:: wikimiki.org ::
| 1910 |
1910Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1905 1906 1907 1908 1909 - 1910 - 1911 1912 1913 1914 1915
----
Události
Česko
- sčítání lidu
Svět
- 31. května Jižní Afrika získala nezávislost
- 5. října Portugalsko vyhlásilo republiku
- Portugalská píseň byla přijata jako oficiální hymna republiky
- vzducholodě se začali využívat k civilní letecké přepravě
- Britské Bečuánsko a Kapsko se stalo součástí dominia Jihoafrická unie (dnes Jihoafrická republika); Commonwealth
- Japonsko anektovalo Koreu
- vytvoření Jihoafrické unie
Vědy a umění
- vznikl pojem Expresionismus
- malíři vydali kubistický manifest
- založena skupinu Sursum
- Thomas Morgan prokázal že chromozómy nesou genetickou informaci
Nobelova cena
Narození
Česko
- 18. srpna Alexej Čepička, český politik († 30. září 1990)
- 17. září František Hrubín, český spisovatel († 1. března 1971)
Svět
- 5. ledna Štefan Luby, slovenský právník († 10. října 1976)
- 7. února Max Bense, německý filosof († 24. dubna 1990)
- 26. května Imi Lichtenfeld, tvůrce bojového systému Krav Maga († 9. ledna 1998)
- 19. října Subrahmanyan Chandrasekhar, americký astrofyzik a matematik indického původu († 21. srpna 1995)
- 19. prosince Jean Genet, francouzský básník († 15. dubna 1986)
Úmrtí
Česko
- 6. prosince Gabriel Blažek, český matematik ( - 20. září 1842)
Svět
- 20. listopad Lev Nikolajevič Tolstoj, ruský spisovatel a filosof ( - 9. září 1828)
- 27. květen Robert Koch, německý lékař a zakladatel bakteriologie ( - 27. květen 1843)
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:20. století
ja:1910年
ko:1910년
StoletíStoletí v obecném smyslu je sto let po sobě jdoucích (např. 1850-1950), avšak ve smyslu dějepisném je to období letopočtu, kde každé století začíná rokem jedna a končí rokem nula následujícího století, po kterém je pojmenováno, tedy např. 18. století (1701-1800), 19. století (1801-1900), 20. století (1901-2000) atd.
Staletí našeho letopočtu
- 1. století
- 2. století
- 3. století
- 4. století
- 5. století
- 6. století
- 7. století
- 8. století
- 9. století
- 10. století
- 11. století
- 12. století
- 13. století
- 14. století
- 15. století
- 16. století
- 17. století
- 18. století
- 19. století
- 20. století
- 21. století
Staletí před naším letopočtem
- 21. století př. n. l.
- 20. století př. n. l.
- 19. století př. n. l.
- 18. století př. n. l.
- 17. století př. n. l.
- 16. století př. n. l.
- 15. století př. n. l.
- 14. století př. n. l.
- 13. století př. n. l.
- 12. století př. n. l.
- 11. století př. n. l.
- 10. století př. n. l.
- 9. století př. n. l.
- 8. století př. n. l.
- 7. století př. n. l.
- 6. století př. n. l.
- 5. století př. n. l.
- 4. století př. n. l.
- 3. století př. n. l.
- 2. století př. n. l.
- 1. století př. n. l.
Kategorie:Historie v datech
Kategorie:Kalendář
ja:年表
simple:Century
19. stoletíDějepis > Století
Kategorie:Staletí
ja:19世紀
ko:19세기
simple:19th century
zh-min-nan:19 sè-kí
20. stoletíDějepis > Století
ja:20世紀
ko:20세기
simple:20th century
1905Století: 19. století - 20. století - 21. století -
Roky: 1900 1901 1902 1903 1904 - 1905 - 1906 1907 1908 1909 1910
----
Události
Česko
- 14. května byla v Praze otevřena Moderní galerie umění, stálá výstava uměleckých děl v Královské oboře.
- 22. září začíná v Praze vlna manifestací za všeobecné volební právo, vedoucí silou je sociálně demokratická strana.
- 28. září byl položen základní kámen ke stavbě Vinohradského divadla v Praze.
- 5. listopadu došlo v Praze ke krvavým srážkám demonstrantů za všeobecné volební právo s policií. Byl zabit učeň Jan Hubač a mnoho lidí zraněno. Demonstrace poté pokračovaly i v následujících dnech.
Svět
- 2. ledna padla ruská námořní pevnost Port Arthur, po kapitulaci ruských vojsk byla předána Japonsku.
- 22. ledna "Krvavá neděle" v ruském Petěrburgu. Více než tisíc ze 140 000 protestujících dělníků bylo postříleno carskou armádou. Následovala řada stávek v téměř všech velkých ruských městech, střety demonstrantů s vojskem a policií.
- 3. března byla v Rusku zřízena "duma" - tehdejší forma parlamentu.
- 27. května rozdrtili Japonci v bitvě u Cušimy 2. tichomořskou eskadru admirála Rožestvenského (Rusko)
- 7. června Norsko prohlásilo unii se Švédskem za rozpuštěnou
- 10. června výbuch sopky Mont Pelée na ostrově Martinik ve francouzských Malých Antilách. Několik desítek mtrvých.
- 27. června došlo ke vzpouře námořníků na ruském křižníku Kníže Potěmkin. Povstalci se nakonec vzdali 8.7. v rumunské Konstanci.
- 3. července schválila francouzská Poslanecká sněmovna zákon o odluce církve od státu.
- 2. září krvavé nepokoje (srážky mezi Armény a Tatary) na ropných nalezištích v Baku, zahynulo kolem 1 000 lidí a bylo zničeno mnoho těžních věží.
- 5. září byla v britském přístavu Portsmouth podepsána mírová smlouva mezi Ruskem a Japonskem za vydatného přispění a zprostředkování amerického prezidenta Theodora Roosevelta.
- 26. října Švédsko uznalo konec unie a tím i Norsko
- nález nějvětšího diamantu; Jižní Afrika
- založeno Las Vegas
Vědy a umění
- 30. listopadu úspěšně vzlétla druhá vzducholoď hraběte Ferdinanda Zeppelina u Bodamského jezera.
- Albert Einstein publikoval speciální teorii relativity a vysvětlil fotoefekt.
Nobelova cena
- za literaturu: Henryk Sienkiewicz za román Quo vadis
- za medicínu: Robert Koch za objevy při léčení tubekolózy
- za fyziku: Philipp Lenard za významné práce o katodových paprscích
- za chemii: Adolf Baeyer za zásluhy o rozvoj organické chemie a chemického průmyslu.
