:: wikimiki.org ::

18. Srpna

18. srpna

18. srpen je 230. den roku podle gregoriánského kalendáře (231. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 135 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1658 Jan František Beckovský, český spisovatel a historik († 26. prosinec 1722)
- 1893 Čestmír Jeřábek, český spisovatel († 15. říjen 1981)
- 1910 Alexej Čepička, český politik († 30. září 1990) Svět
- 1830 František Josef I., rakouský císař († 21. listopadu 1916)
- 1922 Alain Robbe-Grillet, francouzský spisovatel

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1227 Čingischán, první Velký chán Mongolů (
- asi 1162 nebo 1155, 1161 či 1167)
- 1850 Honoré de Balzac, francouzský spisovatel (
- 20. květen 1789)
- 2004 Elmer Bernstein, americký hudební skladatel

Svátky

Česko
- Helena Svět
-

Viz také:

- 17. srpen 19. srpen - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Srpen ja:8月18日 ko:8월 18일 ms:18 Ogos simple:August 18 th:18 สิงหาคม

Jan František Beckovský

Jan František Beckovský (18. srpen 1658 Havlíčkův Brod (tehdy Německý) – 26. prosinec 1722 Praha) byl český spisovatel, historik, překladatel a kněz. Vystudoval gymnasium v Německém Brodě a Brně a od roku 1680 studoval filosofii ve Vídni. Roku 1688 byl vysvěcen na kněze. Působil jako správce špitálu Elišky Přemyslovny v Praze.

Dílo

Psal především česky, ale i latinsky a německy.
- Poselkyně starých příběhův Českých – impulsem k napsání této knihy byla nedostupnost kroniky Václava Hájka z Libočan. V této kronice opravil některé nepřesnosti a chyby. Vydal pouze první díl (do r. 1526), druhý díl nedopsal, nebyl vydán. Toto dílo je psáno velice prokatolicky, zároveň však velmi vlastenecky.
- Druhý sloup nepohnutelnýho základu katolického živobytí Vytvořil nejstarší dochovaný herbář v Českých zemích, ten má 117 listù s zhruba 200 druhy sušených rostlin, u kterých uvádí mimo latinských a německých také české názvy. Je z něj zřejmé, že byl pouze botanik - amatér, protože některé rostliny jsou chybně pojmenovány. Přeložil asi 30 děl, jednalo se o životopisy svatých a náboženské spisy.

Odkazy

- Seznam českých spisovatelů
- Pobělohorská literatura Beckovský, Jan František Beckovský, Jan František Beckovský, Jan František Beckovský, Jan František Beckovský, Jan František Beckovský, Jan František Beckovský, Jan František

26. prosinec

26. prosinec je 360. den roku podle gregoriánského kalendáře (361. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 5 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1945 – Polsko anektovalo téměř celé Pruské Slezsko – viz Polské Slezsko
- 1991 – volby v Alžírsku vyhráhla Islámská fronta spásy (FIS) fundamentalistických muslimů
- 2004
- Ničivé zemětřesení postihlo v neděli ráno ostrov Sumatru. Zemětřesení a zvláště jím vyvolaná vlna tsunami o výšce až 10 metrů mají na svědomí zřejmě kolem 100 000 lidských životů. Milióny lidí přišly o přístřeší. Tsunami zasáhla většinu zemí obklopujících Bengálský záliv a Andamanské moře. Na Srí Lance zahynulo kolem 22 000 lidí, v Indonésii přes 45 000, na Indickém pobřeží je počet obětí nejméně 7 000. Tisíce lidí jsou stále pohřešovány. Podle seismologů dosáhla síla zemětřesení 8,9 stupňů Richterovy stupnice, což znamená asi čtvrté největší zemětřesení na Zemi od počátku měření roku 1899.
- Opakované druhé kolo prezidentských voleb na Ukrajině vyhrál opoziční lídr Viktor Juščenko se ziskem 52 % hlasů. Jeho protikandidát, předseda vlády Viktor Janukovyč, získal 44 %. Voleb se zúčastnilo 77 procent voličů.
- U Mezinárodní kosmické stanice ISS přistála ruská nákladní loď Progress s nákladem zásob a vánočních dárků pro dvoučlennou rusko-americkou posádku. Kosmonauté měli zásoby jen do poloviny ledna 2005.

Narození

Česko
- Svět
- 1791 – Charles Babbage, britský matematik († 18. října 1871)
- 1891 – Henry Miller, americký spisovatel († 7. června 1980)
- 1893 – Mao Ce-tung, čínský komunista († 9. září 1976)
- 1937 – Gnassingbe Eyadéma, prezident Toga († 5. února 2005)
- 1791 – Charles Babbage, britský matematik, filosof a informatik († 18. října 1871)

Úmrtí

Česko
- 1722 – Jan František Beckovský, český spisovatel a historik (
- 18. srpna 1658)
- 1978 – Ludvík Souček, český spisovatel (
- 17. května 1926) Svět
- 1624 – Simon Marius, německý astronom (
- 10. ledna 1573)

Svátky

Česko
- 2. svátek vánoční
- Štěpán Svět
-

Viz také:

- 25. prosinec 27. prosinec - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Prosinec ja:12月26日 ko:12월 26일 ms:26 Disember simple:December 26 th:26 ธันวาคม

1893

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1888 1889 1890 1891 1892 - 1893 - 1894 1895 1896 1897 1898 ----

Události

České země
- proces s Omladinou Svět
- 1. leden - Japonsko převzalo gregoriánský kalendář
- 17. leden - americké námořnictvo provedlo ozbrojenou intervenci na Havaji a svrhlo vládu královny Liliukalani
- 10. březen - Pobřeží slonoviny se stává francouzskou kolonií
- 22. červen - Victoria, vlajková loď britské středomořské flotily se během nacvičování změny sestavy srazila s lodí Camperdown a během deseti minut se potopila. Viceadmirál sir George Tryon zahynul.
- 27. srpen - Sea Islands Hurricane zasáhl Savannah, Charleston a Sea Islands, přes 1000 mrtvých
- 7. listopad - stát Colorado udělil ženám volební právo

Vědy a umění

České země Svět
- 1. únor - Thomas A. Edison dokončil stavbu prvního filmového studia
- 23. únor - Rudolf Diesel získal patent na dieselový motor
- 9. květen - první veřejná prezentace Edisonova 11/2 filmového projektoru

Narození

České země
- 8. června Marie Pujmanová, česká spisovatelka († 19. května 1958)
- 29. června - Eduard Čech, český matematik
- 18. srpen Čestmír Jeřábek, český spisovatel († 15. říjen 1981) Svět
- 12. leden - Hermann Göring, nacistický prominent
- 12. leden - Alfred Rosemberg, nacistický prominent
- 10. únor - Jimmy Durante
- 12. únor - Omar Bradley, americký generál
- 3. duben - Leslie Howard, americký herec
- 20. duben - Joan Miró, španělský malíř
- 23. duben - Allan Dulles, ředitel CIA
- 25. červen - Kurt "Martti" Wallenius, finský generál, politik a spisovatel
- 19. červenec Vladimír Vladimirovič Majakovskij, ruský básník a dramatik († 14. duben 1930)
- 26. prosinec - Mao Zedong

Úmrtí

Hlavy států

- Rakousko-Uhersko
- František Josef I.
- Papež
- Lev XIII. Kategorie:19. století ko:1893년 simple:1893

15. říjen

15. říjen je 288. den roku podle gregoriánského kalendáře (289. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 77 dní.

