Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
19. června

19. června

19. červen je 170. den roku podle gregoriánského kalendáře (171. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 195 dní. Svátek slaví Leoš.

Události

Česko
- 1910 - Jan Kašpar v Pardubicích absolvoval první veřejný let v letadle vlastní konstrukce.
- 1945 - Vydán dekret presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců a kolaborantů.
- 1946 - Edvard Beneš byl jednomyslně zvolen presidentem ČSR.
- 1968 - Masový sraz Lidových milicí v Praze-Ruzyni kritizoval komunistické vedení. Svět
- 1961 - Kuvajt vyhlásil nezávislost
- 1978 - Vyšel první z řady komiksů Garfield.

Narození

Česko
- 1717 - Jan Václav Stamic, skladatel († 1757)
- 1798 - Jan Valerián Jirsík, český biskup (
- 23. února 1883)
- 1881 - František Gellner, básník († ? po roce 1914)
- 1886 - Rudolf Kremlička, malíř († 1932)
- 1904 - Aloys Skoumal, český překladatel († 4. července 1988)
- 1905 - Jiří Voskovec, herec († 1981)
- 1926 - Josef Nesvadba, český spisovatel († 26. dubna 2005)
- 1941 - Václav Klaus, ekonom a politik
- 1941 - Jan Vodňanský, textař a scénárista
- 1942 - Vít Olmer, filmový režisér a herec Svět
- 1919 - Robert Pinget, francouzský avantgardní spisovatel († 25. srpna 1997)
- 1623 - Blaise Pascal, francouzský matematik a fyzik (+ 1662)
- 1924 - Vasil Bykav, běloruský spisovatel († 22. června 2003)
- 1945 - Aung San Suu Kyi, barmská prodemokratická aktivistka
- 1947 - Salman Rushdie, indický spisovatel
- 1957 - Anna Lindh, švédská politička a ministryně zahraničních věcí (+ 2003)
- 1962 - Paula Abdul, americká zpěvačka

Úmrtí

Česko
- 1942 popraven - Alois Eliáš, generál, předseda protektorátní vlády (
- 1890)
- 1947 - Ferenc Futurista, herec (
- 1891) Svět
- 1928 - Roald Amundsen, norský polární badatel (
- 16. červenec 1872)
- 1953 - Julius a Ethel Rosenbergovi, špióni pro SSSR

Svátky

Česko
- Leoš Svět
- Alžírsko - Národní den připomínající svržení Mohammada Ben Belly v roce 1965.
- Kambodža - Vzpomínkový den na počest založení revolučních sil Kambodže.
- Kuvajt - Den nezávislosti (1961)
- Koptský a etiopský liturgický rok zahajuje období záplav

Viz také:


- 18. červen 20. červen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červen ja:6月19日 ko:6월 19일 simple:June 19 th:19 มิถุนายน

1910

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1905 1906 1907 1908 1909 - 1910 - 1911 1912 1913 1914 1915 ----

Události

Česko
- sčítání lidu Svět
- 31. května Jižní Afrika získala nezávislost
- 5. října Portugalsko vyhlásilo republiku
- Portugalská píseň byla přijata jako oficiální hymna republiky
- vzducholodě se začali využívat k civilní letecké přepravě
- Britské Bečuánsko a Kapsko se stalo součástí dominia Jihoafrická unie (dnes Jihoafrická republika); Commonwealth
- Japonsko anektovalo Koreu
- vytvoření Jihoafrické unie

Vědy a umění


- vznikl pojem Expresionismus
- malíři vydali kubistický manifest
- založena skupinu Sursum
- Thomas Morgan prokázal že chromozómy nesou genetickou informaci

Nobelova cena

Narození

Česko
- 18. srpna Alexej Čepička, český politik († 30. září 1990)
- 17. září František Hrubín, český spisovatel († 1. března 1971) Svět
- 5. ledna Štefan Luby, slovenský právník († 10. října 1976)
- 7. února Max Bense, německý filosof († 24. dubna 1990)
- 26. května Imi Lichtenfeld, tvůrce bojového systému Krav Maga († 9. ledna 1998)
- 19. října Subrahmanyan Chandrasekhar, americký astrofyzik a matematik indického původu († 21. srpna 1995)
- 19. prosince Jean Genet, francouzský básník († 15. dubna 1986)

Úmrtí

Česko
- 6. prosince Gabriel Blažek, český matematik (
- 20. září 1842) Svět
- 20. listopad Lev Nikolajevič Tolstoj, ruský spisovatel a filosof (
- 9. září 1828)
- 27. květen Robert Koch, německý lékař a zakladatel bakteriologie (
- 27. květen 1843)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1910年 ko:1910년

Jan Kašpar

Jan Kašpar (20. května 1883 – 2. března 1927) byl český inženýr, první letecký konstruktér a první pilot v Čechách. Vystudoval strojní inženýrství na pražské technice. Zkonstruoval řadu jednoplošných letounů spolu s ing. Čihákem. Později se s Čihákem rozešli a konstruovali letouny každý sám. Oba úspěšně uskutečnili se svými letouny několik až dvoukilometrových skoků do vzduchu. Ing. Kašpar později zakoupil letoun typu Blériot za 18 000 franků a učil se na louce u Pardubic létat. Je známa jeho příhoda, kdy po neúspěšném pojíždění po zemi se mu připletla do cesty pasoucí se kráva a on v nebezpečí prudce strhl řídící páku k sobě - a vzlétl - a udržel se ve vzduchu. Dne 13. května 1911 uskutečnil svůj historický první dálkový let v Čechách – z Pardubic do Prahy-Kbel. Tím zahájil u nás éru českého letectví.

Externí odkazy


- [http://pes.internet.cz/veda/clanky/13727_0_0_0.html] Letectví: Pozapomenuté výročí - Ing. Jan Kašpar Kašpar,Jan Kašpar,Jan Kašpar,Jan Kašpar,Jan

1945

;Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1940 1941 1942 1943 1944 - 1945 - 1946 1947 1948 1949 1950 ----

Události

Leden


- 19. leden rozpuštění Zemské armády, Polsko

Únor


-

Březen


-

Duben


- 4. duben začalo Gruzínské povstání na Texelu
- 25. dubna - osvobozen koncentrační tábor Dachau
- 30. duben - A. Hitler páchá sebevraždu; Německo
- skončila Laponská válka - válka mezi Finskem a Německem (od září 1944)

Květen


- 5. květen V Praze začíná povstání proti německé okupaci.
- 8. květen - Konec Druhé světové války v Evropě
- 11. květen - U Slivice na Milínsku padají poslední výstřely Druhé světové války v Evropě
- 20. květen skončilo Gruzínské povstání na Texelu
- Slovensko opět součástí Československa

Červen


- 26. června byla podepsána Charta Spojených národů

Červenec


- 1. červenec - Německo je rozděleno mezi spojenecké okupační síly
- 16. červenec - v Nevadské poušti proběhl první pokusný jaderný výbuch
- 17. července zahájena jendnání Velké Trojky v Postupimy

Srpen


- 2. srpen ukončena jednání Velké Trojky v Postupimy
- 6. srpen - Spojené státy shazují uranovou atomovou bombu (Little Boy) na Hirošimu, v okamžiku zabito 80 tisíc lidí.
- 9. srpen - Spojené státy shazují plutoniovou atomovou bombu "Fat Man" na město Nagasaki v 23:02 místního času, odpovídající síle 22 kilotun TNT. Pravděpodobně bylo zabito 60 až 80 tisíc lidí, dalších 60 tisíc zraněno.