- za mír: obdržela cenu Bertha von Suttner
Narození
Česko
- 17. leden Jan Zahradníček, český básník († 7. říjen 1960)
- 30. ledna Vladimír Krajina, vůdce domácího nekomunistického odboje za 2. světové války († 1. června 1993)
- 6. února Jan Werich, český herec († 31. října 1980)
- 11. února Zdeněk Burian, český malíř († 1. července 1981)
- 26. března Štěpán Trochta, českých kardinál a biskup litoměřický († 6. duben 1974)
- Václav Černý, český literární vědec († 2. července 1987)
- 22. května Vilém Závada, český básník a spisovatel († 30. listopadu 1982)
- 16. září Vladimír Holan, český básník († 31. března 1980)
Svět
- 2. února Ayn Randová, rusko-americká filozofka a spisovatelka († 6. března 1982)
- 24. květen Michail Alexandrovič Šolochov, ruský spisovatel († 21. února 1984)
- 21. června Jean-Paul Sartre, francouzský filozof a spisovatel († 15. dubna 1980)
- 5. listopad Louis Rosier, francouzský automobilový závodník († 29. říjen 1956)
- 2. prosince Vasilij Grossman, ruský spisovatel († 14. září 1964)
- 22. prosince Kenneth Rexroth, americký básník († 6. června 1982)
Úmrtí
Česko
Svět
- 24. března Jules Verne, francouzský spisovatel ( - 8. února 1828)
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:20. století
ja:1905年
ko:1905년
simple:1905
th:พ.ศ. 2448
1907Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1902 1903 1904 1905 1906 - 1907 - 1908 1909 1910 1911 1912
----
Události
Česko
- automobilka Škoda Auto se změnila na akciovou společnost
- Na Řípu byla v sousedství rotundy postavena turistická chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace
Svět
- 31. říjen - Entente cordiale rozšířena o Rusko na Trojdohodu.
- Oklahoma se připojila k USA
- William Willett podal první návrh na letní čas
- Nový Zéland se stal dominiem
Vědy a umění
- Objeven chemický prvek lutecium
Nobelova cena
- za literaturu: Joseph Rudyard Kipling (Velká Británie)
- za medicínu: Charles Louis Alphonse Laveran (Francie)
- za fyziku: Albert Abraham Michelson (USA)
- za chemii: Eduard Buchner (Německo)
- za mír: Ernesto Teodoro Moneta (Itálie) a Louis Renault (Francie)
Narození
Česko
- 7. květen Helena Koželuhová, česká politička († 6. květen 1967)
- 6. července Jaroslav Foglar, český spisovatel († 23. ledna 1999)
- 18. listopadu Gustav Nezval, český divadelní a filmový herec († 17. září 1998)
Svět
- 9. března Mircea Eliade, rumunský historik náboženství († 22. dubna 1986)
- 28. listopadu Alberto Moravia, italský spisovatel († 26. září 1990)
Úmrtí
Česko
Svět
- 25. leden - René Pottier francouzský cyklista
- 2. února Dmitrij Ivanovič Mendělejev, ruský chemik ( - 8. února 1834)
- 7. února Martin Josef Říha, římskokatolický teolog ( - 11. listopadu 1839)
- 4. září Edvard Grieg, norský skladatel ( - 15. června 1843)
- 17. prosince William Thomson, skotský vynálezce ( - 26. června 1824)
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:20. století
ja:1907年
ko:1907년
simple:1907
1909Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1904 1905 1906 1907 1908 - 1909 - 1910 1911 1912 1913 1914
----
Události
Česko
Svět
- Jana z Arku prohlášena blahoslavenou
Vědy a umění
- vznik futurismu, v Itálii vydal italský básník Filippo Tommaso Marinetti futuristický manifest
Nobelova cena
- za literaturu: Selma Lagerlöfová (Švédsko)
- za medicínu: Emil Theodor Kocher (Švýcarsko)
- za fyziku: Guglielmo Marconi (Itálie) a Karel Ferdinand Braun (Německo)
- za chemii: Wilhelm Ostwald (Německo)
- za mír: A.M.F.Beernaert (Belgie) a P.B. d´Estournelles de Constant (Francie)
Narození
Česko
- 7. dubna – František Hudeček, český grafik, ilustrátor a malíř († 13. května 1990)
- 22. června – Vlasta Hilská, česká docentka japonské filologie († 26. května 1968)
Svět
- 1. ledna – Marcel Balsa britský automobilový závodník
- 30. ledna – Saul Alinsky, organizátor občanské společnosti a teoretik aktivismu († 12. června 1972)
- 4. června – Eino Antero Luukkanen, finský stíhací pilot
- 13. června – Vladimír Neff, český spisovatel
- 28. července – Aenne Burdová, vydavatelka módních časopisů († 3. listopadu 2005)
- 19. srpna – Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel († 19. dubna 1983)
Úmrtí
Česko
Svět
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:20. století
ja:1909年
ko:1909년
simple:1909
1912Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1907 1908 1909 1910 1911 - 1912 - 1913 1914 1915 1916 1917
----
Události
Česko
- A. B. Svojsík vydal Základy junáctví a uspořádal první skautský tábor v Lipnici.
- založena Liga lesní moudrosti
Svět
- 1. ledna - V Číně byla svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika.
- leden bolševici se osamostatnili, přijali název SDDSR(b); Rusko
- 15. duben - na své první plavbě se v severním Atlantiku potopil Titanic
- 28. listopadu - Albánie vyhlásila nezávislost
- Arizona a New Mexico se staly součástí USA
- erupce sopky Vesuv
- pád čínského císařství a Čína se stala republikou
- začala balkánská válka
Vědy a umění
- Albert Einstein považuje čas za čtvrtý rozměr
- architekti vydali futuristický manifest
Nobelova cena
Narození
Česko
- 27. února Nataša Gollová, česká herečka († 29. října 1988)
- 29. června Vlasta Fabianová, česká herečka († 26. června 1991)
- 30. června Viktor Fischl, český básník a izraelský diplomat
Svět
- 23. ledna Alan Turing, matematik († 7. ledna 1954)
- 12. únor Pierre Boulle, francouzský spisovatel († 30. leden 1994)
- 14. února Tibor Sekelj, jugoslávský právník a esperantista († 23. září 1988)
- 22. březen Leslie Johnson, britský automobilový závodník
- 5. červen Ilona Massey, maďarská zpěvačka († 20. srpen 1974)
- 7. září Peter Walker, britský automobilový závodník
- 17. října Jan Pavel I., 263. papež († 28. září 1978)
- 26. října Eugène Ionesco, francouzsko-rumunský dramatik († 28. března 1994)
- Albert Goodheir, skotský esperantista († 1995)
Úmrtí
Česko
- 2. březen Vilém Mrštík, český spisovatel ( - 14. květen 1863)
- 12. červen Zikmund Winter, český spisovatel ( - 27. prosinec 1846)
- 28. červen Josef Václav Sládek, český spisovatel ( - 27. říjen 1845)
- 9. září Jaroslav Vrchlický, český spisovatel ( - 17. únor 1853)
- 13. listopadu Tereza Nováková, česká spisovatelka ( - 31. červenec 1853)
Svět
- 29. ledna Herman Bang, dánský spisovatel ( - 20. dubna 1857)
- 30. května Wilbur Wright, průkopník letectví ( - 16. dubna 1867)
- 19. listopadu Wilhelm Fiedler, německý geometr ( - 3. dubna 1832)
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:20. století
ja:1912年
ko:1912년
simple:1912
1914Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1909 1910 1911 1912 1913 - 1914 - 1915 1916 1917 1918 1919
----
Události
Česko
- Vznik československé legie
Svět
- 28. června - úspěšný atentát na Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu
- 28. července − Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, začala první světová válka
- 31. července − byla vyhlášena všeobecná mobilizace v Rakousko-Uhersku
- 12.−18. října − soud s účastníky atentátu na rakouského následníka trůnu.
