:: wikimiki.org ::

1967

1967

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1962 1963 1964 1965 1966 - 1967 - 1968 1969 1970 1971 1972 ----

Události

Československo
- Eduard Hofman vytvořil znělku reklamy - Pan Vajíčko Svět
- 2. leden - Pedro Rodriguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR
- únor - Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie
- 21. dubna - vojenský převrat v Řecku
- 23. květen - Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt
- 5. červen - Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku
- 11. červen - šestidenní válka skončila drtivou porážkou arabské koalice
- vznikla Světová organizace duševního vlastnictví
- Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu
- Aborigini - původní obyvatelé Austrálie, uznáni rovnoprávnými občany

Vědy a umění

- natočení posledního dílu seriálu Tom a Jerry
- založení soutěžního hudebního festivalu Porta
- vznikl programovací jazyk Simula 67
- první vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. května Bohdan Sláma, český režisér
- 27. června Jan Hřebejk, český režisér Svět
- Andrzej Zaucha, ruský novinář a spisovatel
- 20. února Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana

Úmrtí

Česko
- 17. ledna Jiří Levý, český literární teoretik (
- 8. srpna 1926)
- 20. března Jaroslav Heyrovský, český chemik (
- 20. prosince 1890)
- 16. ledna Marie Majerová, česká spisovatelka (
- 1. února 1882) Svět
- 31. srpen Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (
- 27. leden 1891)
- Ondřej Sekora, český spisovatel a kreslíř (
- 1899)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1967年 ko:1967년 ms:1967 simple:1967

Století

20. století

Dějepis > Století ja:20世紀 ko:20세기 simple:20th century

21. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:21世紀 ko:21세기 nb:21. århundre simple:21st century

1963

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1958 1959 1960 1961 1962 - 1963 - 1964 1965 1966 1967 1968 ----

Události

Československo
- Svět
- 1. března vstoupila v platnost mezinárodní úmluva o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu
- 25. května vznikla Organizace africké jednoty
- 26. června americký prezident J. F. Kennedy pronesl při návštěvě Berlína větu "Ich bin ein Berliner" ("Jsem Berlíňan")
- Novým papežem se stal Pavel VI.
- založena rakouská zbrojovka GLOCK

Vědy a umění

- Douglas Engelbart ve vynalezl Stanfordském výzkumném institutu Počítačovou myš

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. září – Jaroslav Mostecký, český spisovatel Svět
- 1. leden – Jean Marc Gounon, francouzský automobilový závodník
- 15. červen – Helen Huntová, americká filmová a televizní herečka

Úmrtí

Česko Svět
- 3. červen papež Jan XXIII.
- 16. července Erik Adolf Saudek, český překladatel (
- 18. října 1904)
- 27. prosinec Tristan Tzara, francouzský básník (
- 4. duben 1896)
- Jóko Óta, japonská spisovatelka (
- 1903)
- 30. říjen Hugh O'Flaherty, kněz, vatikánský diplomat a bojovník proti fašismu

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1963年 ko:1963년 simple:1963

1965

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1960 1961 1962 1963 1964 - 1965 - 1966 1967 1968 1969 1970 ----

Události

Československo
- v platnost vstoupil zákoník práce Svět
- 1. leden - Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 1. leden - Irsko členem EUROCONTROLu
- 8. prosince skončil 2. vatikánský koncil (začal 1962)
- 19. prosince byl znovuzvolen Charles de Gaulle francouzským prezidentem
- Jásir Arafat se dostal do čela teroristické organisace Al-Fatah
- Houari Boumédiènn svrhl Ahmed Ben Bella; Alžírsko

Vědy a umění

- podařilo se spolehlivě určit rotační dobu planety Merkur
- Počítačový vědec Ted Nelson poprvé použil slovo hypertext

Nobelova cena

Fyzika: kvantová elektrodynamika: Richard Feynman, Julian Schwinger, Sin-Itiro Tomonaga

Narození

Československo
- 6. února Jan Svěrák, český režisér a scénárista
- 1. květen Jan Antonín Duchoslav, český herec Svět
- 18. února Dr. Dre, průkopníků hip-hopové kultury a gangsta rapu

Úmrtí

Československo
- 2. března – Ján Valašťan Dolinský, slovenský hudební skladatel (
- 15. února 1892)
- 5. březen – Václav Hrabě, český básník
- 2. srpen – František Langer, český spisovatel a vojenský lékař (
- 3. březen 1888) Svět
- 24. ledna – Winston Churchill, britský politik (
- 30. listopadu 1874)
- 19. května – Albín Polášek, český sochař (
- 14. února 1879)
- 3. červen – Hjalmar Riiser-Larsen, norský letec, polárník, podnikatel a voják (
- 1890)
- 13. října – Paul Hermann Müller, švýcarský chemik (
- 12. ledna 1899)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1965年 ko:1965년 simple:1965

1968

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1963 1964 1965 1966 1967 - 1968 - 1969 1970 1971 1972 1973 ----

Události

Československo
- Obnovena česká skautská organizace Junák, zakázaná komunisty po r. 1948.
- 5. duben vznikl Klub angažovaných nestraníků
- 21. srpna - Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska v Československu v noci z 20. na 21. 8. 1968, který zastavil reformní proces Pražského jara.
- 7. září byl zakázán Klub angažovaných nestraníků
- dostavění přehrady Nechranice
- prezidentem byl zvolen Ludvík Svoboda
- Jiří Raška získal první zlatou medaili pro Československo na ZOH
- Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968 Svět
- 1. leden - Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 8. září - v Polsku se upálil Ryszard Siwiec na protest proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy.
- 13. září 1968 Albánie vypověděla Varšavskou smlouvu
- opustili Angličané Mauricius

Vědy a umění

- založení skupiny Genesis (Velká Británie)

Nobelova cena

- Fyzik - Luis W. Alvarez
- Chemie - Lars Onsager
- Lékařství - Robert W. Holley, Har Gobind Khorana a Marshall W. Nirenberg
- Literatura - Yasunari Kawabata
- Nobelova cena za mír - Mír

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 26. květen Vlasta Hilská, česká překladatelka (
- 22. červen 1909)
- 28. listopad Jarmila Fastrová, česká překladatelka (
- 1. červen 1899) Svět
- 27. březen Jurij Gagarin, sovětský kosmonaut (
- 9. březen 1934)
- 12. září Ryszard Siwiec, polský právník (
- 1911)
- 23. září Pater Pio, italský kněz (
- 25. květen 1887)
- 2.října Marcel Duchamp, francouzský malíř (
- 28.červenec 1887)
- 26. listopad Arnold Zweig, německý spisovatel (
- 10. listopad 1887)
- 20. prosinec John Steinbeck, americký spisovatel (
- 27. únor 1902)

Hlavy státu

- Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1968年 ko:1968년 simple:1968

1970

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1965 1966 1967 1968 1969 - 1970 - 1971 1972 1973 1974 1975 ----

Události

Česko
- 4. prosince spadl Král smrků v Boubínském pralese
- vydáno „Poučení z krizového vývoje“
- Junák byl rozpuštěn
- zřízena CHKO Žďárské vrchy Svět
- 10. října nezávislost Fidži
- 15. prosince Veněra 7 přistála na Venuši
- Východnímu Pákistánu byla udělena autonomie, od r. 1971 – Bangladéš
- papež Pavel VI. stanovil věkovou hranici (80 let) pro účast biskupů v konklávy
- Island se zapojil do Evropského sdružení volného obchodu

