:: wikimiki.org ::

1919

1919

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1914 1915 1916 1917 1918 - 1919 - 1920 1921 1922 1923 1924 ----

Události

Česko
- 28. ledna byla založena Masarykova univerzita.
- 1. února byly reorganizovány Československé legie v Rusku
- 4. března došlo v Kadani k tragickému incidentu mezi německými obyvateli a českým vojskem.
- 8. dubna zřizení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
- jaro návrat legií z Francie
- K Československu bylo připojeno Hlučínsko a Podkarpatská Rus
- Založen Svaz junáků - skautů RČS.
- založena Masarykova univerzita; Brno
- Libušín povýšen na město
- založena Československá strana lidová Svět
- 1. ledna Vilnius obsazen polskými jednotkami
- 5. ledna vstoupila do Minsku rudá armáda a běloruská vláda odešla do exilu; konec nezávislosti Běloruska
- 18. ledna byla zahájena Pařížská mírová konference ve Versailles
- 21. ledna Irsko vyhlásilo nezávislost
- 11. dubna založena Mezinárodní organizace práce
- 28. června 1919 podepsána Versailleská mírová smlouva
- 2. července prvnímu úspěšný přelet Atlantiku; vzducholoď R 34
- 10. září Smlouva ze Saint-Germain-en-Laye, spojenci podepsali mír s Rakouskem
- 14. července Vilnius obsazen ruskými jednotkami
- 19. srpna Afghánistán se stal nezávislým
- 27. listopadu Smlouva z Neuilly-sur-Seine, spojenci podepsali mír s Bulharskem
- Vilnius prohlášen hlavním městem Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska
- Klajpeda pod správou států Dohody
- Moresnet součástí Belgie
- Benito Mussolini založil organizaci Fasci d'Italiani di Combattimento
- začala Rusko-polská válka, konec 1921
- vzniklo Sársko
- konec pandemie Španělské chřipky

Vědy a umění

- 25. dubna založen Bauhaus, škola pro výtvarné umění, architekturu a umělecké řemeslo
- vyroben první prototyp Kaplanovy turbíny

Nobelova cena

Narození

Česko
- 28. ledna - Ladislav Mňačko, slovensky píšící spisovatel
- 14. února Miroslav Zikmund, český cestovatel
- 11. září - Ota Šik, československý reformní ekonom († 22. srpna 2004)
- 30. srpna Jiří Orten, český básník († 1. září 1941)
- 17. prosince Tomáš Špidlík, český římskokatolický teolog,
- 21. prosince Ivan Blatný, český básník († 5. srpna 1990)
- Jiří Šust, český hudební skladatel († 1995) Svět
- 24. března Lawrence Ferlinghetti, americký básník
- 19. června Robert Pinget, francouzský avantgardní spisovatel († 25. srpna 1997)
- 20. července Edmund Hillary, novozélandský horolezec
- 11. prosinec Paavo Aaltonen finský gymnasta
- Čao C´-jang, čínský politik († 17. leden 2005)
- Richard Bergman, rakouský a od roku 1939 anglický stolní tenista († 1970)

Úmrtí

Česko
- 27. srpna Luis Botha, búrský generál a politik (
- 17. září 1862)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1919年 ko:1919년 simple:1919 th:พ.ศ. 2462

Století

19. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:19世紀 ko:19세기 simple:19th century zh-min-nan:19 sè-kí

20. století

Dějepis > Století ja:20世紀 ko:20세기 simple:20th century

1914

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1909 1910 1911 1912 1913 - 1914 - 1915 1916 1917 1918 1919 ----

Události

Česko
- Vznik československé legie Svět
- 28. června - úspěšný atentát na Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu
- 28. července − Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, začala první světová válka
- 31. července − byla vyhlášena všeobecná mobilizace v Rakousko-Uhersku
- 12.−18. října − soud s účastníky atentátu na rakouského následníka trůnu.
- 4. srpna − vydal Woodrow Wilson proklamaci neutrality,
- 7. srpna − vyhlásila válku s Rakousko-Uherskem Černá Hora
- 11. srpna − vypověděla válku Rakousko-Uhersku Francie
- 12. srpna − vypověděla válku Rakousko-Uhersku Anglie
- 28. srpna − vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Belgii
- 1. listopad - bitva u Coronela, první porážka Royal Navy v bitvě na úrovni eskader od roku 1781
- 3.−5. listopadu − Bitva o Tangu
- 8. prosinec - bitva u Falklandských ostrovů, zničena Německý východoasijská eskadra admirála Spee
- Německo obsadilo Belgii
- Velká Británie anektovala Kypr
- Japonsko obsadilo Marshallovy ostrovy

Vědy a umění

- Založen spolek Junák - český skaut
- Viktor Kaplan vyrobil v Brně svou první turbínu
- rozpad německé expresionistické skupiny Der Blaue Reiter
- Ernest Rutherford a Edward Andrade dokázali, že záření gama je druh elektromagnetického záření
- Thomas Alva Edison patentoval gramofonovou desku

Nobelova cena

Narození

Česko
- 7. února − Josef František, český pilot, stíhací eso polského letectva v Bitvě o Británii († 8. října 1940)
- 28. března − Bohumil Hrabal, český spisovatel († 3. února 1997)
- 24. září − Jiří Kolář, český básník a výtvarník († 11. srpna 2002)
- Viktor Knapp, český právník († 1996) Svět
- 19. ledna − Bob Gérard, britský pilot Formule 1 († 26. ledna 1990)
- 5. února − William Seward Burroughs, americký spisovatel († 2. srpna 1997)
- 10. dubna − Paul Russo, americký automobilový závodník († 23. června 1976)
- 16. května − Eduard Hofman, český tvůrce animovaných filmů († 11. června 1987)
- 18. května − Toulo de Graffenried švýcarský pilot Formule 1
- 18. června − Gino Bartali, italský profesionální cyklista († 5. května 2000)
- 15. července − Princ Bira, thajský princ a automobilový závodník († 24. prosince 1985)
- 31. července − Louis de Funès, slavný francouzský herec a komik († 27. ledna 1983)
- 27. října − Hermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář († 26. srpna 1966)
- 15. prosince − Arthur Troop, anglický policista († 30. listopadu 2000)
- 24. listopadu − Agostino Casaroli, římskokatolický kněz a diplomat Vatikánu († 9. června 1998)

