina jeho problémů není jasná a o jeho aktuálním zdravotním stavu přicházejí z Ramalláhu rozporné zprávy.
- 28. října
  - Prezident České republiky Václav Klaus vyznamenal při příležitosti státního svátku - výročí vzniku Československa - 21 osobností. Dva bývalí vojáci obdrželi Řád bílého lva, dále byly uděleny 4 řády T. G. Masaryka a 15 medailí za zásluhy.
- 29. října
  - V Kambodži byl korunován nový král - Norodom Sihamoni.
  - Vrcholní představitelé 25 členských zemí Evropské unie v Římě slavnostně podepsali návrh ústavní smlouvy EU. První ústava EU vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje všechny členské země EU.
  - Televize al-Džazíra odvysílala videozáznam projevu Usámy bin Ládina k Američanům ([http://english.aljazeera.net/NR/exeres/79C6AF22-98FB-4A1C-B21F-2BC36E87F61F.htm přepis projevu v angličtině], [http://www.blisty.cz/2004/10/29/art20368.html překlad do češtiny]).
  - Vážně nemocný Jásir Arafat byl převezen do vojenské nemocnice v Paříži. Z palestinského Ramalláhu odletěl na palubě jordánské vojenské helikoptéry do Ammánu, kam pro něj francouzská vláda vypravila zvláštní letadlo.
- 30. října
  - V Iráku padlo 9 příslušníků americké námořní pěchoty a dalších 9 bylo zraněno. Jde o největší ztráty amerických okupačních sil za jediný den od letošního 2. května.
  - V Bagdádu bylo nalezeno tělo dvacetičtyřletého japonského turisty, uneseného před týdnem. Únosci ho zavraždili poté, co japonská vláda odmítla stáhnout z Iráku své vojáky.
  - U bagdádské redakce arabské satelitní televizní stanice Al-Arabíja vybuchl automobil naložený výbušninami. Sedm lidí bylo zabito a nejméně šestnáct zraněno. Dosud neznámá skupina, označující se za "Brigády 1920", uvedla, že pracovníci stanice jsou "američtí špióni hovořící arabsky".
- 31. října
  - Při minometném útoku na hotel v iráckém městě Tikrít zahynulo 15 Iráčanů.
  - V prvním kole prezidentských voleb na Ukrajině nezvítězil žádný kandidát, do druhého kola postoupili současný premiér Viktor Janukovyč a opoziční kandidát Viktor Juščenko. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila, že volby nevyhověly evropským demokratickým standardům.

