Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
14. Května

14. května

14. květen je 134. den roku podle gregoriánského kalendáře (135. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 231 dní. Svátek slaví Bonifác. 14. květnu podle gregoriánského kalendáře nyní odpovídá 1. květen podle juliánského kalendáře, v letech 1800 - 1899 to byl 2. květen, v letech 1700 - 1799 to byl 3. květen, v letech 1583 - 1699 to byl 4. květen.

Události

Česko
- 1855 - byla poprvé vydána kniha Babička Boženy Němcové
- 1921 - založena Komunistická strana Československa
- 1950 - V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR. Svět
- 1928 - poprvé se objevila postavička Mickey Mouse.
- 1940 - američtí podnikatelé bratři McDonaldové otevřeli svou první restauraci McDonald's v San Bernardinu v Kalifornii.

Narození

Česko
- 1316 - Karel IV., římský císař († 29. listopadu 1378)
- 1863 - Vilém Mrštík, český spisovatel († 2. březen 1912)
- 1924 - Eduard Petiška, český spisovatel († 6. června 1987) Svět
- 1666 - Viktor Amadeus II., první král Sardinie - Piemontu († 31. října 1732)
- 1771 - Robert Owen, jeden z prvních socialistů († 17. listopadu 1858)
- 1867 - Kurt Eisner, německý sociálně demokratický státník († 21. února 1919)
- 1944 - George Lucas, americký filmový režisér, autor Hvězdných válek

Úmrtí

Česko
- 1931 - Viktor Dyk, český básník a politik (
- 31. prosinec 1877) Svět
-

Svátky

Česko
- Bonifác
- Socialistický kalendář: Založení Komunistické strany Československa (1921) Svět
-

Viz také:


- 13. květen 15. květen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Květen ja:5月14日 ko:5월 14일 simple:May 14 th:14 พฤษภาคม

1855

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1850 1851 1852 1853 1854 - 1855 - 1856 1857 1858 1859 1860 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Česko Svět
- 26. listopad Adam Mickiewicz, polský spisovatel (
- 24. prosinec 1798)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1855년 ms:1855 th:พ.ศ. 2398

Božena Němcová

Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová (asi 4. února 1820 Vídeň – 21. ledna 1862 Praha), byla česká spisovatelka. Je považována za zakladatelku novodobé české prózy. Příjmení Panklová získala, až když si její matku Terezii Novotnou v létě roku 1820 vzal Johann Pankl. Roku 1821 se Panklovi přestěhovali do Ratibořic, kam se za nimi přistěhovala i její babička – Magdaléna Novotná (1825), která malou Barunku velmi ovlivnila, v dospělosti si babičku velmi zidealizovala. Od roku 1826 navštěvovala školu ve Chvalkovicích a od r. 1830 v České Skalici. Roku 1837 jí rodiče našli ženicha – Josefa Němce (1805–1879) a ještě téhož roku se vzali. Josef Němec pracoval jako komisař finanční stráže (něco jako celník). Neboť se jeho nadřízeným nelíbila jeho vlastenecká činnost, byl často překládán a rodina se tudíž často stěhovala. Roku 1840 se léčila u doktora J. Čejky, se kterým se spřátelila a který ji seznámil s tehdejšími vlastenecky smýšlejícími spisovateli. O rok později (1841) se přestěhovala do Prahy. Zde pod vlivem Václava Bolemíra Nebeského a Karla Jaromíra Erbena začala psát česky. Roku 1843 se s mužem odstěhovali do Domažlic, kde působila jako prakticky první národní buditel. Roku 1847 se opět stěhují z Domažlic. Roku 1848 je Josef Němec obviněn ze spiknutí, dochází k nucenému stěhování z místa na místo a v roce 1850 je Josef Němec přeložen do Uher a Božena Němcová se se čtyřmi dětmi stěhuje do Prahy, kde okamžitě navazuje styky s literárně činnými vlastenci. Roku 1852 jela za manželem do Uher a při tom navštívila Slovensko. V následujících letech podnikla do Uher ještě dalších několik cest. Roku 1853 byl Josef Němec odvolán z funkce, nejprve mu byl snížen plat na polovinu, později mu byl plat zastaven úplně. Josef Němec se proto ocitl bez práce a Božena Němcová hledala pomoc u známých v Praze, avšak často neúspěšně. Z této doby jsou známy její dopisy, ze kterých je patrné, že na tom finančně byli hodně špatně. Právě v této době napsala Babičku. Seznámila se s vydavatelem Moravských novin Františkem Kácelem, který její díla vydává, a se setrami Rottovými (Karolína Světlá a Sofie Podlipská). Roku 1853 zemřel její syn Hynek, po jeho smrti začaly neshody s manželem. Josef Němec podal dokonce návrh na rozvod, který později stáhl. Němcová odchází, ale později se zase sblížili. V této době se Němcová sblížila s Májovci. Jinak se Božena Němcová stáhla do ústraní, objevila se pouze na pohřbu Karla Havlíčka Borovského (1855), kterému na rakev položila trnovou korunu. Pohřbena je na Vyšehradě. Po své smrti začala být velmi populární. Zajímavostí je, že někteří životopisci uvádějí rok narození 1816, nebo 1817. Což má slabinu v tom, že její matce by bylo teprve 15 let, dále z jejích dopisů a díla ni nenaznačuje faktu, že by byla starší, než je uvedeno v matrice. Byla vyslovena hypotéza, že byla nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské, nebo její sestry Dorethey. Této teorii nasvědčuje především fakt, že byla dána na vychování, což by si její chudá rodina nemohla dovolit.

Dílo

Poezie

První díla byly básně, z nichž některé byly psány německy:
- Slavné ráno
- Ženám českým
- Moje vlast

Povídky


- Dlouhá noc
- Obrázek vesnický
- Chudí lidé – vytváří nový typ hrdiny, z prostředí kde se setkávají různé společenské vrstvy.
- Pan učitel – poslední dokončená povídka
- Divá Bára
- Karla – odehrává se v chodské vesnici Stráži
- Baruška
- Rozárka
- Sestry
- Čtyry doby
- Pomněnka šlechetné duše
- Dobrý člověk

Romány


- Podhorská vesnice – Jedná se o reálné vyobrazení vesnice. Slučuje tu svět české šlechty, chodského lidu na Šumavě a slovenských drotarů.
- V zámku a podzámčí – stojí zde proti sobě svět zbohatlíků, kteří získali šlechtický titul a svět podruhů a dělníků. Boháči si cení více života svého psa než člověka, který pro ně pracuje. S dobrými vlastnostmi, jako je ušlechtilost, účinná láska, ochota pomoci se setkáváme pouze u chudých. Na konci je idealistickou formou vyjádřena touha po zlepšení sociální otázky venkova.
- Babička (1855), psáno po smrti syna Hynka. Spisovatelka zde hledala útěchu. Popisuje zde vzpomínky na dětství, prožité v ratibořickém údolí. Ústřední postava díla – babička, je silně zidealizovaná, stala se symbolem dobra a lásky. Kniha začíná příjezdem babičky na Staré Bělidlo. Další kapitoly popisují život na samotě a obyvatele ratibořického údolí. Babička svoji morální hodnotou výrazně převyšuje ostatní lidi (ze všech vrstev). Většina postav (včetně kněžny, která je také výrazně zidealizovaná), je historicky doložená. Dílo vyznívá optimisticky, a to i přes babiččinu smrt. Objevuje se tu i postava, která do kompozice díla víceméně nezapadá – šílená Viktorka, mladá Hortenzie, která jakoby zajišťovala určitou realitu světa v tomto díle. Němcová dílo nazvala Obrazy venkovského života. Sebrala velké množství pohádek a pověstí:
- Chyže pod horami
- O dvanácti měsíčkách
- Národní báchorky a pověsti – zpracování českých pohádek, 7 sešitů
- Slovenské pohádky a pověsti
- Selská politika
- Hospodyně na slovíčko
- Dopisy z lázní Františkových
- Listy přítele přítelkyni
- Silný Ctibor
- Devět křížů

