Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
13. Květen

13. květen

13. květen je 133. den roku podle gregoriánského kalendáře (134. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 232 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1950 se konala na okruhu v Silverstoune, historicky první Velká cena vozů Formule 1, Grand Prix Velké Británie.Vítězem se stal Giuseppe Farina na voze Alfa Romeo 158.
- 1981 - Neúspešný atentát na papeže Jana Pavla II., papež byl zraněn, atentátník Mehmed Ali Agca byl zatčen.

Narození

Česko
- 1795 Pavel Josef Šafařík, český a slovenský spisovatel († 26. červen 1861) Svět
- 1717 - Marie Terezie - uherská královna od roku 1741 a česká královna od roku 1743. Zemřela 29. listopadu 1780.

Úmrtí

Česko
- 1990 František Hudeček, český grafik, ilustrátor a malíř (
- 7. dubna 1909) Svět
-

Svátky

Česko
- Servác Svět
-

Viz také:


- 12. květen 14. květen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Květen ja:5月13日 ko:5월 13일 simple:May 13 th:13 พฤษภาคม

Formule 1

při kvalifikaci na VC USA 2005]] Formule 1, nebo také závod Grand Prix je označována za královskou disciplínu automobilového sportu. Historie závodění je téměř stejně stará jako automobil sám. Soutěží se na uzavřených autodromech čí tratích, různých tvarů a délek. Vozy jsou jednomístné, k tomuto účelu speciálně vyrobené, jejichž technické parametry se mění vzhledem k pravidlům, které se každoročně upravují. Od roku 1950 se pořádá Mistrovství světa jezdců a od roku 1958 pohár konstruktérů.
- Seznam jezdců Formule 1
- Seznam jezdců Formule 1 dle národnosti
- Seznam konstruktérů Formule 1

Padesátá léta


- 1950– Rok, který se stal začátkem historie oficiálního světového šampionátu. Byl to Antonio Brivio Sforza, bývalý závodník, kdo přišel s myšlenkou uspořádat mistrovství světa. Celá sezóna byla ve znamení „týmu FA“ jak byli přezdíváni jezdci Alfy Romeo Fangio Farina a Fagioli. Mistrem světa se stal Giuseppe Farina.
- 1951- Nadvláda vozů Alfa Romeo pokračovala i v úvodních třech závodech. Konkurenceschopné začaly být vozy Ferrari a v dalších závodech srovnaly skóre na 3:3, a tak o mistru světa rozhodl poslední závod. V něm dominoval Fangio a dojel si pro svůj první titul.
- 1952– Odchod Alfy Romeo způsobil odliv a nezájem velkých automobilek o stavbu nákladných monopostů formule 1 a tak bylo mistrovství světa vypsáno i pro vozy formule 2. Sezóna měla jednoznačný průběh, Alberto Ascari zvítězil ve všech závodech, kterých se účastnil.
- 1953– Ascari dokázal, že výsledek z předešlého roku nebyl náhodný , zvítězil v pěti z devíti Grand Prix a obhájil titul mistra světa. Pro další vítězství si dojeli Farina na Ferrari, Fangio na Maserati a Mike Hawthorn na Ferrari.
- 1954– Rok velkých návratů; po dvou letech formule 2, se vrací monoposty formule 1. Od Velké ceny Francie se na závodní dráhu vrátily vozy Mercedes. Juan Manuel Fangio zahájil útok na svůj druhý titul ve vozech Maserati a zvítězil ve dvou úvodních Grand Prix, poté přešel k Mercedesu a pokračoval ve vítězném tažení.
- 1955– Mercedes, Fangio a Moss jsou hlavními protagonisty sezóny 1955. Tragédie v Le Mans, kde zahynulo přes 80 lidí, vrhá stín na celý automobilový sport a je podmětem k odchodu značky Mercedes ze světa sportu.
- 1956– Po odchodu Mercedesu, Fangio hájí barvy Ferrari a získává svůj již čtvrtý titul. Jeho cesta k titulu nebyla tak jednoznačná a potřeboval výraznou pomoc stájového kolegy Petera Collinse.
- 1957– Fangio s Maserati ziskali další titul a pravým hrdinou sezóny byl Stirling Moss s vozem Vanwall
- 1958– Jeden jediný bod rozhodl o mistru světa, stal se jím Mike Hawthorn na Ferrari, Stirling Moss je znovu druhý, ale jeho uspěch je zakalen smrtí týmového kolegy Petera Collinse. Mike Hawthorn zanechává sportovní činnosti, ale krátce po té umírá při dopravní nehodě. Poprvé je vypsán pohár konstruktérů, který získává Vanwall.
- 1959– Australan Jack Brabham získal svůj první titul, pohár konstruktérů byl záležitostí vozů Cooper Climax.