Listopad


- 1. listopadu
  - Šestnáctiletý palestinský útočník se odpálil na rušném tržišti v izraelském Tel Avivu a kromě sebe tak zabil tři Izraelce. Izraelské okupační síly následně srovnaly se zemí dům jeho rodiny v Náblusu.
  - Odvolací soudci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii přiznali bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi právo hájit se sám. Musí však využít pomoci jiných právníků. Tribunál předtím Miloševičovi proti jeho vůli přiřkl obhájce, Miloševič i tribunálem dosazení obhájci však takový postup považovali za nezákonný.
  - V Bagdádu byl neznámými útočníky zastřelen náměstek guvernéra města Hatem Kamil Abdúl Fatáh. Ozbrojenci také unesli z jedné bagdádské kanceláře občana USA, Nepálu a čtyři Iráčany.
- 2. listopadu
  - Při výbuchu bomby před ministerstvem školství v Bagdádu zahynulo 8 lidí. Další oběti si vyžádali boje mezi silami prozatímní vlády a protivládními bojovníky. Americká armáda pokračovalo v bombardování města Fallúdža.
  - V Amsterdamu byl zastřelen filmový režisér a novinář Theo van Gogh. Pachatelem byl zřejmě islámský fundamentalista, který Goghovi zazlíval natočení film, ve kterém je islám označen za náboženství podněcující násilí vůči ženám.
  - V USA začaly volby prezidenta, Sněmovny reprezentantů a třetiny senátorů. Hlavními uchazeči o post amerického prezidenta jsou demokrat John Kerry a stávající prezident, republikán George W. Bush.
- 3. listopadu:
  - V prezidentských volbách v USA zvítězil George W. Bush.
  - Vítězem prezidentských voleb v Afghánistánu byl prohlášen dosavadní prozatímní prezident Hamíd Karzáí.
  - Maďarsko oznámilo, že do konce března 2005 stáhne svých 300 vojáků z Iráku.
- 4. listopadu:
  - Podle izraelské televize a některých francouzských sdělovacích prostředků palestinský vůdce a držitel Nobelovy ceny za mír Jásir Arafat zemřel ve vojenské nemocnici Percy u Paříže. Francouzští lékaři a palestinští činitelé však tuto zprávu dementovali. Podle některých pozorovatelů je Arafat pravděpodobně ve stavu nevratné klinické smrti, ale stále jsou udržovány tělesné funkce, aby si Palestinci mohli zvyknout na myšlenku, že Arafat zemřel a aby se palestinští představitelé připravili na oznámení jeho smrti.
  - Ruský prezident Vladimír Putin podepsal zákon, kterým Rusko ratifikovalo Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. Ruská ratifikace byla nutnou a současně postačující podmínkou pro vstup tohoto protokolu v platnost.
  - Tři britští vojáci byli zabiti a osm zraněno při sebevražedném útoku na základnu Dogwood vzdálenou necelých 40 kilometrů od Bagdádu. Zahynul i irácký tlumočník. Britští vojáci v počtu 850 mužů byli vysláni z jihu Iráku do americké okupační zóny 29. října 2004.
  - Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic oznámila, že se stahuje z Iráku kvůli sílícím násilnostem. Bojující strany podle ní "opakovaně prokázaly, že nerespektují nezávislou humanitární pomoc".
- 5. listopadu:
  - Generální tajemník OSN Kofi Annan varoval před zamýšleným útokem amerických a vládních iráckých sil na odbojné město Fallúdža. Taková akce podle něj ohrozí volby plánované na leden 2005. S chystaným útokem nesouhlasí rovněž prozatímní irácký prezident Ghazí Adžil, předseda prozatímní vlády Ajád Aláví však na něm trvá.
  - Euro dosáhlo nejvyššího kursu vůči americkému dolaru ve své historii. Jedno euro se prodávalo za 1,295 USD.
  - Ve všech krajích České republiky s výjimkou Prahy začaly odpoledne volby do zastupitelstev krajů. Ve třetině senátních volebních obvodů se také volí noví senátoři.
- 6. listopadu:
  - Krajské a senátní volby v České republice skončily.
    - Za vítěze krajských voleb lze označit ODS (36,35 %), za nimi následují KSČM (19,68 %), ČSSD (14,03 %) a KDU-ČSL (10,67 %). Účast v krajských volbách činila 29,62 %.
    - V prvním kole senátních voleb byl zvolen jediný kandidát (v obvodu Plzeň-jih ing. Jiří Šneberger za ODS), v ostatních obvodech se bude 12.–13. listopadu konat druhé kolo voleb. Do něj postoupilo 25 kandidátů ODS (jeden v každém obvodu s jedinou výjimkou), 9 kandidátů KSČM, 7 kandidátů KDU-ČSL, 3 kandidáti ČSSD, 2 kandidáti SNK a po jednom kandidátovi ED, Sdružení nezávislých, Sebeobrana voličů, Strana zelených, US-DEU a koalice US-DEU/ODA. Účast voličů byla 28,97 %.
  - 37 osob zemřelo při pumových útocích a přestřelkách v iráckém městě Sámarra a dalších 62 lidí bylo zraněno. Ve městě explodovaly tři automobily naložené trhavinami, čtvrtý explodoval krátce po poledni na jihu Sámarry u policejní stanice, kde exploze zabila deset policistů a pět jich zranila.
  - Při leteckém útoku vládních sil republiky Pobřeží slonoviny na oblast kontrolovanou povstalci bylo zabito 9 zraněno 22 francouzských vojáků, kteří v zemi působí v rámci mírových sil OSN. Francouzské jednotky poté obsadily letiště v hlavním městě Abidžan a zničily téměř celé letectvo této africké republiky.
- 7. listopadu:
  - Libanonské milice Hizballáh poprvé vyslaly bezpilotní průzkumný letoun nad severní Izrael. Podle izraelské armády se letoun po návratu do Libanonu zřítil do moře, podle Hizballáhu se bezpečně vrátil na základnu.
  - Vlak s nákladem jaderného odpadu přejel nohu jednoho z demonstrantů poblíž francouzského města Avricourt. 23letý muž na následky zranění zemřel při převozu do nemocnice. Transporty jaderného odpadu do závodu na jeho přepracování u německého města Gorleben jsou pravidelně terčem protestů místních obyvatel a protijaderných aktivistů.