- 4. srpna − vydal Woodrow Wilson proklamaci neutrality,
- 7. srpna − vyhlásila válku s Rakousko-Uherskem Černá Hora
- 11. srpna − vypověděla válku Rakousko-Uhersku Francie
- 12. srpna − vypověděla válku Rakousko-Uhersku Anglie
- 28. srpna − vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Belgii
- 1. listopad - bitva u Coronela, první porážka Royal Navy v bitvě na úrovni eskader od roku 1781
- 3.−5. listopadu − Bitva o Tangu
- 8. prosinec - bitva u Falklandských ostrovů, zničena Německý východoasijská eskadra admirála Spee
- Německo obsadilo Belgii
- Velká Británie anektovala Kypr
- Japonsko obsadilo Marshallovy ostrovy
Vědy a umění
- Založen spolek Junák - český skaut
- Viktor Kaplan vyrobil v Brně svou první turbínu
- rozpad německé expresionistické skupiny Der Blaue Reiter
- Ernest Rutherford a Edward Andrade dokázali, že záření gama je druh elektromagnetického záření
- Thomas Alva Edison patentoval gramofonovou desku
Nobelova cena
Narození
Česko
- 7. února − Josef František, český pilot, stíhací eso polského letectva v Bitvě o Británii († 8. října 1940)
- 28. března − Bohumil Hrabal, český spisovatel († 3. února 1997)
- 24. září − Jiří Kolář, český básník a výtvarník († 11. srpna 2002)
- Viktor Knapp, český právník († 1996)
Svět
- 19. ledna − Bob Gérard, britský pilot Formule 1 († 26. ledna 1990)
- 5. února − William Seward Burroughs, americký spisovatel († 2. srpna 1997)
- 10. dubna − Paul Russo, americký automobilový závodník († 23. června 1976)
- 16. května − Eduard Hofman, český tvůrce animovaných filmů († 11. června 1987)
- 18. května − Toulo de Graffenried švýcarský pilot Formule 1
- 18. června − Gino Bartali, italský profesionální cyklista († 5. května 2000)
- 15. července − Princ Bira, thajský princ a automobilový závodník († 24. prosince 1985)
- 31. července − Louis de Funès, slavný francouzský herec a komik († 27. ledna 1983)
- 27. října − Hermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář († 26. srpna 1966)
- 15. prosince − Arthur Troop, anglický policista († 30. listopadu 2000)
- 24. listopadu − Agostino Casaroli, římskokatolický kněz a diplomat Vatikánu († 9. června 1998)
Úmrtí
Česko
- 8. dubna − Jakub Arbes, český spisovatel a novinář ( - 12. června 1840)
- 12. dubna − Josef Nešvera, český hudební skladatel ( - 24. října 1842)
- 13. září − od tohoto dne je nezvěstný František Gellner, český básník ( - 19. června 1881)
Svět
- 27. srpna − Eugen von Böhm-Bawerk, rakouský ekonom a politik ( - 12. února 1851)
- 15. září − Koos de la Rey, búrský generál ( - 22. října 1847)
- 1. listopad - viceadmirál sir Christopher Cradock, padl v bitvě u Coronela
- 8. prosinec - admirál Maximilian von Spee, padl v bitvě u Falklandských ostrovů
Hlava státu
- Rakousko-Uhersko
- František Josef I.
- Papež
- Pius X.
- Benedikt XV.
Kategorie:20. století
ja:1914年
ko:1914년
simple:1914
th:พ.ศ. 2457
1915Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1910 1911 1912 1913 1914 - 1915 - 1916 1917 1918 1919 1920
----
Události
Česko
- Založen dívčí skauting. Začíná vydávání časopisu Junák.
Svět
- leden bitva u Jassínu
- 6. února byl rozpuštěn bosenský parlament (Sabor)
- 7. května byl bez varování potopen u irských břehů anglický zámořský parník Louisitania německou ponorkou U-20
- 27. června Německo anektovalo Moresnet
- Rakousko-Uhersko, znovu získalo Lvov
- Německo obsadilo Vilnius
- Itálie se v první světové válce připojila na stranu Dohody
Vědy a umění
- Albert Einstein publikoval obecnou teorii relativity
Nobelova cena
Narození
Česko
- 4. dubna - Jan Drda, český prozaik a dramatik
Svět
- 28. ledna - Brian Shawe-Taylor, irský automobilový závodník († 1. května 1999)
- 27. březen - Eugene Martin, francouzský automobilový závodník
- 20. května - Moše Dajan, izraelský generál a politik († 16. říjen 1981)
- 26. září - Joe Fry britský automobilový závodník
- 17. říjen - Arthur Miller, americký spisovatel a dramatik († 10. únor 2005)
- 28. listopadu - Konstantin Michajlovič Simonov, ruský spisovatel († 28. srpna 1979)
- Adolf Staňura - český esperantský literát
Úmrtí
Česko
- 8. září František Adolf Schubert, český dramatik ( - 27. březen 1849)
Svět
- 9. květen - François Faber lucemburský cyklista
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:20. století
ja:1915年
ko:1915년
simple:1915
Jižní Afrika:Tento článek popisuje Jihoafricku republiku, nikoliv celou zeměpisnou oblast jižní Afriky. Pro více informací o této oblasti vizte článek Afrika.
Jihoafrická republika je jedním z největších afrických států. Nachází se na jihu tohoto světadílu. Sousedí s Namíbií, Botswanou a Zimbabwe na na severu, Mozambikem a Svazijskem na východě. Uvnitř jihoafrického území se nalézá samostatné království Lesotho.