Cestopisy


- Z Uher
- Vzpomínky z cesty po Uhrách
- Obrazy ze života slovenského
- Kraje a lesy na Slovensku

Z Domažlicka


- Obrazy z okolí Domažlického – publicistická próza
- Selská svatba v okolí Domažlic
- O prostonárodním léčení na Domažlicku

Odkazy


- Česká literatura v letech 1815–1918
- Seznam českých spisovatelů

Externí odkazy


- [http://www.BozenaNemcova.cz/ Muzeum Boženy Němcové v České Skalici]
- [http://www.bozena-nemcova.cz/ Společnost Boženy Němcové] Němcová, Božena Němcová, Božena Němcová, Božena Němcová, Božena ko:보제나 넴초바

1921

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1916 1917 1918 1919 1920 - 1921 - 1922 1923 1924 1925 1926 ----

Události

Česko
- 16. května – založení KSČ
- 26. září – Edvard Beneš se stal předsedou vlády Svět
- 11. července – Mongolsko vyhlásilo nezávislost
- 20. října – Německo na základě výsledků referenda odstoupilo Polsku východní oblasti pruské provincie Horní Slezsko
- 6. prosince – Irsko vyhlásilo nezávislost
- Sun Jat-sen se stal řádným prezidentem Čínské republiky
- Píseň İstiklâl Marşı byla schválena jako turecká hymna
- byla založena Komunistická strana Číny
- Společnost národů rozhodla, že Ålandy zůstanou autonomní a demilitarizovanou součástí Finska
- skončila Rusko-polská válka

Vědy a umění


- založena Literární skupina

Nobelova cena

Narození

Česko
- 20. ledna – Václav Kotva, český herec († 3. listopadu 2004)
- 24. února – Ludvík Aškenazy, český spisovatel († 18. března 1986)
- 2. dubna – Jiří Adamíra, český herec († 8. srpna 1993) Svět
- 5. ledna – Friedrich Dürrenmatt, švýcarský dramatik († 14. prosince 1990)
- 11. května – Geoff Crossley, britský pilot Formule 1 († 7. ledna 2002)
- 21. června – Helmut Heißenbüttel, německý spisovatel († 19. září 1996)
- 29. června – Harry Schell, americký pilot Formule 1 († 16. května 1960)
- 31. července – Peter Benenson, britský právník, zakladatel Amnesty International († 25. února 2005)
- 19. srpna – Gene Roddenberry, tvůrce seriálu Star Trek († 24. října 1991)
- 12. září – Stanisław Lem, polský spisovatel
- 22. října – Georges Brassens, francouzský písničkář († 31. října 1981)
- 3. listopadu – Charles Bronson, americký herec († 30. srpna 2003)

Úmrtí

Česko
- 14. prosince – Vincenc Jarolímek, český matematik (
- 25. června 1846) Svět
- 7. srpna – Alexander Alexandrovič Blok, ruský básník (
- 28. listopadu 1880)
- 8. srpna – Juhani Aho, finský básník (
- 11. září 1861)

Hlavy států


- Československo
  - Tomáš Garrigue Masaryk
- Papež
  - Benedikt XV.
- Velká Británie
  - Jiří V. (král)
  - David Lloyd George (premiér)
- Rusko
  - Lenin
- USA
  - Woodroow Wilson
  - Warren G. Harding Kategorie:20. století ja:1921年 ko:1921년 simple:1921

Komunistická strana Československa

Komunistická strana Československa (KSČ) byla ultralevicová parlamentní politická strana v Československu, členka Komunistické internacionály (KI). K základním programovým východiskům patřil třídní boj.

Vznik, 20. a 30. léta

KSČ vznikla 14. až 16. května 1921 přejmenováním odštěpené větší části Československé sociální demokracie. Jejím prvním předsedou byl Bohumír Šmeral. V době svého vzniku byla v absolutních i relativních číslech jednou největších komunistických stran na světě. V roce 1925 v ní byl vyhlášen proces „bolševisace“, což znamenalo utužení programové závislosti na KI. Na V. sjezdu v roce 1929 se jejího vedení zmocnili tzv. „karlínští kluci“ v čele s Klementem Gottwaldem. Z KSČ odešla většina zakládajících členů a v následujících volbách ji opustila i většina voličů.

Za II. světové války a po válce

Za II. republiky (1938 – 1939) byla úředně rozpuštěna a přešla do ilegality. Za druhé světové války nejprve v souladu s pokyny z Moskvy akceptovala likvidaci Československa, později se stala významou silou domácího i zahraničního odboje. Během války zahynulo 30 000 čs. komunistů. Jako významná odbojová síla se v roce 1945 stala součástí Národní fronty a vlády osvobozeného Československa. Ve vládě měla zvýšené zastoupení, neboť jako autonomní součást KSČ se formálně osamostatnila Komunistická strana Slovenska (KSS). KSČ souhlasila s iniciativou ČSSD znárodnit průmysl a služby nad 50 zaměstnanců a celé bankovnictví. Neprotestovala proti záměru presidenta Beneše neobnovit agrární stranu. Již během války, za podpory SSSR a vzorové Všesvazové komunistické strany - bolševiků (VKS(b)) se připravovala k převzetí moci a likvidaci demokracie v Československu. Převzetí moci jí usnadnilo vítězství ve volbách 1946. Dále pracovala na postupném obsazování klíčových postů v armádě a Sboru národní bezpečnosti komunisty či jejich sympatisanty a ve vytváření vlastních právním řádem neupravených a formálně apolitických ozbrojených Lidových milicí. KSČ měla své tajné agenty a sympatisanty ve všech ostatních politických stranách. Na podzim 1947 pod vedením Gustáva Husáka prosadila částečnou likvidaci Demokratické strany, jejíž vedení údajně uzavřelo dohodu o podpoře s představiteli bývalého Slovenského státu.

