:: wikimiki.org ::

1924

1924

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1919 1920 1921 1922 1923 - 1924 - 1925 1926 1927 1928 1929 ----

Události

Česko Svět
- 25. února Sarajevo přestalo být hlavním městem Bosny a Hercegoviny, ale pouze sídlem Sarajevské oblasti.
- Dominikánská republika se stala členem společnosti národů
- norské hlavní město bylo přejmenováno na Oslo

Vědy a umění

- André Breton vydal Surrealistický Manifest
- objeven chemický prvek rhenium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 30. dubna Ilja Prachař, český herec († 10. srpna 2005)
- 1. květen Karel Kachyňa, český režisér († 12. březen 2004)
- 28. května Jiří Šotola, český literát
- 17. září Antonín Liška, český biskup († 15. říjen 2003)
- 27. září Josef Škvorecký, český spisovatel
- Vladimír Menšík, český herec († 1988)
- Jan Otčenášek, český spisovatel († 1979) Svět
- 13. leden Paul Karl Feyerabend, rakouský filosof († 11. února 1994)
- 9. května Bulat Šalvovič Okudžava, ruský básník († 12. června 1997)
- 19. června Vasil Bykav, běloruský spisovatel († 22. června 2003)
- 10. října James Clavell, anglický spisovatel († 7. září 1994)
- A. D. Atanasov, bulharský redaktor, esperantista
- John Francis, skotský esperantista
- Marjorie Boulton, anglická spisovatelka, esperantistka
- Jean-François Lyotard, francouzský filosof († 1998)
- George Herbert Walker Bush, 41. prezident USA

Úmrtí

Česko
- 3. leden Jiří Wolker, český básník (
- 29. březen 1900) Svět
- 21. leden Vladimír Iljič Lenin, ruský komunistický politik a revolucionář a první premiér SSSR (
- 22. duben 1870)
- 3. červen Franz Kafka, německý spisovatel (
- 3. červenec 1883)
- 10. června, zavražděn italský socialistický poslanec Giacomo Matteotti,
- 1. září Joseph Henry Blackburne, britský šachista (
- 10. prosinec 1841)
- Woodrow Wilson, americký politik (1856)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1924年 ko:1924년 simple:1924

Století

19. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:19世紀 ko:19세기 simple:19th century zh-min-nan:19 sè-kí

21. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:21世紀 ko:21세기 nb:21. århundre simple:21st century

1919

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1914 1915 1916 1917 1918 - 1919 - 1920 1921 1922 1923 1924 ----

Události

Česko
- 28. ledna byla založena Masarykova univerzita.
- 1. února byly reorganizovány Československé legie v Rusku
- 4. března došlo v Kadani k tragickému incidentu mezi německými obyvateli a českým vojskem.
- 8. dubna zřizení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
- jaro návrat legií z Francie
- K Československu bylo připojeno Hlučínsko a Podkarpatská Rus
- Založen Svaz junáků - skautů RČS.
- založena Masarykova univerzita; Brno
- Libušín povýšen na město
- založena Československá strana lidová Svět
- 1. ledna Vilnius obsazen polskými jednotkami
- 5. ledna vstoupila do Minsku rudá armáda a běloruská vláda odešla do exilu; konec nezávislosti Běloruska
- 18. ledna byla zahájena Pařížská mírová konference ve Versailles
- 21. ledna Irsko vyhlásilo nezávislost
- 11. dubna založena Mezinárodní organizace práce
- 28. června 1919 podepsána Versailleská mírová smlouva
- 2. července prvnímu úspěšný přelet Atlantiku; vzducholoď R 34
- 10. září Smlouva ze Saint-Germain-en-Laye, spojenci podepsali mír s Rakouskem
- 14. července Vilnius obsazen ruskými jednotkami
- 19. srpna Afghánistán se stal nezávislým
- 27. listopadu Smlouva z Neuilly-sur-Seine, spojenci podepsali mír s Bulharskem
- Vilnius prohlášen hlavním městem Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska
- Klajpeda pod správou států Dohody
- Moresnet součástí Belgie
- Benito Mussolini založil organizaci Fasci d'Italiani di Combattimento
- začala Rusko-polská válka, konec 1921
- vzniklo Sársko
- konec pandemie Španělské chřipky

Vědy a umění

- 25. dubna založen Bauhaus, škola pro výtvarné umění, architekturu a umělecké řemeslo
- vyroben první prototyp Kaplanovy turbíny

Nobelova cena

Narození

Česko
- 28. ledna - Ladislav Mňačko, slovensky píšící spisovatel
- 14. února Miroslav Zikmund, český cestovatel
- 11. září - Ota Šik, československý reformní ekonom († 22. srpna 2004)
- 30. srpna Jiří Orten, český básník († 1. září 1941)
- 17. prosince Tomáš Špidlík, český římskokatolický teolog,
- 21. prosince Ivan Blatný, český básník († 5. srpna 1990)
- Jiří Šust, český hudební skladatel († 1995) Svět
- 24. března Lawrence Ferlinghetti, americký básník
- 19. června Robert Pinget, francouzský avantgardní spisovatel († 25. srpna 1997)
- 20. července Edmund Hillary, novozélandský horolezec
- 11. prosinec Paavo Aaltonen finský gymnasta
- Čao C´-jang, čínský politik († 17. leden 2005)
- Richard Bergman, rakouský a od roku 1939 anglický stolní tenista († 1970)

Úmrtí

Česko
- 27. srpna Luis Botha, búrský generál a politik (
- 17. září 1862)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1919年 ko:1919년 simple:1919 th:พ.ศ. 2462

1921

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1916 1917 1918 1919 1920 - 1921 - 1922 1923 1924 1925 1926 ----

Události

Česko
- 16. května – založení KSČ
- 26. září – Edvard Beneš se stal předsedou vlády Svět
- 11. července – Mongolsko vyhlásilo nezávislost
- 20. října – Německo na základě výsledků referenda odstoupilo Polsku východní oblasti pruské provincie Horní Slezsko
- 6. prosince – Irsko vyhlásilo nezávislost
- Sun Jat-sen se stal řádným prezidentem Čínské republiky
- Píseň İstiklâl Marşı byla schválena jako turecká hymna
- byla založena Komunistická strana Číny
- Společnost národů rozhodla, že Ålandy zůstanou autonomní a demilitarizovanou součástí Finska
- skončila Rusko-polská válka

Vědy a umění

- založena Literární skupina

Nobelova cena

Narození

Česko
- 20. ledna – Václav Kotva, český herec († 3. listopadu 2004)
- 24. února – Ludvík Aškenazy, český spisovatel († 18. března 1986)
- 2. dubna – Jiří Adamíra, český herec († 8. srpna 1993) Svět
- 5. ledna – Friedrich Dürrenmatt, švýcarský dramatik († 14. prosince 1990)
- 11. května – Geoff Crossley, britský pilot Formule 1 († 7. ledna 2002)
- 21. června – Helmut Heißenbüttel, německý spisovatel († 19. září 1996)
- 29. června – Harry Schell, americký pilot Formule 1 († 16. května 1960)
- 31. července – Peter Benenson, britský právník, zakladatel Amnesty International († 25. února 2005)
- 19. srpna – Gene Roddenberry, tvůrce seriálu Star Trek († 24. října 1991)
- 12. září – Stanisław Lem, polský spisovatel
- 22. října – Georges Brassens, francouzský písničkář († 31. října 1981)
- 3. listopadu – Charles Bronson, americký herec († 30. srpna 2003)