Události

Česko Svět
- 1582 – Ve většině katolických zemí začal platit gregoriánský kalendář. Po 4. říjnu následoval rovnou 15. říjen.
- 1997 – K Saturnu odstartovala americko-evropská kosmická sonda Cassini-Huygens.
- 2003 – Čína vyslala do vesmíru svého prvního kosmonauta. Jang Li-wej kroužil v lodi Šen-čou 5 kolem Země 21,5 hodin.

Narození

Česko
- Svět
- 70 př. n. l. – Publius Vergilius Maro († 21. září 19 př. n. l.)
- 1814 – Michail Jurjevič Lermontov, ruský básník, prozaik, dramatik († 27. července 1841)
- 1844 – Friedrich Nietzsche, německý filosof († 25. srpna 1900)
- 1929 – Milorad Pavić, srbský spisovatel
- 1953 – Walter Jon Williams, americký spisovatel

Úmrtí

Česko
- 1981 – Čestmír Jeřábek, český spisovatel (
- 18. srpna 1893)
- 2003 – Antonín Liška, biskup českobudějovický (
- 17. září 1924) Svět
- 1946 – Hermann Göring (sebevražda těsně před popravou), nacistický maršál a politik

Svátky

Česko
- Tereza Římskokatolická církev
- Terezie od Ježíše Svět
- Den bílé hole

Viz také:

- 14. říjen 16. říjen – kalendář Kategorie:Říjen ja:10月15日 ko:10월 15일 simple:October 15 th:15 ตุลาคม

1910

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1905 1906 1907 1908 1909 - 1910 - 1911 1912 1913 1914 1915 ----

Události

Česko
- sčítání lidu Svět
- 31. května Jižní Afrika získala nezávislost
- 5. října Portugalsko vyhlásilo republiku
- Portugalská píseň byla přijata jako oficiální hymna republiky
- vzducholodě se začali využívat k civilní letecké přepravě
- Britské Bečuánsko a Kapsko se stalo součástí dominia Jihoafrická unie (dnes Jihoafrická republika); Commonwealth
- Japonsko anektovalo Koreu
- vytvoření Jihoafrické unie

Vědy a umění

- vznikl pojem Expresionismus
- malíři vydali kubistický manifest
- založena skupinu Sursum
- Thomas Morgan prokázal že chromozómy nesou genetickou informaci

Nobelova cena

Narození

Česko
- 18. srpna Alexej Čepička, český politik († 30. září 1990)
- 17. září František Hrubín, český spisovatel († 1. března 1971) Svět
- 5. ledna Štefan Luby, slovenský právník († 10. října 1976)
- 7. února Max Bense, německý filosof († 24. dubna 1990)
- 26. května Imi Lichtenfeld, tvůrce bojového systému Krav Maga († 9. ledna 1998)
- 19. října Subrahmanyan Chandrasekhar, americký astrofyzik a matematik indického původu († 21. srpna 1995)
- 19. prosince Jean Genet, francouzský básník († 15. dubna 1986)

Úmrtí

Česko
- 6. prosince Gabriel Blažek, český matematik (
- 20. září 1842) Svět
- 20. listopad Lev Nikolajevič Tolstoj, ruský spisovatel a filosof (
- 9. září 1828)
- 27. květen Robert Koch, německý lékař a zakladatel bakteriologie (
- 27. květen 1843)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1910年 ko:1910년

30. září

30. září je 273. den roku podle gregoriánského kalendáře (274. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 92 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1906 Jaromír Tomeček, český spisovatel († 15. července 1997) Svět
-

Úmrtí

Česko
- 1980 Vojtěch Cach, český spisovatel Svět
-

Svátky

Česko
- Jeroným Svět
- Mezinárodní den překladu

Viz také:

- 29. září 1. říjen - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Září ja:9月30日 ko:9월 30일 simple:September 30

1830

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1825 1826 1827 1828 1829 - 1830 - 1831 1832 1833 1834 1835 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Česko
- 24. únor Karolína Světlá, česká spisovatelka († 7. září 1899) Svět

Úmrtí

Hlava státu

- František I. Kategorie:19. století ko:1830년

21. listopad

21. listopad je 325. den roku podle gregoriánského kalendáře (326. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 40 dní.

Události

;Česko
- 1344 – Jan Lucemburský položil základní kámen ke gotické novostavbě chrámu sv. Víta.
- 1347 – Karel IV. založil v Praze Na Slovanech klášter slovanských benediktinů (Emauzy). Svět
- 235 – Anterus zvolen papežem.
- 533 – Justinián I. publikuje Digesta a Institutiones Iustiniani.
- 1789 – Severní Karolína se stala 12. státem USA.
- 1877 – Thomas Edison oznámil objev fonografu, přístroje, který umí zaznamenat zvuk.
- 2002 – NATO pozvalo Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko na vstupní rozhovory o členství.

Narození

Česko
- 1959 – Vítězslav Dostál, český cyklista a cestovatel Svět
- 1694 – Voltaire, francouzský spisovatel († 30. května 1778)
- 1854 – Benedikt XV., 258. Papež († 22. ledna 1922)
- 1933 – Henry Warren Hartsfield, Jr., americký astronaut
- 1965 – Björk, islandská zpěvačka, písničkářka a herečka

Úmrtí

Česko
- 1870 – Karel Jaromír Erben, český spisovatel, básník (
- 7. listopadu 1811)
- 1999 – Josef Lux, český politik (
- 1. února 1956)
- 2000 – Emil Zátopek , český sportovec (
- 19. září 1922) Svět
- 496 – Papež Gelasius I.
- 1555 – Georgius Agricola, německý učenec (
- 24. března 1490)
- 1844 – Ivan Andrejevič Krylov, ruský bajkař (
- 13. února 1769)
- 1916 – František Josef I., rakouský císař, (
- 18. srpna 1830)
- 1953 – Felice Bonetto, italský automobilový závodník, účastník mistrovství světa Formule 1 (
- 9. června 1903)
- 1970 – Chandrasekhara Venkata Raman, indický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (
- 1888)
- 1996 – Abdus Salam, pákistánský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (
- 1926)

Svátky

Česko
- Albert Katolický kalendář
- Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě Svět
- Světový den pozdravů
- Světový den televize

Viz také:

- 20. listopad 22. listopad – kalendář Kategorie:Listopad ja:11月21日 ko:11월 21일 simple:November 21

1922

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1917 1918 1919 1920 1921 - 1922 - 1923 1924 1925 1926 1927 ----

Události

Česko
- Holešovice a Vinohrady byly připojeny k Praze
- Byl založen fotbalový klub FC Baník Ostrava Svět
- 28. února Egypt vyhlásil nezávislost
- 28. října se po pochodu na Řím chopil v Itálii Benito Mussolini
- 6. prosince získala Irská republika mezinárodní uznání
- 6. února byl zvolen novým papežem Pius XI.