Úmrtí

Česko
- 8. dubna − Jakub Arbes, český spisovatel a novinář (
- 12. června 1840)
- 12. dubna − Josef Nešvera, český hudební skladatel (
- 24. října 1842)
- 13. září − od tohoto dne je nezvěstný František Gellner, český básník (
- 19. června 1881) Svět
- 27. srpna − Eugen von Böhm-Bawerk, rakouský ekonom a politik (
- 12. února 1851)
- 15. září − Koos de la Rey, búrský generál (
- 22. října 1847)
- 1. listopad - viceadmirál sir Christopher Cradock, padl v bitvě u Coronela
- 8. prosinec - admirál Maximilian von Spee, padl v bitvě u Falklandských ostrovů

Hlava státu

- Rakousko-Uhersko
- František Josef I.
- Papež
- Pius X.
- Benedikt XV. Kategorie:20. století ja:1914年 ko:1914년 simple:1914 th:พ.ศ. 2457

1916

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1911 1912 1913 1914 1915 - 1916 - 1917 1918 1919 1920 1921 ----

Události

Česko
- 30. dubna: Poprvé byl použit letní čas. Ve 23.00 si měli obyvatelé přesunout hodiny na 24.00 (a 1. květen tak začal o hodinu dříve); Rakousko-Uhersko
- 1. října: V 0.00 letního času se hodiny vrátily zpět k pásmovému času na 23.00, tedy 30. září; Rakousko-Uhersko Svět
- V únoru začala nejdelší bitva první světové války, bitva u Verdunu.
- 24. dubna vypuklo v Dublinu sedmidenní povstání
- 1. červenec-začátek bitvy na Sommě
- 26. srpen-vstup Itálie do války na straně spojenců
- 27. srpen-Rumunsko vyhlašuje válku Rakousku-Uhersku
- 15. září-tento den byly poprvé v historii použity v boji tanky
- 14. listopad-konec bitvy na Sommě
- 15. prosinec-konec bojů u Verdunu
- Grónská hymna se stala hymnou

Vědy a umění

- 6. října vznikl dadaismus
- vznikl strukturalismus
- Albert Einstein zveřejnil obecnou teorii relativity

Nobelova cena

Narození

Česko Svět
- 11. května Johnny Claes, belgický závodník († 3. února 1956)
- 6. srpna Dom Mintoff, maltský politik
- 15. září - Tony Branca, švýcarský pilot formule 1.
- 3. říjen - James Herriot, britský veterinář a spisovatel
- 8. listopadu Peter Weiss, německý spisovatel († 10. května 1982)

Úmrtí

Česko Svět
- 18. března Karl Gölsdorf, rakouský lokomotivní konstruktér (
- 8. června 1861)
- 15. listopadu Henryk Sienkiewicz, polský spisovatel (
- 5. května 1846)
- 21. listopadu - František Josef I., císař Rakousko-Uherska

Hlava státu

- František Josef I. do 21. listopadu
- Karel I. Kategorie:20. století ja:1916年 ko:1916년 simple:1916

1918

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1913 1914 1915 1916 1917 - 1918 - 1919 1920 1921 1922 1923 ----

Události

Česko
- 14. října - Prohlášení Prozatimní československé vlády.
- 14. října - Generální stávka v českých zemích na protest proti vývozu potravin z českých zemí do Rakouska.
- 28. října - Vznik Československa
- 14. listopadu Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním presidentem Svět
- 3. března uzavřela ruská vláda s ústředními mocnostmi brestlitevský mír
- 25. března Bělorusko vyhlásilo nezávislost
- 1. listopadu bitva o Lvov mezi Poláky a Ukrajinci, kterou Poláci vyhráli.
- 1. listopadu začala u Padovy v severní Itálii jednání mezi zmocněnci Dohody a Rakousko-Uherska o příměří
- 3. listopadu příměří mezi zmocněnci Dohody a Rakousko-Uherska bylo podepsáno
- 8. listopadu moc v Sasku převzaly dělnicko-vojenské rady
- 10. listopadu vyhlášena Saskou republiku
- 11. listopadu Císař Karel I. podepsal abdikační listinu, Rakousko-Uhersko se rozpadlo.
- 11. listopadu - obnovení samostatnosti Polska (státní svátek Polska)
- 13. listopadu poslední král z rodu Wettinů Friedrich August III. abdikoval na zámku Guteborn u Ruhlandu; Sasko
- 30. listopadu Lotyšsko vyhlásilo nezávislost
- 1. prosince Island vyhlásil nezávislost
- 1. prosince vyhlášení sjednocení Království Srbska - vznik Jugoslávie
- Rusko přijalo Gregoriánský kalendář
- Halič připadla Polsku
- Monako se stalo smluvním protektorátem Francie

Vědy a umění

- 19. října byl založen American National Standards Institute
- Ernest Rutherford objevil proton

Nobelova cena

Narození

Česko
- 26. června Jiří Krejčík, český režisér
- 10. listopadu Miroslav Horníček, český herec († 15. února 2003) Svět
- 19. ledna Eric Lambert, anglo-australský spisovatel († 16. dubna 1966)
- 16. duben - Dick Gibson, britský automobilový závodník
- 11. května Richard Feynman, americký fyzik († 15. února 1988)
- 13. červenec - Alberto Ascari, italský automobilový závodník
- 18. červenec - Nelson Mandela, jihoafrický politik
- 16. říjen - Tony Rolt, britský pilot formule 1.
- 11. prosince - Alexandr Isajevič Solženicyn, ruský spisovatel
- Leonard Bernstein, americký dirigent († 1990)
- asi Rosario Stroscio, italský římskokatolický kněz

Úmrtí

Česko Svět
- 6. ledna Georg Cantor, matematik (
- 3. března 1845)
- 9. listopad Guillaume Apollinaire, francouzský básník (
- 26. srpen 1880)
- Stanislav Schulhof, lékař a básník píšící v esperantu (
- 1864)

Hlava státu

- Karel I. - císař rakousko-uherské monarchie, jejíž součástí byly i české země
- Tomáš Garrigue Masaryk - československý prezident Kategorie:20. století ja:1918年 ko:1918년 simple:1918

1920

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1915 1916 1917 1918 1919 - 1920 - 1921 1922 1923 1924 1925 ----