  - Předseda irácké prozatímní vlády Ajád Aláví vyhlásil v zemi na 60 dní výjimečný stav. Reagoval tak na vlnu útoků protivládních bojovníků na vládní policejní a vojenské jednotky a zahraniční okupační vojska, při nichž zahynula rovněž řada civilistů.
- 8. listopadu:
  - Předseda irácké prozatímní vlády Ajád Aláví dal zelenou k útoku amerických a iráckých vládních sil na odbojné město Fallúdža. Podle USA se ve městě ukrývá jordánský terorista abú Músa Zarkáví. Američané Fallúdžu již několik dní nepřetržitě bombardují, podle nemocničních zdrojů to mělo za následek početné civilní oběti. Během dnešního dne bylo v Iráku zabito 11 amerických vojáků - americké okupační síly tak utrpěly největší ztráty během jednoho dne od jara.
- 9. listopadu:
  - Nadace Mozilla Foundation zveřejnila první oficiální verzi prohlížeče Firefox.
  - Americký ministr spravedlnosti John Ashcroft a ministr obchodu Don Evans podali demisi. Jde o první změnu v Bushově vládě od jeho vítězství ve volbách 3. listopadu.
  - V Iráku byli uneseni příbuzní šéfa prozatímní vlády Ajád Aláví. Únosci z dosud neznámé skupiny Ansar džihád prohlásili, že bratrance s manželkou a snachou podřežou, pokud nebude zastaven útok na Fallúdžu. V reakci na boje ve Fallúdži opustila prozatímní vládu hlavní politická strana zastupující irácké sunnity a vlivná Asociace muslimských duchovních vyzvala k bojkotu voleb, plánovaných na leden 2005.
- 10. listopadu:
  - V Haagu byli zatčeni dva údajní muslimští extrémisté. Policejní akce, kvůli které byl uzavřen i vzdušný prostor nad městem a při které byly těžce zraněni tři policisté, souvisí s vraždou kontroverzního holandského režiséra Theo van Gogha. Po vraždě, kterou 2. listopadu spáchal zřejmě muslimský fundamentalista, došlo v Nizozemí k vandalským útokům na mešity.
- 11. listopadu:
  - V pařížské vojenské nemocnici Percy časně ráno zemřel Jásir Arafat, předseda Organizace pro osvobození Palestiny a palestinský prezident. Arafat byl několik dní v komatu a postupně mu selhávaly životně důležité orgány, vlastní příčina jeho nemoci však dosud není známa. Ve večerních hodinách bylo Arafatovo tělo za vojenských poct naloženo do francouzského vládního letadla a přepraveno do Káhiry.
  - Litva jako první členská země EU ratifikovala ústavní smlouvu Evropské unie, která byla podepsána 29. října 2004 v Římě. Litevský parlament hlasoval pro její ratifikaci v poměru 84 ku 4 hlasům.
  - Americká armáda ztratila v bojích s iráckými povstalci u Fallúdže dva vrtulníky typu Superkobra, jejich osádky údajně nebyly zraněny.
- 12. listopadu:
  - V Káhiře proběhlo slavnostní rozloučení se zemřelým vůdcem OOP a předsedou palestinské autonomní správy Jásirem Arafatem. Jeho tělo bylo poté převezeno do Ramalláhu na okupovaném západním břehu Jordánu a provizorně pohřbeno v betonovém sarkofágu. Izrael nedovolil jeho pohřeb v mešitě Al-Aksá na Chrámové hoře ve Východním Jeruzalémě. Palestinské vedení doufá, že v budoucnu bude moci být sarkofág s Arafatovou rakví přenesen do této mešity.
  - V České republice začalo druhé kolo senátních voleb, volí se 26 senátorů.
- 13. listopadu:
  - V České republice skončilo druhé kolo senátních voleb za rekordně nízké účasti voličů - 18,41 %. Z 26 zvolených senátorů jich 17 získala ODS; celkově tedy v těchto senátních volbách zvítězila v 18 z 27 senátních obvodů (jeden její kandidát byl zvolen již v prvním kole). KDU-ČSL získala tři senátorská křesla, naopak vládní ČSSD ani jedno. Po jednom senátoru letos získala KSČM, Strana zelených, US-DEU (společný kandidát s ODA), Sdružení nezávislých kandidátů (SNK), Nezávislí a Evropští demokraté.
- 14. listopadu:
  - Únosci propustili dvě ženské příbuzné předsedy irácké prozatímní vlády Ajád Aláví. Bratranec Alávího je dosud zadržován.
- 15. listopadu:
  - Americký ministr zahraničí Colin Powell oznámil rezignaci. Jeho demise souvisí s povolebními změnami v americké vládě. Dnes rezignovali také ministr energetiky, ministr školství a ministryně zemědělství, čímž navázali na ministra spravedlnosti a ministra obchodu, kteří podali demisi minulý týden.
- 16. listopadu:
  - První evropská měsíční sonda Smart-1 dosáhla oběžné dráhy kolem Měsíce.
  - Česká vláda rozhodla o tom, že političtí vězni komunistického režimu z let 1948–1968 dostanou příspěvek k důchodu jako odškodné. Příspěvek bude činit 50 Kč za každý započatý měsíc věznění.
  - Americký prezident Bush jmenoval novou ministryní zahraničí svoji poradkyni Condoleezzu Riceovou. Zatímco odcházející ministr zahraničí Colin Powell představoval v Bushově vládě umírněné křídlo, Riceová je obecně považována za stoupenkyni agresivní zahraniční politiky.
  - V Iráku byla zavražděna unesená humanitární pracovnice britského původu Margaret Hassanová.
  - Podle humanitárních organizací brání americké jednotky v zásobování obyvatel Fallúdže, kde dosud neustaly boje mezi protivládními povstalci a americkými a vládními iráckými jednotkami. Odpor povstalců zřejmě slábne, silné boje však vypukly v Mosúlu. Irácká prozatímní vláda oznámila dobytí Fallúdže již 12. listopadu.
- 18. listopadu:
  - Výstřel z izraelského tanku zabil 3 egyptské vojáky na hranici mezi Egyptem a Izraelem okupovaným Pásmem Gazy. Izrael se za incident oficiálně omluvil s tím, že posádka tanku si vojáky spletla s palestinskými ozbrojenci.
  - Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi, v jejímž čele stojí Portugalec José Barroso.
- 19. listopadu:
  - Vichřice na Slovensku ve Vysokých Tatrách napáchala stamiliónové škody. Od Podbanského až po Tatranskou Kotlinu vznikl tři kilometry široký pás zdevastované přírody. Za oběť vichřici padly asi 3 milióny kubíků dřeva, tj. 90 % slovenské roční těžby. Úřady v sobotu zakázaly vstup do lesů v SR.
- 21. listopadu:
  - Druhé kolo prezidentských voleb na Ukrajině.
- 22. listopadu:
  - Sčítání hlasů v ukrajinských prezidentských volbách. Po počátečním vedení vládního Janukovyče začal Juščenko dotahovat a Centrální volební komise přerušila sčítání hlasů, ale pak po sečtení 99,38 % hlasů prohlásila vítězem prezidentských voleb Viktora Janukovyče s 49,42 % hlasů. Opoziční Viktor Juščenko podle komise získal 46,70 % hlasů. V Kyjevě opozice zorganizovala 50tisícovou demontraci. Více v článku Oranžová revoluce.
  - Írán pozastavil výrobu obohaceného uranu, který je důležitou součástí nejen při výrobě elektřiny v atomových elektrárnách, ale také při výrobě atomové bomby. Rozhodnutí Íránu přišlo pár dní před čtvrtečním zasedáním Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kde se bude projednávat, zda by se Íránem měla zabývat Rada bezpečnosti OSN a uvalit na něj sankce.
- 23. listopadu:
  - Mluvčí ukrajinské Centrální volební komise oznámila, že CVK zatím oficiální výsledky po sečtení 100 % hlasů tohoto neoznámí.
  - Ukrajinská Centrální volební komise nepřijala 300 protestů Juščenkova volebního štábu. Juščenkův právník nebyl vůbec vpuštěn dovnitř. Prý nebyl přítomný nikdo, kdo by mohl odemknout dveře a hlídající milice oznámila, že nemá klíč. O půlnoci uplynula lhůta, kdy se mohly podávat protesty proti průběhu voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
  - Tři pracovníci OSN, kteří byli uneseni v Afghánistánu 28. října, byli propuštěni.
  - Ruským federálním bezpečnostním silám se podařilo osvobodit slovenskou studentku Miriam Jevíkovou, která byla na přelomu května a června 2004 unesena v oblasti severního předhůří Kavkazu.
- 24. listopadu
  - Centrální volební komise odpoledne oficiálně oznámila, že vítězem druhého kola prezidentských voleb je dosavadní premiér Viktor Janukovyč. Opoziční lídr Viktor Juščenko vyzval Ukrajince ke generální stávce na protest proti volebním podvodům. Opozice také oznámila, že podá protest proti zveřejněným výsledkům voleb Nejvyššímu soudu. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 25. listopadu
  - Viktor Juščenko podal stížnost ukrajinskému Nejvyššímu soudu na postup Centrální volební komise. Ukrajinský Nejvyšší soud zakázal zveřejnit v tisku výsledky voleb (čímž by nabyly právní moci), dokud neprošetří stížnost Juščenkova na průběh voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 26. listopadu
  - Ukrajinská opozice zablokovala všechny vchody do sídla ukrajinského prezidenta na Bankovní ulici a budovy Rady ministrů (vlády) na ulici Hruševského. Podle Jurije Lucenka, jednoho ze spoluorganizátorů protestních akcí, tím chtěli zabránit tomu, aby odstupující prezident Leonid Kučma předal moc Viktoru Janukovyčovi.
  - Večer se sešli k jednání dosavadní ukrajinský prezident Leonid Kučma a oba prezidentští kandidáti Viktor Janukovyč a Viktor Juščenko za přítomnosti hlavního diplomata EU Javiera Solany a polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 26. listopadu
  - Ukrajinský parlament na svém mimořádném zasedání prohlásil druhé kolo voleb za neplatné a že zveřejněné výsledky neodráží vůli voličů. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 28. listopadu
  - Při explozi v uhelném dole v čínské provincii Šan-si zahynulo 166 horníků, 127 dalších se podařilo zachránit.
- 29. listopadu
  - V Rumunsku proběhly parlamentní a prezidentské volby.
  - Čína a deset států jihovýchodní Asie sdružených v organizaci ASEAN podepsaly dohodu o postupném vytvoření společného obchodního prostoru. Výsledkem by mohla být zóna volného obchodu zahrnující čtvrtinu světové populace.
- 30. listopadu
  - Rumunská opozice žádala opakování voleb. Podle rumunské Ústřední volební komise vyhrál dosavadní premiér a levicový kandidát Adrian Nastase s 40,24 % (ještě neúplná data). Na druhém místě se se ocitl pravicový kandidát a primátor Bukurešti Traian Basescu. Podle rumunské opozice bylo zfalšováno alespoň 160 tisíc (podle jiných zdrojů až 350 tisíc) hlasů. Problém byl například s dodatečnými volebními seznamy, které umožňovaly lidem volit několikrát na různých místech a vládní strana si na den voleb najala několik desítek autobusů, kterým vozila voliče po různých volebních okrscích. Mezinárodní pozorovatelé OBSE přinejmenším zčásti potvrzují argumenty opozice.
  - Z Bělehradu byl hlášen údajný pokus o atentát na srbského prezidenta Borise Tadiče. Černé audi se v centru Bělehradu několikrát snažilo narazit do prezidentského automobilu, poté z místa incidentu ujelo. Vyšetřování ukázalo, že šlo o autonehodu, při níž řidič černého audi vjel do prezidentské kolony, zazmatkoval a ujel.
  - Ministr vnitřní bezpečnosti USA Tom Ridge oznámil, že 1. února 2005 odstoupí z funkce. Jeho ministerstvo vzniklo v lednu 2003 jako reakce na teroristické útoky ze září 2001.