Vědy a umění

- Literární skupina vydala manifest
- založena British Broadcasting Company

Nobelova cena

Narození

Česko
- 19. ledna Taťjana Hašková, česká překladatelka († 4. březen 1985)
- 7. února Jan Skácel, český básník († 7. listopadu 1989)
- 14. dubna Stella Zázvorková, česká herečka († 18. května 2005)
- 20. červenec Josef Rumler, český básník a literární kritik († 1. listopadu 1999)
- 22. srpna - Miloš Kopecký, český herec
- 4. září Filip Jánský, český spisovatel († 20. srpen 1987)
- Zdeněk Liška, český skladatel filmové hudby († 1983) Svět
- 5. března Pier Paolo Pasolini, italský spisovatel a režisér († 2. listopadu 1975 zavražděn)
- 12. března Jack Kerouac, americký spisovatel († 21. října 1969)
- 13. dubna John Gerard Braine, anglický spisovatel († 28. října 1986)
- 16. dubna Kingsley Amis, anglický spisovatel († 22. října 1995)
- 30. června Miron Białoszewski, polský básník († 17. června 1983)
- 18. srpna Alain Robbe-Grillet, francouzský spisovatel
- 15. říjen Angelica Rozeanuová, rumunská stolní tenistka
- 3. listopadu Anton Myrer, americký spisovatel († 19. leden 1996)
- 9. listopadu Imre Lakatos, maďarsko-britký filosof († 2. února 1974)
- 11. listopadu Kurt Vonnegut Junior, americký spisovatel

Úmrtí

Česko
- 3. srpen Matyáš Lerch, český matematik (
- 20. února 1860) Svět
- 22. leden - Camille Jordan, francouzský matematik (
- 5. leden 1838)
- 1. dubna Karel I., císař rakouský (
- 17. srpna 1887)
- 18. listopad Marcel Proust, francouzský spisovatel (
- 10. červenec 1871)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1922年 ko:1922년 simple:1922

Alain Robbe-Grillet

Alain Robbe-Grillet [Rob grije] (18. srpna 1922 Brest) je francouzský spisovatel a literární teoretik a filmový režisér, jeden ze zakladatelů nového románu.

Život

Robbe-Grillet střední školu vystudoval v Brestu. Během druhé světové války pracoval v německé továrně na tanky. Po válce studoval v Paříži vysokou zemědělskou školu se zaměřením na tropické a subtropické (nebo přesněji koloniální) zemědělství, po jejím absolvování (1945) pracoval v národním statistickém a ekonomickém ústavu, kde se zabýval výzkumem hormonů. Působil rovněž na Martiniquu a v Západní Indii, kde se věnoval kultivaci banánu, čehož později využil ve své literární kariéře. Od roku 1955 působil jako poradce prestižní francouzské knižní edice Les Editions de Minuit. Od té doby se věnuje literatuře a filmu, při této činnosti ještě přednášel na několika švysokých školách nejen v Evropě, ale i v USA. Svůj první román, Un régiside, napsal Robbe-Grillet už na konce 40. let, ale kniha byla publikována až v roce 1949. Jeho první vydanou knihou byl detektivní román Les Gommes (česky Gumy) z roku nového románu]]. Ve stejném duchu vznikly i jeho další práce, romány La Jalousie (česky Žárlivost) z roku [[1957, který Vladimir Nabokov nazval nejlepším románem století, a Dans le Labyrinte z roku 1959. V roce 1963 vydal teoretickou stať o umění románu Pour un Nouveau Roman (česky Za nový román). Přestože La Jalousie znamenala pro francouzského nakladatele značný finanční neuspěch, byla v brzké době přeložena do řady cizích jazyků. Robbe-Grillet napsal několik filmových scénářů. Nejznámějším z nich je L'Année dernière à Marienbad (česky Loni v Marienbadu) natočený v roce 1961. V roce 1975 vytvořil spolu s malířem René Margrittem knihu La Belle captive, ve které se propojuje Robbe-Grilletův text a Magrittovy kresby. Zatím poslední knihou Alaina Robbe-Grilleta je detektivní román se špionážní zápletkou La Reprise, odehrávající se v poválečném Berlíně. Alainu Robbe-Grilletovi byly uděleny čestné doktoráty univerzit ve Washingtonu a New Yorku. Je rytířem Řádu česné legie za zásluhy v oblasti umění a literatury. V roce 2004 vstoupil do prestižní Francouzské akademie. Jeho manželkou je francouzská spisovatelka Catherine Robbe-Grillet.

Dílo

Literární tvorba

Ve svém díle potlačoval časovou chronologii a logiku příběhů, programově se nezabýval psychologií, tvrdil, že literární tvorba nemůže sloužit ničemu a nikomu, tím vlastně odmítl jakoukoliv literaturu, včetně své (napsal několik obhajob nového románu - obhajoba slouží novému románu). Prohlášením, že neexistuje nic než rukopis zrušil vztah mezi obsahem a formou. To samozřejmě vylučuje jakýkoliv popis jeho děl a u podstatné části populace i snahu tato díla číst.
Postupně se dostal do světa tvarů, čímž zrušil význam, zrovnoprávnil vztah člověka s ostatními živými tvory a ty pak zrovnoprávnil s neživou přírodou. Jeho vnímání vedlo k tomu, že nakonec popřel chování jako takové - "žádná věc ani čin nemůže být velkolepá, nebo krásná, čin nemůže být dobrý ani zlý, vše prostě je." Všechna svá díla považuje za autobiografická, vyznávaje zásadu Clauda Simona, že vše je autobiografické, dokonce i fikce. Od 80. let vytvořil několik autobiografických knih (např. Les derniers jours de Corinthe). Robbe-Grillet zastává názor, že život ani smysluplný, ani absurdní, ale zkrátka jednoduchý. Absurditu vytrvalého hledání smyslu ironizoval v řadě svých děl (mj. Les Gommes a L'Année dernière à Marienbad).

Romány

- Les Gommes, 1953 (česky Gumy, překl. Svatopluk Horečka, 1964).
- Le Voyeur, 1955 (Čumil).
- La Jalousie, 1957 (Žárlivost, překl. Alena Hartmanová, 1965).
- Dans le labyrinte, 1959 (V bludišti).
- Instantanés, 1962 (Okamžiky).
- La Maison de rendez-vous, 1965, (česky Dům milostných schůzek, překl. Marek Sečkař, 2004)
- Projet pour une révolution à New-York, 1970 (Projekt revoluce v New Yorku).
- La Belle Captive, 1975 (Krásná zajatkyně).
- Topologie d'une cité fantôme, 1976, Topologie neviditelného města).
- Souvenirs du Triangle d'Or, 1978.
- Un régicide, 1978 (Královražda).
- Genie|Djinn, 1981 (Džin).
- Le Miroir qui revient, 1984 (Angelika čili Okouzlení).
- Les derniers jours de Corinthe, 1985 (Poslední dny Korintu).
- Angélique, ou, L'Enchantement, 1987 (Angelika čili Okouzlení).
- La reprise, 2001 (Opakování).

Ciné-romány

- L'Année dernière à Marienbad, 1961, (česky Loni v Marienbadu).
- L'Immortelle, 1963.
- Glissements progressifs du plaisir, 1974.

