Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
19. Listopad

19. listopad

19. listopad je 323. den roku podle gregoriánského kalendáře (324. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 42 dní.

Události

Česko
- 1989 – V pražském Činoherním klubu založeno Občanské fórum. Svět
- 461 – Svatý Hilarius se stal papežem.
- 1816 – Založena Varšavská univerzita.
- 1946 – Afghánistán, Island a Švédsko se připojili k OSN.
- 1969 – Apollo 12 přistálo na Měsíci, astronauté Charles Conrad a Alan Bean vystoupili na povrch.
- 1999 – Zkušební let čínské kosmické lodi Šen-čou 1.

Narození

Česko
- 1839 – Emil Škoda, technik a podnikatel († 8. srpna 1900)
- 1923 – Helena Zmatlíková, ilustrátorka dětských knížek († 4. dubna 2005)
- 1924 – Jan Otčenášek, český spisovatel († 24. února 1979)
- 1976 – Petr Sýkora, hokejista Svět
- 1711 – Michail Lomonosov, ruský spisovatel a vědec († 1765)
- 1831 – James A. Garfield, 20. prezident USA († 1881)
- 1887 – James B. Sumner, americký chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 1955)
- 1888 – José Raúl Capablanca, kubánský šachista († 8. března 1942)
- 1905 – Tommy Dorsey, Aamerický kapelník († 1956)
- 1917 – Indira Gándhi, indická předsedkyně vlády († 1984)
- 1936 – Yuan T. Lee, taiwanský chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii
- 1942 – Calvin Klein, americký módní návrhář
- 1961 – Meg Ryan, americká herečka
- 1962 – Jodie Foster, americká herečka

Úmrtí

Česko
- 2005 – Milan Dufek, český hudebník (Rangers) (
- 1944) Svět
- 498 – Papež Anastasius II.
- 1828 – Franz Schubert, rakouský skladatel (
- 31. ledna 1797)
- 1912 – Wilhelm Fiedler, německý překladatel (
- 3. dubna 1832)
- 2004 – John Robert Vane, britský farmaceut, nositel Nobelovy ceny za medicínu (
- 1927)

Svátky

Česko
- Alžběta Katolický kalendář
- Svatá Mechtilda Svět
- Světový den prevence týrání a zneužívání dětí

Viz také:


- 18. listopad 20. listopad – kalendář Kategorie:Listopad ja:11月19日 ko:11월 19일 ms:19 November simple:November 19 th:19 พฤศจิกายน

461

Století: 4. století - 5. století - 6. století Roky: 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlavy států


- Papež
  - Lev I. Veliký (440-461)
  - Hilarius (461-468) Kategorie:5. století ko:461년

Papež

(1526)]] Papež (latinsky papa), nazývaný též Svatý otec, je hlava katolické církve a suverén Městského státu Vatikán, biskup Říma a patriarcha Západu. Podle katolického učení je papež náměstkem Ježíše Krista na zemi a nástupcem svatého apoštola Petra a je neodvolatelný. Pokud stávající papež zemře, nebo pokud se vzdá úřadu, sejdou se za účelem volby nového kardinálové, kteří jsou mladší 80 let, na konkláve. Papež musí být zvolen alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných kardinálů.

Stručné dějiny papežství

Papež je podle katolického pojetí a podle pojetí některých dalších církví nástupcem apoštola Petra, který byl prvním biskupem města Říma a zřejmě zemřel roku 67 v Římě mučednickou smrtí. Podle zmiňovaného pojetí, které se zakládá na výkladu Matouše 16,18-19, má Petr, resp. jeho nástupci, přednostní postavení před ostatními apoštoly, resp. biskupy. 1. list Klementův (kolem roku 98) je raným historickým dokumentem, který zaznamenává přednostní postavení římské církevní obce, když se její biskup, Kléméns Římský, snažil vyřešit spory v Korintě. Užití titulu papež je poprvé dosvědčeno v době papeže Marcellina († 304), který je takto nazván na jednom náhrobku. Oficiálně se však papa poprvé nazval Siricius (385 – 399), tento titul je pak fixován v době Řehoře Velikého (590 – 604). Titul papež označoval v raných dobách i ostatní biskupy, patriarchy a opaty především na Východě (takto po schizmatu, které následovalo po Chalkedonském koncilu roku 451 označuje titulem papež i koptská církev). Teprve později se takto začal označovat jedině římský biskup. Od dob Lva I. (440 – 461) nese římský biskup označení pontifex maximus, které až do císaře Gratiana náleželo římským císařům coby nejvyšším velekněžím. Po klasickém období dějin papežství dochází od konce 9. do začátku 11. století k tzv. temnému období papežství, kdy prestiž papežů výrazně opadla vlivem jejich pokleslé morálky a situaci, kdy významné římské šlechtické rody měly výrazný vliv na volbu a vládu jednotlivých papežů (viz též pornokracie). Tato situace se mění v souvislosti s obnovnými hnutími v církvi a s bojem o investituru. Volba papeže je svěřena konkláve kardinálů. Roku 1309 po své volbě Klement V. stěhuje své sídlo do francouzského Avignonu, odkud se papežové vrátí do Říma teprve roku 1376. Toto avignonské zajetí bude mít dohru ve velkém schizmatu, kdy současně vládli z Říma a Avignonu dva papežové, od roku 1409, kdy Pisánský koncil zvolil Alexandra V., dokonce tři. Tuto roztržku ukončil teprve Kostnický koncil, který roku 1417 zvolil nového papeže, Martina V. (1417 – 1431). Po období renesančních papežů přichází období tzv. katolické reformace, kterou vyvolala protestantská reformace a následný Tridentský koncil. Nové chápání papežství souvisí s 1. vatikánským koncilem, který definoval dogma o papežské neomylnosti a přiznal papeži v rámci římskokatolické církvi nejvyšší jurisdikci.

Poznámky

Tento spis také dosvědčuje přítomnost a mučednickou smrt apoštolů Petra a Pavla v Římě.

Související odkazy


- Seznam papežů
- Vzdoropapež
- Seznam vzdoropapežů

Reference


- GELMI, J. Papežové. Praha : Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0457-0.
- HALAS, F. X. Fenomén Vatikán. Brno : CDK, 2004. ISBN 80-7325-034-9.

Externí odkazy


- [http://http://www.karmelitanske-nakladatelstvi.cz/encyklopedie.php?id_select=736 Heslo papež v Encyklopedii náboženství]
- [http://www.karmelitanske-nakladatelstvi.cz/encyklopedie.php?id_select=739 Heslo papežství v Encyklopedii náboženství] (viz také další pod P)
- [http://stoplusjedna.newtonit.cz/stare/200411/so11a00d.asp Jak umírají papežové] - článek ve 100+1 ZZ
- [http://www.katechismus.cz/rejstrik-slovo.php?slovo=papež Záznam rejstříku na katechismus.cz] Kategorie:Křesťanství Kategorie:Papežové als:Papst ja:ローマ教皇 ko:교황 ms:Paus (Katholik) nb:Pave simple:Pope th:พระสันตะปาปา

1816

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1811 1812 1813 1814 1815 - 1816 - 1817 1818 1819 1820 1821 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí


- 7. březen Karel Ignác Thám, český spisovatel (
- 4. listopadu 1763)
- 15. listopad Jan František Vavák, český spisovatel - písmák (
- 1741)
- okolo Jan Šimon Václav Thám, český herec a spisovatel (
- 26. říjen 1765)

