:: wikimiki.org ::

1921

1921

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1916 1917 1918 1919 1920 - 1921 - 1922 1923 1924 1925 1926 ----

Události

Česko
- 16. května – založení KSČ
- 26. září – Edvard Beneš se stal předsedou vlády Svět
- 11. července – Mongolsko vyhlásilo nezávislost
- 20. října – Německo na základě výsledků referenda odstoupilo Polsku východní oblasti pruské provincie Horní Slezsko
- 6. prosince – Irsko vyhlásilo nezávislost
- Sun Jat-sen se stal řádným prezidentem Čínské republiky
- Píseň İstiklâl Marşı byla schválena jako turecká hymna
- byla založena Komunistická strana Číny
- Společnost národů rozhodla, že Ålandy zůstanou autonomní a demilitarizovanou součástí Finska
- skončila Rusko-polská válka

Vědy a umění

- založena Literární skupina

Nobelova cena

Narození

Česko
- 20. ledna – Václav Kotva, český herec († 3. listopadu 2004)
- 24. února – Ludvík Aškenazy, český spisovatel († 18. března 1986)
- 2. dubna – Jiří Adamíra, český herec († 8. srpna 1993) Svět
- 5. ledna – Friedrich Dürrenmatt, švýcarský dramatik († 14. prosince 1990)
- 11. května – Geoff Crossley, britský pilot Formule 1 († 7. ledna 2002)
- 21. června – Helmut Heißenbüttel, německý spisovatel († 19. září 1996)
- 29. června – Harry Schell, americký pilot Formule 1 († 16. května 1960)
- 31. července – Peter Benenson, britský právník, zakladatel Amnesty International († 25. února 2005)
- 19. srpna – Gene Roddenberry, tvůrce seriálu Star Trek († 24. října 1991)
- 12. září – Stanisław Lem, polský spisovatel
- 22. října – Georges Brassens, francouzský písničkář († 31. října 1981)
- 3. listopadu – Charles Bronson, americký herec († 30. srpna 2003)

Úmrtí

Česko
- 14. prosince – Vincenc Jarolímek, český matematik (
- 25. června 1846) Svět
- 7. srpna – Alexander Alexandrovič Blok, ruský básník (
- 28. listopadu 1880)
- 8. srpna – Juhani Aho, finský básník (
- 11. září 1861)

Hlavy států

- Československo
- Tomáš Garrigue Masaryk
- Papež
- Benedikt XV.
- Velká Británie
- Jiří V. (král)
- David Lloyd George (premiér)
- Rusko
- Lenin
- USA
- Woodroow Wilson
- Warren G. Harding Kategorie:20. století ja:1921年 ko:1921년 simple:1921

Století

19. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:19世紀 ko:19세기 simple:19th century zh-min-nan:19 sè-kí

20. století

Dějepis > Století ja:20世紀 ko:20세기 simple:20th century

1916

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1911 1912 1913 1914 1915 - 1916 - 1917 1918 1919 1920 1921 ----

Události

Česko
- 30. dubna: Poprvé byl použit letní čas. Ve 23.00 si měli obyvatelé přesunout hodiny na 24.00 (a 1. květen tak začal o hodinu dříve); Rakousko-Uhersko
- 1. října: V 0.00 letního času se hodiny vrátily zpět k pásmovému času na 23.00, tedy 30. září; Rakousko-Uhersko Svět
- V únoru začala nejdelší bitva první světové války, bitva u Verdunu.
- 24. dubna vypuklo v Dublinu sedmidenní povstání
- 1. červenec-začátek bitvy na Sommě
- 26. srpen-vstup Itálie do války na straně spojenců
- 27. srpen-Rumunsko vyhlašuje válku Rakousku-Uhersku
- 15. září-tento den byly poprvé v historii použity v boji tanky
- 14. listopad-konec bitvy na Sommě
- 15. prosinec-konec bojů u Verdunu
- Grónská hymna se stala hymnou

Vědy a umění

- 6. října vznikl dadaismus
- vznikl strukturalismus
- Albert Einstein zveřejnil obecnou teorii relativity

Nobelova cena

Narození

Česko Svět
- 11. května Johnny Claes, belgický závodník († 3. února 1956)
- 6. srpna Dom Mintoff, maltský politik
- 15. září - Tony Branca, švýcarský pilot formule 1.
- 3. říjen - James Herriot, britský veterinář a spisovatel
- 8. listopadu Peter Weiss, německý spisovatel († 10. května 1982)

Úmrtí

Česko Svět
- 18. března Karl Gölsdorf, rakouský lokomotivní konstruktér (
- 8. června 1861)
- 15. listopadu Henryk Sienkiewicz, polský spisovatel (
- 5. května 1846)
- 21. listopadu - František Josef I., císař Rakousko-Uherska

Hlava státu

- František Josef I. do 21. listopadu
- Karel I. Kategorie:20. století ja:1916年 ko:1916년 simple:1916

1918

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1913 1914 1915 1916 1917 - 1918 - 1919 1920 1921 1922 1923 ----

Události

Česko
- 14. října - Prohlášení Prozatimní československé vlády.
- 14. října - Generální stávka v českých zemích na protest proti vývozu potravin z českých zemí do Rakouska.
- 28. října - Vznik Československa
- 14. listopadu Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním presidentem Svět
- 3. března uzavřela ruská vláda s ústředními mocnostmi brestlitevský mír
- 25. března Bělorusko vyhlásilo nezávislost
- 1. listopadu bitva o Lvov mezi Poláky a Ukrajinci, kterou Poláci vyhráli.
- 1. listopadu začala u Padovy v severní Itálii jednání mezi zmocněnci Dohody a Rakousko-Uherska o příměří
- 3. listopadu příměří mezi zmocněnci Dohody a Rakousko-Uherska bylo podepsáno
- 8. listopadu moc v Sasku převzaly dělnicko-vojenské rady
- 10. listopadu vyhlášena Saskou republiku
- 11. listopadu Císař Karel I. podepsal abdikační listinu, Rakousko-Uhersko se rozpadlo.
- 11. listopadu - obnovení samostatnosti Polska (státní svátek Polska)
- 13. listopadu poslední král z rodu Wettinů Friedrich August III. abdikoval na zámku Guteborn u Ruhlandu; Sasko
- 30. listopadu Lotyšsko vyhlásilo nezávislost
- 1. prosince Island vyhlásil nezávislost
- 1. prosince vyhlášení sjednocení Království Srbska - vznik Jugoslávie
- Rusko přijalo Gregoriánský kalendář
- Halič připadla Polsku
- Monako se stalo smluvním protektorátem Francie