Eseje

- Pour un Nouveau Roman, 1963 (Za nový román, překl. Petr Pujman, 1970).
- Le voyageur, essais et entretiens, 2001.

Filmová tvorba

Jeho snahou bylo vytvořit "objektivní pohledem kamery", čehož dociloval umístěním kamery jakoby v hlavě postavy - vypravěče. Zachycoval svět samostatně a nezávisle na existujících věcech. Prostředkem přiblížení k neproniknutelné skutečnosti se staly věcné a detailní záznamy. Časté opakování podrobných, až geometrických popisů, vzpomínek či halucinačních představ vytvářelo u diváka pocit, že dílo může mít nějakou logiku. Jako herec vystoupil ve filmu Le Temps retrouvé (Čas znovu nalezený) režiséra Raoula Ruize. V této adaptaci posledního dílu Proustova Hledání ztraceného času ztvárnil epizodní roli Goncourta.
- L'Année dernière à Marienbad, 1962, (česky Loni v Marienbadu). Scénář.
- Begegnung mit Fritz Lang, 1963. Scénář.
- L'Immortelle, 1963. Scénář i režie
- Trans-Europ-Express, 1966. Scénář i režie.
- L'Homme qui ment, 1968. Scénář i režie.
- L'Éden et après, 1970. Scénář i režie-
- Glissements progressifs du plaisir, 1974. Scénář i režie.
- Le Jeu avec le feu, 1975. Scénář i režie.
- La Belle captive, 1983. Scénář a režie.
- Un bruit qui rend fou, 1995. Spolupráce na scénáři a režii.
- Taxandria, 1996. Spolupráce na scénáři.

Souvislosti

V 60. letech patřila díla Alaina Robbe-Grilleta oblíbeným diskusním tématům v literárních kruzích i v tehdejším Československu, což ve svém románu Soukromá vichřice ironizoval Vladimír Páral.

Odkazy

- Nový román
- Seznam francouzských spisovatelů

Externí odkazy

- rozhovor a ukázka z díla [http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=13785] Robbe-Grillet, Alain Robbe-Grillet, Alain Robbe-Grillet, Alain

Čingischán

Čingischán (též Čingizchán, Džingischán, rodným jménem Temüdžin) byl sjednotitelem mongolských kmenů, prvním Velkým chánem Mongolů a jedním z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů na světě. Narozen pravděpodobně v roce 1162 (nebo 1155, 1161 či 1167), zemřel 18. srpna 1227.

Cesta k moci

Čingischánovým otcem byl Yesugei, vůdce jednoho z mongolských kmenů. V roce 1175 byl zavražděn Tatary. Mladý Temüdžin byl posléze svým vlastním kmenem vyhnán a stal se spolu se svou rodinou kočovníkem, podle jiných pramenů byl také načas uvrhnut do otroctví. Když se ve svých 20 letech oženil s Borte, vysoce postavenou ženou z kmene Kerejtů, Temüdžinova společenská pozice tím značně vzrostla. Následně se stává silným kmenovým vůdcem. Zprávy o Temüdžinově spojenectví s částečně christianizovanými Kerejty (viz Nestoriánská církev) se dostaly až do Evropy, kde se také šířila fáma, že Temüdžin je bájný kněz Jan. Později byl Temüdžinův kmen přepaden sousedy a Borte unesena, spojil se tedy s mongolskými vůdci Toghrilem a Jamukou (Džamuchou) a nepřátele porazil. S Jamukou se následně dostal do mocenského sporu o výsadní politické postavení mezi Mongoly. Temüdžin společně s Toghrilem nakonec nad Jamukou zvítězil a získal dominantní pozici mezi všemi mongolskými kmeny. V roce 1198 se Temüdžinovi podařilo porazit sousední kmeny Tatarů. V roce 1202 se vypořádal i s odpůrci v řadách Mongolů, včetně Jamuky. Ten samý rok zcela vyhladil Tatary a roku 1203 porážkou svého bývalého přítele Toghrila (Torgrulchána či Ongchána) odstranil zbytky vojenské opozice mezi kmeny.

Velkým chánem

V roce 1206 byl všemi vůdci mongolských kmenů na Velkém mongolském sněmu (tzv. Kurultaj) jmenován Čingischánem, v překladu velkým (univerzálním) vladařem, stal se prvním Velkým chánem všech Mongolů. Za svoje sídelní město ustanovil Karakorum (v dnešním východním Mongolsku). Pravděpodobně díky vnitřním sociálním problémům zahájil v roce 1211 Čingischán mohutnou vojenskou expanzi, která ve výsledku znamenala dobytí Číny, Střední Asie, Persie a dalších území. Čingischánova vojska pronikla roku 1213 na pěti místech Velkou čínskou zdí a zaútočila na říši Ťin v severní Číně. Mongolové porazili hlavní síly nepřítele a v roce 1215 se zmocnili dnešního Pekingu, který nechali vyplenit. Ťinský císař, Süan-cung uprchl s dvorem do Kchaj-fengu, kde Ťinové Mongolům vzdorovali až do roku 1234.

Zničení karakitanské a chorezmské říše

Proti rychlé mongolské ofenzivě se postavila karakitanská říše (Západní Liao, ležící ve Střední Asii), ta byla do roku 1217 smetena vedlejšími oddíly Čingischánových vojsk. Čingischán dále pokračoval v tažení na západ se čtyřmi armádami, třem z nich veleli jeho synové Ogataj, Džudži a Džagataj. V letech 1218-1224 se zmocnili Chorezmské říše a jejích center Samarkandu, Buchary a Chorezmu (v dnešním Uzbekistánu). Města, která do té doby zažívala velký politický i ekonomický rozkvět, byla zničena a velká část obyvatelstva pozabíjena. Chorezmský šáh Mohammad prchal před Čingischánovými válečníky Subotajem a Čepem směrem ke Kaspickému moři, kde v roce 1221 zemřel. Mezitím se Mohammedův syn šáh Džellaluddín při řece Indus pokusil Mongolům vzdorovat a roku 1221 vytvořil novou armádu, se kterou se mu zprvu podařilo vyhrát nad nepočetnými vedlejšími mongolskými oddíly. Hlavní síly vedené Čingischánem však brzy přinutily Džellaluddínovo vojsko na břehu Indu k ústupu, sám Džellaluddín uprchl skokem ze skály do řeky. Čingischán poté rozkázal prohledat celou severozápadní Indii, ale Džellaludín nalezen nebyl. Sám nakonec utekl až do Persie.

Tažení do Evropy

Zatímco Čingischán setrvával v oblasti Střední Asie, mongolští vojevůdci Subotaj a Čepe si mezitím razili cestu do Evropy. Po vítězných bitvách roku 1221 v dnešním Ázerbájdžánu a Arménii zamířili přes Kavkaz na sever k řece Kubáň, kde porazili Kumány (Polovce) a zmocnili se okolního území až k severnímu břehu Kaspického moře. Přemístili se pak směrem k Azovskému moři, kde na řece Kalce roku 1223 zcela rozdrtili spojená vojska Kumánů a ruských knížat v čele s kyjevským velkoknížetem Mstislavem III. Vítězná vojska se přesunula na Krym a posléze na Ukrajinu, záhy se ale stáhla a zamířila směrem k hlavním silám Čingischánovým. Čepe na cestě zpátky zemřel.