Šedesátá léta


- 1960– Jack Brabham získává svůj druhý titul s vozem Cooper. Lotus získává na síle. Havárie v polovině sezóny vyřadila jednoho z kandidátů na titul Stirlinga Mosse. Pohár konstruktérů obhajuje Cooper.
- 1961– Nejlépe připraveným týmem po změně pravidel, bylo Ferrari. Mistrem se stal Phil Hill za tragických událostí v Monze, kdy zahynul jeho týmový kolega a nejvážnější soupeř Wolfgang von Trips. Ferrari získalo Pohár konstruktérů.
- 1962– Hrdinou roku se stává Ferrari, které vnáší do sezóny dramatičnost, zatímco BRM a Lotus bojují o titul. Mistrem se stává Graham Hill, když poráží Jima Clarka. Začíná nová etapa formule 1, nadvláda britských jezdců. Pohár konstruktérů získal BRM
- 1963– Tento rok je rokem Jima Clarka a vozu Lotus. Clark zvítězil v sedmy Grand Prix a připomněl tak legendární výkon Ascariho z roku 1952.
- 1964– John Surtees se zapsal do historie jako první muž, který dokázal získat titul jak na dvou tak na čtyřech kolech. Ferrari získalo druhý pohár konstruktérů.
- 1965– Po nevydařené předešlé sezóně, nenechal Jim Clark nic náhodě a jel si pro druhý titul. Stihl ještě zvítězit v 500 mil Indianapolis s vozem Lotus.
- 1966– Panická hrůza vypukla po zveřejnění nových pravidel a krátkém čase na přípravu nových třílitrových motorů. Nejlépe se s tím dokázal vypořádat Jack Brabham, který získal titul na vozech vlastní konstrukce a odstartoval tak úspěšnou kariéru vozů Brabham.
- 1967– Vozy Brabham s motory Repco slavý druhý titul, tentokrát se o to zasloužil Denny Hulme, ale na trati se objevuje nový typ motoru, je to Cosworth DFV, který se stane opravdovou legendou. Při Grand Prix Monaka umírá Lorenzo Bandini.
- 1968– Sponsoring a nové aerodynamické prvky v podobě prvních přítlačných křídel jsou dvě inovace tohoto roku. Druhý titul získává Graham Hill s Lotusem, ale vše je zahaleno do smutku, při závodech formule 2, zahynul Jim Clark.
- 1969– Jackie Stewart jde za svým prvním titulem spolu s vozem Matra konstruktéra Kena Tyrrella.

Sedmdesátá léta


- 1970– Černý rok formule 1, na tratích zemřely Bruce McLaren a Piers Courage, později v Monze již jistý mistr světa Jochen Rindt. Poprvé je tak udělen titul in memoriam pohár konstruktérů získal Lotus.
- 1971– Pro svůj již druhý titul si jede Jackie Stewart, který na voze Tyrrell zcela dominuje celé sezóně. Ale znovu přišla smrt, aby si vzala svou daň, doplatili na to Rodriguez a Siffert. Tyrrell získal i pohár konstruktérů.
- 1972– Lotus se znovu vrátil na výsluní. Zasloužil se o to hlavně Emerson Fittipaldi, který se tak stal nejmladším mistrem světa.
- 1973– Jackie Stewart získává třetí titul po tvrdém boji s vozy Lotus. O život přišli Francois Cevert a nováček Roger Williamson. V poháru konstruktérů obhájil titul Lotus.
- 1974– Urputný boj o titul mezi Fittipaldim a Regazzonim, nakonec lépe vyzní pro brazilce, který tak získává druhy titul a zároveň první titul pro McLaren.
- 1975– Niki Lauda přináší titul pro Ferrari po 11 letech. Graham Hill přišel o život při leteckém neštěstí. Ferrari si odnáší pohár konstruktérů.
- 1976– Jedna z nejpestřejších sezón v historii formule 1. Niki Lauda přežil ohnivou havárii v Německu a vrací se do závodů aby bojoval o titul. V posledním závodě v Japonsku ho překonal James Hunt a stal se mistrem světa. Ferrari obhájil titul v poháru konstruktérů.
- 1977– Niki Lauda dokázal porazit Andrettiho, Hunta a Schecktera, nejvážnější kandidáty na titul a podruhé triumfoval. Třetí pohár konstruktérů v řadě za sebou pro Ferrari.
- 1978– Mario Andretti a Ronnie Peterson na vozech Lotus 79 konstruktéra Chapmana nedají nikomu šanci. Zatímco Andretti se raduje z titulu, Peterson umírá v plamenech svého vozu na okruhu v Monze.
- 1979– Nadvládu vozů Lotus vystřídala nadvláda Ferrari. Titul získal Scheckter za vydatné pomoci Villeneuva.

Osmdesátá léta


- 1980– Alan Jones se stává mistrem světa, velkým konkurentem mu je Piquet. Sezóna take předznamenala novou etapu vývoje formule 1, éru turbo. Pohár konstruktérů získal Williams.
- 1981– Vzplanutí vášní mezi bossy formule 1 vvolalo řadů zmatků a komplikací. Nelson Piquet dokázal porazit dvojici na Williamsech Jones , Reuteman. Pohár konstruktérů obhájil Williams.
- 1982– Keke Rosberg se stal mistrem světa po té co zvítězil v jediném závodě. Jedna z nejčernějších sezón formule 1, v Belgii zahynul Villeneuve , v Kanadě Paletti, v Německu se těžce zranil Pironi. I přes černý rok u Ferrari, získali Pohár konstruktérů.
- 1983– Přichází sezóna klidu, bez hádek a stávek. Mistrem světa se stává Piquet. Ferrari obhajuje Pohár konstruktérů.
- 1984– Za dva z jiné planety jsou označováni jezdci McLarenu, Lauda a Prost. Niki Lauda získal již třetí titul o pouhý půl bodu. Pohár konstruktérů jednoznačně pro McLaren.
- 1985– Alain Prost konečně prolomil smůlu a stal se mistrem světa. Jediným soupeřem mu je Ital Michele Alboreto na Ferrari.
- 1986– Tuhý boj o titul mezi Mansellem a Prostem, více štěstí přeje francouzskému jezdci. Po letech klidu si smrt vyžádala další daň; Elio de Angelis. Poprvé se jelo v Maďarsku. Pohár konstruktérů získal Williams.
- 1987– Týmoví kolegové z Williamsu Mansell a Piguet svádějí boj o titul mistra světa. Rozhodla Mansellova havárie v Japonsku a tak Piquet získal svůj třetí titul.
- 1988– Prost ztratil důležité body na svého kolegu Sennu , ale brazilský jezdec měl navrch získal 8 vítězství proti 7 .
- 1989– Situace se obrátila tentokrát je na tom lépe Prost. Senna je opět neporazitelný v treninku. Pohár konstruktérů obhajuje McLaren.