Vědy a umění

- 19. října byl založen American National Standards Institute
- Ernest Rutherford objevil proton

Nobelova cena

Narození

Česko
- 26. června Jiří Krejčík, český režisér
- 10. listopadu Miroslav Horníček, český herec († 15. února 2003) Svět
- 19. ledna Eric Lambert, anglo-australský spisovatel († 16. dubna 1966)
- 16. duben - Dick Gibson, britský automobilový závodník
- 11. května Richard Feynman, americký fyzik († 15. února 1988)
- 13. červenec - Alberto Ascari, italský automobilový závodník
- 18. červenec - Nelson Mandela, jihoafrický politik
- 16. říjen - Tony Rolt, britský pilot formule 1.
- 11. prosince - Alexandr Isajevič Solženicyn, ruský spisovatel
- Leonard Bernstein, americký dirigent († 1990)
- asi Rosario Stroscio, italský římskokatolický kněz

Úmrtí

Česko Svět
- 6. ledna Georg Cantor, matematik (
- 3. března 1845)
- 9. listopad Guillaume Apollinaire, francouzský básník (
- 26. srpen 1880)
- Stanislav Schulhof, lékař a básník píšící v esperantu (
- 1864)

Hlava státu

- Karel I. - císař rakousko-uherské monarchie, jejíž součástí byly i české země
- Tomáš Garrigue Masaryk - československý prezident Kategorie:20. století ja:1918年 ko:1918년 simple:1918

1919

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1914 1915 1916 1917 1918 - 1919 - 1920 1921 1922 1923 1924 ----

Události

Česko
- 28. ledna byla založena Masarykova univerzita.
- 1. února byly reorganizovány Československé legie v Rusku
- 4. března došlo v Kadani k tragickému incidentu mezi německými obyvateli a českým vojskem.
- 8. dubna zřizení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
- jaro návrat legií z Francie
- K Československu bylo připojeno Hlučínsko a Podkarpatská Rus
- Založen Svaz junáků - skautů RČS.
- založena Masarykova univerzita; Brno
- Libušín povýšen na město
- založena Československá strana lidová Svět
- 1. ledna Vilnius obsazen polskými jednotkami
- 5. ledna vstoupila do Minsku rudá armáda a běloruská vláda odešla do exilu; konec nezávislosti Běloruska
- 18. ledna byla zahájena Pařížská mírová konference ve Versailles
- 21. ledna Irsko vyhlásilo nezávislost
- 11. dubna založena Mezinárodní organizace práce
- 28. června 1919 podepsána Versailleská mírová smlouva
- 2. července prvnímu úspěšný přelet Atlantiku; vzducholoď R 34
- 10. září Smlouva ze Saint-Germain-en-Laye, spojenci podepsali mír s Rakouskem
- 14. července Vilnius obsazen ruskými jednotkami
- 19. srpna Afghánistán se stal nezávislým
- 27. listopadu Smlouva z Neuilly-sur-Seine, spojenci podepsali mír s Bulharskem
- Vilnius prohlášen hlavním městem Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska
- Klajpeda pod správou států Dohody
- Moresnet součástí Belgie
- Benito Mussolini založil organizaci Fasci d'Italiani di Combattimento
- začala Rusko-polská válka, konec 1921
- vzniklo Sársko
- konec pandemie Španělské chřipky

Vědy a umění

- 25. dubna založen Bauhaus, škola pro výtvarné umění, architekturu a umělecké řemeslo
- vyroben první prototyp Kaplanovy turbíny

Nobelova cena

Narození

Česko
- 28. ledna - Ladislav Mňačko, slovensky píšící spisovatel
- 14. února Miroslav Zikmund, český cestovatel
- 11. září - Ota Šik, československý reformní ekonom († 22. srpna 2004)
- 30. srpna Jiří Orten, český básník († 1. září 1941)
- 17. prosince Tomáš Špidlík, český římskokatolický teolog,
- 21. prosince Ivan Blatný, český básník († 5. srpna 1990)
- Jiří Šust, český hudební skladatel († 1995) Svět
- 24. března Lawrence Ferlinghetti, americký básník
- 19. června Robert Pinget, francouzský avantgardní spisovatel († 25. srpna 1997)
- 20. července Edmund Hillary, novozélandský horolezec
- 11. prosinec Paavo Aaltonen finský gymnasta
- Čao C´-jang, čínský politik († 17. leden 2005)
- Richard Bergman, rakouský a od roku 1939 anglický stolní tenista († 1970)

Úmrtí

Česko
- 27. srpna Luis Botha, búrský generál a politik (
- 17. září 1862)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1919年 ko:1919년 simple:1919 th:พ.ศ. 2462

1922

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1917 1918 1919 1920 1921 - 1922 - 1923 1924 1925 1926 1927 ----

Události

Česko
- Holešovice a Vinohrady byly připojeny k Praze
- Byl založen fotbalový klub FC Baník Ostrava Svět
- 28. února Egypt vyhlásil nezávislost
- 28. října se po pochodu na Řím chopil v Itálii Benito Mussolini
- 6. prosince získala Irská republika mezinárodní uznání
- 6. února byl zvolen novým papežem Pius XI.