Dobývání v Číně

Čingischán se po definitivní porážce nepřítele na západě zaměřil na zničení dynastie Západní Sia v severní Číně. Na zamrzlé řece Jang-c' Mongolové čínské vojsko na hlavu porazili. Čingischán pak opět vytáhl proti severočínské dynastii Ťin, v roce 1227 v průběhu tohoto tažení zemřel. O místě Čingischánova hrobu existují četné legendy, ve skutečnosti je ale lokalita dosud zcela neznámá. Vlády obrovské Mongolské říše, vytvořené Čingischánem, se ujal jeho syn Ogataj.

Úspěch a následky mongolského tažení

Úspěšná překonání nepřátel, které Čingischán a jeho vojevůdci porazili, záleželo na perfektní organizovanosti mongolské armády, její nezvykle velké mobilitě, okamžité připravenosti mongolského vojáka k boji, jež se nevylučovala s jeho kočováním v době míru, dále nepřekonatelném umění mongolských jezdců a lučištníků, konečně také na znalosti taktických a strategických postupů (včetně propracované vojenské špionáže), které Mongolové postupně získávali při svém dobývání. Mongolská říše, kterou po sobě Čingischán zanechal, měla propracovaný a pevně zavedený správní systém a byla vnitřně dostatečně jednotná. I když následně došlo k jejímu rozpadu, nástupnické (veskrze dynastické) státy ovládané potomky Čingischána přetrvaly několik staletí. Ten poslední, Krymský chanát, zanikl až koncem 18. století.

Potomci Čingischána

# Džudži, jeho synové byli Urdu, Šejbají a Batú, který založil Zlatou hordu ve východní Evropě a západní Asii # Džagataj (Čagataj), zakladatel středoasijského čagatajského chanátu # Ogataj (Ögedej), v letech 1227-1241 Velkým chánem, vládce v Mongolsku a severní Číně, jeho synové byli Gujuk a Kadan # Tulichán, vládce východního Mongolska, jeho synové byli Kublaj, Mongej a Hulagu

Podívejte se též na

- Mongolsko
- Tamerlán
- Chán Kategorie:Mongolsko Kategorie:Panovníci ja:チンギス・ハーン ko:칭기즈 칸 ms:Genghis Khan simple:Genghis Khan th:เจงกีส ข่าน

1162

Století: 11. století - 12. století - 13. století Roky: 1157 1158 1159 1160 1161 1162 1163 1164 1165 1166 1167

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Kategorie:12. století ko:1162년

1161

Století: 11. století - 12. století - 13. století Roky: 1156 1157 1158 1159 1160 1161 1162 1163 1164 1165 1166

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Kategorie:12. století ko:1161년

1850

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1845 1846 1847 1848 1849 - 1850 - 1851 1852 1853 1854 1855 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Česko
- 6. ledna Ladislav Stroupežnický, český dramaturg († 11. srpna 1892)
- 7. března Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident († 14. září 1937) Svět

Úmrtí

Česko Svět
- 18. srpen Honoré de Balzac, francouzský spisovatel (
- 20. květen 1789)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1850년 simple:1850

Honoré de Balzac

Honoré de Balzac [balzak], vlastním jménem Balsa (20. května 1789 – 18. srpna 1850), byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu. Bývá považován za zakladatele moderního románu. Pocházel ze selské rodiny, ale podařilo se mu vystudovat práva. Celý jeho život je provázen snahou dostat se do vyšší (aristokratické) společnosti, z této snahy vyplývají i jeho neustálé finanční potíže. Když na tom byl finančně dobře, nakoupil akcie, ale zkrachoval. Byl poté nucen psát velmi intenzivně, aby zaplatil své dluhy. Psal pouze pro výdělek (to v jeho době nebylo obvyklé) a výhradně v noci. Roku 1833 se seznámil s paní Hanskou, dcerou ruskopolského šlechtice, se kterou se pár měsíců před svou smrtí oženil (po smrti jejího manžela). Několikrát se pokusil o sebevraždu.

Dílo

Z jeho díla se zachovalo velmi málo. Nejprve psal tzv. černé romány, které později zavrhl. Je považován za zakladatele kritickorealistického románu. Ve svých dílech projevil smysl pro detail, měl znalost prostředí i postav, které popisuje. Snažil se popsat všechny typy šlechticů a jejich životní situace. Vždy stál na jejich straně. Ve všech jeho románech jde o vystihnutí převládajících morálních vlastností. Většina jeho románů byla pokládána za nemravnou četbu. Plánoval napsat 137 knih.
- Rozmarné povídky
- Mistr Kornelius
- Ludvík Lambert
- Evženie Gramdetová
- Výjevy z pařížského života
- Výjevy ze soukromého života
- Filosofické studie
- Modesta Mignonová
- Beatrice
- Sestřenice Běta
- Bratranec Pons
- Maloměšťáci
- Venkované
- Dopisy Cizince
- Lidská komedie - obsáhlý cyklus zobrazující francouzskou společnost na počátku 19. století. Obsahuje 90 románů a povídek, z nichž většina vyšla v časopisech i knižně. Předmluva k tomuto dílu je manifestem realistického umění. Název dostala podle jeho způsobu nazývání života - velká komedie.
- Otec Goriot - součást trilogie Lidská komedie. Realistický román, jehož hlavní postavou je bohatý, spokojený a šťastný člověk - pan Goriot. Nastěhuje se do penzionu paní Vauguerové, kam ho chodí navštěvovat jeho dvě dcery. Ty ho však nenavštěvují z lásky, ale ze zištných důvodů, což on nechce vidět. Dcery ho nakonec oberou o všechen majetek a on umírá opuštěn v chudobě.
:Celým dílem provádí taktéž příběh Evžena Rastignaca - student, který se snaží začlenit do Pařížské vyšší společnosti. Ctí otce Goriota a zároveň je zamilován do jeho dcery. Rastignac jako jediný setrvá u umírajícího Goritota, jeho vlastní dcery ho nechají napospas.
- Ztracené iluze - součást trilogie lidská komedie.
- Lesk a bída kurtizán - součást trilogie Lidská komedie. Román popisuje prostředí vznešené francouzské společnosti a pařížského podsvětí. Toto dílo vyznívá jako ostrá kritika francouzské buržoazie.
- Šagrénová kůže
- Venkovský lékař
- Hledání absolutna
- Lilie v údolí
- Stará panna

Podívejte se též na

- Seznam francouzských spisovatelů
- Francouzská literatura
- Kritický realismus
- Realismus

Externí odkazy

[http://www.biblioweb.org/-BALZAC-Honore-de-.html Biografie, bibliografie] (francouzsky) Balzac, Honoré de Balzac, Honoré de Balzac, Honoré de Balzac, Honoré de ja:オノレ・ド・バルザック ko:오노레 드 발자크

20. květen

20. květen je 140. den roku podle gregoriánského kalendáře (141. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 225 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1498 - Portugalec Vasco de Gama, přistál v Kalikatu na západním pobřeží Přední Indie a objevil mořskou cestu do Indie.
- 1927 - americký pilot Charles A. Lindbergh odstartoval z Long Islandu do Paříže. Jako první člověk na světě přeletěl bez mezipřistání Atlantský oceán. Let trval 33 hodin a 29 minut.
-

Narození

Česko
- Svět
- 1789 Honoré de Balzac, francouzský spisovatel († 18. srpen 1850)

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1506 - Kryštof Kolumbus - italský mořeplavec, objevitel Ameriky (1492).