Hlava státu


- František I. Kategorie:19. století ko:1816년 ms:1816 simple:1816

1946

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1941 1942 1943 1944 1945 - 1946 - 1947 1948 1949 1950 1951 ----

Události

Československo
- 19. června Edvard Beneš znovu zvolen prezidentem Československa
- 28. března Ústavní zákon č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky, ratihaboval prozatímní státní zřízení.
- V květnu se konaly první poválečné parlamentní volby, Klement Gottwald se stal předsedou vlády
- 1. prosince 1946 – 23. února 1947) byl zaveden tzv. zimní čas
- obnovena Univerzita Palackého
- vyhlášeny (národní) přírodní rezervace Děvín, Svatý kopeček u Mikulova Svět
- 10. ledna Konalo se první Valné shromáždění OSN, Londýn
- březen Winston Churchill použil termín železná opona
- 24. únor - Juan Perón zvolen prezidentem Argentiny
- 4. březen - Carl Gustaf Mannereheim odstupuje z úřadu prezidenta Finska
- 9. březen - prezidentem Finska se stává Juho Kusti Paasikivi
- 15. březen - Clement Atlee - přislíbil nezávislost Indii
- 1. duben - 14metrová tsunami dopadla na Hilo (Havaj), 173 mrtvých, tisíce zraněných
- 17. dubna Sýrie získala nezávislost
- 18. duben - USA uznaly Titovu vládu v Jugoslávii,
- 18. duben - rozpuštěna Společnost národů
- 29. duben - poprvé zasedá Tokijský tribunál
- květen vznikl Mezinárodní měnový fond
- 25. května Jordánsko získalo nezávislost
- 22. červenec - Irgun provedl bombový útok na Hotel Král David v Jeruzalémě, v němž sídlila bristká civilní i vojenská správá Palestiny, 90 mrtvých
- 1. října Ukončen Norimberský proces
- začaly vietnamské války
- 11. prosinec - založena UNICEF

Vědy a umění


- první ročník festivalu Pražské jaro
- Syndikát českých spisovatelů svolal sjezd

Nobelova cena

Narození

Česko
- 4. ledna Eva Hašková, česká grafička a ilustrátorka
- 21. dubna Jiřina Šedinová, česká překladatelka
- 20. srpna Vojtěch Cikrle, český římskokatolický teolog Svět
- 20. ledna David Keith Lynch, americký filmový scenárista a režisér
- 28. února – Robin Cook britský exministr zahraničí
- 10. května Donovan Philips Leitch, skotský zpěvák a básník
- 23. května Clemente Domínguez y Gómez, zakladatel a vůdčí osobnost společnosti Orden de los Carmelitas de la Santa Faz, jeho přívrženci ho považují za papeže Řehoře XVII, katolická církev ho neuznává
- 19. srpna Bill Clinton, americký politik
- 5. září Freddie Mercury, zpěvák rockové skupiny Queen († 24. listopadu 1991)
- 18. prosince Steven Spielberg, americký režisér
- Aleksander Wolszczan, polský astronom

Úmrtí

Česko
- 2. února Eduard Bass, český spisovatel a novinář (
- 1. ledna 1888)
- 18. února Ivan Odilo Štampach, český teolog
- 27. březen Gabriela Preissová, česká spisovatelka (
- 23. březen 1862)
- 22. května, popraven Karl Hermann Frank, fašistický politik (
- 24. ledna 1898)
- 12. červen Karel Toman, český básník (
- 25. únor 1877) Svět
- 13. srpen Herbert George Wells, anglický spisovatel (
- 21. září 1866)
- 14. srpen – Ernest Thompson Seton, americký ilustrátor, přírodovědec a spisovatel. Zakladatel woodcrafterského hnutí a do r. 1915 průkopník skautského hnutí v USA
- 15. října, sebevražda Herman Wilhelm Goring - říšský maršál a velitel letectva
- 16. října
- Popraveni na základě norimberského procesu
  - Joachim von Ribbentrop - říšský ministr zahraničních věcí
  - Wilhelm Keitl - polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství
  - Ernst Kaltenbrunner - polní maršál a šéf bezpečnostní služby
  - Alfred Rosenberg - ministr pro okupování východního území
  - Hans Frank - guvernér Polska
  - Julius Streicher - majitel a vydavatel proti židovského listu
  - Fritz Sauckel - zmocněnec pro nasazení pracovních sil
  - Alfred Jodl - náčelník Operačního štábu Vrchního velitelství brané moci (OKW, Oberkommando der Wehrmacht)
  - Wilhelm Frick - ministr vnitra a říšský protektor v Čechách a na Moravě
  - Arthur Seyss-Inquart - guvernér Rakouska a Nizozemský komisař
- Hendrik Adamson, esperantský spisovatel - Estonec (
- 1891)

Hlavy států


- Československo
  - Edvard Beneš
- Papež
  - Pius XII.
- Sovětský svaz
  - Stalin
- USA
  - Harry S. Truman Kategorie:20. století ja:1946年 ko:1946년 ms:1946 simple:1946 th:พ.ศ. 2489

Island

Island je stát na stejnojmenném ostrově v severní části Atlantského Oceánu. Jeho hlavní město je Rejkjavík.

Historie

Prvními obyvateli Islandu byli pravděpodobně Norové a Keltové (irští a skotští), kteří přicházeli na Island koncem 9. a v 10. století. Vikingští náčelníci zakládali tzv. "thingy", což byly místní sněmy, které veřejně urovnávaly spory a konflikty mezi osadníky. Kolem roku 930 byl založen Althing a tento národní sněm můžeme pokládat za nejstarší evropský parlament. Jeho rozhodnutím bylo v letech 999-1000 přijato křesťanství. Ve 13. století se islandští náčelníci podrobili norské nadvládě, v roce 1380 se Island společně s Norskem dostal pod nadvládu Dánska a poté následovalo dlouhé období hospodářského úpadku. Až v roce 1874 byla dosažena autonomie. Následky výbuchu sopky Askja v roce 1875 zničily islandskou ekonomiku a způsobily velký hladomor. Během následujících 25 let 20% obyvatelstva Islandu emigrovalo, hlavně do Kanady a Spojených Států. Poté se hospodářská situace země se začala pomalu zlepšovat 1. prosince 1918 se Island osamostatňuje, s Dánskem je spojen pouze personální unií. 17. června 1944 byl Island vyhlášen republikou a byla zrušena personální unie s Dánskem. Islanďané jsou hrdí na své vikingské kořeny a mnoho z nich může vysledovat svůj původ až k prvním osadníkům, jejichž jména jsou zapsána v Knize osadníků (Ladnama bok). A protože současná islandština vychází přímo ze staré norštiny, což byl jazyk Vikingů, mohou středověké vikingské ságy snadno číst i dnešní Islanďané.

Jména a příjmení

Na Islandu nemají klasická jména a příjmení, jako v jiných zemích. Nejdůležitější je křestní jméno, podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává místo příjmení jméno svého otce, s příponou -dótir (dcera) nebo -son (syn) Prezident Ólafur Ragnar Grímsson se tedy jmenuje Ólafur Ragnar Grímsův syn Kategorie:Arktida Kategorie:Island als:Island fiu-vro:Island' ja:アイスランド ko:아이슬란드 ms:Iceland simple:Iceland th:ประเทศไอซ์แลนด์ zh-min-nan:Peng-tē

Švédsko

Švédsko, v místní řeči , je země ve Skandinávii na severu Evropy. Pro svou velkou rozlohu a relativně malý počet obyvatel je známé pro krásnou přírodu: rozlehlé lesy a vysoké kopce.
- Hlavním městem je Stockholm [stokholm].
- Formou vlády je konstituční monarchie, s králem Gustavem.
- Sousedí s Norskem na západě a Finskem na severovýchodě.