Události

Česko
- 29. února byla schválena ústava
- 31. července zákonem 450/1920 Sb. připojuje Československo Valticko, Dyjský trojúhelník a část Vitorazska
- první sloka Nad Tatrou sa blýska se stala součástí československé hymny
- vznikla Církev československá husitská
- návrat Československé legie z Ruska Svět
- 24. února vznik NSDAP
- 4. června Smlouva z Trianonu spojenci podepsali mírovou smlouvu s Maďarskem
- 27. července na základě dohody velvyslanců ve Spa získalo Polsko východní oblasti Těšínska.
- 10. srpna Smlouva ze Sèvres spojenci podepsali mírovou smlouvu s Tureckem
- vznikla Společnost národů
- založena MPL (Maltese Labour Party)
- zákon o Velkém Berlíně (poslední velké rozšíření území města)
- vznikl polonezávislý stát Střední Litva
- konal se 2. kongres Komunistické internacionály
- Tartskou dohodou byla stvrzena hranice mezi Finskem a Ruskem
- polsko-bolševická válka
- otevřeno metro v Madridu
- část Arménie byla připjena k Sovětskému svazu a zbytek zůstal součástí Turecka
- sovětský Ázerbájdžán s připojením Náhorního Karabachu
- Jana z Arku byla prohlášena za svatou
- rozdělení Ulsteru
- Tirana se stala hlavním městem Albánie, do té doby jím bylo město Drač
- Turecko odmítlo ponižující mírové dohody

Vědy a umění

- vznikla loutka Spejbl
- vznikl Svaz moderní kultury Devětsil
- Stefan Banach definoval prostor, který dnes nazýváme Banachův

Nobelova cena

Narození

Česko
- 13. duben – Karel Otčenášek, 23. biskup královéhradecký
- 15. srpna – Ctirad John, český imunolog a mikrobiolog
- 17. října – Rudolf Hrušínský, český herec († 13. dubna 1994)
- 15. prosince – Vlastimil Brodský, český herec († 20. dubna 2002)
- 24. prosince – Jiří Hanzelka, český cestovatel († 15. února 2003)
- 27. prosince – Jiří Sovák, český herec († 6. září)
- Vilém Flusser – český filozof († 1991)
- Eva Seemannová – česká překladatelka do esperanta († 2000) Svět
- 20. ledna – Federico Fellini, italský filmový režisér a scénárista († 31. října 1993)
- 10. března – Boris Vian, francouzský spisovatel a hudebník († 23. června 1959)
- 5. dubna – Arthur Hailey, americký spisovatel († 24. listopadu 2004)
- 18. května – Jan Pavel II., 264. papež (2. dubna 2005)
- 20. srpen – Ray Bradbury, americký spisovatel
- 8. října – Frank Herbert, americký spisovatel († 11. února 1986)
- 10. prosince – Reginald Rose, americký scénárista a spisovatel († 19. dubna 2002)
- Eduard V. Tvarožek – slovenský esperantista († 1999)

Úmrtí

Česko
- 1. leden Růžena Svobodová, česká spisovatelka (
- 10. červenec 1868)
- 10. února Josef Antonín Hůlka, biskup českobudějovický (
- 10. února 1851)
- 31. květen Eduard Vojan, český herec (
- 5. květen 1853) Svět
- Hector Hodler, švýcarský esperantista (
- 1887)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1920年 ko:1920년 simple:1920

1922

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1917 1918 1919 1920 1921 - 1922 - 1923 1924 1925 1926 1927 ----

Události

Česko
- Holešovice a Vinohrady byly připojeny k Praze
- Byl založen fotbalový klub FC Baník Ostrava Svět
- 28. února Egypt vyhlásil nezávislost
- 28. října se po pochodu na Řím chopil v Itálii Benito Mussolini
- 6. prosince získala Irská republika mezinárodní uznání
- 6. února byl zvolen novým papežem Pius XI.

Vědy a umění

- Literární skupina vydala manifest
- založena British Broadcasting Company

Nobelova cena

Narození

Česko
- 19. ledna Taťjana Hašková, česká překladatelka († 4. březen 1985)
- 7. února Jan Skácel, český básník († 7. listopadu 1989)
- 14. dubna Stella Zázvorková, česká herečka († 18. května 2005)
- 20. červenec Josef Rumler, český básník a literární kritik († 1. listopadu 1999)
- 22. srpna - Miloš Kopecký, český herec
- 4. září Filip Jánský, český spisovatel († 20. srpen 1987)
- Zdeněk Liška, český skladatel filmové hudby († 1983) Svět
- 5. března Pier Paolo Pasolini, italský spisovatel a režisér († 2. listopadu 1975 zavražděn)
- 12. března Jack Kerouac, americký spisovatel († 21. října 1969)
- 13. dubna John Gerard Braine, anglický spisovatel († 28. října 1986)
- 16. dubna Kingsley Amis, anglický spisovatel († 22. října 1995)
- 30. června Miron Białoszewski, polský básník († 17. června 1983)
- 18. srpna Alain Robbe-Grillet, francouzský spisovatel
- 15. říjen Angelica Rozeanuová, rumunská stolní tenistka
- 3. listopadu Anton Myrer, americký spisovatel († 19. leden 1996)
- 9. listopadu Imre Lakatos, maďarsko-britký filosof († 2. února 1974)
- 11. listopadu Kurt Vonnegut Junior, americký spisovatel

Úmrtí

Česko
- 3. srpen Matyáš Lerch, český matematik (
- 20. února 1860) Svět
- 22. leden - Camille Jordan, francouzský matematik (
- 5. leden 1838)
- 1. dubna Karel I., císař rakouský (
- 17. srpna 1887)
- 18. listopad Marcel Proust, francouzský spisovatel (
- 10. červenec 1871)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1922年 ko:1922년 simple:1922

1924

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1919 1920 1921 1922 1923 - 1924 - 1925 1926 1927 1928 1929 ----

Události

Česko Svět
- 25. února Sarajevo přestalo být hlavním městem Bosny a Hercegoviny, ale pouze sídlem Sarajevské oblasti.
- Dominikánská republika se stala členem společnosti národů
- norské hlavní město bylo přejmenováno na Oslo