Svátky

Česko
- Zbyšek Svět
-

Viz také:

- 19. květen 21. květen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Květen ja:5月20日 ko:5월 20일 simple:May 20 th:20 พฤษภาคม

1789

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1784 1785 1786 1787 1788 - 1789 - 1790 1791 1792 1793 1794 ----

Události

- 14. července byla dobyta Bastilla v Paříži
- George Washington je zvolen prvním prezidentem Spojených států amerických

Vědy a umění

Narození

Česko
- nebo 1792 Josef Linda, český spisovatel († 10. února 1834) Svět
- 20. květen Honoré de Balzac, francouzský spisovatel († 18. srpen 1850)

Úmrtí

Hlava státu

- USA - george Washington Kategorie:18. století ko:1789년 ms:1789 simple:1789

2004

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 1999 2000 2001 2002 2003 - 2004 - 2005 2006 2007 2008 2009 ----

Události

Leden

- 3. ledna
- Letadlo egyptských aerolinií Flash Airlines se zřítilo do Rudého moře u pobřeží Egypta. Při katastrofě zahynulo všech 148 lidí na palubě.
- 3. ledna
- Sonda NASA MER-A (Spirit) přistála na Marsu.
- 4. ledna
- Michail Saakašvili zvítězil v prezidentských volbách v Gruzii.
- 13. ledna
- Při havárii letadla uzbeckých aerolinií v Taškentu zahynulo 37 lidí.
- 24. ledna
- Sonda NASA MER-B (Opportunity) přistála na Marsu.
- 28. ledna
- V Londýně jsou zveřejněny výsledky šetření lorda Huttona ohledně sebevraždy britského zbrojního experta Davida Kellyho. Zpráva je příznivá pro britskou vládu, která prý nezkreslila údaje výzvědných služeb o zbraních hromadného ničení v Iráku; naopak ostře je zde kritizována BBC.

Únor

- 6. února
- Sebevražedný útočník zabil 41 cestujících v moskevském metru. Odpovědnost za útok je připisována čečenským separatistům.
- 10. února
- Při sebevražedném útoku automobilem naloženým výbušninami na policejní náborové středisko jižně od Bagdádu zahynulo přinejmenším 50 osob.
- 18. února
- Výbuch vlaku přepravujícího benzín, hnojiva a síru v Iránu zabil 320 lidí.

Březen

- 7. března
- Austrálie: Odstartoval úvodní závod nového ročníku formule 1, Grand Prix Austrálie. Vítězem se stal Michael Schumacher na voze Ferrari.
- 11. března
- Při deseti výbuších ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí. Vláda z útoku, ke kterému došlo tři dny před volbami, obvinila baskickou extrémistickou organizaci ETA, skutečnými pachateli však zřejmě byli muslimští fundamentalisté.
- 14. března
- V parlamentních volbách ve Španělsku zvítězila Socialistická strana vedená José Luisem Rodríguezem Zapaterou nad Lidovou stranou dosavadního premiéra José María Aznara. Zapatera prosazoval stažení španělských vojáků z Iráku.
- 21. března
- Malajsie: Druhý závod Formule 1, Grand Prix Malajsie vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 29. března
- Rozšíření NATO o Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Duben

- 3. dubna
- Při výbuchu bomby v madridském bytě zahynul španělský policista a 5 osob podezřelých z účasti na atentátech v Madridu 11. března tohoto roku.
- 4. dubna
- Bahrajn - Třetí závod Formule 1, Grand Prix Bahrajnu, vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 17. dubna
- Při raketovém útoku z izraelské helikoptéry na svůj automobil byl zabit vůdce Hamasu v Pásmu Gazy Abdel Azíz al-Rantísí.

Květen

- 1. května
- Rozšíření Evropské unie o Českou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Červen

- 21. června
- SpaceShipOne jako první soukromá kosmická loď dosáhla hranic vesmíru.
- 28. června
- Američany vedená okupační správa formálně předala suverenitu nad Irákem prozatímní irácké vládě.
- 30. června
- V Iráku začala předběžná slyšení v rámci procesu s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem.

Červenec

- 1. července
- Sonda Cassini-Huygens navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu.
- 4. července
- Mistry Evropy ve fotbale se staly Řekové, kteří porazili v Lisabonu domácí Portugalsko 1:0.
- 25. července
- Na 100 000 odpůrců plánu Ariela Šarona na odchod Izraele z okupovaného Pásma Gazy vytvořilo lidský řetěz 90 kilometrů dlouhý, táhnoucí se z Pásma Gazy až do Jeruzaléma.

Srpen

- 1. srpna
- Při požáru supermarketu v Asunciónu v Paraguayi zahynulo přes 400 lidí.
- 3. srpna
- Při výbuchu v pásmu Gazy zahynuli 3 Palestinci.
- 4. srpna
- Český prezident Václav Klaus jmenoval novou vládu Stanislava Grosse.
- 5. srpna
- Při ofenzívě amerických sil v Iráku proti místním ozbrojencům byly zabity desítky až stovky lidí.
- 6. srpna
- Cena ropy vystoupala na jednadvacetileté maximum cen téměř 45 dolarů za barel.
- 10. srpna
- Při dvou bombových útocích v Istanbulu zahynuli 2 lidé a 7 jich bylo zraněno.
- V Německu pokračuje [http://zpravy.atlas.cz/clanek.aspx?rubrika=241&clanek=724 kontroverse] o novém pravopisu.
- 12. srpna
- Americká armáda a jednotky tzv. dočasné irácké vlády zahájily velkou ofenzívu proti stoupencům šiítského duchovního Muktady Sadra. Trh s ropou reagoval překročením hranice 45 dolarů za barel.
- 13. srpna
- V Aténách začaly letní olympijské hry.
- 16. srpna
- Na následky autonehody zemřel trenér české hokejové reprezentace Ivan Hlinka.
- 24. srpna
- Vláda Stanislava Grosse získala ve 22:00 důvěru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Září