Prosinec


- 1. prosince
  - Izraelem vězněný vůdce palestinského povstání (intifády) Marwan Barghútí se rozhodl kandidovat na post předsedy Palestinské autonomie. Volby nástupce Jásira Arafata mají proběhnout 9. ledna 2005
  - Izraelská vláda prohrála parlametní hlasování o rozpočtu. P

1908

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1903 1904 1905 1906 1907 - 1908 - 1909 1910 1911 1912 1913 ----

Události

Česko
- založena ZOO v Ústí nad Labem
- Ottův slovník naučný - vydán poslední díl (vycházel od 1880) Svět
- Kongres esperanta v Drážďanech
- 30. června dopadl na Sibiř tzv. Tunguzský meteorit
- 5. října Bosna a Hercegovina anektována Rakousko-Uherskem

Vědy a umění


- francouzský kritik umění Louis Vauxcelles jako první použil termín "kubismus"

Nobelova cena


- za chemii: Ernest Rutherford (Velká Británie)
- za fyziku: Gabriel Lippman (Francie)
- za literaturu: Rudolf Eucken (Německo)
- za mír: Klas Pontus Arnoldson (Švédsko) a Fredrik Bajer (Dánsko)
- za medicínu: Mohanem Paul Ehrlich (Německo) - tvůrce moderní chemoterapie, a Ilja Iljič Mečnikov (Rusko) - proslavil se především objevem fagocytózy

Narození

Česko
- 23. dubna Egon Hostovský, český spisovatel († 7. května 1973)
- 3. listopadu Robert Hliněnský, český malíř († 8. ledna 1979) Svět
- 9. ledna Simone de Beauvoirová, francouzská spisovatelka († 14. dubna 1986)
- 17. března Boris Polevoj, sovětský spisovatel († 12. června 1981)
- 28. dubna Oskar Schindler, rakouský obchodník († 9. října 1974)
- 5. červen Franco Rol, italský automobilový závodník
- 31. srpna William Saroyan americký spisovatel († 18. května 1981)
- 10. prosince Olivier Messiaen, francouzský hudební skladatel († 27. dubna 1992)

Úmrtí

Česko
- 23. únor Svatopluk Čech, český básník (
- 21. únor 1846)
- 11. března Josef Hlávka, český architekt a mecenáš (
- 15. února 1831)
- 10. prosince Augustin Pánek, český matematik (
- 3. prosince 1843) Svět

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1908年 ko:1908년 simple:1908 th:พ.ศ. 2451

1969

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1964 1965 1966 1967 1968 - 1969 - 1970 1971 1972 1973 1974 ----

Události

Česko
- Hrubý Jeseník byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky Svět
- 3. únor byl Jásir Arafat jmenován vůdcem OOP.
- Vytvořena experimentální počítačová síť ARPANET, zárodek dnešního Internetu.
- prezident USA Richard Nixon zakázal výrobu chemických a biologických válečných materiálů ve Spojených státech

Vědy a umění


- 7. dubna vydán první První RFC dokument
- 20. července První lidé přistáli na Měsíci. (Apollo 11)
- 14. - 24. listopadu Americká kosmická loď Apollo 12 uskutečnila 2. přistání na Měsíci s lidskou posádkou. Charles Conrad mladší a Alan L. Bean se tak stali třetím a čtvrtým člověkem, který kdy stanul na Měsíci.
- japonští geologové našli v Antarktidě meteority
- vědečtí pracovníci na Harwardově univerzitě oznámili, že se jim podařilo izolovat gen
- Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili 104. chemický prvek rutherfordium
- Ken Thompson a Dennis Ritchie vytvořili UNIX

Nobelova cena

Narození

Česko
- 30. říjen - Stanislav Gross, český politik Svět

Úmrtí

Česko
- 6. května Bohumil Bydžovský, český matematik (
- 14. března 1880)
- 10. května Josef Váchal, český výtvarný umělec, básník a spisovatel Svět
- 11. leden - Václav Hlavatý, český matematik (
- 1894)
- 11. únor - Dario Beni, italský cyklista
- 21. října Jack Kerouac, americký spisovatel (
- 12. března 1922)

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1969年 ko:1969년 simple:1969 th:พ.ศ. 2512

John Wyndham

John Wyndham, občanským jménem John William Parkes Lucas Beynon Harris (10. července 1903 - 11. března 1969) je britský spisovatel, autor sci-fi (post-apokalyptická sci-fi). Je známý především svým bestsellerem Den Trifidů. Strhující příběh o tom, jak neznámý déšť meteorů způsobí u většiny lidstva slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny trifidi, které náhle ukáží své zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi.