Únorový puč, doba teroru – 50. léta

Převzít moc se KSČ podařilo 25. února 1948 (tzv. Vítězný únor), přičemž jí k tomu napomohla chybná taktika demokratických stran, které si sice uvědomily vážnost situace, ale příliš spoléhaly na presidenta republiky Beneše. Ten pod nátlakem přijal veškeré komunistické požadavky a Národní shromáždění 11. března 1948 vyslovilo rekonstruované vládě Klementa Gottwalda důvěru všemi hlasy 230 přítomných poslanců. Totalitární vláda KSČ pak trvala až do 17. listopadu 1989. Hned po únoru 1948 byla Československá strana národně socialistická přejmenována na Československou stranu socialistickou a do vedení prosazeni lidé loyalní politice KSČ. Československá sociální demokracie byla sloučena s KSČ, což je považováno za protiprávní. V období teroru (1948 - 54) bylo popraveno 241 lidí - oběti justičních vražd. Další stovky lidí zemřely ve vězení nebo při pokusu o útěk za hranice. Až do konce komunistického režimu byly desetitisíce lidí nespravedlivě vězněny. Obětmi represí byli členové západního (ale částečně i východního) odboje, dále kněží, soukromí rolníci a intelektuálové. Mnoho režimu nepohodlných lidí bylo vyhozeno ze zaměstnání. V rámci stalinské these o zostřování třídního boje byli popraveni i někteří členové KSČ, včetně generálního tajemníka Rudolfa Slánského. Reformní rok 1956 se v KSČ příliš neprojevil.

Krátká doba tání

Reforma KSČ zdola začala až v první polovině 60. let a vyvrcholila za Pražského jara 1968. Obrodný proces byl ukončen sovětskou okupací 21. srpna 1968, o níž KSČ vydala Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968.

Čistky, tzv. normalizace

V dubnu 1969 bylo reformistické vedení nahrazeno centristy (Gustáv Husák), kteří pod vlivem neostalinských ideologů, jako byl Vasil Biľak, odstranili většinu svobod z doby Pražského jara. V průběhu stranických čistek pak byla velká část členů vyloučena či vyškrtnuta ze strany. Politický režim značně přituhl, o čemž svědčí pronásledování signatářů Charty 77. Není divu, že na sovětskou perestrojku (1985 - 91) reagovala KSČ značně neochotně a až do demokratického zvratu v roce 1989 se KSČ, na rozdíl od některých jiných „bratrských stran“, prakticky nezměnila.

Po listopadu 1989

Po listopadu 1989 se KSČ přejmenovala na KSČS a na sjezdu v roce 1990 se přetvořila ve federaci nově založené KSČM a KSS, která se později přejmenovala na Stranu demokratickej ľavice a osamostatnila se ještě před rozpadem Československa; federace tak zanikla 7. dubna 1992. Nástupnickou organisací KSČ je v České republice Komunistická strana Čech a Moravy; je legální parlamentní stranou, jejíž podpora od poloviny 90. let stále stoupá. Podle názoru antikomunistů by měla být zakázána, neboť se domnívají, že šíření komunistické ideologie je trestné na základě § 260 trestního zákona, který zakazuje podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Téměř žádné zločiny spáchané v době vlády KSČ nebyly soudně projednány a nikdo nebyl potrestán.

Podívejte se též na


- Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968
- Komunistická strana Čech a Moravy
- Komunistická strana Československa (1995)
- Komunistická strana Československa - Československá strana práce
- Rudé právo

Externí odkazy


- [http://www.totalita.cz/vysvetlivky/s_ksc.php Historie KSČ na totalita.cz]
- [http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t99.html průběh únorové krise] - na serveru libri.cz
- [http://psp.cz/eknih/1946uns/stenprot/094schuz/s094001.htm Rozprava v parlamentu 1946] Kategorie:České politické strany Kategorie:Komunismus

Stockholm

Stockholm (latinsky Holmia) je hlavním a zároveň největším městem Švédska a kraje Stockholm (Stockholms Län). Stockholm leží na východním pobřeží mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem. Počet obyvatel se pohybuje okolo 670 000 (1990) a 761 721 (2004). Je důležitým obchodním a průmyslovým centrem Švédska. Ve Stockholmu sídlí švédská vláda a parlament, je také sídlem hlavy státu – krále.

Poloha

Stockholm leží mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem, prakticky se rozkládá na čtrnácti ostrovech a pobřeží jezera Mälaren a Baltského moře, tedy na východním pobřeží Švédska. Souřadnice jsou 59°21'N, 18°04'E

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1252, kdy byl Stockholm důležitým tržním místem se železem, pocházejícího z dolů v Bergslagen. Město bylo založeno údajně Birgerem Jarlem, aby bylo chráněno město jakým byla Sigtuna na jezeře Mälaren před útoky z moře a před jejím pleněním. První stavbou proto byla pevnost strážící cestu mezi Baltským mořem a jezerem Mälaren. Od roku 1523 je hlavním městem Švédska.

Doprava

Stockholm je důležitým přístavem, silničním a železničním uzlem. Pro vnitrostátní leteckou dopravu se využívá také letiště nedaleko centra Stockholmu Bromma. 42 km severně leží mezinárodní letiště Arlanda (ARN, ESSA).

Cesta z/na letiště Arlanda

Z Arlandy do centra Stockhomu jezdí za 20 minut [http://www.arlandaexpress.com/ Arlanda Express]. Jednosměrná jízdenka stojí 190 SEK, zpáteční 360 SEK. Během prázdnin 2005 nabízí zvýhodněnou jízdenku pro 2 dospělé osoby za 200 SEK. Levnější, ale pomalejší možností je jet zvláštním [http://www.flygbussarna.se/ letištním autobusem] za 89 SEK, zpáteční 190 SEK. Cesta trvá 40 minut. Pokud zůstáváte ve Stockholmu alespoň jeden měsíc a chcete něco ušetřit, vyplatí koupit na letišti třicetidenní přenosnou jízdenku (600 SEK) a na ní se svézt autobusem 583 do stanice Märsta a odsud vlakem do centra Stockholmu. Cesta trvá necelou hodinu, autobus a vlak na sebe navazují. Pokud koupíte obyčejnou jízdenku v autobuse, vyjde vás cesta na 150 SEK.

Doprava po Stockholmu

Od roku 1950 je ve Stockholmu metro (Stockholms tunnelbana), kromě toho po Stockholmu jezdí autobusy a lokální železnice (pendeltåg). Pro cestování ve Stockholmu je možné koupit kupony, které orazítkuje řidič, průvodčí nebo zaměstnanec dopravníhch podniků. Při cestování v rámci Stockholmu v jedné zóně se orazítkují vždy dva kupony, při cestování do další zóny vždy o kupon více. Při cestě napříč předměstími Stockholmu je možné označit maximálně 5 kuponů. Jeden kupon stojí 15 SEK. O něco levnější možností je zakoupit jízdenku s 10 nebo 20 kupony, které při nástupu do autobusu nebo u vchodu do metra orazítkuje zaměstnanec dopravních podniků. Kromě toho je možné zakoupit 24tihodinovou, 3denní anebo zmíněnou 30tidenní jízdenku. Stránky [http://www.sl.se Dopravních podniků].

Po Stockholmu na kole

Běžným dopravním prostředkem ve Stockholmu je samozřejmě kolo. Cyklistické stezky vedou na české poměry téměř všude.

Zajímavosti

Ve Stockholmu se každoročně vyhlašují některé z Nobelových cen. V roce 1912 se zde konaly Letní olympijské hry.