Vědy a umění

- V dubnu oznámil Paul McCartney, že skupinu opouští Beatles ostatní členové jej následovali.
- Freddie Mercury založil skupinu Queen
- Heyerdahl dokázal, že plavba mezi Severní Amerikou a Karibikem je možná s použitím starověkých metod – doplul na člunu Ra II z papyru z Maroka do Barbadosu.
- objeven chemický prvek dubnium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. srpna Saša Gedeon, český filmový a televizní režisér
- 24. září Karel Janák, český filmový a televizní režisér

Úmrtí

Česko
- 22. září - Vojtěch Jarník, český matematik (
- 22. prosince 1897)
- 30. října - Alexandr Hořejší, český básník a překladatel (
- 26. únor 1901)
- 28. listopadu - Jan Drda, český prozaik a dramatik Svět
- 2. února - Bertrand Russell, anglický matematik (
- 18. května 1872)
- 9. listopadu - Charles de Gaulle, francouzský politik a voják (
- 22. listopad 1890)
- 25. září - Erich Maria Remarque, německý spisovatel (
- 22. červen 1898)
- Richard Bergman, rakouský od r. 1939 anglický stolní tenista (
- 1919)

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století als:1970 ja:1970年 ko:1970년 simple:1970

1971

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1966 1967 1968 1969 1970 - 1971 - 1972 1973 1974 1975 1976 ----

Události

Česko
- květen Gustáv Husák prvním tajemníkem KSČ
- 12. července byl uveden do provozu první úsek dálnice D1 Svět
- únor - švýcarské ženy získaly volební a hlasovací právo
- 3. září Katar vyhlásil nezávislost
- 1. světový romský sjezd; Londýn
- Dom Mintoff se stam předsedou vlády; Malta
- Čína se stala členem OSN
- Mezinárodní železniční unie zavedla nové značení lokomotiv
- USA (v souvislosti s válkou ve Vietnamu) zrušily volnou směnitelnost dolaru
- Nigérie vstoupila do Organizace zemí vyvážejících ropu
- Austrálie vstoupila do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
- Manáma se stala hlavním městem Bahrajnu

Vědy a umění

- byla publikována první verze Pascalu (programovací jazyk)

Nobelova cena

Narození

Česko
- 28. leden – Martina Kociánová, česká moderátorka a sopranistka Svět
- 27. březen– David Coulthard, skotský automobilový závodník
- 12. dubna – Shannen Doherty, americká herečka

Úmrtí

Česko
- 1. března František Hrubín, český spisovatel (
- 17. září 1910)
- 16. listopadu Josef Kainar, český básník (
- 29. červen 1917)
- 11. prosince Karel Konrád, český spisovatel (
- 28. března 1899) Svět

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1971年 ko:1971년 simple:1971 th:พ.ศ. 2514

1972

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1967 1968 1969 1970 1971 - 1972 - 1973 1974 1975 1976 1977 ----

Události

Česko Svět
- 2. březen - Pionner 10 odstartoval k Jupiteru
- 15. červen - 200 km západně od Galapág se po útoku kosatek dravých potopila jachta Lucette
- 22. července Veněra 8 přistála na Venuši
- založena společnost SAP
- zákaz DDT v USA
- končí Program Apollo; USA
- nalezen diamant Hvězda Sierry Leone; Sierra Leone
- Grónsko a Dánsko se staly členy Evropského společenství
- v Maastrichtu bylo uvedeno do provozu první mezinárodní středisko řízení horního letového provozu (UAC, Upper Area Control Centre)
- Mezinárodní rok knihy (International year of the book)

Vědy a umění

- ARPANET rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů, použit protokol NCP (Network Control Protocol). Zahájení používání elektronické pošty, zaveden zavináč

Nobelova cena

Narození

Česko
- 15. února Jaromír Jágr v Kladně, český hokejista Svět
- 6. září China Miéville, britský spisovatel fantasy
- 17. října Eminem, americký hip hopový zpěvák

Úmrtí

Česko
- 7. března Jan Weiss, český spisovatel (
- 10. května 1892)
- 17. října František Gel, český novinář (
- 18. září 1901) Svět
- 12. června Saul Alinsky, americký organizátor občanské společnosti a teoretik aktivismu (
- 30. ledna 1909)

Hlava státu

- Československo
- Ludvík Svoboda
- Papež
- Pavel VI.
- SSSR
- Leonid Iljič Brežněv
- USA
- Richard Nixon Kategorie:20. století ja:1972年 ko:1972년 simple:1972

Eduard Hofman

Eduard Hofman (16. květen 1914, Krakov – 11. červen 1987, Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých tvůrců animovaných filmů zejména pro děti. Vystudoval architekturu na ČVUT. Inicioval vznik studia Bratři v triku. Jeho prvním celovečerním filmem bylo známé Stvoření světa z roku 1950. Vytvořil mimo jiné pana Vajíčko. Kromě režie animovaných filmů se věnoval hraným filmům a knižní grafice.

Filmografie

Úplný výčet krátkých i dlouhých filmů, které E. Hofman vytvořil, by dosahoval k počtu tří set. Jeho tvůrčím krédem byla ekranizace kvalitní dětské literatury a oživování ilustrací předních českých výtvarníků. Typickým příkladem bylo Devatero pohádek, vycházející z literární předlohy Karla Čapka a kreseb jeho bratra Josefa. Ze svých filmů měl Eduard Hofman nejraději Andělský kabát.
- 1945 Zasadil dědek řepu
- 1946 Pérák a SS
- 1946 Zvířátka a petrovští
- 1948 Andělský kabát
- 1950 Stvoření světa
- 1950–1951 Povídání o pejskovi a kočičce
- 1951 O pyšné noční košilce
- 1951 O panence, která tence plakala
- 1959 Tucet mých tatínků
- 1961 Lidé za kamerou
- 1961 Pošťácká pohádka
- 1963 Doktorská pohádka
- 1967 Klapzubova jedenáctka (hraný)
- 1982 Fair Play
- 1985 Pohádky o mašinkách (série večerníčků)
- 1987 Z řeckých bájí Hofman, Eduard Hofman, Eduard Hofman, Eduard Hofman, Eduard

Pan Vajíčko

Pan Vajíčko je oblíbená animovaná postavička, která za komunismu oddělovala v Československé televizi reklamy od ostatních pořadů a také jednotlivé reklamy od sebe. Vytvořil jej animátor Eduard Hofman v roce 1967. Objevoval se na obrazovkách přes dvacet let, zmizel až po revoluci v roce 1989.

Vývoj postavičky

Koncem šedesátých let, jako důsledek uvolnění politických poměrů v zemi, došlo ve vysílání Československé televize i na reklamu. Praxe záhy ukázala, že je třeba reklamu od ostatních pořadů oddělit jasněji než jen optickým trikem. Animátoři vytvořili z několika bílých čar na černém pozadí postavičku vejčitého tvaru, která se snášela shůry na balóncích s písmeny REKLAMA (do začátku 70. let TV TIPY). Na jejím základě o něco později vznikly i dvousekundové předěly, které se vkládaly mezi jednotlivé šoty. A protože animátoři nechtěli mít všechny předěly stejné, postavička se v průběhu let pouštěla do nejrůznějších činností a vzniklo přes pět stovek šotů. Inspirací k nim byly často také reakce diváků. V květnu, měsíci lásky, se na obrazovce objevila i podobná ženská postavička, které se pan Vajíčko dvořil. Jméno mu dali spontánně sami televizní diváci. V průběhu let se stal úsměvným symbolem, a jako takový přežil v myslích lidí i pád komunistického režimu i rozdělení Československé televize.