Dílo

Romány


- (Planet Plane, 1935, = Stowaway to Mars, 1987) - román
- (The Secret People, 1935 jako povídka, 1950 jako román)
- Den Trifidů (The Day of the Triffids, 1951) - román, post-apokalyptická sci-fi
- Kraken se probouzí nebo také: Vetřelci z hlubin, ISBN 8071168068 (The Kraken Wakes, = Out of the Deeps, 1953) - román, apokalyptická sci-fi
- Kukly (The Chrysalids, = Re-Birth, 1955) - román, post-apokalyptická sci-fi
- Midwichské kukačky (The Midwich Cuckoos, = Village of the Damned, 1957) - sci-fi román, podle něj byl natočen r. 1960 sci-fi horor Vesnice prokletých, remake filmu r. 1995
- Trampoty s lišejníkem (Trouble with Lichen, 1960) - sci-fi sociální román
- Chocky (Chocky, 1968) - sci-fi román, v 80. letech 20. st. zpracován jako televizní seriál pro děti
- Pavučina, 1996, ISBN 8071911062 (Web, 1979) - posmrtně vydaný apokalyptický román

Sbírky povídek


- (Jizzle (1954, ISBN 450022501) - obsahuje povídky:
  - (Jizzle) - česky: Žizel, vyšlo ve sbírce Záludný vesmír Johna Wyndhama
  - (Technical Slip)
  - (A Present from Brunswick)
  - (Chinese Puzzle)
  - (Esmeralda)
  - (How Do I Do?)
  - (Una)
  - (Affair of the Heart)
  - (Confidence Trick) - česky: Podfuk, vyšlo ve sbírce Záludný vesmír Johna Wyndhama
  - (The Wheel) (česky: Kolo, vyšlo ve sbírce Záludný vesmír Johna Wyndhama)
  - (Look Natural, Please!)
  - (Perforce to Dream)
  - (Reservation Deferred)
  - (Heaven Scent)
  - (More Spinned Against)
- Semena času (The Seeds of Time, 1956)
- John Wyndham & Lucas Parkes: Volání hvězd (The Outward Urge, 1959)
- Vzpomeňte si na mravence (Consider Her Ways and Others, 1961)
  - (Consider Her Ways) - sci-fi povídka
  - ...

Posmrtné sbírky


- (Sleepers of Mars, 1973, ISBN 0340173262) - obsahuje povídky:
  - (Sleepers of Mars)
  - (Worlds to Barter) - česky: Světy na výměnu, vyšlo ve sbírce Záludný vesmír Johna Wyndhama
  - (Invisible Monster) - česky: Neviditelná stvůra, vyšlo ve sbírce Záludný vesmír Johna Wyndhama
  - (The Man from Earth)
  - (The Third Vibrator)
- (The Best of John Wyndham, 1973)
  - (The Best of John Wyndham 1932-1949, ISBN 0722193734) - část 1 obsahuje povídky:
    - (The Lost Machine, 1932) - slovensky: Stratený robot, 1986 vyšlo samostatně v nějaké sbírce
    - (The Man from Beyond, 1934)
    - (The Perfect Creature, 1937)
    - (The Trojan Beam, 1939)
    - (Vengeance by Proxy, 1940)
    - (Adaption, 1949)
  - (The Best of John Wyndham 1951-1960, ISBN 0722193742) - část 2 obsahuje povídky:
    - (Pawley's Peepholes, 1951) - česky: Pawleyho poučné projížďky, vyšlo ve sbírce Záludný vesmír Johna Wyndhama
    - (The Red Stuff, 1951) - česky: Rudé svinstvo, vyšlo ve sbírce Záludný vesmír Johna Wyndhama
    - (And the Walls Came Tumbling Down, 1951) - česky: Žizel, vyšlo ve sbírce Záludný vesmír Johna Wyndhama
    - (Dumb Martian, 1952) - česky: Pitomá Marťanka, vyšlo ve sbírce Záludný vesmír Johna Wyndhama
    - (Close Behind Him, 1952)
    - (The Emptiness of Space, 1960)
- (Wanderers of Time, 1973)
- (Exiles on Asperus, 1979, ISBN 0340240466) - obsahuje povídky:
  - (Exiles on Asperus, 1933)
  - (No Place Like Earth, 1951)
  - (The Venus Adventure, 1932)
- Záludný vesmír Johna Wyndhama, nakladatelství Albatros, 1. vydání, 2003, ISBN 8000011883 - sbírka povídek, obsahuje povídky (v závorce je anglický název, rok a časopis, ve kterém byla původně publikována):
  - Světy na výměnu (World to Barter, 1931, Wonder Stories)
  - Pýchavková hrozba (The puff-ball menace, pozdější název: Spheres of hell - říjen 1933, Wonder Stories)
  - Neviditelná stvůra (Invisible monster - prosinec 1933, Wonder Stories)
  - Meterorit (Meteor, také: Phoney meteor, březen 1941, Amazing)
  - Žizel (Jizzle, 8. leden 1949, Collier's Weekly)
  - Rudé svinstvo (The red stuff, únor 1951, Marvel Science Stories)
  - A zdi se zhroutily (And the walls came tumbling down, květen 1951, Startling Stories)
  - Pawleyho poučné projížďky (Pawley's peepholes, také: Operation peep, léto 1951, Suspense)
  - Kolo (The wheel, leden 1952, Startling Stories)
  - Síla přežít (Survival, únor 1952, Thrilling Wonder Stories)
  - Pitomá Marťanka (Dumb martian, červenec 1952, Galaxy)
  - Podfuk (Confidence trick, červenec-srpen 1953, Fantastic) Hodně jeho povídek vyšlo v českých nebo slovenských sbírkách. Povídky:
- Vlak do pekla, 1976, 1983, 1992
- Pozemšťané a mimozemšťané, 1981
- Hledání budoucího času, 1985
- Navštivte planetu Zemi, 1987