Vědy a umění

- André Breton vydal Surrealistický Manifest
- objeven chemický prvek rhenium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 30. dubna Ilja Prachař, český herec († 10. srpna 2005)
- 1. květen Karel Kachyňa, český režisér († 12. březen 2004)
- 28. května Jiří Šotola, český literát
- 17. září Antonín Liška, český biskup († 15. říjen 2003)
- 27. září Josef Škvorecký, český spisovatel
- Vladimír Menšík, český herec († 1988)
- Jan Otčenášek, český spisovatel († 1979) Svět
- 13. leden Paul Karl Feyerabend, rakouský filosof († 11. února 1994)
- 9. května Bulat Šalvovič Okudžava, ruský básník († 12. června 1997)
- 19. června Vasil Bykav, běloruský spisovatel († 22. června 2003)
- 10. října James Clavell, anglický spisovatel († 7. září 1994)
- A. D. Atanasov, bulharský redaktor, esperantista
- John Francis, skotský esperantista
- Marjorie Boulton, anglická spisovatelka, esperantistka
- Jean-François Lyotard, francouzský filosof († 1998)
- George Herbert Walker Bush, 41. prezident USA

Úmrtí

Česko
- 3. leden Jiří Wolker, český básník (
- 29. březen 1900) Svět
- 21. leden Vladimír Iljič Lenin, ruský komunistický politik a revolucionář a první premiér SSSR (
- 22. duben 1870)
- 3. červen Franz Kafka, německý spisovatel (
- 3. červenec 1883)
- 10. června, zavražděn italský socialistický poslanec Giacomo Matteotti,
- 1. září Joseph Henry Blackburne, britský šachista (
- 10. prosinec 1841)
- Woodrow Wilson, americký politik (1856)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1924年 ko:1924년 simple:1924

Masarykova univerzita

Masarykova univerzita sídlí v Brně a skládá se ze z devíti fakult. Podle počtu studentů v akreditovaných studijních programech se jedná o druhou největší vysokou školu v České republice.

Historie

O vznik Masarykovy univerzity se zasloužil zejména Tomáš Garrigue Masaryk, profesor Univerzity Karlovy a pozdější první prezident Československa. V rámci své vědecké a politické činnosti věnoval pozornost rozvoji československých vysokých škol a již od osmdesátých let 19. století zdůrazňoval potřebu široké konkurence ve vědecké práci. V této souvislosti poukazoval na to, že tehdejší jediná česká univerzita ke svému rozvoji potřebuje konkurentku. Zřízení druhé české univerzity bylo dlouhá léta jednou z jeho politických priorit a měl v této otázce podporu řady profesorů, studentů i široké veřejnosti. Největším problémem se ukázala volba místa pro tuto univerzitu. Ačkoliv všeobecně převládal názor, že by měla být založena v zemském hlavním městě Brně, proti byli zejména brněnští Němci, kteří Brno politicky zcela ovládali a báli se oslabení svého vlivu. To bylo dokonce zdrojem nacionálních konfliktů, které vyvrcholily tragickými pouličními střety v roce 1905 u příležitosti tzv. Volkstagu. Teprve konec války a rozpad Rakouska-Uherska přinesl příznivější podmínky pro založení nové univerzity. Zřízena byla zákonem číslo 50 Sb. ze dne 28. ledna 1919 a v době svého vzniku měla čtyři fakulty (Právnickou, Lékařskou, Přírodovědeckou a Filozofickou).

Fakulty

- Právnická fakulta (http://www.muni.cz/law)
- Lékařská fakulta (http://www.med.muni.cz/)
- Přírodovědecká fakulta (http://www.sci.muni.cz/)
- Filozofická fakulta (http://www.phil.muni.cz/)
- Pedagogická fakulta (http://www.ped.muni.cz/)
- Ekonomicko-správní fakulta (http://www.econ.muni.cz/)
- Fakulta informatiky (http://www.fi.muni.cz/)
- Fakulta sociálních studií (http://www.fss.muni.cz/)
- Fakulta sportovních studií (http://www.fsps.muni.cz/)

Externí odkazy

[http://www.muni.cz Masarykova univerzita]

Reference

[http://wwwdata.muni.cz/history/history.asp Historie Masarykovy univerzity] Kategorie:České vysoké školy

Československé legie

Československé legie je označení používané pro jednotky zahraničního vojenského odboje za první světové války. Tento název vznikl až po válce, za války se používalo označení jednotky československých zahraničních vojsk. Podle místa působení je lze rozdělit: # československé legie ve Francii # československé legie v Itálii # československé legie v Rusku Jednotlivé pluky byly číslovány podle místa působení: v Rusku od čísla 1, ve Francii od čísla 21 a v Itálii od čísla 31.

Československé legie v Rusku

Byly to dobrovolnické vojenské jednotky na ruském území v letech 1914 - 1920, jejichž základ tvořila Česká družina, která byla 2. února 1916 přetvořená na 1. československý střelecký pluk a následně (19. května 1916) na československou střeleckou brigádu Po bitvě u Zborova (2. července 1917), ve které se československé legie vyznamenaly, zrušila ruská vláda omezení při vytváření československých jednotek a postupně vznikly další divize, které 9. října 1917 vytvořily československý sbor v Rusku. Koncem roku 1917 bylo v Rusku 38 500 dobrovolníků. Po uzavření německo-sovětského míru v Brestu Litevském (březen 1918) opustily československé jednotky Ukrajinu a přesunuly se přes Sibiř do Francie. Po přepadech československých transportů na magistrále došlo k bojům československých legií se sovětskou vládou na Sibiři a v Povolží, které trvaly až do úplné evakuace československých jednotek z Ruska v létě 1920. Do konce roku 1918 vstoupilo do československých legií v Rusku kolem 61 000 vojáků. 1. února 1919 byly legie reorganizovány za přítomnosti M. R. Štefánika. Došlo ke zrušení Odbočky Československé národní rady, s ní i vojenské samosprávy. V Rusku padlo 4112 českých legionářů Přehled hlavních bitev čs. legionářů na Rusi

Československé legie ve Francii

Byly dobrovolnické jednotky ve Francii v letech 1914 - 1919. V rámci cizinecké legie vznikla 31. srpna 1914 rota Nazdar!. V roce 1918 vznikla československá brigáda ve Francii, která se na jaře roku 1919 vrátila do Československa. Bylo v ní asi 9 600 vojáků. Ve Francii padlo 650 českých legionářů

Československé legie v Itálii

Byly dobrovolnické vojenské jednotky v Itálii v letech 1917 - 1918. První se vytvářely v roce 1917 jako výzvědné oddíly, na jaře roku 1918 došlo k vytvoření československá divize, v prosinci 1918 vznikl armádní sbor. Do jednotek bylo zařazeno asi 20 000 vojáků, po podepsání příměří ze zajatců vytvořeny další, tzv. domobranecké prapory o počtu asi 60 000 vojáků. Na italské frontě zemřelo 350 českých legionářů.