Úmrtí

Česko
- 14. prosince – Vincenc Jarolímek, český matematik (
- 25. června 1846) Svět
- 7. srpna – Alexander Alexandrovič Blok, ruský básník (
- 28. listopadu 1880)
- 8. srpna – Juhani Aho, finský básník (
- 11. září 1861)

Hlavy států

- Československo
- Tomáš Garrigue Masaryk
- Papež
- Benedikt XV.
- Velká Británie
- Jiří V. (král)
- David Lloyd George (premiér)
- Rusko
- Lenin
- USA
- Woodroow Wilson
- Warren G. Harding Kategorie:20. století ja:1921年 ko:1921년 simple:1921

1922

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1917 1918 1919 1920 1921 - 1922 - 1923 1924 1925 1926 1927 ----

Události

Česko
- Holešovice a Vinohrady byly připojeny k Praze
- Byl založen fotbalový klub FC Baník Ostrava Svět
- 28. února Egypt vyhlásil nezávislost
- 28. října se po pochodu na Řím chopil v Itálii Benito Mussolini
- 6. prosince získala Irská republika mezinárodní uznání
- 6. února byl zvolen novým papežem Pius XI.

Vědy a umění

- Literární skupina vydala manifest
- založena British Broadcasting Company

Nobelova cena

Narození

Česko
- 19. ledna Taťjana Hašková, česká překladatelka († 4. březen 1985)
- 7. února Jan Skácel, český básník († 7. listopadu 1989)
- 14. dubna Stella Zázvorková, česká herečka († 18. května 2005)
- 20. červenec Josef Rumler, český básník a literární kritik († 1. listopadu 1999)
- 22. srpna - Miloš Kopecký, český herec
- 4. září Filip Jánský, český spisovatel († 20. srpen 1987)
- Zdeněk Liška, český skladatel filmové hudby († 1983) Svět
- 5. března Pier Paolo Pasolini, italský spisovatel a režisér († 2. listopadu 1975 zavražděn)
- 12. března Jack Kerouac, americký spisovatel († 21. října 1969)
- 13. dubna John Gerard Braine, anglický spisovatel († 28. října 1986)
- 16. dubna Kingsley Amis, anglický spisovatel († 22. října 1995)
- 30. června Miron Białoszewski, polský básník († 17. června 1983)
- 18. srpna Alain Robbe-Grillet, francouzský spisovatel
- 15. říjen Angelica Rozeanuová, rumunská stolní tenistka
- 3. listopadu Anton Myrer, americký spisovatel († 19. leden 1996)
- 9. listopadu Imre Lakatos, maďarsko-britký filosof († 2. února 1974)
- 11. listopadu Kurt Vonnegut Junior, americký spisovatel

Úmrtí

Česko
- 3. srpen Matyáš Lerch, český matematik (
- 20. února 1860) Svět
- 22. leden - Camille Jordan, francouzský matematik (
- 5. leden 1838)
- 1. dubna Karel I., císař rakouský (
- 17. srpna 1887)
- 18. listopad Marcel Proust, francouzský spisovatel (
- 10. červenec 1871)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1922年 ko:1922년 simple:1922

1925

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1920 1921 1922 1923 1924 - 1925 - 1926 1927 1928 1929 1930 ----

Události

Česko Svět
- 5. října – Archeolog Howard Carter vstoupil do pohřební komory faraona Tutanchamona.
- Kostarika vystoupila ze Společnosti národů.
- Byla formulována teorie kvantové mechaniky.

Vědy a umění

- založeno Osvobozené divadlo

Nobelova cena

Narození

Česko Svět
- 21. březen - Hugo Koblet švýcarský profesionální cyklista
- 11. června William Styron, americký prozaik
- 28. srpna Arkadij Natanovič Strugacký († 12. října 1991), ruský spisovatel
- 14. března John Barrington Wain, anglický spisovatel († 24. května 1994)
- Isidore Isou, francouzský spisovatel a režisér

Úmrtí

Česko
- 6. únor – Karel Emanuel Macan, český hudební skladatel a esperantista (
- 25. prosinec 1858)
- 24. únor – Alois Mrštík, český spisovatel (
- 14. říjen 1861)
- 15. březen – Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, český lesník a autor lesnické literatury (
- 26. únor 1860)
- 24. říjen – Jindřich Šimon Baar, český spisovatel (
- 7. únor 1869) Svět
- 12. březen – Sun Jat-sen, čínský politik (
- 12. listopadu 1866)
- 28. prosinec – Sergej Alexandrovič Jesenin, ruský spisovatel (
- 3. říjen 1895)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1925年 ko:1925년 simple:1925 th:พ.ศ. 2468

1927

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1922 1923 1924 1925 1926 - 1927 - 1928 1929 1930 1931 1932 ----

Události

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

6. červenec Janet Leigh, americká herečka († 3. říjen 2004)

Úmrtí

Česko
- 3. listopad Karel Matěj Čapek-Chod, český spisovatel (
- 21. únor 1860) Svět
- Kate Elizabeth Bunce, prerafaelitská britská malířka (
- 1858)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1927年 ko:1927년 simple:1927 th:พ.ศ. 2470

1929

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1924 1925 1926 1927 1928 - 1929 - 1930 1931 1932 1933 1934 ----

Události

Česko
- dokončena dostavba katedrály sv. Víta
- stát koupil od Fürstenberků spolu s dalším majetkem i Dřevíč Svět
- 11. února Lateránské smlouvy mezi Vatikánem a Itálií
- 1. května byl Svobodný stát Valdek připojen k Prusku
- Království SHS, Bosna a Hercegovina, Slovinsko se začlenilo do Jugoslávie
- erupce Vesuvu
- ve Finsku bylo založeno polofašistické Hnutí Lapua
- podepsána Varšavská úmluva - tj sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě a o odpovědnosti za škodu.
- V SSSR byl zaveden pětidenní týden, který měl čtyři pracovní dny a jeden volný, tyto týdny se točily sytémem, který umožňoval nepřetržitý provoz podniků.

Vědy a umění

- září - dokončena dostavba Katedrály svatého Víta
- Zahájení pravidelného vysílání mechanické televize (30 řádků) na vlnách BBC. Vysílalo se ve všední dny, od 23:00 do 23:30.
- zanikla Literární skupina

Nobelova cena

Narození

Česko
- 2. února Věra Chytilová, česká filmová režisérka
- 1. dubna Milan Kundera, česko-francouzský spisovatel Svět
- 8. dubna Jacques Brel, belgický písničkář († 8. října 1978)
- 10. duben - Mike Hawthorn - britský automobilový závodník, Mistr světa F 1 1958
- 4. května Audrey Hepburn, americká herečka († 20. leden 1993)
- údajně 24. srpen Jásir Arafat, palestinský politik a terorista († 11. listopadu 2004)
- 15. října Milorad Pavić, srbský spisovatel
- 12. prosince John James Osborne, anglický dramatik († 24. prosince 1994)

Úmrtí

Česko
- 31. ledna Jan Karafiát, český evangelický kněz a spisovatel (
- 4. ledna 1846)
- 6. březen Josef Holeček, český spisovatel (
- 27. únor 1853)
- 25. březen Otokar Březina, český básník (
- 13. září 1868) Svět
- 29. prosince Wilhelm Maybach, německý konstruktér automobilů (
- 9. února 1846)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1929年 ko:1929년 simple:1929 th:พ.ศ. 2472

Sarajevo

Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavním městem Bosny a Hercegoviny. Dále je hlavním městem obou autonomních entit; Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republiky srbské (Rs) a jedné ze samosprávních jednotek Federace BaH - Kantonu Sarajevo. Je přirozeným politickým, ekonomickým, kulturním a dopravním centrem státu. Se svými 292 399 obyvateli a 141,5 km² (s předměstími přes 400 000) je i největším městem v zemi. Sídlí v něm nejvyšší předsednictvo - Prezídium, celostátní parlament, vláda, ústavní soud, Centrální banka, nejvyšší orgány Federace BaH, Kantonu Sarajevo a některé orgány Rs.