Vědy a umění

- Literární skupina vydala manifest
- založena British Broadcasting Company

Nobelova cena

Narození

Česko
- 19. ledna Taťjana Hašková, česká překladatelka († 4. březen 1985)
- 7. února Jan Skácel, český básník († 7. listopadu 1989)
- 14. dubna Stella Zázvorková, česká herečka († 18. května 2005)
- 20. červenec Josef Rumler, český básník a literární kritik († 1. listopadu 1999)
- 22. srpna - Miloš Kopecký, český herec
- 4. září Filip Jánský, český spisovatel († 20. srpen 1987)
- Zdeněk Liška, český skladatel filmové hudby († 1983) Svět
- 5. března Pier Paolo Pasolini, italský spisovatel a režisér († 2. listopadu 1975 zavražděn)
- 12. března Jack Kerouac, americký spisovatel († 21. října 1969)
- 13. dubna John Gerard Braine, anglický spisovatel († 28. října 1986)
- 16. dubna Kingsley Amis, anglický spisovatel († 22. října 1995)
- 30. června Miron Białoszewski, polský básník († 17. června 1983)
- 18. srpna Alain Robbe-Grillet, francouzský spisovatel
- 15. říjen Angelica Rozeanuová, rumunská stolní tenistka
- 3. listopadu Anton Myrer, americký spisovatel († 19. leden 1996)
- 9. listopadu Imre Lakatos, maďarsko-britký filosof († 2. února 1974)
- 11. listopadu Kurt Vonnegut Junior, americký spisovatel

Úmrtí

Česko
- 3. srpen Matyáš Lerch, český matematik (
- 20. února 1860) Svět
- 22. leden - Camille Jordan, francouzský matematik (
- 5. leden 1838)
- 1. dubna Karel I., císař rakouský (
- 17. srpna 1887)
- 18. listopad Marcel Proust, francouzský spisovatel (
- 10. červenec 1871)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1922年 ko:1922년 simple:1922

1924

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1919 1920 1921 1922 1923 - 1924 - 1925 1926 1927 1928 1929 ----

Události

Česko Svět
- 25. února Sarajevo přestalo být hlavním městem Bosny a Hercegoviny, ale pouze sídlem Sarajevské oblasti.
- Dominikánská republika se stala členem společnosti národů
- norské hlavní město bylo přejmenováno na Oslo

Vědy a umění

- André Breton vydal Surrealistický Manifest
- objeven chemický prvek rhenium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 30. dubna Ilja Prachař, český herec († 10. srpna 2005)
- 1. květen Karel Kachyňa, český režisér († 12. březen 2004)
- 28. května Jiří Šotola, český literát
- 17. září Antonín Liška, český biskup († 15. říjen 2003)
- 27. září Josef Škvorecký, český spisovatel
- Vladimír Menšík, český herec († 1988)
- Jan Otčenášek, český spisovatel († 1979) Svět
- 13. leden Paul Karl Feyerabend, rakouský filosof († 11. února 1994)
- 9. května Bulat Šalvovič Okudžava, ruský básník († 12. června 1997)
- 19. června Vasil Bykav, běloruský spisovatel († 22. června 2003)
- 10. října James Clavell, anglický spisovatel († 7. září 1994)
- A. D. Atanasov, bulharský redaktor, esperantista
- John Francis, skotský esperantista
- Marjorie Boulton, anglická spisovatelka, esperantistka
- Jean-François Lyotard, francouzský filosof († 1998)
- George Herbert Walker Bush, 41. prezident USA

Úmrtí

Česko
- 3. leden Jiří Wolker, český básník (
- 29. březen 1900) Svět
- 21. leden Vladimír Iljič Lenin, ruský komunistický politik a revolucionář a první premiér SSSR (
- 22. duben 1870)
- 3. červen Franz Kafka, německý spisovatel (
- 3. červenec 1883)
- 10. června, zavražděn italský socialistický poslanec Giacomo Matteotti,
- 1. září Joseph Henry Blackburne, britský šachista (
- 10. prosinec 1841)
- Woodrow Wilson, americký politik (1856)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1924年 ko:1924년 simple:1924

1925

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1920 1921 1922 1923 1924 - 1925 - 1926 1927 1928 1929 1930 ----

Události

Česko Svět
- 5. října – Archeolog Howard Carter vstoupil do pohřební komory faraona Tutanchamona.
- Kostarika vystoupila ze Společnosti národů.
- Byla formulována teorie kvantové mechaniky.

Vědy a umění

- založeno Osvobozené divadlo

Nobelova cena

Narození

Česko Svět
- 21. březen - Hugo Koblet švýcarský profesionální cyklista
- 11. června William Styron, americký prozaik
- 28. srpna Arkadij Natanovič Strugacký († 12. října 1991), ruský spisovatel
- 14. března John Barrington Wain, anglický spisovatel († 24. května 1994)
- Isidore Isou, francouzský spisovatel a režisér

Úmrtí

Česko
- 6. únor – Karel Emanuel Macan, český hudební skladatel a esperantista (
- 25. prosinec 1858)
- 24. únor – Alois Mrštík, český spisovatel (
- 14. říjen 1861)
- 15. březen – Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, český lesník a autor lesnické literatury (
- 26. únor 1860)
- 24. říjen – Jindřich Šimon Baar, český spisovatel (
- 7. únor 1869) Svět
- 12. březen – Sun Jat-sen, čínský politik (
- 12. listopadu 1866)
- 28. prosinec – Sergej Alexandrovič Jesenin, ruský spisovatel (
- 3. říjen 1895)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1925年 ko:1925년 simple:1925 th:พ.ศ. 2468

1926

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1921 1922 1923 1924 1925 - 1926 - 1927 1928 1929 1930 1931 ----

Události

Česko
- tzv. druhá úřednická vláda - odchod sociálních demokratů a národních socialistů z vlády vedené agrárníky Svět
- založení Učené společnosti Šafaříkovi v Bratislavě
- Nacionalistický puč v Portugalsku
- Brazílie a Německo se stali členy Společnosti národů
- Benito Mussolini vyhlašuje fašistickou diktaturu s vládou jedné strany
- Turecko upustilo od islámského kalendáře

Vědy a umění

- 2. května první společné vystoupení Spejbla a Hurvínka
- Český rozhlas zahájil vysílání