Devadesátá léta


- 1990– Souboj o titul je v rukou stále stejných osob; Senna, Prost. Zatímco Senna zůstal McLarenu, Prost odešel k Ferrari. Pohár konstruktérů získává McLaren před Ferrari.
- 1991– Ayrton Senna odolal síle vozů Williams a obhájil titul mistra světa. Pohár konstruktérů Získává znovu McLaren.
- 1992– Nigel Mansell konečně získal titul mistra světa, a Riccardo Patrese ztvrdil druhým místem nadvládu vozů Williams. Pohár konstruktérů získává Williams.
- 1993– Prost odchází od Ferrari k Willamsu a znovu jsme svědky souboje Senna, Prost. Williams přinesl další francouzský titul. Pohár konstruktérů je v rukou Williamsu.
- 1994– Byl to rok plný kontrastů, přišlo oživení v podobě týmu Benetton a Michaela Schumachera, kteří získali titul. Byl to rok, kdy zahynul Ayrton Senna. Pohár konstruktérů získává jen těsně Williams před Benettonem.
- 1995– Nadvláda motorů renault, kteří obsadily první čtyři místa v šampionátu, dodávajíc agregáty pro Benetton a Williams. Schumacher má druhý titul.
- 1996– První rok Michaela Schumachera u Ferrari, končí na třetím místě Mistrem se stává Damon Hill na Williamsu. Pohár konstruktérů získává Williams o více jak sto bodů před Ferrari.
- 1997– Mistr světa z roku 1994 a 1995 Schumacher byl blízko k zisku třetího titulu, ale v posledním závodě zavinil kolizi s Jacquesem Villeneuvem a byl diskvalifikován. Titul tak získal Villeneuve. Pohár konstruktérů pro Williams.
- 1998– Mistrem se stal Hakkinen na McLarenu po soubojích s Michaelem Schumacherem na Ferrari. Pohár konstruktérů pro McLaren Ferrari je znovu druhé.
- 1999– Rok 1999 přinesl mnoho bolesti ale taky mnoho radosti. Mika Hakkinen získal svůj druhý titul, zatímco Michael Schumacher se stal obětí havárie a musel sledovat závody z lůžka. Pohár konstruktérů získává Ferrari.

Nové tisíciletí


- 2000– Michael Schumacher získal pro Ferrari titul po dlouhých 21 letech. Zdatnými soupeři mu byli oba jezdci McLarenu Mika Häkkinen a David Coulthard, který měl vážnou nehodu v soukromém letadle ze které vyvázl bez jediného šrámu.
- 2001– Michael Schumacher neměl vážnějšího soupeře a zajistil si již čtvrtý titul mistra světa. David Coulthard na druhém místě ztrácel na Schumachera 58 bodů. V úvodním závodě došlo k tragické nehodě, při které zemřel traťový komisař. Brazilec Luciano Burti dvakrát po sobě vážně havaroval a v týmu ho nahradil první Čech ve formuli 1 Tomáš Enge.
- 2002– Michael Schumacher pokračuje ve vítězném tažení a vyrovnává rekord Juana Manuela Fangia v počtu titulů mistra světa. Situace je natolik jednoznačná, že Schumacher slaví titul již po 11 GP. V poháru konstruktérů Ferrari získalo tolik bodů co všechny ostatní týmy dohromady.
- 2003– O titulu mistra světa se tentokrát rozhodlo až v posledním závodě sezóny. Schumacher měl zdatného soupeře mladého Fina Räikkönena. Prvního vítězství se dočkal i Fisichella po bláznivé velké ceně Brazílie. Fernando Alonso zvítězil ve velké ceně Maďarska a stal se tak nejmladším vítězem Grand Prix.
- 2004– Zatímco předešlá sezóna přinesla napínavý boj o titul do poslední velké ceny, rok 2004 vrátil formuli 1 zpět do nudy. Schumacher vybojoval svůj sedmý titul mistra světa a Ferrari další pohár konstruktérů. Prvního vítězství se dočkal Jarno Trulli, když zvítězil v prestižním závodě v Monte Carlu. Poprvé se vozy formule 1 představily na Čínském území.
- 2005– Končí série Michaela Schumachera a dočkali jsme se nejmladšího mistra světa. Fernando Alonso a Kimi Räikkönen bojovali do posledních Grand Prix.
- 2006
- 2007
- 2008
- 2009Category:Sporty Category:Formule 1 ja:フォーミュラ1

Grand Prix Velké Británie 1950

Grand Prix Velké Británie

Soubor:UK vlajka.png III RAC British Grand Prix XI Grand Prix d'Europe
- 13. května 1950
- Okruh Silverstone
- 70 kol x 4,649 km = 325,43 km
- 1. Grand Prix
- 1. vítězství pro Giuseppe Farinu
- 1. vítězství pro Alfu Romeo Soubor:Silverstoune.jpg