Republic of South Africa Republiek van Suid-Afrika IRiphabliki yase Ningizimu Afrika
|
| Národní heslo: Rozliční lidé se sjednotí (/xam: !ke e: /xarra //ke)
| | Poloha JAR |
| Úřední jazyky | angličtina, afrikánština, ndebele,čwana, zuluština, xhosaština, jižní sothština, severní sothština, tsonga, svazijština, venda
| | Hlavní města | Pretorie Kapské město Bloemfontein
| | Prezident | Thabo Mbeki
| Plocha - celkem - % vodní plochy | 24. na světě 1219912 km² 2,5%
| Obyvatelstvo - celkem - Hustota zalidnění
| 26. na světě 43647658 36/km²
| Nezávislost - od Velké Británie - republika | 31. května, 1910 31. května, 1961
| | Měna | Rand
| | Časové pásmo | UTC +2
| | Národní hymna | Nkosi Sikelel' iAfrika/Die Stem van Suid-Afrika
| | Internetová doména země | .za
| | Telefonní předvolba | 27
|
Dějiny
Obdobně jako několik jiných afrických zemí má i JAR velice dlouhou historii lidského osídlení. Podle archeologických nálezů se na území JAR vyskytoval již australopithecus před třemi miliony let, dále pak člověk zručný, člověk vzpřímený a člověk rozumný.
Před příchodem Evropanů na území dnešní JAR žili Křováci, Khoinové a později také bantuské kmeny.
V roce 1486 doplul k břehům dnešního Kapska portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz. Prvními evropskými osadníky se v oblasti však byli až Holanďané (Búrové) v 17. století a později i francouzští Hugenoti a Němci. V 19. století byli Búrové vytlačeni dále do vnitrozemí, kde založili vlastní státní celky Natal, Transvaal a Oranžský svobodný stát. V první búrské válce (1880 - 1881) byli Britové poraženi. Konečné ovládnutí oblasti Brity přišlo až po druhé búrské válce (1899 - 1902). 31. května 1910 byly všechny provincie sloučeny v Jihoafrickou unii, která získala statut dominia.
Významným přelomem ve vývoji Jihoafrické unie byla rozsáhlá industrializace spojená s objevením ložisek diamantů v Kimberley a zlata ve Witwatersrandu v Transvaalu. Rozvoj průmyslu byl navíc umocněn v době světové hospodářské krize 30. let díky vysokým cenám zlata a diamantů. Hospodářský růst trval nepřetržitě až do druhé poloviny 20. století. Tento pozitivní vývoj však byl příkrém rozporu s trendy vývoje politického.
Jihoafrická unie se účastnila druhé světové války na straně spojenců. V roce 1948 pak ve volbách zvítězila Národní strana spojená s režimem apartheidu. Tento režim se po celou dobu své existence střetával se značným odporem na mezinárodní scéně
31. května 1961 země získala nezávislost a změnila název na Jihoafrickou republiku. Na protest proti nepřátelským postojům některých členů Britského společenství národů JAR z tohoto svazku vystoupila. Od šedesátých let jsou zřizovány takzvané bantustany, samosprávná území vyhrazná pro původní obyvatelstvo.
Boj proti apartheidu získává na inetzitě v 80. letech. Při masových demonstracích jsou zabity tisíce lidí. Poslední bělošský prezident F.W. de Klerk souhlasil s konáním všeobecných voleb v roce 1994; po nich do úřadu nastoupil Nelson Mandela.
Politika
JAR má dvoukomorový parlament: Národní rada provincií s 90 členy a 400-členné Národní shromáždění. Zástupci do Národního shgromáždění jsou voleni na pětiletá funkční období na většinovém principu v jednomandátových volebních obvodech. Do Národní rady je v každé provincii zvoleno deset zástupců rovněž na pět let. Volby do obou komor probíhají vždy současně. Nejsilnější politická strana (příp. koalice) v Národním shromáždění formuje vládu, v jejmíž čele stojí prezident republiky.
V současné době je místní politická scéna ovládána Africkým národním kongresem - ANK, která ve volbách 2004 získala 69,7% hlasů. Její nejsilnější soupeř, Strana demokratické aliance, získala 12,4% hlasů. Nová národní strana, kterou ještě ve volbách v roce 1994 podpořilo více než 20% voličů, získala v roce 2004 pouze 1,7% hlasů.
Správní rozdělení
1994
Země se dělí na 9 provincií (číslo odpovídá číslu na mapě, hlavní město v závorce):
#Západní Kapsko (Kapské město)
#Severní Kapsko (Kimberley)
#Východní Kapsko (Bisho)
#KwaZulu-Natal (Pietermaritzburg¹)
#Svobodný stát (Bloemfontein)
#Severozápadní provincie (Mafikeng)
#Gauteng (Johannesburg)
#Mpumalanga (Nelspruit)
#Limpopo (Polokwane)
Zeměpis
JAR má 2500 km mořského pobřeží a vysokou rozmanitost klimatických podmínek. Na západě země se rozkládá poušť Kalahari, východ země je má spíše subtropické klima. Ve střední části se rozkládá náhorní plošina Highveld.
Největšími městy jsou:
- Kapské město (2984000 obyvatel)
- Durban (2531300 obyvatel)
- Johannesburg (1975500 obyvatel)
- Pretórie (1473800)
(údaje jsou z roku 2004)
Hospodářství
JAR je v rámci afrického kontinentu stabilně jedna z nejvyspělejších zemí. Má dobře vyvinutý obchod se službami, je již dlouho industrializovaná.
JAR vytváří přibližně 25% HDP celého afrického světadílu, kde též drží prvenství ve spotřebě i výrobě elektrické energie.
Problémem je vysoký výskyt nemoci HIV/AIDS; počet nakažených se odhaduje na téměř 5 milionů. Teprve nedávno začala jihoafrická vláda na tuto skutečnost reagovat. Navíc se někteří čelní státní představitelé pokoušeli popřít samu existenci této závažné choroby.
Zemědělská výroba se soustředí na pěstování kukuřice, pšenice, cukrové třtiny a produkci vlny, kuřat, skotu, ovcí.
Vývoz představoval v roce 2001 přibližně 30% HDP, což znamená výrazný nárůst oproti počátku devadesátých let. Hlavními obchodními partnery země jsou: USA, Velká Británie, Německo, Belgie a Japonsko. Na obchod s ostatními státy v oblasti jižní Afriky má výrazný vliv členství JAR v JACU a JARS. Vyváží se hlavně diamanty, zlato a některé rudy, stojírenské výrobky. Dováží se potraviny, výrobky chemického a ropného průmyslu a stojírenské výrobky.
Obyvatelstvo
Černoši tvoři tři čtvrtiny obyvatel země. Mezi ně patří Čwanové, Zuluové, Khosové, Matabelové, Sutové, Svazijci, Vendové a jiní. Beloši se na složení obyvatelstva podílí 13,6%, míšenci 8,6% a Indové 2,6%. Kromě toho v zemi žijí také Křováci.
Křesťanského vyznání je 68% obyvatel. Islám vyznává 2%, hinduismus 1,5% a původní kmenová náboženství 28,5% obyvatel.
Podívejte se též na
- Afrika
- Africká unie
- Zeměpis
Kategorie:Jihoafrická republika
ja:南アフリカ共和国
ko:남아프리카 공화국
zh-min-nan:Lâm-hui
ms:Afrika Selatan
simple:South Africa
PortugalskoPortugalsko je evropskou zemí nacházející se na samém jihozápadním cípu světadílu, v západní části Pyrenejském poloostrově. Jediným jeho sousedícím státem Španělsko, západní a jižní břehy země omývají vody Atlantského oceánu. Portugalsku dále náleží několik ostrovních území v přilehlých vodách: Azory, Madejra a Divošské ostrovy.