Autorská práva

V revoluční době roku 1989 se ztratily i smlouvy o autorských právech na pana Vajíčka a dlouho nebylo známo ani jméno autora. Proto nebylo možné tento symbol legálně používat. V současnosti Česká televize jedná s dědici autorských práv o nové smlouvě. Možná se tím pro pana Vajíčka otevřou nové možnosti. Kategorie:Televizní pořady

2. leden

2. leden je druhý den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 363 dní (364 v přestupném roce). Svátek slaví Karina.

Události

Česko
- Svět
- 1959 - sonda Luna 1 provedla první průlet okolo Měsíce
- 1962 - Trevor Taylor na voze Lotus zvítězil v Grand Prix Cape
- 1967 - Pedro Rodriguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR

Narození

Česko
- Svět
- 1920 - Isaac Asimov
- 1957 - Beppe Gabbiani italský automobilový závodník

Úmrtí

Česko
- Svět
-

Svátky

Česko
- Karina Svět
-

Viz také:

- 1. leden 3. leden - kalendář Kategorie:leden ja:1月2日 ko:1월 2일 simple:January 2

Antigua a Barbuda

Antigua a Barbuda leží na třech ostrovech (Antigua 279,6 km², Barbuda 160,5 km² a Redonda 1,5 km²) v Malých Antilách. Pobřeží na východě Atlantiku a na západě Karibského moře je dlouhé 153 km.
- Administrativní dělení: 6 farních okrsků (na ostrově Antigua) a 2 dependence (ostrovy Barbuda a Redonda)
- Velká města: Sanit John's (36 000), Codrington (1 200), English Harbour (1 000)
- Nejníže položené místo: hladina Atlantiku - 0 m. n. m.
- Nejvýše položené místo: Boggy Peak 402 m. n. m. ----

Historie

V roce 1493 objevil Antiguu Kryštof Kolumbus. V r. 1620 ostrov zabrali Španělé, ale už v roce 1632 ho obsadili Britové a po krátkém období francouzské okupace zde bylo ustanoveno v roce 1667 britské panství. Na jižním pobřeží Antiguy vznikl v roce 1764 vojenský přístav English Harbour jako základna pro britskou karibskou flotilu. Otroctví, využívané pěstováním cukrové třtiny, bylo zrušeno v roce 1834. V únoru 1967 získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie a 1. 11. 1981 vyhlásila nezávislost pod názvem Antigua a Barbuda. V 80. letech se prohloubila na Barbudě nespokojenost s ústřední vládou pro omezenou účast na rozhodnutích, která se týkají ostrovů. Barbuda usiluje o status nezávislosti.

Politika

Antigua a Barbuda je členem Commonwealthu, hlavou státu je královna Alžběta II., kterou zastupuje generální guvernér. Výkonná moc je v rukou předsedy vlády. Tím je obvykle předseda strany, která vyhrála volby do Sněmovny reprezentantů (18 členů), konané každých 5 let. Druhá komora parlamentu, Senát, má 17 členů, jmenovaných generálním guvernérem. Antigua a Barbuda je členem Karbiského společenství (CARICOM).

Administrativní rozdělení

6 farních okrsků (parish, mn. č. parishes): 2 dependence (dependency, mn. č. dependencies): Barbuda a Redonda

Přírodní podmínky

Antigua a Barbuda se rozprostírá na třech ostrovech, největším Antigue, 100 km vzdálené Barbudě a neobydleném skalnatém ostrově Redonda. Na severu ostrova Antigua se do výšky 100 m. n. m. zvedá silně rozčleněná vápencová tabule a na jihu zbytek denudované sopky. Zarovnaný povrch Barbudy utvářejí koralové vápence. Do 300 m. n. m. se zvedající skály ostrova Redonda mají sopečný původ. Antigua je největším ze Závětrných ostrovů. Ostrovy mají teplé, tropické klima s vyrovnanými teplotami po celý rok.

Ekonomika

Turistika stále zajišťuje více než polovinu HDP. Nízký počet turistů od roku 2000 zpomalil ekonomiku a znamenal napjatější státní rozpočet. Zemědělská produkce je zaměřena na domácí trh a je omezena malými zásobami vody na ostrovech a nedostatkem pracovních sil, které pracují raději za vyšší platy v turismu nebo na stavbách. Průmyslová výroba je zaměřena na montáž na vývoz a řemeslnou výrobu; hlavními produkty jsou lůžkoviny a elektronické součástky.

Obyvatelstvo

Většina obyvatel jsou potomci otroků, dovezených, aby pracovali na plantážích cukrové třtiny, ale jsou tu také skupiny Evropanů, hlavně z Velké Británie a Portugalska. Přestože je úředním jazykem angličtina, ale většina obyvatel mluví směsicí angličtiny, místních jazyků a nějakého dalšího evropského jazyka. Téměř všichni obyvatelé jsou křesťané s největším zastoupením anglikánské církve. Míra negramotnosti se pohybuje kolem 5 %, úroveň vzdělání je v porovnání s jinými karibskými státy poměrně vysoká.

Podívejte se též na

- Střední Amerika
- Zeměpis Kategorie:Antigua a Barbuda Kategorie:Britské kolonie ja:アンティグア・バーブーダ ko:앤티가 바부다 ms:Antigua dan Barbuda simple:Antigua and Barbuda zh-min-nan:Antigua kap Barbuda

Řecko

Řecko je země ležící v jižní Evropě na jihu Balkánského poloostrova a na Korintském poloostrově.

Přírodní poměry a poloha

Řecko na severu hraničí s Albánií (282 km), Makedonií (246 km) a Bulharskem (494 km) a na východě s Tureckem (206 km). Mezi Řeckem a Tureckem leží Egejské moře, ze západu Řecko omývá Jónské moře a z jihu Středozemní moře. Celková délka pobřeží je 13 676 km. K Řecku patří okolo dvou tisíc ostrovů a ostrůvků, které jsou převážně v Egejském moři. Z větších ostrovů stojí za zmínku především Kréta ve Středozemním moři. Řecko je členskou zemí Evropské unie a NATO. Země se skládá z rozsáhlé pevninské části na jižním konci Balkánu, Peloponésského poloostrova (odděleného od pevniny Korintskou úžinou) a početných ostrovů (okolo 3 000) včetně Kréty, Rhodosu, Euboea nebo Dodekanés či Kykladů v Egejském moři a také z ostrovů v Jónském moři. Řecko má více než 15 000 kilometrů pobřeží a pozemní hranice dlouhé 1 160 kilometrů. Okolo 80 % země je tvořeno horami nebo kopci, což Řecko činí jednou z nejhornatějších zemí Evropy. Západní Řecko zahrnuje jezera a mokřady. Centrální horstvo Pindus má nejvyšší bod o výšce 2 636 metrů nad mořem. Pindus může být také označen za prodloužení Dinárských Alp. Horské pásmo pokračuje prostřednictvím Peloponésu, ostrovů Kythera a Antikythera a končí na ostrově Kréta. (Ostrovy v Egejském moři jsou ve skutečnosti vrcholy podvodních hor, které kdysi byly prodloužením pevniny). Střední a západní část Řecka zahrnuje vysoké strmé vrcholy přerušované mnoha kaňony a ostatními krasovými útvary včetně roklin Meteory a Vikos. Hora Olymp je nejvyšším bodem Řecka ve výšce 2 919 metrů nad mořem. Stejně tak je severní Řecko tvořeno dalším pohořím – Rodopy, nacházejícími se ve východní Makedonii a Thrákii. Toto území je pokryto rozsáhlými a hustými lesy jako například známá Dadia.