Historie

Území dnešního Sarajeva se ve středověku nazývalo Vrhbosna, pravděpodobně ze spojení slov vrh (kopec, hora) a Bosna (řeky, která v západní části údolí pramení). Za osmanské nadvlády se ozvačovalo jako Saray-ovasi, Bosna-saray, přičemž slovo saray znamená palác. Pozdější slovanská skomolenina tohoto názvu dala dnešní podobu Sarajevo.
- 1238/1239 výstavba Katedrály sv. Petra na území dnešního Sarajeva; první zmínka o Vrhbosně v listině maďarského krále Bély IV.
- 1434 turecký vojvoda obsazuje na území dnešního Sarajeva hrad Hodjidjed
- 1462 turecký správce Bosny Ishak-beg Ishaković zakláda na území dnešního Sarajeva několik objektů muslimské vakufské nadace, které jsou roku 1477 zpřístupněny veřejnosti
- 1507 první zmínka o městě pod názvem Sarajevo v dopise správce vakufské nadace Ajas-bega v arabském jazyce
- 1521-1541 bosenským begler-begem (správcem) se stal Gazi Husrev-beg, strůjce velké výstavby Sarajeva, které mělo na 50 000 obyvatel
- 1607 Sarajevo se opět stalo sídlem bosenského vezíra
- 1644 Sarajevo zachvátil velký požár
- 1697 Sarajevo vyplenila rakouská vojska pod vedením Evžena Savojského
- 1747-1757 výstavba Sarajevské pevnosti a městského opevnění
- 1788 Sarajevo zachvátil velký požár
- 1827 vzpoura janičárů v Sarajevu
- 1831 povstání Husein-kapetana Gradaščeviće proti Osmanské říši
- 1842 zřízena první pošta v Sarajevu
- 1878;13.07. na Berlínském kongresu kongresu bylo rozhodnuto o okupaci Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem
- 1878;19.08. vstup rakouských jednotek do Sarajeva
- 1884;27.08. počátek výstavby tramvajové dráhy v Sarajevu
- 1896;20.04. otevřena sarajevská radnice - Vijećnica
- 1903;13.07. zemřel dlouholetý správce Bosny a Hercegoviny Benjamin Kállaye
- 1908;05.10. vyhlášena rakouská anexe Bosny a Hercegoviny
- 1910;30.05.-03.06. císař František Josef I. návštívil Sarajevo
- 1910;15.06. první zasedání bosenského parlamentu - Saboru
- 1910;10.10. sčítání obyvatelstva; v Sarajevu žilo 51 919 lidí
- 1914;28.06. úspěšný atentát na Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu
- 1914;12.-18.10. soud s účastníky atentátu na rakouského následníka trůnu
- 1915;06.02. rozpuštěn bosenský parlament (Sabor)
- 1916;30.04./01.05. poprvé zaveden letní čas
- 1918;26.10. zřízena Národní rada Bosny a Hercegoviny
- 1918;01.12. vyhlášeno Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
- 1921;31.01. sčítání obyvatelstva; v Sarajevu žilo 66 317 lidí
- 1924;25.02. Sarajevo přestává být hlavním městem Bosny a Hercegoviny, ale pouze sídlem Sarajevské oblasti
- 1931;31.03. sčítání obyvatelstva; v Sarajevu žilo 78 173 lidí
- 1938;15.06. sídlo Rady islámského společenství přestěhováno zpět do Sarajeva
- 1941;06.04. německé letectvo bombardovalo Sarajevo
- 1945;06.04. partizánské jednotky osvobodily Sarajevo
- 1965;07.10. slavnostní zahájení Balkánských atletických her v Sarajevu
- 1971;31.05. sčítání obyvatelstva; v Sarajevu žilo 359 448 lidí
- 1984;15.02. slavnostní zahájení XIV.Zimních Olympijských her v Sarajevu
- 1991;30.04. sčítání obyvatelstva; v Sarajevu žilo 429 672 lidí
- 1992;06.04. počátek obyčanské války v Bosně a Hercegovině
- 1995;19.12. podepsána mírová smlouva v americkém Daytonu

Městské části

- Centrum (Centar)
- 68 151 obyvatel
- 33,3 km²
- Nové Město (Novi grad)
- 116 588 obyvatel
- 47,2 km²
- Nové Sarajevo (Novo Sarajevo)
- 74 493 obyvatel
- 9,9 km²
- Staré Město (Stari grad)
- 38 167 obyvatel
- 51,4 km²

Obyvatelstvo

V roce 2002 dosáhl počet obyvatel Sarajeva 292 399, což je opoti 429 672 v roce 1991 značný pokles. Podílely se na něm především události spojené s občanskou válkou z let 1992-1995, kdy město opustilo přes 100 000 jeho původních obyvatel. Na 10 000 obyvatel bylo zabito a přes 20 000 zraněno. Válečný konflikt pozměnil také etnické složení sarajevské populace. V roce 1991 ve městě (současných 4 obvodech a předměstí Ilidže) žilo 259 470 (49,23%) Muslimů (Bosňáků), 157 143 (29,82%) Srbů,34 873 (6,62%) Chorvatů a 56 460 (10,71%) Jugoslávců. Ještě před vypuknutím bojů v květnu 1992 z města odešla značná část obyvatelstva. Po srbském obležení z města odešla i valná většina Srbů (dle odhadů jich zůstalo jen 30 000). Zbylí sarajevané celé čtyři roky čelily vojenské blokádě a minometnému odstřelování. Po podepsání mírové dohody v americkém Daytonu připadly všechny sarajevské obvody bosňácko-chorvatské federaci tj. Federaci Bosny a Hercegoviny. Ze strachu před možnou odplatou se z města vystěhovali další tisíce Srbů, kteří dnes žijí ve východní Bosně. Do Sarajeva naopak začali přicházet uprchlíci (především Bosňáci) z východní Bosny, kteří dosud pobývali v dalších velkých městech - Tuzle a Zenici. V roce 2002 žilo ve čtyřech městských obvodech 230 130 (77,4%) Bosňáků, 35 606 (12,0%) Srbů a 22 380 (7,5%) Chorvatů. Ke vzrůstu bosňácké populace v Sarajevu přispívá v posledních desetiletích i migrace tohoto národa ze Sandžaku, historické oblasti na pomezí Srbska a Černé Hory, kde žije početná bosňácká komunita.