Provincie

známé věci ze Švédska

podniky


- ABB
- Electrolux
- Ericsson
- IKEA
- Oriflame
- SAAB
- Volvo

hudební skupiny


- ABBA
- Ace of Base
- Bathory
- Black Sweden
- E-Type
- Hammerfall
- Nasum
- Roxette
- Unleashed Kategorie:Švédsko als:Schweden fiu-vro:Roodsi [[got:

1969

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1964 1965 1966 1967 1968 - 1969 - 1970 1971 1972 1973 1974 ----

Události

Česko
- Hrubý Jeseník byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky Svět
- 3. únor byl Jásir Arafat jmenován vůdcem OOP.
- Vytvořena experimentální počítačová síť ARPANET, zárodek dnešního Internetu.
- prezident USA Richard Nixon zakázal výrobu chemických a biologických válečných materiálů ve Spojených státech

Vědy a umění


- 7. dubna vydán první První RFC dokument
- 20. července První lidé přistáli na Měsíci. (Apollo 11)
- 14. - 24. listopadu Americká kosmická loď Apollo 12 uskutečnila 2. přistání na Měsíci s lidskou posádkou. Charles Conrad mladší a Alan L. Bean se tak stali třetím a čtvrtým člověkem, který kdy stanul na Měsíci.
- japonští geologové našli v Antarktidě meteority
- vědečtí pracovníci na Harwardově univerzitě oznámili, že se jim podařilo izolovat gen
- Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili 104. chemický prvek rutherfordium
- Ken Thompson a Dennis Ritchie vytvořili UNIX

Nobelova cena

Narození

Česko
- 30. říjen - Stanislav Gross, český politik Svět

Úmrtí

Česko
- 6. května Bohumil Bydžovský, český matematik (
- 14. března 1880)
- 10. května Josef Váchal, český výtvarný umělec, básník a spisovatel Svět
- 11. leden - Václav Hlavatý, český matematik (
- 1894)
- 11. únor - Dario Beni, italský cyklista
- 21. října Jack Kerouac, americký spisovatel (
- 12. března 1922)

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1969年 ko:1969년 simple:1969 th:พ.ศ. 2512

Měsíc (Země)

Měsíc je jediným známým přirozeným satelitem Země. Nemá jiné formální jméno než „Měsíc,“ i když je občas zván Luna (starý slovanský a zároveň latinský výraz pro „měsíc“), aby byl odlišen od běžných „měsíců.“ Jeho symbolem je srpek (Unicode: ☾). Kromě slova lunární se k odkazu na Měsíc používá též kmene selene nebo seleno (podle řecké bohyně měsíce Seléné) (selenocentrický, Selenité, atd.). Střední vzdálenost z Měsíce od Země je 384 403 kilometrů. Měsíční rovníkový průměr dosahuje hodnoty 3 476 kilometrů. Roku 1969 přistáli Neil Armstrong a Edwin Aldrin jako první lidé na Měsíci.

Dvě strany

Edwin Aldrin Edwin Aldrin Edwin Aldrin Edwin Aldrin Měsíc je v synchronní rotaci se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („přivrácená strana“) je stále obrácená k Zemi. Druhou, „odvrácenou stranu,“ z větší části nelze ze Země vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku, které mohou být příležitostně spatřeny díky libraci. Většina odvrácené strany byla až do éry kosmických sond zcela neznámá. Tato synchronní rotace je výsledkem slapových sil, které zpomalovaly rotaci Měsíce v jeho rané historii, až došlo k rezonanci oběhu a rotace (vázané rotaci). Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí. Odlišujícím rysem odvrácené strany je téměř úplná absence tmavých skvrn (oblastí s nízkým albedem), tzv. moří.

Oběh

Měsíc vykoná kompletní oběh asi jednou za kalendářní měsíc. Každou hodinu se Měsíc posune vzhledem ke hvězdám o vzdálenost zhruba rovnou jeho úhlovému průměru, přibližně o 0,5°. Měsíc se liší od většiny satelitů jiných planet tím, že je jeho orbita blízká rovině ekliptiky a nikoliv rovině zemského rovníku. Některé způsoby nazírání na oběh jsou podrobněji probrány v následující tabulce, ale dva nejběžnější jsou: siderický měsíc, což je doba úplného oběhu vzhledem ke hvězdám, trvající asi 27,3 dnů a synodický měsíc, což je doba, kterou zabere dosažení téže fáze, dlouhá přibližně 29,5 dne. Rozdíl mezi nimi je způsoben tím, že v průběhu oběhu urazí Země i Měsíc určitou vzdálenost na orbitě kolem Slunce. Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou mořského přílivu. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země. Synchronnost rotace je přesná pouze v průměru, protože měsíční orbita má jistou výstřednost. Když je Měsíc v perigeu (přízemí), jeho rotace je pomalejší než pohyb po oběžné dráze, což nám umožňuje vidět asi osm stupňů délky z jeho východní (pravé) strany navíc. Na druhou stranu, když se Měsíc dostane do apogea (odzemí), jeho rotace je rychlejší než pohyb po oběžné dráze, což odkrývá dalších osm stupňů délky z jeho západní (levé) strany. To se nazývá optickou librací v délce. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční gravitací se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli setrvačnosti vody a tření, jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do zálivů a ústí řek a zase se z nich vrací. Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu vzdaluje od Země rychlostí asi 38 mm za rok. Protože je měsíční orbita nakloněna k zemskému rovníku, Měsíc se zdá oscilovat nahoru a dolů (podobně jako lidská hlava, když pokyvuje na souhlas) při svém pohybu v ekliptikální šířce (deklinaci). Tento jev se nazývá optická librace v šířce a odkrývá pozorovateli z polárních oblastí Měsíce asi sedm stupňů šířky. Na konec, protože je Měsíc vzdálen jen asi 60 zemských poloměrů, pozorovatel na rovníku vidí Měsíc v průběhu noci ze dvou bodů vzdálených od sebe jeden zemský průměr. Tato vlastnost se nazývá optická librace paralaktická a odkrývá asi jeden stupeň měsíční délky. Země a Měsíc obíhají okolo jejich barycentra nebo obecněji těžiště, které leží asi 4700 km od zemského středu (asi 3/4 cesty k povrchu). Protože se barycentrum nachází pod povrchem Země, zemský pohyb se dá obecně popsat jako „kolébání“. Podíváme-li se ze zemského severního pólu, Země a Měsíc rotují proti směru hodinových ručiček okolo jejich os; Měsíc obíhá Zemi proti směru hodinových ručiček a Země obíhá Slunce také proti směru hodinových ručiček. Může vypadat podivně, že sklon lunární orbity a vychýlení měsíční osy rotace jsou v přehledu vypsány jako významně se měnící. Zde je třeba poznamenat, že sklon orbity je měřen vzhledem k primární rovníkové rovině (v tomto případě zemské) a vychýlení osy rotace vzhledem k normále vůči rovině orbity satelitu (měsíční). Pro většinu satelitů planet, nikoliv však pro Měsíc, tyto konvence odrážejí fyzikální realitu a jejich hodnoty jsou proto stabilní. Země a Měsíc formují prakticky „dvojplanetu“: jsou těsněji spjati se Sluncem než jeden s druhým. Rovina měsíční orbity zachovává sklon 5,145 396° vzhledem k ekliptice (orbitální rovině Země) a měsíční osa rotace má stálou výchylku 1,5424° vzhledem k normále na stejnou rovinu. Rovina měsíční orbity vykonává rychlou precesi (tj. její průnik s ekliptikou rotuje ve směru hodinových ručiček) během 6793,5 dnů (18,5996 let), kvůli gravitačnímu vlivu zemské rovníkové deformace. V průběhu této periody se proto zdá, že sklon roviny měsíční orbity kolísá mezi 23,45° + 5,15° = 28,60° a 23,45° - 5,15° = 18,30°. Současně se jeví, že výchylka osy měsíční rotace vzhledem k normále na rovinu oběžné dráhy měsíce kolísá mezi 5,15° + 1,54° = 6.69° a 5,15° - 1,54° = 3,60°. Za povšimnutí stojí, že výchylka zemské osy také reaguje na tento proces a sama kolísá o 0,002 56° na každou stranu kolem své průměrné hodnoty; tento jev se nazývá nutace. Body, ve kterých Měsíc protíná ekliptiku se nazývají „lunární uzly“: severní (neboli vzestupný) uzel je tam, kde Měsíc měsíc přechází k severu ekliptiky; jižní (neboli sestupný) je tam, kde přechází k jihu. Zatmění Slunce nastává, pokud se uzel střetne s Měsícem v novu; zatmění Měsíce, pokud se uzel střetne s Měsícem v úplňku.