Název

Názvy Řecka ve světových jazycích mají tři různé původy, z latinského Graecus, které podle Aristotela bylo starověkým názvem Řeků. Dále Jónsko z řeckého toponymu Iónía a třetí podobou je Héllas podle mýtické předkyně Řeků Heleny. Jediný jazyk, který se odlišuje je gruzínština, kde se Řekům říká Berdzeni podle gruzínského slova "brdzeni" – moudrý.

Historie

Pravěk a Antika

Pobřeží Řecka u Egejského moře bylo místem vzestupu první civilizace v Evropě (jmenovitě Minóané a Mykéňané), poté následovala Temná doba až do roku 800 př. n. l. , kdy začala nová éra řeckých městských států, které získávaly kolonie po celém Středozemí. Po éře impéria Alexandra Velikého přišlo období, kdy řecká kultura stala základem helénské civilizace.

Nadvláda Římanů a Středověk

Vojensky Řecko sláblo natolik, že se muselo po čase podřídit Římu – stalo se tak v roce 168 př. n. l. , přesto v mnoha směrech si spíše řecká kultura podmanila život Římanů. Řecko se stalo provincií Římského impéria, ale řecká kultura stále dominovala východnímu Středozemí. Když se říše konečně rozdělilo napůl, Východořímská říše, známá později jako Byzantská říše, se soustředila okolo Konstatinopole (tehdy známé jako Byzantium), zůstala v jádru řecká, zahrnujíce samotné Řecko. Od 4. do 15. století Byzantská říše přežila jedenáct století útoků ze severu, západu a východu, až se Konstantinopol konečně 29. května 1453 ocitla pod nadvládou Osmanské říše. Stalo se tak tím, že padl poslední císař z dynastie Paleologů, Konstantin XI. Zbytek Řecka byl postupně podmaňován Osmany během 15. století.

Nadvláda Osmanů (Turků)

Zatímco Osmané dokončovali dobytí pevninské části Řecka, odehrály se dvě migrace Řeků. První stěhování zahrnovalo přesunutí řecké inteligence do západní Evropy, ze strachu před Turky, a přispělo k nástupu renesance. Druhé stěhování Řeků bylo opuštění plání řeckého poloostrova a znovuosídlení se v horách. Osmané nebyli schopní vytvořit stálou vojenskou a administrativní přítomnost v těchto horských oblastech. Výsledkem bylo to, že některé řecké horské klany na poloostrově stejně jako na některých ostrovech, si udržely statut nezávislosti. Koncem 16. století až do 17. století se Řekové začali stěhovat zpět na planiny a do měst, která se tak postupně začala rozšiřovat. Systém milletu (turecký termín označující právní ochranu náboženské menšiny) přispěl k etnické soudržnosti mezi ortodoxními Řeky tím, že izoloval různé lidi uvnitř Osmanské říše s jiným vyznáním. Ortodoxní církev, náboženská instituce se silným národním charakterem, pomohla Řekům ze všech území poloostrova (tj. hor, planin a ostrovů) zachovat si jejich etnické, kulturní a jazykové dědictví po léta osmanské nadvlády (a to přestože tehdy se této církvi ještě neříkalo řecká; ta byla založena až po osvobození). Řekové, kteří zůstali na planinách během osmanské okupace, byli buď křesťané vypořádávající se s břemenem cizí nadvlády nebo do značné míry krypto-křesťané (řečtí muslimové, kteří byli tajnými vyznavači ortodoxní víry), aby se vyhnuli vysokému zdanění. Řekové, kteří konvertovali k Islámu a nebyli krypto-křesťany, se stali v očích ortodoxních Řeků Turky. Nebyli zde žádní řečtí muslimové ani křesťanští Turci. Výsledkem bylo, že vyznání hrálo neodlučitelnou roli ve utváření moderních řeckých a dalších post-osmanských národních identit.

Vznik současného řeckého státu

Řecko získalo nezávislost na Osmanské říši v roce 1829. Během druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století Řecko postupně připojovalo sousední ostrovy s řecky mluvícím obyvatelstvem. V první světové válce Řecko hodně získalo, hlavně sever - dnešní Makedonské provicie. Přesto ale ztratilo jakýkoliv kulturní vliv v Anatolii, anatolští Řekové byli přesídleni na západ, stejně jako Turci žijící v Řecku byli vystěhováni do později vzniklé Turecké republiky. Téměř 500 let trvající okupace zapříčila dnešní nenávist Řeků ke všemu tureckému. Po porážce komunisty organizovaného povstání v roce 1949 se Řecko orientovalo na západní demokracie a v roce 1952 se stalo členem NATO. V letech 1967 – 1974 bylo Řecko vojenskou diktaturou, ve které bylo mnoho politických svobod omezeno a řecký král byl donucen opustit zemi. Demokratické volby v roce 1974 spolu s referendem ukončily období vojenské diktatury a zrušily monarchii. Řecko se na základě výsledků referenda stalo parlamentní demokracií. V roce 1981 se Řecko stalo členem evropských společenství. Problematická historie se projevila i v národním sloganu – Svoboda nebo smrt.

Politika

Ústava z roku 1975 zahrnuje rozsáhlé specifické záruky občanských svobod. Prezident republiky, volený poměrnou většinou parlamentu na dobu 5 let, je formálně hlavou státu. Přesto se však jedná o premiéra a vládu, kteří hrají ústřední roli v politickém vývoji, zatímco prezident provádí velmi omezené vládní funkce, vedle slavnostních povinností. Řekové volí 300 členů zemského jednokomorového parlamentu tajným hlasováním na maximálně 4 roky, ale volby se mohou opakovat v mnohem kratších intervalech. Řecko používá komplexní posílený volební systém poměrného zastoupení, který znevýhodňuje drobné strany a zajisťuje, že strana, která zvítězí v národních volbách, získá většinu křesel. Aby strana získala zastoupení, musí získat v národních volbách alespoň 3 procenta hlasů. Řecká parlamentní politika je založena na principu “dedilomeni” – prohlášené důvěře parlamentu a premiérovi a jejich administrativě. To znamená, že prezident republiky je vázán jmenovat premiérem osobu, která bude schválena většinou členů parlamentu (tj. 151 hlasy). Se současným volebním systémem je zvolen za premiéra ten, kdo je to vůdce strany která získala většinu hlasu v parlamentních volbách. Administrativa může kdykoliv požadovat “volbu důvěry”; naopak určitý počet členů parlamentu může požadovat uskutečnění “volby nedůvěry”. Obě se vyskytují vzácně s většinou předvídatelnými výsledky, jelikož volby za stranickou linií se uskutečňují velmi zřídka.