Památky

Na území Sarajeva se nacházely i další muslimské sakrální stavby jako mešita Mehmed-bega Minetoviče (1463/64), prvního bosenského sandžak-bega, mešita Bali-bega Malkočeviče (1475/76) na Bistriku, mešita Ajas-bega, Jahja-pašova mešita, mešita Sarače–Ismaila a mnoho dalších, ale ani jedna z nich se nedochovala do dnešních dnů. Totéž i platí o křesťanských stavbách. 1475
- Ali-pašova mešita (ALI-PAŠINA DŽAMIJA); zřízena na přelomu let 1560/1561 na popud budínského begler-bega Hadim Ali-paši, když působil jako spráce v Bosně.
- Aškenázská synagoga (AŠKENAZI SINAGOGA) z roku 1902. Postavena v oficiálním pseudomaurském slohu rakousko-uherské okupační moci.
- Baščaršijské náměstí (BAŠČARŠIJA); centrální sarajevské náměstí s sebiljem (kašnou), které lemují tradiční řemeslné dílny. Nynější podobu získalo až v 19. století, jelikož centrum město několikrát vyhořelo
- Carova mešita (CAREVA DŽAMIJA); zřízena samotným tureckým sultánem Sulejmanem I. Překrásným v roce 1566.
- Ferhadova mešita (FERHADIJA DŽAMIJA); postavena v roce 1562 Ferhadem-pašou, bosenským begler-begem.
- Gazi Husrev-begova mešita (GAZI HUSREV-BEGOVA DŽAMIJA); jedna z nejimpozantnějších sakrálních staveb osmanské architektury na Balkáně z přelomu let 1530/31. Postavena na přání Gazi Husrev-bega, druhého správce Bosny za turecké nadvlády. Dnes k mešitě patří i Gazi Husrev-begovo turbe (hrobka, 16. stol.), mekteb (základní muslimská škola, 1530), Kuršumlija medresa (střední muslimská škola, 1537), knihovna (1537), sahat-kula (věž s hodinami,16. stol.), hamam (lázně,1537-1539) a hřbitov bosenských velikánů.
- Hadži mešita (HADŽIJSKA DŽAMIJA); postavena v letech 1541-1561.
- Katedrála (KATEDRALA); nejstarší katolický kostel v Sarajevu postavený v letech 1884-1889 v neogotickém stylu.
- Katedrála (SABORNA CRKVA); pravoslavný chrám postavený v letech 1863-1872 v barokním slohu.
- Kostel sv. Antonína (CRKVA SV. ANTE); postaven v neorománském slohu v roce 1940.
- Kostel sv. Archanděla Michaela a Gabriela (STARA PRAVOSLAVNA CRKVA SVETIH ARHANĐELA MIHAILA I GAVRILA); zřízena pravděpodobně na počátku 16. století. Je jedinou dochovanou křesťanskou stavbou na území Sarajeva staří 150 let.
- Kostel sv. Cyrila a Metoděje (CRKVA SV ĆIRILI I METODA) z roku 1892. Ojedinělá ukázka italské renesance a baroka v Sarajevu.
- Kozí most (KOZJA ĆUPRIJA); jeho stáří není přesně vyčíleno, jelikož některé prameny hovoří o 16. století a některé dokonce o době řimské nadvlády.
- Mešita Havadži Duraka (DŽAMIJA HAVADŽE DURAKA) z roku 1528. Během vpádu rakouských vojsk Evžena Savojského roku 1697 silně poškozena, ale velmi brzy se dočkala obnovy.
- Mešita Muslihudina Čekrečkiji (DŽAMIJA MUSLIHUDINA ČEKREKČIJE) z roku 1526.
- Mešita šejcha Magriba (DŽAMIJA ŠEJHA MAGRIBIJE); původní mešita z 15. století byla zničena vojskem Evžena Savojského roku 1697. Obnovena byla až roku 1766.
- Národní divadlo (NARODNO POZORIŠTE); postavené v neorenesančním slohu na přelomu let 1897/99.
- Radnice (VIJEĆNICA); dominanta Sarajeva byla postavena v roce 1896 v pseudomaurském stylu.
- Sinanova tekije (SINANOVA TEKIJA); klášter muslimských mnichů postavený na přelomu let 1638/39 bohatým sarajevským obchodníkem Hadži Sinanem-agou nebo jeho synem Mustafem-pašou. Předpokládá se, že se na stavbě podílel i turecký sultán Murad IV. jako připomínku dobytí Bagdádu.
- Starý a Nový židovský chrám (STARI I NOVI JEVREJSKI HRAM); původní Starý chrám z roku 1581 byl dvakrát vypálen (1697 a 1768) a své obnovy se dočkal až počátkem 19. století, kdy přibyl počet židovských věřících. Nový chrám byl zřízen roku 1821.
- Svrzův dům (SVRZINA KUĆA); tradiční ukázka bosenského begovského (šlechtického) domu z 18. století. Dnes je součástí Sarajevského muzea.
- Zemské muzeum (ZEMALJSKI MUZEJ); postaven v letech 1908-1910. Nachází se v něm nejrozsáhlejší sbírka muzejních předmětů na území Bosny a Hercegoviny. Zcela unikátní je i sbírka 200 000 publikací. 1910

Externí odkazy

- [http://www.sarajevo.ba Oficiální stránka města Sarajeva]
- [http://www.ks.gov.ba Oficiální stránka Kantonu Sarajevo]
- [http://www.sarajevo-tourism.com Turistická asociace Kantonu Sarajevu]
- [http://www.sarajevo-airport.ba Sarajevské mezinárodní letiště]
- [http://www.sff.ba Sarajevský filmový festival] Kategorie:Hlavní města Evropy Kategorie: Města Bosny a Hercegoviny Kategorie: Federace Bosny a Hercegoviny ja:サラエボ

Norsko

Norsko je země ve Skandinávii. Má zhruba 4,5 mil. obyvatel. Hlavním městem je Oslo. Formou vlády je konstituční monarchie. Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, Finskem a Ruskem na severovýchodě.

Fyzickogeografické poměry

Norsko se rozkládá v severní Evropě na západní straně Skandinávského poloostrova a na mnoha ostrůvcích v Severním moři, Norském moři, Barentsově moři a Severním ledovém oceánu. Pevninskými ostrovy jsou Lofoty a severněji ležící Vesteraly. K Norsku také patří ostrov Jan Mayen a Špicberky (Svalbard).

Pevninská část

Kontinentální část Norska leží mezi 58° s. š. (Lindesneský maják ) a sahá až k nejsevernějšímu výběžku pevninské Evropy na Nordkinnu . Místa jsou od sebe vzdálená 1 700 km. Reliéf byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Pobřeží je tedy členité, příkré a fjordové s mnoha drobnými ostrovy a zálivy. K jihovýchodu je pobřeží méně členité a pozvolné, ale přemodelování ledovci je také patrné. Celým Norskem se od jihu táhne Skandinávské pohoří s recentním zaledněním. Jeho nejvyšší horou je Galdhøpiggen s 2 469 metry nad mořem. Nachází se tam také největší evropský ledovec Jostedalsbre. Podnebí Norska je ovlivněno oceánem a především systémem Golfského proudu. Nejvýrazněji se projevuje větev Norského proudu. Jižní oblasti Norska jsou řazeny k mírně teplému, vlhkému podnebí západních pobřeží, v Köppenově klasifikaci podnebí označované Cfb. Nejvíce srážek spadne na podzim. Severně od Ålesundu až k 70° s. š. se táhne pás, který odpovídá mírně teplému podnebí západních podnebí s chladným létem Cfc. Na východ od Skandinávského pohoří se táhne pás mírně studeného kontinentálního podnebí s chladným létem Dfc. Oblast jižního Skandinávského pohoří je pod vlivem horského podnebí H. Za polárním kruhem panuje podnebí tundry ET. Z tabulky je patrné, že Norsko je srážkově bohaté. Četné a vodné řeky s velkým spádem jsou velkým norským bohatstvím. Říční síť je hustá, neboť se utvářela jen velice krátce. Spádové křivky řek jsou charakteristicky nevyrovnané. Řeky: Glomma a Lagen (Vorma), Dramselv, Lågen, Otra, Sira, Namsen, Vefsna, Altelv, Tana, Lundeelv. V Norsku jsou četná jezera a silně podmáčené oblasti. Hornindalsvatnet je nejhlubší norské a evropské jezero, jeho hloubka je 514 metrů. Jezera: Mjøsa, Røsvatn, Femund. Půdy jsou v nižších polohách podzolované, ve větších nadmořských výškách Skand slabě vyvinuté. V teplejších částech Norska jsou i luvisoly. Četné je i zastoupení histosolů.

Hospodářství

Norsko je rozvinutý průmyslový stát s výraznou odvětvovou specializací. Významnou roli hraje rybolov, těžba dřeva, těžba ropy a zemního plynu, a dalších nerostných surovin. Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté elektrické energie.

Před průmyslovou revolucí

Před průmyslovou revolucí bylo norské hospodářství založeno převážně na zemědělství a rybolovu. Norové žili v nedostatku, ale hladomory byly vzácné. Kromě několika úrodných oblastí v Hedemarken a Østfold, sklizeň se omezovala na obiloviny - oves, žito a ječmen, a hospodářská zvířata – ovce, kozy, skot, prasata a drůbež. Na některých místech bylo zemědělství doplněno lovem. V severním Norsku přebývají Saamové, kteří kočovali a kočují se stády sobů, jiní Saamové také chovají sobi a věnují se rybolovu. Rybolov byl podél celého pobřeží drsnou a nebezpečnou prací. Rybí populace byli velice hojné, lovili se sledi, tresky, platýzi a další spíše chladnomilnější druhy. S příchodem brambor se Norům, značně ulevilo. Hospodářská situace v Norsku nikdy plně neumožnila vytvoření feudálního zemědělství, přestože někteří králové odměňovali půdou své oddané, kteří se stávali rytíři. Samostatně hospodařící zemědělci měli a stále mají hlavní podíl při obhospodařování půdy. Na počátku 19. století byla všechna dostupná zemědělská půda zcela zabrána a mnoho rodin pracovalo v nájmu pachtýřů, to se stalo také hlavní hybnou silou norské emigrace do Spojených států a Kanady. Třída obchodníků a úředníků byla v Norsku jen málo vyvinuta. V některých městech, zejména v Bergenu, vzrůstal obchod s různým zbožím. Také první, skutečně zámožní lidé byli mezi lodními přepravci.

Státní zřízení

Norsko je dědičná konstituční monarchie, jejíž oficiální hlavou je král. Moc zákonodárná je v rukou parlamentu – Storting, který je volen na čtyři roky. Moc výkonná je v rukou norské vlády v čele s ministerským předsedou. Král je nejen hlavou Norského království, ale stojí také v čele Norské církve, Vrchní velitel Norských ozbrojených sil a plní reprezentativní funkce. Vládnoucí panovník je také Velmistrem Norského královského řádu svatého Olafa. Norský parlament sídlí v Oslo. Storting se dělí na Lagting (horní komora) a Odelsting (dolní komora). Počet křesel ve Stortingu se měnil: v roce 1882 měl 114 křesel, v roce 1903 117, v roce 1906 123, v roce 1918 126, v roce 1921 150, v roce 1973 155, v roce 1985 157, v roce 1989 165 a v roce 2005 169 křesel.

Strany

- Norská strana práce – Det norske Arbeiderparti (DNA) též Arbeiderpartiet (AP)
- Pravice, Norská konzervativní strana – Høyre (H)
- Strana rozvoje – Fremskrittspartiet (FrP)
- Křesťanská lidová strana – Kristelig Folkeparti (KrF)
- Středová strana – Senterpartiet (Sp)
- Socialistická levicová strana – Sosialistisk Venstreparti (SV)
- Levice, Norská liberální strana – Venstre (V)

Správní členění

Norsko je rozděleno na 19 provincií (fylke, pl. fylker), do roku 1918 známých jako amt, pl. amter. Ty mají 433 samosprávných obcí (kommune, pl. kommuner). Hlavní město Oslo je taktéž považováno za provincii a samosprávné město. V mapě krajů je uveden oficiální číselník ISO 3166-2:NO, který má začátek na jihovýchodě a jde do vnitrozemí a pokračuje dále podél pobřeží k severu Norska. Číslo 13 bylo vypuštěno ze systému v roce 1972, když se Bergen s číslem 13 sloučil s Hordalanskou provincií s číslem 12.

Provincie

Abecední seznam norských provincií a jejich správních center s jejich hlavními městy (v závorce): Kategorie:Norsko als:Norwegen [[got:

30. dubna

30. duben je 120. den roku podle gregoriánského kalendáře (121. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 245 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1883 Jaroslav Hašek, český spisovatel († 3. ledna 1923)
- 1924 Ilja Prachař, český herec († 10. srpna 2005)
- 1938 Juraj Jakubisko, slovenský filmový režisér a scenárista Svět
-

Úmrtí

Česko
- 1973 Václav Renč, český básník, dramatik a překladatel (
- 28. listopadu 1911)
- 2002 Karel Milota, český spisovatel (
- 16. září 1937) Svět
- 1945 spáchal sebevraždu nacistický politik a diktátor Adolf Hitler (
- 20. dubna 1889).

Svátky

Česko
- Pálení čarodějnic
- Blahoslav Svět
- Mezinárodní den pracoviště

Viz také:

- 29. duben 1. květen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月30日 ko:4월 30일 simple:April 30 th:30 เมษายน

Ilja Prachař

Ilja Prachař (30. duben 1924 Malenovice – 10. srpen 2005 Praha) byl český herec. Svou hereckou kariéru zahájil jako člen dramatické skupiny Armádního uměleckého souboru a v divalech ve Zlíně a Ostravě. Od roku 1954 učinkoval v pražském divadle S. K. Neumana a od roku 1959 v Divadle na Vinohradech. Jeho nejznámnější rolí je pravděpodobně chamtivý a lakomý Trautenberg ve večerníčkovém seriálu Krkonošských pohádek. Je autorem několika divadelních her a televizních scénářů.

Dílo

:Divadelní hry
- Zlaté srdce
- Domov je v nás
- Intermezzo
- Svět kde se nežebrá :Televizní scénáře
- dva díly seriálu Tři chlapi v chalupě :Filmové a televizní role
- Král Šumavy (1959)
- Transport z ráje (1962)
- Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou (1965)
- Lidé z maringotek (1966)
- Svatba jako řemen (1967)
- Spalovač mrtvol (1968)
- Všichni dobří rodáci (1968)
- Světáci (1969)
- F.L.Věk (1971)
- Krkonošské pohádky (1974)
- Chalupáři (1975)
- Slovácko sa nesúdi (1984) Prachař, Ilja Prachař, Ilja Prachař, Ilja

2005

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 2000 2001 2002 2003 2004 - 2005 - 2006 2007 2008 2009 2010 ---- 2005 je nepřestupný rok začínající sobotou. Byl vyhlášen jako světový rok fyziky.

Události

Leden

- 1. ledna
- Ukrajinský premiér Viktor Janukovyč oznámil v novoročním televizním projevu, že podá demisi. Janukovyč byl v opakovaném druhém kole prezidentských voleb poražen opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem.
- Předsednictví Evropské unie převzalo Lucembursko.
- Síly irácké prozatímní vlády údajně zatkly desítky osob podezřelých z odbojové činnosti. Mezi nimi mají být i dva spolupracovníci jordánského teroristy abú Músy Zarkávího. Americká okupační armáda oznámila, že v Mosulu zabila 25 vzbouřenců z 50, na které zaútočila; zraněno při tom bylo i 15 amerických vojáků.
- 2. ledna
- Při sebevražedném útoku na autobus irácké gardy, ozbrojené formace irácké prozatímní vlády, zahynulo 18 gardistů a 1 civilista. K útoku došlo severně od Bagdádu.
- 3. ledna
- Český státní rozpočet za rok 2004 skončil se schodkem 93,5 miliardy Kč. Schodek je o 21,5 miliardy korun nižší, než předpokládal návrh rozpočtu. Na jeho snížení má zásluhu vyšší příjem státu zejména z daní.
- 4. ledna
- Neznámí ozbrojenci zastřelili v Bagdádu guvernéra Bagdádské provincie Ali al-Haidariho a 6 jeho osobních strážců. Při sebevražedném pumovém útoku protivládních sil na budovu ministerstva vnitra prozatímní irácké vlády bylo zabito 8 vládních vojáků a 2 civilisté.
- Posádka izraelského tanku zabila v okupovaném pásmu Gazy výstřelem sedm Palestinců. Šest z nich, včetně jedenáctiletého chlapce, byli členy jedné rodiny, všichni byli mladší 18 let. Pravděpodobný vítěz voleb palestinského prezidenta, Mahmúd Abbás, reagoval na tuto vraždu označením Izraele za "sionistického nepřítele".
- 5. ledna
- Při sebevražedných útocích na policejní budovy v Iráku přišlo o život 30 lidí, zřejmě vesměs vládních policistů a útočníků. Při dalších útocích a přestřelkách zahynuli i 6 civilistů.
- Podle mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic bylo loni ve světě zabito 53 novinářů, z toho 19 v Iráku. K mírně odlišným číslům dospěl newyorský Výbor na ochranu novinářů, který uvádí 56 zabitých novinářů, z toho v Iráku 23.
- 6. ledna
- Ukrajinský nejvyšší soud zamítl stížnost Viktora Janukovyče, bývalého ukrajinského předsedy vlády, proti výsledku opakovaného druhého kola prezidentských voleb. Janukovyč v nich prohrál s opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem.
- Sedmičlenná posádka amerického obrněného transportéru Bradley zahynula, když jejich vozidlo najelo v Bagdádu na bombu nastraženou iráckým hnutím odporu. Při jiném útoku v Bagdádu byl zastřelen vysoký policejní náčelník dosazený iráckou prozatímní vládou.
- Irácká prozatímní vláda prodloužila o dalších 30 dní výjimečný stav, který trvá již 60 dní od 7. listopadu 2004. Platí v celé zemi vyjma severních kurdských oblastí.
- Mimořádného summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Jakartě, věnovaného pomoci zemím postiženým prosincovým zemětřesením, se zúčastnili politici z mnoha zemí světa. Závěrečné komuniké mj. vítá myšlenku odkladu splátek dluhů postižených zemí a vyzývá k vybudování centra včasného varování před tsunami v oblasti Indického oceánu.
- 8. ledna
- Raketa vypálená z americké stíhačky F-16 zasáhla obytný dům u iráckého města Mosul. Podle místních obyvatel zabila 14 lidí, podle americké armády jen 5. Americké okupační síly se za incident omluvily a přislíbily jeho vyšetření.
- 9. ledna
- Sudánská vláda a zástupci povstalců z jihu země podepsali v keňském hlavním městě Nairobi mírovou smlouvu. Ta má ukončit konflikt trvající přes 20 let, který si vyžádal asi 1,5 miliónu obětí.
- Při zneškodňování letecké bomby v polské okupační zóně v Iráku zahynulo 7 ukrajinských vojáků a jeden Kazach.
- Novým palestinským prezidentem byl dle očekávání zvolen Mahmúd Abbás. Získal 62,3 procent hlasů při volební účasti kolem 66 %. Jeho nejúspěšnější protikandidát, Mustafa Barghútí, obdržel 19,8 % hlasů.
- 10. ledna
- Nová izraelská vláda, kterou tvoří koalice pravicového bloku Likud, levicové Strany práce a náboženské strany Jednotný judaismus tóry, získala důvěru parlamentu. Vláda vedená Arielem Šaronem chce opustit Izraelem okupované Pásmo Gazy a zrušit některé židovské osady na rovněž okupovaném Západním břehu Jordánu.
- 12. ledna
- NASA vypustila kosmickou sondu Deep Impact, která míří ke kometě Tempel 1. Projektil vystřelený sondou má 4. července vytvořit na povrchu komety kráter, který má mateřská loď vyfotografovat a umožnit tak studium jádra komety.
- Mluvčí Bílého domu oficiálně potvrdil, že USA již nepátrají po údajných iráckých zbraní hromadného ničení. Jejich domnělou existencí a dalším vývojem přitom vlády USA, Velké Británie a jejich spojenců zdůvodňovaly útok na Irák z 20. března 2003.
- 13. ledna
- Při útoku palestinských útočníků na hraniční přechod Karni mezi Izraelem a okupovaným pásmem Gazy bylo zabito 6 Izraelců a 3 palestinští ozbrojenci. K zodpovědnosti za útok se společně přihlásila palestinská hnutí Hamas, Výbor lidového odporu a Brigáda mučedníků od Al-Aksá. V reakci na útok vypálila izraelská helikoptéra dvě rakety na lékařské středisko provozované Hamasem; útok si nevyžádal žádné oběti.
- 14. ledna
- Evropská sonda Huygens úspěšně přistála na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Na Zemi vyslala přes mateřskou sondu Cassini snímky a další vědecká data pořízená během sestupu i po přistání.
- 15. ledna
- Mahmúd Abbás byl slavnostně uveden do úřadu palestinského prezidenta. Ve stejný den rezignovali na protest proti údajným volebním machinacím v prezidentských volbách desítky členů volebních komisí. V nejnovějších srážkách bylo zabito 6 palestinských ozbrojenců a jedno izraelské dítě utrpělo těžké zranění při minometném palestinském útoku na osadu, kterou Izrael v rozporu s mezinárodním právem vybudoval v okupované Gaze.
- Vojenský soud v Texasu odsoudil desátníka americké armády Charlese Granera za týrání iráckých vězňů v bagdádské věznici Abú Ghrajb na deset let vězení. Odsouzený důstojník, který je považován za hlavního aktéra mučení, se hájil mj. tím, že jednal na pokyn zpravodajských důstojníků. Podle svědků a důkazního materiálu se však mučením vězňů chlubil.
- 16. ledna
- Výkonný výbor Organizace pro osvobození Palestiny vyzval palestinské ozbojence k zastavení všech vojenských akcí proti Izraeli, které "poškozují palestinské národní zájmy".
- V druhém kole chorvatských prezidentských voleb zvítězil dosavadní prezident Stjepan Mesić se ziskem 66 procent hlasů nad konzervativní protikandidátkou, místopředsedkyní vlády Jadrankou Kosorovou. Ta obdržela 34 % hlasů.
- 19. ledna
- Ukrajinský nejvyšší soud zamítl všechny stížnosti poraženého prezidentského kandidáta Viktora Janukovyče. Znamená to, že budou moci být zveřejněny oficiální volební výsledky a vítěz opakovaného druhého kola voleb Viktor Juščenko se bude moci ujmout funkce prezidenta.
- 20. ledna
- George W. Bush složením přísahy zahájil své druhé období jako prezident USA.
- 23. ledna
- Za účasti představitelů 60 států, mezi nimiž byl i bývalý český prezident Václav Havel, byl do funkce prezidenta Ukrajiny uveden Viktor Juščenko.
- 24. ledna
- Nový ukrajinský prezident Viktor Juščenko jmenoval do funkce premiérky kontroverzní vůdkyni opozice Juliji Tymošenkovou. Rusko již dříve vydalo na Tymošenkovou zatykač kvůli údajnému podplácení. Jmenování Tymošenkové bylo oznámeno v den, kdy je Juščenko na své první zahraniční cestě - oficiální návštěvě Ruska.
- 26. ledna
- V západním Iráku se zřítila americká helikoptéra CH-53 Sea Stallion. Podle informací Pentagonu při havárii zahynulo 31 příslušníků americké námořní pěchoty.
- Americký Senát potvrdil Condoleezzu Riceovou ve funkci ministryně zahraničí USA. Přes silnou kritiku její nominace z řad demokratických senátorů se proti jejímu jmenování postavilo pouze 13 senátorů, zatímco 85 její jmenování schválilo.
- Ústavní soud ČR zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o opakování voleb do Senátu na Praze 11. Senátorem tudíž bude vítěz řádných voleb Jan Nádvorník (ODS).
- 27. ledna
- Hlasováním iráckých exulantů v Austrálii začaly večer irácké parlamentní volby. V Iráku začne hlasování až v neděli 30. ledna.
- 28. ledna
- V obecních volbách v Izraelem okupovaném Pásmu Gazy zvítězilo radikální islamistické hnutí Hamas. Podle arabské televizní stanice al-Džazíra kandidáti Hamasu získali 76 křesel ze 118 při více než 80% účasti.
- 29. ledna
- Raketa vypálená protivládními povstalci zasáhla americké velvyslanectví v Bagdádu. Byli zabiti dva Američané - jeden civilní zaměstnanec a jeden příslušník vojenského námořnictva a 4 další byli zraněni. V Iráku mezitím roste napětí před zítřejšími volbami. Z bezpečnostních důvodů je utajováno umístnění některých volebních místností i totožnost některých kandidátů. Některé významné politické síly předem avizovaly bojkot voleb. Protivládní povstalci varovali občany Iráku před účastí ve volbách a majitele domů v okolí volebních místností vyzvali, aby v den voleb opustili své domovy.
- 30. ledna
- V Iráku proběhly volby do Prozatímního národního shromáždění. Při útocích protivládních povstalců během voleb zahynulo přinejmenším 41 osob - voličů, vládních policistů, amerických vojáků a sebevražedných útočníků. Ze šiítských a kurdských částí země je hlášena početná účast voličů, v sunnitských oblastech byla však účast nízká a některé volební místnosti se vůbec nepodařilo otevřít. Představitel volební komise uvedl, že účast se pohybovala kolem 72 procent, ovšem později volební komise toto tvrzení dementovala; nové odhady se pohybují kolem 60 procent. Americký prezident George W. Bush označil průběh voleb za velký úspěch. Výsledky voleb mají být známy až za několik dnů.
- Severozápadně od Bagdádu se ve 14:40 SEČ zřítilo britské vojenské dopravní letadlo C-130 Herkules letící z Bagdádu. Britští představitelé uvedli, že při pádu letadla zahynulo 9 příslušníků vojenského letectva a 1 voják. Počet osob na palubě ani účel letu na americkou vojenskou základnu Balad 70 km severně od Bagdádu není znám. K sestřelení letadla se přihlásily dvě irácké skupiny. Jedna z nich, Revoluční brigády 1920, své tvrzení podpořila i vidozáznamem, na kterém je vidět odpálení rakety a poté hořící trosky letadla.

Únor

- 1. února
- Nepálský král Gjánéndra vyhlásil v zemi výjimečný stav a ujal se na 3 roky sám moci.
- Pražský vrchní soud odsoudil bývalého ministra financí Iva Svobodu (ČSSD) a jeho poradkyni Barboru Snopkovou k pěti letům odnětí svobody. Oba byli obviněni v souvislosti s krachem mělnické firmy Liberta.
- Slovinský parlament poměrem hlasů 79:4 ratifikoval Ústavu Evropské unie.
- 2. února
- Asociace islámských učenců, která reprezentuje sunnitskou menšinu v Iráku, označila nedávné volby v této zemi na nelegitimní. Asociace, která před volbami vyzvala k jejich bojkotu vzhledem k útokům amerických okupantů na sunnitská města, varovala OSN před uznáním výsledků voleb za právoplatné. Vláda vzešlá z voleb bude podle Asociace mít jen omezenou legitimitu a měla by mít jen omezené pravomoci.
- 3. února
- Předseda vlády Gruzie Zurab Žvanija byl nalezen mrtev v bytě svých přátel v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Žvanija a ještě jeden muž zemřeli na otravu oxidem uhelnatým z vadného plynového topení.
- Boeing 737 afgánských aerolinií se 104 osobami na palubě havaroval za sněhové bouře při letu z Herátu do Kábulu; všechny osoby na palubě zahynuly.
- 4. února
- Ukrajinský parlament schválil kontroverzní političku Julii Tymošenkovou do funkce předsedkyně vlády.
- Javal Davis, americký voják, který se koncem roku 2003 na mučení iráckých vězňů v bagdádské věznici Abú Ghrajb, byl americkým vojenským soudem odsouzen k 6 měsícům vězení a propuštění z armády.
- V Iráku byla dosud neznámou skupinou islámských radikálů unesena italská novinářka Giuliana Sgrenová. Únosci požadují stažení italských okupačních vojsk ze země, jinak hrozí, že Sgrenovou zavraždí.
- 5. února
- Javier Solana, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku, označil případný vojenský útok na iránská jaderná zařízení za chybu. Nová ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová před několika dny prohlásila, že útok na Irán není "na pořadu dne", nicméně vyzvala Evropu k jednotné opozici vůči iránskému jadernému programu.
- Při útocích povstalců v Iráku bylo zabito 21 Iráčanů, většinou příslušníků vládních ozbrojených sil, a dva američtí vojáci. Při výbuchu pozemní miny zemřely dvě irácké děti.
- 6. února
- V Iráku byli uneseni čtyři egyptští inženýři pracující pro egyptskou telekomunikační firmu.
- Při útoku protivládních povstalců na policejní stanice jižně od Bagdádu bylo podle irácké policie zabito 22 vládních policistů a 14 útočníků.
- Americké okupační síly propustily na 350 iráckých vězňů z bagdádské věznice Abú Ghrajb.
- Dosavadní vládní strana Thajci milují Thajsko zvítězila v parlamentní volbách v této asijské zemi.
- 7. února
- Při útocích na vládní policisty v Iráku bylo zabito nejméně 27 osob včetně řady civilistů. K útokům se přihlásila Organizace Al-Káidy pro svatou válku v Iráku vedená Jordáncem abú Músou Zarkávím.
- Generální tajemník OSN Kofi Annan odvolal z funkcí dva vysoké diplomaty Benona Sevana a Josepha Stephanidese, zapletené do korupce v rámci programu Ropa za potraviny, programu pro prodej irácké ropy za účelem dodávek potravin do Iráku.
- 8. února
- V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se sešli představitelé Egypta, Izraele, Jordánska a Palestiny. Za účasti egyptského prezidenta Husního Mubaraka a jordánského krále Abdalláha II. se izraelský premiér Ariel Šaron a palestinský prezident Mahmúd Abbás dohodli na zastavení bojových akcí. Egypt a Jordánsko zváží návrat svých velvyslanců do Izraele "ve vhodný čas".
- V Iráku byli propuštěni čtyři egyptští inženýři unesení 6. února.
- Při sebevražedném útoku na zájemce o službu v irácké armádě na západě Bagdádu přišlo o život nejméně 21 osob a 27 jich bylo zraněno.
- Řecký parlament zvolil prezidentem republiky na nadcházejících pět let Karolose Papuliase.
- V parlamentních volbách v Dánsku zvítězila dosavadní vládní středopravicová koalice.
- 9. února
- Ukrajinský generální prokurátor Svjatoslav Piskun uvedl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard, že nový prezident Ukrajiny Viktor Juščenko byl v září 2004 otráven úmyslně. Od vídeňských lékařů prý Piskun získal nové důkazy o celé kauze.
- 10. února
- Představitel ministerstva zahraničí KLDR uvedl, že jeho země vyrobila jaderné zbraně, a to údajně pro sebeobranu proti případné agresi ze strany USA. Současně Severní Korea oznámila, že se na neurčitou dobu stahuje z mezinárodních jednání o svém jaderném programu.
- Při útocích povstalců a při bojích mezi silami prozatímní vlády a povstalci v Iráku zahynulo nejméně 40 osob.
- 11. února
- Rumunsko oznámilo, že do Iráku vyšle dalších 100 vojáků. Na Američany vedené okupaci Iráku se dosud podílelo 730 rumunských vojáků.
- Při dvou útocích neznámých útočníků na šiítské civilisty v Iráku zahynulo nejméně 24 lidí.
- 12. února
- Palestinské militantní skupiny Hamas a Islámský džihád po rozhovorech s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem odmítly podepsat formální závazek o příměří, fakticky však hodlají dodržovat klid zbraní v konfliktu s Izraelem.
- Při útocích povstalců a střetech mezi americkými vojsky a povstalci zahynulo v Iráku nejméně 18 lidí, včetně řady civilistů.
- 13. února
- Podle volební komise je vítězem iráckých voleb, které se konaly 30. ledna, aliance šiítských skupin, která získala 47,6 % hlasů. V 275členném národním shromáždění by měla obsadit 132 míst. Druhé místo obsadila koalice kurdských stran s 26 % a uskupení Američany dosazeného premiéra Ajáda Alávího je třetí s 14 % hlasů. Volební účast dosáhla 58 %. V sunnitské provincii Anbar však hlasovala jen 2 % voličů.
- Srbský prezident Boris Tadič prohlásil při návštěvě Kosova, že nikdy nepřipustí odtržení této provincie od Srbska. Tadič je první srbský vůdce, který navštívil Kosovo od útoku NATO na Jugoslávii v roce 1999.
- 14. února
- Při výbuchu automobilu naloženého výbušninami bylo v libanonském hlavním městě Bejrútu zabito 6 osob, mezi nimi i bývalý libanonský ministerský předseda Rafík Harírí. K zodpovědnosti za útok se přihlásila dosud neznámá saúdskoarabská islamistická skupina, panují však pochyby o pravdivosti jejího tvrzení. Libanonská opozice obvinila z vraždy libanonskou a syrskou vládu. Syrský prezident Bašar al Asád útok odsoudil jako "hrozný kriminální čin".
- Při výbuchu metanu v uhelném dole u města Fu-sin v severovýchodní Číně zahynulo nejméně 203 horníků.
- 15. února
- Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek uvedl, že kvůli kauze financování Grossova bytu chce vyvolat jednání nejprve koaličních stran a poté všech parlamentních stran vyjma KSČM.
- Při požáru mešity v centru Teheránu zahynulo nejméně 59 lidí a přes 200 bylo zraněno.
- 16. února
- Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů vstoupil v platnost.
- Komisař NHL Gary Bettman oznámil, že celá sezóna 2004–05 se kvůli probíhající stávce ruší. Ke zrušení sezóny profesionální sportovní soutěže kvůli odborářským sporům došlo poprvé v americké historii.
- 17. února
- George W. Bush nominoval Johna Negroponteho na pozici ústředního ředitele zpravodajských služeb USA.
- Novým gruzínským premiérem se stal Zurab Nogaideli. Nahradí Zuraba Žvaniju, který se 3. února patrně nešťastnou náhodou otrávil plynem.
- 18. února
- V předvečer šíitského svátku ašúrá bylo v Bagdádu při útocích sebevražedných atentátníků zabito nejméně 35 lidí.
- 19. února
- Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek vyzval premiéra Stanislava Grosse k demisi, neboť premiérova aféra podle něj ohrožuje důvěryhodnost a akceschopnost vlády.
- Při útocích během druhého dne šiítského svátku ašúrá v Iráku bylo zabito nejméně 30 osob, mezi nimi i několik amerických vojáků.
- Kofi Annan, generální tajemník OSN vyslal tým specialistů do Libanonu, za účelem vyšetřování vraždy bývalého premiéra, Rafíka Harírího.
- Nejlepším filmem mezinárodního filmového festivalu Berlinale byl vyhlášen jihoafrický film „U-Carmen eKhayelitsha“, natočený režisérem Markem Dornfordem-Mayem.
- 20. února
- Premiér Stanislav Gross odmítl možnost své rezignace a říká, že není možné, aby v koalici zůstávala strana, která mu nevěří.
- V prvním národním referendu o ústavě EU ve Španělsku zvítězil hlas pro přijetí ústavy v poměru 77 proti 17 procentům. Volební účast však byla relativně nízkých 42 %, což opozice označuje za prohru vlády.
- Izraelská vláda definitivně schválila plán svého předsedy Ariela Šarona na odsun židovských osadníků z okupovaného Pásma Gazy a likvidaci 4 malých izraelských osad na Západním břehu Jordánu.
- Parlamentní volby v Portugalsku vyhrála opoziční Socialistická strana.
- Parlamentní volby v samozvané Severokyperské turecké republice vyhrála dosavadní vládní Turecká republikánská strana se ziskem 44 % hlasů; volební účast dosáhla 74 %. Vítězná strana je stoupenkyní sjednocení severní části Kypru s mezinárodně uznávanou Kyperskou republikou na jihu ostrova.
- 21. února
- Ministři zahraničí EU schválili plán na školení pracovníků irácké justice. Školení má probíhat mimo území Iráku, ale koordinační úřad bude sídlit v Bagdádu.
- Izrael propustil 500 palestinských vězňů jako gesto dobré vůle.
- 22. února
- Zemětřesení o síle 6,4 stupně Richterovy stupnice zasáhlo jihovýchodní Írán. Nejméně 546 lidí bylo zabito a přes 1000 zraněno.
- Prezident USA George Bush označil v projevu v Bruselu za „směšnou“myšlenku, že se USA chystají zaútočit na Írán. Současně však útok na tuto zemi nevyloučil.
- Summit NATO v Bruselu přijal deklaraci, podle které se všechny členské státy NATO budou podílet na výcviku iráckých ozbrojených složek.
- 23. února
- Slovenská vláda schválila nový návrh zpoplatnění vysokoškolského studia.
- Společnost Oskar Mobil získala licenci pro mobilní síť standardu UMTS (již dříve takovou licenci v ČR získaly společnosti Eurotel a T-Mobile). Během pěti let za tuto licenci zaplatí 2 miliardy korun, licence byla udělena na 20 let a její podmínkou je spuštění sítě v Praze do 1. ledna 2008.
- 24. února
- Palestinský parlament schválil novou vládu vedenou Ahmadem Kurájou.
- Po vítězství v parlamentních volbách 20. února byl generální tajemník portugalské Socialistické strany