Září


-

Říjen


- 18. říjen - zahájen mezinárodní vojenský tribunál, viz norimberský proces
- 24. říjen - začala platit Charta spojených národů; OSN
- 26. říjen - konec možnosti vydávání prezidentských dekretů; Československo

Listopad


- 20. listopad - začátek norimberského procesu

Prosinec


-
- Československo bylo přinuceno odstoupit Sovětskému svazu Podkarpatskou Rus

Vědy a umění


- V Nag Hammadi (Egypt) byla nalezena tzv. gnostická knihovna

Nobelova cena

Narození

Česko
- 26. červen Ondřej Neff, český spisovatel Svět
- 10. leden - narodil se Rod Steward, zpěvák
- 19. červen Aung San Suu Kyi, barmská politička
- Luis Royo, španělský malíř

Úmrtí

Česko
- 20. březen Jaroslav Kratochvíl, český spisovatel (
- 17. leden 1885)
- duben Josef Čapek, český malíř a spisovatel (
- 23. březen 1887)
- 27. červen Emil Hácha, československý politik (
- 12. červenec 1872)
- 21. června Josef Hora, český básník (
- 8. července 1891) Svět
- 23. února Alexej Nikolajevič Tolstoj, ruský spisovatel (
- 10. leden 1883)
- 12. duben Franklin Delano Roosevelt, americký president (
- 30. leden 1882)
- 30. duben Adolf Hitler, nacistický vůdce (
- 20. duben 1889)
- 24. října Vidkun Quisling, norský fašistický politik
- 28. prosinec Theodore Dreiser, americký spisovatel (
- 27. srpen 1871)
- Hendrik Bulthuis, holandský esperantista (
- 1865)

Hlavy států


- Československo
  - Edvard Beneš - exilová vláda v Londýně a po osvobození Praha
- Protektorát Čechy a Morava
  - Emil Hácha (do května)
- USA
  - Franklin Delano Roosevelt (do dubna, zemřel)
  - Harry S. Truman
- Papež
  - Pius XII.
- SSSR
  - Stalin Kategorie:20. století ja:1945年 ko:1945년 simple:1945 th:พ.ศ. 2488

1946

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1941 1942 1943 1944 1945 - 1946 - 1947 1948 1949 1950 1951 ----

Události

Československo
- 19. června Edvard Beneš znovu zvolen prezidentem Československa
- 28. března Ústavní zákon č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky, ratihaboval prozatímní státní zřízení.
- V květnu se konaly první poválečné parlamentní volby, Klement Gottwald se stal předsedou vlády
- 1. prosince 1946 – 23. února 1947) byl zaveden tzv. zimní čas
- obnovena Univerzita Palackého
- vyhlášeny (národní) přírodní rezervace Děvín, Svatý kopeček u Mikulova Svět
- 10. ledna Konalo se první Valné shromáždění OSN, Londýn
- březen Winston Churchill použil termín železná opona
- 24. únor - Juan Perón zvolen prezidentem Argentiny
- 4. březen - Carl Gustaf Mannereheim odstupuje z úřadu prezidenta Finska
- 9. březen - prezidentem Finska se stává Juho Kusti Paasikivi
- 15. březen - Clement Atlee - přislíbil nezávislost Indii
- 1. duben - 14metrová tsunami dopadla na Hilo (Havaj), 173 mrtvých, tisíce zraněných
- 17. dubna Sýrie získala nezávislost
- 18. duben - USA uznaly Titovu vládu v Jugoslávii,
- 18. duben - rozpuštěna Společnost národů
- 29. duben - poprvé zasedá Tokijský tribunál
- květen vznikl Mezinárodní měnový fond
- 25. května Jordánsko získalo nezávislost
- 22. červenec - Irgun provedl bombový útok na Hotel Král David v Jeruzalémě, v němž sídlila bristká civilní i vojenská správá Palestiny, 90 mrtvých
- 1. října Ukončen Norimberský proces
- začaly vietnamské války
- 11. prosinec - založena UNICEF

Vědy a umění


- první ročník festivalu Pražské jaro
- Syndikát českých spisovatelů svolal sjezd

Nobelova cena

Narození

Česko
- 4. ledna Eva Hašková, česká grafička a ilustrátorka
- 21. dubna Jiřina Šedinová, česká překladatelka
- 20. srpna Vojtěch Cikrle, český římskokatolický teolog Svět
- 20. ledna David Keith Lynch, americký filmový scenárista a režisér
- 28. února – Robin Cook britský exministr zahraničí
- 10. května Donovan Philips Leitch, skotský zpěvák a básník
- 23. května Clemente Domínguez y Gómez, zakladatel a vůdčí osobnost společnosti Orden de los Carmelitas de la Santa Faz, jeho přívrženci ho považují za papeže Řehoře XVII, katolická církev ho neuznává
- 19. srpna Bill Clinton, americký politik
- 5. září Freddie Mercury, zpěvák rockové skupiny Queen († 24. listopadu 1991)
- 18. prosince Steven Spielberg, americký režisér
- Aleksander Wolszczan, polský astronom

Úmrtí

Česko
- 2. února Eduard Bass, český spisovatel a novinář (
- 1. ledna 1888)
- 18. února Ivan Odilo Štampach, český teolog
- 27. březen Gabriela Preissová, česká spisovatelka (
- 23. březen 1862)
- 22. května, popraven Karl Hermann Frank, fašistický politik (
- 24. ledna 1898)
- 12. červen Karel Toman, český básník (
- 25. únor 1877) Svět
- 13. srpen Herbert George Wells, anglický spisovatel (
- 21. září 1866)
- 14. srpen – Ernest Thompson Seton, americký ilustrátor, přírodovědec a spisovatel. Zakladatel woodcrafterského hnutí a do r. 1915 průkopník skautského hnutí v USA
- 15. října, sebevražda Herman Wilhelm Goring - říšský maršál a velitel letectva
- 16. října
- Popraveni na základě norimberského procesu
  - Joachim von Ribbentrop - říšský ministr zahraničních věcí
  - Wilhelm Keitl - polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství
  - Ernst Kaltenbrunner - polní maršál a šéf bezpečnostní služby
  - Alfred Rosenberg - ministr pro okupování východního území
  - Hans Frank - guvernér Polska
  - Julius Streicher - majitel a vydavatel proti židovského listu
  - Fritz Sauckel - zmocněnec pro nasazení pracovních sil
  - Alfred Jodl - náčelník Operačního štábu Vrchního velitelství brané moci (OKW, Oberkommando der Wehrmacht)
  - Wilhelm Frick - ministr vnitra a říšský protektor v Čechách a na Moravě
  - Arthur Seyss-Inquart - guvernér Rakouska a Nizozemský komisař
- Hendrik Adamson, esperantský spisovatel - Estonec (
- 1891)