Název země vzešel z římského označení Portus Cale. Cale bylo označení původní osady v ústí řeky Douro. Toto území získali kolem roku 200 BC Římané od Kartága v průběhu Druhé punské války. Vizigóti pak ve středověku upravili název území na Portucale, které později dalo vzniknout jménu Portugale čili Portugalsko. V devátém století pojem Portugalsko zahrnoval území cca mezi řekami Miňa a Doura. Z názvu Portugalsko bylo jeho zkrácením odvozeno taktéž dnešní jméno města nacházejícího se na místě původní osady Cale, tedy Porta.
Portugalsko vede dlouholetý spor se Španělským královstvím) o území na východní hranici se Španělskem zvané Olivença, španělsky Olivenza. Podle Vídeňské smlouvy z roku 1815 bylo území přiřknuto Portugalsku a Španělsko se zavázalo jej navrátit. To se však nikdy nestalo, na což Portugalsko pravidelně upozorňuje. Olivença je pod Španělskou správou od roku 1801.
Dějiny
Hlavní článek: Dějiny Portugalska
Na území Portugalska se za posledních 3000 let vystřídalo mnoho civilizací. Féničané, Kelti, Řekové, Kartáginci, Římané i Arabové všichni pozměnili a poznamenali vývoj této části Evropy. Ve 14. a 15. století to byli naopak Portugalci, kteří svými zámořskými objevy změnili tvář celého světa.
Raní řečtí mořeplavci navzvali toto území Ophiussa (v řečtině Země hadů), neboť místní obyvatelé uctívali hady. Po nich dorazili k břehům Portugalska Féničané – kolem roku 1104 př. n. l. a zanechali rovněž četné stopy na místní kultuře. Po roce 1000 př. n. l. na území vpadli Kelti ze střední Evropy a postupně se smísili s původním obyvatelstvem.
V roce 238 př. n. l. břehy Pyrenejského poloostrova obsadili Kartáginci. O pouhých devatenáct let později však na Pyrenejský poloostrov vstoupili též Římané, kteří za Punských válek Kartágince z poloostrova vytlačili.
Římané zde vytvořili část Hispánské říše nazvanou Lusitania. V pátém století vznikla Suebská říše, kterou dobyli Vizigóti, o tři století později Arabové. V 11. století vzniklo v průběhu reconquisty portugalské hrabství, které se roku 1139 prohlásilo královstvím. Reconquista byl z hlediska historického dlouhodobý vojenský, politický a civilizační proces znovudobytí Pyrenejského poloostrova evropskou civilizací, která postupně rozložila tzv. Kordóbský chalífát. Vyvrcholila právě vznikem dvou křesťanských, přesněji katolických, království – Španělska a Portugalska. Portugalci dobyli Lisabon zpět v roce 1147, reconquista byla v Portugalsku dovršena roku 1250, Grenada byla dobyta křesťany až roku 1492.
Portugalsko se stalo v průběhu 15. století průkopníkem zámořské expanze, podnikalo objevné plavby kolem Afriky do Indie a získávalo rozsáhlé koloniální državy. Kupříkladu Východní Timor se osvobodil z kolonizace až v roce 1975. Nejvýznamnějšími koloniemi bývaly Brazílie, Angola a Mosambik.
Portugalsko bylo vyhlášeno republikou 5. října 1910. Za první světové války stálo Portugalsko na straně Dohody. První portugalská republika však byla zmítána nepokoji a neměla tak dlouhého trvání – v roce 1926 došlo k nacionalistickému puči. Roku 1932 zavedl generál Salazar v zemi zmítané krizí diktaturu. Za druhé světové války bylo Portugalsko neutrální.
Ačkoliv bylo Portugalsko hospodářsky dosti silné, nepodařilo se mu udržet svoje koloniální panství. Jeho rozklad započal rokem 1961, kdy Indie připojila četná území včetně Goy. Zároveň se stále častěji ozývaly hlasy dalších, převážně afrických kolonií (Angola, Mozambik, Portugalská Guinea, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Kapverdy). Právě nákladné a neúspěšné války vedly nakonec k pádu Salazarova režimu.
Salazarův nástupce Caetano byl svržen armádou v roce 1974 a Portugalsko konečně nastoupilo cestu pluralitní demokracie. V roce 1986 země vstoupila do Evropského společenství.
Politika
Prezident je volen přímo na pětileté funkční období ve všeobecných volbách. Je vrchní velitelem ozbrojených sil, na základě výsledků parlamentních voleb jmenuje předsedu vlády a jím navrženou vládu. Má rovněž pravomoc rozpustit parlament, odvolat vládu či vyhlásit válku. Tyto jsou však omezeny řadou podmínek, mezi než patří kupříkladu povinnost konzultací se sedmnáctičlennou Státní radou. Ta slouží jako poradní sbor a skládá se ze šesti bývalých civilních úředníků (bývalí prezidenti) a deseti dalších občanů - pět vybírá parlament, pět sám prezident. Hojně využívanou pravomocí prezidenta je vetování zákonů.
Republikové shromáždění (Assembleia da República) je název portugalského jednokomorového parlamentu složeného z 230ti poslanců. Je volen ve všeobecných volbách na dobu čtyř let na základě principu poměrného zastoupení. Předseda Republikového shromáždění zastupuje prezidenta v době jeho nepřítomnosti.
Výkonnou moc třímá vláda v čele s předsedou vlády. Vláda musí parlamentu předložit svůj program. Pokud není zamítnut většinou poslanců, znamená to potvrzení vlády ve funkci.
Správní členění
Pevninské Portugalsko má 18 distriktů (portugalsky distritos):
Aveiro, Beja, Braga, Bragança, Castelo Branco, Coimbra, Évora, Faro, Guarda, Leiria, Lisabon, Portalegre, Porto, Santarém, Setúbal, Viana do Castelo, Vila Real a Viseu.
Azory a Madejrské ostrovy jsou samosprávnými oblastmi.
Po reformě z roku 2004 by měly disktriky zaniknout a území rozděleno do tří kategorií: samosprávné oblasti, městská společenství, meziměstská společenství a velkoměstské obvody. Tyto budou mít různou míru samosprávy v závislosti na obyvatelstvu.
Zeměpis
Sever země je hornatý, v jižní části převládají nížiny a nevysoko položené náhorní plošiny. Nejvyšší horou pevninské části země je Mondego (1991 m.n.m.), nejvyšší bod celé země pak leží na Azorských ostrovech - Mount Pico (2351m.n.m.).
Azorské i Madejrské ostrovy jsou sopečného původu, na Azorech je dokonce ještě stále jedna aktivní sopka.
Mezi nejvýznamnější řeky patří Techo, Guardiana, Doura a Miňa.