Výsledky

Nejrychlejší kolo


- Giuseppe Farina 1'50"6 Alfa Romeo

Vedení v závodě


- 1. - 7.kolo - Giuseppe Farina
- 8.kolo - Luigi Fagioli
- 9.kolo - Giuseppe Farina
- 10. - 14.kolo - Luigi Fagioli
- 15.kolo - Juan Manuel Fangio
- 16. - 70.kolo - Giuseppe Farina

Postavení na startu

Velká Británie Velká Británie

Giuseppe Farina

right Giuseppe Farina (30. října 1906 Turín30. června 1966 Chambéry) byl italský pilot Formule 1, který se v roce 1950 stal prvním mistrem světa. První vůz dostal Farina od svého otce – zakladatele první karosářské továrny v Turíně La Stabilimenti Farina – už ve svých 9 letech. Na závodní dráze se objevil v roce 1932 na závodech do vrchu Aosta – St. Bernard, ale havaroval. V meziválečném období seděl střídavě za volantem Maserati a Alfy Romeo. Prvního vítězství dosáhl na Masarykově okruhu v Brně v roce 1934. V letech 19371939 se stal třikrát Mistrem Itálie. Ve 44 letech se stal prvním vítězem Grand Prix. V roce 1955 odešel z formule 1. V roce 1956 se neúspěšně pokoušel kvalifikovat na 500 mil Indianapolis. Deset let po té co ukončil svou závodní kariéru, zemřel při dopravní nehodě po nárazu do telegrafního sloupu.

Tituly


- 1937 Mistr Itálie
- 1938 Mistr Itálie
- 1939 Mistr Itálie
- 1950 Mistr Světa

Vítězství


- 1937 Grand Prix Neapole
- 1946 Grand Prix Národů
- 1948 Grand Prix Monaka
- 1948 Grand Prix Ženevy
- 1948 Grand Prix Mar del Plata
- 1949 Grand Prix Lausanne
- 1949 Grand Prix Rosario

Formule 1


- 1950 Mistr světa
- 1951 4. místo
- 1952 2. místo
- 1953 3. místo
- 1954 8. místo
- 1955 5. místo
- 33 Grand Prix
- 5 Vítězství
- 5 Pole positions
- 5 Nejrychlejšých kol
- 20 Podium
- 127,33 bodů

Vítězství v mistrovství světa


- 1950 Grand Prix Velké Británie
- 1950 Grand Prix Švýcarska
- 1950 Grand Prix Itálie
- 1951 Grand Prix Belgie
- 1953 Grand Prix Německa Farina, Giuseppe Farina, Giuseppe Farina, Giuseppe ja:ジュゼッペ・ファリーナ

1981

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1976 1977 1978 1979 1980 - 1981 - 1982 1983 1984 1985 1986 ----

Události

Česko Svět
- 1. ledna - Evropské hospodářské společenství (EHS) se rozšířilo o Řecko
- 28. dubna Galicie získala autonomní statut
- 13. května - Neúspešný atentát na papeže Jana Pavla II., papež byl zraněn, atentátník Mehmed Ali Agca byl zatčen.
- 21. září Belize vyhlásilo nezávislost
- 27. září - Ve Francii zahájen provoz první trati pro vysokorychlostní vlaky TGV z Paříže do Lyonu.
- listopadu vyhlásila Antigua a Barbuda nezávislost
- 13. prosince - v Polsku byl vyhlášen výjimečný stav (přesněji válečný stav - stan wojenny), vládu přebírá vojsko.
- v platnost vstoupilo moratorium na veškerý lov velryb
- Francie zrušila trest smrti
- Izrael obsadil Golanské výšiny

Věda a umění


- 12. dubna první start raketoplánu Columbia
- 30. října odstartovala Veněra 13
- 4. listopadu odstartovala Veněra 14
- vznikl MS-DOS
- založena slovenská skupina Elán
- objeven prvek bohrium

Film

Nobelova cena

Narození

Česko Svět
- 1. leden - Zsolt Baumgartner maďarský automobilový závodník
- 28. dubna Jessica Marie Alba, americká herečka
- 30. květen - Gianmaria Bruni italský automobilový závodník
- 29. červenec - Fernando Alonso španělský automobilový závodník

Úmrtí

Česko
- 1. července Zdeněk Burian, český malíř (
- 11. února 1905)
- 15. říjen Čestmír Jeřábek, český spisovatel (
- 18. srpen 1893)
- 5. listopadu Josef Plojhar, římskokatolický kněz a politik (
- 2. března 1902) Svět
- 1. leden - Mauri Rose (
- 26. 5. 1906), americký automobilový závodník
- 21. ledna Cuth Harrison, britský automobilový závodník (
- 6. července 1906)
- 18. května William Saroyan americký spisovatel (
- 31. srpna 1908)
- 12. června Boris Polevoj, sovětský spisovatel (
- 17. března 1908)
- 1. září Albert Speer, nacistický zločinec
- 12. září Eugenio Montale, italský spisovatel (
- 1896)
- 13. října Philippe Etancelin, francouzský automobilový závodník (
- 2. prosince 1896)
- 16. října Moše Dajan, izraelský generál (
- 20. května 1915)
- 31. října Georges Brassens, francouzský písničkář (
- 22. října 1921)
- D. Atanas Atanasov, bulharský esperantista (
- 12. února 1892)

Hlava státu


- Česko - Gustáv Husák Kategorie:20. století als:1981 ja:1981年 ko:1981년 simple:1981 th:พ.ศ. 2524

Jan Pavel II.