Hlavy států


- Československo
  - Edvard Beneš
- Papež
  - Pius XII.
- Sovětský svaz
  - Stalin
- USA
  - Harry S. Truman Kategorie:20. století ja:1946年 ko:1946년 ms:1946 simple:1946 th:พ.ศ. 2489

Edvard Beneš

Edvard Beneš (28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl druhý československý president v letech 1935–1948 (resp. v letech 1935–1938, v období druhé republiky a okupace v letech 1938–1945 byl v exilu, v letech 1940–1945 jako prezident v exilu, dále prezidentem v letech 1945–1948). Byl jedním z vůdců I. odboje a představitel II. odboje. E. Beneš se narodil v Kožlanech na Rakovnicku jako nejmladší syn rolníka. V mládí studoval nejprve na gymnáziu v Praze-Vinohradech (1896–1904; bydlel v domě rodiny Oličovy, spřátelené s jeho přítelkyní a pozdější ženou Hanou [http://www.vinohrady.cz/clanek.asp?200023223610]), po maturitě na filosofické fakultě pražské Univerzity Karlovy. Od roku 1904 studoval ve Francii na Sorbonně a Svobodné škole politických a sociálních nauk, v roce 1907 v Berlíně. Studia Edvard Beneš zakončil roku 1908 v Dijonu doktorátem práv, o rok později pak v Praze složil rigorózní zkoušky. Tři roky vyučoval na obchodní akademii v Praze, od roku 1912, poté, co habilitoval v oboru filosofie, přednášel jako docent na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Za Rakouska neměla česká univerzita ani její filozofická fakulta svou vlastní budovu a přednášky i semináře se musely konat na různých místech v Praze, proto Beneš přednášel v Krakovské ulici, v Klementinu, či v Kaulichově domě. Po začátku první světové války organizoval vnitřní odboj (Maffie – český výbor odboje proti Rakousko-Uherské monarchii). Zajišťoval spojení odboje s T. G. Masarykem ve Švýcarsku. 1. září 1915 odešel do zahraničí, kde spolupracoval s Masarykem a M. R. Štefánikem. V Paříži organizoval zahraniční protirakouský odboj a reorganizoval kurýrní službu pro spojení s Maffií. Uspořádal cyklus přednášek o Slovanstvu na pařížské Sorbonně, propagoval československý politický program řadou článků ve francouzských novinách. V roce 1916 se Edvard Beneš podílel na ustanovení Československé národní rady, v níž zastával místo generálního tajemníka. Společně se Štefánikem získal souhlas dohodových mocností se zakládáním československých vojenských jednotek a přispěl tak ke vzniku samostatných legií ve Francii, Rusku a Itálii, které se úspěšně zapojily do bojů první světové války. Důležitým výsledkem Benešovy diplomacie bylo uznání Československé národní rady jako představitele nového státu Francií, Velkou Británií a Itálií. Po vyhlášení svrchovanosti Československé republiky 28. října roku 1918 byl jmenován ministrem zahraničí ve vládě K. Kramáře, domů se vrátil v září 1919. V Paříži mj. dohodl nové hranice státu na jihu Slovenska (viz též Pařížská mírová konference, 1919). Edvard Beneš pomáhal zakládat Společnost národů, byl její místopředseda, člen Rady a předseda (1935). Prosazoval politiku kolektivní bezpečnosti. Od počátku se orientoval na poválečnou evropskou velmoc Francii, s níž v roce 1924 Československo uzavřelo spojeneckou smlouvu, a na země Balkánu, Rumunsko a Jugoslávii, s nimiž smluvně vytvořil obranný systém, tzv. Malou dohodu. V letech 1921–22 zastával Edvard Beneš funkci československého předsedy vlády, poslancem parlamentu byl v letech 1919–26 a 1929–35. Byl členem a místopředsedou Čs. strany národně socialistické a významně ovlivňoval její politiku. Po abdikaci T. G. Masaryka byl zvolen 18. prosince 1935 za hlavu státu. Ve stejném roce uzavřelo Československo Benešovým prostřednictvím spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem (po jeho přijetí do Společnosti národů). Poté, co v září 1938 Beneš přijal mnichovský diktát abdikoval 5. října 1938 a odletěl do Londýna, kde roce 1940 vytvořil exilovou státní reprezentaci a přebral funkci exilového československého prezidenta. Po okupaci Česko-Slovenska a vyhlášení Slovenského státu v březnu 1939 prohlásil Mnichovský diktát za neplatný. Během války dosáhl uznání exilové vlády u všech spojenců. V prosinci 1943 uzavřel v Moskvě novou spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem. Také tam začal jednat s československými komunisty o poválečné podobě Československa (viz též Heliodor Píka). Na jaře 1945 Beneš odcestoval přes Moskvu na osvobozené území republiky; v dubnu ve slovenských Košicích jmenoval první poválečnou vládu, 16. května přijel do Prahy. 28. října byl v potvrzen ve funkci prezidenta a následně znovu zvolen 19. června 1946. Po dobu okupace a neexistence parlamentu vydávala exilová vláda prezidentské dekrety, jež Beneš jako nejvyšší činitel podepisoval a po němž jsou často nazývány; poválečné dekrety, kterými se upravoval odsun a konfiskace majetku Němců a Maďarů, a Benešův postoj k němu jsou dodnes kontroverzní. Benešova nerozhodnost v únoru roku 1948 usnadnila komunistům převzetí moci v zemi. Za politické krize, vyvolané komunisty, mu ministři demokratických stran nabídli svoji demisi. Beneš jejich demisi po komunistickém nátlaku 25. února přijal a pověřil sestavením nové vlády předsedu KSČ K. Gottwalda. V květnu se prezident komunistům pokusil vzepřít, když odmítl podepsat novou československou ústavu ([http://www.lexdata.cz/web/lexdata.nsf/frameset?openpage&sb=C1256D49002E7CB2C12566D40071DFB9 Ústava 9. května]). Měsíc poté, 7. června 1948 abdikoval na úřad prezidenta, jeho nástupcem se pak stal K. Gottwald. Dne 3. září roku 1948 Edvard Beneš zemřel v Sezimově Ústí. V dubnu 2004 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR opakovaně přes předchozí veto Senátu zákon 292/2004 Sb. tvořený větou „Edvard Beneš se zasloužil o stát.“ Václav Klaus jej nevetoval, ale také nepodepsal; to vyvolalo jisté spory, má-li na takové jednání dle ústavy právo.