Administrativní rozdělení

13 krajů rozdělených do 51 prefektur (nomoi; jednotné číslo: nomos) a 1 autonomní region
- : Agion Oros
- (Mt. Athos), Achaia, Aitolia kai Akarmania, Argolis, Arkadia, Arta, Attiki, Chalkidiki, Chanion, Chios, Dodekanisos, Drama, Evros, Evrytania, Evvoia, Florina, Fokidos, Fthiotis, Grevena, Ileia, Imathia, Ioannina, Irakleion, Karditsa, Kastoria, Kavala, Kefallinia, Kerkyra, Kilkis, Korinthia, Kozani, Kyklades, Lakonia, Larisa, Lasithi, Lefkas, Lesvos, Magnisia, Messinia, Pella, Pieria, Preveza, Rethynnis, Rodopi, Samos, Serrai, Thesprotia, Thessaloniki, Trikala, Voiotia, Xanthi, Zakynthos

Příroda

Krajina

Planiny se nacházejí hlavně ve východní Thesálii, střední Makedonii a Thrákii. Řecké klima je rozdělené na tři dobře definovatelné třídy – přímořské, horské a mírné. První zahrnuje mírné vlhké zimy a horká suchá léta. Zimní teploty vzácně dosahují extrémů, přestože příležitostně může sněžit I v Aténách, na Kykladech nebo Krétě. Horské se nachází hlavně v západním Řecku (Epirus, střední Řecko, Thesálie, západní Makedonie stejně jako ve středních částech Peloponésu jako je Achaea, Arkádie a části Lakónie, která s Alpami přímo sousedí). Konečně mírné pásmo se nachází ve střední a východní Makedonii, dále v Thrákii na místech jako jsou Komotini, Xanthi a severní Evros; s chladnými a sychravými zimami a horkými suchými léty. Stojí za zmínku, že Atény jsou umístěny na přechodovém území mezi přímořským a horským klimatem, což má za následek, že když se nacházíte v jižních čtvrtích, klima je přímořské, zatímco v severních čtvrtích je horské.

Fauna a flóra

Okolo 50% řeckého území je pokryto lesy s bohatě rozličnou vegetací, která se rozpíná od horských jehličnanů až k přímořskému typu vegetace. Řecké lesy jsou domovem posledním hnědým medvědům a rysům v západní Evropě stejně jako dalším druhům, jakými jsou mimo jiné například vlci, srnci, divoké kozy, lišky a divoká prasata. V moři kolem Řecka žijí tuleni, mořské želvy a další vzácní mořští živočichové.

Ekonomika

Řecko má smíšenou kapitalistickou ekonomiku s veřejným sektorem zodpovídající za asi polovinu HDP. Cestovní ruch je velmi podstatný, poskytuje vysokou část HDP a příjmy ze směnárenství. Řecko také platí za světového hráče v oblasti lodní přepravy (první v kategorii počtu vlastněných lodí a třetí v počtu lodí registravaných na vlajku). Řecko je předním příjemcem pomoci Evropské unie (rovnající se 2,4% jeho HDP). Vývoz vyráběného zboží včetně telefonního vybavení a softwaru, potravin a paliv zodpovídá za velkou část zbytku řeckých příjmů. Za posledních pár let se ekonomika stabilně zlepšovala tím, jak vláda zpřísňovala rozpočtovou politiku v přípravě na vstup Řecka do Eurozóny 1. 1. 2001. Průměrný příjem na hlavu byl v roce 2004 odhadován na 22 000 USD (550 000 Kč, měsíčně 46 000 Kč). Řecko má expandující sektor služeb a telekomunikačního průmyslu a stalo se jedním z největších investorů v související oblasti. Nejen to, Řecko nyní figuruje jako dovozce pracovní síly a zahraničních pracovníků (hlavně z východní Evropy, středovýchodní Evropy, Pakistánu a Afriky). Lidé z těchto oblastí nyní tvoří 10% celkového počtu obyvatel. Hlavní problémy, kterým země nyní čelí, jsou snížení nezaměstnanosti, privatizace několika státních podniků, reformy socialního zabezpečení, přepracování daňového systému, minimalizace byrokratické neefektivnosti. Předpovědi předvídaly v roce 2004 ekonomický růst o 4 až 4,5%. Hlavním problémem nadále zůstává snížení vládního deficitu, který v současnosti činí téměř dvojnásobek 3%ního přípustného limitu Eurozóny. Nová konzervativní vláda odhalila Eurostatu, že předešle poskytnuté hodnoty, které byly základem řeckého vstupu do Eurozóny, byly nepravdivé. Po dohodě dala Evropská unie Řecku dva roky (rozpočty na rok 2005 a 2006), aby dostalo svoji ekonomiku do pořádku v souladu s Evropským paktem stability. “Banka Řecka”, nyní pobočka Evropské centrální banky, funguje jako národní centrální banka. Nejedná se o banku totožnou s “Národní bankou Řecka”, která je pouze komerční bankou.

Demografické údaje

Počet obyvatel je okolo 11,5 milionů (Atény okolo 800 tisíc obyvatel). Většina obyvatel (98%) vyznává řecké ortodoxní náboženství, jen asi 1,3% patří islámu. Úředním jazykem v Řecku je řečtina. Podle studie z ledna 2003 má Řecko 11.018.000 obyvatel (trvalých). Z těch žije 58,8% na městských územích, přičemž jen 28,4% žije ve venkovských oblastech. Obyvatelstvo dvou největších Řeckých měst – Atén a Thessaloniki – dosahuje počtu 5 miliónů, téměř 4 milióny v Aténách, zatímco v Thessaloniki je to mírně přes 1 milión. Přestože celkový počet obyvatel pokračuje v růstu, Řecko čelí vážnému demografickému problému. V roce 2002 poprvé v historii moderního Řecka byl počet narození přesažen počtem úmrtí. Řecké sčítání lidu z roku 2001 zaznamenalo 10.930.000 obyvatel, z nichž 760.000 bylo původu jiného než řeckého. Z tohoto důvodu se výše zmíněný průzkum trendem silně odlišuje od průzkumu uskutečněného pouze o dva roky dříve a následně vykazuje také negativní růst populace. Řecko má mnoho rozličných jazykové a kulturně národnostních menšin. Neúplný výčet by zahrnoval Pomaky a různé skupiny Rómů. Taktéž zde existuje množství náboženských menšin, včetně muslimů v západní Thrákii, tvořících většinu místních obyvatel a vytvářejíc tak druhou nejpočetnější skupinu.

Přistěhovalectví

Podle statistických údajů o přistěhovalcích v Řecku se odhaduje, že v Řecku žije 1,15 miliónu přistěhovalců, z nichž 60 – 65% přišlo z Albánie, přičemž asi 200.000 z nich bylo zadokumentováno jako příslušníci řecké národnostní skupiny nebo “homogeneis”. Dalšími většími národnostmi jsou podle údajů o povolení k pobytu Bulhaři (67.000), Rumuni (29.000), Ukrajinci (23.000), Pákistánci (17.000) a Gruzijci (15.000), přestože je zde hlášeno přes více než 180 různých národností. Právní status přistěhovalce byl během 90. let 20. století velmi nejasný (stejně jako po celé jižní Evropě) a to spolu s velkým počtem ilegálních přistěhovalců vedlo od roku 1997 k uskutečnění 3 legalizačních programů nařízených řeckým státem (čtvrtý probíhá nyní v roce 2005). V 90. letech imigrovalo do Řecka několik prominentních řeckých sportovců jako etničtí přistěhovalci z Albánie a Gruzie, včetně legendárních vzpěračů Pyrrose Dimase a Kakhiho Kakhiashviliho. Přistěhovalectví je v Řecku, stejně jako v mnoha jiných zemích Evropské unie, kontroverzní zaležitostí. Průzkum Centra Evropského unie pro monitorování rasismu a xenofobie, oficiální agentury Evropské unie studující přístupy související s rasou a národností v EU, z roku 2003 zjistil, že Řekové mají větší negativní přístup vůči mnohonárodnosti než jacíkoliv jiní lidé ve státech EU a mnohem více než ostatní občané EU také upřednostňují o navrácení do vlasti nezaměstnaných legálních přistěhovalců. Přesto Řekové mají mírnější vztah než ostatní členové EU k tomu, zda by měli mít legální přistěhovalci stejnou právní ochranu jako rodilí Řekové a zda by se měli podřídit místním zákonům a konvencím. V roce 2005 vláda navrhla další zákon o přistěhovalectví se záměrem zefektivnit imigrační procedury a minimalizovat rozsáhlé byrokratické problémy, které se táhly od roku 1991. Po francouzských občanských nepokojích vůdce opoziční strany „Pasok“ navrhl lepší řízení integrace přistěhovalců a to hlavně v místním volebním právu. Tento přístup byl vřele uvítán vládou. Přesto několik veřejných průzkumů v té době prokázalo veřejné znepokojení nad všeobecným vlivem přistěhovalců v řecké společnosti. Zda bude vládní směr zrychlení sociálního zařazení mezi veřejností populární je zatím stále nejasné.