Původ

Sklon měsíční dráhy činí dost nepravděpodobnou možnost, že by se Měsíc vytvořil spolu se Zemí nebo že by byl zachycen později. Jeho původ je předmětem mnoha vědeckých debat. Jedna z dřívějších spekulací – teorie odtržení předpokládala, že se Měsíc odtrhl ze zemské kůry vlivem odstředivé síly, zanechávaje za sebou dnešní oceánské dno jako jizvu. Tento koncept by však vyžadoval příliš rychlou počáteční rotaci Země. Někteří si mysleli, že se Měsíc zformoval jinde a byl zachycen na nynější oběžnou dráhu (teorie zachycení). Jiní dávali přednost teorii společné akreace, podle níž vznikly Země a Měsíc zhruba ve stejné době z akreačního disku. Tato teorie neumí vysvětlit nedostatek železa na Měsíci. Další navrhli, že se Měsíc mohl zformovat z úlomků zachycených na oběžnou dráhu po kolizi asteroidů nebo planetesimál. V současné době je přijímána Teorie velkého impaktu, podle níž Měsíc pochází z vyvrženého materiálu po kolizi formující se žhnoucí Země s planetesimálou velikosti Marsu (pracovně zvanou Theia). Určená geologická období Měsíce jsou definována na základě datování různých významných impaktů v měsíční historii. Slapové sily deformovaly dříve žhavý Měsíc do tvaru elipsoidu s jeho hlavní osou nasměrovanou k Zemi.

Fyzikální charakteristiky

Složení

Před více než 4,5 miliardami let pokrýval povrch Měsíce tekutý oceán magmatu. Vědci se domnívají, že jeden typ lunárních kamenů, KREEP (K – draslík, REE – rare earth elements – na Zemi vzácné prvky, P – fosfor) reprezentuje po chemické stránce zbytek tohoto magmatického oceánu. KREEP je vlastně směsice toho, co vědci nazývají „nekompatibilní prvky“: ty, které se nemohly zapojit do krystalické struktury, zůstaly mimo ni a vyplavaly na povrch magmatu. Pro výzkumníky je KREEP vhodným svědkem schopným podat zprávu o vulkanické historii měsíční kůry a zaznamenat frekvenci dopadů komet a jiných nebeských těles. Měsíční kůra je složena z množství různých prvků, včetně uranu, thoria, draslíku, kyslíku, křemíku, hořčíku, železa, titanu, vápníku, hliníku a vodíku. Při bombardování kosmickým zářením vyzařuje každý prvek zpět do vesmíru vlastní radiaci jako gama paprsky. Některé prvky jako uran, thorium a draslík jsou radioaktivní a produkují gama paprsky samy o sobě. Gama paprsky jsou však, nezávisle na tom, co je způsobuje, pro každý prvek navzájem různé — všechny produkují jedinečné spektrální čáry, detekovatelné spektrometrem. Kompletní globální zmapování Měsíce podle míry výskytu těchto prvků dosud nebylo provedeno. Některé kosmické lodě jej však uskutečnily na části Měsíce; sonda Galileo se touto činností zabývala během svého průletu kolem Měsíce v roce 1992. [http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA00131] Věří se, že celkové složení Měsíce je podobné jako zemské až na nedostatek těkavých prvků a železa.

Geografie povrchu

1992] Měsíc je pokryt desítkami tisíc kráterů o průměru větším než 1 kilometr. Většina je stará stovky miliónů nebo miliardy let; nepřítomnost atmosféry, počasí a nových geologických procesů zajišťuje, že většina z nich zůstane prakticky navždy zachována. Největší kráter na Měsíci a vskutku největší známý kráter ve sluneční soustavě tvoří pánev South Pole-Aitken. Tento kráter se nachází na odvrácené straně poblíž jižního pólu, má 2 240 km v průměru a hloubku 13 km. Tmavé a relativně jednotvárné měsíční pláně se nazývají moře (latinsky mare, v množném čísle maria), protože staří astronomové věřili, že jde o moře naplněná vodou. Ve skutečnosti se jedná o rozlehlé prastaré čedičové proudy lávy, které vyplnily pánve velkých impaktních kráterů. Světlejší vrchoviny se označují jako pevniny (latinsky terra, v množném čísle terrae). Moře se nacházejí téměř výhradně na přivrácené straně Měsíce, na odvrácené je pouze několik rozptýlených fleků. Vědci se domnívají, že asymetrie v měsíční kůře je způsobena synchronizací mezi měsíční rotací a oběhem kolem Země. Tato synchronizace vystavuje odvrácenou stranu Měsíce častějším dopadům asteroidů a meteoridů než přivrácenou stranu, u níž nebyla moře překryta krátery tak rychle. Nejsvrchnější část měsíční kůry tvoří nesoudržná kamenná vrstva rozdrcených hornin a prachu zvaná regolit. Kůra i regolit nejsou po celém Měsíci rozloženy stejnoměrně. Mocnost kůry kolísá od 60 km na přivrácené straně do 100 km na odvrácené straně. Tloušťka regolitu se pohybuje od 3 do 5 m v mořích a od 10 do 20 m ve vrchovinách. V roce 2004 zjistil tým vedený Dr. Benem Busseym z Univerzity Johna Hopkinse na základě snímků získaných sondou Clementine, že čtyři hornaté oblasti lemující 73 km široký kráter Peary na měsíčním severním pólu se zdají být osvětleny po celý měsíční den. Tyto nejmenované „hory věčného světla“ mohou existovat díky extrémně malé výchylce měsíční osy, která na druhé straně umožňuje také existenci věčného stínu na dnech mnoha polárních kráterů. Na méně hornatém jižním pólu oblasti věčného světla nenajdeme, i když okraj kráteru Shackleton je osvětlen po 80% měsíčniho dne. Obrázky z Clementine byly získány, když severní měsíční polokoule zažívala letní období a není známo, zda se tyto čtyři hory v zimním období přece jen neskryjí do stínu.