Význam

Význam těchto jednotek byl opravdu značný. Jednak se podílely na vítězství Dohody v první světové válce, zejména však zároveň podpořily politiky v jejich snaze o vytvoření Československa: Československo bylo po skončení války považováno za jednu z vítězných mocností. V Československu (1920 - 1939) byl pak jejich odkaz brán velmi vážně, vznikaly mnohé spolky a organizace, které různě propagovaly legie. V české literatuře vznikla skupina spisovatelů (zpravidla bývalých legionářů), kteří psali téměř výhradně o legiích, proto se tato literatura přímo nazývá legionářskou (Rudolf Medek, František Langer, Josef Kopta). Po roce 1948 se jejich význam zlehčoval a během krátké doby se o nich oficiálně přestalo mluvit úplně. Kategorie:První světová válka kategorie:Československé legie

8. dubna

8. duben je 98. den roku podle gregoriánského kalendáře (99. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 267 dní.

Události

Česko
- 1919 Národní shromáždění schválilo zákon o zřizení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké Svět
- 1546 -- Tridentský koncil definitivně ustanovuje biblický kánon.
- 1950 -- Sovětské bojové letadlo sestřelilo nad Baltským mořem neozbrojený hlídkový letoun amerického letectva, jenž údajně porušil sovětský vzdušný prostor. 10 členů posádky zahynulo
- 2005
- Papež Jan Pavel II. byl pohřben v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. Pohřbu se zúčastnily statisíce věřících a několik desítek prezidentů a předsedů vlád.
- Neznámí pachatelé zastřelili v Bagdádu tři šiítské duchovní. O život přišel při jiném incidentu americký voják, kterého v oblasti asi 240 km severně od Bagdádu zabila nastražená puma.

Narození

Česko
- 1859 Edmund Husserl, německý filozof († 27. dubna 1938)
- 1943 Martin Hilský, profesor anglické literatury Svět
- 1929 Jacques Brel, belgický písničkář († 8. října 1978)
- 1938 Kofi Atta Annan, generální tajemník OSN

Úmrtí

Česko
- 1914 Jakub Arbes, český spisovatel a novinář (
- 12. červen 1840)
- 1936 Božena Benešová, česká spisovatelka (
- 30. listopadu 1873) Svět
- 1950 - Vaclav Nižinskij (
- 28. únor 1889), ruský tanečník.

Svátky

Česko
- Ema Svět
- Mezinárodní den Romů

Viz také:

- 7. duben 9. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月8日 ko:4월 8일 simple:April 8 th:8 เมษายน

Hlučínsko

a s Hlučínskem]] Hlučínsko je oblast rozdělená mezi okresy Opava a Ostrava. Historicky se Hlučínsko, jako specifická oblast českého Slezska, formovalo poměrně pozdě – až po únoru 1920. Tehdy byla tato část německého okresu Ratiboř s převahou česky mluvícího obyvatelstva (tzv. Moravců) postoupena nově vzniklé Československé republice. Území o rozloze 316 km² s největším sídlem městem Hlučínem mělo od roku 1742, kdy se stalo součástí pruského státu, poněkud jiný společenský a ekonomický vývoj. Ten se samozřejmě podepsal na osudech, kultuře a myšlení zdejšího obyvatelstva a jeho stopy můžeme vysledovat až do dnešních dnů. Hlučínsko je malebným koutem České republiky, krajinou rozlehlých úrodných lánů, zelených lesů a vodních ploch, která je na východě orámována Beskydami a na západě Jeseníky. Hlučínsko oplývá nejen přírodními krásami, ale také množstvím dochovaných kulturních památek, pestrou škálou architektonických a řemeslných zajímavostí, pracovitostí lidí a hlavně pohostinností a přátelským duchem. Zvlněná linka Hlučínské pahorkatiny se táhne podél břehů řeky Opavy a vyzývá k výletům k mnoha zajímavým cílům v blízkém i vzdálenějším okolí. Hlučínsko je protkáno sítí cyklostezek, jimiž se dá projet region křížem krážem. Páteří je část stezky Moravská brána, která navazuje na česko-polskou příhraniční trasu a množství lokálních cyklotras. Obce spolupracující ve Sdružení obcí Hlučínska od roku 1992, jehož založení bylo výrazem soudržnosti a ochoty všech obcí vzájemně si pomáhat. Společnými silami sdružení usiluje o dosahování úzkých specifických cílů a o rozvíjení kulturní a ekonomické spolupráce se sousedními příhraničními polskými obcemi. V současné době se Sdružení obcí Hlučínska, v němž dnes pracuje dvacet sedm měst a obcí a s nimiž volně spolupracují městské části Ostravy a Opavy (Hošťálkovice, Petřkovice, Lhotka u Ostravy a Malé Hoštice),zaměřuje na spolupráci v oblasti cestovního ruchu, kultury, rozvoje a propagace regionu.

Podívejte se také na

- České Slezsko
- Horní Slezsko
- Gmina Krzyżanowice Gmina Krzyżanowice Gmina Krzyżanowice Gmina Krzyżanowice Kategorie:Slezsko Kategorie:Historická území

Skauting

Skauting je mezinárodní hnutí, jehož cílem je výchova mladých lidí.

Poslání a cíle

Posláním hnutí je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností. Cílem je připravenost jedince plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství.

Mezinárodní skauting

Skauting vznikl v roce 1907 v Anglii na základě myšlenek zakladatele, kterým byl lord Robert Baden-Powell. Hnutí se postupně šířilo do dalších států a bylo také ovlivňováno dalšími osobnostmi (např. Ernest Thompson Seton ve Spojených státech). Dnes skauting existuje prakticky ve všech státech světa (214 států), je pouze několik výjimek - vesměs totalitních států (Afghánistán, Andora, Čína, Kuba, Severní Korea, Laos a Barma). Celkem má téměř 40 milionů členů. Z hlediska organizačního je hnutí členěno na několik částí: [http://www.wagggs.org dívčí skauting], [http://www.scout.org chlapecký skauting], [http://www.isfg.org skauting pro dospělé].