Nobelova cena

Narození

Česko
- 21. února Bohumil Švarc, český herec
- 17. května Ludvík Souček, český spisovatel († 26. prosince 1978)
- 19. června Josef Nesvadba, český spisovatel († 26. dubna 2005)
- 23. července Ludvík Vaculík, český spisovatel a fejetonista
- 8. srpna Jiří Levý, český literární teoretik († 17. ledna 1967)
- 27. listopadu Jiří Vala, český herec († 15. listopadu 2003)
- 21. prosinec Arnošt Lustig, český spisovatel Svět
- 17. března Siegfried Lenz, německý spisovatel
- 1. června Marilyn Monroeová, americká herečka († 5. srpna 1962)
- 3. června Irwin Allen Ginsberg, americký básník († 5. dubna 1997)
- 14. září Michel Butor, francouzský spisovatel

Úmrtí

Česko
- 8. červenec Karel Václav Rais, český spisovatel (
- 4. leden 1859)
- 26. listopad Eliška Krásnohorská, česká spisovatelka (
- 18. listopad 1847) Svět
- 29. března Albert Škarvan, slovenský esperantista (
- 31. ledna 1869)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1926年 ko:1926년 simple:1926

16. května

16. květen je 136. den roku podle gregoriánského kalendáře (137. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 229 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1929 - v kalifornském Hollywoodu se poprvé udělovaly ceny za vynikající výkony v domácím i zahraničním filmu - Oscary
- 1950 - Starosta Berlína Ernst Reuter odmítl podmínky sovětského velitele města pro svobodné volby v celém Berlíně (odchod všech okupačních jednotek a právo veta pro Sovětský svaz ve výboru čtyř velmocí).
- 2005 - Ve Varšavě byl zahájen summit Rady Evropy. Zúčastnili se jej představitelé 46 zemí světa, mezi nimi například Viktor Juščenko, Recep Tayyip Erdoğan a Tarja Halonen.

Narození

Česko
- 1870 - Karel kardinál Kašpar, v Mirošově u Rokycan, římskokatolický teolog, duchovní, arcibiskup pražský
- 1913 - Zdeněk Pluhař, český spisovatel († 18. června 1991)
- 1955 - Oldřich Kaiser, herec
- 1962 - Ondřej Vetchý, herec Svět
- 1966 - Janet Jackson, americká zpěvačka

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1984 Irwin Shaw, americký spisovatel (
- 27. února 1913)

Svátky

Česko
- Přemysl
- Socialistický kalendář: Založení Komunistické strany Československa (1921) Svět
-

Viz také:

- 15. květen 17. květen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Květen ja:5月16日 ko:5월 16일 ms:16 Mei simple:May 16 th:16 พฤษภาคม

26. září

26. září je 269. den roku podle gregoriánského kalendáře (270. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 96 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1212 - v Basileji vydána Zlatá bula sicilská

Narození

Česko
- Svět
- 1915 - Joe Fry britský automobilový závodník

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1902 - Levi Strauss, vynálezce a výrobce džínsů
- 1990 - Alberto Moravia, italský spisovatel (
- 28. listopadu 1907)

Svátky

Česko
- Andrea Svět
-

Viz také:

- 25. září 27. září - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Září ja:9月26日 ko:9월 26일 simple:September 26

11. července

11. červenec je 192. den roku podle gregoriánského kalendáře (193. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 173 dní.

Události

Česko
- 1960 - stát dostal nový název Československá socialistická republika, byl podstatně změněn státní znak, zcela proti pravidlům heraldiky. Svět
- 1987 - počet lidí na Zemi překročil hranici 5 miliard. Za pětimiliardtého obyvatele planety byl prohlášen Matej Gašpar, narozený v Záhřebu.

Narození

Česko
- Svět
-

Úmrtí

Česko
- 1856 Josef Kajetán Tyl, český dramatik a spisovatel (
- 4. února 1808) Svět
- 1971 John Wood Campbell jr., americký spisovatel sci-fi (
- 8. června 1910)

Svátky

Česko
- Olga
- Socialistický kalendář:
- Státní svátek Mongolské lidové republiky
- Den Pohraniční stráže Svět
- Světový den populace

Viz také:

- 10. červenec 12. červenec - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červenec ja:7月11日 ko:7월 11일 ms:11 Julai simple:July 11 th:11 กรกฎาคม

20. října

20. říjen je 293. den roku podle gregoriánského kalendáře (294. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 72 dní.

Události

Česko
- 1740 – Marie Terezie nastupuje na rakouský trůn; Francie, Prusko, Bavorsko a Sasko neuznávají Pragmatickou sankci a začíná Válka o rakouské dědictví.
- 1960 – V Praze v Královské oboře bylo otevřeno planetárium. Svět
- 1944 – Druhá světová válka: Sovětská armáda obsadila Bělehrad, hlavní město Jugoslávie.
- 1955 – Vyšel poslední díl trilogie Johna Ronalda Reuela Tolkiena - Pán prstenů - Návrat krále.
- 1968 – Bývalá první dáma USA Jacqueline Kennedyová se vdala za řeckého magnáta Aristotela Onassise.
- 1973 – Otevřena budova Opery v Sydney.

Narození

Česko
- 1931 – Hana Hegerová, česká zpěvačka a šansoniérka
- 1952 – Josef Váňa, český žokej a trenér
- 1964 – Petra Procházková, humanitární pracovnice Svět
- 1632 – Sir Christopher Wren, anglický architekt († 1723)
- 1854 – Arthur Rimbaud, francouzský básník († 10. listopadu 1891)
- 1891 – James Chadwick, anglický fyzik, nositel Nobelovy ceny
- 1905 – Ellery Queen, pseudonym dvou amerických spisovatelů († 1982)
- 1925 – Art Buchwald, známý americký autor satirických novinových sloupků
- 1935 – Jerry Orbach, americký herec († 29. prosince 2004)
- 1946 – Elfriede Jelinek, rakouska spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny
- 1953 – Tom Petty, americký hudebník (The Heartbreakers)
- 1956 – Danny Boyle, britský filmový režisér a producent (Trainspotting)
- 1958 – Viggo Mortensen, americký herec
- 1972 – Snoop Doggy Dogg, americký rapper a herec