Přítomnost vody

V průběhu času je Měsíc vytrvale bombardován kometami a meteoroidy. Mnoho z těchto objektů je bohatých na vodu. Sluneční energie ji následně disociuje (rozštěpí) na její základní prvky vodík a kyslík, které okamžitě unikají do vesmíru. Navzdory tomu existuje hypotéza, že na Měsíci mohou zůstávat významné zbytky vody buďto na povrchu nebo uvězněny v kůře. Výsledky mise Clementine naznačují, že malé zmrzlé kapsy ledu (zbytky po dopadu na vodu bohatých komet) mohou být nerozmraženy uchovány uvnitř měsíční kůry. Přestože se o kapsách uvažuje jako o malých, celkové předpokládané množství vody je dost významné — 1 km3. Jiné vodní molekuly mohly poletovat při povrchu a být zachyceny uvnitř kráterů na měsíčních pólech. Díky velmi mírné výchylce měsíční osy, jen 1,5°, do některých z těchto hlubokých kráterů nikdy nezasvitne světlo Slunce — je v nich trvalý stín. Clementine zmapovala ([http://www.lpi.usra.edu/research/clemen/clemen.html]) krátery na měsíčním jižním pólu ([http://www.lpi.usra.edu/research/clemen/2polar.gif]), které jsou zastíněny tímto způsobem. Je-li na Měsíci vůbec voda, pak by podle vědců měla být právě v těchto kráterech. Pokud tam je, led by mohl být těžen a rozštěpen na vodík a kyslík elektrárnami založenými na solárních panelech nebo nukleárním reaktorem. Přítomnost použitelného množství vody na Měsíci je důležitým faktorem pro osídlení Měsíce, neboť nákladnost přepravy vody (nebo vodíku a kyslíku) ze Země by podobný projekt prakticky znemožnila. Kameny z měsíčního rovníku sesbírané astronauty z Apolla neobsahovaly žádné stopy vody. Sonda Lunar Prospector ani dřívější mapování Měsíce, organizované například Smithsonovým ústavem, nepřinesly žádný přímý důkaz měsíční vody, ledu nebo vodních par. Pozorování sondy Lunar Prospector však přesto naznačují přítomnost vodíku v oblastech stálého stínu, který by se mohl nacházet ve formě vodního ledu.

Magnetické pole

Oproti Zemi má Měsíc velmi slabé magnetické pole. Zatímco část měsíčního magnetismu je považována za jeho vlastní (jako pásmo měsíční kůry zvané Rima Sirsalis), je možné, že kolize s jinými nebeskými tělesy jeho magnetické vlastnosti posílila. To, zda těleso sluneční soustavy bez atmosféry jako Měsíc může získat magnetismus díky dopadům komet a asteroidů, je vskutku dlouhotrvající vědeckou otázkou. Magnetická měření mohou poskytnout také informace o velikosti a elektrické vodivosti měsíčního jádra — tyto výsledky by vědcům pomohly lépe porozumět původu Měsíce. Například, pokud by se ukázalo, že jádro obsahuje více magnetických prvků (jako je železo) než Země, ubralo by to teorii velkého impaktu na věrohodnosti (i když jsou zde alternativní vysvětlení, podle kterých by měsíční kůra měla také obsahovat méně železa).

Atmosféra

Měsíc má relativně nevýznamnou a řídkou atmosféru. Jedním ze zdrojů této atmosféry je odplynování — uvolňování plynů, například radonu, který pochází hluboko z měsíčního nitra. Dalším důležitým zdrojem plynů je sluneční vítr, který je rychle zachycován měsíční gravitací.

Zatmění

Ač jde vskutku jen o shodu okolností, úhlové průměry Měsíce a Slunce viděné ze Země jsou v rámci svých změn schopny se navzájem překrývat, takže je možné jak úplné tak i prstencové zatmění Slunce. Při úplném zatmění Měsíc kompletně zakrývá sluneční disk a sluneční koróna je vidět pouhým okem. Protože se vzdálenost mezi Měsícem a Zemí během času velmi pomalu zvětšuje, úhlový průměr Měsíce se zmenšuje. To znamená, že před několika milióny let při slunečním zatmění Měsíc Slunce vždycky úplně zakryl a nemohlo nastat žádné prstencové zatmění. Na druhou stranu, za několik miliónů už nebude Měsíc schopen Slunce úplně zakrýt a žádná úplná zatmění už nebudou nastávat. Zatmění nastávají jen když jsou Slunce, Země a Měsíc v jedné přímce. Sluneční zatmění mohou nastat jen pokud je Měsíc v novu; zatmění Měsíce jen je-li v úplňku. Podívejte se také na Zatmění Slunce a Zatmění Měsíce.

Pozorování Měsíce

Zatmění Měsíce Měsíc (a také Slunce) se zdají být většími, když se přiblíží k horizontu. Je to čistě psychologický efekt (podívejte se na Měsíční iluze). Úhlový průměr Měsíce ze Země je asi půl stupně. Různé světleji a tmavěji zabarvené oblasti (především moře) tvoří vzor viděný různými kulturami jako Muž na Měsíci, králík a bizon i jinak. Krátery a horské hřbety také patří mezi nápadné měsíční rysy. Během nejjasnějšícho úplňku může mít Měsíc magnitudu asi −12,6. Pro srovnání, Slunce má magnitudu −26,8. Měsíc je nejjasnější v noci, ale občas je možné ho vidět i ve dne. Pro libovolné místo na Zemi kolísá největší výška Měsíce ve dne ve stejných mezích jako největší výška Slunce a závisí na ročním období a měsíční fázi. Například v zimě putuje Měsíc nejvýše, pokud je v úplňku a v úplňku putuje nejvýše právě v zimě. Podívejte se také na: Měsíční fáze.