Český skauting

Zakladatelem skautingu v českých zemích a prvním starostou skautské organizace byl středoškolský profesor Antonín Benjamin Svojsík, který začal v roce 1911 s prvními pokusy. Inspirací mu byla práce R. Baden-Powella v Anglii, ale značný vliv na utváření českého skautingu měl i americký přírodovědec, malíř a spisovatel E. T. Seton. Při sepisování knihy "Základy junáctví" Svojsík oslovil současné české osobnosti, které významně přispěly k tomuto dílu. Český skauting byl tedy od počátku poněkud odlišný od anglického. Byl kladen větší důraz na pobyt v přírodě (vliv woodcraftu) a na národní cítění, což vyplývalo z postavení českého národa v době vzniku. Naopak menší důraz je kladen na náboženské základy, narozdíl od některých jiných skautských organizací. Během historie českého státu byl skauting třikrát zakázán totalitními režimy - fašisty a komunisty, a třikrát opět obnoven. Vznikaly tak mezery v kontinuitě vývoje. Poslední přestávka trvala 20 let a to se projevilo v určitém ustrnutí oproti světovému hnutí. To mnozí považují za výhodu, v českém výchovném systému jsou prvky, které se ve světě již vytrácejí (např. klasické táboření). Na druhé straně si český skauting jen pomalu osvojuje některé moderní prvky a někdy tak má problém zaujmout nejmladší generaci, která preferuje jiné způsoby trávení volného času, než před 20 nebo 40 lety.

Stručná historie českého skautingu

- 1911 A. B. Svojsík se v Anglii seznamuje se skautingem.
- 1912 A. B. Svojsík vydal Základy junáctví a uspořádal první skautský tábor v Lipnici.
- 1914 Založen spolek Junák - český skaut.
- 1915 Založen dívčí skauting. Začíná vydávání časopisu Junák.
- 1918 Skauti se aktivně zúčastňují zakládání republiky. Vzniká Skautská pošta.
- 1919 Založen Svaz junáků - skautů RČS.
- 1931 Slovanské jamboree v Praze.
- 1938 Zemřel A. B. Svojsík.
- 1939 Sjednoceny skautské organizace ve svazu Junák.
- 1940 Junák rozpuštěn fašisty.
- 1945 Junák obnoven.
- 1948 Likvidace Junáka komunisty (do roku 1950).
- 1968 Junák obnoven.
- 1970 Junák opět rozpuštěn komunisty.
- 1989 Junák potřetí obnoven.

Současné skautské organizace

Největší česká skautská organizace se nazývá Junák - svaz skautů a skautek ČR. V současné době (2004) je Junák nejsilnější dětskou organizací v ČR. Zde jsou [http://www.skaut.cz/ stránky Junáka]. Z nejrůznějších důvodů (ideologických, organizačních) kromě této organizace existují ještě další skautské organizace:
- Svaz skautů a skautek České republiky
- [http://www.skautabs.wz.cz/ SKAUT - český skauting ABS]
- [http://www.taboryprodeti.cz/tabory/ YMCA-SKAUT]
- [http://www.pathfinder.cz/ Klub Pathfinder] Kategorie:Skauting ja:ボーイスカウト ms:Pengakap

Masarykova univerzita

Historie

Fakulty

Externí odkazy

[http://www.muni.cz Masarykova univerzita]

Reference

[http://wwwdata.muni.cz/history/history.asp Historie Masarykovy univerzity] Kategorie:České vysoké školy

Libušín

Libušín je obec 4 km severozápadně od Kladna ve Středočeském kraji, v okrese Kladno. Na vyvýšenině nad jihozápadním okrajem obce se rozkládají pozůstatky stejnojmenného slovanského hradiště z 9. až 11. století s kostelíkem sv. Jiří. Střed obce se nachází v údolí Svatojiřského potoka v nadmořské výšce 317 m. Počet obyvatel je 2564 (2003); rozloha 9,48 km². PSČ 273 06. Obec se poprvé připomíná za vlády knížete Břetislava kolem roku 1050. Prudký rozmach nastal ve druhé polovině 19. století, kdy se Libušín stal jedním z středisek těžby černého uhlí na Kladensku; v okolí byly vyhloubeny doly Jan (1887-1925), Max (Gottwald I) (1890-1980) a Schöller (Nejedlý) (1902-2002). Počet obyvatel se tehdy během čtyriceti let zdevítinásobil. Roku 1919 byl Libušín povýšen na město, 1961 znovu degradován na obec. Právě v Libušíně se ukončením těžby na dole Schöller v létě roku 2002 definitivně uzavřela éra uhelného hornictví na Kladensku. V centru obce stojí novogotický kostel sv. Prokopa z roku 1908, Každý rok v neděli po sv. Jiří (24. dubna) se v sousedství hradiště odehrává výpravná "bitva" historického šermu s účastí více než 1000 účinkujících; počet diváků se pohybuje kolem 10 000.

Vnější odkazy

- [http://www.libusin-obec.cz/ Oficiální stránky obce Libušín] -
- [http://sladekt.spok.cz/fotky/07_libusin/_libusin01.htm Bitva v Libušíně - fotografie z roku 2001] Kategorie:České vesnice Kategorie:Okres Kladno

1. ledna

1. leden je první den roku podle gregoriánského kalendáře i juliánského kalendáře. Do konce roku zbývá 364 dní (365 v přestupném roce). Svátek neslaví nikdo, protože je Nový rok.

Události

Česko
- 1831 – Založení Matice české, původně peněžní fond a nakladatelství, později společnost pro vydávání české literatury.
- 1940 – Přerušení diplomatických vztahů se SSSR. Znovu obnoveny 18. července 1941 podepsáním československo-sovětské smlouvy.
- 1949
- V Československu zavedeno nové krajské uspořádání, které již nerespektovalo dávné zemské hranice.
- Moravské město Zlín je na základě údajné žádosti svých 61 tisíc obyvatel přejmenováno na Gottwaldov, podle prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.
- 1950 – V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány
- 1990 – Moravské město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu Zlín (1949–1989 Gottwaldow).
- 1993 – Se zánikem Československa vznikly nástupnické státy Česká a Slovenská republika.
- 2000
- V České republice vzniklo 14 nových krajů.
- Založena Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
- 2003 – V České republice zahájily činnost obce s rozšířenou působností. Svět
- 1700 – Car Petr I. Veliký zavedl v Rusku juliánský kalendář, který nahradil počítání let podle byzantské éry.
- 1801 – Objevena první planetka.
- 1901 – Oficiální vyhlášení Australského svazu. Novým hlavním městem byla určena Canberra.
- 1912 – Svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika.
- 1919
- Ve Smolensku byla vyhlášena Běloruská svazová socialistická republika.
- Vilnius byl obsazen polskými jednotkami.
- 1956 – Nezávislost Súdánu, do té doby spravován jako anglo-egyptské kondominium.
- 1958 – Vstupuje v platnost Euroatom - Evropské společenství pro atomovou energii.
- 1965 – Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
- 1966 – Mike Spencer na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
- 1968 – Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
- 1973 – K EHS se připojuje Velká Británie, Irsko a Dánsko.
- 1981 – K EHS se připojuje Řecko.
- 1986 – K EHS se připojuje Španělsko a Portugalsko.
- 1994 – Vznikl Evropský hospodářský prostor.
- 1995 – K EU se připojuje Rakousko, Švédsko a Finsko.
- 1997 – Kofi Annan se stal generálním tajemníkem OSN.
- 1999 – Evropská měnová jednotka ECU nahrazena eurem.
- 2000 – Ruským prezidentem se stává Vladimír Putin.