Jan Pavel II., latinsky Joannes Paulus II., vlastním jménem Karol Józef Wojtyła (18. května 1920, Wadowice blízko polského města Krakov2. dubna 2005 Vatikán) byl 264. papežem, prvním neitalským od roku 1522 a při svém zvolení v říjnu 1978 nejmladším od roku 1846. Jeho předchůdcem byl Jan Pavel I. Jeho apoštolským papežským heslem bylo: Totus Tuus (zcela tvůj) – papež byl mariánským ctitelem a toto heslo převzal ze zásvětné modlitby svatého Louise Maria Grigniona de Montfort. Jan Pavel II. byl před svým zvolením papežem polským teologem, básníkem, dramatikem, vystudovaným filosofem, snažícím se mimo jiné o pokřesťanštění existencialistické filosofie. Známý také svým vřelým vztahem ke kultuře lidového katolictví a otevřeností k jiným náboženstvím. V souladu s povinnostmi svého úřadu vystupoval jako zastánce negativního postoje katolické církve vůči homosexuálům, používání antikoncepce a potratům, což vyvolávalo u nekřesťanské veřejnosti rozporuplné reakce.

Karol Wojtyła

Karol Józef Wojtyła se narodil ve Wadowicích jako druhý syn Karola Wojtyły st. a Emilie, rozené Kaczorowské. Pokřtěn byl 20. června 1920. Rodina Wojtyłů žila skromně. Jediným zdrojem byla otcova mzda, který pracoval jako úředník na Okresním doplňovacím velitelství, před vznikem Polska byl důstojníkem rakousko-uherské armádě. Matka pracovala příležitostně jako švadlena. Karolův bratr Edmund po ukončení wadowického gymnázia studoval medicínu v Krakově. V dětství Karolovi říkali nejčastěji zdrobnělou formou Lolek. Byl to chlapec velmi talentovaný a sportovní. Pravidelně hrál fotbal, v zimě jezdil na lyžích. Často se vydával na vlastivědné výlety a na procházky do okolí Wadowic, kde ho často doprovázel otec. Matka mu zemřela 13. dubna 1929 ve věku 45 let na zánět srdce a ledvin. O tři roky později zemřel ve věku 26 let na spálu jeho bratr Edmund, nakazil se od své pacientky v nemocnici v Bielsku. V roce 1930 byl Karol Wojtyła přijat na Státní chlapecké gymnázium Marcina Wadowity ve Wadowicích. S učením neměl žádné problémy a podle jeho katechetů už tehdy se vyznačoval obrovskou vírou. Během pobytu na gymnáziu se Karol Wojtyła začal zajímat o divadlo – vystupoval v představeních divadelního kroužku, který byl založen polštináři z chlapeckého i dívčího gymnázia. Gymnázium ukončil 14. května 1938 s maturitním vysvědčením s nejlepšími známkami, což mu umožňovalo zahájit studia na většině vysokých škol, aniž by skládal přijímací zkoušky. Karol Wojtyła si zvolil polonistiku na Filozofické fakultě Jagellonské univerzity v Krakově a studium začal v říjnu téhož roku. V prváku se přestěhoval spolu s otcem do matčina rodného domu na Tyniecké ulici v Krakově. Otec zemřel po dlouhé nemoci 18. února 1941. Válka odňala Karolovi možnost pokračovat ve studiích, po smrti otce tedy nastoupil do zaměstnání v chemických závodech Solvay v Borku Fałęckim. V tomto období se Karol spojil s podzemní organizací Unia, která byla svázána s katolickým prostředím a která se mimo jiné snažila chránit ohrožené židy. Na podzim 1941 Karol Wojtyła spolu s přáteli založil divadlo Teatr Rapsodyczny, které své první představení uvedlo 1. listopadu 1941. Rozchod Wojtyły s divadlem nastal náhle v roce 1943, kdy se rozhodl studovat teologii a vstoupil do tajného Metropolitního duchovního semináře v Krakově a začal také podzemní studia na Teologické fakultě Jagelonské univerzity. V období od dubna 1945 do srpna 1946 pracoval Karol Wojtyła na univerzitě jako asistent a vedl semináře z historie dogmatu. Karol Wojtyla byl vysvěcen na kněze 1. listopadu 1946. Vyučoval etiku v Krakově a později na Katolické univerzitě v Lublinu. V roce 1958 byl jmenován a vysvěcen pomocným krakovským biskupem. Za čtyři roky se stal kapitulním vikářem krakovské diecéze. Dne 30. prosince 1963 byl jmenován papežem Pavlem VI. krakovským arcibiskupem. Ve funkci krakovského biskupa a arcibiskupa se Wojtyła zúčastnil II. vatikánského koncilu, kde přispěl k práci na dokumentech věnujících se otázkám náboženské svobody (Dignitatis humanae) a dále pastorální konstituci o církvi v současném světě (Gaudium et spes). Tyto dva dokumenty se dnes považují za nejvýznamnější z celého koncilu.