Průzkum Měsíce

Měsíční fáze se připravuje na sestup k povrchu Měsíce]] Měsíční fáze stojí vedle balvanu na Taurus-Littrow během třetí EVA]] První člověkem vyrobený předmět, který dosáhl Měsíce, byla automatická sovětská sonda Luna 2, která na něj dopadla 4. září 1959 ve 21:02:24 Z. Odvrácená strana byla poprvé vyfotografována 7. října 1959 sovětskou sondou Luna 3. Luna 9 byla první sondou, která měkce přistála na Měsíci a 3. února 1966 přenesla obrázky měsíčního povrchu. Prvním umělým satelitem Měsíce byla sovětská sonda Luna 10 (odstartovala 31. března 1966). Členové posádky Apolla 8, Frank Borman, James Lovell a William Anders, se 24. prosince 1968 stali prvními lidmi, kteří na vlastní oči viděli odvrácenou stranu Měsíce. Lidé poprvé přistáli na Měsíci 20. června 1969, čímž vyvrcholil studenou válkou inspirovaný vesmírný závod mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými. Prvním mužem kráčejícím po měsíčním povrchu byl Neil Armstrong, velitel americké mise Apollo 11. Posledním člověkem, který stál na Měsíci, byl Eugene Cernan, který v rámci mise Apollo 17 kráčel po Měsíci v prosinci 1972. Podívejte se také na: Kompletní seznam měsíčních astronautů. Posádka Apolla 11 nechala na Měsíci 23×18 cm destičku z nerez oceli na oslavu přistání, která je schopna přinést základní informace o návštěvě jakýmkoliv jiným bytostem, které by ji mohly vidět. Nápis na ní praví: :Zde se lidé z planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec, LP 1969. :Přišli jsme v míru jménem celého lidstva. Destička zobrazuje dvě strany planety Země a je podepsána třemi astronauty a prezidentem USA Richardem Nixonem. Měsíční vzorky přivezené na Zemi pocházejí z šesti misí s lidskou posádkou a ze tří misí Luna (číslo 16, 20 a 24). V únoru 2004 se americký prezident George W. Bush přihlásil k plánu na obnovení letů k Měsíci s posádkou do roku 2020. V září 2005 organizace NASA upřesnila tyto plány a oznámila jako cílové datum nového přistání lidí na Měsíci rok 2018. Evropská vesmírná agentura stejně jako Čínská lidová republika, Japonsko a Indie mají také plán na brzké vypuštění sond na průzkum Měsíce. Evropská sonda Smart 1 odstartovala 27. září 2003 a vstoupila na měsíční oběžnou dráhu 15. listopadu 2004. Bude sledovat měsíční povrch a vytvářet jeho rentgenovou mapu. [http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/2818551.stm] [http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=36091] Čína deklarovala ambiciózní plány na výzkum Měsíce a zkoumání vhodných nalezišť pro těžbu na Měsíci, zvláště hledání izotop hélium 3 využitelného jako energetický zdroj na Zemi. [http://space.com/missionlaunches/china_moon_030304.html] Japonsko a Indie se také chystají k Měsíci. Japonci již načrtli plány svých nadcházejících misí k našemu sousedovi: Lunar-A [http://www.jaxa.jp/missions/projects/sat/exploration/lunar_a/index_e.html] a Selene [http://www.jaxa.jp/missions/projects/sat/exploration/selene/index_e.html]. Japonskou vesmírnou agenturou (JAXA) je dokonce plánována obydlená lunární základna. Prvním pokusem Indie byl automatický orbitální satelit Chandrayan. Pokud jsme na povrchu Měsíce a chceme se odpoutat jak od Měsíce tak i od Země, potřebná úniková rychlost je druhou odmocninou součtu čtverců jednotlivých únikových rychlostí — 2,4 km/s (od Měsíce) a 1,5 km/s (od Země) dají celkově 2,8 km/s. Využijeme-li tedy orbitální rychlost 1,1 km/s a urychlíme-li se o 2,4 km/s, je to dohromady dost nejen k opuštění Měsíce, ale také k opuštění Země.

Lidské poznání Měsíce

Mýty a lidová kultura

Podívejte se na: Měsíc (mytologie).

Astrologie

Podívejte se na: Měsíc (astrologie)

Vědecké poznání

5 000 let starý otesaný kámen v irském Knowth asi reprezentuje měsíc a je-li tomu tak, jde o nejstarší dosud objevené zobrazení. Ve středověku, ještě před objevením dalekohledu, již někteří lidé uznali Měsíc za sféru, i když si mysleli, že je „dokonale hladký“. sféru Měsíci]] Leonardo da Vinci v Leicesteerském kodexu (napsán mezi 1506 a 1510), poprvé prohlásil, že Měsíc je hmotné těleso těžší než vzduch; současně správně vysvětlil jev tzv. popelavého svitu jako odraz záře Země od měsíčního povrchu[http://www.amnh.org/exhibitions/codex/2A2r.html]. V roce 1609 nakreslil Galileo Galilei do své knihy Sidereus Nuncius jednu ze svých prvních kreseb Měsíce pozorovaného dalekohledem a poznamenal, že není hladký, ale má krátery. Později v 17. století nakreslili Giovanni Battista Riccioli a Francesco Maria Grimaldi mapu Měsíce a pojmenovali řadu kráterů jmény, která známe dodnes. Na mapách se temné části měsíčního povrchu nazývají „moře“ (latinsky mare, v množném čísle maria) a světlejší části jsou pevniny (latinsky terra, v množném čísle terrae). Možnost existence vegetace na Měsíci či dokonce osídlení „selenity“ byla seriózně zmiňována některými významnými astronomy až do prvních desetiletí 19. století. Ještě v roce 1835 se řada lidí nechala napálit sérií článků v deníku New York Sun o smyšleném objevu exotických zvířat žijících na Měsíci. Naproti tomu prakticky ve stejné době (během let 1834–1836) publikovali Wilhelm Beer a Johann Heinrich Mädler své čtyřdílné kartografické dílo Mappa Selenographica a v roce 1837 knihu Der Mond, která solidním způsobem zdůvodnila závěr, že Měsíc nemá žádné vodní plochy ani patrnou atmosféru. Spornou otázkou zůstávalo, zda rysy Měsíce mohou podléhat změnám. Někteří pozorovatelé prohlašovali, že jisté malé krátery se objevují a zase mizí, ve 20. století se však zjistilo, že jde o omyly, vzniklé pravděpodobně odlišnými světelnými podmínkami nebo nepřesnostmi ve starých nákresech. Na druhou stranu dnes víme, že občas dochází k jevu odplynování. Během nacistického období v Německu prosazovali nacističtí vůdci teorii Welteislehre, která prohlašovala, že Měsíc je tvořen pevným ledem. Odvrácená strana Měsíce byla zcela neznámá až do průletu sondy Luna 3 v roce 1959. Její rozsáhlé zmapování bylo provedeno v rámci programu Lunar Orbiter v 60. letech 20. století.

Podívejte se také na


- Modrý měsíc
- Detailní fotografie Měsíce v úplňku
- Lunární geologická časová osa
- Měsíční moře
- Kolonizace Měsíce
- Seléne, řecká bohyně měsíce
- Chang'e (mytologie), čínská bohyně měsíce
- Dočasné měsíční úkazy
- Měsíční meteority

Externí odkazy

Měsíční fáze


- [http://tycho.usno.navy.mil/vphase.html US Naval Observatory: fáze Měsíce pro libovolný datum a čas 1800–2199 n.l.] (anglicky)
- [http://www.amastro.org/at/mo/mopo.gif Schéma měsíčních fází] (anglicky)

Vesmírné mise


- [http://www.lpi.usra.edu/research/lunar_orbiter/ Digitální fotografický atlas Měsíce z programu Luar Orbiter] (anglicky)
- [http://www.apolloarchive.com/apollo_archive.html Archív projektu Apollo] (anglicky)
- [http://www.cmf.nrl.navy.mil/clementine/clib/ Prohlížeč obrázků Měsíce ze sondy Clementine] (anglicky)

Vědecké


- http://moon.astronomy.cz/
- [http://www.solarviews.com/eng/moon.htm The Moon – od Rosanny a Calvina Hamiltonových] (anglicky)
- [http://seds.lpl.arizona.edu/nineplanets/nineplanets/luna.html The Moon – od Billa Arnetta] (anglicky)
- [http://www.inconstantmoon.com „Nestálý Měsíc“ – od Kevina Clarka] (anglicky)
- [http://www.moonsociety.org The Moon Society (neziskový výukový web)] (anglicky)
- [http://cps.earth.northwestern.edu/GHM/ Geologická historie Měsíce od Dona Wilhelmse] (anglicky)

Mýty a folklór


- [http://www.straightdope.com/classics/a2_337.html „Nestávají se podivné věci, když je měsíc v úplňku?“ od Cecila Adamse] (The Straight Dope, anglicky)
- [http://www.infoplease.com/spot/bluemoon1.html „Jednou za modrý (uherský) měsíc - Co je to modrý měsíc?“ od Ann-Marie Imbornoni] (anglicky)
- [http://www.suite101.com/article.cfm/folklore/10667 „Měsíc ve folklóru“ - od Virginie Marin] (anglicky)
- [http://www.laputanlogic.com/articles/2004/04/05-0001.html „Králík na Měsíci“ - od Johna Hardyho] (anglicky)