Narození

Česko
- 1888 – Eduard Bass, český spisovatel a novinář († 2. října 1946)
- 1893 – Karel Dvořák, český sochař († 28. února 1950)
- 1894 – František Götz, český literární historik, kritik, dramatik a dramaturg († 7. července 1974)
- 1948 – František Lobkowicz, český mnich z řádu premonstrátů a první biskup ostravsko-opavský Svět
- 1484 – Ulrich Zwingli, švýcarský humanistický teolog († 11. října 1531)
- 1823 – Sándor Petöfi, maďarský básník († 31. července 1849)
- 1889 – Dario Beni, italský cyklista († 11. únor 1969)
- 1898 – Viktor Ullmann, německý hudební skladatel, pianista a dirigent († 17. října 1944)
- 1909 – Marcel Balsa, britský automobilový závodník
- 1919 – Jerome David Salinger, americký spisovatel
- 1928 – Hap Sharp, americký automobilový závodník
- 1938 – Carlo Franchi, přezdívaný Gimax italský automobilový závodník
- 1945 – Jacky Ickx, belgický automobilový závodník
- 1951 – Hans Joachim Stuck, německý automobilový závodník
- 1963 – Jean Marc Gounon, francouzský automobilový závodník
- 1981 – Zsolt Baumgartner, maďarský automobilový závodník
- 1960 – Shinya Tsukamoto, japonský režisér kontroverzních filmů jako Tetsuo I a II (
- Shibuya, Tokio, Japonsko)

Úmrtí

Česko
- 1920 – Růžena Svobodová, česká spisovatelka (
- 10. července 1868)
- 1942 – Jaroslav Ježek, skladatel, v emigraci v New Yorku (
- 25. září 1906)
- 1973 – František Běhounek, český fyzik a spisovatel (
- 28. října 1898) Svět
- 1748 – Johann Bernoulli, švýcarský matematik (
- 27. červenec 1667)
- 1781 – Johann Christian Bach, německý hudební skladatel (
- 5. září 1735)
- 1817 – Martin Heinrich Klaproth, německý chemik (
- 1. prosince 1743)
- 1894 – Heinrich Rudolf Hertz, německý fyzik (
- 22. února 1857)
- 1981 – Louis Rosier, francouzský automobiový závodník (
- 5. listopadu 1905)
- 1981 – Mauri Rose, americký automobilový závodník (
- 26. května 1906)

Svátky

Česko
- Státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu Svět
- katolická církev: vánoční oktáv, Panny Marie, Matky Boží
- Mezinárodní den míru (Světový den míru)

Viz také:

- 31. prosinec 2. leden - kalendář Kategorie:leden ja:1月1日 ko:1월 1일 simple:January 1 th:1 มกราคม

Vilnius

Vilnius (dříve česky také Vilno, litevsky Vilnius, polsky Wilno, bělorusky Вільня, rusky Вильнюс) je hlavní město Litvy. V roce 2001 měl Vilnius 542 tisíc obyvatel. 57,8 % tvořili Litevci, 18,7 % Poláci, 14 % Rusové, 4 % Bělorusové, 0,5 % Židé a 5 % ostatní národnosti. Litvy Rozloha města činí 392 km². 3,6 km² z této plochy zabírá Staré město, historické centrum Vilniusu, zapsané na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Poloha

Vilnius leží v jihovýchodní Litvě (54°41" severní šířky a 25°17" východní délky) na soutoku řek Vilija a Neris. Ačkoli dnes leží na poblíž hranic Litvy, kdysi byl Vilnius nejen kulturním, ale i geografickým centrem Litevského velkovévodství a také významným městem v rámci polsko-litevské unie.

Podnebí

Podnebí Vilniusu je přechodové mezi kontinentálním a přímořským. Průměrná roční teplota je + 6,1 stupně Celsia, lednová průměrná teplota činí - 4,9 stupně a červencová + 17,0 stupně Celsia. Průměrné roční srážky činí 661 mm. Ve Vilniusu bývají extrémně horká léta, kdy teplota přesahuje 30 stupnů.