Rodáci

Jacob Bjerknes (1897 - 1975) Alfred Nobel (1833 - 1896) Carl-Gustav Arvid Rossby (1898 - 1957) August Strindberg (1849 - 1912) Kategorie:Švédsko Kategorie:Hlavní města Evropy Kategorie:Přístavy Baltského moře ja:ストックホルム ko:스톡홀름 simple:Stockholm zh-min-nan:Stockholm

1940

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1935 1936 1937 1938 1939 - 1940 - 1941 1942 1943 1944 1945 ----

Události

Česko Svět
- 8. ledna − bitva o Suomussalmi skončila zdrcující porážkou Rudé armády
- 20. ledna − začíná Druhá bitva u Taipale (skončila 13. března)
- 1. února − Rudá armáda zahajuje svou druhou velkou ofenzívu na Karelské šíji, začíná druhá bitva u Summy
- 15. února − Rudá armáda prolomila hlavní pozice Mannerheimovy linie u Summy, Finové ustupují na rezervní pozice
- 6. března − Rudá armáda ovládla západní břeh Viipurského zálivu
- 12. března − Moskevský mír (finsko-sovětská mírová smlouva)
- 13. března − v souladu s Moskevským mírem končí válečné operace Zimní války
- 8. dubna − Royal Navy zahájilo zaminovávání norských výsostných vod
- 9. dubna − zahájení operace Weserübung, Německo napadlo Dánsko a Norsko
- 10. května − Německo zahájilo útok na Belgii, Nizozemsko a Lucembursko
- 8. června − evakuace britských jednotek z Norska
- 10. června − kapitulace Norska a vstup Itálie do války
- 14. června − Německo obsadilo Paříž
- 17. června − SSSR anektoval Lotyšsko
- 22. června − příměří z Compiégne, Francie kapituluje
- 3. července − operace Katapult, britská flotila napadla francouzské loďstvo kotvící v Oranu a způsobila mu těžké ztráty. Zahynulo přes tisíc námořníků, neboť Britové neváhali ostřelovat i malé lodě zachraňující trosečníky
- 10. července − začíná bitva o Británii
- 23. září − operace Menace, Britové se neúspěšně pokouší o vylodění ve francouzském Dakaru a jsou s těžkými ztrátami odraženi
- 25. září − 83 francouzských letounů útočí na Gibraltar, jde o největší nálet provedený francouzským letectvem v roce 1940.
- 28. října − začátek italského útoku na Řecko
- 31. října − končí nejurputnější fáze bitvy o Británii
- 11. listopadu − nálet na Tarent, letadla HMS Illustrious provedla první letecký útok na přístav v historii a způsobila italskému loďstvu těžké ztráty
- založeno vyznamenání Jiřího kříž − Velká Británie
- v SSSR byla zakázána lotyšská hymna
- vzducholoď Graf Zeppelin byla na příkaz ministra vzdušných sil Hermanna Göringa rozebrána do šrotu.

Vědy a umění


- začal se natáčet animovaný seriál Tom a Jerry
- objeveny chemické prvky: astat, neptunium a polonium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 13. června − Václav Hrabě, český básník
- 16. září − Petr Čepek, český herec († 20. září 1994) Svět
- 9. října − John Lennon, člen skupiny Beatles († 8. prosince 1980)

Úmrtí

Česko
- 22. srpna − Rudolf Medek, český spisovatel a voják (
- 8. ledna 1890)
- 8. října − Josef František, český pilot, stíhací eso polského letectva v Bitvě o Británii (
- 7. února 1914) Svět
- 29. června − Paul Klee, švýcarský malíř
- 24. srpna − Paul Nipkow, německý vynálezce (
- 22. srpna 1860)
- 21. prosince − Francis Scott Fitzgerald, americký spisovatel (
- 24. září 1896)

Hlavy států


- Československo − Edvard Beneš (v exilu)
- Protektorát Čechy a Morava − Emil Hácha (Protektorát Čechy a Morava)
- Papež − Pius XII.
- SSSR − Stalin
- USA − Franklin Roosevelt
- Velká Británie
  - Jiří VI. (král)
  - Winston Churchill (premiér)
- Velkoněmecká říše − Adolf Hitler Kategorie:20. století ja:1940年 ko:1940년 simple:1940 th:พ.ศ. 2483

Kalifornie

Kalifornie, anglicky a španělsky California, je stát v USA. Patří k nejbohatším a nejlidnatějším členům federace. Má 33,9 mil. obyvatel a je po Aljašce a Texasu největším státem USA. Hlavním městem je Sacramento. Nejvýznamějšími městy jsou San Francisco, Fresno, Los Angeles, San Diego a Long Beach. Na jihu hraničí s Mexikem, na východě s Nevadou, na severu s Oregonem, ze západu je ohraničena Tichým oceánem. Podnebí je suché a horké, vyskytují se častá zemětřesení - nejsilnější byla v roce 1906 a 1989. Průmyslově je nejdůležitější Los Angeles a Silicon Valley - mekka elektronického průmyslu. V Kalifornii se nachází i Hollywood. Guvernérem země je Arnold Schwarzenegger za Republikánskou stranu USA.

Historie

Po vyhnání nepočetných indiánských kmenů se území Kalifornie stalo severní výspou španělské říše na severoamerickém kontinentu. Z této říše vzniklo Mexiko. V roce 1847 proběhla americko-mexická válka, po níž bylo území Kalifornie rozděleno mezi oba státy. Mexická, jižní část Kalifornie byla dále rozdělena na dva územní celky a americká, severní část Kalifornie byla ustanovena jako stát Kalifornie, který byl v roce 1850 připojen k Unii.

Geografie

Západní část Kalifornie omývá Tichý oceán, na severu sousedí se státem Oregon. Východní hranici má společnou s Nevadou a na jihovýchodě leží Arizona.Na jihu sousedí s Mexikem. Kalifornie má velice úrodné centrální údolí, kde se daří zemědělství.Na východě státu jsou velké hory, kde je i pohoří Sierra Nevada a horké suché pouště.V Sierra Nevada je i slavný Yosemite národní park a hluboké sladkovodní jezero Lake Taaoe.Co do rozlohy se jedná o třetí největší stát USA.Většina velkých měst je soustředěna u Pacifického pobřeží, kde panuje příjemné středomořské podnebí.Na jihu leží velké slané jezero tzv.Salton moře a poušť Mojave.V severovýchodní části této pouště leží Údolí Smrti, kde je nejnížší bod na území Severoamerického kontinetu.Údolí smrti je i nejsušší místo na planetě. Kalifornie je i známá výskytem častých a velice intenzivních zemětřeseních. Známé je zemětřesení které postihlo v roce 1907 město San Francisco.
- nejvyšší bod je 4 418 m nad mořem
- nejnižší bod je 86 m pod mořem
- průměrná nadmořská výška je 884 m
- šířka státu je 403 km
- délka státu je 1 240 km