Úmrtí

Česko
- 1941 – Hanuš Bonn, český básník, popraven v Mauthausenu (
- 5. července 1913)
- 2005 – Eva Švankmajerová, česká výtvarnice a spisovatelka (
- 1940) Svět
- 1740 – Karel VI., císař římský, arcivévoda rakouský a král uherský (
- 1. října 1685)
- 1935 – Arthur Henderson, skotský politik, nositel Nobelovy ceny
- 1964 – Herbert Hoover, 31. prezident USA
- 1977 – při letecké katastrofě zahynuli členové hudební skupiny Lynyrd Skynyrd
- Steve Gaines (
- 1949)
- Cassie Gaines
- Ronnie VanZant (
- 1948)
- 1984 – Paul Dirac, anglický fyzik, nositel Nobelovy ceny (
- 1902)
- 1994 – Burt Lancaster, americký filmový herec

Svátky

Česko
- Vendelín Katolický kalendář
- Svatá Irena Svět
- Svetový den osteoporózy

Viz také:

- 19. říjen 21. říjen – kalendář Kategorie:Říjen ja:10月20日 ko:10월 20일 simple:October 20

Německo

Spolková republika Německo (SRN, do r. 1990 též nazývána "Spolková republika Německa, SRN", "Německá spolková republika, NSR", západní Německo) je federace 16 spolkových zemí ležící ve střední Evropě. Německo hraničí s Nizozemskem (577 km), Belgií (167 km) a Lucemburskem (138 km) na západě, s Francií (451 km) na jihozápadě, se Švýcarskem (334 km) a Rakouskem (784 km) na jihu, s Českem (646 km) a Polskem (456 km) na východě a s Dánskem (68 km) na severu. Ze severovýchodu má Německo přístup k Baltskému moři, ze severozápadu k Severnímu moři. Celková délka pobřeží je 2389 km. Německo je členskou zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Německa Německo bylo zdecimováno dvěma světovými válkami v první polovině 20. století. Po ukončení 2.světové války v roce 1945 bylo území Německa rozděleno na čtyři okupační zóny, které obsadili vítězní Spojenci USA, Velká Británie, Francie a Sovětský svaz. Z okupačních zón vznikly dva německé státy: Spolková republika Německo a Německá demokratická republika. K opětovnému sjednocení Německa došlo až v roce 1990. Německo je zakládajícím členem Evropské unie.

Politický systém

Administrativní členění

16 spolkových zemí (Bundesländer), které se dále dělí na 438 okresů (Kreise): Velká města : Berlín (3 388 434), Hamburk (1 726 363), Mnichov (1 227 958), Kolín nad Rýnem (967 940), Frankfurt nad Mohanem (641 076), Essen (591 889), Dortmund (589 240)

Přírodní podmínky

- Nejníže položené místo: Neuendorf bei Wilster -3,54 m n. m.
- Nejvýše položené místo: Zugspitze 2962 m n. m.

Ekonomika

Obyvatelstvo

Němci 91,5 % Turci 2,4 % ostatní 6,1 %

Kultura

Podívejte se též na

- Zeměpis
- als:Deutschland fiu-vro:S'aksamaa ja:ドイツ ko:독일 ms:Jerman roa-rup:Ghirmânii simple:Germany th:สหพันธ์สาธารณรัฐเยอรมนี zh-min-nan:Tek-kok

6. prosince

6. prosinec je 340. den roku podle gregoriánského kalendáře (341. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 25 dní.

Události

Česko
- 1774 – Marie Terezie zavádí povinnou školní docházku. Svět
-

Narození

Česko
- 1928 – Karel Pecka, český spisovatel
- 1937 – Jiří Kodet, český herec († 25. června 2005) Svět
-

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1892 – Ernst Werner von Siemens, německý vynálezce a průmyslník

Svátky

Česko
- Mikuláš Svět
- Finsko: Den nezávislosti

Viz také:

- 5. prosinec 7. prosinec – kalendář Kategorie:Prosinec ja:12月6日 ko:12월 6일 ms:6 Disember simple:December 6 th:6 ธันวาคม

Irsko

Irsko je ostrov v Atlantském oceánu na severozápadě Evropy. Je rozlohou 84 116 km² druhým největším z Britských ostrovů a po Islandu a Velké Británii třetím největším ostrovem Evropy. Má zhruba 5,7 milionu obyvatel. Větší část ostrova (pět šestin) zaujímá Irská republika, zbylá šestina (někdy hovorově označovaná jako Ulster) je coby Severní Irsko součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Dějiny Irska

Pravěk a příchod Keltů

Spojeného království Velké Británie a Severního Irska] Na rozdíl od ostatních evropských zemí je osídlení Irska velmi nedávného data; nejstarší doklady přítomnosti mezolitických lovců a sběračů v severovýchodní části ostrova pocházejí z 8. tisíciletí př. n. l. Na sklonku 5. tisíciletí př. n. l. se do Irska rozšířilo zemědělství. Tito neolitičtí zemědělci po sobě zanechali působivé megalitické mohyly, jako nepříklad Newgrange v hrabství Meath (okolo 3200 př. n. l.). Kolem roku 2500 př. n. l. počíná v Irsku doba bronzová. Zejména na jihozápadě země se na mnoha místech našly pozůstatky těžby mědi. Měď a zlato, jimiž Irsko oplývalo, se v tehdejších dobách vyvážely do celé Evropy. Doba železná nastává s postupným příchodem keltsky hovořících kmenů z evropské pevniny. Jako první zmiňují antické prameny Priteny (Pritany), jejichž jméno dnes přežívá ve slově Británie. Zdá se, že tito příchozí v několika vlnách od 7. do 1. století př. n. l. nepředstavovali příliš početnou skupinu obyvatelstva, neboť nedávný výzkum, založený na rozborech DNA odhalil překvapivě blízkou příbuznost Irů s Basky. V jejich žilách tak, zdá se, převažuje krev předindoevropských obyvatel Evropy. Nehledě na to, hovořila od této doby až do počátku 19. století většina obyvatel ostrova keltským jazykem. 19. století