Historie

Oblast Vilniusu byla obydlena odedávna, jak dokládají četné archeologické nálezy v různých částech města. Litevská pověst o založení Vilniusu říká, že město bylo založeno poté, co vládnoucí velkovévoda, Gediminas, měl věštecký sen o železném vlku stojícím na kopci. Když požádal kněze o vysvětlení, dozvěděl se, že musí postavit hrad a velké město na vrcholu kopce. V psaných pramenech je město poprvé zmíněno v roce 1323. Vilnius se stal známým poté, co do něj Gediminas pozval německé obchodníky. Nejstarší částí města je hrad, postavený Gediminasem na Hradním kopci. V roce 1387 byla městu udělena magdeburská městská práva Vladislavem II. Jagiełło, králem Polska a velkoknížetem litevským. Mezi lety 1503 až 1522 byly vybudovány městské hradby s devíti branami a třemi věžemi. Vilnius dosáhl vrchol svého rozvoje za vlády posledního Jagellonce Zikmunda II. Augusta, který sem přestěhoval svůj dvůr v roce 1544. 1544 V dalších stoletích se město dále rozrůstalo, mj. i díky založení Vilniuské univerzity králem a velkoknížetem Štěpánem Báthorym v roce 1579. Univerzita se brzy stala jedním z nejdůležitějších vědeckých a kulturních středisek v oblasti a hlavním vědeckým centrem litevského velkoknížectví. V roce 1655 byl Vilnius obsazen ruskou armádou a byl vypleněn a vypálen a jeho obyvatelé zmasakrováni. Na počátku 19. století byl však již třetím největším městem ve východní Evropě. Růst obyvatelstva si vyžádal zboření hradeb v letech 1799 - 1805, zachovala se pouze Ostrá brána (litevsky Aušros Vartai, polsky Ostra brama). 1655 Po třetím dělení Polska v roce 1795 byl Vilnius anektován Ruskem a stal se se hlavním městem gubernie. V roce 1812 město dobyl Napoleon během svého tažení na Moskvu. Jeho armáda posléze do Vilniusu ustoupila a město se stalo hrobem tisíců zraněných francouzských vojáků. V 19. století město postihly represe po nezdařených polských povstáních proti ruské nadvládě. Po listopadovém povstání z let 1831-32 byla mj. uzavřena vilniuská univerzita. Během I. světové války byl Vilnius okupován Německem (1915 - 1918). V roce 1919 byl prohlášen hlavním městem krátce existující Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska. 1. ledna 1919 byl Vilnius obsazen polskými jednotkami, které vytvořili místní obyvatelé. Bolševická vojska postupující od východu ho později obsadila, ale 19. dubna 1919 ho Poláci dobyli zpět. 14. července město opět obsazují Rusové. Po porážce ruských vojsk u Varšavy Sověti předávají Vilnius nově vzniklé Litvě. 9. října 1920 však Vilnius obsazuje litevsko-běloruská divize polské armády. Město a okolí je prohlášeno za samostatný stát "Střední Litvu", jehož parlament 20. února 1922 odhlasoval připojení k Polsku. Vilnius se stal hlavním městem vilenského vojvodství. Litva nicméně polskou svrchovanost nad bývalou Střední Litvou nikdy neuznala a Vilnius oficiálně považovala za své hlavní město (obě země ostatně kvůli tomu navázaly diplomatické styky až v roce 1938). Za polské vlády prodělal Vilnius rychlý rozvoj. Byla znovuotevřena univerzita Štěpána Báthoryho a podstatně se zlepšila infrastruktura města. V roce 1931 měl Vilnius 195 tisíc obyvatel a byl 5. největším městem v Polsku. Po vypuknutí II. světové války byl Vilnius 19. září 1939 na základě paktu Ribbentrop-Molotov obsazen Rudou armádou. Polská armáda nekladla větší odpor, neboť její hlavní síly bojovaly proti Němcům v jiných částech Polska. Podle ruských plánů se měl Vilnius stát hlavním městem Běloruska. Na litevsko-ruských rozhovorech v Moskvě 10. října 1939 bylo ale dohodnuto předání města a okolí Litvě výměnou za její souhlas se zřízením ruských vojenských základen na litevském území. V červnu 1940 byla Litva okupována Sovětským svazem a Vilnius se stal hlavním městem Litevské sovětské socialistické republiky. Sovětská tajná policie NKVD tehdy zatkla cca 35 - 40 000 obyvatel města a poslala je do gulagů. V červnu 1941 padl Vilnius do německých rukou. Němečtí okupanti zavraždili asi 100 tisíc obyvatel, mezi nimi 95 % místních Židů. Neúspěšné židovské povstání z 1. září 1943 vedlo ke konečného destrukci zdejšího ghetta. Vilnius byl osvobozen v červenci 1944 vojáky polské odbojové Armii Krajowej (Zemské armády) během Operace Ostrá brána. S polskými povstalci spolupracovaly i některé sovětské jednotky, ovšem po vstupu Rudé armády do města 15. července 1944 byla velká část polských vojáků zatčena NKVD. Po skončení války Sověti z Vilniusu odsunuli většinu polského obyvatelstva a nahradili je Rusy a Litevci. Od roku 1987 ve městě docházelo k demonstracím proti sovětskému režimu. 13. ledna 1991 došlo ke střetu mezi obyvateli a sovětskou armádou, která se pokusila obsadit televizní vysílací věž. 14 lidí bylo zabito a přes 700 raněno.

Doprava

Vilnius je výchozím bodem dálnic Vilnius-Kaunas-Klaipeda a Vilnius-Paneževys. Z mezinárodního letiště létají linky do všech významných evropských měst a vilniuské nádraží je rovněž významným dopravním uzlem. Řeka Neris je splavná, ale neexistuje žádná pravidelná lodní doprava. Městská hromadná doprava je v současnosti zajišťována trolejbusy. Do budoucna je plánovan systém městské železnice. Podrobnější informace je možno nalézt na stránce [http://www.vilniustransport.lt vilniuského dopravního podniku].

Externí odkazy

- [http://www.vilnius.lt Oficiální web města] - litevsky a anglicky
- [http://www.vu.lt/mb/Vilnius/index_en.htm Vilnius na starých fotografiích] - archív fotografií na Vilniuské univerzitě
- [http://www.wilno.pl/miasto/ Polské stránky o Vilniusu] Kategorie:Litva Kategorie:Hlavní města Evropy ja:ビリニュス ko:빌니우스 simple:Vilnius th:วิลนีอุส zh-min-nan:Vilnius

5. ledna

5. leden je pátý den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 360 dní (361 v přestupném roce). Svátek slaví Dalimil.

Události

Česko
- Svět
- 1969 odstartovala sonda Veněra 5
- 2005
- Viktor Janukovyč, bývalý ukrajinský předseda vlády a poražený kandidát v prezidentských volbách, se proti výsledku hlasování odvolal k nejvyššímu soudu.
- Při sebevražedných útocích na policejní budovy v Iráku přišlo o život 30 lidí, zřejmě vesměs vládních policistů a útočníků. Při dalších útocích a přestřelkách zahynuli i 6 civilistů.

Narození

Česko
- Svět
- 1838 - Camille Jordan, francouzský matematik († 22. leden 1922)
- 1910 Štefan Luby, slovenský právník († 10. října 1976)
- 1921 Friedrich Dürrenmatt, švýcarský dramatik († 14. prosince 1990)
- 1932 Umberto Eco, italský semiolog filosof a spisovatel

Úmrtí

Česko
- 1994 Eliška Junková, česká automobilová závodnice (
- 16. listopadu 1900) Svět
-

Svátky

Česko
- Dalimil Svět
-