Literární dílo


- Světová válka a naše revoluce, I. - III. 1927
- Úvahy o slovanství
- Mnichovské dny
- Šest let exilu a druhé světové války, 1946
- Paměti, 1947

Podívejte se také na


- Pařížská mírová konference, 1919 – k založení ČSR
- Heliodor Píka – k jednáním s Moskvou za II. světové války
- Benešovy dekrety
- Únor 1948
- Seznam hlav českého státu

Externí odkazy


- [http://www.hrad.cz/cz/prezident_cr/benes.shtml Profil na stránkách Pražského hradu], převzatý ze slovníku [http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?name=BENE%A9+EDVARD KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století]
- [http://www.libri.cz/databaze/kdo18/search.php?name=BENE%A9+EDVARD Stručné heslo] ve slovníku KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918
- [http://zivotopisyonline.cz/edvard-benes.php Profil na stránkách Životopisy on-line]
- [http://www.zaoralek.cz/pro_media/clanek07.html Zaorálkův projev] Beneš, Edvard Beneš, Edvard Beneš, Edvard Beneš, Edvard Beneš, Edvard Beneš, Edvard ja:エドヴァルド・ベネシュ

Lidové milice

Lidové milice (nazývany také "ozbrojená pěst dělnické třídy") byly dělnické bojové jednotky, které vytvořila Komunistická strana Československa. Byly založeny 23. února 1948 při přípravě komunistického převratu v Československu. Původně byly určeny na obranu průmyslových podniků (převážně před jejich legálními majiteli) a na zastrašování politických protivníků. Vznikly tak ozbrojené složky, které nemají v demokratickém státě místo. Komunisté Lidových milic využívali po celou dobu své vlády. Pro jejich členy (většinou dělníky) byla pořádána vojenská cvičení, na kterých se učili zacházet se zbraněmi. Jednotky podléhaly přímo vedení KSČ, vrchním velitelem byl generální tajemník strany. Výzbroj byla skladována přímo v průmyslových podnicích. V obdobích nepokojů byly milice nasazovány společně s policií a vojskem proti demonstrantům a jiným "protisocialistickým živlům". Důležitou roli sehrály LM kromě roku 1948 také v období normalizace po okupaci Československa v srpnu 1968. V prosinci 1989, kdy se vedení KSČ neodvážilo použít již připravených milicí k potlačení listopadových událostí, byly LM odzbrojeny a rozpuštěny. V té době měly 84 821 příslušníků.

Externí odkazy


- [http://www.totalita.cz/vysvetlivky/milice.php Totalita: Lidové milice - ozbrojená pěst KSČ] Kategorie:České dějiny

Kuvajt

Kuvajt, oficiálním názvem Stát Kuvajt, je malá monarchie v jihozápadní Asii při Perském zálivu. Jeho sousedy jsou Irák a Saúdská Arábie. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. Búbiján či Fajlaka. Země se řadí k hlavním světovým producentům ropy; udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % zásob této suroviny. V roce 1990 byl Kuvajt okupován a anektován Irákem, počátkem roku 1991 pak znovu osvobozen mezinárodními silami během války v Perském zálivu.

Přírodní podmínky

Většinu země pokrývá plochá pouštní krajina, mírně se svažující k severovýchodu. Stálé vodní toky neexistují, na ostrovech při severovýchdním pobřeží se prostírají solné bažiny. Ostrovy představují významné útočiště tažného ptactva; těžké škody na životním prostředí však napáchalo zapálení 749 ropných vrtů ustupující iráckou armádou v lednu 1991. Podnebí je suché, roční srážky dosahují sotva 75 až 150 mm, z čehož většina spadne v zimě a na jaře. Průměrné denní teploty se pohybují od 13 °C v lednu po 35 °C v červenci (odpolední maxima v létě vystupují ke 45 °C). Nedostatek sladké vody znemožňuje rozvoj zemědělství. Dodávku vody menším dílem zajišťují omezené podzemní zdroje (zčásti brakické), hlavním způsobem jejího získávání je však odsolování vody mořské nebo dovoz. Ne náhodou jsou vodárenské věže dominantou kuvajtské metropole.

Obyvatelstvo

Přes 80 % obyvatel představují etničtí Arabové, z toho ovšem jen necelá polovina jsou vlastní Kuvajťané, větší část představují tzv. Bidunové, přistěhovalci z jiných arabských zemí (ponejvíce Egypta), kteří nemají kuvajtské občanství. Velké skupiny přistěhovalců se rekrutují z Pákistánu, Indie, Bangladéše (dohromady 9 %), Íránu (4 %), Sýrie či Filipín. Kuvajtská vláda se zatím bez valného úspěchu pokouší snížit podíl přistěhovalců na obyvatelstvu země (55 % v roce 2005). Úředním jazykem je arabština, široce užívána je i angličtina, lze se setkat i s perštinou. Míra gramotnosti dosahuje 84 %. Kuvajtští občané mají zajištěno bezplatné vzdělání, od základního až po univerzitní; děti přistěhovalců nárok na tyto výhody nemají.

Sídla a správní členění

Země se člení na šest provincií (guvernorátů, arabsky muhafazat). Hlavní město Kuvajt se rozkládá na poloostrově, vybíhajícím od jihu do Kuvajtské zátoky. Přestože samo má jen asi 60 tisíc obyvatel, v jeho aglomeraci žije přes 2 miliony lidí, tj. 94 % obyvatel země. aglomeraci aglomeraci Kategorie:Kuvajt ja:クウェート ko:쿠웨이트 ms:Kuwait th:ประเทศคูเวต zh-min-nan:Kuwait

1798

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1793 1794 1795 1796 1797 - 1798 - 1799 1800 1801 1802 1803 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Česko
- 14. červen František Palacký, český spisovatel, historik a politik († 26. květen 1876) Svět
- 24. prosinec Adam Mickiewicz, polský spisovatel († 26. listopad 1855)

Úmrtí

Hlava státu


- František I. Kategorie:18. století ko:1798년 ms:1798

1881

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1876 1877 1878 1879 1880 - 1881 - 1882 1883 1884 1885 1886 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Česko
- 19. červen František Gellner, český básník († od 13. září 1914 nezvěstný) Svět
- 29. červen - Louis Trousselier francouzský cyklista
- 25. listopad - Angelo Giuseppe Roncali, později papež Jan XXIII.
- 28. listopad Stefan Zweig, rakouský spisovatel († 23. únor 1942)