Podívejte se na


- Anglická literatura
- Seznam anglických spisovatelů
- Sci-fi

Externí odkazy


- [http://www.scifiworld.cz/author.php?AuthorID=23 životopis na SciFiWorld]
- [http://www.velikani.cz/index2.php?zdroj=wyndhamj&kat=litam referát] (obsahuje spoiler)
- [http://madbrahmin.bonusweb.cz/ruzne/povidky/den_trifidu/wyndham-den_trifidu_1.cast.htm kompletní text románu Den Trifidů v češtině]
- [http://www.catch22.com/SF/ARB/SFW/Wyndham,John.php3 bibliografie] (anglicky)
- [http://books.guardian.co.uk/authors/author/0,5917,1347003,00.html článek o Johnovi Wyndhamovi v Guardian] s jeho podobiznou (anglicky)
- [http://www.kymlicka.ca/stephen/wyndham.htm článek o Johnovi Wyndhamovi] (anglicky) Wyndham, John Wyndham, John Wyndham, John ja:ジョン・ウィンダム

10. březen

10. březen je 69. den roku podle gregoriánského kalendáře (70. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 296 dní.

Události

Česko
- 1978 – skončil let prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka.
- 2005 Český Nejvyšší soud zprostil viny Michala Zítka, který v roce 2000 vydal český překlad knihy Adolfa Hitlera Mein Kampf (Můj boj). Zítko byl obviněn z podpory a propagace hnutí potlačujících lidská práva. Nejvyšší soud však konstatoval, že obžalovaný neměl v úmyslu taková hnutí propagovat. Svět
- 1535 Španělé objevili Galapágy
- 2001 založena Free Software Foundation Europe
- 2005
  - Bývalý premiér srbské provincie Kosovo Ramush Haradinaj byl žalobcem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu formálně obviněn z 37 válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Měl je spáchat v době, kdy působil jako velitel jednotek albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády.
  - Atentátník, který se odpálil v šiítské mešitě v iráckém městě Mosulu, zabil 47 lidí.
  - Libanonský prezident Emil Lahúd pověřil sestavením nové vlády Umara Karámího,
  - Novým vůdcem čečenských separatistů se po zabitém Aslanu Maschadovovi stal Abdul Chalim Sajdullajev.
  - V Čečensku se zřítil vrtulník ruské armády. Při havárii, ke které podle ruských představitelů patrně došlo kvůli technické závadě, zahynulo 15 vojáků a jeden byl zraněn.
  - Michael Jackson se nedostavil se k soudnímu jednání, ve kterém byl obviněn ze zneužívání dětí. Jako omluvu jeho právníci uvedli problémy se zády, které si vyžádaly vyšetření v nemocnici. Soudce mu poté dal hodinu k dobru, Jackson se dostavil až po této lhůtě.

Narození

Česko
- 1923 – Zdenka Bergrová, česká básnířka a překladatelka Svět
- 1503 –Ferdinand I. Habsburský, císař římský, král český a uherský († 25. července 1564)
- 1920 – Boris Vian, francouzský spisovatel a hudebník († 23. června 1959)
- 1949 – Larry Wall, kanadský vývojář, autor programovacího jazyka Perl
- 1958 – Sharon Stone, americká herečka, modelka a producentka

Úmrtí

Česko
- Svět
-

Svátky

Česko
- Viktorie Svět
-

Viz také:


- 9. březen 11. březen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Březen ja:3月10日 ko:3월 10일 simple:March 10 th:10 มีนาคม

12. březen

12. březen je 71. den roku podle gregoriánského kalendáře (72. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 294 dní.

Události

Česko
- 1999 přijetí České republiky do NATO Svět
- 1622 svatořečení Františka Xaverského
- 1938 anšlus Rakouska
- 1965 Cosmos 60 - pokus o přistání na Měsíci
- 1968 Mauricius vyhlásil nezávislost
- 2000 Velkou cenu Austrálie vyhrál Michael Schumacher na voze Ferrari.
- 2005
  - Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že prvních 150 ukrajinských vojáků opustilo Irák. Začalo tím stahování celého ukrajinského kontingentu o síle 1650 mužů.
  - Podle italského listu La Repubblica italští agenti neinformovali americkou armádu v Iráku o akci na osvobození unesené italské novinářky Giuliany Sgrenové. Důvodem měla být obava Italů z toho, že USA operaci překazí, protože odmítají politiku vyplácení za propuštění rukojmích výkupné, což Itálie údajně v tomto případě učinila.
  - Velkou cenu Austrálie vyhrál Michael Schumacher na voze Ferrari.