Náboženství

Ještě před nadvládou Osmanů bylo Řecko součástí Byzantské říše. Státní, stejně jako náboženské centrum říše, bylo Konstantinem I. přesunuto do Konstantinopole (dnešní Istanbul). Od Konstantinových časů se ortodoxní křesťanská víra úspěšně rozvíjela a rozšiřovala do východní Evropy. Dokonce i pod nadvládou Turků a po opakovaných pokusech o převrácení na svou víru Jezuity a poté Protestanty, ortodoxní křesťanství přežívalo a vzkvétalo. Úloha ortodoxní církve v oblasti udržování řecké etnické a kulturní identity během 400 let Osmanské nadvlády posílila pouto mezi náboženstvím a vládou. Většina Řeků i mnoho z těch, kteří nebyli stoupenci křesťanství, uctívají a respektují ortodoxní křesťanskou víru, chodí do kostela a slaví hlavní svátky, a jsou citově spjati s ortodoxním křesťanstvím jako se svou národní vírou. Řecká ústava odráží tento vztah tím, že zaručuje absolutní svobodu vyznání, zatímco definuje “převládající náboženství” Řecka jako východní ortodoxní církev Ježíšovu. V praxi je ortodoxní církev a světský stav jsou vzájemně blízce spjati. Společný souhlas je potřebný pro stavbu kostelů a církev také zablokovala v Aténách stavbu míst uctívání jiných církví. Kněží přijímají plat od státu. Prezident republiky přísahá na Bibli svatou a ortodoxnímu křesťanství je dáváno přednostní místo v náboženských předmětech v prvotním vzdělávání. Církvi také bylo umožněno udržet si své rozsáhlé portfolio finančního majetku vyňatého z daňové a rozpočtové evidence. V lednu 2005 vyšla najevo série vysoce publikovaných korupčních skandálů zahrnující vysoce postavené představitele církve, která vedla k mnoha požadavkům, i ze strany nevěřících Řeků, na dokončení rozdělení církve a státu a větší kontrolu církevního majetku. Většina Řeků (95 – 98%) je alespoň formálními členy východní ortodoxní církve, ačkoliv zachovávání náboženských tradic v posledních letech klesá. Řečtí muslimové tvoří okolo 1,3% populace a žijí převážně v Thrákii. V Řecko je také pár římsko-katolíků, hlavně ve městě Patras, v souostroví Kyklad na ostrovech Syros, Paros a Naxos, nějací protestanté a Židé hlavně v Thessaloniki, (které bylo kdysi důležitým židovským městem až do holokaustu). Určité skupiny v Řecku se také snažily oživit helénismus, staré řecké pohanské náboženství. Malá část Řecka, hora Athos, je považována řeckou ústavou za autonomní republiku, ačkoliv zahraniční vztahy přesto zůstávají výsadou řeckého státu. Duchovně je hora Athos pod patriarchátem Konstantinopole a proto je ve spojení se všemi kláštery na hoře Athos a s ortodoxní církví zastoupenou v mnoha zemích. Jeden klášter se nedávnou odloučil a vytvořil zcela nezávislé schisma na Svaté hoře – Klášter Esphygmenou. Esphygmenou se skládá ze 117 fanatických mnichů, kteří tvrdohlavě oponují hlavě církve a už ji více neuznávají. Věří tomu, že jsou posledními zbylými opravdovými křesťany na světě a že ortodoxní se stali zkaženými, protože vedou s ostatními vírami dialog. Také mají výhrady vůči patriarchovi Athenagorasovi, který v 60. letech 20. století, zvyšoval nevoli k římsko-katolické církvi. Židé byli v Řecku přítomni posledních 2.000 let. Nejstarší zmínka o řeckých Židech je nápis, datovaný asi 300-250 let před naším letopočtem nalezený v Oroposu, malém přímořském městě mezi Aténami a Boeotií, a cituje se v něm o “Moschosovi, synu Žida Moschiona”, který byl podle všeho otrokem. První řecká židovská populace se stala známou jako Romaniotové a jejich jazyk se stal známý pod názvem Jevanština (podle židovského slova pro Řecko “Javan”). Od 16. století a dále do budoucna, měla Salonica, město v severním Řecku, jednu z největších (tehdy převážně sefardických) židovských komunit na světě a také slušný základ rabínské tradice. Na ostrově Kréta hráli Židé důležitou roli v přepravních obchodech. Během 2. světové války, když bylo Řecko okupováno nacistickým Německem, bylo zavražděno 86% řeckých Židů při vpádu na Axis a přežila pouze menšina, přičemž většina z nich emigrovala do Izraele. Dnes je řecká židovská komunita odhadována na 4.500 lidí.

Podívejte se též na

- Zeměpis
- Evropa Category:Řecko Category:Balkán fiu-vro:Kriika ja:ギリシャ ko:그리스 ms:Yunani roa-rup:Gârţii simple:Greece th:ประเทศกรีซ zh-min-nan:Hi-lia̍p

23. květen

23. květen je 143. den roku podle gregoriánského kalendáře (144. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 222 dní.

Události

Česko
- 1618 – defenestrace v Praze. Svět
-

Narození

Česko
- 1925 – Jan Grossman, český divadelní režisér, literární a divadelní kritik († 10. února 1993) Svět
- 1917 – Edward Norton Lorenz, americký matematik a meteorolog

Úmrtí

Česko
- 2000 – Inka Zemánková, česká herečka (
- 5. srpna 1922) Svět
-

Svátky

Česko
- Vladimír Svět
- Mezinárodní den mléka

Viz také:

- 22. květen 24. květen – kalendář Kategorie:Květen ja:5月23日 ko:5월 23일 simple:May 23 th:23 พฤษภาคม

Izrael

Izrael je stát na Blízkém východě. Leží na východním pobřeží Středozemního moře. Sousedí se Sýrií, Libanonem, Egyptem, Jordánskem a Palestinským autonomním územím. Většina obyvatel jsou Izraelci (85%) a Arabové (14%). Izraelci jsou z 80% židé, dvacet procent jsou bezvěrci, tak zvaní sekulární Židé. Osoby různého etnického a náboženského původu mají různé postavení a liší se jejich práva a povinnosti, například služby v armádě.