Úmrtí

Česko Svět
- 9. únor Fjodor Michajlovič Dostojevskij, ruský spisovatel a filosof (
- 11. listopad 1821)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1881년

1886

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1881 1882 1883 1884 1885 - 1886 - 1887 1888 1889 1890 1891 ----

Události

Vědy a umění


- Objev fluoru - Henri Moissan

Narození

Česko
- 25. dubna Jindřich Hořejší, český básník a překladatel († 30. května 1941)
- 2. prosince Jaroslav Durych, český prozaik († 7. dubna 1962) Svět

Úmrtí

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1886년 simple:1886

1932

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1927 1928 1929 1930 1931 - 1932 - 1933 1934 1935 1936 1937 ----

Události

Česko Svět
- 23. září – sjednocení Saúdské Arábie
- 3. října – Irák vyhlásil nezávislost na mandátu Společnosti národů, spravovaném Velkou Británií
- Finsko a SSSR uzavřelo pakt o neútočení
- Irák a Turecko se staly členem Společnosti národů
- založena Bezpečnostní služba – Sicherheitsdienst; Německo
- v SSSR se upustilo od reformy kalendáře, která mj. v letech 1930–31 zavedla 30. únor

Vědy a umění


- objev neutronu a Pozitronu

Nobelova cena

Narození

Česko
- 15. února – Josef Brukner, český spisovatel, překladatel a filmový scenárista
- 18. února – Miloš Forman, českoamerický režisér
- 4. dubna – Andrej Tarkovskij, ruský režisér
- 17. května – Miloslav Vlk, arcibiskup pražský
- 10. srpna – Vladimír Páral, český spisovatel Svět
- 5. ledna – Umberto Eco, italský semiolog filosof a spisovatel
- 6. února – François Truffaut, francouzský filmový režisér († 21. října 1984)
- 7. července – Joe Zawinul, rakouský jazzový a jazzrockový pianista a skladatel
- 26. září – Vladimir Vojnovič, ruský spisovatel
- 7. září – Malcolm Bradbury, anglický spisovatel († 27. listopadu 2000)
- 11. září – Fernando Arrabal, španělský dramatik

Úmrtí

Česko
- 22. března – Gustav Habrman (
- 24. ledna 1864), český politik Svět
- Saxton Payson, americký operní pěvec (
- 1842)

Hlava státu


- Československo – Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1932年 ko:1932년 simple:1932 th:พ.ศ. 2475

Aloys Skoumal

Aloys Skoumal (19. června 1904 Pačlavice, okr. Kroměříž – 4. července 1988 Praha) byl přední český překladatel, především z angličtiny, a literární kritik. Manžel překladatelky Hany Skoumalové a otec hudebníka Petra Skoumala. Studoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži (1915 – 1922), filozofii a anglistiku na pražské univerzitě (1923 – 1928) a Vyšší knihovnickou školu (1928). Při pražských studiích ovlivnil jeho překladatelskou metodu Vilém Mathesius. Pracoval v nakladatelství Melantrich, v pražské Univerzitní knihovně, v olomoucké Studijní knihovně (1929 – 1933), ve Vojenském ústavu vědeckém (1933 – 1936), jako lektor a redaktor nakladatelství Vyšehrad (1936 – 1944). Na konci války byl internován, po návratu literárním ředitelem nakladatelství Vyšehrad, pak kulturním přidělencem v Londýně (1947 – 1950), pracovníkem ministerstva informací a osvěty, Státní knihovny společenských věd, Univerzitní knihovny. Hodně cestoval, publikoval literární a divadelní kritiky, recenze, glosy, předmluvy a doslovy. Hlavní jeho význam je v překladech založených na dokonalé znalosti překládaných autorů a stylistickém mistrovství.

Doslovy a předmluvy


- Erik Adolf Saudek: Labuť a růže (1966)
- Johan Wolfgang Goethe: Utrpení mladého Werthera (1968, doslov o autorovi, překlad E. A. Saudek)

Překlady


- Joseph Conrad: Věrný Nostromo (1936), Gaspar Ruiz (1957, s úvodem), Náhoda (1973, se Slávkou Poberovou), Výspa pokroku (v knize Srdce temnoty, spolu s Janem Závadou, 1996)
- Stephen Crane: Otevřený člun (v knize Modrý hotel a jiné prózy, 2001)
- Charles Dickens: Dombey a syn (1960, s Vladimírem Vařechou)
- Peter Fleming: Brazilské dobrodružství (1938, s J. Jedličkou)
- Margaret Friskeyová: Jak indiánek Cvoček našel koníčka (1965)
- Hugo von Hofmannsthal: Lucidor (1981)
- W. H. Hudson: El Ombú (1930)
- Henry James: Washingtonské náměstí (1987)
- Beda Jarret: Karel IV. (1939)
- James Joyce: Odysseus (1976), Portrét umělce v jinošských letech (1983), Dubliňané (1988)
- Karl Kraus: Soudím živé i mrtvé (1974)
- Sinclair Lewis: Arrowsmith (1963)
- Katherine Mansfieldová: Duje vítr (výbor povídek, 1938), Blaho (výbor povídek, 1958)
- Robert Musil: Grigia (v knize Povídky - Pozůstalost za života, s Annou Siebenscheinovou)
- Edgar Allan Poe: Filosofie básnické skladby (1932)
- George Bernard Shaw: Major Barbara (1928, s Karlem Muškem a Miloslavou Davidovou), Majorka Barbara (1960)
- William Shakespeare: Antická dramata (1983, většinu přeložil E. A. Saudek), Hamlet (úryvek uveden v knize F. M. Dostojevského Zvláštní případy, 2002)
- Laurence Sterne: Život a názory pana Tristama Shandyho (1963, s doslovem)
- Robert Louis Stevenson: Olalla (1927), Ostrov pokladů (1967, s doslovem)
- Lytton Strachey: Konec generála Gordona (1934)
- Jonathan Swift: Gulliverovy cesty (1931), Výbor z díla (1953, se studií o autorovi), Zakletý duch (1967)
- William Makepeace Thackeray: Jarmark marnosti (1965)
- Edith Whartonová: Věk nevinnosti (1933)
- Werner Winter: Nemožnosti překladu (1970, ve sborníku Překlad literárního díla, Odeon)
- Výbor povídek: Třicet podob lásky (1975)

Společné překlady s Hanou Skoumalovou


- Lewis Carroll: Alenčina dobrodružství a Za zrcadlem, Kočka Šklíba (1961)
- Thomas Hardy: Lesáci (1975)
- Henry James: Co všechno věděla Maisie (1971)
- Rudyard Kipling: Knihy džunglí (1965)
- Thomas Edward Lawrence: Bouře nad Asií (1935)
- Katherine Mansfieldová: Zahradní slavnost (výbor povídek, 1952), Aloe (1975)
- Výbor anglických povídek: Orel z pobřeží (1969)
- John Steinbeck: Ryzáček (1962)

Podívejte se též na


- Překlad
- Hana Skoumalová
- Petr Skoumal

Externí odkazy


- http://www.obecprekladatelu.cz/S/SkoumalAloys.htm heslo v Databázi Český umělecký překlad po roce 1945
- http://www.hu.jcu.cz/veda/grant-blumlova.php Grantová žádost autorky plánované monografie o Skoumalovi s řadou dílčích informací Skoumal, Aloys Skoumal, Aloys Skoumal, Aloys Skoumal, Aloys

4. července

4. červenec je 185. den roku podle gregoriánského kalendáře (186. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 180 dní.