Raný středověk - země svářících se království

Po celé 1. tisíciletí n. l. nebylo Irsko jednotným státem. Existovaly zde desítky túath, menších či větších "království", jejichž náčelníci, zvaní králové (irsky: rí) mezi sebou často bojovali. Menší království byla vazaly mocnějších, ale třebaže se v pozdějších dobách někteří vladaři prohlašovali velekráli, žádnému se nepodařilo založit dynastii, která by dokázala sjednotit celé Irsko. Významnou úlohu ve společnosti hráli druidové, kteří působili jako kněží, léčitelé, učitelé, básníci a zákonopravci. Bohatá ústně tradovaná básnická kultura nezanikla ani po příchodu křesťanství, naopak, dočkala se písemné podoby. Křesťanství za časů římského panství v Británii pozvolna pronikalo i do Irska (známého Římanům jako Hibernia). Rozhodující úloha v pokojném pokřesťanštění Irska je připisována svatému Patrikovi, prvnímu irskému biskupovi, který v zemi působil po roce 432. V následujícím století vyrostla v Irsku řada klášterů, které se staly středisky latinské učenosti a Irští misionáři šířili křesťanství ve střední Evropě. Kamenné kříže rozeseté po ostrově a výpravné iluminované rukopisy, jako je Kellská kniha dodnes vydávají svědectví o této době. 7. a 8. století je považováno za zlatý věk starého Irska. Od roku 795 začali do Irska podnikat nájezdy Vikingové, kteří drancovali kláštery a vesnice a odváželi vše cenné do své domoviny. Většina dodnes dochovaných zlatých irských ozdob tak pochází z vykopávek vikingských hrobů v Norsku. Vikingové postupem času zřizovali na pobřeží stálejší osady, ktré se vyvíjely v města (Dublin, Wexford, Waterford, Cork, Limerick) a ovládali části Irska. Roku 1014 irský velekrál Brian Bóruma dokázal zlomit vikingskou moc, ale nebylo mu dáno zemi sjednotit, neboť ve vítězné bitvě u Clontarfu sám padl. Irsko se nanovo ponořilo do drobných, ale ustavičných válek mezi několika vůdčími královstvími. Rozhodující zlom v irských dějinách přišel ve druhé polovině 12. století. 12. století nájezdů za útočiště]]

Normanský zábor

Roku 1166 byl vládce východoirské provincie Leinster král Diarmuid Mac Murchada (Dermot MacMorrough) svržen svými protivníky a utekl se s prosbou o pomoc za anglickým králem Jindřichem II. Když Jindřichovu normanskému družiníkovi Richardu FitzGilbertovi de Clare přislíbil svou dceru a dědictví, ten se mu zavázal svou pomocí a roku 1169 se vylodil v Irsku. Normané v Diarmuidových službách dosáhli rychle řady vítěztví a když roku 1171 Diarmuid Mac Murchada zemřel, zdědil jeho panství Richard de Clare. O svrchovanost nad dobytým územím se záhy přihlásil král Jindřich II., který je udělil svému nejmladšímu synovi, pozdějšímu králi Janu Bezzemkovi. Od té doby bylo Irsko jako takzvané Panství Irské (Lordship of Ireland) pod svrchovaností anglických králů.

Opětovný vzmach irské kultury

Janu Bezzemkovi Do poloviny 13. století se tak většina Irska ocitla v majetku anglo-normanské šlechty. Země byla postupně členěna na hrabství, podle anglického vzoru byly zaváděny porotní soudy a parlament v Dublinu, stavěly se kamenné hrady namísto dosavadních dřevěných. Zejména ve vnitrozemí vznikala nová města (dosud jich z vikingských časů v Irsku bylo jen několik při pobřeží). Třebaže do Irska proudili přistěhovalci z Anglie a Skotska, postupem času většinou přijímali irský jazyk a zvyky. I moc keltské šlechty se pozdvihla a anglický kulturní vliv se smrskl na okolí Dublinu (jehož okolí muselo bý opevněno jako tzv. Koloví) a několika dalších měst. Angličtí králové byli vázáni válkami ve Francii a domácími boji o trůn. Angličanům nic nepomohla ani nařízení, zakazující irské oděvy, řeč či smíšená manželství, jako byly například Kilkennyské výnosy (The Statute of Kilkenny) z roku 1366. Irský jazyk a literatura zažívaly ve 14. a 15. století svůj druhý vrchol.

Irské království a tudorovská kolonizace

Obrat nastal až v 16. století za vlády Jindřicha VIII. a jeho nástupců. Když se Jindřich VIII. prohlásil hlavou církve ve svých državách, v Irsku byl na rozdíl od Anglie ohlas mezi veřejností mizivý. Vysocí preláti, totiž žili v poangličtěných městech a to většinou dosti nehodným světským životem. Skutečnou duchovní péči lidu věnovali jen příslušníci žebravých mnišských řádů (ponejvíce františkáni a dominikáni), kteří náboženské novoty odmítali. Když se Jindřichovi doneslo, že mezi Iry většina za hlavu církve stále považuje papeže (s odůvodněním že "papež" je víc než "lord" – oficiální titul panovníka byl totiž "Lord of Ireland"), nechal si roku 1541 dublinským parlamentem odhlasovat změnu titulatury na "King of Ireland" (král Irska). V letech 1541-1800 tak bylo Irské království v personální unii s Anglií respektive Velkou Británií (po roce 1707). Jak již řečeno, úspěch reformace, dovršené za Eduarda VI. a Alžběty I., byl v Irsku malý. Byla sice po anglickém vzoru ustavena státní církev (Church of Ireland), naprostá většina Irů však setrvala u římskokatolického vyznání. Toto rozdělení poznamenalo další dějiny ostrova až do dnešních dnů. Angličtí panovníci, kteří se obávali, že jejich nepřátelé (zejména Španělsko) využijí Irska jako vedlejšího bojiště, se snažili o důkladné podmanění země. Roku 1592 dala Alžběta I. založit Kolej Nejsvětější Trojice (Trinity College) v Dublinu, první, byť ještě několik století výhradně protestanskou, univerzitu v Irsku. Řada menších vzbouření anglo-irských pánů byla úspěšně potlačena. Proti oklešťování svých starých práv povstala v 90. letech 16. století ulsterská šlechta pod vedením Hugha O'Neilla, hraběte z Tyrone. Na pomoc jim přispěchali Španělé, ale roku 1601 byli povstalci u Kinsale poraženi a roku 1603 kapitulovali. Nakonec se roku 1607 Hugh O'Neill, Rory O'Donnell, hrabě z Tyrconnellu a 97 jejich rodinných příslušníků a přívrženců odebrali do emigrace. Tento "útěk hrabat" (Flight of the Earls) jen předznamenával úpadek katolického Irska. Na půdu zkonfiskovanou katolickým pánům anglická vláda systematicky usazovala protestantské kolonisty z Anglie a Skotska v naději, že tím dosáhne účinné protiváhy katolíkům. Právě tehdy bylo například město Derry přejmenováno na Londoderry.