Papežem

II. vatikánského koncilu II. vatikánského koncilu Dne 16. října 1978 se Karol Wojtyła ve svých 58 letech stal papežem poté, co byl uvnitř církve hodnocen jako jeden z nejaktivnějších účastníků II. vatikánského koncilu. Dne 13. května 1981 byl na Jana Pavla II. spáchán atentát, jeho původcem byl Turek Mehmet Ali Agca. Jan Pavel II. byl vážně zraněn, ale atentát přežil. Později atentátníka tajně navštívil ve vězení. Jan Pavel II. se pokusil vyřešit společensko-církevní krizi, typickou pro období 70. let, která kupř. znamenala citelnou ztrátu zájmu veřejnosti o dění v církevním životě. Nový papež propagoval realistický přístup, konzervatismus a návrat k církevní autoritě. Vyplnil tak podstatu jevů a činů typických pro přicházející období 80. let. Jan Pavel II. od počátku svého pontifikátu věnoval velkou pozornost zahraničním cestám (v roce 2003 jich bylo přesně 100) a aktivnímu zájmu o světové politické dění vůbec, což se stalo jedním z jeho hlavních charakteristik. Jeho význam v řešení otázek vztahu západního a východního bloku je nepřehlédnutelný, stejně jako jeho aktivní role v pádu komunistických režimů ve východní Evropě, zejména v Polsku. Ve srovnání s předchůdci Jan Pavel II. během svého pontifikátu blahoslavil nebo svatořečil obrovské množství osob (přes 1300 blahoslavených v roce 2004). Jako jeden z mála papežů 20. století prováděl veřejný exorcismus (3x). exorcismusPosledních několik let svého života měl vážné zdravotní problémy (Parkinsonova choroba, artritida), takže se objevily spekulace o jeho možné rezignaci. I přes vážný zdravotní stav však Jan Pavel II. vytrval ve funkci papeže až do smrti, protože by s ohledem na jeho velkou autoritu část věřících rozhodnutí o vzdání se pontifikátu nemusela akceptovat a uznávali by ho stále za papeže, čímž by římskokatolické církvi hrozil rozkol. Kromě toho se také uváděly informace, že Jan Pavel II. také tímto způsobem chtěl ukázat, že s nemocemi je nutné bojovat a nevzdávat se, což mělo být příkladem pro další nemocné věřící, aby se nevzdávali. Dne 17. září 2005, téměř půl roku po jeho smrti, zveřejnil Vatikán podrobný popis posledních měsíců papežova života – sahá od ledna, kdy se zdravotní stav Jana Pavla II. zhoršil, až po několik dnů po jeho smrti. Text má přibližně 220 stran. Podle těchto zápisů byla poslední papežova slova „Pozwólcie mi iść do domu Ojca“ (Nechte mne odejít do Otcova domu).

Encykliky


- Redemptor hominis4. března 1979
- Dives in misericordia30. listopadu 1980
- Laborem exercens14. září 1981
- Slavorum apostoli – Věnováno sv. Cyrilu a Metodějovi, 2. června 1985
- Dominum et Vivificantem18. května 1986
- Redemptoris mater25. března 1987
- Sollicitudo rei socialis30. prosince 1987
- Redemptoris missio7. prosince 1990
- Centesimus annus – K 100. výročí encykliky papeže Lva XIII. Rerum Novarum, 1. května 1991
- Veritatis splendor6. srpna 1993
- Evangelium vitae25. března 1995
- Ut unum sint25. května 1995
- Fides et ratio14. září 1998
- Ecclesia de Eucharistia – O eucharistii a jejím vztahu k církvi, 17. dubna 2003

Jiné publikace


- Překročit práh naděje (kniha odpovědí na otázky, které kladl Wittorio Messori)
- Římský Triptych - Meditace

Podívejte se též na


- Papež
- Seznam papežů
- Vatikán
- Katolictví
- Církev
- Křesťanství
- Stanisław Dziwisz

Externí odkazy


- [http://www.vatican.va/ Svatý stolec]
- [http://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/encyclicals/index.htm Encykliky]
- [http://www.nekrolog.cz/index.php/2005/04/02/jan-pavel-ii/ Jan Pavel II. (18. 5. 1920—2. 4. 2005)] (Nekrolog.cz) Kategorie:Papežové Kategorie:Politici Kategorie:Narození 1920 Kategorie:Úmrtí 2005 ja:ヨハネ・パウロ2世 (ローマ教皇) ko:교황 요한 바오로 2세 ms:Paus John Paul II simple:Pope John Paul II th:สมเด็จพระสันตะปาปาจอห์น ปอลที่ 2 zh-min-nan:Jio̍k-bōng Pó-lo̍k II

1795

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1790 1791 1792 1793 1794 - 1795 - 1796 1797 1798 1799 1800 ----

Události

Vědy a umění

Narození


- 13. květen Pavel Josef Šafařík, český a slovenský spisovatel († 26. červen 1861)

Úmrtí

Hlava státu


- František I. Kategorie:18. století ko:1795년 ms:1795

26. červen

26. červen je 177. den roku podle gregoriánského kalendáře (178. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 188 dní. Svátek slaví Adriana.

Události

Česko
- Svět
- 1945 – v San Franciscu byla přijata Charta OSN.
- 1977 - poslední koncert Elvise Presleyho v aréně Market Square v Indianopolis.

Narození

Česko
- 1885 - František Kadeřávek, český matematik († 1961)
- 1902 - Ladislav Štoll, český marxistický literární kritik (&ddager; 6. ledna 1981)
- 1926 - Karel Kosík, český filosof († 21. února 2003) Svět
-

Úmrtí

Česko
- 1861 Pavel Josef Šafařík, český a slovenský spisovatel (
- 13. květen 1795) Svět
- 1810 Joseph-Michel de Montgolfier, francouzský vynálezce, který zkonstruoval balón naplněný horkým vzduchem - montgolfiéru. (Narodil se 26. srpna 1740)

Svátky

Česko
- Adriana Svět
- Mezinárodní den boje proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi
- Mezinárodní den na podporu obětí mučení

Viz také:


- 25. červen 27. červen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červen ja:6月26日 ko:6월 26일 simple:June 26 th:26 มิถุนายน

1717

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1712 1713 1714 1715 1716 - 1717 - 1718 1719 1720 1721 1722 ----

Události

Vědy a umění

Narození


- 13. května Marie Terezie - rakouská císařovna
- 16. listopadu Jean le Rond d'Alembert, matematik a encyklopedista
- 27 prosincepapež Pius VI.