Události

Česko
- 1789 – V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovských novin.
- 1915 – T. G. Masaryk zveřejnil svou koncepci rozbití rakousko-uherské monarchie a československé samostatnosti.
- 1945 – Vydána vyhláška o mzdovém zrovnoprávnění žen.
- 1968 – Vedení KSČ bylo pozváno do Varšavy na jednání s ostatními zeměmi Varšavské smlouvy o poměrech v ČSSR. Svět
- 1054 – V souhvězdí Býka byla pozorována supernova, jejíž zbytky dnes tvoří Krabí mlhovinu.
- 1187 – Saladin poráží v bitvě u Hattinu křižácké síly.
- 1776 – Americký Kongres schválil Prohlášení nezávislosti, čímž vznikly Spojené státy americké; slaveno jako státní svátek USA.
- 1802 – Založena americká vojenská akademie ve West Pointu.
- 1837 – První dálková železniční trať zahájila činnost mezi britskými městy Birmingham a Liverpool.
- 1862 – Lewis Carroll vzal na piknik Alici Lidellovou, která ho v jeho průběhu požádala, aby vyprávěl nějaký zábavný příběh.
- 1863 – Americká občanská válka: Generál Ulysses S. Grant s armádou Unie dobyl Konfederační město Vicksburg.
- 1865 – Vydána Alenka v říši divů.
- 1918 – Bolševici zabili cara Nikolaje II. s rodinou. (Datum podle juliánského kalendáře.)
- 1946 – Filipíny získaly nezávislost.
- 1950 – Zahájilo vysílání Rádio Svobodná Evropa.
- 1976 – Izraelské komando osvobodilo většinu rukojmích, které na Ugandském letišti v Entebbe drželi propalestinští teroristé.
- 1997 – Americká sonda Pathfinder přistála na Marsu.

Narození

Česko
- 1764 – Prokop František Šedivý, český spisovatel, buditel a herec
- 1924 – Oldřich Lipský, režisér, herec a scénárista († 1986) Svět
- 1790 - sir George Everest, britský voják a geodet, po němž byla přejmenována nejvyšší hora světa Ču-mu-lang-ma na Mount Everest.
- 1804 - Nathaniel Hawthorne, americký spisovatel († 1864)
- 1807 - Giuseppe Garibaldi, italský hrdina († 1882)
- 1872 - Calvin Coolidge, 30. prezident USA († 1933)
- 1899 - Benjamin Péret, francouzský básník († 18. září 1959)
- 1927 - Gina Lolobrigida, italská herečka
- 1976 - Daijiro Kato, japonský motocyklový závodník

Úmrtí

Česko
- 1936 - Jan Jakubec, český literární historik a kritik (
- 11. květen 1862)
- 1967 - Ondřej Sekora, malíř a spisovatel, autor Ferdy Mravence (
- 1899)
- 1978 - Ladislav Boháč, herec a režisér (
- 1907)
- 1981 - Jiří Voskovec, herec, dramatik a režisér (
- 1905)
- 1988 - Aloys Skoumal, překladatel (
- 1904) Svět
- 965 – Papež Benedikt V.
- 1826 - John Adams, 2. prezident USA (
- 1735)
- 1826 - Thomas Jefferson, 3. prezident USA (
- 1743)
- 1831 - James Monroe, 5. prezident USA (
- 1758)
- 1934 - Marie Curie-Sklodowska, francouzská fyzička a chemička polského původu (
- 1867)
- 2003 - Barry White, americký zpěvák (
- 1944)

Svátky

Česko
- Prokop Svět
- USA: Den nezávislosti (1776)
- Filipínsko-americký den přátelství

Viz také:


- 3. červenec 5. červenec
- kalendář Kategorie:Červenec ja:7月4日 ko:7월 4일 simple:July 4 th:4 กรกฎาคม

1905

Století: 19. století - 20. století - 21. století
- Roky: 1900 1901 1902 1903 1904 - 1905 - 1906 1907 1908 1909 1910 ----

Události

Česko
- 14. května byla v Praze otevřena Moderní galerie umění, stálá výstava uměleckých děl v Královské oboře.
- 22. září začíná v Praze vlna manifestací za všeobecné volební právo, vedoucí silou je sociálně demokratická strana.
- 28. září byl položen základní kámen ke stavbě Vinohradského divadla v Praze.
- 5. listopadu došlo v Praze ke krvavým srážkám demonstrantů za všeobecné volební právo s policií. Byl zabit učeň Jan Hubač a mnoho lidí zraněno. Demonstrace poté pokračovaly i v následujících dnech. Svět
- 2. ledna padla ruská námořní pevnost Port Arthur, po kapitulaci ruských vojsk byla předána Japonsku.
- 22. ledna "Krvavá neděle" v ruském Petěrburgu. Více než tisíc ze 140 000 protestujících dělníků bylo postříleno carskou armádou. Následovala řada stávek v téměř všech velkých ruských městech, střety demonstrantů s vojskem a policií.
- 3. března byla v Rusku zřízena "duma" - tehdejší forma parlamentu.
- 27. května rozdrtili Japonci v bitvě u Cušimy 2. tichomořskou eskadru admirála Rožestvenského (Rusko)
- 7. června Norsko prohlásilo unii se Švédskem za rozpuštěnou
- 10. června výbuch sopky Mont Pelée na ostrově Martinik ve francouzských Malých Antilách. Několik desítek mtrvých.
- 27. června došlo ke vzpouře námořníků na ruském křižníku Kníže Potěmkin. Povstalci se nakonec vzdali 8.7. v rumunské Konstanci.
- 3. července schválila francouzská Poslanecká sněmovna zákon o odluce církve od státu.
- 2. září krvavé nepokoje (srážky mezi Armény a Tatary) na ropných nalezištích v Baku, zahynulo kolem 1 000 lidí a bylo zničeno mnoho těžních věží.
- 5. září byla v britském přístavu Portsmouth podepsána mírová smlouva mezi Ruskem a Japonskem za vydatného přispění a zprostředkování amerického prezidenta Theodora Roosevelta.
- 26. října Švédsko uznalo konec unie a tím i Norsko
- nález nějvětšího diamantu; Jižní Afrika
- založeno Las Vegas

Vědy a umění


- 30. listopadu úspěšně vzlétla druhá vzducholoď hraběte Ferdinanda Zeppelina u Bodamského jezera.
- Albert Einstein publikoval speciální teorii relativity a vysvětlil fotoefekt.

Nobelova cena


- za literaturu: Henryk Sienkiewicz za román Quo vadis
- za medicínu: Robert Koch za objevy při léčení tubekolózy
- za fyziku: Philipp Lenard za významné práce o katodových paprscích
- za chemii: Adolf Baeyer za zásluhy o rozvoj organické chemie a chemického průmyslu.
- za mír: obdržela cenu Bertha von Suttner

Narození

Česko
- 17. leden Jan Zahradníček, český básník († 7. říjen 1960)
- 30. ledna Vladimír Krajina, vůdce domácího nekomunistického odboje za 2. světové války († 1. června 1993)
- 6. února Jan Werich, český herec († 31. října 1980)
- 11. února Zdeněk Burian, český malíř († 1. července 1981)
- 26. března Štěpán Trochta, českých kardinál a biskup litoměřický († 6. duben 1974)
  - Václav Černý, český literární vědec († 2. července 1987)
- 22. května Vilém Závada, český básník a spisovatel († 30. listopadu 1982)
- 16. září Vladimír Holan, český básník († 31. března 1980) Svět
- 2. února Ayn Randová, rusko-americká filozofka a spisovatelka († 6. března 1982)
- 24. květen Michail Alexandrovič Šolochov, ruský spisovatel († 21. února 1984)
- 21. června Jean-Paul Sartre, francouzský filozof a spisovatel († 15. dubna 1980)
- 5. listopad Louis Rosier, francouzský automobilový závodník († 29. říjen 1956)
- 2. prosince Vasilij Grossman, ruský spisovatel († 14. září 1964)
- 22. prosince Kenneth Rexroth, americký básník († 6. června 1982)

Úmrtí

Česko Svět
- 24. března Jules Verne, francouzský spisovatel (
- 8. února 1828)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1905年 ko:1905년 simple:1905 th:พ.ศ. 2448

1981

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1976 1977 1978 1979 1980 - 1981 - 1982 1983 1984 1985 1986 ----

Události

Česko Svět
- 1. ledna - Evropské hospodářské společenství (EHS) se rozšířilo o Řecko
- 28. dubna Galicie získala autonomní statut
- 13. května - Neúspešný atentát na papeže Jana Pavla II., papež byl zraněn, atentátník Mehmed Ali Agca byl zatčen.
- 21. září Belize vyhlásilo nezávislost
- 27. září - Ve Francii zahájen provoz první trati pro vysokorychlostní vlaky TGV z Paříže do Lyonu.
- listopadu vyhlásila Antigua a Barbuda nezávislost
- 13. prosince - v Polsku byl vyhlášen výjimečný stav (přesněji válečný stav - stan wojenny), vládu přebírá vojsko.
- v platnost vstoupilo moratorium na veškerý lov velryb
- Francie zrušila trest smrti
- Izrael obsadil Golanské výšiny

Věda a umění


- 12. dubna první start raketoplánu Columbia
- 30. října odstartovala Veněra 13
- 4. listopadu odstartovala Veněra 14
- vznikl MS-DOS
- založena slovenská skupina Elán
- objeven prvek bohrium

Film

Nobelova cena

Narození

Česko Svět
- 1. leden - Zsolt Baumgartner maďarský automobilový závodník
- 28. dubna Jessica Marie Alba, americká herečka
- 30. květen - Gianmaria Bruni italský automobilový závodník
- 29. červenec - Fernando Alonso španělský automobilový závodník

Úmrtí

Česko
- 1. července Zdeněk Burian, český malíř (
- 11. února 1905)
- 15. říjen Čestmír Jeřábek, český spisovatel (
- 18. srpen 1893)
- 5. listopadu Josef Plojhar, římskokatolický kněz a politik (
- 2. března 1902) Svět
- 1. leden - Mauri Rose (
- 26. 5. 1906), americký automobilový závodník
- 21. ledna Cuth Harrison, britský automobilový závodník (
- 6. července 1906)
- 18. května William Saroyan americký spisovatel (
- 31. srpna 1908)
- 12. června Boris Polevoj, sovětský spisovatel (
- 17. března 1908)
- 1. září Albert Speer, nacistický zločinec
- 12. září Eugenio Montale, italský spisovatel (
- 1896)
- 13. října Philippe Etancelin, francouzský automobilový závodník (
- 2. prosince 1896)
- 16. října Moše Dajan, izraelský generál (
- 20. května 1915)
- 31. října Georges Brassens, francouzský písničkář (
- 22. října 1921)
- D. Atanas Atanasov, bulharský esperantista (
- 12. února 1892)

Hlava státu


- Česko - Gustáv Husák Kategorie:20. století als:1981 ja:1981年 ko:1981년 simple:1981 th:พ.ศ. 2524

1926

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1921 1922 1923 1924 1925 - 1926 - 1927 1928 1929 1930 1931 ----

Události

Česko
- tzv. druhá úřednická vláda - odchod sociálních demokratů a národních socialistů z vlády vedené agrárníky Svět
- založení Učené společnosti Šafaříkovi v Bratislavě
- Nacionalistický puč v Portugalsku
- Brazílie a Německo se stali členy Společnosti národů
- Benito Mussolini vyhlašuje fašistickou diktaturu s vládou jedné strany
- Turecko upustilo od islámského kalendáře

Vědy a umění


- 2. května první společné vystoupení Spejbla a Hurvínka
- Český rozhlas zahájil vysílání

Nobelova cena

Narození

Česko
- 21. února Bohumil Švarc, český herec
- 17. května Ludvík Souček, český spisovatel († 26. prosince 1978)
- 19. června Josef Nesvadba, český spisovatel († 26. dubna 2005)
- 23. července Ludvík Vaculík, český spisovatel a fejetonista
- 8. srpna Jiří Levý, český literární teoretik († 17. ledna 1967)
- 27. listopadu Jiří Vala, český herec († 15. listopadu 2003)
- 21. prosinec Arnošt Lustig, český spisovatel Svět
- 17. března Siegfried Lenz, německý spisovatel
- 1. června Marilyn Monroeová, americká herečka († 5. srpna 1962)
- 3. června Irwin Allen Ginsberg, americký básník († 5. dubna 1997)
- 14. září Michel Butor, francouzský spisovatel

Úmrtí

Česko
- 8. červenec Karel Václav Rais, český spisovatel (
- 4. leden 1859)
- 26. listopad Eliška Krásnohorská, česká spisovatelka (
- 18. listopad 1847) Svět
- 29. března Albert Škarvan, slovenský esperantista (
- 31. ledna 1869)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1926年 ko:1926년 simple:1926

Josef Nesvadba

Josef Nesvadba (19. června 1926 Praha – 26. dubna 2005 Praha) byl český spisovatel, spolu s Ludvíkem Součkem nejvýznamnější představitel žánru vedeckofantastické literatury (science fiction).

Životopis

Jako mnoha jiným, i Nesvadbovi zkomplikovala studia na gymnáziu nacistická okupace, maturovat mohl až po válce v roce 1945. V roce 1950 absolvoval lékařskou fakultu, obor psychiatrie - vedle své literární práce byl i významných psychiatrem a patřil k průkopníkům skupinové psychoterapie v Česku. Právě během studia poznal i Ludvíka Součka a oba tvůrci sci-fi se spřátelili. Od roku 1956 až do odchodu do důchodu v roce 1992 pracoval jako psychoterapeut na psychiatrickém oddělení Fakultní polikliniky v Praze. Kromě překladů z angličtiny psal převážně divadelní hry a povídky - několik jeho povídek bylo i zfilmováno, například Blbec z Xeenemünde (1960) a Tarzanova smrt. Spolupracoval na celé řadě filmů (Upír z Feratu, Pane, vy jste vdova...) a televizních a rozhlasových seriálů (Bambinot). Jeho dcera je spisovatelka Bára Nesvadbová

Dílo

Divadelní hry


- Výprava do Oceánie
- Ocelový kruh
- Ráno
- Tři podpisy, 1954
- Milionář Liebig
- Mimořádná událost, 1956

Povídkové soubory


- Tarzanova smrt, 1958 - sbírka 13 povídek, většinou non scifi, ve kterých výrazně uplatnil své zkušenosti psychiatra; v r. 1966 vyšel v Čs. spisovateli pod tímtéž názvem výbor z předchozích sbírek.
- Einsteinův mozek, 1958 - povídková sbírka, tentokrát již scifi; obsahuje mj. povídky Einsteinův mozek, Blbec z Xeenemünde, Poslední cesta kapitána Nema, Vynález proti sobě a Ztracená tvář, z čehož Einsteinův mozek, Blbec z Xeenemünde a Ztracená tvář byly zfilmovány
- Výprava opačným směrem, 1962 - obsahuje další klíčové povídky z Nesvadbovy tvorby (celkem devět), mimo jiné Výprava opačným směrem, Upír ltd., Jak zemřel kapitán Nemo, Druhý ostrov dr. Moreaua či Anděl posledního soudu; právě povídka Upír Ltd. se stala námětem k filmu Upír z Feratu
- Poslední cesty kapitána Nema, 1966 - 11 sci-fi povídek spojených postavou kapitána Nema [http://georgovo.webz.cz/Cetba/josefn.htm]
- Tři dobrodružství, 1972 - obs.povídky Případ Zlatého Buddhy, Jak předstírat smrt a Absolutní stroj
- Minehava podruhé, 1981 nese podtitulek (nápady starého psychiatra): Psychofikce a obsahuje tři rozsáhlejší povídky: Minehava podruhé aneb Psychoskop Mariana Koldy, Láska aneb Citový kondenzátor Heleny Vávrové a Setkání dalšího druhu aneb Labyrinty Joan Hartlové.
- Řidičský průkaz rodičů, 1988

Romány


- Dialog s doktorem Dongem, 1964 - filozoficko-politický román z vietnamského prostředí, grateskní a ironizující prvky
- Bludy Erika N., 1974 - vedeckofantastický román s detektivní zápletkou; odehrává se na tajemném ostrově v Jaderském moři; mnoho nevysvětlitelných úkazů
- Tajná zpráva z Prahy, 1978 - román věnovaný globálním problémům, částečně autobiografický; neobsahuje sci-fi motivy, jde spíše o společensko-dobrodružný román; původní rukopis neprošel cenzurou (protože obsahoval motivy invaze vijsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné vlny emigrací) a Nesvadba ho musel podstatně přepracovat (originální podoba vyšla v r. 1991 pod titulem První zpráva z Prahy)
- Peklo Beneš, 2002 - pohrává si s myšlenkou, co by se stalo, kdyby v roce 29.9.1938 nedošlo k Mnichovské dohodě.
- Hledám za manžela muže, 1986 - tento román s podtitulem Druhé tisíciletí neskončí autor charakterizuje jako sexfikci a říká k němu: "s nadsázkou lze říci, že hrdinkami této knížky jsou dvě ženy. Žijí v rozdílných společenských zřízeních, jsou sokyně, ale mají společný problém: nemůžou najít přiměřeného partnera."

Náměty k filmům


- Blbec z Xeenemünde, 1962
- Tarzanova smrt, 1962
- Ztracená tvář, 1965
- Zabil jsem Einsteina, pánové, 1969
- Pane, vy jste vdova, 1970
- Slečna Golem, 1972
- Tajemství zlatého Buddhy, 1973
- Zítra vstanu a opařím se čajem, 1977
- Upír z Feratu, 1982
- tel. seriál Bambinot Nesvadba, Josef Nesvadba, Josef Nesvadba, Josef Nesvadba, Josef

26. dubna

26. duben je 116. den roku podle gregoriánského kalendáře (117. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 249 dní.

Události

Česko
- 1945 sovětská vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Brno. Svět
- 1986 výbuch jaderné elektrárny v Černobylu

Narození

Česko
- 1841 Julius Zeyer - český spisovatel († 29. leden 1901)
- 1950 Vlastimil Třešňák - písničkář, prozaik, výtvarník a herec. Svět
-

Úmrtí

Česko
- 2005 Josef Nesvadba - český spisovatel (
- 19. června 1926) Svět
- 1865 byl zastřelen John Wilkes Booth, americký herec, který spáchal atentát na amerického prezidenta Abrahama Lincolna.

Svátky

Česko
- Oto Svět
- Světový den duševního vlastnictví

Viz také:


- 25. duben 27. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月26日 ko:4월 26일 simple:April 26 th:26 เมษายน

1941

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1936 1937 1938 1939 1940 - 1941 - 1942 1943 1944 1945 1946 ----

Události


- zuří druhá světová válka Česko
- 1. duben - Gestapo zatklo pplk. Josefa Balabána
- 13. květen - Gestapo zatklo Josefa Mašína
- 29. září zatčen Alois Eliáš Svět
- 22. leden - britské a austral