Konfederace a dobytí Oliverem Cromwellem

Roku 1641 vypuklo v Ulsteru povstání, které se rozšířilo po celé zemi. Povstalci, kteří o sobě prohlašovali, že jednají ve jménu krále Karla I. proti anglickému parlamentu, vytvořili tzv. Irskou katolickou konfederaci (Irish Catholic Confederation) se sídlem v Kilkenny. Teprve poté, co se vypořádal s monarchií v Anglii, se roku 1649 Oliver Cromwell vylodil v Irsku a do roku 1652 Konfederaci krutě potlačil. Cromwellovské tažení bylo nejkrutější válkou, jakou Irsko ve svých dějinách zažilo (smutně proslulo zejména krvrprolití při dobytí města Drogheda, kde bylo na Cromwellův osobní příkaz zmasakrováno 3 000 royalistických obránců a mnoho civilistů). Následky porážky byly pro katolíky zničující. Jestliže před rokem 1641 vlastnili (s výjimkou již dříve konfiskovaného Ulsteru) většinu půdy v zemi, nyní jim byla z velké části odebrána a přidělena protestantům. Třeba podotknout, že se změnili pouze majitelé panství, v tomto období nedocházelo k masivní kolonizaci. Po restauraci monarchie byly za Karla II. provádšny restituce, týkaly se však jen menší části půdy. Irsko tak zůstalo od této doby převážně v rukou protestantských statkářů.

Válka dvou králů a trestní zákony

Roku 1689 se irští katolíci pod místodržícím Richardem Talbotem, hrabětem z Tyrconellu a později Patrickem Sarsfieldem, hrabětem z Lucanu ve "válce dvou králů" postavili za svrženého krále Jakuba II. v boji s jeho zeťem Vilémem Oranžským. Vítězství Vilémovy armády v bitvě na řece Boyne, která byla svedena 1. července 1690 u Droghedy, si každoročně 12. července (datum bitvy podle gregoriánského kalendáře) halasně připomínají severoirští unionističtí protestanti. (tzv. "oranžisté"). Rozhodující potvrzení vývoje války znamenalo protestantské vítězství v bitvě u Aughrimu o rok později. Sarsfield ještě nějaký čas vytrvale vzdoroval v Limericku, ale nakonec 3. října 1691 kapituloval. Se 14&000 svými muži, kteří odmítli přestoupit do Vilémových služeb pak osplul do Francie. Mnozí účastníci tohoto "odletu divokých husí" (Flight of the Wild Geese) se později proslavili ve francouzských či španělských službách. Limerický mír nabízel poraženým shovívavé podmínky, ale záhy anglická vláda přitvrdila a roku 1695 zavedla tzv. trestní zákony, které zbavovaly katolíky všech politických a některých majetkových práv. Tím, že nesměli volit ani být voleni do parlamentu, stát se právníky či zastávat vyšší důstojnické hodnosti se 75 % Irů stalo ve své zemi obyvateli "druhé kategorie". Po roce 1697 byli dokonce na čas ze země vyháněni katoličtí kněží, ale během 18. století už byli postupně tolerováni.

Historické správní členění

Kategorie:Irsko Kategorie:Britské ostrovy ja:アイルランド島 simple:Ireland zh-cn:爱尔兰岛 zh-tw:愛爾蘭島

Sun Jat-sen

Sun Jat–sen, anglicky Sun Yat Sen, (12. listopadu 1866 – 12. března 1925) byl v letech 1912 – 1913 prozatímním presidentem Čínské republiky, v letech 1921 – 1925 řádným. Evropský přepis jeho jména pochází z kantonštiny (Syun Yet–sin). Mandarínsky se původně jmenoval 孫文 (pinyin: Sūn Wén), jako nové jméno si zvolil 逸仙 (pinyin: Sūn Yìxīan) a 孫中山 (pinyin: Sūn Zhōngshān). Byl republikán s levicovými sklony. Je uznáván v ČLR (PRC) i na Taiwanu (ROC).