Teploty v pevninském Portugalsku se pohybují mezi 11°C v zimě a 22°C v létě.
Hospodářství
Před rozšířením Evropské unie v roce 2004 patřilo Portugalsko mezi nejchudší země uskupení. Dlouhodobá izolace země hospodářství značně poškodila.
Zemědělství zaměstnává asi 11% pracujících. Významné je pěstování pšenice, kukuřice, vinné révy a oliv. Portugalsko je největším světovým pěstitelem korku. Mezi živočišnou výrobou vyniká chov ovcí.
Portugalsko má značné zásoby rud wolframu a mědi. Průmyslu vévodí oděvnictví a obuvnictví, automobilový průmysl a výroba cementu. Asi 75% zahraniční výměny zboží této země připadá na EU.
Ve zemi se daří rozvíjet oblast služeb, hlavně cestovního ruchu. Portugalsko navštíví ročně cca. 20 milionů turistů.
Obyvatelstvo
Země má asi 10,5 mil. obyvatel. V minulosti se řada Portugalců vystěhovala do jiných Evropských zemí s vyšší životní úrovní. Dnes se Portugalsko pozvolna stává jednou z cílových zemí přistěhovalců.
Národnostně je tato země značně jednolitá - pouze 0,5% obyvatelstva patří k jinému než portugalskému etniku. 93% obyvatel je římskokatolického vyznání, asi 3% jsou evangelíci.
Velké potíže činila hlavně v minulosti negramotnost, která se i dnes pohybuje kolem 5%, což je jedno z nejvyšších čísel v EU.
Kategorie:Portugalsko
als:Portugal
ja:ポルトガル
ko:포르투갈
ms:Portugal
simple:Portugal
th:สาธารณรัฐโปรตุเกส
zh-min-nan:Portugal
Vzducholoď
Vzducholoď je létající dopravní prostředek. Je to vlastně řiditelný balón, má obvykle doutníkový tvar, a je vybavena jedním nebo několika motory.
Historie
První teoretický návrh řiditelné vzducholodi pochází z roku 1783 (kdy vzlétl první balón bratří Montgolfiérů), a vytvořil jej Jean-Baptiste-Marie Meusier. V té době byla její stavba nerealizovatelná pro neexistenci vhodného motoru.
První skutečně fungující vzducholoď sestrojil až v roce 1852 Henri Giffard. Vybavil ji lehkým parním strojem vlastní konstrukce, ale byla řiditelná jen za úplného bezvětří.
Dalším krokem vpřed byla vzducholoď La France. Byla poháněna elektromotorem, vzlétla roku 1884 a byla první, která se byla schopna vrátit i proti slabému větru.
V roce 1897 vzlétla první vzducholoď, poháněná spalovacím motorem. Bohužel zášleh plamene z motoru způsobil její požár a smrt vynálezce i posádky. Ve stejném roce se vznesla i unikátní celokovová (hliníková) vzducholoď továrníka Davida Schwarze. Ta ale krátce po startu zhavarovala vinou nezkušeného pilota.
Další historie je pak spojena s především s hrabětem Ferdinandem von Zeppelinem. Inspiroval se úspěchy i nezdary svých předchůdců. Využil především Schwarzova nápadu využití hliníkové kostry. První úspěšný let jeho 127 metrů dlouhé ztužené vzducholodi LZ 1 proběhl 17. října 1900 nad Bodamským jezerem.
Před první světovou válkou byly vzducholodi dále zdokonalovány. Od roku 1910 pak začaly sloužit i civilní letecké přepravě.
Za první světové války vzducholodi smutně prosluly jako první dálkové bombardéry. Během války ale došlo k takovému zdokonalení letadel těžších vzduchu, že se vzducholodi staly pro tento účel bezcennými.
Po válce vývoj vzducholodí dále pokračoval. 2. července 1919 odstartovala britská vzducholoď R 34 k prvnímu úspěšnému přeletu Atlantiku ve směru Evropa-Amerika. (V opačném směru přeletěla posádka uperaveného bombardéru Vickers Vimy o pouhé 2 týdny dříve). To podnítilo nadšení pro stavbu dalších vzducholodí, které ale poněkud ochablo po sérii katastrof v Británii a USA.
Vzducholodě byly využívány i pro vědecký výzkum. Připomeňme alespoň výpravy Umberta Nobileho ve vzducholodích Norge (20. května 1926 dosáhl severního pólu) a Italia (ztroskotala 25. května 1928 při návratu ze severního pólu; na palubě byl i český fyzik František Běhounek).
Ve třicátých letech 20. století bylo postaveno několik obřích vzducholodí, ale nejúspěšnější z nich byla vzducholoď Graf Zeppelin. Prakticky až do začátku 2. světové války zajišťovala transatlantickou dopravu a podnikla mnoho výzkumných a propagačních letů.
Za konec éry vzducholodí je považována katastrofa vzducholodi Hindenburg 6. května 1937.
Během 2. světové války byly ještě vzducholodi používány k protiponorkovému hlídkování, ale jejich význam postupně upadal. Dnes jsou používány prakticky jen pro propagační účely, ale některé společnosti plánují využití moderních vzducholodí i pro přepravu.
Typy vzducholodí
- Neztužená vzducholoď („Parseval“ nebo též „blimp“) - bez pevné kostry
- Poloztužená vzducholoď - s pevným kýlem
- Ztužená vzducholoď („Zeppelin“) - s pevnou kostrou celého tělesa
Kategorie:Letadla
Kategorie:Vzducholodě
ja:飛行船
Jihoafrická republika:Tento článek popisuje Jihoafricku republiku, nikoliv celou zeměpisnou oblast jižní Afriky. Pro více informací o této oblasti vizte článek Afrika.
Jihoafrická republika je jedním z největších afrických států. Nachází se na jihu tohoto světadílu. Sousedí s Namíbií, Botswanou a Zimbabwe na na severu, Mozambikem a Svazijskem na východě. Uvnitř jihoafrického území se nalézá samostatné království Lesotho.
Republic of South Africa Republiek van Suid-Afrika IRiphabliki yase Ningizimu Afrika
|
| Národní heslo: Rozliční lidé se sjednotí (/xam: !ke e: /xarra //ke)
| | Poloha JAR |
| Úřední jazyky | angličtina, afrikánština, ndebele,čwana, zuluština, xhosaština, jižní sothština, severní sothština, tsonga, svazijština, venda
| | Hlavní města | Pretorie Kapské město Bloemfontein
| | Prezident | Thabo Mbeki
| Plocha - celkem - % vodní plochy | 24. na světě 1219912 km² 2,5%
| Obyvatelstvo - celkem - Hustota zalidnění
| 26. na světě 43647658 36/km²
| Nezávislost - od Velké Británie - republika | 31. května, 1910 31. května, 1961
| | Měna | Rand
| | Časové pásmo | UTC +2
| | Národní hymna | Nkosi Sikelel' iAfrika/Die Stem van Suid-Afrika
| | Internetová doména země | .za
| | Telefonní předvolba | 27
|
Dějiny
Obdobně jako několik jiných afrických zemí má i JAR velice dlouhou historii lidského osídlení. Podle archeologických nálezů se na území JAR vyskytoval již australopithecus před třemi miliony let, dále pak člověk zručný, člověk vzpřímený a člověk rozumný.
Před příchodem Evropanů na území dnešní JAR žili Křováci, Khoinové a později také bantuské kmeny.
V roce 1486 doplul k břehům dnešního Kapska portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz. Prvními evropskými osadníky se v oblasti však byli až Holanďané (Búrové) v 17. století a později i francouzští Hugenoti a Němci. V 19. století byli Búrové vytlačeni dále do vnitrozemí, kde založili vlastní státní celky Natal, Transvaal a Oranžský svobodný stát. V první búrské válce (1880 - 1881) byli Britové poraženi. Konečné ovládnutí oblasti Brity přišlo až po druhé búrské válce (1899 - 1902). 31. května 1910 byly všechny provincie sloučeny v Jihoafrickou unii, která získala statut dominia.
Významným přelomem ve vývoji Jihoafrické unie byla rozsáhlá industrializace spojená s objevením ložisek diamantů v Kimberley a zlata ve Witwatersrandu v Transvaalu. Rozvoj průmyslu byl navíc umocněn v době světové hospodářské krize 30. let díky vysokým cenám zlata a diamantů. Hospodářský růst trval nepřetržitě až do druhé poloviny 20. století. Tento pozitivní vývoj však byl příkrém rozporu s trendy vývoje politického.
Jihoafrická unie se účastnila druhé světové války na straně spojenců. V roce 1948 pak ve volbách zvítězila Národní strana spojená s režimem apartheidu. Tento režim se po celou dobu své existence střetával se značným odporem na mezinárodní scéně
31. května 1961 země získala nezávislost a změnila název na Jihoafrickou republiku. Na protest proti nepřátelským postojům některých členů Britského společenství národů JAR z tohoto svazku vystoupila. Od šedesátých let jsou zřizovány takzvané bantustany, samosprávná území vyhrazná pro původní obyvatelstvo.
Boj proti apartheidu získává na inetzitě v 80. letech. Při masových demonstracích jsou zabity tisíce lidí. Poslední bělošský prezident F.W. de Klerk souhlasil s konáním všeobecných voleb v roce 1994; po nich do úřadu nastoupil Nelson Mandela.
Politika
JAR má dvoukomorový parlament: Národní rada provincií s 90 členy a 400-členné Národní shromáždění. Zástupci do Národního shgromáždění jsou voleni na pětiletá funkční období na většinovém principu v jednomandátových volebních obvodech. Do Národní rady je v každé provincii zvoleno deset zástupců rovněž na pět let. Volby do obou komor probíhají vždy současně. Nejsilnější politická strana (příp. koalice) v Národním shromáždění formuje vládu, v jejmíž čele stojí prezident republiky.
V současné době je místní politická scéna ovládána Africkým národním kongresem - ANK, která ve volbách 2004 získala 69,7% hlasů. Její nejsilnější soupeř, Strana demokratické aliance, získala 12,4% hlasů. Nová národní strana, kterou ještě ve volbách v roce 1994 podpořilo více než 20% voličů, získala v roce 2004 pouze 1,7% hlasů.
Správní rozdělení
1994
Země se dělí na 9 provincií (číslo odpovídá číslu na mapě, hlavní město v závorce):
#Západní Kapsko (Kapské město)
#Severní Kapsko (Kimberley)
#Východní Kapsko (Bisho)
#KwaZulu-Natal (Pietermaritzburg¹)
#Svobodný stát (Bloemfontein)
#Severozápadní provincie (Mafikeng)
#Gauteng (Johannesburg)
#Mpumalanga (Nelspruit)
#Limpopo (Polokwane)
Zeměpis
JAR má 2500 km mořského pobřeží a vysokou rozmanitost klimatických podmínek. Na západě země se rozkládá poušť Kalahari, východ země je má spíše subtropické klima. Ve střední části se rozkládá náhorní plošina Highveld.
Největšími městy jsou:
- Kapské město (2984000 obyvatel)
- Durban (2531300 obyvatel)
- Johannesburg (1975500 obyvatel)
- Pretórie (1473800)
(údaje jsou z roku 2004)
Hospodářství
JAR je v rámci afrického kontinentu stabilně jedna z nejvyspělejších zemí. Má dobře vyvinutý obchod se službami, je již dlouho industrializovaná.
JAR vytváří přibližně 25% HDP celého afrického světadílu, kde též drží prvenství ve spotřebě i výrobě elektrické energie.
Problémem je vysoký výskyt nemoci HIV/AIDS; počet nakažených se odhaduje na téměř 5 milionů. Teprve nedávno začala jihoafrická vláda na tuto skutečnost reagovat. Navíc se někteří čelní státní představitelé pokoušeli popřít samu existenci této závažné choroby.
Zemědělská výroba se soustředí na pěstování kukuřice, pšenice, cukrové třtiny a produkci vlny, kuřat, skotu, ovcí.
Vývoz představoval v roce 2001 přibližně 30% HDP, což znamená výrazný nárůst oproti počátku devadesátých let. Hlavními obchodními partnery země jsou: USA, Velká Británie, Německo, Belgie a Japonsko. Na obchod s ostatními státy v oblasti jižní Afriky má výrazný vliv členství JAR v JACU a JARS. Vyváží se hlavně diamanty, zlato a některé rudy, stojírenské výrobky. Dováží se potraviny, výrobky chemického a ropného průmyslu a stojírenské výrobky.
Obyvatelstvo
Černoši tvoři tři čtvrtiny obyvatel země. Mezi ně patří Čwanové, Zuluové, Khosové, Matabelové, Sutové, Svazijci, Vendové a jiní. Beloši se na složení obyvatelstva podílí 13,6%, míšenci 8,6% a Indové 2,6%. Kromě toho v zemi žijí také Křováci.
Křesťanského vyznání je 68% obyvatel. Islám vyznává 2%, hinduismus 1,5% a původní kmenová náboženství 28,5% obyvatel.
Podívejte se též na
- Afrika
- Africká unie
- Zeměpis
Kategorie:Jihoafrická republika
ja:南アフリカ共和国
ko:남아프리카 공화국
zh-min-nan:Lâm-hui
ms:Afrika Selatan
simple:South Africa
JaponskoJaponsko (, Nihonkoku) je ostrovní asijský stát.
Základní informace
Japonsko (日本 - Země vycházejícího slunce) leží na východním okraji asijského kontinentu. Stát je tvořen řetězem ostrovů v západní části Tichého oceánu. Největí ostrovy jsou (od severu k jihu) Hokkaidó (北海道), Honšú (本州, největší ostrov), Šikoku (四国), and Kjúšú (九州). K těmto ostrovům patří i skupina menších ostrovů v bezprostřední blízkosti i ostrovy více vzdálené např. Okinawa.