Jiné


- [http://www.perseus.gr/Astro-Lunar-Scenes-Apo-Perigee.htm Měsíc v apogeu a perigeu] (pozoruhodné fotografické porovnání, anglicky)
- [http://www.straightdope.com/classics/a2_110.html Proč se zdá Měsíc větší poblíž horizontu?] (The Straight Dope, anglicky)
- [http://www.badastronomy.com Špatná astronomie]: Dr. Philip Plait, profesor astronomie na Státní univerzitě v Sonomě v Kalifornii, na tomto webu vysvětluje mnoho případů nekorektní astronomie a fyziky prezentované veřejnosti, včetně astrologie a označování programu Apollo za podvod. (anglicky)
- [http://news.bbc.co.uk/2/hi/world/monitoring/media_reports/1399132.stm 'Falšované' snímky Měsíce – zpráva BBC] (anglicky)
- [http://www.redzero.demon.co.uk/moonhoax/ Web Moonhoax] (anglicky)
- [http://www.moonpeople.com Úplná příručka k zemskému Měsíci] (včetně diskusního fóra, anglicky)
- [http://astrosurf.com/avl/ Virtuální atlas Měsíce, program, včetně české lokalizace] Kategorie:Země Kategorie:Měsíce ja:月 ko:달 ms:Bulan (satelit) simple:Moon th:ดวงจันทร์ zh-min-nan:Go̍eh-niû

1999

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1994 1995 1996 1997 1998 - 1999 - 2000 2001 2002 2003 2004 ----

Události

Česko
- přijetí do NATO
- 26. leden – vyšel první článek na internetovém zpravodajském serveru Root.cz
- červenec - vládním usnesením č. 741 byla odsouhlasena dálniční síť
- otevřena stanice metra Hloubětím Svět
- 1. února byl GMDSS nasazen do plného provozu
- březen - vypukla Kosovská krize
- 12. květen - Zemanova vláda rozhodla o dostavbě jaderné elektrárny Temelín
- 29. květen se stal prezidentem Nigérie Olusegun Obasanjo.
- květen - evropští ministři dopravy se dohodli na vytvoření nového navigačního satelitního systému nazvaného Galileo
- 10. června vznikla rozhodnutím Rady bezpečnosti (rezoluce číslo 1244) United Nations Mission in Kosovo
- letecké bombardování Jugoslávie ze strany NATO
- 9. září bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie
- Polsko, Maďarsko, Lotyšsko a Česko vstoupily do NATO
- podepsána Amsterdamská smlouva; EU
- Francie, Německo, Finsko, Belgie, Rakousko, Lucembursko, Portugalsko, Irská republika přijaly společnou měnu Euro
- na summitu v Helsinkách dostalo Turecko status kandidáta na přístup k EU
- Nauru členem Commonwealthu
- Hugo Chávez se stal prezidentem Venezuely
- Šamil Basajev vtrhl do sousedního Dagestánu (Čečna)
- 30. září - v úpravně jaderného paliva v Tokaimuře v Japonsku došlo k jaderné explozi a zamoření okolí. Ozářeno bylo několik desítek lidí, z toho 3 smrtelnými dávkami. Jde o největší jadernou havárii v japonské historii.
- 1. října ruské oddíly překročily rusko-čečenské hranice

Vědy a umění


- únor - start Sondy Stardust
- 1. května vstoupila v platnost Amsterdamská smlouva; EU
- Byl natočen film Matrix
- Mark Hucko vytvořil umělý jazyk Slovio
- Podle dohody Mezinárodní astronomické unie je Pluto formálně bráno mezi planety
- vyšly první články na Root.cz
- Sun Microsystem koupil StarOffice a zveřejnil téměř celý zdrojový kód StarOffice sou nyní vyvíjeny jako OpenOffice
- Wartburg, Dalt Villa, Historické jádro Eivissy zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO

Nobelova cena

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 23. ledna Jaroslav Foglar, český spisovatel (
- 6. července 1907)
- 22. června Luboš Fišer, český skladatel (
- 30. září 1935)
- 16. srpen Václav Nývlt, český scenárista a dramaturg (
- 28. září 1930)
- 18. října Hana Skoumalová, česká překladatelka (
- 23. července 1903)
- 1. listopadu Josef Rumler, český básník (
- 20. července 1922)
- 21. listopadu Josef Lux, významný český politik (
- 1. února 1956) Svět
- 7. března Stanley Kubrick, americký režisér, (
- 26. července 1928)
- 1. květen Brian Shawe-Taylor, irský automobilový závodník (
- 28. leden 1915)
- 24. srpna Jan Anastáz Opasek, rakouský římskokatolický duchovní (
- 20. dubna 1913)
- 19. října Nathalie Sarrautová, francouzská spisovatelka (
- 18. července 1902)
- 12. prosince Joseph Heller, americký spisovatel (
- 1. května 1923)
- Eduard V. Tvarožek, slovenský esperantista (
- 1920)

Hlava státu

Václav Havel Kategorie:20. století als:1999 ja:1999年 ko:1999년 simple:1999 th:พ.ศ. 2542 zh-min-nan:1999 nî

1839

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1834 1835 1836 1837 1838 - 1839 - 1840 1841 1842 1843 1844 ----

Události

Vědy a umění

Narození


- 19. ledna – Paul Cézanne, francouzský malíř

Úmrtí

Hlava státu

Ferdinand I. Dobrotivý Kategorie:19. století ko:1839년 ms:1839 th:พ.ศ. 2382

8. srpna

8. srpen je 220. den roku podle gregoriánského kalendáře (221. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 145 dní.

Události

Česko
- Svět
- 449 Koncil svolaný Theodosiem II
- [1945]] uzavřena Londýnská dohoda o stíhání válečných zločinců

Narození

Česko
- 1904 Václav Morávek, český voják († 21. března 1942)
- 1926 Jiří Levý, Český literární teoretik a historik († 17. ledna 1967)
- 1949 Bhútán vyhlásil nezávislost Svět

Úmrtí

Česko
- 1989 Jiří Šotola, český literát
- 1993 - Jiří Adamíra, český herec Svět
- 1900 Emil Škoda, český technik a velkopodnikatel (
- 19. listopadu 1839)
- 1974 Baldur von Schirach - vůdce nacistické mládeže
- 1994 Leonid Maximovič Leonov, ruský spisovatel a dramatik (
- 31. května 1899)

Svátky

Česko
- Soběslav Svět
-

Viz také:


- 7. srpen 9. srpen - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Srpen ja:8月8日 ko:8월 8일 ms:8 Ogos simple:August 8 th:8 สิงหาคม

1923

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1918 1919 1920 1921 1922 - 1923 - 1924 1925 1926 1927 1928 ----

Události

Česko
- Československý rozhlas začal pokusně vysílat Svět
- Řecko zavedlo gregoriánský kalendář
- zanikla Osmanská říše a Kemal Atatürk založil republiku; Turecko
- Adolf Hitler se neúspěšně pokusil o puč (Mnichovský puč); Německo
- Etiopie členem Společnosti národů
- Standardizována Beaufortova stupnice
- Náhorní Karabach a Naxçivan byly připojeny k Ázerbajdžánu
- založeno Interhelpo průmyslové dělnické družstvo

Vědy a umění


- Nalezena soška keltského původu Hermés z Roquepertuse
- objeven chemický prvek hafnium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. ledna – Alexej Pludek, český spisovatel († 7. září 2002)
- 7. února – Lubor Tokoš, český herec († 29. září 2003)
- 10. března – Zdenka Bergrová, česká básnířka a překladatelka
- 24. září – Ladislav Fuks, český prozaik
- 7. října – Zdeněk Janík, český básník
- 9. listopadu – Jaroslav Moučka, český herec
- 19. listopadu – Helena Zmatlíková, ilustrátorka dětských knížek († 4. dubna 2005) Svět
- 31. ledna – Norman Mailer, americký spisovatel
- 12. března – Wally Schirra, americký astronaut
- 1. května – Joseph Heller, americký spisovatel († 12. prosince 1999)
- 31. května – monacký kníže Rainier III. († 6. dubna 2005)
- 8. listopadu – Jack Kilby, americký elektroinženýr, vynálezce integrovaného obvodu († 20. června 2005)

Úmrtí

Česko
- 3. ledna – Jaroslav Hašek, český spisovatel (
- 30. dubna 1883)
- 6. února – Adolf Heyduk, český básník (
- 6. června 1835)
- 16. července – Karel Klostermann, český a německý spisovatel (
- 15. února 1848)
- 29. září – Antonín Cyril Stojan, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský (
- 22. května 1851) Svět

Hlava státu


- Československo – Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1923年 ko:1923년 simple:1923

4. dubna

4. duben je 94. den roku podle gregoriánského kalendáře (95. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 271 dní.

Události

Česko
- 1950 - Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů. Svět
- 2004 - Grand Prix Bahrajnu třetí závod Formule 1 vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.

Narození

Česko
- 1915 - Jan Drda, český prozaik a dramatik Svět
- 1896 - Tristan Tzara, francouzský básník († 27. prosinec 1963)
- 1932 - Andrej Tarkovskij, ruský režisér
- 1950 - Christine Lahti americká herečka
- 1952 - Rosemarie Ackermann atletka NDR, výškařka

Úmrtí

Česko
- 1587 - Prokop Lupáč z Hlaváčova (nar. asi 1530)
- 1937 - František Xaver Šalda, český literární kritik (
- 22. prosinec 1867)
- 2005 - Helena Zmatlíková, ilustrátorka dětských knížek (
- 19. listopadu 1923) Svět
-

Svátky

Česko
- Ivana
- Socialistický kalendář: Státní svátek Maďarské lidové republiky Svět
-

Viz také:


- 3. duben 5. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月4日 ko:4월 4일 simple:April 4 th:4 เมษายน

1924

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1919 1920 1921 1922 1923 - 1924 - 1925 1926 1927 1928 1929 ----

Události

Česko Svět
- 25. února Sarajevo přestalo být hlavním městem Bosny a Hercegoviny, ale pouze sídlem Sarajevské oblasti.
- Dominikánská republika se stala členem společnosti národů
- norské hlavní město bylo přejmenováno na Oslo

Vědy a umění


- André Breton vydal Surrealistický Manifest
- objeven chemický prvek rhenium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 30. dubna Ilja Prachař, český herec († 10. srpna 2005)
- 1. květen Karel Kachyňa, český režisér († 12. březen 2004)
- 28. května Jiří Šotola, český literát
- 17. září Antonín Liška, český biskup († 15. říjen 2003)
- 27. září Josef Škvorecký, český spisovatel
- Vladimír Menšík, český herec († 1988)
- Jan Otčenášek, český spisovatel († 1979) Svět
- 13. leden Paul Karl Feyerabend, rakouský filosof († 11. února 1994)
- 9. května Bulat Šalvovič Okudžava, ruský básník († 12. června 1997)
- 19. června Vasil Bykav, běloruský spisovatel († 22. června 2003)
- 10. října James Clavell, anglický spisovatel († 7. září 1994)
- A. D. Atanasov, bulharský redaktor, esperantista
- John Francis, skotský esperantista
- Marjorie Boulton, anglická spisovatelka, esperantistka
- Jean-François Lyotard, francouzský filosof († 1998)
- George Herbert Walker Bush, 41. prezident USA

Úmrtí

Česko
- 3. leden Jiří Wolker, český básník (
- 29. březen 1900) Svět
- 21. leden Vladimír Iljič Lenin, ruský komunistický politik a revolucionář a první premiér SSSR (
- 22. duben 1870)
- 3. červen Franz Kafka, německý spisovatel (
- 3. červenec 1883)
- 10. června, zavražděn italský socialistický poslanec Giacomo Matteotti,
- 1. září Joseph Henry Blackburne, britský šachista (
- 10. prosinec 1841)
- Woodrow Wilson, americký politik (1856)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1924年 ko:1924년 simple:1924

Jan Otčenášek

Jan Otčenášek (19. listopadu 1924 – 24. února 1979) byl český spisovatel, divadelní filmový a seriálový scénárista

Život

Narodil se 19. 11. 1924 v Praze. Vystudoval obchodní akademii (maturoval v r. 1943). Od roku 1944 pracoval v továrně Avia Letňany. Zde se také zapojil do ilegálního odboje. Vysokoškolského studia estetiky zanechal. Od roku 1952 pracoval v aparátu Svazu československých spisovatelů. Od roku 1960 byl spisovatelem z povolání. Od roku 1973 dramaturgem Filmového studia Barrandov.
Zemřel 24. 2. 1979 v Praze.

Dílo

Budovatelská tematika


- Plným krokem (1952)
- Občan Brych (1955) - úspěšný pokus o politický román z únorového převratu v roce 1948. Tématem je osobní rozhodování váhajícího intelektuála, zda příjmout nebo odmítnout poúnorovou situaci.
- Pokušení Katarina (1984) - nedokončená románová skladba, která řeší stejné téma jako Občan Brych. Ale na problém nazírá složitěji, překonává zjednodušené východisko Občana Brycha, kriticky se vyrovnává s totalitním režimem.

Okupace


- Romeo, Julie a tma (1958) - novela o tragickém příběhu studenta Pavla a židovské dívky Ester v období heydrichiády.
- Kulhavý Orfeus (1964) - román, ve kterém Otčenášek ukazuje snahu mládeže aktivně se podílet na odbojové činnosti, jejich odhodlání nestát stranou v těžkých dobách okupace. Zde autor vycházel z vlastních zážitků při totálním nasazení.

Milostné


- Když v ráji pršelo (1972) - román, který je vystavěn na citovém vztahu mladé intelektuálské dvojice, jehož pevnost je prověřována v primitivních životních podmínkách na šumavské samotě.
- Víkend uprostřed týdne (1975) - milostná divadelní hra
- Mladík s povolání, 1968, novela s erotickým podtextem

Scénáře


- Občan Brych, 1955 psychologický román o člověku, který se neztotožňuje ani se socialistickou revolucí ani se západní kulturou. Postupně se hlavní hrdina přidá k socialismu.
- Romeo, Julie a tma
- Svatba bez prstýnků podle Kulhavého Orfea
- Milenci v roce jedna
- V každém pokoji žena
- Byl jednou jeden dům (pětidílný seriál) - spolu s O. Daňkem Otčenášek, Jan Otčenášek, Jan Otčenášek, Jan Otčenášek, Jan Otčenášek, Jan Otčenášek, Jan

24. únor

24. únor je 55. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 310 dní (311 v přestupném roce).

Události

Česko
- Svět
- 1753 – blahoslavení Josefa Kupertinského.

Narození

Česko
- 1830 Karolína Světlá, česká spisovatelka († 7. září 1899)
- 1921 Ludvík Aškenazy, český spisovatel († 18. března 1986) Svět
-

Úmrtí

Česko
- 1801 – František Martin Pelcl, český historik a spisovatel (
- 11. listopadu