Úmrtí

Hlava státu

Karel VI. Kategorie:18. století ko:1717년 ms:1717

1741

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1736 1737 1738 1739 1740 - 1741 - 1742 1743 1744 1745 1746 ----

Události

Vědy a umění

Narození


- Jan František Vavák, český spisovatel - písmák († 15. listopad 1816)

Úmrtí


- 19. prosinec - Vitus Jonassen Bering dánský mořeplavec a objevitel

Hlava státu

Kategorie:18. století ko:1741년

1743

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1738 1739 1740 1741 1742 - 1743 - 1744 1745 1746 1747 1748 ----

Události

Vědy a umění

Narození


- 13.dubna - Thomas Jefferson, třetí prezident USA (+ 1826).
- 26. srpna - Antoine Lavoisier, francouzský chemik, zakladatel moderní chemie

Úmrtí

Hlava státu

Kategorie:18. století ko:1743년

1780

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1775 1776 1777 1778 1779 - 1780 - 1781 1782 1783 1784 1785 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Kategorie:18. století ko:1780년 ms:1780

František Hudeček

František Hudeček (7. dubna 1909 Němčice13. května 1990 Praha) byl český grafik, ilustrátor a malíř. Tvůrce obálek knih českých spisovatelů (František Hrubín: Jobova noc, 1848; František Hrubín: Nesmírný krásný život, 1947; František Hrubín: Řeka nezapomnění, 1946). Hudeček, František Hudeček, František Hudeček, František Hudeček, František

7. dubna

7. duben je 97. den roku podle gregoriánského kalendáře (98. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 268 dní.

Události

Česko
- 1348 - potvrzení exempce ze světské, Universita karlova; potvrzena privilegia Českého království
- 1969 napsán první RFC dokument Svět
-

Narození

Česko
- 1808 František Matouš Klácel, český básník, novinář a filosof († 17. březen 1882)
- 1909 František Hudeček, český grafik, ilustrátor a malíř († 13. května 1990)
- 1930 Milan Šimečka, český a slovenský filosof a literární kritik († 23. září 1990) Svět
- 1931 Donald Barthelme, americký spisovatel († 23. července 1989)

Úmrtí

Česko
- 1943 Jaroslav Havlíček, český spisovatel (
- 3. února 1896)
- 1962 Jaroslav Durych, český prozaik (
- 2. prosince 1886) Svět
- 30 pravděpodobně Ježíš Kristus
- 1947 Henry Ford, americký průmyslník (
- 30. července 1863)
- 2004 - Enrico Ameri, novinář

Svátky

Česko
- Heřman, Hermína Svět
- Arménie, Zvěstování
- Světový den zdraví

Viz také:


- 6. duben 8. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月7日 ko:4월 7일 simple:April 7 th:7 เมษายน

12. květen

12. květen je 132. den roku podle gregoriánského kalendáře (133. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 233 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1949 skončila Berlínská blokáda

Narození

Česko
- 1820 - Josef Mánes, malíř, zakladatel novodobého českého malířství. Zemřel 9. prosince 1871.
- 1523 - Oldřich Prefát z Vlkanova, český spisovatel, matematik, astronom a cestovatel († 26. červenec 1565) Svět
- 1817 Edmund Heusinger, německý železniční konstruktér († 2. února 1846)
- 1915 Roger Schütz, zakladatel a převor ekumenického společenství ve francouzském Taizé
- 1933 Andrej Andrejevič Vozněsenskij, ruský básník

Úmrtí

Česko
- 1884 Bedřich Smetana, významný český hudební skladatel
- 1999 Zemanova vláda rozhodla o dostavbě jaderné elektrárny Temelín Svět
- 1935 Józef Piłsudski, polský revolucionář (
- 5. prosinec 1867)

Svátky

Česko
- Pankrác Svět
- Římskokatolický církevní kalendář - Pankrác
- Mezinárodní den ošetřovatelek

Viz také:


- 11. květen 13. květen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Květen ja:5月12日 ko:5월 12일 ms:12 Mei simple:May 12 th:12 พฤษภาคม

14. květen

14. květen je 134. den roku podle gregoriánského kalendáře (135. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 231 dní. Svátek slaví Bonifác. 14. květnu podle gregoriánského kalendáře nyní odpovídá 1. květen podle juliánského kalendáře, v letech 1800 - 1899 to byl 2. květen, v letech 1700 - 1799 to byl 3. květen, v letech 1583 - 1699 to byl 4. květen.

Události

Česko
- 1855 - byla poprvé vydána kniha Babička Boženy Němcové
- 1921 - založena Komunistická strana Československa
- 1950 - V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR. Svět
- 1928 - poprvé se objevila postavička Mickey Mouse.
- 1940 - američtí podnikatelé bratři McDonaldové otevřeli svou první restauraci McDonald's v San Bernardinu v Kalifornii.