- 1. září
- Rusko čelí vlně teroristických útoků. Výbuch na autobusové zastávce, exploze dvou letadel, útok u stanice metra a stovky zajatých dětí ve škole v Beslanu – to vše za jediný týden vyděsilo ruské obyvatelstvo. Prezident Putin zatím nijak nereagoval.
- 3. září
- Ruské jednotky obsadily školu v Beslanu, ve které teroristé drželi mnoho dětí, jejich rodičů a učitelů; podle oficiálního oznámení „většina“ rukojmích přežila.
- 4. září
- Po upřesněných informací přesáhl počet obětí při obsazení školy 350, z toho 156 dětí.
- 7. září - 12. září
- Česká republika: Mistrovství světa v rádiovém orientačním běhu (Brno)
- 15. září
- Společnost Microsoft uvolnila českou aktualizaci opravného balíčku "Service Pack 2" pro operační systém Windows XP. Balíček má řešit bezpečnostní problémy systému, ale řada komentátorů jeho nasazení nedoporučuje vzhledem k nekompatibilitě s některými aplikacemi pro Windows.
- 16. září
- Na pobřeží USA dorazil hurikán Ivan a už má v USA na svědomí dva lidské životy. Mrtví jsou hlášeni z floridského Panama City. Hurikán Ivan má nyní rychlost 217 kilometrů v hodině a k USA se blíží z karibské oblasti, kde v minulých dnech zabil na 70 lidí.
- 17. září
- Radikální vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev se na internetu přiznal k odpovědnosti za poslední teroristické útoky v Rusku – ve škole v Beslanu, pumové útoky na dvě dopravní letadla v srpnu a na moskevské metro.
- 22. září
- Česká vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 83,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu činí 908,4 miliardy korun, příjmy 824,8 miliardy. Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený takzvaným konvergenčním programem. K jeho plnění se Česká republika zavázala u Evropské unie
- 25. září
- V lázeňském městečku Honfleur na severním pobřeží Francie zemřela ve věku 69 let spisovatelka Françoise Saganová. Svůj první a nejslavnější román Bonjour Tristesse (Dobrý den, smutku) publikovala v roce 1954 v osmnácti letech. Za svůj život napsala více než čtyřicet dalších knih.
- 26. září
- Hurikán Jeanne dorazil k pobřeží Floridy, když předtím způsobil tragické ztráty na životech (možná až 1 500 obětí) na Haiti.

Říjen

- 3. října
- Ve věku osmdesáti let zemřel herec Luděk Kopřiva. Už několik let trpěl Parkinsonovou nemocí. Divákům zřejmě nejvíc utkvěl v paměti jako farář Otík ze série komedií Slunce, seno... režiséra Zdeňka Trošky, nebo v roli tanečního mistra Huga z prvního dílu filmové série o "Básnících" režiséra Dušana Kleina.
- 4. října
- Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla udělena americkým vědcům Richardu Axelovi a Lindě B. Buckové za výzkum čichových receptorů. Cena jim bude předána na ceremoniálu, který se koná 10. prosince ve Stockholmu.
- 4. října
- Komerční kosmické plavidlo SpaceShipOne získalo cenu 10 milionů dolarů za dvojnásobný výlet do kosmického prostoru (výška letu nad 100 km) během jednoho týdne.
- 5. října
- Nobelova cena za fyziku byla udělena americkým vědcům Davidu J. Grossovi, H. Davidu Politzerovi a Franku Wilczekovi.
- 6. října
- Nobelova cena za chemii byla udělena Aaronu Ciechanoverovi, Avramu Hershkovi (oba Izrael) a Irwinu Roseovi (USA) za objev degradace proteinů za přítomnosti ubikvitinu.
- Cena americké lehké ropy West Texas v poledne dosáhla 51,48 dolarů za barel. Na nejvyšší ceně v historii vyskočila i severomořská ropa Brent - 47,50 dolarů.
- 7. října
- Nobelova cena za literaturu byla udělena rakouské spisovatelce Elfriede Jelinekové.
- Při třech teroristických útocích v letoviscích na egyptském pobřeží Rudého moře v oblasti Sinaje přišlo o život minimálně 31 lidí a 122 je zraněno. K útokům se přihlásily tři teroristické organizace. Většina obětí pochází z Izraele.
- 8. října
- Nobelova cena míru byla udělena Keňance Wangari Maathaiové.
- 9. října
- Volby v Austrálii vyhrála vládní Liberálně-národní koalice, Labouristická strana zůstává v opozici.
- Dosud největší obecní referendum v historii České republiky je neplatné. O plánu na odsun hlavního nádraží v Brně přišlo hlasovat jen 24,9 procent voličů, pro platnost referenda by bylo potřeba alespoň 50% účast. 85,1 % hlasujících bylo proti přesunu nádraží ze současné polohy.
- První prezidentské volby v Afgánistánu skončily ve zmatku. 15 z osmnácti prezidentských kandidátů vyzvalo k bojkotu voleb po zjištění, že údajně nesmytelný inkoust, sloužící k označování voličů, kteří již hlasovali, lze velmi snadno smýt. Oficiální volební komise volby nepřerušila, ale slíbila, že stížnosti prošetří.
- 11. října
- Nositeli Nobelovy ceny za ekonomii se v letošním roce stali Finn E. Kydland z Norska a Edward C. Prescott ze Spojených států. Ocenění získali za přínos k dynamické makroekonomice.
- 14. října
- Z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala nad ránem ruská transportní kosmická loď Sojuz TMA-5. Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS veze novou tříčlennou posádku. Dopraví do kosmu dva nové stálé členy posádky ISS, ruského kosmonauta Saližana Šaripova a amerického Leroye Chiaa.
- 15. října
- Sunnitští muslimové zahájili ramadán.
- 16. října
- Druhé kolo doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR vyhrál v Praze 4 František Příhoda (ODS), který porazil Erazima Koháka (ČSSD). Na Znojemsku zvítězil Milan Špaček (KDU-ČSL) nad Jaroslavem Paříkem (ODS). Volební účast v obou obvodech byla pouze kolem 15 %.
- 17. října
- Referendum v Bělorusku, které mělo umožnit autoritářskému prezidentu Lukašenkovi kandidovat v dalších prezidentských volbách i na třetí funkční období. Podle opozice a nezávislých pozorovatelů bylo referendum zfalšováno. Podle volební komise výsledky referenda jsou takové, že Lukašenko smí kandidovat i v dalších prezidentských volbách. Má tak de facto možnost být doživotním prezidentem Běloruska.
- Barmský vojenský režim sesadil předsedu vlády Kchina Ňjuna. Podle oficiálních barmských sdělovacích prostředků premiér odstoupil ze zdravotních důvodů, podle úředních míst v Thajsku byl však obviněn z korupce a má domácí vězení. Premiér byl považován za představitele reformního křídla vojenské diktatury, která v Barmě vládne od roku 1962.
- V Iráku byla neznámou ozbrojenou skupinou unesena britská vedoucí irácké pobočky humanitární organizace Care Margaret Hassanová. Hassanová je vdaná za Iráčana a v Iráku žije přes 30 let.
- Povstalci bojující proti prozatímní irácké vládě dosazené USA podnikli minometný útok na základnu irácké národní gardy ve městě Mašahidán 40 kilometrů severně od Bagdádu. Čtyři vládní vojáci byli zabiti a přes 80 zraněno.
- 21. října
- Počet mrtvých jako následek tajfunu Tokage v Japonsku dosáhl počtu 66. Dalších 22 lidí se pohřešuje a 300 jich bylo zraněno. V Japonsku se jedná o největší živelnou katastrofu tohoto druhu od roku 1991, kdy tajfun zabil 62 osob.
- Výbuch v plynu v uhelném dole v provincii Che-nan ve střední Číně připravil ve středu v noci o život nejméně 150 lidí. Dvě stě horníků se dostalo na povrch. Je to jedno z největších neštěstí v čínských dolech za posledních několik let.
- 22. října
- Ruská Duma (dolní komora parlamentu) schválila ratifikaci Kjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů. Protokol musí ještě schválit Státní rada (horní komora) a podepsat prezident. Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost.
- 24. října
- V Kazachstánu bezpečně přistála návratová kabina kosmické lodi Sojuz TMA-4. Z Mezinárodní komické stanice ISS se v ní vrátili ruští kosmonauté Gennadij Padalka a Jurij Šargin a Američan Michael Fincke. Fincke a Padalka strávili na palubě ISS téměř 188 dní.
- 25. října
- Ve volbách do parlamentu srbské provincie Kosovo zvítězila Demokratická liga Kosova vedená albánským umírněným nacionalistou Ibrahimem Rugovou. Se 45 % získaných hlasů porazila Demokratickou stranu Kosova, která získala 25 %. V čele Demokratické strany Kosova stojí bývalý vůdce Kosovské osvobozenecké armády Hašim Thači. Srbští voliči volby bojkotovali, hlasování se jich zúčastnilo necelé procento.
- 26. října
- Izraelský parlament schválil poměrem hlasů 67 ku 45 plán Ariela Šarona na stažení Izraele z okupovaného pásma Gazy.
- 27. října
- Státní rada (horní komora ruského parlamentu) schválila Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. K ratifikaci Protokolu zbývá již jen podpis prezidenta Putina. Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost.
- 27. října
- Designovaný šéf Evropské komise José Manuel Barroso stáhl svůj návrh nového složení Komise. O nové Evropské komisi měl dnes hlasovat Evropský parlament a bylo pravděpodobné, že Barrosův tým důvěru nedostane. Nevoli poslanců vyvolal hlavně italský komisař Rocco Buttiglione.
- Zdravotní stav palestinského prezidenta Jásira Arafata se večer prudce zhoršil. Příčina jeho problémů není jasná a o jeho aktuálním zdravotním stavu přicházejí z Ramalláhu rozporné zprávy.
- 28. října
- Prezident České republiky Václav Klaus vyznamenal při příležitosti státního svátku - výročí vzniku Československa - 21 osobností. Dva bývalí vojáci obdrželi Řád bílého lva, dále byly uděleny 4 řády T. G. Masaryka a 15 medailí za zásluhy.
- 29. října
- V Kambodži byl korunován nový král - Norodom Sihamoni.
- Vrcholní představitelé 25 členských zemí Evropské unie v Římě slavnostně podepsali návrh ústavní smlouvy EU. První ústava EU vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje všechny členské země EU.
- Televize al-Džazíra odvysílala videozáznam projevu Usámy bin Ládina k Američanům ([http://english.aljazeera.net/NR/exeres/79C6AF22-98FB-4A1C-B21F-2BC36E87F61F.htm přepis projevu v angličtině], [http://www.blisty.cz/2004/10/29/art20368.html překlad do češtiny]).
- Vážně nemocný Jásir Arafat byl převezen do vojenské nemocnice v Paříži. Z palestinského Ramalláhu odletěl na palubě jordánské vojenské helikoptéry do Ammánu, kam pro něj francouzská vláda vypravila zvláštní letadlo.
- 30. října
- V Iráku padlo 9 příslušníků americké námořní pěchoty a dalších 9 bylo zraněno. Jde o největší ztráty amerických okupačních sil za jediný den od letošního 2. května.
- V Bagdádu bylo nalezeno tělo dvacetičtyřletého japonského turisty, uneseného před týdnem. Únosci ho zavraždili poté, co japonská vláda odmítla stáhnout z Iráku své vojáky.
- U bagdádské redakce arabské satelitní televizní stanice Al-Arabíja vybuchl automobil naložený výbušninami. Sedm lidí bylo zabito a nejméně šestnáct zraněno. Dosud neznámá skupina, označující se za "Brigády 1920", uvedla, že pracovníci stanice jsou "američtí špióni hovořící arabsky".
- 31. října
- Při minometném útoku na hotel v iráckém městě Tikrít zahynulo 15 Iráčanů.
- V prvním kole prezidentských voleb na Ukrajině nezvítězil žádný kandidát, do druhého kola postoupili současný premiér Viktor Janukovyč a opoziční kandidát Viktor Juščenko. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila, že volby nevyhověly evropským demokratickým standardům.