Původ jména: 日(slunce) 本(původ) 国 (země)
Rozloha: 377.880 km² (délka pobřeží 33.889 km)
Obyvatelstvo
Celkem 127,350 miliónů obyvatel (odhad k 1. březnu 2003)
- muži: 62,252 mil.
- ženy: 65,183 mil.
Hustota obyvatel: 337 obyvatel/km²
Ekonomicky činné obyvatelstvo: 66,990 miliónu (k 31. 12. 2001)
Absolutní roční přírůstek obyvatelstva k 1. 10. 2002: cca 145 000 obyvatel
Relativní průměrný roční přírůstek obyvatelstva v roce 2002: 0,11 %
Demografické složení v roce 2002:
- děti do 15 let: 14,2 % populace
- osoby nad 65 let: 18,5 % populace
Průměrná délka dožití:
- muži 77,72 let
- ženy 84,60 let
Národnostní složení:
- Japonci (99 %)
- ostatní národnosti: Korejci (632 tis.), Číňané (381 tis.), Brazilci (265 tis.), Filipínci (157 tis.), Američané (46 tis.), Peruánci (50 tis.), Thajci (24 tis.), Britové (15 tis.), Vietnamci (14 tis.)
Celkem žije v Japonsku přes 1,78 mil. nejaponského obyvatelstva
Náboženství
Hlavními náboženskými směry v zemi jsou šintoismus a buddhismus, k nimž se hlásí většina obyvatelstva, přibližně 1,5 mil. Japonců jsou křesťané.
Jazyky
Úředním jazykem je japonština, nejpoužívanějším cizím jazykem je angličtina. Na ostrově Hokkaidó se také hovoří jazykem Ainu.
Administrativně správní členění
- 47 prefektur
- hlavní město Tokio (東京 8,2 mil. obyvatel, cca 12 mil. i s předměstími)
Další významná města:
- Jokohama (横浜 3,5 mil.)
- Ósaka (大阪 2,6 mil.)
- Nagoja (名古屋 2,2 mil.)
- Sapporo (札幌 1,8 mil.)
- Kóbe (神戸 1,5 mil.)
- Kjóto (京都 1,5 mil.)
- Fukuoka (福岡 1,4 mil.)
- Hirošima (広島 1,1 mil.)
Hlavní ostrovy:
- Hokkaidó(北海道)
- Honšú(本州)
- Šikoku(四国)
- Kjúšú(九州)
Historie
Historická období
Historie Japonska se dělí na jednotlivá dílčí období:
- Džómon (縄文時代 10 000 - 300 př. n. l.)
- Jajoi (弥生時代 300 př. n. l. - 710 n. l.)
- Nara (奈良時代 710 - 794)
- Heian (平安時代 794 - 1185)
- Kamakura (鎌倉時代 1185 - 1333)
- Muromači (室町時代 1333 - 1568)
- Azuči-Momojama (安土桃山時代 1568 - 1600)
- Tokugawa (nebo také Edo) (江戸時代 1600 - 1868)
- Meidži (明治 1868 - 1912)
- Taišó (大正 1912 - 1926)
- Šówa (昭和 1926 - 1989)
- Heisei (平成 od 1989)
Prehistorie
Archeologické nálezy ukazují, že Japonsko bylo osídleno rannými humanoidy přibližně před 500 tisíci lety v průběhu starší doby kamenné. V opakujících se ledových dobách, které probíhaly v posledním 1 milionu let, bylo Japonsko pravidelně spojováno s asijským kontinentem pevninskými mosty (přes Sachalin na severu a pravděpodobně přes Kjúšú na jihu), čímž byla umožněna migrace lidí, zvířat a rostlin z oblastí dnešní Číny a Koreje na japonské ostrovy.
S koncem poslední doby ledové a globálním oteplením se na přelomu střední a mladší doby kamenné - kolem roku 11 tisíc před naším letopočtem - objevila kultura Džómon (Jomon), která byla charakteristická polo-kočovnou společností lovců a sběračů a výrobou nejstarší známé keramiky na světě. Předpokládá se, že příslušníci kultury Džómon jsou předchůdci prvních Japonců a dnešního národa Ainu.
Začátek období Jajoi (Yayoi) kolem koku 300 před n. l. je spojený s příchodem nových technik z asijského kontinentu, jako je pěstování rýže, stejně jako s masivní migrací z nejrůznějších částí Asie - z Korey a Číny), především pak z oblastí Pekinu a Šanghaje, a z jihu po moři. Nicméně několik současných studií ukazuje, že období Jajoi je o 5 až 6 století delší, než se původně předpokládalo, neboť masivní migrace je nutná k vysvětlení razantního vzrůstu populace.
Tradiční Japonsko
Podle tradiční japonské mytologie bylo Japonsko založeno v 7. století původním císařem Jimmu. Během 5. a 6. století byly zavedeny čínské písmo a buddhismus spolu s ostatními aspekty čínské kultury neprve prostřednictvím Korejského poloostrova a později přímo z Číny. Císařové byli formálními vládci, nicméně skutečná moc byla obvykle v rukou mocné dvorské šlechty, regentů nebo šógunů (vojenských správců).
Původní politická struktura zajišťovala, že když byla válka mezi rivaly skončena, vítězný šógun se přesunul do hlavního města Heian (plný název je Heiankjóto, 'kjóto', což znamená hlavní město a plný název je zkrácen jen na příponu, dnešní Kjóto), kde z milosti císaře (s jeho formálním souhlasem) vládl. V roce 1185 generál Minamoto no Joritomo jako první porušil tuto tradici, odmítl se přesunout a následně vládl z Kamakury na jih od dnešní Jokohamy. Šógunát Kamakura byl poměrně stabilní, nicméně Japonsko poměrně záhy upadlo do sporů mezi jednotlivými frakcemi a následné období je známo jako Válčící státy nebo jako období [http://sengoku.wz.cz Sengoku]. V roce 1600 v bitvě u Sekigahary šógun Tokugawa Iejasu buď porazil nebo přijal za spojence všechny své nepřátele a zformoval šógunát Tokugawa v malé rybářské vesničce Edo (původně přepisováno též jako 'Jeddo'), která je dnes známá jako Tokio (východní hlavní město).
Od druhé poloviny 16. století přijížděli do Japonska obchodníci a křesťanští misionáři z Portugalska, Španělska, Nizozemí a Anglie. V první polovině 17. století podezříval japonský šógunát katolické misionáře, že jsou předvojem ozbrojené iberské invaze a okamžitě zakázal veškeré styky s Evropany s výjimkou významně omezených kontaktů s protestantskými nizozemskými obchodníky na umělém ostrůvku Dedžima (také Dešima) u Nagasaki. Čínským lodím bylo nadále povoleno vjížd | | |