Narození

Česko
- Svět
- 1922 Jack Kerouac, americký spisovatel († 21. října 1969)
- 1923 Wally Schirra, americký astronaut
- 1928 Edward Franklin Albee, americký dramatik

Úmrtí

Česko
- 1930 – Alois Jirásek, spisovatel
- 2004 – Karel Kachyňa, režisér Svět
- 1925 Sun Jat–sen, čínský politik (
- 12. listopadu 1866)
- 1950 Heinrich Mann (
- 27. 3. 1871), německý spisovatel.
- 1970 Erle Stanley Gardner, americký spisovatel (
- 17. července 1889)

Svátky

Česko
- Významný den: Vstup ČR do NATO
- Řehoř Svět
-

Podívejte se také na


- 11. březen 13. březen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Březen ja:3月12日 ko:3월 12일 simple:March 12 th:12 มีนาคม

Leden

Leden je podle gregoriánského kalendáře první měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází od slova led - měsíc ledu. Původně byl tento měsíc ve východní Evropě označován jako měsíc vlka. Původně byl leden v římském kalendář až 11. měsíc v roce. Teprve v roce 153 došlo ke změně začátku roku z 1. března na 1. leden. Leden začíná vždy stejným dnem v týdnu jako květen předcházejícího roku. Leden začíná stejným dnem v týdnu jako říjen s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako duben a červenec. Astrogicky začína leden se Sluncem ve znamení Kozoroha a končí ve znamení Vodnáře. V astronomických termínech začíná v souvězdí Střelce a končí v souhvězdí Kozoroha. ja:1月 ko:1월 ms:Januari simple:January th:มกราคม

Únor

Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Má 28 dní, v přestupném roce má 29 dní. Třikrát v historii měl únor i 30 dní. Český název měsíce vysvětlují jazykovědci tím, že se v tuto dobu při tání ledu ponořují a vynořují kry na řekách (únor = nořiti se). V římském kalndáři byl únor posledním měsícem v roce. Právě proto tento měsíc má proměnlivý počet dnů a právě k němu se přidával v přestupném roce jeden den. Při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář se tento zavedený postup neměnil. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako březen a listopad, s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako srpen. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako loňský červen. Při výpočtu úroků se únor bere jako ostatní měsíce, tzn. že má 30 dnů.

Citáty


- Únor bílý, pole sílí

Podívejte se také na


- 30. únor ja:2月 ko:2월 ms:Februari simple:February th:กุมภาพันธ์

Duben

ja:4月 ko:4월 ms:April simple:April th:เมษายน

Květen

ja:5月 ko:5월 ms:Mei simple:May th:พฤษภาคม

Červenec

Červenec (7. měsíc roku) V původním římském kalendáři byl jeho název Quintilis, tedy "Pátý". V roce 44 př. n. l. byl Julius Caesar zavražděn a poté římský senát na návrh Marka Antonia změnil na počest Juliuse Caesara název měsíce, ve kterém se Julius Caesar narodil, Quintilis na Julius. Červenec měl vždy 31 dní. ja:7月 ko:7월 simple:July

Srpen

Srpen je osmým měsícem roku gregoriánského kalendáře. V původním římském kalendáři (republikánském) byl název tohoto měsíce sextilis („šestý“) a měl celkem 29 dní. Při reformě kalendáře Gaiem Iuliem Caesarem roku 46 př. Kr. získal měsíc sextilis navíc jeden den, takže čítal dohromady třicet dnů. Při Augustově opravě tohoto kalendáře roku 8 př. Kr., kdy byla upravena určitá nepřesnost v počítání juliánského kalendáře římskými pontifiky, navrhl Senát, aby byl měsíc sextilis přejmenován na augustus na počest reformátora kalendáře. Rozšíření názor říká, že z důvodu, že se nepovažovalo za dostatečně uctivé, aby měsíc pojemnovaný po současném císaři měl méně dní než měsíc pojmenovaný po Iuliu Caesarovi, dostal i měsíc augustus navíc jeden den, který byl následně ubrán z měsíce února, který od té doby má jen 28 (nebo v přestupném roce 29) dnů. Ale jsou některé indicie napovídající, že srpen měl 31 dní už po julianské reformě. Aby neměly tři měsíce za sebou po 31 dnech, byl zároveň převeden jeden den ze září do října a jeden den z listopadu do prosince a tak bylo rozrušeno Sósigenovo pravidelné střídání dlouhých a krátkých měsíců. als:August ja:8月 ko:8월 ms:Ogos simple:August th:สิงหาคม

Listopad

als:November ja:11月 ko:11월 ms:November simple:November th:พฤศจิกายน

Kategorie:Březen

Kategorie:Kalendář

Espuma acústica

Tipo de material poroso muy usado en acústica por sus capacidad de absorción. Es un tipo de material que absorbe más sonido a medida que aumenta la frecuencia. El parámetro que indica el nivel de absorción se denomina "coeficiente de absorción" y se representa como α. El valor máximo de α es 1 y rl mínimo 0. Aunque a veces, y debido a errores, suposiciones y aproximaciones en el método de cálculo se escapa de este rango. Categoría:Acústica arquitectónica

online blackjack darmowe statystyki snowboard austria prag hotel poker










































:: RELATED NEWS ::
<