Ekonomika

Kalifornie je stát s nejvyšším HDP v USA. Tvoří celých 14 % ekonomiky Unie. HDP Kalifornie činí 1,4 bilionu dolarů. Po Japonsku, Číně, Německu a Velké Británii to je největší HDP na světě. Roční příjem na obyvatele je 47 000 dolarů (to je 3 916 dolarů měsíčně, v přepočtu 98 000 Kč).Roční příjem na hlavu patří mezi nejvyšší na světě. Průmysl je třikrát větší než zemědělství. Kalifornie je největším centrem počítačového průmyslu na světě, který je soustředěn v Sillicon Waley.V Kalifornii se vyrábí nejvíce filmů na světě. Průměrný rozpočet filmu je 100 milonů dolarů (2,5 miliardy korun).Filmový průmysl je soustředěn ve městě Los Angeles ve čtvrti Hollywood. Nezaměstnanost je v Kalifornii poměrně velká a činí 6,75%.Je zde i špatné prostředí pro vznik středně velkých podniků, kvůly špatně koncipovanému zdanění.Proto zde profitují malé podniky soustředěné ve městech, zejména služby a obchody a potom velké podniky, zejména v Silikon Waley. Ač je ekonomika Kalifornie velmi rozvinutá, je zde mnoho lidí žijících na hranici chudoby a je zde mnoho bezdomovců.Zejména v okolí velkých měst, jako je Los Angeles.Ve větší míře jde o přistěhovalce z chudšího Mexika a Latinské Ameriky, kteří se jen velmi těžko uplatňují na trhu práce.To je způsobeno nejen rasovou diskrimminací, ale i negramotností a složitou integrací těchto menšin do společnosti.
- hlavní zemědělské produkty : ovoce, zelenina, chov dobytka, mléko a mléčné výrobky, víno
- hlavní průmyslová odvětví : Počítačový průmysl, filmový průmysl, letecký průmysl, těžba a zpracování nerostných surovin, zpracování potravin, chemický průmysl, textilní průmysl, strojní výroba, výroba elektrických strojů, turistika

Demografie

S populací 33 871 648 obyvatel je Kalifornie nejlidnatější stát USA. Hustota zalidnění je 88 obyvatel na čtvereční kilometr. Nejpočetnější skupinou obyvatel jsou běloši, následovani hispánci, černochy a asiaty. Kolem roku 2040 se patrně stanou nejpočetnější skupinou hispánci. Hlavním důvodem je vysoká porodnost této skupiny obyvatel. Nejrozšířenější náboženství je římsko-katolické. Velkým problémem Kalifornie je kriminalita.Mnoho přistěhovalců z chudého Amerického jihu, či ilegálních imigrantů, se velice obtížně začleňuje do majoritní společnosti.To vede k nárůstu kriminality a spotřeby drog.V Los Angeles je mnoho čtvrtí (ghett) proslulých zločinem, prodejem drog a prostitucí.Problém je to velice těžko řešitelný a s narůstající Hispánskou populací se bude i nadále prohlubovat.
- hlavní město: Sacramento (407 018 obyvatel)
- největší město: Los Angeles (4 484 356 obyvatel včetně aglomerace)
- další významná města: San Diego (1 223 400), San José (925 000), San Francisco (776 773), Fresno (427 652), Oakland (399 484), Santa Ana (337 977) Kategorie:Kalifornie Kategorie: Státy USA ja:カリフォルニア州 ko:캘리포니아 주 simple:California th:มลรัฐแคลิฟอร์เนีย

1316

Století: 13. století - 14. století - 15. století Roky: 1311 1312 1313 1314 1315 - 1316 - 1317 1318 1319 1320 1321 ----

Události

Narození


- 14. květen Karel IV. král český († 29. listopad 1378)

Úmrtí

Hlavy státu

Kategorie: 14. století ko:1316년

Karel IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl český král (1346 – 1378), římský král (1346 – 1355) a císař (1355 – 1378) z dynastie Lucemburků. dynastie Lucemburků

Životopis

Karel IV. byl synem Elišky Přemyslovny, sestry českého krále Václava III., a Jana Lucemburského. Narodil se jako Václav. V dětství byl jeho vychovatelem v Čechách Vilém Zajíc z Valdeka. Malý Václav byl poslán do Paříže na vychování k francouzskému královskému dvoru, kam dorazil 4. dubna 1323. Téhož roku nebo o rok později byl biřmován a od svého kmotra, jímž byl francouzský král Karel IV. Sličný (1322–1328) přijal jméno Karel. Zároveň se oženil s Blankou z Valois. V Paříži získal Karel rozsáhlé vzdělání: budoucí císař uměl německy, francouzsky, latinsky, italsky a česky. V letech 1330–1331 pobýval Karel v Lucembursku, v letech 1331–1333 působil jako zástupce svého otce (generální místodržitel) v severoitalské lucemburské signorii. Na konci října 1333 se Karel vrátil do Čech a spravoval České království místo nepřítomného otce. Od ledna 1334 byl moravským markrabětem. Od počátku čtyřicátých let byl Karel favoritem papežské kurie na hodnost římského panovníka proti císaři Ludvíku Bavorovi – i proto papež Klement VI. povýšil pražské biskupství 30. dubna 1344 na arcibiskupství. 21. listopadu 1344 byla zahájena stavba metropolitní katedrály sv. Víta. Dne 11. července roku 1346 byl Karel hlasy pěti kurfiřtů zvolen u Rhens na Rýně římským vzdorokrálem a 26. listopadu 1346 v Bonnu korunován. Českým králem se Karel stal smrtí svého otce 26. srpna 1346. Korunován byl 2. září 1347. K této příležitosti dal Karel zhotovit novou královskou svatováclavskou korunu, později se podílel na formulování korunovačního řádu. Po náhlé smrti císaře Ludvíka Bavora 11. října 1347 ztratil Karel svého rivala. Bavorův syn Ludvík Braniborský sice v boji pokračoval, zajistil zvolení anglického krále Eduarda III. jako římského vzdorokrále, ale jeho boj byl marný. Eduard III. brzy na říšský trůn resignoval. Od roku 1349 byl Karel uznáván jako jediný římský panovník. Dne 26. března 1348 bylo zahájeno společné zasedání říšského a českého sněmu – první generální sněm. Pod vedením Karla IV. 7. dubna 1348 přijal mnoho zásadních rozhodnutí. Byla potvrzena privilegia Českého království, jako „zvlášť vznešeného článku Říše římské“, v originále ipsum regnum Boemie Romani regni membrum fore nobilius. Poprvé byl užit pojem „země České koruny“, čímž bylo odstraněno staré pojetí jako osobního majetku panovníka a přílišná personalisace v jeho osobě. Napříště měla především země krále, nikoliv pouze král zemi. Součástí zemí České koruny bylo Království české, Markrabství moravské, nově slezské knížectví a Horní Lužice; od roku 1368 Dolní Lužice a 1373 Braniborsko. Ve stejný den, tedy 7. dubna 1348, udělil Karel IV. Univerzitě Karlově imunitu před zásahy světské moci, což je mylně interpretováno jako její založení. Univerzita Karlova, nejstarší univerzita na sever od Alp, byla jako každá církevní korporace založena rozhodnutím Církve, zde bullou Klementa VI., danou v Avignonu 26. ledna 1347. České království se stalo centrem římské říše a jako takové bylo i náležitě zvelebováno – Praha se stala Karlovým sídelním městem, bylo založeno Nové Město pražské (1348) a byl postaven i nový pražský kamenný most (dokončen 1357), který dnes nese název Karlův most. Karel IV. též založil hrad Karlštejn pro uložení říšských korunovačních klenotů. Dne 1. srpna 1348 Karlovi zemřela žena Blanka. V březnu 1349 uzavřel sňatek s Annou Falckou. Ta však zemřela již 2. února 1353. Proto se 27. května 1353 oženil s Annou Svídnickou. Na Hod boží velikonoční 5. dubna 1355 byl Karel v Římě korunován římským císařem. Jeho oficiální titul byl latinský a zněl takto: Karolus Quartus divina favente clemencia Romanorum imperator semper augustus et Boemie rex. Ve stejném roce se Karel IV. pokusil vydat zemský zákoník Majestas Carolina, návrh však musel stáhnout pro odpor panstva. Koncem roku 1356 Karel vydal Zlatou bullu Karla IV., zákoník, který platil ve Svaté říši římské až do roku 1806. Anna Svídnická zemřela při porodu 11. července 1362. Karel IV. se znovu oženil 21. května 1363, když si vzal Alžbětu Pomořanskou. Karel IV. byl celkem čtyřikrát ženat – poprvé s Blankou z Valois, s níž měl dvě dcery, Markétu a Kateřinu, podruhé s Annou Falckou, s níž měl syna Václava, který zemřel v dětství. Třetí Karlovou ženou se stala Anna Svídnická, která mu porodila Alžbětu a Václava IV., a čtvrtou pak Alžběta (Eliška) Pomořanská, se kterou měl Annu, Zikmunda, Jana Zhořeleckého, Karla, Markétu a Jindřicha. Význam Karla IV. Lucemburského pro Česko je obrovský – za jeho vlády se České království stalo centrem Evropy, Praha byla sídelním městem Svaté říše římské, celá země zažívala neobyčejný hospodářský, umělecký a kulturní rozvoj. Již Karlovi současníci si byli jeho významu vědomi – v pohřební řeči po jeho smrti 29. listopadu roku 1378 byl císař Karel IV. poprvé nazván Otcem vlasti. Karel IV. je pohřben v královské hrobce, kterou nechal sám postavit v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Literární činnost

Karel IV. byl mj. i literárně činný, všechna díla psal v latině, přeložena do češtiny byla ještě za jeho života.
- Vita Caroli – Život Karlův, vlastní životopis. Má dva díly – první obsahuje rady nástupcům a životopis do r. 1340, druhý díl je z let 1344–1346, nezachoval se, je složen podle zápisků Karla IV.
- Život svatého Václava
- Výklady a naučení duchovní Dále ještě napsal několik právnických a teologických spisů.

Reference


- Jiří Spěváček: Karel IV. Život a dílo (1316–1378). Svoboda, Praha 1980, 721 pp.
- Kavka, František, Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355–1378) Díl 1. (1355-1364), Karolinum, Praha 1993, 252 pp., ISBN 8070666951.
- Kavka, František, Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355–1378) Díl 2. (1364-1378), Karolinum, Praha 1993, Vyd. 1., 292 pp., ISBN 8070667605.
- Kavka, František, Karel IV.: historie života velkého vladaře, Mladá fronta, Praha 1998, Vyd. 1., 361 pp., ISBN 8020407537.
- Seibt, Ferdinand, Karel IV.: císař v Evropě (1346–1378), NLN, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1999, 524 pp., ISBN 8071062650
- Ottův slovník naučný XIII. Otto, Praha 1898, pp. 1032–1035

Podívejte se též na


- Seznam panovníků se jménem Karel
- Dějiny Česka
- Největší Čech
- Seznam hlav českého státu
- Seznam panovníků Svaté říše římské

Externí odkazy


- [http://www.czech-tv.cz/specialy/nejvetsicech/dokumenty_osobnosti_kareliv Česká televize: Největší Čech – Dokumenty osobností – Karel IV.] Kategorie:Lucemburkové Kategorie:Hlavy českého státu Kategorie:Panovníci Kategorie:Narození 1316 Kategorie:Úmrtí 1378 ja:カール4世 (神聖ローマ皇帝)

1378

Století: 13. století - 14. století - 15. století Roky: 1373 1374 1375 1376 1377 - 1378 - 1379 1380 1381 1382 1383 ----

Události

Narození

Úmrtí


- 29. listopad Karel IV. král český (
- 14. květen 1316)

Hlavy státu

Karel IV., Václav IV. Kategorie: 14. století ko:1378년

Vilém Mrštík

Vilém Mrštík (14. května 1863 Jimramov – 2. března 1912 Brno), byl český spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik. V. Mrštík se narodil na Českomoravské vysočině, ale roku 1869 se s rodiči a bratry odstěhoval do Ostrovačic a záhy (1874) pak do Brna. Vystudoval gymnázium v Brně a v Praze na Malé Straně, avšak následné studia práv nedokončil. Po několika letech života v Praze se opět odstěhoval na Moravu, tentokrát k bratrovi Aloisovi do Divák, které se díky jejich aktivitě staly jedním z center moravské kultury. V. Mrštík přispíval do Zory Ruchu, České revui a později i do Lumíru. Od r. 1895 se angažoval v literární skupině Česká moderna, podílel se i na vydání jejího manifestu. Bratři:
- Alois Mrštík
- Norbert Mrštík

Dílo


- Santa Lucia – román
- Pohádka máje – impresionistický román
- Zumři – román
- Dojmy z cest po Šumavě, Krkonoších
- Kniha cest – povídky
- Bavlnkova žena – povídky, spolu s Aloisem Mrštíkem
- Stíny
- Obrázky
- Moje sny – literární kriticka

Divadelní hry


- Maryša – tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu. Děj se odehrává na slovácké vesnici. Mladá dívka – Maryša je z finančních důvodů nucena provdat se za vdovce Vávru, který má z předchozího manželství tři děti. Nové manželství není šťastné a končí tragicky – Maryša Vávru otráví kávou. Maryša je nakonec zproštěna viny.
:Toto drama řeší majetkové poměry a nerovný vztah muže a ženy. Jde o kritiku poměrů na vesnici. :Námět je od Aloise Mrštíka, hru zpracoval Vilém Mrštík.
- Paní Urbanová – naturalistiské drama o manželské nevěře
- Anežka Překládal z francouzské a především z ruské literatury (Lev Nikolajevič Tolstoj).

Odkazy


- Seznam českých spisovatelů
- Česká literatura v letech 1815–1918
- Česká literatura v letech 1900–1945
- Česká literatura v letech 1945–1990
- Divadlo Mrštík, Vilém Mrštík, Vilém Mrštík, Vilém Mrštík, Vilém

2. březen

2. březen je 61. den roku podle gregoriánského kalendáře (62. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 304 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1835 - na rakouský císařský trůn nastoupil Ferdinand I. Dobrotivý, později korunován i jako král český a uherský
- 1972 - Pionner 10 odstartoval k Jupiteru

Narození

Česko
- 1880 Arne Novák, český literární historik († 26. listopad 1939) Svět
- 1950 - Karen Carpenter americká zpěvačka, zemřela v roce 1983 ve věku 32 let na mentální anorexii.

Úmrtí

Česko
- 1835 - František I., císař rakouský, král český a uherský
- 1912 Vilém Mrštík, český spisovatel (
- 14. květen 1863) Svět
-

Svátky

Česko
- Anežka
- Socialistická kalendář: Let prvního československého občana do vesmíru (Vladimír Remek 1978) Svět
-

Viz také:


- 1. březen 3. březen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Březen ja:3月2日 ko:3월 2일 simple:March 2 th:2 มีนาคม

1924

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1919 1920 1921 1922 1923 - 1924 - 1925 1926 1927 1928 1929 ----

Události

Česko Svět
- 25. února Sarajevo přestalo být hlavním městem Bosny a Hercegoviny, ale pouze sídlem Sarajevské oblasti.
- Dominikánská republika se stala členem společnosti národů
- norské hlavní město bylo přejmenováno na Oslo

Vědy a umění


- André Breton vydal Surrealistický Manifest
- objeven chemický prvek rhenium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 30. dubna Ilja Prachař, český herec († 10. srpna 2005)
- 1. květen Karel Kachyňa, český režisér († 12. březen 2004)
- 28. května Jiří Šotola, český literát
- 17. září Antonín Liška, český biskup († 15. říjen 2003)
- 27. září Josef Škvorecký, český spisovatel
- Vladimír Menšík, český herec († 1988)
- Jan Otčenášek, český spisovatel († 1979) Svět
- 13. leden Paul Karl Feyerabend, rakouský filosof († 11. února 1994)
- 9. května Bulat Šalvovič Okudžava, ruský básník († 12. června 1997)
- 19. června Vasil Bykav, běloruský spisovatel († 22. června 2003)
- 10. října James Clavell, anglický spisovatel († 7. září 1994)
- A. D. Atanasov, bulharský redaktor, esperantista
- John Francis, skotský esperantista
- Marjorie Boulton, anglická spisovatelka, esperantistka
- Jean-François Lyotard, francouzský filosof († 1998)
- George Herbert Walker Bush, 41. prezident USA

Úmrtí

Česko
- 3. leden Jiří Wolker, český básník (
- 29. březen 1900) Svět
- 21. leden Vladimír Iljič Lenin, ruský komunistický politik a revolucionář a první premiér SSSR (
- 22. duben 1870)
- 3. červen Franz Kafka, německý spisovatel (
- 3. červenec 1883)
- 10. června, zavražděn italský socialistický poslanec Giacomo Matteotti,
- 1. září Joseph Henry Blackburne, britský šachista (
- 10. prosinec 1841)
- Woodrow Wilson, americký politik (1856)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1924年 ko:1924년 simple:1924

Eduard Petiška

Eduard Petiška (14. května 1924 Praha – 6. června 1987), byl český spisovatel E. Petiška maturoval v r. 1943, poté vystudoval srovnávací vědy a germanistiku na filosofické fakultě Univerzity Karlovy (doktorát získal v r. 1949). Ihned poté se stal spisovatelem z povolání.

Dílo

Poezie


- Oči vzlétajícího času, 1946
- Pražské orchestry, 1947 lyrická sbírka typixká pro toto období české literatury (radost z osvobození)
- Okamžiky, 1957
- Ovidiova rodina, 1968
- Prométeova paměť, 1971

Próza


- Než uzrají muži, 1960 dvoudílný román s autobiografockými prvky
- Pomerančové šaty, 1962 román
- Hotel pro cizince, 1967 kniha povídek
- Nejlepší život, 1973 kniha povídek
- Soudce Knorr, 1967 román zde se nejvýrazněji projevilo stěžejní téma jeho děl, tj. otázka proč se člověk chová jinak, než jaký ve skutečnosti je. Zabývá se tu nejen tímto rozporem chování, ale hledá i odpověď na otázku proč tomu tak je.
- Svatební noci, 1972 rozšířené vydání z r. 1983 se jmenovalo Svatební noci a jiné lásky jedná se o soubor povídek
- Svět plný lásky, povídky
- Štěstí, noc a hvězdy, povídky
- Pohyb květin a jiné radosti a obtíže
- Průvodce mladého muže manželstvím, 1981 román

Literatura pro děti

Velmi brzy se specializoval směrem k dětské literatuře, což mu umožnilo vyhnout se problémům tehdejší socialistické, budovatelské literatury.
- O jabloňce, 1954
- Alenka jde spát
- Pohádky pro nejmenší
- Pohádkový dědeček, 1958
- Staré řecké báje a pověsti, 1958, jedná se o jeho převyprávění těchto pověstí k tomuto dílo je možno přistupovat jako ke snaze podat rozumnou a přitažlivou formou pověsti dětem, tak jako ke snaze upravit tyto pověsti do podoby, která vyhovovala nejen jeho, ale i socialistickým záměrům. Toto dílo bylo mnohokrát vydáno. stalo se povinnou četbou a velmi ovlivnilo český pohled na výklad řecké mytologie. Toto další ovlivnění lze již považovat za tendenční a nepřesné.
- Birlibán, 1959
- Příběhy na které svítilo slunce, 1967 pokračování Starých řeckých bájí a pověstí
- Martínkova čítanka
- Čtení o hradech
- Čtení o zámcích a městech Kromě vlastní tvorby se E. Petiška věnoval překladatelství Eduard Petiška Eduard Petiška Eduard Petiška Eduard Petiška Eduard Petiška Eduard Petiška

6. června

6. červen je 157. den roku podle gregoriánského kalendáře (158. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 208 dní.

Události

Česko
- 1619 - české vojsko pod vedením Jindřicha Matyáše z Thurnu se dostalo k Vídni
- 1620 - Ferdinand II. pověřil Maximiliana I. Bavorského správou Čech Svět
- 1523 - vzniklo Švédsko
- 1792 - pozdější František I. korunován na krále uherského
- 1801 - mírové smlouvy v Badajozu (Španělsko - Portugalsko)
- 1933 - V Candemu v americkém státě New Yersey bylo otevřeno první autokino na světě.
- 1942 - skončila Bitva u Midway (začátek 4. června)
- 1944 - začalo Vylodění v Normandii

Narození

Česko
- 1835 - Adolf Heyduk, český básník († 6. únor 1923)
- 1913 - Jiří Hájek, český právník († 22. října 1993)
- 1936 - Pavel Švanda, český spisovatel Svět
- 1606 - Pierre Corneille, francouzský spisovatel († 1. říjen 1684)
- 1799 - Alexandr Sergejevič Puškin, ruský básník, prozaik a dramatik († 10. únor 1837)
- 1875 - Thomas Mann, německý spisovatel († 12. srpen 1955)
- 1960 - Steve Vai, americký rockový kytarista.

Úmrtí

Česko
- 1987 - Eduard Petiška, český spisovatel (
- 14. května 1924) Svět
- 1961 - Carl Gustav Jung, švýcarský psycholog (
- 26. července 1875)
- 1968 - Robert Francis Kennedy, americký politik, na následky postřelení při atentátu
- 1982 - Kenneth Rexroth, americký básník (
- 22. prosince 1905)

Svátky

Česko
- Norbert Svět
-

Viz také:


- 5. červen 7. červen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červen ja:6月6日 ko:6월 6일 simple:June 6 th:6 มิถุนายน

1666

Století: 16. století - 17. století - 18. století Roky: 1661 1662 1663 1664 1665 1666 1667 1668 1669 1670 1671 ----

Události

Narození

Úmrtí

Kategorie:17. století ko:1666년 simple:1666

31. říjen

31. říjen je 304. den roku podle gregoriánského kalendáře (305. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 61 dní. Svátek má Štěpánka, v církevním kalendáři Wolfgang.