Narození

Česko
- 1316 - Karel IV., římský císař († 29. listopadu 1378)
- 1863 - Vilém Mrštík, český spisovatel († 2. březen 1912)
- 1924 - Eduard Petiška, český spisovatel († 6. června 1987) Svět
- 1666 - Viktor Amadeus II., první král Sardinie - Piemontu († 31. října 1732)
- 1771 - Robert Owen, jeden z prvních socialistů († 17. listopadu 1858)
- 1867 - Kurt Eisner, německý sociálně demokratický státník († 21. února 1919)
- 1944 - George Lucas, americký filmový režisér, autor Hvězdných válek

Úmrtí

Česko
- 1931 - Viktor Dyk, český básník a politik (
- 31. prosinec 1877) Svět
-

Svátky

Česko
- Bonifác
- Socialistický kalendář: Založení Komunistické strany Československa (1921) Svět
-

Viz také:


- 13. květen 15. květen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Květen ja:5月14日 ko:5월 14일 simple:May 14 th:14 พฤษภาคม

Leden

Leden je podle gregoriánského kalendáře první měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází od slova led - měsíc ledu. Původně byl tento měsíc ve východní Evropě označován jako měsíc vlka. Původně byl leden v římském kalendář až 11. měsíc v roce. Teprve v roce 153 došlo ke změně začátku roku z 1. března na 1. leden. Leden začíná vždy stejným dnem v týdnu jako květen předcházejícího roku. Leden začíná stejným dnem v týdnu jako říjen s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako duben a červenec. Astrogicky začína leden se Sluncem ve znamení Kozoroha a končí ve znamení Vodnáře. V astronomických termínech začíná v souvězdí Střelce a končí v souhvězdí Kozoroha. ja:1月 ko:1월 ms:Januari simple:January th:มกราคม

Únor

Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Má 28 dní, v přestupném roce má 29 dní. Třikrát v historii měl únor i 30 dní. Český název měsíce vysvětlují jazykovědci tím, že se v tuto dobu při tání ledu ponořují a vynořují kry na řekách (únor = nořiti se). V římském kalndáři byl únor posledním měsícem v roce. Právě proto tento měsíc má proměnlivý počet dnů a právě k němu se přidával v přestupném roce jeden den. Při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář se tento zavedený postup neměnil. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako březen a listopad, s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako srpen. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako loňský červen. Při výpočtu úroků se únor bere jako ostatní měsíce, tzn. že má 30 dnů.

Citáty


- Únor bílý, pole sílí

Podívejte se také na


- 30. únor ja:2月 ko:2월 ms:Februari simple:February th:กุมภาพันธ์

Duben

ja:4月 ko:4월 ms:April simple:April th:เมษายน

Červen

ja:6月 ko:6월 ms:Jun simple:June th:มิถุนายน

Srpen

Srpen je osmým měsícem roku gregoriánského kalendáře. V původním římském kalendáři (republikánském) byl název tohoto měsíce sextilis („šestý“) a měl celkem 29 dní. Při reformě kalendáře Gaiem Iuliem Caesarem roku 46 př. Kr. získal měsíc sextilis navíc jeden den, takže čítal dohromady třicet dnů. Při Augustově opravě tohoto kalendáře roku 8 př. Kr., kdy byla upravena určitá nepřesnost v počítání juliánského kalendáře římskými pontifiky, navrhl Senát, aby byl měsíc sextilis přejmenován na augustus na počest reformátora kalendáře. Rozšíření názor říká, že z důvodu, že se nepovažovalo za dostatečně uctivé, aby měsíc pojemnovaný po současném císaři měl méně dní než měsíc pojmenovaný po Iuliu Caesarovi, dostal i měsíc augustus navíc jeden den, který byl následně ubrán z měsíce února, který od té doby má jen 28 (nebo v přestupném roce 29) dnů. Ale jsou některé indicie napovídající, že srpen měl 31 dní už po julianské reformě. Aby neměly tři měsíce za sebou po 31 dnech, byl zároveň převeden jeden den ze září do října a jeden den z listopadu do prosince a tak bylo rozrušeno Sósigenovo pravidelné střídání dlouhých a krátkých měsíců. als:August ja:8月 ko:8월 ms:Ogos simple:August th:สิงหาคม

Listopad

als:November ja:11月 ko:11월 ms:November simple:November th:พฤศจิกายน

Prosinec

als:Dezember ja:12月 ko:12월 ms:Disember simple:December th:ธันวาคม

Siemens AG

Siemens AG estas mondvaste aganta konzerno. En Germanio, kie ĝin fondis Werner VON SIEMENS en 1847, la konzerno hodiaŭ havas 1.200 produktejojn. Tutmonde la firmao havas 430.000 laborantojn (2004).
Siemens AG produktas interalie elektronikaj varojn: ekzemple poŝtelefonojn, komputilojn k.a.

Bonfarado

Firmao Siemens aktivas ankaŭ en bonfarado: Fondaĵo Heinz Nixdorf, subtenata de Siemens, helpas disvolviĝon de merkata ekonomio en Belorusio kaj Rusio — i. a. per donacoj de komputiloj al lernejoj, per subteno de ekonomia edukado ktp. Kategorio:Firmaoj ja:シーメンス (株式会社)

thrifty car rental eba heavy metal cytaty pozycjonowanie










































:: RELATED NEWS ::
Mécringes
Mécringes è un comune francese di 160 abitanti situato nel dipartimento della Marna nella regione della Champagne-Ardenne. Mecringes


Merfy
Merfy è un comune francese di 547 abitanti situato nel dipartimento della Marna nella regione della Champagne-Ardenne. Merfy Read More...
Merlaut
Merlaut è un comune francese di 214 abitanti situato nel dipartimento della Marna nella regione della Champagne-Ardenne. Merlaut
Méry-Prémecy
Méry-Prémecy è un comune francese di 46 abitanti situato nel dipartimento della Marna nella regione della Champagne-Ardenne. Mery-Premecy
All Rights Reserved 2005 wikimiki.org