Podívejte se také na

- Presidenti Čínské republiky (anglicky) Kategorie:Čína ja:孫文 ko:쑨원

Společnost národů

Společnost národů (angl. League of Nations, franc. Société de Nations) byla mezinárodní organizace založená po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference. 28. června 1919 byla podepsána Versailleská mírová smlouva, čímž došlo k faktickému vytvoření Společnosti národů. Úkolem organizace byla poválečná demilitarizace, udržení světového míru, prevence před dalšími válečnými konflikty pomocí zásad kolektivní bezpečnosti a diplomatického vyjednávání. Těmito úkoly položila Společnost národů základ široké mezinárodní spolupráci. Iniciátory a zakládajícími zeměmi Společnosti národů byly vítězné státy Dohody (např. Spojené království, Francie) a jejich spojenci (např. Československo), původními členy z roku 1919 tedy bylo 26 států, dále čtyři britská dominia a Britská Indie (v rámci Commonwealthu). Za sídlo Společnosti byla zvolena švýcarská Ženeva, mezinárodní smírčí soud byl ustanoven v nizozemském Haagu. V roce 1920 započala platnost základního dokumentu organizace Pakt Společnosti národů, kterým se členské země zavazovaly k dodržování pravidel mezinárodní spolupráce a bezpečnosti, respektování mezinárodního práva a dalších závazků učiněných v rámci Společnosti národů. Pakt Společnosti národů nebyl ratifikován Kongresem USA, Spojené státy, jeden z iniciátorů vzniku organizace, se tak nikdy nestaly členy. Celkový počet členských zemí se od 20. let značně měnil. Roku 1926 se členem stalo Německo (vystoupilo roku 1933), Sovětský svaz byl přijat roku 1934 (jako jediná členská země byl vyloučen roku 1939). Ze Společnosti národů v roce 1933 vystoupilo Japonsko a roku 1937 Itálie. Přes značný vliv Francie a Británie ve Společnosti národů nebyla organizace schopna důrazně prosadit své cíle, naprosto neefektivní byla její činnost proti agresivním krokům fašistické vlády v Itálii (okupace Etiopie), nacistické v Německu (účast ve španělské občanské válce, anšlus Rakouska, uzavření Mnichovské dohody), ani militaristické v Japonsku (válka v Číně). Menší členské státy postrádaly významnější vliv na chod a rozhodování organizace, což způsobovalo napětí mezi nimi na jedné straně a Británií a Francií na straně druhé. Společnost národů tak v souvislosti s počátkem druhé světové války v letech 1939 a 1940 ztratila faktický význam. Formálně byla Společnost národů rozpuštěna v dubnu 1946. Vítězné státy druhé světově války se rozhodly některé struktury Společnosti národů transformovat do nově vzniklé Organizace spojených národů, která na činnost Společnosti národů přímo navázala.

Členské země

Členské země v roce 1919

- Argentina
- Austrálie
- Belgie
- Bolívie
- Brazílie, vystoupila 1926
- Československo
- Čína
- Dánsko
- El Salvador, vystoupil 1937
- Francie
- Guatemala, vystoupila 1936
- Haiti, vystoupilo 1942
- Honduras, vystoupil 1936
- Chile, vystoupilo 1938

- Indie
- Itálie, vystoupila 1937
- Japonsko, vystoupilo 1933
- Jihoafrická unie
- Kanada
- Kolumbie
- Království SHS
- Kuba
- Libérie
- Nizozemí
- Nový Zéland
- Nicaragua, vystoupila 1936
- Norsko
- Panama

- Paraguay, vystoupila 1935
- Persie
- Peru, vystoupilo 1939
- Polsko
- Portugalsko
- Rumunsko, vystoupilo 1940
- Řecko
- Siam
- Spojené království
- Španělsko, vystoupilo 1939
- Švédsko
- Švýcarsko
- Uruguay
- Venezuela, vystoupila 1938

Členské země přijaté po roce 1919

- Afghánistán, 1934
- Albánie, 1920, vystoupila 1939
- Bulharsko, 1920
- Dominikánská republika, 1924
- Egypt, 1937
- Ekvádor, 1934
- Finsko, 1920

- Estonsko, 1921
- Etiopie, 1923
- Irák, 1932
- Irsko, 1923
- Kostarika, 1920, vystoupila 1925
- Litva, 1921
- Lotyšsko, 1921

- Lucembursko, 1920
- Maďarsko, 1922, vystoupilo 1939
- Mexiko, 1931
- Německo, 1926, vystoupilo 1933
- Rakousko, 1920, vystoupilo 1938
- Sovětský svaz, 1934, vyloučen 1939
- Turecko, 1932

Podívejte se také na

- Organizace spojených národů Kategorie:Mezinárodní spolupráce Kategorie:Historie ja:国際連盟 ko:국제 연맹

Finsko

Finská republika (finsky: Suomen Tasavalta, švédsky: Republiken Finland) je severská země v severovýchodní Evropě, kterou omývá Baltické moře na jihozápadě, Finský záliv na jihovýchodě a Botnický záliv na západě. Finsko sousedí na souši s Ruskem na východě, Švédskem na severozápadě a Norskem na severu a na moři má společnou hranici navíc s Estonskem. Pod finskou suverenitu patří také souostroví Ålandy na jihozápad od pobřeží, které však má rozsáhlou autonomii.

Geografie

autonomii Finsko je zemí tisíců jezer a ostrovů, přesněji 187 888 jezer a 179 584 ostrovů. Jezero Saimaa je páté největší v Evropě. Finská krajina je převážně rovinatá s nízkými kopci. Nejvyšším bodem je Haltitunturi s výškou 1328 m nad mořem. Nalézá se daleko na severu Finska. Kromě mnoha jezer krajině dominují rozsáhlé severské lesy, které zaujímají asi 68 % souše, a trocha obdělávané půdy. Převážná část ostrovů leží jihozápadě (souostroví Ålandy) a podél jižního pobřeží ve Finského zálivu. Finsko je jednou z mála zemí na světě, která se stále zvětšuje. Od konce poslední doby ledové se plocha země díky izostatickému zvedání každý rok zvětšuje o zhruba 7 km². Podnebí jižního Finska je severské mírné. V severním Finsku, obzvláště v Laponsku převažuje subarktické podnebí charakteristické studenými, někdy krutými zimami a relativně teplými léty. subarktické podnebí 2002 a 19. února 2003]] Počasí významně ovlivňuje jak Golfský proud, tak vnitrozemské podnebí západní Sibiře. Teploty se mohou, zejména v zimě, měnit velmi rychle. Někdy se teplota změní i o několik desítek °C během jednoho dne. V zimě je většina území Finska pod sněhem. V jižním Finsku je po většinu zimy několik desítek cm sněhu, který postupně připadává. Jezera v zimě zamrzají, obvykle v listopadu, větší jezera v prosinci. Rozmrzají pak v dubnu. Zamrzají i okolní moře, které je nutno prorážet ledoborci. Čtvrtina finského území leží za polárním kruhem. Díky tomu se zde dá zažít půlnoční Slunce. Čím více na sever, tím je víc dnů, kdy je to možné. Na severním konci Finska v létě Slunce nezapadá po 73 dnů a v zimě nevyjde 51 dnů. V jižním Finsku pak v létě sice Slunce zapadá, ale nesetmí se. V době okolo letního slunovratu jsou noci takzvaně bílé. Okolo zimního slunovratu pak zde jsou nejkratší dny asi pět až šest hodin dlouhé.

Historie

Hlavní článek: