:: wikimiki.org ::

1961

1961

Století: 19. století – 20. století – 21. století Roky: 1956 1957 1958 1959 1960 – 1961 – 1962 1963 1964 1965 1966 ----

Události

;Československo
- zahájena stavba Nechranické přehrady ;Svět
- 31. ledna – šimpanz Ham se stal v rámci projektu Merkur prvním živým tvorem, který byl Američany dopraven do vesmíru
- 12. dubna – první člověk ve vesmíru: Nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin byl vybrán k letu do vesmíru generálem N. P. Kamaninem. Jako první člověk na světě uskutečnil na palubě lodi Vostok 1 kosmický let.
- 16. dubna – Stirling Moss na voze Lotus se stal vítězem Preis Von Wien.
- 5. května – Alan Bartlett Shepard mladší (1923–1998) je prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trvá 15 minut, což je méně než jeden úplný oblet Země (letěl po balistické dráze).
- 25. května – Prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970.
- 7. srpna – Sovětský kosmonaut German S. Titov byl na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát.
- 13. srpna – zahájena stavba Berlínské zdi.
- Vznik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
- Kypr se stal členem Commonwealthu.

Vědy a umění

- Americký fyzik Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili chemický prvek lawrencium.
- Americký vědec Edward Lorenz začal vyvíjet matematický obor, ze kterého se vyvine teorie chaosu.
- Byl objeven a izolován virus spalniček. Vakcína poskytující dlouhodobou imunitu proti spalničkám bude k dispozici během desetiletí.
- Český chemik Otto Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky. V polovině 90. let je bude používat přes 100 milionů lidí na celém světě.
- Americký fyzik Murray Gell-Mann vypracoval systém třídění elementárních částic hadronů, který je rozděluje do rodin podle jejich měnících se vlastností. Systém nazval termínem vypůjčeným z buddhismu „osmerá cesta“.
- Sovětští vědci vytvořili dosud nepřekonaný rekord – největší jaderný výbuch při zkoušce padesátiosmimegatunové jaderné pumy.
- Britský fyzik Jeffrey Goldstone formuloval tzv. Goldstoneovu poučku, která předvídá existenci částic s nulovou hmotností a s nulovým spinem, zvaných Goldstoneovy bosony, v určitých případech souměrnosti.

Nobelova cena

- Fyzika – Robert Hofstadter (USA; za průkopnický výzkum rozptylu elektronů na atomových jádrech a tím dosažené objevy týkající se struktury nukleonů), Rudolf Ludwig Mössbauer (Německo; za výzkum rezonanční absorpce gama záření a s tím spojený objev po něm pojmenovaného jevu)
- Chemie – Melvin Calvin (USA; za výzkum asimilace oxidu uhličitého v rostlinách)
- Fyziologie a lékařství – Georg von Békésy (USA; za objevy fyzikálního mechanismu stimulace kochlei)
- Literatura – Ivo Andrić (Jugoslávie)
- Mír – Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld (Švédsko, generální tajemník OSN)

Narození

;Česko ;Svět
- 9. června – Michael J. Fox, kanadský herec
- 20. srpna – Greg Egan, australský programátor a autor hard sci-fi
- 12. listopadu – Nadia Comaneciová, rumunská gymnastka

Úmrtí

;Česko
- 9. února – František Kadeřávek, český geometr (
- 26. června 1885)
- 10. února – Jakub Deml, český spisovatel (
- 20. srpna 1878) ;Svět
- 1. července – Louis-Ferdinand Céline, francouzský sopisovatel (
- 27. května 1894)
- 2. července – Ernest Hemingway, americký spisovatel (
- 21. července 1898)
- 6. června – Carl Jung, švýcarský psycholog (
- 26. července 1875)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1961年 ko:1961년 simple:1961

Století

19. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:19世紀 ko:19세기 simple:19th century zh-min-nan:19 sè-kí

20. století

Dějepis > Století ja:20世紀 ko:20세기 simple:20th century

21. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:21世紀 ko:21세기 nb:21. århundre simple:21st century

1956

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1951 1952 1953 1954 1955 - 1956 - 1957 1958 1959 1960 1961 ----

Události

Československo
- Svět
- 1. ledna – Súdán získal nezávislost, do té doby spravován jako anglo-egyptské kondominium.
- 2. března – Maroko získalo nezávislost
- 20. března – Tunisko získalo nezávislost
- 26. července – Egypt zestátňuje suezský kanál a vyvolává tím suezskou krizi
- 1. října – byl propuštěn Karl Donitz - admirál a Hitlerův nástupce ve funkci hlavy státu
- 31. října – 6. listopadu – britsko-francouzská letecká ofenzíva proti Egyptu
- Karlofinská SSR se zase stala autonomní oblastí Ruské SFSR
- Lidové povstání v Maďarsku bylo krvavě potlačeno sovětskými tanky
- Znovu se začalo používat značky Wartburg pro automobily
- XX. sjezdu KSSS, kde přednesl Chruščov (tajný) projev O kultu osobnosti a jeho důsledcích, v němž kritizoval Stalinovy zločiny

Vědy a umění

- Werner Buchholz zavedl termín byte
- M. Warmus představil Intervalovou matematiku
- vznikla Cena Hanse Christiana Andersena
- II. sjezd Svazu československých spisovatelů
- Noam Chomsky vytvořil Chomského hierarchii

Nobelova cena

Narození

Česko
- 1. února – Josef Lux, český politik († 21. listopadu 1999)
- 14. února – Michal Pavlíček, český hudebník
- 24. listopadu – Cyril Svoboda, český politik Svět
- 15. července – Joe Satriani, americký rockový kytarista
- 19. prosince – Jens Fink-Jensen, dánský spisovatel, lyrik, fotograf a skladatel
- Jiří Lobkowicz, český šlechtic
- Hans Enoksen, grónský politik

Úmrtí

Česko
- 22. dubna – Jan Šrámek, český římskokatolický kněz (
- 12. prosince 1870)
- 19. září – Albert Pražák, český literární historik (
- 11. června 1880)
- 15. listopadu – Alén Diviš, český malíř (
- 26. dubna 1900) Svět
- 3. února – Johnny Claes, belgický automobilový závodník (
- 11. května 1916)
- 8. června – Marie Laurencin, francouzská malířka a básnířka (
- 31. října 1883)
- 14. srpna – Konstantin von Neurath - nacistický zločinec, první protektor Čech a Moravy
- 14. srpna – Bertolt Brecht, německý dramatik (
- 10. února 1898)
- 29. října – Louis Rosier, francouzský automobilový závodník (
- 5. listopadu 1905)
- Giuseppe Merosi, italský geometr a projektant (
- 1872)

Hlava státu

- Československo – Antonín Zápotocký Kategorie:20. století ja:1956年 ko:1956년 simple:1956

1957

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1952 1953 1954 1955 1956 - 1957 - 1958 1959 1960 1961 1962 ----

Události

Československo
- Antonín Novotný se stal prezidentem Československa Svět
- 6. března Ghana získala nezávislost
- 25. března - byly podepsány tzv. Římské smlouvy
- březen - evakuace izraelských jednotek z oblasti Suezu; Egypt
- 16. května byl z vězení propuštěn Walter Funk ministr hospodářství fašistického Německa.
- vzniklo Evropské hospodářské společenství
- V rámci SSSR byla obnovena Čečenská republika
- Sársko se připojilo k Německu

Vědy a umění

- John Lennon založil v Liverpoolu svou první skupinu Quarrymen, základ pozdějších The Beatles
- Ivan Vyskočil a Jiří Suchý začali pořádat v Redutě tzv. "textappely"
- 4. října SSSR vypustil první umělou družici Země, Sputnik 1 z kosmodromu Bajkonur. Začátek kosmické éry lidstva.
- 3. listopadu vypuštěn Sputnik 2 se psem Lajkou na palubě (obíhal do 14. dubna 1958)

Nobelova cena

Narození

Československo
- 11. leden - Michal Tučný, zpěvák.
- 12. dubna Milan Šteindler, český humorista, herec a režisér. Svět
- 2. leden - Beppe Gabbiani italský automobilový závodník.
- František Lorenc, český esperantista (1872)
- Usáma bin Ládin - arabský terorista

Úmrtí

Československo
- 8. leden Josef Skupa, český loutkář (
- 16. února 1892)
- 11. února - sebevražda Jana Rybářová, česká herečka (
- 31. března 1936)
- 5. července Zdeněk Němeček, český spisovatel (
- 19. února 1894)
- 13. listopadu Antonín Zápotocký, československý prezident (
- 19. prosince 1884) Svět
- 19. únor - Maurice Garin italský cyklista
- 19. července Curzio Malaparte, italský spisovatel (
- 9. června 1898)
- 19. srpen Carl-Gustav Arvid Rossby, švédsko-americký meteorolog (
- 28. prosinec 1898)
- 26. října Nikos Kazantzakis, řecký spisovatel (
- 18. února 1883)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století als:1957 ja:1957年 ko:1957년 simple:1957

1959

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1954 1955 1956 1957 1958 - 1959 - 1960 1961 1962 1963 1964 ----

Události

Československo
- 2. května se zřítila původní věž na Pradědu
- změnilo název z ČSR na ČSSR
- vyšel zákon zakazující kočování
- vybudována přehradní nádrž Lipno Svět
- Turecko podává žádost o členství v EHS
- Ethiopská církev se stala autonomní

Vědy a umění

- 4. září dopadla sovětská sonda Luna 2 na Měsíc a stala se tak prvním soundou, které se to podařilo
- 7. října Odvrácená strana Měsíce byla poprvé vyfotografována sovětskou sondou Luna 3
- 19. října byla poprvé použita speciální angličtina
- začal vycházet švýcarský bulvární deník Blick

Nobelova cena

- Fyzika – Emilio Gino Segrè, Owen Chamberlain (oba USA; objev antiprotonu)
- Chemie – Jaroslav Heyrovský (Československo; objev polarografických metod)
- Fyziologie a lékařství – Severo Ochoa, Arthur Kornberg (oba USA; objev mechanismů biologické syntézy RNA a DNA)
- Literatura – Salvatore Quasimodo (Itálie)
- Mír – Philip J. Noel-Baker (Spojené království)

Narození

Česko
- 18. června Zuzana Navarová, česká zpěvačka († 7. prosince 2004) Svět

Úmrtí

Česko
- 9. srpna Emil František Burian, český režisér, dramatik a hudební skladatel (
- 11. června 1904)
- Vojtěch Kryšpín, český konstruktér lokomotiv (
- 1897) Svět
- 8. červen - Leslie Johnson, britský automobilový závodník (
- 22. březen 1912)
- 23. června Boris Vian, francouzský spisovatel a hudebník (
- 10. března 1920)
- 18. září Benjamin Péret, francouzský básník (
- 4. červenec 1899)
- Kazimierz Bein, polský lékař a překladatel (
- 1872)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1959年 ko:1959년 simple:1959 th:พ.ศ. 2502

1962

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1957 1958 1959 1960 1961 - 1962 - 1963 1964 1965 1966 1967 ----

Události

Československo
- Svět
- 1. leden - Samoa získává nezávislost na Novém Zélandu
- 2. leden - Trevor Taylor na voze Lotus zvítězil v Grand Prix Cape
- 9. leden - uzavřena obchodní smlouva mezi Kubou a SSSR
- 2. březen - Barma - pokus o puč generála Ne Wina
- 18. březen - Francie a Alžírsko podepisují smlouvu o ukončení alžírské války.
- 3. července - Alžírsko vyhlásilo nezávislost
- Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy
- Barma - převrat generála U Nei Wina, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu.
- zahájen 2. vatikánský koncil
- Mongolsko vstoupilo do RVHP
- 14. říjen - špionážní letoun U2 přelétající nad Kubou pořídil snímky prokazující, že zde SSSR instaluje odpalovací zařízení pro nukleární střely. Začíná Karibská krize.

Vědy a umění

- 20. únor John Glenn - první americký astronaut (3. Američan ve vesmíru), který obletěl Zemi
- Nick Holonyak Jr. na University of Illinois v USA vyvinul první svítivou diodu s viditelným spektrem
- založena skupina The Rolling Stones

Nobelova cena

Česko Svět

Narození

Úmrtí

Česko
- 31. ledna - Vlasta Burian, český herec (
- 9. duben 1891)
- 9. březen - Zdeněk Nejedlý, český muzikolog, literární historik a politik (
- 10. února 1878)
- 3. dubna - Josef Kopta, český spisovatel (
- 16. června 1894)
- 7. dubna - Jaroslav Durych, český prozaik (
- 2. prosince 1886) Svět
- 31. květen - popraven Adolf Eichmann
- 6. červenec - William Faulkner, americký spisovatel (
- 25. září 1897)
- 5. srpna - Marilyn Monroe, americká herečka (
- 1. června 1926)
- 9. září - Paavo Aaltonen (
- 11.12.1919) finský gymnasta
- Nikolaj Fjodorovič Pogodin, sovětský dramatik (
- 1900)

Hlavy států

- Českoslovesnko
- Antonín Novotný
- Papež
- Jan XXIII.
- Sovětský svaz
- Nikita Sergejevič Chruščov
- USA
- John Fitzgerald Kennedy Kategorie:20. století ja:1962年 ko:1962년 simple:1962 th:พ.ศ. 2505

1964

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1959 1960 1961 1962 1963 - 1964 - 1965 1966 1967 1968 1969 ----

Události

Československo
- Svět
-

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

- 3. duben - Bjarne Riis dánský profesionální cyklista
- 29. prosinec - Lenka Lanczová česká spisovatelka románů pro mládež

Úmrtí

Česko Svět
- 7. leden - Reg Parnell britský pilot Formule 1
- 14. září Vasilij Grossman, ruský spisovatel (
- 2. prosince 1905)
- 6. listopad - Hugo Koblet švýcarský profesionální cyklista

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1964年 ko:1964년 simple:1964

1966

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1961 1962 1963 1964 1965 - 1966 - 1967 1968 1969 1970 1971 ----

Události

Československo
- začalo se budovat pražské metro
- Rešovské vodopády se staly národní přírodní památkou Svět
- 1. leden - Mike Spencer na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 24. května krvavý útok ugandské armády pod velením generála Idiho Amina na palác bugandského krále
- 30. září byl propuštěn Baldur Von Schirach - vůdce nacistické mládeže
- 14. října byla založena nizozemská sociálně liberální politcká strana Demokraté 66
- První mistrovství světa v Orientačním běhu
- Konec výrobce automobilů Studebake
- došlo v Nigérii k dvěma ozbrojeným státním převratům

Vědy a umění

- 3. února přistála na Měsíci Luna 9 - přenesla obrázky měsíčního povrchu
- 26. února objevena truhla s pozůstalostí Járy Cimrmana
- 1. března sovětská vesmírná sonda Veněra 3 dopadla na Venuši, čímž se stala první kosmickou lodí, která dosáhla jejího povrchu
- 31. března odstartovala Luna 10 - prvním umělý satelitem Měsíce
- Beatles podnikli poslední oficiální koncert v Candlestick Park, San Francisco
- poprvé byla udělována Turingova cena

Nobelova cena

Narození

- 7. srpna Jimmy Wales, jeden ze zakladatelů Wikipedie a internetový podnikatel
- 2. září - Olivier Panis francouzský automobilový závodník
- 11. listopadu Jeffrey Scott Buckley, americký zpěvák a kytarista († 29. května 1997)

Úmrtí

Česko Svět
- 16. dubna Eric Lambert, anglo-australský spisovatel (
- 19. ledna 1918)
- 30. června Giuseppe Farina, talský pilot formule 1 (
- 30. října 1906)
- 24. srpna Tadeusz Bór-Komorowski, polský generál (
- 1. června 1895)
- 26. srpen Hermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář
- 28. září André Breton, francouzský básník (
- 19. prosinec 1896)
- 26. srpna Hermann Geiger, švýcarský pilot (
- 27. říjen 1914)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1966年 ko:1966년 simple:1966

31. ledna

31. leden je 31. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 334 dní (335 v přestupném roce). Svátek slaví Marika.

Události

Česko
- 2005 Deník Blesk informoval, že v mostecké kanceláři poslance ČSSD Josefa Hojdara bylo nalezeno odposlouchávací zařízení. Svět
- 1933 Hindenburg jmenoval Adolfa Hitlera říšským kancléřem
- 1950 - Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby
- 1961 - šimpanz Ham se stal v rámci projektu Merkur prvním živým tvorem, který byl američany dopraven do vesmíru
- 2000 Hlavní město Čečny - Groznyj opustily poslední oddíly čečenských bojovníků
- 2005 Řada světových politiků ocenila průběh iráckých voleb.

Narození

Česko
- Svět
- 1869 Albert Škarvan, slovenský esperantista († 29. březen 1926)
- 1923 Norman Mailer, americký spisovatel
- 1935 Kenzaburó Óe, japonský spisovatel

Úmrtí

Česko
- 1929 Jan Karafiát, český evangelický kněz (
- 4. leden 1846)
- 1962 Vlasta Burian, český herec (
- 9. duben 1891) Svět
- 1933 John Galsworthy, anglický prozaik (
- 14. srpen 1867)

Svátky

Česko
- Marika Svět
- Světový den pomoci malomocným

Viz také:

- 30. leden 1. únor - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Leden ja:1月31日 ko:1월 31일 simple:January 31

12. dubna

12. duben je 102. den roku podle gregoriánského kalendáře (103. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 263 dní. Svátek slaví Julius.

Události

Česko
- Svět
- 1633 - Galileo Galilei je předveden před inkviziční tribunál vyšetřující jeho kacířství
- 1961 - člověk ve vesmíru: nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin jako první obletěl zeměkouli. Historický let na kosmické lodi Vostok 1 trval 108 minut. Od roku 1969 se z rozhodnutí Mezinárodní letecké federace slaví tento den jako Světový den letectví a kosmonautiky.
- 1980 - mladý na smrt nemocný kanadský atlet Terry Fox startuje svůj Maraton naděje, v němž uběhl během 143 dnů více než 5300 km.
- 1981 - první start raketoplánu Columbia začíná novou éru letů do vesmíru. První let raketoplánu trval 2 dny (36 obletů Země).

Narození

Česko
- 1944 – český zpěvák Karel Kryl († 3. března 1994) Svět
- 1971 – Shannen Doherty, americká herečka
- 1978 – Guy Berryman, člen britské hudební skupiny Coldplay

Úmrtí

Česko
- 1125 – král Vladislav I. a jeho nástupcem se stal o čtyři dny později jeho bratr Soběslav I.
- 1914 – Josef Nešvera, český hudební skladatel (
- 24. října 1842)
- 1951 – Bohuslav Hostinský, český matematik (
- 1884)
- 2003 Zdeněk Jirotka, český spisovatel a fejetonista Svět
- 1945 - Franklin Delano Roosevelt, 32. prezident USA v letech 1933–1945

Svátky

Česko
- Julius
- Socialistický kalendář: Let prvního člověka do vesmíru (Jurij Alexejevič Gagarin – 1961) Svět
- Světový den letectví a kosmonautiky
- Mezinárodní den boje proti hluku

Viz také:

- 11. duben 13. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月12日 ko:4월 12일 simple:April 12 th:12 เมษายน

Jurij Gagarin

Jurij Alexejevič Gagarin (azbukou Юрий Алексеевич Гагарин; 9. března 1934 Klušino, Smolenská oblast – 27. března 1968) byl sovětský kosmonaut, první člověk, který vzlétl do vesmíru (12. dubna 1961). Gagarin pocházel z prosté venkovské rodiny – jeho rodiče pracovali v kolchozu a kromě Jurije měli ještě tři další děti. Do jejich života silně zasáhla válka; i když nikdo z rodiny nezahynul, život na na Němci okupovaném území byl nelehký. Po válce se Jurij šel učit slévačem do Ljuberců u Moskvy. Jako jeden z nejlepších učňů byl vybrán k dalšímu studiu na technické škole v Saratově. Již za studíí se věnoval létání v saratovském aeroklubu a v roce 1955 byl přijat na leteckou školu v Orenburgu a stal se vojenským pilotem. V letech 1957–1959 sloužil jako stíhací pilot na základně u Murmanska za polárním kruhem. Ještě za studíí na letecké akademii se oženil se zdravotnicí Valentinou Gorjačevovou. Roku 1959 se jim narodila dcera Jelena, v roce 1961 druhá dcera Galja. Na podzim 1959 se uskutečnil nábor, z něhož měla vzejít první skupina budoucích kosmonautů. Z více než dvou tisíc uchazečů zbyl nakonec mezi nejužší skupinou vybraných i poručík Jurij Gagarin. Od března 1960 do ledna 1961 prošel spolu s dalšími kolegy náročným výcvikem. Nakonec sám šéf sovětského kosmického programu Sergej Koroljov navrhl pověřit pilotováním první kosmické lodi právě Gagarina (zřejmě hrála značnou roli i jeho skromná povaha a vhodný třídní původ). Sergej Koroljov 12. dubna 1961 v 6 hodin a 7 minut světového času odstartoval Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok z kosmodromu Bajkonur. (Traduje se jeho radostné zvolání při zážehu motorů: "Поехали!" – Jedeme!) Uskutečnil jeden oblet Země a po 108 minutách přistál na padáku u Semelova v Saratovské oblasti. Z neznámého vojenského letce se během hodiny stal nejpopulárnější člověk planety. Sovětská vláda toho samozřejmě náležitě využila. Jurij Gagarin byl povýšen z nadporučíka na majora, vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu a Leninovým řádem. 14. dubna se mu dostalo triumfálního přijetí v Moskvě a v následujících dnech a měsících po celém světě od Londýna až po Havanu (není bez zajímavosti, že Gagarinova vůbec první zahraniční cesta vedla do Prahy). PrahyVedle veřejných povinností sovětské "ikony" (mj. byl i poslancem Nejvyššího sovětu) zůstal Gagarin kosmonautem. Jako vedoucí skupiny kosmonautů (a od roku 1963 zástupce velitele výcvikového střediska) se podílel na jejich výcviku a velmi usiloval o účast na dalších kosmických letech, zvláště pak (na později zrušeném) programu letu na Měsíc. Studoval též na Žukovského vojenské letecké akademii v Moskvě. Zahynul 27. března 1968 spolu se svým instruktorem při běžném cvičném letu, když se jejich MiG-15 pravděpodobně dostal do stopy turbulence jiného stroje. "Kosmonaut č. 1" odpočívá na čestném pohřebišti u Kremelské zdi v Moskvě. Město Gžatsk poblíž Jurijovy rodné vesnice nese od roku 1968 na jeho památku jméno Gagarin. Je po něm pojmenována planetka č. (1772) Gagarin a kráter na odvrácené straně Měsíce.

Externí odkazy

- [http://karel.troja.mff.cuni.cz/students/toman/jurij.html Článek z časopisu Reflex]
- [http://www.hamelika.cz/slavnihoste/S_GAGARIN.HTM Článek na webovém serveru o slavných hostech Mariánských Lázní], kde pobýval roku 1966
- [http://kosmos-news.kosmo.cz/gagarin-umrti.htm Překlad ruských materiálů o vyšetřování Gagarinovy havárie]
- [http://web.quick.cz/kosmos-news2001/k18-11018.htm Pavel Toufar: Vzestup a pád Jurije Gagarina] - informace o knize z roku 2001 Gagarin, Jurij Gagarin, Jurij Gagarin, Jurij ja:ユーリイ・ガガーリン ko:유리 가가린 th:ยูริ กาการิน

16. dubna

16. duben je 106. den roku podle gregoriánského kalendáře (107. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 259 dní.

Události

Česko
- 1991 spojení firmy Škoda Auto a německou automobilkou Volkswagen Svět
- 1950- Juan Manuel Fangio na voze Alfa Romeo, se stal vítězem Grand Prix San Rema
- 1961- Stirling Moss na voze Lotus, se stal vítězem Preis Von Wien

Narození

Česko
- 1882 Jaromír John, český spisovatel († 24. duben 1952) Svět
- 1867 - Wilbur Wright jeden z tvůrců prvního letadla těžšího než vzduch
- 1889 Charlie Chaplin, anglický filmový tvůrce († 25. prosince 1977)
- 1918 - Dick Gibson britský automobilový závodník
- 1922 Kingsley Amis, anglický spisovatel († 22. října 1995)
- 1927 Benedikt XVI., 265. papež římskokatolické církve
- 1979 Christijan Albers, holandský automobilový závodník

Úmrtí

Česko
- 2005 Tomáš Vojtěch, český jezdec rally Svět
- 1966 Eric Lambert, anglo-australský spisovatel (
- 19. ledna 1918)
- 1988 - José Dolhem (
- 26. 4 . 1944) francouzský automobilový závodník

Svátky

Česko
- Irena Svět
-

Viz také:

- 15. duben 17. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月16日 ko:4월 16일 simple:April 16 th:16 เมษายน

5. května

5. květen je 125. den roku podle gregoriánského kalendáře (126. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 240 dní. Svátek slaví Klaudie.

Události

Česko
- 1945 - V Praze vypuklo povstání jako součást Květnového povstání českého lidu proti německé okupaci.
- 1950 - V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství). Svět
- 1762 - Mírová smlouva mezi Ruskem and Pruskem
- 1809 - Mary Kies se stává první ženou, která získává patent; na techniku tkaní slámy s hedvábím a vláknem
- 1809 - Švýcarský kanton Aargau odmítá udělit Židům občanství
- 1835 - VBelgii je otevřena železnice mezi Bruselem and Mechelenem. Je to první železnice v kontinentální Evropě.
- 1862 - Mexická armáda poráží francouzskou armádu v Bitvě u Puebla.
- 1864 - Americká Občanská válka: Bitva u Wilderness začíná v Spotsylvania County ve Virginii.
- 1865 - První vlaková loupež v USA.
- 1891 - The Music Hall (nyní známá jako Carnegie Hall je slavnostně otevřena prvním veřejným představením, na kterém jako hostující dirigent účinkuje Petr Iljič Čajkovskij.
- 1912 - Poprvé vycházejí ruské komunistické noviny Pravda.
- 1912 – Otevřeny Letní olympijské hry ve Stockholmu ve Švédsku
- 1920 - Polské jednotky okupují Kijev
- 1936 - Italské jednotky okupují Addis Abebu v Etiopii.
- 1941 - Císař Haile Selassie se vrací do Addis Abeby.
- 1944 - Mohandas Gándhí je propuštěn z vězení.
- 1945 - Německé jednotky v Nizozemsku a Dánsku kapitulují.
- 1945 - Koncentrační tábor Mauthausen je osvobozen.
- 1949 - Je vytvořena Rada Evropy.
- 1954 - Generál Alfredo Stroessner se státním převratem ujímá moci v Paraguayi.
- 1955 - Západní Německo získává plnou suverenitu.
- 1956 - Poprvé se koná mistrovství světa v judu.
- 1961 - Alan Bartlett Shepard mladší (1923 - 1998) je prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trvá 15 minut, což je méně než jeden úplný oblet Země.(letěl po balistické dráze)
- 1979 - Voyager 1 míjí planetu Jupiter.

Narození

Česko
- 1853 - Eduard Vojan, herec (+1920)
- 1899 - Josef Havlíček, architekt (+1961)
- 1891 - Radim Kettner, geolog (+1967)
- 1901 - Václav Řezáč, spisovatel (+1956)
- 1960 - Marek Vašut, herec Svět
- 1813 - Søren Kierkegaard, filozof (+ 1855)
- 1818 - Karl Marx, politický filozof (+ 1883)
- 1846 - Henryk Sienkiewicz, autor, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905 (+ 1916)
- 1915 - Alice Faye, herečka (+ 1998)
- 1940 - Eric Burdon, rockový zpěvák ("The Animals")
- 1943 - Michael Palin, komik ("Monty Python")
- 1944 - Roger Rees, herec
- 1957 - Richard E. Grant, herec

Úmrtí

Česko
- 1705 - Leopold I., český a uherský král a císař římskoněmecký (
- 1640)
- 1885 - František Šimáček, novinář a nakladatel (
- 1834)
- 1916 - Stanislav Sucharda, sochař (
- 1866)
- 1945 - Emanuel Moravec, důstojník a politik, představitel kolaborace s nacisty (
- 1893) Svět
- 1028 - Alfonso V., král Leonu and Galicie
- 1194 - Polský král Kazimierz II., (1177-1194)
- 1705 - Leopold I., římskoněmecký císař v letech 1657-1705.
- 1786 - Portugalský král Pedro III.
- 1821 - Napoleon Bonaparte, francouzský císař, (1799-1815)
- 1827 - Frederick Augustus I. Saský, (1806-1827)
- 1995 - Michail Botvinnik, světový šachový přeborník
- 2000 - Gino Bartali italský profesionální cyklista

Svátky

Česko
- Významný den: Květnové povstání českého lidu
- Klaudie
- Socialistický kalendář:
- Květnové povstání českého lidu
- Karel Marx (
- 1818) Svět
- Evropa: Den Evropy - výročí založení Rady Evropy v roce 1949
- Dánsko: Den osvobození (1945)
- Nizozemsko: Den osvobození (1945)
- Etiopie: Den osvobození (1941)
- Japonsko: Den dětí
- Mexiko: Cinco de Mayo (1862) (viz události výše)
- Den boje za rovná práva handicapovaných
- Mezinárodní den porodních asistentek

Viz také:

- 4. květen 6. květen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Květen ja:5月5日 ko:5월 5일 simple:May 5 th:5 พฤษภาคม

1998

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1993 1994 1995 1996 1997 - 1998 - 1999 2000 2001 2002 2003 ----

Události

Česko
- 2. ledna Josef Tošovský se stal premiérem
- 24. září Josef Lux odstoupil ze zdravotních důvodů ze všech svých politických funkcí
- 22. července Miloš Zeman se stal premiérem
- 17. července konec vlády J. Tošovského
- 8. listopadu byla otevřena trasa IV.B byla; Pražské metro
- Václav Havel byl znovuzvolen do funkce prezidenta
- pivovar Mostě byl uzavřen
- založena Stranu pro otevřenou společnost
- Protiklausovské křídlo ODS vytváří novou stranu - Unii Svobody
- podepsána opoziční smlouva
- Joseph Ratzinger otevřel archívy inkvizice Svět
- 1. března nabyla účinnosti Evropská charta jazyků
- duben v Evropě byla zavedena první fáze používání prostorové navigace B-RNAV
- 1. listopadu Makedonie vstoupila do EUROCONTROLu
- teroristický útok na americká velvyslanectví v Nairobi (Keňa) a Dar es Salaam (Tanzanie)
- Rafík Harírí přestal být premiérem Libanonu
- Pravopis němčina byl reformován
- povodeň na řece Jang-c'-ťiang; Čína

Vědy a umění

- červenec vyšla první verze Mandrake - linux
- Od října se správou doménových jmen zabývá organizace ICANN.
- 20. listopadu odstartovala raketa Proton s modulem Zarja; viz Mezinárodní vesmírná stanice
- prosinec - IEC (International Electrotechnical Commission) doporučila pro počítačové jednotky nový systém označování násobků, ve kterém byla pro původní 1 kilobyte = 1024 B navržena zkratka 1 KiB a zavedena jednotka 1 kilobyte = 1000 B se zkratkou 1 kB, tak jak je obvyklé v soustavě SI
- prosinec - zformován Projekt Partnerství 3. Generace (3GPP)
- založena Nadace Charty 77 se základním jměním navýšeným na 65 milionů
- Pyramidy v Güímaru byly otevřeny pro veřejnost; Kanárské ostrovy
- Arcibiskupský zámek v Kroměříži, spolu s oběma zahradami (Květná zahrada, Podzámecká zahrada) byl zasán na listině světového kulturního dědictví

Nobelova cena

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 17. září Gustav Nezval, český divadelní a filmový herec (
- 18. listopadu 1907) Svět
- 9. ledna Imi Lichtenfeld, tvůrce bojového systému Krav Maga (
- 26. května 1910)
- 9. června Agostino Casaroli, římskokatolický kněz a diplomat Vatikánu (
- 24. listopadu 1914)
- Jean-François Lyotard, byl francouzský představitel postmoderní filozofie (
- 1924)
- Gabriel Laub, česko-polský esejista (
- 1928)

Hlava státu

Václav Havel Kategorie:20. století als:1998 ja:1998年 ko:1998년 simple:1998 th:พ.ศ. 2541

Země

O jejích dějinách, vývoji názoru na ní, viz Země (dějiny). Země, známá též pod názvy latinského původu Terra, Tellus a pod řeckým Gaia je třetí planetou Sluneční soustavy. Jde o největší terestrickou planetu ve Sluneční soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Planeta vznikla před 4,57 miliardami let a krátce po svém vzniku (před 4,533 miliardami let) získala svůj jediný přirozený satelit – Měsíc. Měsíc Její astronomický symbol sestává z kříže v kruhu, reprezentujícího poledník a rovník; v jiných variantách je kříž vysunut nad kruh (Unicode: ⊕ nebo ♁). Kromě slov odvozených od Terra, jako je terestrický, obsahují pojmy vztahující se k Zemi také prefix telur- nebo tellur- (např. telurický, tellurit podle bohyně Tellūs) a geo- (např. geocentrický model, geologie).

Fyzikální charakteristiky

Tvar Země

Střední poloměr Země je skoro 6,5 tisíce kilometrů, z čehož plyne relativně malá křivost povrchu. Zakřivení způsobená geologickou aktivitou jsou mnohem výraznější než zakřivení v důsledku kulatosti. Proto se lidé v minulosti domnívali, že Země je celkově plochá. Proti tomuto názoru ale postupně svědčily různé vědecké poznatky a pozorování, například zatmění Měsíce a obeplutí Země na lodích. Éra kosmických letů pak přinesla přímá pozorování a fotografie jako konečný důkaz, že Země je kulatá. Kulatost Země (stejně jako jiných planet, Slunce i Měsíce) je dána vlastnostmi gravitační síly, která působí centrálně kolem těžiště a má sférickou symetrii. Tvar dokonalé koule je však narušen. Lepším přiblížením skutečnosti je rotační elipsoid s malou excentricitou. Vzdálenost pólů je přibližně o 43 km menší, než střední průměr rovníku. To je způsobeno rotací Země kolem své osy, která způsobuje odstředivou sílu. Ta směřuje od osy rotace a vektorově se skládá s gravitační silou, z čehož plyne, že na pólech je největší tíhové zrychlení a na rovníku nejmenší. Rovnoběžky jsou tedy kružnice, zatímco poledníky jsou elipsy s malou výstředností. Skutečný tvar je ještě složitější a pro jeho matematický popis se užívá pojem geoid. Poznámky:
- Ještě během druhé světové války někteří němečtí nacističtí vůdci věřili, že ve skutečnosti žijeme na vnitřním povrchu duté země a tento "poznatek" chtěli využít pro vojenské účely
- Na internetu existují recesistické stránky [http://www.alaska.net/~clund/e_djublonskopf/Flatearthsociety.htm Flat Earth Society] (anglicky), propagující "teorii" placaté Země. :Viz též: Země (dějiny).

Složení

Vnitřek Země je, stejně jako u jiných terestrických planet, rozdělen na vnější křemíkovou pevnou kůru a vysoce viskózní plášť, tekuté vnější jádro, které je mnohem méně viskózní než plášť a pevné vnitřní jádro. Tekuté vnější jádro umožňuje existenci slabého magnetického pole díky konvekci jeho elektricky vodivého materiálu. Nový materiál se dostává na povrch skrz vulkány a trhliny v oceánských deskách (vizte kontinentální drift). Mnoho hornin, z nichž je zemská kůra tvořena, se vytvořilo před méně než 100 milióny let; nejstarší známé žíly minerálů jsou však 4,4 miliardy let staré, což znamená, že Země měla pevnou kůru přinejmenším po tuto dobu [http://spaceflightnow.com/news/n0101/14earthwater/]. Globální zemské složení podle hmotnosti [http://earthref.org/cgi-bin/er.cgi?s=erda.cgi?n=547] je:

Vnitřní stavba

Struktura Země (podle hloubky pod povrchem):
- 0 až 60 km – litosféra (místně kolísá 5-200 km)
- 0 až 35 km – kůra (místně kolísá mezi 5-70 km)
- 35 až 60 km – svrchní plášť
- 35 až 2890 km – plášť
- 100 až 700 km – astenosféra
- 2890 až 5100 km – vnější jádro
- 5100 až 6378 km – vniřní jádro

Zemská kůra

:Viz hlavní článek: Zemská kůra Tloušťka kůry kolísá od 5 do 70 km. Nejtenší částí je oceánská kůra na dně oceánů složená z (mafických) hornin bohatých na křemík, železo a hořčík. Silnější je kontinentální kůra, která má menší hustotu, a obsahuje především vrstvu složenou z (felsických) hornin bohatých na křemík, sodík, draslík a hliník. Za rozhraní mezi kůrou a pláštěm lze označit dva fyzikálně odlišné jevy. Především existuje diskontinuita v rychlosti seismických vln, která je známá jako Mohorovičičova diskontinuita. Ze příčinu této diskontinuity je považována změna ve složení hornin od hornin obsahující plagioklasy (nahoře) až po horniny, které žádné živce neobsahují (dole). Jiným jevem je chemická diskontinuita mezi ultramafickými horninami a natavenými harzburgity, jak ji lze pozorovat v hlubokých částech oceánské kůry, které byly obdukovány do kontinentální kůry a uchovány jako ofiolitické sekvence. ofiolitické sekvence

Zemský plášť

Zemský plášť zasahuje do hloubky 2890 km. Tlak ve spodní části pláště je ~140 GPa (1,4×10⁶atmosfér). Z větší části je složen z materiálů bohatých na železo a hořčík. Jejich bod tání závisí na tlaku, jemuž jsou vystaveny. Protože je zde žár a při cestě do hloubky se zvyšuje tlak, spodní části této oblasti jsou považovány za pevné, zatímco horní jsou tvárné (polotekuté). Viskozita svrchního pláště se pohybuje od 10²¹ do 10²⁴ Pa·s, v závislosti na hloubce [http://www2.uni-jena.de/chemie/geowiss/geodyn/poster2.html]. Materiál svrchního pláště tedy může téct jen velmi zvolna. Proč si vědci myslí, že vnitřní jádro je pevné, vnější jádro tekuté a plášť polotekutý? Bod tání materiálů bohatých na železo je vyšší než železa samotného. Jádro je složeno téměř zcela z čistého železa, zatímco železem bohaté materiály se hojně vyskytují především mimo něj. Na povrchu jsou materiály bohaté na železo pevné, ve svrchním plášti polotekuté (neboť je horký a panuje zde ještě relativně malý tlak), ve spodním plášti pevné (neboť jsou pod velkým tlakem), čisté železo vnějšího jádra je tekuté, neboť má velmi nízký bod tání (navzdory enormnímu tlaku), naproti tomu vnitřní jádro je pevné kvůli extrémnímu tlaku ve středu planety.

Zemské jádro

:Viz hlavní článek: Zemské jádro Průměrná hustota Země je 5515 kg/m³, což ji činí nejhustší planetou ve Sluneční soustavě. Průměrná hustota materiálu na povrchu však činí jen asi 3000 kg/m³, těžší materiály se proto musí nacházet v zemském jádru. V raném období před asi 4,5 miliardami (4,5×10⁹) let byl povrch Země roztaven a hustší hmota klesala ke středu v procesu zvaném planetární diferenciace, zatímco lehčí materiály vyplavaly do kůry. Následkem toho je jádro tvořeno především železem (80%) spolu s niklem a jedním nebo více lehčími prvky; těžší prvky jako olovo nebo uran jsou buďto příliš vzácné než aby byly významnými nebo mají sklon se slučovat s lehčími prvky a zůstaly proto v kůře (viz felsické horniny). Jádro se dělí na dvě části, na pevné vnitřní jádro s poloměrem ~1250 km a tekuté vnější jádro o poloměru ~3500 km, které se rozprostírá se kolem něj. Všeobecně se předpokládá, že vnitřní jádro je pevné a složené především ze železa a z menší části z niklu. Někteří obhajují názor, že vnitřní jádro by mohlo být ve formě jediného krystalu železa. O vnějším jádru obklopujícím vnitřní se soudí, že je složeno ze směsi tekutého železa a niklu a stopového množství lehčích prvků. Obecně se věří, že konvekce ve vnějším jádru kombinovaná s mícháním způsobeným zemskou rotací (viz Coriolisova síla) způsobuje zemské magnetické pole procesem popsaným teorií dynama. Pevné vnitřní jádro je příliš horké, než aby bylo nositelem stálého magnetického pole (viz Curiova teplota), pravděpodobně však přispívá ke stabilizaci pole generovaného tekutým vnějším jádrem. Poslední důkazy naznačují, že vnitřní jádro Země nejspíš rotuje poněkud rychleji než zbytek planety o asi ~0-2° za rok (Comins DEU-str.82).

Zemský povrch

Výškové extrémy: (měřené relativně k úrovni moře)
- Nejnižší suchozemský bod: hladina Mrtvého moře −417 m
- Nejnižší bod vůbec: Mariánský příkop v Tichém oceánu −10 911 m ([http://web-japan.org/atlas/technology/tec03.html měření] z roku 1995)
- Nejvyšší bod: Mount Everest 8 850 m (měření z roku 1999)

Hydrosféra

1999 Země je jedinou planetou naší sluneční soustavy, jejíž povrch je pokryt kapalnou vodou. Hydrosféra pokrývá 71 % zemského povrchu (97 % z toho je mořská voda a 3 % sladká voda) a tvoří ji o oceány a moře, na kontinentech pak řeky a jezera. Oběžná dráha, vulkanismus, gravitace, skleníkový efekt, magnetické pole a na kyslík bohatá atmosféra jsou jedinečné vlastnosti, které dohromady vytvořily ze Země vodní planetu. Oběžná dráha Země leží za hranicí oběžných drah zaručujících dostatečné teplo pro kapalnou vodu. Bez nějaké formy skleníkového efektu by byla voda na Zemi zamrzlá. Paleontologické nálezy naznačují, že v jednom okamžiku poté, co modrozelené sinice (Cyanobacteria) kolonizovaly oceány a vyčerpaly z atmosféry oxid uhličitý, selhal skleníkový efekt a zemské oceány nejspíš zcela zamrzly na 10 až 100 miliónů let (Země-ledová koule). Na jiných planetách, jako je např. Venuše, byly molekuly vodních par rozloženy slunečním ultrafialovým zářením a vodík byl ionizován a odvanut slunečním větrem. Tento proces je pomalý, ale neúprosný. Jde o jednu z hypotéz vysvětlujících, proč nemá Venuše žádnou vodu. Bez vodíku kyslík reaguje s materiálem povrchu a ukládá se v pevných minerálech. V zemské atmosféře existuje ve stratosféře tenká vrstva ozónu, která absorbuje většinu vysokoenergetického ultrafialového záření a efekt rozbíjení molekul tak potlačuje. Ozón se může tvořit jen v atmosféře s vysokým podílem volného dvouatomového kyslíku, jehož existence je závislá na biosféře (rostlinách). Magnetosféra také chrání ionosféru před přímým odfukováním slunečním větrem. Nakonec, vulkanickou činností se na povrch neustále dostává voda zevnitř planety. Zemská desková tektonika v procesu recyklace subdukuje do pláště uhlík a vodu ve formě vápencových hornin a uvolňuje je při vulkanické činnosti jako plynný oxid uhličitý a páru. Odhaduje se, že horniny v plášti mohou obsahovat až 10× více vody než je nyní v oceánech, většina z této zadržované vody však nikdy nebude uvolněna. Celková hmotnost hydrosféry je asi 1,4×10²¹ kg, přibližně 0,023 % z celkové hmotnosti Země.

Atmosféra

Země má relativně hustou atmosféru složenou ze 78 % dusíku, 21 % kyslíku, 1 % argonu a stopového množství jiných plynů včetně oxidu uhličitého a vodních par. Atmosféra chrání povrch Země před dopadem některých druhů slunečního záření. Její složení je nestabilní a silně ovlivněno biosférou. Jde především o velké množství volného dvouatomového kyslíku, který vyrábějí pozemské rostliny a bez nichž by se kyslík v atmosféře v geologicky krátkém čase sloučil s materiály z povrchu Země. Volný kyslík v atmosféře je známkou života. Tloušťka jednotlivých vrstev atmosféry (troposféry, stratosféry, mezosféry, termosféry a exosféry) na různých místech planety kolísá v závislosti na sezónních vlivech. Celková hmotnost atmosféry je asi 5,1×10¹⁸ kg, tedy přibližně 0,000 000 9 celkové hmotnosti Země.

Země jako těleso ve Sluneční soustavě

Rotace Země kolem její osy spojující severní a jižní pól trvá 23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund (1 siderický den). Ze Země se hlavní část zdánlivého pohybu nebeských těles na obloze (kromě meteorů, které jsou mezi atmosférou a nízko obíhajícími satelity) jeví jako pohyb směrem na západ o rychlosti 15 °/h = 15'/min, tedy o sluneční nebo měsíční průměr každé dvě minuty. Země oběhne Slunce za 365,2564 průměrných slunečních dní (1 siderický rok). Ze Země to dává zdánlivý pohyb Slunce vzhledem ke hvězdám o rychlosti 1 °/den, tj. pohyb směrem na východ o sluneční či měsíční průměr za každých 12 hodin. Rychlost oběhu Země je v průměru asi 30 km/s, což stačí k uražení vzdálenosti zemského průměru (~12 700 km) za 7 minut a vzdálenosti Země–Měsíc (384 000 km) za 4 hodiny. Země má jeden přirozený satelit, Měsíc, který kolem ní oběhne jednou za 27 1/3 dnů. Ze Země se to jeví jako pohyb Měsíce vzhledem ke Slunci a hvězdám o rychlosti 12 °/den, tj. o měsíční poloměr směrem na východ každou hodinu. Viděno ze zemského severního pólu jsou pohyb Země, jejího měsíce a její rotace kolem osy všechny proti směru hodiných ručiček. Roviny orbity a rotace se přesně nekryjí. Zemská osa je vychýlena zhruba o 23,5 stupňů proti rovině Země–Slunce (které způsobuje roční období); a rovina Země–Měsíc má sklon asi 5 stupňů proti rovině Země–Slunce (jinak bychom pozorovali zatmění každý měsíc). Poloměr Hillovy sféry (sféry vlivu) Země je asi 1,5 Gm (1,5 miliónu km), do čehož se oběžná dráha jediného přirozeného satelitu (Měsíce) pohodlně vejde. V inerciální vztažné soustavě podléhá zemská osa pomalému precesnímu pohybu s periodou dobrých 25 800 let, stejně jako nutaci s hlavní periodou 18,6 let. Tyto pohyby jsou způsobeny diferenciálním vlivem Slunce a Měsíce na rovníkovou deformaci způsobenou zploštěním Země. Ve vztažné soustavě spojené se zemským tělesem je její rotace také lehce nepravidelná kvůli pohybu pólů. Pohyb pólu je kvaziperiodický, obsahující roční složku a složku se čtrnáctiměsíčním cyklem zvanou Chandlerova perioda. Rychlost rotace vlivem slapových sil v průběhu času klesá, jev je známý jako proměnná délka dne. V současné době nastává zemský perihel vždy kolem 3. ledna a afel kolem 4. července. V jiných dobách tomu bylo jinak, viz precese a Milankovičovy cykly.

Měsíc

Milankovičovy cykly 1968.]] :Viz hlavní článek: Měsíc (Země) Měsíc, nazývaný též Luna, je relativně velká terestrická planetě podobná oběžnice, jejíž průměr je asi jedna čtvrtina zemského. S výjimkou Plutova Charona je to v poměru k velikosti planety největší měsíc ve sluneční soustavě. Přirozené satelity obíhající kolem planet se nazývají „měsíce“ právě podle pozemského Měsíce. Gravitační síly mezi Zemí a Měsícem způsobují na Zemi příliv. Tatáž síla působící na Měsíc vedla k jeho vázané rotaci: jeho rotační perioda je rovna době, která je potřebná k jeho oběhu Země. Následkem toho ukazuje planetě stále stejnou stranu. Jak Měsíc obíhá Zemi, jsou Sluncem osvětlovány jeho různé části, což vede k měsíčním fázím: Temná polokoule je oddělena od osvětlené slunečním terminátorem. Měsíc dramaticky ovlivnil vývoj života tím, že brání prudkým změnám podnebí. Paleontologické důkazy a počítačové simulace ukazují, že výchylka zemské osy je stabilizována jeho slapovými interakcemi. Někteří teoretikové věří, že bez této stabilizace by točivý moment od Slunce a planet na zemskou rovníkovou deformaci způsobil chaotickou nestabilitu rotační osy, jako je tomu u Marsu. Pokud by se zemská osa rotace přiblížila rovině ekliptiky, podnebí by začalo být extrémně nepříznivé s obrovskými sezónními rozdíly. V létě by byl pól nasměrován přímo směrem ke Slunci, zatímco po celou zimu by byl od Slunce odvrácen. Planetologové, kteří tento jev studovali, prohlašují, že by vedl k vyhynutí všech větších zvířat a vyšších forem života. Toto téma však zůstává kontroverzním, další studie Marsu — který sdílí zemskou rotační periodu a vychýlení osy, nikoliv však velký měsíc ani tekuté jádro — mohou poskytnout na tuto problematiku jiný náhled. Měsíc je dost vzdálený, aby měl, viděno ze Země, téměř stejnou zdánlivou úhlovou velikost jako Slunce (Slunce je ovšem 400× vzdálenější). Díky tomu lze na Zemi pozorovat úplná i prstencovitá zatmění. Zde je diagram ukazující relativní velikost Země a Měsíce a velikost mezi nimi (kliknutím možno zvětšit): zatmění Široce přijímaná teorie o původu Měsíce prohlašuje, že se zformoval po kolizi rané Země s protoplanetou velikosti Marsu (teorie velkého impaktu). Tato hypotéza (mezi jinými věcmi) vysvětluje relativní nedostatek železa a těkavých prvků na Měsíci a fakt, že jeho složení je téměř identické se zemskou kůrou. Země má také minimálně jeden asteroid, který s ní má sladěnou oběžnou dráhu – 3753 Cruithne.