:: wikimiki.org ::

17. Května

17. května

17. květen je 137. den roku podle gregoriánského kalendáře (138. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 228 dní.

Události

Česko
- 1991 - horolezec Leopold Sulovský jako první Čech vystoupil na Mount Everest. Svět
- 1632 - Švédi pod vedenim Lennarta Torstenssona dobyli Mnichov
- 1864 - byla uveřejněna norská hymna
- 1933 Nasjonal Samling norská fašistická strana
- 2005 - Přijetím Varšavské deklarace skončil summit Rady Evropy.

Narození

Česko
- 1900 - Pierre de Lasenic, hermetik (23. června 1944)
- 1926 - Ludvík Souček, v Praze; spisovatel science fiction a literatury faktu; novinář
- 1932 - Miloslav kardinál VLK, v Líšnici u Milevska; římskokatolický duchovní, arcibiskup pražský, římskokatolický teolog, primas český
- 1937 - Zdeněk Šmíd, spisovatel
- 1949 - Jiří Korn, zpěvák, herec a tanečník Svět
- 1749 - Edward Jenner, britský lékař, který zavedl první vakcíny proti neštovicím († 26. ledna 1823)
- 1875 - Henri Barbusse, francouzský prozaik († 30. srpen 1935)

Úmrtí

;Česko ;Svět
- 1969 – Josef Beran, český katolický teolog (
- 29. prosince 1888)
- 1997 – Giuseppe de Santis, italský režisér (
- 11. února 1917)

Svátky

Česko
- Aneta Svět
- Světový den telekomunikací

Viz také:

- 16. květen 18. květen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Květen ja:5月17日 ko:5월 17일 simple:May 17 th:17 พฤษภาคม

1991

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1986 1987 1988 1989 1990 - 1991 - 1992 1993 1994 1995 1996 ----

Události

- 1.července nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. byl vyhlášen Národní park Podyjí
- 28. září založena Západočeská univerzita v Plzni sloučením Vysoké školy strojní a elektrotechnické a Pedagogické fakulty.
- 31. prosince přestal existovat SSSR. Jeho nástupnickou, ale již demokratickou organizací se stalo Společenství nezávislých států, SNS.

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Česko
- Vilém Flusser, český filozof (
- 1920) Svět

Hlava státu

Václav Havel Kategorie:20. století als:1991 ja:1991年 ko:1991년 simple:1991 th:พ.ศ. 2534

1632

Století: 16. století - 17. století - 18. století Roky: 1627 1628 1629 1630 1631 1632 1633 1634 1635 1636 1637 ----

Události

Narození

Úmrtí

Kategorie:17. století ko:1632년

Mnichov

Město Mnichov (německy München) leží na řece Isar a s 1,3 miliony obyvatel je třetím největším v Německu (po Berlínu a Hamburku). Hamburk Vznik města se přisuzuje roku 1158, kdy zde Jindřich Lev zřídil celnici, mincovnu a sklady soli. V okolí už stály vesnice od 8. století, dnes mnichovská předměstí. Statut města získává roku 1214. Nejdelší doba v historii Mnichova se připisuje bavorským vévodům a králům z rodu Wittelsbachů, kteří zde sídlili mezi lety 1255 a 1918. V roce 1634 město zasáhla morová epidemie. Vyžádala si 15 000 životů. O umělecký rozvoj v 19. století se zasloužily Ludvík I. a Max II. zakládáním sbírek a stavebními proměnami v klasicistním stylu. Mezi významné stavební památky patří gotický kostel Frauenkirche z let 1468 až 1488 s náhrobkem císaře Ludvíka Bavorského z roku 1625 a poblíž kostel sv. Ludvíka z první poloviny 19. století. Roku 1919 centrum Bavorské republiky, ve dvacátých letech místo vzniku Hitlerova nacistického hnutí. Dne 29. září 1938 zde byla podepsána mnichovská dohoda za účasti Chamberlaina, Daladiera, Hitlera a Mussoliniho o zabrání českého pohraničí. Z řady průmyslových odvětví vyniká pivovarnictví s tradicí z 16. století, ale hlavně automobilka BMW. V říjnu se na každoročně pořádané slavnosti piva "Oktoberfest" sjede obvykle více než 3 miliony návštěvníků. Sedmnácté letní olympijské hry konané v roce 1972 jsou mimo jiné známy incidentem spáchaným palestinskými fanatiky na sportovcích z izraelského družstva, kdy deset Izraelců útok nepřežilo. Olympijský areál, 4 km na sever od centra, architektů Freie Otta a Günthera Behnische je světovým architektonickým unikátem. Střechy ze 7 cm silného plexiskla pokrývají téměř 75 000 m². Nesou je až 80 m vysoké stožáry a ocelová lana o celkové délce 410 km. Celkový náklad dosáhl téměř 200 milionů marek, tedy třináctinásobek původního předpokladu. Poblíž stojí 290 metrů vysoká olympijská věž s televizní anténou a vyhlídkovým ochozem. Kategorie:Německá města Kategorie:Bavorsko ja:ミュンヘン ko:뮌헨 simple:Munich th:มิวนิก

1864

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1859 1860 1861 1862 1863 - 1864 - 1865 1866 1867 1868 1869 ----

Události

- 9. května – bitva u Helgolandu, Dánové ukončují blokádu severoněmeckých přístavů

Vědy a umění

- William Huggins poprvé zkoumá spektrum mlhoviny. Šlo o mlhovinu Kočičí oko.

Narození

Česko
- 26. února – Antonín Sova, český básník († 16. srpna 1928)
- 29. února – Josef Svatopluk Machar, český spisovatel a politik († 17. března 1942) Svět

Úmrtí

Hlava státu

- Habsburská monarchie – František Josef I. Kategorie:19. století ko:1864년

Norská hymna

Píseň Ja, vi elsker dette landet (česky Ano, milujeme tuto zemi) je norská hymna. Slova napsal Bjørnstjerne Bjørnson mezi lety 1859 a 1868. Hudbu složil jeho bratranec Rikard Nordraak v roce 1864. Poprvé byla uveřejněna 17. května 1864 při příležitosti 50. výročí norské ústavy. Obvykle se zpívá pouze první a poslední sloka. 1. Ja, vi elsker dette landet, Ano, milujeme tuto zemi, som det stiger frem, jak vyráží, furet, værbitt over vannet, skalnatá i zvětralá nad mořem, med de tusen hjem. s jejími tisíci domovy. Elsker, elsker det og tenker Milujeme, milujeme ji a myslíme på vår far og mor na otce i matku og den saganatt som senker a noc ságy, která posílá drømme på vår jord. sny na naši zem. Og den saganatt som senker, A noc ságy, která posílá, senker drømme på vår jord. posílá sny na naši zem. 2. Dette landet Harald berget Tuto zemi zachránil Harald med sin kjemperad, se svým obrovským loďstvem, dette landet Håkon verget tuto zemi chránil Håkon medens Øyvind kvad; zatímco zpíval Øyvind. Olav på det landet malte Olav vymaloval tuto zemi korset med sitt blod, křížem s vlastní krví, fra dets høye Sverre talte z jejích výšin Sverre mluvil Roma midt imot. Římu navzdory. 3. Bønder sine økser brynte Farmáři nabrousili sekery, hvor en hær dro frem, když přicházelo vojsko, Tordenskiold langs kysten lynte, så den lystes hjem. Kvinner selv stod opp og strede I ženy se postavily a bojovaly, som de vare menn; jako by byly muži; andre kunne bare grede, ostatní dokázali jen brečet, men det kom igjen! ale to brzy skončí! 4. Visstnok var vi ikke mange, Jistě nás nebylo mnoho, men vi strakk dog til, ale bylo nás dost, da vi prøvdes noen gange, og det stod på spill; ti vi heller landet brente enn det kom til fall; husker bare hva som hendte ned på Fredrikshald! 5. Hårde tider har vi døyet, ble til sist forstøtt; men i verste nød blåøyet frihet ble oss født. Det gav faderkraft å bære hungersnød og krig, det gav døden selv sin ære - og det gav forlik. 6. Fienden sitt våpen kastet, opp visiret for, vi med undren mot ham hastet, ti han var vår bror. Drevne frem på stand av skammen gikk vi søderpå; nu vi står tre brødre sammen, og skal sådan stå! 7. Norske mann i hus og hytte, takk din store Gud! Landet ville han beskytte, skjønt det mørkt så ut. Alt hva fedrene har kjempet, mødrene har grett, har den Herre stille lempet så vi vant vår rett. 8. Ja, vi elsker dette landet, Ano, milujeme tuto zemi, som det stiger frem, jak vyráží, furet, værbitt over vannet, skalnatá a zvětralá nad mořem, med de tusen hjem. s jejími tisíci domovy. Og som fedres kamp har hevet A jako boj našich otcovů det av nød til seir, ji pozvedli z nouze k prosperitě, også vi, når det blir krevet, také my, když bude třeba, for dets fred slår leir. postavíme se za její mír.

Odkazy

- [http://www.volny.cz/r.kolarik/Norwegian_soubory/norway.mid Midi] Hymna Norsko

1933

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1928 1929 1930 1931 1932 - 1933 - 1934 1935 1936 1937 1938 ----

Události

Česko
- první ovocný jogurt, byl vymyšlen v Radlické mlékárně na Smíchově
- byla zahájena stavba Letiště Praha-Ruzyně
- vyhlášeny národní přírodní rezervace Novozámecký rybník, Přírodní rezervace Velký a Malý Polom, Chlumská stráň Svět
- 30. ledna říšský prezident Hindenburg jmenuje Hitlera kancléřem; Německo
- 27. února požár Říšského sněmu; Německo
- 24. března počátek vlády národních socialstů v Německu
- 15. duben Boris Natanovič Strugacký, ruský spisovatel
- 17. května založena norská fašistická strana Nasjonal Samling
- 26. května vzniklo Gestapo
- 20. července je podepsán Říšský konkordát mezi Německou říší a Svatým stolcem
- erupce sopky Vesuv; Itálie
- podepsána konvence o právech a povinnostech států; Montevideo
- Německo vystoupilo ze Společnosti národů
- obě meklenburské země se staly součástí Německa

Vědy a umění

- 16. září založeno divadlo D 34; Československo
- Fritz Zwicky publikoval teorii Temné hmoty

Nobelova cena

Narození

Česko
- 24. březen Jiří Klobouk, český spisovatel
- 30. dubna Karla Erbová, česká básnířka
- 21. květen Erazim Kohák, český filosof
- 21. října Zdena Salivarová, česká spisovatelka
- Josef Cink český esperantista Svět
- 16. leden Susan Sontagová, americká spisovatelka († 28. prosinec 2004)
- 23. březen Philip Zimbardo, americký psycholog
- 12. května Andrej Andrejevič Vozněsenskij, ruský básník
- 18. července Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko, ruský básník
- Henri Francois van Aal, belgický žurnalista a politik († 2001)
- Džalál Talabání, kurdský irácký politik

Úmrtí

Česko
- 23. srpen Adolf Loos, český architekt (
- 10. prosinec 1870) Svět
- 31. leden John Galsworthy, anglický prozaik (
- 14. srpen 1867)
- 6. březen Antonín Čermák, americký podnikatel a politik českého původu (
- 9. květen 1873)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1933年 ko:1933년 simple:1933

Norsko

Norsko je země ve Skandinávii. Má zhruba 4,5 mil. obyvatel. Hlavním městem je Oslo. Formou vlády je konstituční monarchie. Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, Finskem a Ruskem na severovýchodě.

Fyzickogeografické poměry

Norsko se rozkládá v severní Evropě na západní straně Skandinávského poloostrova a na mnoha ostrůvcích v Severním moři, Norském moři, Barentsově moři a Severním ledovém oceánu. Pevninskými ostrovy jsou Lofoty a severněji ležící Vesteraly. K Norsku také patří ostrov Jan Mayen a Špicberky (Svalbard).

Pevninská část

Kontinentální část Norska leží mezi 58° s. š. (Lindesneský maják ) a sahá až k nejsevernějšímu výběžku pevninské Evropy na Nordkinnu . Místa jsou od sebe vzdálená 1 700 km. Reliéf byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Pobřeží je tedy členité, příkré a fjordové s mnoha drobnými ostrovy a zálivy. K jihovýchodu je pobřeží méně členité a pozvolné, ale přemodelování ledovci je také patrné. Celým Norskem se od jihu táhne Skandinávské pohoří s recentním zaledněním. Jeho nejvyšší horou je Galdhøpiggen s 2 469 metry nad mořem. Nachází se tam také největší evropský ledovec Jostedalsbre. Podnebí Norska je ovlivněno oceánem a především systémem Golfského proudu. Nejvýrazněji se projevuje větev Norského proudu. Jižní oblasti Norska jsou řazeny k mírně teplému, vlhkému podnebí západních pobřeží, v Köppenově klasifikaci podnebí označované Cfb. Nejvíce srážek spadne na podzim. Severně od Ålesundu až k 70° s. š. se táhne pás, který odpovídá mírně teplému podnebí západních podnebí s chladným létem Cfc. Na východ od Skandinávského pohoří se táhne pás mírně studeného kontinentálního podnebí s chladným létem Dfc. Oblast jižního Skandinávského pohoří je pod vlivem horského podnebí H. Za polárním kruhem panuje podnebí tundry ET. Z tabulky je patrné, že Norsko je srážkově bohaté. Četné a vodné řeky s velkým spádem jsou velkým norským bohatstvím. Říční síť je hustá, neboť se utvářela jen velice krátce. Spádové křivky řek jsou charakteristicky nevyrovnané. Řeky: Glomma a Lagen (Vorma), Dramselv, Lågen, Otra, Sira, Namsen, Vefsna, Altelv, Tana, Lundeelv. V Norsku jsou četná jezera a silně podmáčené oblasti. Hornindalsvatnet je nejhlubší norské a evropské jezero, jeho hloubka je 514 metrů. Jezera: Mjøsa, Røsvatn, Femund. Půdy jsou v nižších polohách podzolované, ve větších nadmořských výškách Skand slabě vyvinuté. V teplejších částech Norska jsou i luvisoly. Četné je i zastoupení histosolů.

Hospodářství

Norsko je rozvinutý průmyslový stát s výraznou odvětvovou specializací. Významnou roli hraje rybolov, těžba dřeva, těžba ropy a zemního plynu, a dalších nerostných surovin. Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté elektrické energie.

Před průmyslovou revolucí

Před průmyslovou revolucí bylo norské hospodářství založeno převážně na zemědělství a rybolovu. Norové žili v nedostatku, ale hladomory byly vzácné. Kromě několika úrodných oblastí v Hedemarken a Østfold, sklizeň se omezovala na obiloviny - oves, žito a ječmen, a hospodářská zvířata – ovce, kozy, skot, prasata a drůbež. Na některých místech bylo zemědělství doplněno lovem. V severním Norsku přebývají Saamové, kteří kočovali a kočují se stády sobů, jiní Saamové také chovají sobi a věnují se rybolovu. Rybolov byl podél celého pobřeží drsnou a nebezpečnou prací. Rybí populace byli velice hojné, lovili se sledi, tresky, platýzi a další spíše chladnomilnější druhy. S příchodem brambor se Norům, značně ulevilo. Hospodářská situace v Norsku nikdy plně neumožnila vytvoření feudálního zemědělství, přestože někteří králové odměňovali půdou své oddané, kteří se stávali rytíři. Samostatně hospodařící zemědělci měli a stále mají hlavní podíl při obhospodařování půdy. Na počátku 19. století byla všechna dostupná zemědělská půda zcela zabrána a mnoho rodin pracovalo v nájmu pachtýřů, to se stalo také hlavní hybnou silou norské emigrace do Spojených států a Kanady. Třída obchodníků a úředníků byla v Norsku jen málo vyvinuta. V některých městech, zejména v Bergenu, vzrůstal obchod s různým zbožím. Také první, skutečně zámožní lidé byli mezi lodními přepravci.

Státní zřízení

Norsko je dědičná konstituční monarchie, jejíž oficiální hlavou je král. Moc zákonodárná je v rukou parlamentu – Storting, který je volen na čtyři roky. Moc výkonná je v rukou norské vlády v čele s ministerským předsedou. Král je nejen hlavou Norského království, ale stojí také v čele Norské církve, Vrchní velitel Norských ozbrojených sil a plní reprezentativní funkce. Vládnoucí panovník je také Velmistrem Norského královského řádu svatého Olafa. Norský parlament sídlí v Oslo. Storting se dělí na Lagting (horní komora) a Odelsting (dolní komora). Počet křesel ve Stortingu se měnil: v roce 1882 měl 114 křesel, v roce 1903 117, v roce 1906 123, v roce 1918 126, v roce 1921 150, v roce 1973 155, v roce 1985 157, v roce 1989 165 a v roce 2005 169 křesel.

Strany

- Norská strana práce – Det norske Arbeiderparti (DNA) též Arbeiderpartiet (AP)
- Pravice, Norská konzervativní strana – Høyre (H)
- Strana rozvoje – Fremskrittspartiet (FrP)
- Křesťanská lidová strana – Kristelig Folkeparti (KrF)
- Středová strana – Senterpartiet (Sp)
- Socialistická levicová strana – Sosialistisk Venstreparti (SV)
- Levice, Norská liberální strana – Venstre (V)

Správní členění

Norsko je rozděleno na 19 provincií (fylke, pl. fylker), do roku 1918 známých jako amt, pl. amter. Ty mají 433 samosprávných obcí (kommune, pl. kommuner). Hlavní město Oslo je taktéž považováno za provincii a samosprávné město. V mapě krajů je uveden oficiální číselník ISO 3166-2:NO, který má začátek na jihovýchodě a jde do vnitrozemí a pokračuje dále podél pobřeží k severu Norska. Číslo 13 bylo vypuštěno ze systému v roce 1972, když se Bergen s číslem 13 sloučil s Hordalanskou provincií s číslem 12.

Provincie

Abecední seznam norských provincií a jejich správních center s jejich hlavními městy (v závorce): Kategorie:Norsko als:Norwegen [[got:

2005

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 2000 2001 2002 2003 2004 - 2005 - 2006 2007 2008 2009 2010 ---- 2005 je nepřestupný rok začínající sobotou. Byl vyhlášen jako světový rok fyziky.

Události

Leden

- 1. ledna
- Ukrajinský premiér Viktor Janukovyč oznámil v novoročním televizním projevu, že podá demisi. Janukovyč byl v opakovaném druhém kole prezidentských voleb poražen opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem.
- Předsednictví Evropské unie převzalo Lucembursko.
- Síly irácké prozatímní vlády údajně zatkly desítky osob podezřelých z odbojové činnosti. Mezi nimi mají být i dva spolupracovníci jordánského teroristy abú Músy Zarkávího. Americká okupační armáda oznámila, že v Mosulu zabila 25 vzbouřenců z 50, na které zaútočila; zraněno při tom bylo i 15 amerických vojáků.
- 2. ledna
- Při sebevražedném útoku na autobus irácké gardy, ozbrojené formace irácké prozatímní vlády, zahynulo 18 gardistů a 1 civilista. K útoku došlo severně od Bagdádu.
- 3. ledna
- Český státní rozpočet za rok 2004 skončil se schodkem 93,5 miliardy Kč. Schodek je o 21,5 miliardy korun nižší, než předpokládal návrh rozpočtu. Na jeho snížení má zásluhu vyšší příjem státu zejména z daní.
- 4. ledna
- Neznámí ozbrojenci zastřelili v Bagdádu guvernéra Bagdádské provincie Ali al-Haidariho a 6 jeho osobních strážců. Při sebevražedném pumovém útoku protivládních sil na budovu ministerstva vnitra prozatímní irácké vlády bylo zabito 8 vládních vojáků a 2 civilisté.
- Posádka izraelského tanku zabila v okupovaném pásmu Gazy výstřelem sedm Palestinců. Šest z nich, včetně jedenáctiletého chlapce, byli členy jedné rodiny, všichni byli mladší 18 let. Pravděpodobný vítěz voleb palestinského prezidenta, Mahmúd Abbás, reagoval na tuto vraždu označením Izraele za "sionistického nepřítele".
- 5. ledna
- Při sebevražedných útocích na policejní budovy v Iráku přišlo o život 30 lidí, zřejmě vesměs vládních policistů a útočníků. Při dalších útocích a přestřelkách zahynuli i 6 civilistů.
- Podle mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic bylo loni ve světě zabito 53 novinářů, z toho 19 v Iráku. K mírně odlišným číslům dospěl newyorský Výbor na ochranu novinářů, který uvádí 56 zabitých novinářů, z toho v Iráku 23.
- 6. ledna
- Ukrajinský nejvyšší soud zamítl stížnost Viktora Janukovyče, bývalého ukrajinského předsedy vlády, proti výsledku opakovaného druhého kola prezidentských voleb. Janukovyč v nich prohrál s opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem.
- Sedmičlenná posádka amerického obrněného transportéru Bradley zahynula, když jejich vozidlo najelo v Bagdádu na bombu nastraženou iráckým hnutím odporu. Při jiném útoku v Bagdádu byl zastřelen vysoký policejní náčelník dosazený iráckou prozatímní vládou.
- Irácká prozatímní vláda prodloužila o dalších 30 dní výjimečný stav, který trvá již 60 dní od 7. listopadu 2004. Platí v celé zemi vyjma severních kurdských oblastí.
- Mimořádného summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Jakartě, věnovaného pomoci zemím postiženým prosincovým zemětřesením, se zúčastnili politici z mnoha zemí světa. Závěrečné komuniké mj. vítá myšlenku odkladu splátek dluhů postižených zemí a vyzývá k vybudování centra včasného varování před tsunami v oblasti Indického oceánu.
- 8. ledna
- Raketa vypálená z americké stíhačky F-16 zasáhla obytný dům u iráckého města Mosul. Podle místních obyvatel zabila 14 lidí, podle americké armády jen 5. Americké okupační síly se za incident omluvily a přislíbily jeho vyšetření.
- 9. ledna
- Sudánská vláda a zástupci povstalců z jihu země podepsali v keňském hlavním městě Nairobi mírovou smlouvu. Ta má ukončit konflikt trvající přes 20 let, který si vyžádal asi 1,5 miliónu obětí.
- Při zneškodňování letecké bomby v polské okupační zóně v Iráku zahynulo 7 ukrajinských vojáků a jeden Kazach.
- Novým palestinským prezidentem byl dle očekávání zvolen Mahmúd Abbás. Získal 62,3 procent hlasů při volební účasti kolem 66 %. Jeho nejúspěšnější protikandidát, Mustafa Barghútí, obdržel 19,8 % hlasů.
- 10. ledna
- Nová izraelská vláda, kterou tvoří koalice pravicového bloku Likud, levicové Strany práce a náboženské strany Jednotný judaismus tóry, získala důvěru parlamentu. Vláda vedená Arielem Šaronem chce opustit Izraelem okupované Pásmo Gazy a zrušit některé židovské osady na rovněž okupovaném Západním břehu Jordánu.
- 12. ledna
- NASA vypustila kosmickou sondu Deep Impact, která míří ke kometě Tempel 1. Projektil vystřelený sondou má 4. července vytvořit na povrchu komety kráter, který má mateřská loď vyfotografovat a umožnit tak studium jádra komety.
- Mluvčí Bílého domu oficiálně potvrdil, že USA již nepátrají po údajných iráckých zbraní hromadného ničení. Jejich domnělou existencí a dalším vývojem přitom vlády USA, Velké Británie a jejich spojenců zdůvodňovaly útok na Irák z 20. března 2003.
- 13. ledna
- Při útoku palestinských útočníků na hraniční přechod Karni mezi Izraelem a okupovaným pásmem Gazy bylo zabito 6 Izraelců a 3 palestinští ozbrojenci. K zodpovědnosti za útok se společně přihlásila palestinská hnutí Hamas, Výbor lidového odporu a Brigáda mučedníků od Al-Aksá. V reakci na útok vypálila izraelská helikoptéra dvě rakety na lékařské středisko provozované Hamasem; útok si nevyžádal žádné oběti.
- 14. ledna
- Evropská sonda Huygens úspěšně přistála na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Na Zemi vyslala přes mateřskou sondu Cassini snímky a další vědecká data pořízená během sestupu i po přistání.
- 15. ledna
- Mahmúd Abbás byl slavnostně uveden do úřadu palestinského prezidenta. Ve stejný den rezignovali na protest proti údajným volebním machinacím v prezidentských volbách desítky členů volebních komisí. V nejnovějších srážkách bylo zabito 6 palestinských ozbrojenců a jedno izraelské dítě utrpělo těžké zranění při minometném palestinském útoku na osadu, kterou Izrael v rozporu s mezinárodním právem vybudoval v okupované Gaze.
- Vojenský soud v Texasu odsoudil desátníka americké armády Charlese Granera za týrání iráckých vězňů v bagdádské věznici Abú Ghrajb na deset let vězení. Odsouzený důstojník, který je považován za hlavního aktéra mučení, se hájil mj. tím, že jednal na pokyn zpravodajských důstojníků. Podle svědků a důkazního materiálu se však mučením vězňů chlubil.
- 16. ledna
- Výkonný výbor Organizace pro osvobození Palestiny vyzval palestinské ozbojence k zastavení všech vojenských akcí proti Izraeli, které "poškozují palestinské národní zájmy".
- V druhém kole chorvatských prezidentských voleb zvítězil dosavadní prezident Stjepan Mesić se ziskem 66 procent hlasů nad konzervativní protikandidátkou, místopředsedkyní vlády Jadrankou Kosorovou. Ta obdržela 34 % hlasů.
- 19. ledna
- Ukrajinský nejvyšší soud zamítl všechny stížnosti poraženého prezidentského kandidáta Viktora Janukovyče. Znamená to, že budou moci být zveřejněny oficiální volební výsledky a vítěz opakovaného druhého kola voleb Viktor Juščenko se bude moci ujmout funkce prezidenta.
- 20. ledna
- George W. Bush složením přísahy zahájil své druhé období jako prezident USA.
- 23. ledna
- Za účasti představitelů 60 států, mezi nimiž byl i bývalý český prezident Václav Havel, byl do funkce prezidenta Ukrajiny uveden Viktor Juščenko.
- 24. ledna
- Nový ukrajinský prezident Viktor Juščenko jmenoval do funkce premiérky kontroverzní vůdkyni opozice Juliji Tymošenkovou. Rusko již dříve vydalo na Tymošenkovou zatykač kvůli údajnému podplácení. Jmenování Tymošenkové bylo oznámeno v den, kdy je Juščenko na své první zahraniční cestě - oficiální návštěvě Ruska.
- 26. ledna
- V západním Iráku se zřítila americká helikoptéra CH-53 Sea Stallion. Podle informací Pentagonu při havárii zahynulo 31 příslušníků americké námořní pěchoty.
- Americký Senát potvrdil Condoleezzu Riceovou ve funkci ministryně zahraničí USA. Přes silnou kritiku její nominace z řad demokratických senátorů se proti jejímu jmenování postavilo pouze 13 senátorů, zatímco 85 její jmenování schválilo.
- Ústavní soud ČR zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o opakování voleb do Senátu na Praze 11. Senátorem tudíž bude vítěz řádných voleb Jan Nádvorník (ODS).
- 27. ledna
- Hlasováním iráckých exulantů v Austrálii začaly večer irácké parlamentní volby. V Iráku začne hlasování až v neděli 30. ledna.
- 28. ledna
- V obecních volbách v Izraelem okupovaném Pásmu Gazy zvítězilo radikální islamistické hnutí Hamas. Podle arabské televizní stanice al-Džazíra kandidáti Hamasu získali 76 křesel ze 118 při více než 80% účasti.
- 29. ledna
- Raketa vypálená protivládními povstalci zasáhla americké velvyslanectví v Bagdádu. Byli zabiti dva Američané - jeden civilní zaměstnanec a jeden příslušník vojenského námořnictva a 4 další byli zraněni. V Iráku mezitím roste napětí před zítřejšími volbami. Z bezpečnostních důvodů je utajováno umístnění některých volebních místností i totožnost některých kandidátů. Některé významné politické síly předem avizovaly bojkot voleb. Protivládní povstalci varovali občany Iráku před účastí ve volbách a majitele domů v okolí volebních místností vyzvali, aby v den voleb opustili své domovy.
- 30. ledna
- V Iráku proběhly volby do Prozatímního národního shromáždění. Při útocích protivládních povstalců během voleb zahynulo přinejmenším 41 osob - voličů, vládních policistů, amerických vojáků a sebevražedných útočníků. Ze šiítských a kurdských částí země je hlášena početná účast voličů, v sunnitských oblastech byla však účast nízká a některé volební místnosti se vůbec nepodařilo otevřít. Představitel volební komise uvedl, že účast se pohybovala kolem 72 procent, ovšem později volební komise toto tvrzení dementovala; nové odhady se pohybují kolem 60 procent. Americký prezident George W. Bush označil průběh voleb za velký úspěch. Výsledky voleb mají být známy až za několik dnů.
- Severozápadně od Bagdádu se ve 14:40 SEČ zřítilo britské vojenské dopravní letadlo C-130 Herkules letící z Bagdádu. Britští představitelé uvedli, že při pádu letadla zahynulo 9 příslušníků vojenského letectva a 1 voják. Počet osob na palubě ani účel letu na americkou vojenskou základnu Balad 70 km severně od Bagdádu není znám. K sestřelení letadla se přihlásily dvě irácké skupiny. Jedna z nich, Revoluční brigády 1920, své tvrzení podpořila i vidozáznamem, na kterém je vidět odpálení rakety a poté hořící trosky letadla.

Únor

- 1. února
- Nepálský král Gjánéndra vyhlásil v zemi výjimečný stav a ujal se na 3 roky sám moci.
- Pražský vrchní soud odsoudil bývalého ministra financí Iva Svobodu (ČSSD) a jeho poradkyni Barboru Snopkovou k pěti letům odnětí svobody. Oba byli obviněni v souvislosti s krachem mělnické firmy Liberta.
- Slovinský parlament poměrem hlasů 79:4 ratifikoval Ústavu Evropské unie.
- 2. února
- Asociace islámských učenců, která reprezentuje sunnitskou menšinu v Iráku, označila nedávné volby v této zemi na nelegitimní. Asociace, která před volbami vyzvala k jejich bojkotu vzhledem k útokům amerických okupantů na sunnitská města, varovala OSN před uznáním výsledků voleb za právoplatné. Vláda vzešlá z voleb bude podle Asociace mít jen omezenou legitimitu a měla by mít jen omezené pravomoci.
- 3. února
- Předseda vlády Gruzie Zurab Žvanija byl nalezen mrtev v bytě svých přátel v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Žvanija a ještě jeden muž zemřeli na otravu oxidem uhelnatým z vadného plynového topení.
- Boeing 737 afgánských aerolinií se 104 osobami na palubě havaroval za sněhové bouře při letu z Herátu do Kábulu; všechny osoby na palubě zahynuly.
- 4. února
- Ukrajinský parlament schválil kontroverzní političku Julii Tymošenkovou do funkce předsedkyně vlády.
- Javal Davis, americký voják, který se koncem roku 2003 na mučení iráckých vězňů v bagdádské věznici Abú Ghrajb, byl americkým vojenským soudem odsouzen k 6 měsícům vězení a propuštění z armády.
- V Iráku byla dosud neznámou skupinou islámských radikálů unesena italská novinářka Giuliana Sgrenová. Únosci požadují stažení italských okupačních vojsk ze země, jinak hrozí, že Sgrenovou zavraždí.
- 5. února
- Javier Solana, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku, označil případný vojenský útok na iránská jaderná zařízení za chybu. Nová ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová před několika dny prohlásila, že útok na Irán není "na pořadu dne", nicméně vyzvala Evropu k jednotné opozici vůči iránskému jadernému programu.
- Při útocích povstalců v Iráku bylo zabito 21 Iráčanů, většinou příslušníků vládních ozbrojených sil, a dva američtí vojáci. Při výbuchu pozemní miny zemřely dvě irácké děti.
- 6. února
- V Iráku byli uneseni čtyři egyptští inženýři pracující pro egyptskou telekomunikační firmu.
- Při útoku protivládních povstalců na policejní stanice jižně od Bagdádu bylo podle irácké policie zabito 22 vládních policistů a 14 útočníků.
- Americké okupační síly propustily na 350 iráckých vězňů z bagdádské věznice Abú Ghrajb.
- Dosavadní vládní strana Thajci milují Thajsko zvítězila v parlamentní volbách v této asijské zemi.
- 7. února
- Při útocích na vládní policisty v Iráku bylo zabito nejméně 27 osob včetně řady civilistů. K útokům se přihlásila Organizace Al-Káidy pro svatou válku v Iráku vedená Jordáncem abú Músou Zarkávím.
- Generální tajemník OSN Kofi Annan odvolal z funkcí dva vysoké diplomaty Benona Sevana a Josepha Stephanidese, zapletené do korupce v rámci programu Ropa za potraviny, programu pro prodej irácké ropy za účelem dodávek potravin do Iráku.
- 8. února
- V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se sešli představitelé Egypta, Izraele, Jordánska a Palestiny. Za účasti egyptského prezidenta Husního Mubaraka a jordánského krále Abdalláha II. se izraelský premiér Ariel Šaron a palestinský prezident Mahmúd Abbás dohodli na zastavení bojových akcí. Egypt a Jordánsko zváží návrat svých velvyslanců do Izraele "ve vhodný čas".
- V Iráku byli propuštěni čtyři egyptští inženýři unesení 6. února.
- Při sebevražedném útoku na zájemce o službu v irácké armádě na západě Bagdádu přišlo o život nejméně 21 osob a 27 jich bylo zraněno.
- Řecký parlament zvolil prezidentem republiky na nadcházejících pět let Karolose Papuliase.
- V parlamentních volbách v Dánsku zvítězila dosavadní vládní středopravicová koalice.
- 9. února
- Ukrajinský generální prokurátor Svjatoslav Piskun uvedl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard, že nový prezident Ukrajiny Viktor Juščenko byl v září 2004 otráven úmyslně. Od vídeňských lékařů prý Piskun získal nové důkazy o celé kauze.
- 10. února
- Představitel ministerstva zahraničí KLDR uvedl, že jeho země vyrobila jaderné zbraně, a to údajně pro sebeobranu proti případné agresi ze strany USA. Současně Severní Korea oznámila, že se na neurčitou dobu stahuje z mezinárodních jednání o svém jaderném programu.
- Při útocích povstalců a při bojích mezi silami prozatímní vlády a povstalci v Iráku zahynulo nejméně 40 osob.
- 11. února
- Rumunsko oznámilo, že do Iráku vyšle dalších 100 vojáků. Na Američany vedené okupaci Iráku se dosud podílelo 730 rumunských vojáků.
- Při dvou útocích neznámých útočníků na šiítské civilisty v Iráku zahynulo nejméně 24 lidí.
- 12. února
- Palestinské militantní skupiny Hamas a Islámský džihád po rozhovorech s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem odmítly podepsat formální závazek o příměří, fakticky však hodlají dodržovat klid zbraní v konfliktu s Izraelem.
- Při útocích povstalců a střetech mezi americkými vojsky a povstalci zahynulo v Iráku nejméně 18 lidí, včetně řady civilistů.
- 13. února
- Podle volební komise je vítězem iráckých voleb, které se konaly 30. ledna, aliance šiítských skupin, která získala 47,6 % hlasů. V 275členném národním shromáždění by měla obsadit 132 míst. Druhé místo obsadila koalice kurdských stran s 26 % a uskupení Američany dosazeného premiéra Ajáda Alávího je třetí s 14 % hlasů. Volební účast dosáhla 58 %. V sunnitské provincii Anbar však hlasovala jen 2 % voličů.
- Srbský prezident Boris Tadič prohlásil při návštěvě Kosova, že nikdy nepřipustí odtržení této provincie od Srbska. Tadič je první srbský vůdce, který navštívil Kosovo od útoku NATO na Jugoslávii v roce 1999.
- 14. února
- Při výbuchu automobilu naloženého výbušninami bylo v libanonském hlavním městě Bejrútu zabito 6 osob, mezi nimi i bývalý libanonský ministerský předseda Rafík Harírí. K zodpovědnosti za útok se přihlásila dosud neznámá saúdskoarabská islamistická skupina, panují však pochyby o pravdivosti jejího tvrzení. Libanonská opozice obvinila z vraždy libanonskou a syrskou vládu. Syrský prezident Bašar al Asád útok odsoudil jako "hrozný kriminální čin".
- Při výbuchu metanu v uhelném dole u města Fu-sin v severovýchodní Číně zahynulo nejméně 203 horníků.
- 15. února
- Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek uvedl, že kvůli kauze financování Grossova bytu chce vyvolat jednání nejprve koaličních stran a poté všech parlamentních stran vyjma KSČM.
- Při požáru mešity v centru Teheránu zahynulo nejméně 59 lidí a přes 200 bylo zraněno.
- 16. února
- Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů vstoupil v platnost.
- Komisař NHL Gary Bettman oznámil, že celá sezóna 2004–05 se kvůli probíhající stávce ruší. Ke zrušení sezóny profesionální sportovní soutěže kvůli odborářským sporům došlo poprvé v americké historii.
- 17. února
- George W. Bush nominoval Johna Negroponteho na pozici ústředního ředitele zpravodajských služeb USA.
- Novým gruzínským premiérem se stal Zurab Nogaideli. Nahradí Zuraba Žvaniju, který se 3. února patrně nešťastnou náhodou otrávil plynem.
- 18. února
- V předvečer šíitského svátku ašúrá bylo v Bagdádu při útocích sebevražedných atentátníků zabito nejméně 35 lidí.
- 19. února
- Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek vyzval premiéra Stanislava Grosse k demisi, neboť premiérova aféra podle něj ohrožuje důvěryhodnost a akceschopnost vlády.
- Při útocích během druhého dne šiítského svátku ašúrá v Iráku bylo zabito nejméně 30 osob, mezi nimi i několik amerických vojáků.
- Kofi Annan, generální tajemník OSN vyslal tým specialistů do Libanonu, za účelem vyšetřování vraždy bývalého premiéra, Rafíka Harírího.
- Nejlepším filmem mezinárodního filmového festivalu Berlinale byl vyhlášen jihoafrický film „U-Carmen eKhayelitsha“, natočený režisérem Markem Dornfordem-Mayem.
- 20. února
- Premiér Stanislav Gross odmítl možnost své rezignace a říká, že není možné, aby v koalici zůstávala strana, která mu nevěří.
- V prvním národním referendu o ústavě EU ve Španělsku zvítězil hlas pro přijetí ústavy v poměru 77 proti 17 procentům. Volební účast však byla relativně nízkých 42 %, což opozice označuje za prohru vlády.
- Izraelská vláda definitivně schválila plán svého předsedy Ariela Šarona na odsun židovských osadníků z okupovaného Pásma Gazy a likvidaci 4 malých izraelských osad na Západním břehu Jordánu.
- Parlamentní volby v Portugalsku vyhrála opoziční Socialistická strana.
- Parlamentní volby v samozvané Severokyperské turecké republice vyhrála dosavadní vládní Turecká republikánská strana se ziskem 44 % hlasů; volební účast dosáhla 74 %. Vítězná strana je stoupenkyní sjednocení severní části Kypru s mezinárodně uznávanou Kyperskou republikou na jihu ostrova.
- 21. února
- Ministři zahraničí EU schválili plán na školení pracovníků irácké justice. Školení má probíhat mimo území Iráku, ale koordinační úřad bude sídlit v Bagdádu.
- Izrael propustil 500 palestinských vězňů jako gesto dobré vůle.
- 22. února
- Zemětřesení o síle 6,4 stupně Richterovy stupnice zasáhlo jihovýchodní Írán. Nejméně 546 lidí bylo zabito a přes 1000 zraněno.
- Prezident USA George Bush označil v projevu v Bruselu za „směšnou“myšlenku, že se USA chystají zaútočit na Írán. Současně však útok na tuto zemi nevyloučil.
- Summit NATO v Bruselu přijal deklaraci, podle které se všechny členské státy NATO budou podílet na výcviku iráckých ozbrojených složek.
- 23. února
- Slovenská vláda schválila nový návrh zpoplatnění vysokoškolského studia.
- Společnost Oskar Mobil získala licenci pro mobilní síť standardu UMTS (již dříve takovou licenci v ČR získaly společnosti Eurotel a T-Mobile). Během pěti let za tuto licenci zaplatí 2 miliardy korun, licence byla udělena na 20 let a její podmínkou je spuštění sítě v Praze do 1. ledna 2008.
- 24. února
- Palestinský parlament schválil novou vládu vedenou Ahmadem Kurájou.
- Po vítězství v parlamentních volbách 20. února byl generální tajemník portugalské Socialistické strany José Sócrates jmenován novým portugalským premiérem.
- 25. února
- Na pobřežní promenádě v Tel Avivu se odpálil palestinský sebevražedný útočník. Útok si vyžádal pět mrtvých a asi 50 zraněných, z toho 20 vážně. Podle některých zpráv se k útoku přihlásil Islámský džihád ústy svého mluvčího v Bejrútu, zatímco podle jiných útok provedl člen palestinské radikální skupiny Brigády mučedníků od Al-Aksá, ovšem na pokyn agenta Hizballáhu. Jak libanonský Hizballáh, tak představitelé Islámského džihádu v Pásmu Gazy však popřeli odpovědnost za útok. Palestinské vedení útok jednoznačně odsoudilo a palestinský prezident Mahmúd Abbás slíbil potrestání organizátorů atentátu.
- 26. února
- Jemenský odvolací soud potvrdil rozsudek smrti pro jednoho z organizátorů útoku na americkou válečnou loď USS Cole, ke kterému došlo 12. října 2000. Druhému pachateli zmírnil trest na 15 let odnětí svobody. Odsouzenec k smrti Abdar Rahím Našírí je v součanosti zadržován v USA a byl odsouzen v nepřítomnosti.
- 27. února
- Spojenými státy dosazený předseda prozatímní irácké vlády Ajád Aláví uvedl, že americké rozhodnutí rozpustit po dobytí země iráckou armádu a vyloučit ze státní správy členy bývalé vládnoucí strany Baas bylo chybné. Podle něj tento postup zvýšil napětí mezi etnickými skupinami a pomohl povstalcům.
- Nejúspěšnějším filmem letošních Oscarů se stal film Letec s pěti trofejemi.
- V Japonsku byl proražen nejdelší suchozemský tunel na světě v délce 26,5 km. Železniční tunel podchází pohoří Hako na trati z Tokia do Aomori na severu Japonska.
- 28. února
- Sebevražedný atentátník zabil v iráckém městě Hilla nejméně 114 lidí a dalších 130 zranil, když automobil naložený výbušninami vybuchl v davu lidí ucházejících se o práci ve vládních bezpečnostních službách. Jedná se o nejkrvavější útok od pádu Saddáma Husajna. K zodpovědnosti za atentát se později přihlásila irácká odbočka organizace al-Káida.
- Libanonská vláda podala na nátlak opozice demisi; opozice označuje bývalou vládu za prosyrskou a žádá vyšetření nedávného atentátu na expremiéra Rafíka Harírího.
- Slavný pražský fotbalový klub FC Bohemians Praha přišel o profesionální licenci a nemůže tak pokračovat v 2. fotbalové lize; jeho výsledky v této soutěži budou anulovány.

Březen

- 2. března
- V Bagdádu byl zavražděn Parvíz Muhammad Mahmúd, soudce zvláštního tribunálu, který má soudit představitele bývalého režimu Saddáma Husajna včetně samotného Saddáma. Při dvou útocích sebevražedných útočníků bylo v Iráku zabito nejméně 10 příslušníků vládních ozbrojených složek. Zraněny byly přes 35 osob, z toho 11 civilistů.
- 3. března
- V Ázerbájdžánu byl před svým domem zavražděn šéfredaktor opozičního časopisu Monitor Elmar Husejnov.
- Bývalý ukrajinský ministr vnitra Jurij Kravčenko spáchal sebevraždu. Učinil tak den před plánovaným výslechem na policii v souvislosti s vraždou opozičního novináře Heorhije Gongadzeho, ke které došlo v září roku 2000.
- Americký miliardář Steve Fossett úspěšně zakončil sólový oblet Země bez mezipřistání nebo doplnění paliva. Jeho letadlo GlobalFlyer Virgin Atlantic přistálo na letišti Salina v americkém státě Kansas ve 20:48 SEČ po 67 hodinách a jedné minutě letu. Z tohoto letiště Fossett 1. března vzlétl.
- Podle agentury Associated Press přesáhl počet amerických vojáků, kteří v Iráku zahynuli od zahájení útoku na tuto zemi v březnu 2003, počet 1500. Předseda prozatímní vlády Ajád Aláví prodloužil o dalších 30 dní výjimečný stav, který platí v celém Iráku mimo kurdské oblasti. Při útocích povstalců zahynulo nejméně 5 iráckých vládních policistů.
- 4. března
- V Iráku byla propuštěna unesená italská novinářka Giuliana Sgrenová. Při následném převozu na bagdádské letiště byla Sgrenová postřelena americkými vojáky. Ti na auto, v němž agenti italské rozvědky novinářku vezli, z neznámých důvodů zahájili palbu a zabili velitele italské tajné služby v Iráku, který Sgrenovou chránil vlastním tělem.
- Sedm slovenských nekatolických církví kritizovalo současný způsob zveřejňování dokumentů komunistické Státní bezpečnosti (StB) Ústavem paměti národa. Církve žádají, aby ke svazkům Stb měly přístup jen osoby v nich zmiňované.
- 5. března
- Syrský prezident Bašár Asad oznámil v projevu před parlamentem plán na postupné stažení syrských jednotek z Libanonu.
- Ústřední výkonný výbor ČSSD vyslovil poměrem hlasů 102 ku 27 důvěru předsedovi vlády Stanislavu Grossovi. Stanislav Gross se na zasedání omluvil občanům za to, že "dopustil to, co vzniklo, to jest pro veřejnost dnes již naprosto nesrozumitelnou směsici faktů, polopravd, ale také vyložených lží, které jsou mistrně předkládány tak, aby mě maximálně zpochybnily".
- V letošních českých filmových cenách Český lev se nejúspěšnějším snímkem stalo Horem pádem režiséra Jana Hřebejka, které obdrželo celkem pět ocenění (nejlepší film, režie, scénář, herečka v hlavní roli (Emília Vášáryová) a nejlepší plakát). Cenu za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli získal Jaša Kulťasov za výkon ve filmu Král zlodějů.
- 6. března
- V parlamentních volbách v Moldavsku zvítězila vládnoucí prozápadně orientovaná komunistická strana. Se ziskem 46 % ztratila proti minulým volbám ve prospěch bloku Demokratické Moldavsko a Křesťanskodemokratické lidové strany.
- Ve věku 98 let zemřel německo-americký fyzik Hans Bethe, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1967, kterou získal za vysvětlení termonukleárních procesů ve hvězdách.
- Velkou cenu Austrálie vyhrál Giancarlo Fisichella na voze Renault.
- 7. března
- Rada EU schválila kontroverzní směrnici o softwarových patentech. Směrnici nyní putuje do Evropského parlamentu k projednání ve druhém čtení. Proti návrhu směrnice hlasovalo Španělsko, hlasování se zdržely Belgie, Rakousko a Itálie.
- Při útocích povstalců na vládní síly v iráckém městě Bakubě bylo zabito nejméně 33 osob, z toho zhruba polovina civilistů.
- Bulharský ministr obrany Nikolaj Svinarov nepřímo obvinil okupační síly USA v Iráku, že 4. března zastřelili bulharského vojáka. Podle Svinarova vojáka zřejmě zabila palba "spřátelené armády". Na okupaci Iráku se podílí 450 bulharských vojáků pod polským velením.
- Hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla Del Ponteová obvinila Srbsko, že by mohlo během snadno zatknout bývalého velitele bosenskosrbských sil generála Ratko Mladiče, že mu k tomu však chybí politická vůle. Srbská vláda taková obvinění již několikrát odmítla. Ponteová rovněž uvedla, že Chorvatsko musí zatknout a vydat tribunálu generála Anteho Gotovinu, kterého řada Chorvatů považuje za národního hrdinu. Gotovina velel chorvatské ofenzívě, které zlikvidovala tzv. Republiku srbskou na území Chorvatska a tamní obyvatele srbské národnosti vyhnala z Chorvatska.
- 8. března
- Italský ministr zahraničí Gianfranco Fini požaduje, aby USA "identifikovaly a potrestaly" osoby zodpovědné za střelbu na vůz s osvobozenou italskou novinářkou Guilanou Sgrenovou. Fini odmítl podezření Sgrenové, že se cílem americké palby stala záměrně, nesouhlasí však ani s americkým tvrzením, že vůz s italskými špióny a Sgrenovou jel příliš rychle.
- Premiér srbské provincie Kosovo Ramush Haradinaj podal demisi poté, co byl u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu obžalován z válečných zločinů. Haradinaj byl v letech 1998 - 1999 velitelem Kosovské osvobozenecké armády, která bojovala za odtržení provincie od Srbska. Haradinaj má 9. března odletět do Haagu a vydat se tribunálu.
- Ruské zvláštní jednotky v Čečensku zabili vůdce čečenských separatistů Aslana Maschadova.
- V Bejrútu proběhla statisícová manifestace na podporu pokračování přítomnosti syrských vojsk v Libanonu (podle organizátorů demonstroval jeden milión lidí). Demonstrace, kterou svolalo radikální islámské hnutí Hizballáh, se konala současně s menší demonstrací odpůrců syrské přítomnosti v zemi.
- 9. března
- Syn zabitého vůdce čečenských separatistů Aslana Maschadova, Anzor Maschadov, přísahal, že "bude pokračovat v otcově práci". Možnými kandidáty na vedoucí postavení mezi povstalci jsou však i polní velitelé Šamil Basajev a Doku Umarov. Ti, na rozdíl od zabitého Maschadova, odmítají mírové rozhovory s Ruskem.
- Bývalý kosovský premiér Ramush Haradinaj odletěl do Haagu, kde byl zatčen a dán do vazby ve věznici Mezinárodního trestního soudu pro bývalou Jugoslávii. Spolu s ním do Haagu odcestoval bývalý polní velitel Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) Lah Brahimaj, jenž byl rovněž umístěn ve vazbě ve stejném zařízení. Oba jsou u mezinárodního soudu obvinění z válečných zločinů, jichž se měli dopustit během bojů za odtržení Kosova od Srbska v letech 1998 a 1999.
- V Bosně a Hercegovině zahájil činnost soud pro válečné zločiny, který má soudit válečné zločiny spáchané během občanské války v Bosně a Hercegovině.
- V Iráku bylo při různých útocích zabito několik osob, mezi nimi i ředitel jedné bagdádské nemocnice, a zraněny desítky dalších včetně asi 30 amerických tzv. dodavatelů, kteří pracují pro americké okupační síly. V západním Iráku byla nalezena těla dvaceti zastřelených příslušníků vládních ozbrojených formací oblečených v civilních šatech.
- Český prezident Václav Klaus se ve Washingtonu krátce sešel s americkým prezidentem Georgem Bushem.
- Ve filipínském městě Mabini zemřelo 25 dětí na otravu z jídla. Ve školní jídelně dostaly koláčky z filipínské speciality, slazené cassavy. Pak si většina ze 476 žáků stěžovala na bolesti břicha a křeče. Je pravděpodobné, že otravu způsobil kyanid, který se v málo uvařené cassavě nachází.
- 10. března
- Bývalý premiér srbské provincie Kosovo Ramush Haradinaj byl žalobcem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu formálně obviněn z 37 válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Měl je spáchat v době, kdy působil jako velitel jednotek albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády.
- Atentátník, který se odpálil v šiítské mešitě v iráckém městě Mosulu, zabil nejméně 47 lidí.
- Libanonský prezident Emil Lahúd pověřil sestavením nové vlády Umara Karámího, který byl předsedou dosavadní vlády, jež podala 28. února demisi. Prosyrský politik Karámí vyzval k účasti na nové vládě i opozici, ta to však odmítla.
- Český Nejvyšší soud zcela zprostil viny Michala Zítka, který v roce 2000 vydal český překlad knihy Adolfa Hitlera Mein Kampf (Můj boj). Zítko byl obviněn z podpory a propagace hnutí potlačujících lidská práva a odsouzen soudy nižšího stupně, Nejvyšší soud však dnes konstatoval, že obžalovaný neměl v úmyslu taková hnutí propagovat.
- Novým vůdcem čečenských separatistů se po zabitém Aslanu Maschadovovi stal mezinárodně málo známý Abdul Chalim Sajdullajev.
- V Čečensku se zřítil vrtulník ruské armády. Při havárii, ke které podle ruských představitelů patrně došlo kvůli technické závadě, zahynulo 15 vojáků a jeden byl zraněn.
- 11. března
- Britský parlament po třicetihodinové debatě schválil kontroverzní vládní návrh tzv. protiteroristického zákona. Zákon prošel až poté, co vláda přistoupila na přesun některých kompetencí od ministra vnitra k soudcům a přislíbila, že během jednoho roku se parlament bude moci k zákonu znovu vrátit.
- 12. března
- Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že prvních 150 ukrajinských vojáků opustilo Irák. Začalo tím stahování celého ukrajinského kontingentu o síle 1650 mužů.
- Podle italského listu La Repubblica italští agenti neinformovali americkou armádu v Iráku o akci na osvobození unesené italské novinářky Giuliany Sgrenové. Důvodem měla být obava Italů z toho, že USA operaci překazí, protože odmítají politiku vyplácení za propuštění rukojmích výkupné, což Itálie údajně v tomto případě učinila.
- 13. března
- Papež Jan Pavel II. se vrátil do Vatikánu po více než dvou týdnech pobytu v nemocnici kvůli dýchacím potížím.
- V druhém kole parlamentních voleb v

Rada Evropy

:Tento článek pojednává o mezivládní organizaci. O podobně pojmenovaných orgánech Evropské unie si můžete přečíst na stránkách Evropská rada a Rada Evropské unie. Rada Evropy (RE) (anglicky Council of Europe, CoE) je mezivládní organizace sdružující v současné době 46 zemí, které společně připravují úmluvy například v oblastech lidských práv, kultury nebo vzdělávání. Pro takzvané „nové země Evropy“ je RE po Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE, OSCE) dalším mezinárodním fórem, kde se setkávají s jinými zkušenostmi, zásadami a nároky, než těmi, které jsou běžné doma. Rada Evropy má od roku 1949 sídlo ve Štrasburku, stejně jako její nejznámější instituce Evropský soud pro lidská práva.

Členské státy

V současné době je členem Rady Evropy 46 států (téměř všechny evropské země), při založení 5. května 1949 měla Rada deset členských zemí: Ostatní členské státy (v pořadí podle uvedeného data vstupu):

Podívejte se také na

Instituce Rady Evropy:
- Evropský soud pro lidská práva (ESLP) Jiné evropské instituce:
- Evropská unie, instituce EU
- Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)

Externí odkazy

- [http://www.coe.int/ www.coe.int] – Oficiální stránky (ve většině evropských jazyků)
- [http://www.coe.int/cz/portal česká verze] – značně neúplná
- [http://echr.coe.int/ echr.coe.int] – Evropský soud pro lidská práva (anglicky, francouzsky) Kategorie:Mezinárodní spolupráce Kategorie:Evropa ja:欧州評議会

1900

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1895 1896 1897 1898 1899 - 1900 - 1901 1902 1903 1904 1905 ----

Události

Česko
- založena Česká strana lidová
- Na Sněžce byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice, Stavba vysoká 18 metrů byla po 2. světové válce jedinou fungující meteorologickou stanicí ve střední Evropě.
- Kamenický Šenov byl povýšen na město
- vznikl politický okres Moravská Ostrava Svět
- 27. února Piet Cronje kapituloval i s celou svou armádou
- Svobodný Oranžský stát se stal britskou kolonií
- vybudování metra v Berlíně
- začal vycházet Kronen Zeitung
- svolán Panafrický kongres
- potlačení povstání boxerů; Čína

Vědy a umění

- Na pařížské výstavě Expo 1900 byl poprvé použit termín televize.
- Max Planck publikoval Planckův vyzařovací zákon
- David Hilbert předložil tzv. Hilbertovy problémy
- objeven chemický prvek radon
- Paul Ulrich Villard objevil záření gama
- Thomas Alva Edison patentoval akumulátor na bázi NiFe
- objeven vrak v němž byl nalezen tzv. Mechanismus z Antikythery

Narození

Česko
- 29. březen Jiří Wolker, český básník († 3. leden 1924)
- 26. dubna Alén Diviš, český malíř († 15. listopadu 1956)
- 17. května Pierre de Lasenic, český hermetik († 23. června 1944)
- 26. květen Vítězslav Nezval, český básník († 6. duben 1958)
- 28. července Josef Knap, český spisovatel
- 16. listopadu Eliška Junková, česká automobilová závodnice († 5. ledna 1994)
- 13. prosinec Karel Teige, český kritik a teoretik umění († 1. říjen 1951) Svět
- 4. února Jacques Prévert, francouzský básník († 11. dubna 1977)
- 12. února Vasilij Ivanovič Čujkov, sovětský voják († 18. března 1982)
- 6. března Gottlieb Daimler, německý vynálezce (
- 17. března 1834)
- 29. června Antoine de Saint-Exupéry, francouzský spisovatel († 31. července 1944
- Nikolaj Fjodorovič Pogodin, sovětský dramatik († 1962)
- Vsevolod Vitaljevič Višněvskij, sovětský dramatik († 1951)

Úmrtí

Česko
- 8. srpna Emil Škoda, český technik a podnikatel (
- 19. listopadu 1839) Svět
- 25. srpna Friedrich Nietzsche, německý filozof (
- 15. října 1844)

Hlava státu

- František Josef I. Kategorie:19. století ja:1900年 ko:1900년 simple:1900

Pierre de Lasenic

Pierre de Lasenic (tedy Petr z Lásenice), vlatním jménem Petr Kohout byl nejvýraznější, ale současně i nejzáhadnější postavou českého hermetismu v období mezi oběma světovými válkami. Narodil se dne 17. května 1900 v Brně, zemřel dne 23. června 1944 v Káraném. Petr Kohout vystudoval obchodní akademii v Praze. Po maturitě narukoval k leteckému pluku do Kbel a dosáhl během své vojenské služby u letectva hodnosti četaře. V listopadu 1929 se přestěhoval k jistému Josefu Adamírovi do Prahy na Vinohradech, který stál u počátků českého hermetického hnutí na přelomu 19. a 20. století a udržoval úzké kontakty s pařížskými martinisty. Po pobytech ve Francii, Alžíru, Egyptě, Indii, na Madagaskaru a jinde se vrací 1937 do Prahy. Během svých zahraničních pobytů se Lasenic mimo jiné podílel na rekonstrukci chrámu Ankhor-Vat, v Paříži založil lóži Universalia. Zdá se, že Lasenicův (Kohoutův) zájem o hermetismus vznikl velmi brzo. Již z roku 1926 je známa jeho přihláška do martinistické lóže Simeon v Praze (ze které ovšem téhož roku vystoupil). Poté se zabýval něčím, což by bylo možno nazvat experimentální magií, roku 1938 zakládá v Praze Horev-klub a martinistickou lóži Paragava. Lasenicův zájem se však vždy soustředil na mystiku starého Egypta. K této tématice vydal několik spisů, mimo jiné o egyptském bohu Hermu Trismegistosu (jehož tzv. Smaragdovou desku přeložil do češtiny).

Externí odkazy

Kategorie:Esoterismus

23. června

23. červen je 174. den roku podle gregoriánského kalendáře (175. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 191 dní.

Události

Česko
- 1887 bylo v Písku jako v prvním městě v českých zemích uvedeno do provozu první veřejné elektrické osvětlení.
- 1920 - V Jihlavě propukly národnostní nepokoje mezi místními Čechy a Němci.
- 1955 - V Praze na Strahově začala I. celostátní spartakiáda.
- 1960 - V Praze začala II. celostátní spartakiáda.
- 1983 - Zástupci německé strany zelených se sešli s představiteli Charty 77. Svět
- 1894 - Iniciativou Pierre de Coubertina byl v Paříži založen Mezinárodní olympijský výbor.
- 1948 začala Berlínská blokáda
- 1972 - Prezident Nixon zachycen na pásku, jak rozmlouvá o bránění ve vyšetřování vloupání do hotelového komplexu Watergate.
- 1989 - V USA mělo premiéru filmové zpracování Batmana.
- 1991 - V severní Americe vydala společnost Sega první hru s postavou ježka jménem Sonic.

Narození

Česko
- 1891 - Vladislav Vančura, spisovatel († 1942) Svět
- 1750 - Dieudonne Dolomieu
- 1810 - Franziska Elssler
- 1894 - Eduard VIII., britský král († 1972)
- 1894 - Alfred Kinsey
- 1912 - Alan Turing, britský matematik a počítačový vědec († 1954)
- 1927 - Bob Fosse
- 1943 - James Levine
- 1947 - Bryan Brown
- 1957 - Frances McDormand
- 1972 - Zinedine Zidane, francouzský fotbalista

Úmrtí

Česko
- 1955 - František Janda- Suk, atlet (
- 1878)
- 1944 - Pierre de Lasenic, českéhý hermetik (17. května 1900) Svět
- 1790 - Jan Václav Pohl, český gramatik (
- 1720)
- 1959 - Boris Vian, francouzský spisovatel a hudebník (
- 1920)
- 1990 - Reinhold Olesch
- 1995 - Jonas Salk, americký biolog (
- 1914)
- 1996 - Andreas Papandreou

Svátky

Česko
- Zdeňka Svět
- Mezinárodní olympijský den

Viz také:

- 22. červen 24. červen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červen ja:6月23日 ko:6월 23일 simple:June 23 th:23 มิถุนายน

1926

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1921 1922 1923 1924 1925 - 1926 - 1927 1928 1929 1930 1931 ----

Události

Česko
- tzv. druhá úřednická vláda - odchod sociálních demokratů a národních socialistů z vlády vedené agrárníky Svět
- založení Učené společnosti Šafaříkovi v Bratislavě
- Nacionalistický puč v Portugalsku
- Brazílie a Německo se stali členy Společnosti národů
- Benito Mussolini vyhlašuje fašistickou diktaturu s vládou jedné strany
- Turecko upustilo od islámského kalendáře

Vědy a umění

- 2. května první společné vystoupení Spejbla a Hurvínka
- Český rozhlas zahájil vysílání

Nobelova cena

Narození

Česko
- 21. února Bohumil Švarc, český herec
- 17. května Ludvík Souček, český spisovatel († 26. prosince 1978)
- 19. června Josef Nesvadba, český spisovatel († 26. dubna 2005)
- 23. července Ludvík Vaculík, český spisovatel a fejetonista
- 8. srpna Jiří Levý, český literární teoretik († 17. ledna 1967)
- 27. listopadu Jiří Vala, český herec († 15. listopadu 2003)