Historie Izraele

Izrael vznikl na nátlak židovských osadníků v tehdejší Britské Palestině, když Británie stáhla svá vojska a umožnila vznik nezávislého státu v roce 1948. Ten byl krátce po svém vyhlášení uznán OSN a USA a po třech dnech i SSSR. Hned po vzniku byl napaden šesti arabskými státy. Izrael obsadil některá území původně přiřknutá arabskému státu a vybudoval silnou armádu. Od svého vzniku je permanentně ve válečném stavu s některým ze svých sousedů. V roce 1967 proběhla Šestidenní válka, kdy Izrael odvrátil útok Egypta pod vedením Gamála Násira a v roce 1979 s ním uzavřel mírovou smlouvu. Roku 1982 pak byl Egyptu vrácen Sinajský poloostrov. Od roku 1967 Izrael osídlil část Západního břehu Jordánu Židy (200 tisíc Židů), což dodnes způsobuje velké problémy. Následovala tak zvaná Jomkippurská válka. Izrael se také angažoval v občanské válce v Libanonu (1975-1990). Ještě letos (2005) je oficiálně ve válce se Sýrií a Libanonem. Na počátku 90. let začala země spolupracovat s Organizací pro osvobození Palestiny pod vedením Jásira Arafata, který za to získal Nobelovu cenu míru. Roku 1999 však mírový proces skončil novou vlnou násilí. V současné době staví Izrael zeď, jež má zabránit v pronikání teroristů na izraelské území. Haagský tribunál ji označil jako nelegální (ve smyslu mezinárodního práva), neboť na některých místech vede přes okupovaná území, které OSN nepovažuje za součást Izraele. V říjnu 2004 schválil izraelský parlament evakuaci a následnou likvidaci 25 židovských osad ležících na palestinském území. Jednalo se o všech 21 osad v tzv. pásmu Gazy a 4 menší osady na západním břehu Jordánu. Návrh prosadil i přes odpor některých ministrů předseda vlády Ariel Šaron. Samotná evakuace začala v srpnu 2005 a musela být zčásti násilná. Obytné domy byly následně zničeny, nad územím převzala oficiální kontrolu palestinská samospráva.

Hospodářství

Izrael je na okolní poměry velmi bohatý zemědělsko-průmyslový stát se silným bankovním sektorem. Z Genezaretského jezera je přiváděna voda do celé země, tak je umožněno zavlažování a kultivace pouště. Má vyspělé zemědělství. Nejdůležitějšími plodinami jsou zelenina,citrusové plody, olivy, tabák, vinná réva a obilí. Důležitý je také chov skotu, ovcí a koz. Charakteristickými typy zemědělského osídlení jsou kibuc a kvuca, mošav ovdin, mošav šitufi a mošava (vesnice). Průmysl je vybudován na rozsáhlém bohatství nerostných surovin např. sůl, fosfáty, nafta, měď, mangan a jiné rudy, slída apod. Nejvíce rozvinutý je chemický prům., energetika, zpracování diamantů, textilní, keramický, kožeřský, tabákový prům. Izrael se těší silné hospodářské a politické podpory ze strany USA.

Města

- Tel Aviv
- Jafo (přístav)
- Haifa
- Ašdod
- Rišon Lezhion
- Askalon
- Netanja
- Jeruzalém (Hlavní - sídlo Knessetu)
- Nazaret
- Eilat
- Beerševa
- Naháríja

Podívejte se také na

- Arabsko-izraelské války
- Palestina Kategorie:Izrael ja:イスラエル ko:이스라엘 ms:Israel simple:Israel zh-min-nan:Í-sek-lia̍t-kok

5. červen

5. červen je 156. den roku podle gregoriánského kalendáře (157. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 209 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1875 - Stanislav Kostka Neumann, český spisovatel († 28. června 1947) Svět
- 1723 - Adam Smith, skotský ekonom a filosof († 17. červenec 1790)
- 1879 - René Pottier francouzský cyklista
- 1898 - Federico García Lorca, španělský básník a dramatik († 19. srpen 1936)
- 1908 - Franco Rol, italský automobilový závodník
- 1912 - Ilona Massey, maďarská zpěvačka († 20. srpen 1974)

Úmrtí

Česko
- Svět
- 2004 - Ronald Wilson Reagan, americký herec a politik, prezident USA v letech 1981-1989.

Svátky

Česko
- Dobroslav Svět
- Světový den životního prostředí

Viz také:

- 4. červen 6. červen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červen ja:6月5日 ko:6월 5일 simple:June 5 th:5 มิถุนายน

Sýrie

Sýrie je stát v Asii. Jeho sousedy jsou Irák, Izrael, Jordánsko, Libanon, Turecko. Kategorie:Sýrie ko:시리아 ms:Syria ja:シリア simple:Syria

Organizace zemí vyvážejících ropu

Organizace zemí vyvážejících ropu (zkráceně OPEC z angl. Organization of the Petroleum Exporting Countries) je mezivládní organizace sdružující 11 zemí exportujících ropu. OPEC koordinuje ekonomickou politiku členských zemí, a to zejména v oblasti vyjednávání s ropnými společnostmi ohledně objemu produkce a cen ropy. Sídlo organizace je ve Vídni. OPEC založilo na konferenci v Bagdádu dne 14. září 1960 pět zemí, jejichž export ropy výrazně převyšoval domácí spotřebu. V lednu 1961 byly v Caracasu přijaty stanovy OPEC. Zakládající země vytvořily kartel určující objem a cenu exportované ropy, zejména pomocí zavedení těžebních kvót. Členské země OPEC dnes kontrolují 75 % veškerých světových ropných zásob, v celosvětovém měřítku zajišťují jednu třetinu veškeré ropné produkce a celou polovinu z objemu vývozu ropy. Kartel organizace byl během své historie úspěšný - dokázal členským zemím zajistit ohromné zisky ze vzrůstajících cen ropy (ty se od založení organizace několikanásobně zvýšily). Nejvyšším orgánem organizace je konference zástupců členských zemí, na které se projednávají otázky vztahů zemí OPEC s politickými a ekonomickými partnery, pro nadcházející období se určují denní kvóty těžby a cena exportované ropy. Konference dále volí radu guvernérů, do které je z každé členské země vyslán jeden zástupce. Přijmutí jakéhokoliv rozhodnutí je na konferenci velmi obtížné, důvodem je potřeba jednomyslného usnesení. Konference se schází alespoň dvakrát ročně. Mezi další orgány OPEC patří generální sekretariát v čele s generálním tajemníkem a hospodářská komise. V roce 2004 OPEC připustil, že členské země mírně překročily svou těžební kapacitu. Tím organizace postupně ztrácí vliv na celosvětový objem produkce a ceny. V souvislosti s tímto se uvnitř organizace začínají projevovat výraznější rozpory.

Členské země

- Alžírsko (od 1969)
- Indonésie (od 1962)
- Irák (zakládající člen)
- Írán (zakládající člen)
- Katar (od 1961)
- Kuvajt (zakládající člen)
- Libye (od 1962)
- Nigérie (od 1971)
- Saúdská Arábie (zakládající člen)
- Spojené arabské emiráty (od 1967)
- Venezuela (zakládající člen)

Bývalé členské země

- Ekvádor (od 1973 do 1992)
- Gabon (od 1975 do 1994)

Externí odkazy

- [http://www.opec.org/ www.opec.org] Kategorie:Mezinárodní spolupráce ja:石油輸出国機構 ko:석유 수출국 기구

Tom a Jerry

Tom a Jerry je americký animovaný seriál se 161 díly, natočený v letech 1940 až 1967. Tom je kočka, která neustále honí myš Jerryho, který na oplátku dělá kocourovi naschvály. Autorská práva vlastní MGM. Jednotlivé díly natočili William Hanna a Joseph Barbera.

Některé díly

- Kachňátko (Little Quacker) – 7. ledna 1950
- Večírek (Saturday Evening Puss) – 19. ledna 1950
- Texas Tom – 11. března 1950
- Jerry a lev (Jerry And The Lion) – 8. dubna 1950
- V poslední vteřině (Safety Second) – 1. července 1950
- Dirigenti (Tom And Jerry In The Hollywood Bowl) – 16. září 1950
- Ukřivděná kočka (The Framed Cat) – 21. října 1950
- Na kulečníku (Cue Ball Cat) – 25. listopadu 1950
- Jerryho bratranec (Jerry's Cousin) – 7. dubna 1951

Zajímavost

Jelikož kreslíři společnosti MGM nebyli dostatečně výkonní, společnost zadávala zakázky na výrobu dílů dalším společnostem. V letech 1961-62 mezi ně patřil Rembrandt Films Williama L. Snydera, který působil v Praze, a na výrobě se podíleli čeští kreslíři ze společnosti Bratři v triku. Celkem vytvořili 13 epizod, které však bývají hodnoceny jako méně podařené.

Externí odkazy

- [http://www.volny.cz/romanam/parts.htm Seznam všech dílů] Kategorie:Animované seriály ja:トムとジェリー

Porta

Porta je soutěžní hudební festival, původně "Celostátní festival country western music". Byl založen v roce 1967 v Ústí nad Labem. Název festivalu je inspirován jménem údolí Labe v místech, kde prochází Českým středohořím a kterému se říká Porta Bohemica - Brána Čech. Festival se skládá ze soutěžních oblastních a krajských kol, z nichž postupují vítězové do celostátního finále. Soutěž dává příležitost především začínajícím skupinám a je určena pro žánry trampská píseň, folk a country. V půběhu několika desetiletí Portou prošla celá řada dnes známých skupin a osobností.

Motto

Hudba je lék - Porta je nejlepší apatyka!

Historie Porty

Organizátoři prvního ročníku rozeslali na začátku roku 1967 metodicko-informační list jim známým country a trempským skupinám, na kterém je zvali na nový festival Porta. Organizátory byla skupina nadšenců z Domu kultury pracujících v Ústí nad Labem. Inspirátorem byl Jiří Šosvald řečený Westernový dědek. Jedním z organizátorů byl také např. Kapitán Kid, písničkář a spisovatel. Festival měl zpočátku dvě části - žánr country & western a trampské sbory. Už v druhém ročníku byla také zavedena autorská soutěž trampských autorů. V dalších letech se postupně oddělovaly další kategorie: trampská píseň byla rozdělena na tradiční a moderní, stejně tak c & w. Další kategorií byl folk. Od třetího ročníku musela být zavedena předkola, protože zájem především trampských skupin převyšoval možnosti třídenního festivalu. Současně s tím však vznikaly první "ideologické" konflikty: moderní trampské skupiny, jako např. Hoboes, byly napadány, že nehrají trampskou píseň. Porota však oceňovala spíše moderní skupiny a pozdější vývoj jí dával za pravdu. První ročníky zaznamenaly jednoznačně úspěch. Porta měla ohlas v tisku, v rádiu se začínaly objevovat portovní písničky, časopisy vydávaly zpěvníky s trampským písničkami. V roce 1969 vyšly první SP a EP desky skupin Scarabeus a Hoboes. V dalším roce 1970 vyšel poprvé Portýr, festivalový bulletin, který od té doby provází všechna další ročníky. Tento ročník byl ale také poznamenán tragickou autonehodou bluegrassové skupiny Boot Hill, při níž zahynulo 5 jejích členů. V roce 1971 se pořadatelem Porty stal Socialistický svaz mládeže, zřejmě v rámci "ideologického dohledu" - jeden z projevů počínající normalizace. Dosavadní ročníky se odehrávaly v Ústí nad Labem, ale krajské orgány najednou ztratily zájem o pořádání Porty. Náhradním místem měl být Týn nad Vltavou, ale ani tady městské orgány neměly zájem. Nakonec se finále konalo v Karviné. Tím byla založena smutná tradice - finále Porty se v dalších ročnících neustále stěhovalo. V tomto roce se Portami oceňovala pouze autorská soutěž a trempská soutěž. Kategorie Folk & Country byla nesoutěžní, i když porota nakonec udělila několik čestných uznání.

Výsledky

1967 Ústí nad Labem

- Country & western: # Rangers (Praha) # Greengorns (Praha) # Strings of Tennessee (Praha) # AZ septet (Ústí n. Labem) # Caravell Western (Trnava)
- Trampské sbory: # Mohykáni (Praha) # Stopa (Pardubice) # Peklo (Semtín) # Velká naděje (Praha) # Compardos (Přibyslav)

1968 Ústí nad Labem

- Autorská soutěž: # Krinolína, Kapitán Kid # Poslední míle, Miki Ryvola # Už nejsi, Nevado, Jenda Korda - Arnošt Mošna # Trail to Island, Miki Ryvola # Savana, Kapitán Kid
- Country & western: # Rangers (Praha) # Greengorns (Praha) # Truckers # White Stars # Spirituál kvintet
- Trampské sbory: # Vavasatch (Brno) # Červánek # Hoboes (Čechy) # Stopa (Pardubice) # Peklo (Semtín)

1969 Ústí nad Labem

- Autorská soutěž: # Vyhaslý oheň, Milan Šebesta # Pojď už spát, Jiří Šosvald # Zasněný cowboy, Jan Kněžínek
- Tradiční country: # White Stars (Praha) # Bluegrass Hoppers (Ústí n. Labem) # Strangers (Ústí n. Labem)
- Moderní country # Rivalové (Praha) # Caravell Western (Trnava) # Ontario (Ostrava)
- Folk # Minnesengři (České Budějovice) # The Worried Man (Vídeň) # Perpetual Vagabonds (Praha)
- Trampská píseň # Scarabeus (Praha) # Hoboes (Čechy) # Červánek

1970 Ústí nad Labem

- Autorská soutěž: # Rumovej ďas, Kapitán Kid # ?, Milan Šebesta # Šťastnej tulák, Wabi Ryvola
- Tradiční country: # Smokey Mountain Rangers (Amsterodam)
- Moderní country: # Strangers (Ústí n. Labem)
- Folk: # Spirituál kvintet (Praha)
- Trampská píseň # Scarabeus (praha) # Hoboes (Čechy) # Compardos (Žďár n. Sázavou)

1971 Karviná

- Autorská soutěž (Hostomice): # Pane bože vod tý lásky zachraň nás, Miki Ryvola # Tommy, Wabi Daněk # Maděra, Kapitán Kid
- Trampská píseň # Plížák (Sokolov) # Pacifik (Praha) # Island (Ústí n. Labem) Kategorie: Česká hudba Kategorie: Hudební festivaly

Simula 67

Simula 67 je (nejspíš první funkční) objektový programovací jazyk, odvozený podobně jako Pascal (kterému se syntaxí velmi podobá) z jazyka Algol. Jazyk byl navržen v roce 1967 speciálně pro simulování systémů hromadné obsluhy. Proto byl vybaven možností kvaziparalelního výpočtu a kalendářem událostí. Jazyk se prakticky neuplatnil mimo akademické prostředí, ale měl významný vliv na další vývoj objektového programování. Mnoho rysů Simuly (speciálně celé pojetí tříd a dědičnosti) bylo totiž později převzato jazykem C++.

Hello world

BEGIN WHILE 1=1 DO BEGIN outtext("Hello World!"); outimage; END; END; Kategorie:programovací jazyky ja:Simula

МедијаВики:Gotaccount

Already got an account? $1.

apartments in Nice wegetarianizm cheap tickets Kwiaciarnia ��d� bielizna erotyczna

:: RELATED NEWS ::

Tsimshatsui
Tsim Sha Tsui (Chinese: 尖沙嘴 or 尖沙咀; Cantonese Jyutping: zim1 sa1 zeoi2, Hanyu Pinyin: Jiānshāzǔi) or simply TST is an area in the Yau Tsim Mong District of southern