Listopad

- 1. listopadu
- Šestnáctiletý palestinský útočník se odpálil na rušném tržišti v izraelském Tel Avivu a kromě sebe tak zabil tři Izraelce. Izraelské okupační síly následně srovnaly se zemí dům jeho rodiny v Náblusu.
- Odvolací soudci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii přiznali bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi právo hájit se sám. Musí však využít pomoci jiných právníků. Tribunál předtím Miloševičovi proti jeho vůli přiřkl obhájce, Miloševič i tribunálem dosazení obhájci však takový postup považovali za nezákonný.
- V Bagdádu byl neznámými útočníky zastřelen náměstek guvernéra města Hatem Kamil Abdúl Fatáh. Ozbrojenci také unesli z jedné bagdádské kanceláře občana USA, Nepálu a čtyři Iráčany.
- 2. listopadu
- Při výbuchu bomby před ministerstvem školství v Bagdádu zahynulo 8 lidí. Další oběti si vyžádali boje mezi silami prozatímní vlády a protivládními bojovníky. Americká armáda pokračovalo v bombardování města Fallúdža.
- V Amsterdamu byl zastřelen filmový režisér a novinář Theo van Gogh. Pachatelem byl zřejmě islámský fundamentalista, který Goghovi zazlíval natočení film, ve kterém je islám označen za náboženství podněcující násilí vůči ženám.
- V USA začaly volby prezidenta, Sněmovny reprezentantů a třetiny senátorů. Hlavními uchazeči o post amerického prezidenta jsou demokrat John Kerry a stávající prezident, republikán George W. Bush.
- 3. listopadu:
- V prezidentských volbách v USA zvítězil George W. Bush.
- Vítězem prezidentských voleb v Afghánistánu byl prohlášen dosavadní prozatímní prezident Hamíd Karzáí.
- Maďarsko oznámilo, že do konce března 2005 stáhne svých 300 vojáků z Iráku.
- 4. listopadu:
- Podle izraelské televize a některých francouzských sdělovacích prostředků palestinský vůdce a držitel Nobelovy ceny za mír Jásir Arafat zemřel ve vojenské nemocnici Percy u Paříže. Francouzští lékaři a palestinští činitelé však tuto zprávu dementovali. Podle některých pozorovatelů je Arafat pravděpodobně ve stavu nevratné klinické smrti, ale stále jsou udržovány tělesné funkce, aby si Palestinci mohli zvyknout na myšlenku, že Arafat zemřel a aby se palestinští představitelé připravili na oznámení jeho smrti.
- Ruský prezident Vladimír Putin podepsal zákon, kterým Rusko ratifikovalo Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. Ruská ratifikace byla nutnou a současně postačující podmínkou pro vstup tohoto protokolu v platnost.
- Tři britští vojáci byli zabiti a osm zraněno při sebevražedném útoku na základnu Dogwood vzdálenou necelých 40 kilometrů