Události

Česko
- Svět
- 1517 – Martin Luther uveřejnil 95 tezí.
- 1892 – Arthur Conan Doyle vydal knihu Dobrodružství Sherlocka Holmese.
- 1922 – Benito Mussolini se stává nejmladším premiérem v historii Itálie.
- 1940 – Končí Bitva o Británii.
- 1961 – Z Leninova mauzolea je odstraněno tělo Stalina.
- 2003 – Abdullah bin Ahmad Badawi se stal premiérem Malajsie.
- 2004
  - Při minometném útoku na hotel v iráckém městě Tikrít zahynulo 15 Iráčanů.
  - V prvním kole prezidentských voleb na Ukrajině nezvítězil žádný kandidát, do druhého kola postoupili současný premiér Viktor Janukovyč a opoziční kandidát Viktor Juščenko. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila, že volby nevyhověly evropským demokratickým standardům.

Narození

Česko
- 1821 – Karel Havlíček Borovský, český spisovatel a novinář († 29. července 1856)
- 1851 – Alfred August Windischgrätz, český politik a šlechtic († 24. listopadu 1927)
- 1879 – Karel Hašler, herec, textař, skladatel, spisovatel, dramatik, režisér († 22. prosince 1941)
- 1944 – Jana Koubková, česká jazzová zpěvačka Svět
- 1705 – papež Klement XIV. († 1774)
- 1883 – Marie Laurencin, francouzská malířka a básnířka († 8. června 1956)
- 1887 – Čankajšek, čínský politik († 5. dubna 1975)
- 1892 – Alexandr Alexandrovič Aljechin, ruský šachista († 24. března 1946)
- 1920 – Dick Francis, anglický žokej a spisovatel detektivních románů
- 1925 – John Anthony Pople, anglický chemik, laureát Nobelovy ceny († 2004)
- 1929 – Bud Spencer, italský herec, scénárista a sportovec
- 1930 – Michael Collins, americký astronaut
- 1950 – Zaha Hadid, britská architektka iráckého původu
- 1961 – Peter Jackson, novozélandský filmový režisér
- 1961 – Larry Mullen, irský hudebník, bubeník skupinu U2

Úmrtí

Česko
- 1980 – Jan Werich, český herec (
- 6. února 1905) Svět
- 1926 – Harry Houdini, americký iluzionista (
- 1874)
- 1981 – Georges Brassens, francouzský písničkář (
- 22. října 1921)
- 1984 – Indira Gándhíová, indická politička (
- 1917)
- 1993 – Federico Fellini, italský filmový režisér a scenárista (
- 20. ledna 1920)

Svátky

Česko
- Štěpánka Katolický kalendář
- Svatý Wolfgang Svět
- Světový den spoření
- Evangelická církev slaví Den reformace

Viz také:


- 30. říjen 1. listopad – kalendář Kategorie:Říjen ja:10月31日 ko:10월 31일 simple:October 31

1771

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1766 1767 1768 1769 1770 - 1771 - 1772 1773 1774 1775 1776 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Česko Svět
- 15. srpen Walter Scott, skotský básník a prozaik († 21. září 1832)

Úmrtí

Hlava státu

Kategorie:18. století ko:1771년

17. listopad

17. listopad je 321. den roku podle gregoriánského kalendáře (322. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 44 dní.

Události

Česko
- 1939 – Nacisti uzavřeli české vysoké školy a nechali popravit 9 studentů.
- 1989 – V Praze se koná pokojná demonstrace studentů při příležitosti 50. výročí studentských manifestací na počátku 2. světové války. Po počátečních proslovech na Albertově a kladení květin a svíček na Vyšehradě se průvod vydává směrem na Václavské náměstí, je však zastaven na Národní třídě pořádkovou policií a násilně rozehnán. To následně vedlo k dalším rozsáhlým protestům studentů a veřejnosti proti československému komunistickému režimu, tzv. Sametové revoluci, k pádu vlády a nastolení demokracie.
- Ve večerních hodinách byla pozorována polární záře, jev v této zeměpisné šířce pozorovatelný jen zřídka. Svět
- 1869 – Suezský průplav otevřen pro dopravu.
- 1997 – Islámští teroristé zabili v Luxoru v Egyptě 62 turistů.
- 2003 – Arnold Schwarzenegger se stal guvernérem Kalifornie.

Narození

Česko
- 1983 – Kateřina Kůrková, česká sportovní střelkyně Svět
- 1790 – August Ferdinand Möbius, významný německý matematik a teoretický astronom († 26. září 1868)
- 1902 – Eugene Wigner, maďarský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 1995)
- 1906 – Soichiro Honda, japonský průkopník automobilismu († 1992)
- 1944 – Danny DeVito, americký herec

Úmrtí

Česko
- 1897 – Julius Firt, český politik (
- 27. května 1979)
- 1986 – Laďka Kozderková, česká muzikálová zpěvačka (
- 26. června 1949)
- 1989 – Martin Šmíd, fiktivní oběť zásahu na Národní třídě Svět
- 1796 – Kateřina Veliká, ruská carevna (
- 2. května 1729)
- 1858 – Robert Owen, britský utopický socialista (
- 14. května 1771)
- 1917 - Auguste Rodin, francouzský sochař (
- 1840)
- 1990 – Robert Hofstadter, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (
- 1915)
- 2000 – Louis Eugène Félix Néel, francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (
- 1904)

Svátky

;Česko
- Státní svátek: Den boje za svobodu a demokracii
- Mahulena
- Socialistický kalendář: Mezinárodní den studentstva ;Katolický kalendář
- Svatá Alžběta Uherská ;Svět
- Mezinárodní den studentstva
- Mezinárodní nekuřácký den

Viz také:


- 16. listopad 18. listopad – kalendář Kategorie:Listopad ja:11月17日 ko:11월 17일 ms:17 November simple:November 17 th:17 พฤศจิกายน

1858

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1853 1854 1855 1856 1857 - 1858 - 1859 1860 1861 1862 1863 ----

Události

Vědy a umění

Narození


- Kate Elizabeth Bunce - prerafaelitská britská malířka

Úmrtí

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1858년 ms:1858 simple:1858 th:พ.ศ. 2401

21. únor

21. únor je 52. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 313 dní (314 v přestupném roce).

Události

Česko
- Svět
- 1995 Steve Fossett přistál v Leaderu, Saskatchewan, Kanada. Stal se první osobou, která přeletěla samostatně Tichý oceán v balonu
- 2005 Izrael propustil 500 palestinských vězňů jako gesto dobré vůle.

Narození

Česko
- 1846 Svatopluk Čech, český básník († 23. únor 1908)
- 1860 Karel Matěj Čapek-Chod, český spisovatel († 3. listopad 1927)
- 1926 Bohumil Švarc, český herec Svět
- 1801 John Henry Newman, anglický teolog († 11. srpna 1890)
- 1903 Raymond Queneau, francouzský prozaik († 25. října 1976)

Úmrtí

Česko
- 1471 Jan Rokycana, český spisovatel a husitský kazatel (asi
- 1396)
- 1903 František Josef Studnička, český matematik (
- 27. června 1836)
- 2003 Karel Kosík, český filosof (
- 26. června 1926) Svět
- 1984 Michail Alexandrovič Šolochov, ruský spisovatel (
- 24. května1905)

Svátky

Česko
- Lenka Svět
- Mezinárodní den boje proti kolonialismu

Viz také:


- 20. únor 22. únor - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec sr