:: wikimiki.org ::

1969

1969

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1964 1965 1966 1967 1968 - 1969 - 1970 1971 1972 1973 1974 ----

Události

Česko
- Hrubý Jeseník byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky Svět
- 3. únor byl Jásir Arafat jmenován vůdcem OOP.
- Vytvořena experimentální počítačová síť ARPANET, zárodek dnešního Internetu.
- prezident USA Richard Nixon zakázal výrobu chemických a biologických válečných materiálů ve Spojených státech

Vědy a umění

- 7. dubna vydán první První RFC dokument
- 20. července První lidé přistáli na Měsíci. (Apollo 11)
- 14. - 24. listopadu Americká kosmická loď Apollo 12 uskutečnila 2. přistání na Měsíci s lidskou posádkou. Charles Conrad mladší a Alan L. Bean se tak stali třetím a čtvrtým člověkem, který kdy stanul na Měsíci.
- japonští geologové našli v Antarktidě meteority
- vědečtí pracovníci na Harwardově univerzitě oznámili, že se jim podařilo izolovat gen
- Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili 104. chemický prvek rutherfordium
- Ken Thompson a Dennis Ritchie vytvořili UNIX

Nobelova cena

Narození

Česko
- 30. říjen - Stanislav Gross, český politik Svět

Úmrtí

Česko
- 6. května Bohumil Bydžovský, český matematik (
- 14. března 1880)
- 10. května Josef Váchal, český výtvarný umělec, básník a spisovatel Svět
- 11. leden - Václav Hlavatý, český matematik (
- 1894)
- 11. únor - Dario Beni, italský cyklista
- 21. října Jack Kerouac, americký spisovatel (
- 12. března 1922)

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1969年 ko:1969년 simple:1969 th:พ.ศ. 2512

Století

20. století

Dějepis > Století ja:20世紀 ko:20세기 simple:20th century

21. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:21世紀 ko:21세기 nb:21. århundre simple:21st century

1965

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1960 1961 1962 1963 1964 - 1965 - 1966 1967 1968 1969 1970 ----

Události

Československo
- v platnost vstoupil zákoník práce Svět
- 1. leden - Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 1. leden - Irsko členem EUROCONTROLu
- 8. prosince skončil 2. vatikánský koncil (začal 1962)
- 19. prosince byl znovuzvolen Charles de Gaulle francouzským prezidentem
- Jásir Arafat se dostal do čela teroristické organisace Al-Fatah
- Houari Boumédiènn svrhl Ahmed Ben Bella; Alžírsko

Vědy a umění

- podařilo se spolehlivě určit rotační dobu planety Merkur
- Počítačový vědec Ted Nelson poprvé použil slovo hypertext

Nobelova cena

Fyzika: kvantová elektrodynamika: Richard Feynman, Julian Schwinger, Sin-Itiro Tomonaga

Narození

Československo
- 6. února Jan Svěrák, český režisér a scénárista
- 1. květen Jan Antonín Duchoslav, český herec Svět
- 18. února Dr. Dre, průkopníků hip-hopové kultury a gangsta rapu

Úmrtí

Československo
- 2. března – Ján Valašťan Dolinský, slovenský hudební skladatel (
- 15. února 1892)
- 5. březen – Václav Hrabě, český básník
- 2. srpen – František Langer, český spisovatel a vojenský lékař (
- 3. březen 1888) Svět
- 24. ledna – Winston Churchill, britský politik (
- 30. listopadu 1874)
- 19. května – Albín Polášek, český sochař (
- 14. února 1879)
- 3. červen – Hjalmar Riiser-Larsen, norský letec, polárník, podnikatel a voják (
- 1890)
- 13. října – Paul Hermann Müller, švýcarský chemik (
- 12. ledna 1899)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1965年 ko:1965년 simple:1965

1967

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1962 1963 1964 1965 1966 - 1967 - 1968 1969 1970 1971 1972 ----

Události

Československo
- Eduard Hofman vytvořil znělku reklamy - Pan Vajíčko Svět
- 2. leden - Pedro Rodriguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR
- únor - Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie
- 21. dubna - vojenský převrat v Řecku
- 23. květen - Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt
- 5. červen - Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku
- 11. červen - šestidenní válka skončila drtivou porážkou arabské koalice
- vznikla Světová organizace duševního vlastnictví
- Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu
- Aborigini - původní obyvatelé Austrálie, uznáni rovnoprávnými občany

Vědy a umění

- natočení posledního dílu seriálu Tom a Jerry
- založení soutěžního hudebního festivalu Porta
- vznikl programovací jazyk Simula 67
- první vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. května Bohdan Sláma, český režisér
- 27. června Jan Hřebejk, český režisér Svět
- Andrzej Zaucha, ruský novinář a spisovatel
- 20. února Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana

Úmrtí

Česko
- 17. ledna Jiří Levý, český literární teoretik (
- 8. srpna 1926)
- 20. března Jaroslav Heyrovský, český chemik (
- 20. prosince 1890)
- 16. ledna Marie Majerová, česká spisovatelka (
- 1. února 1882) Svět
- 31. srpen Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (
- 27. leden 1891)
- Ondřej Sekora, český spisovatel a kreslíř (
- 1899)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1967年 ko:1967년 ms:1967 simple:1967

1970

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1965 1966 1967 1968 1969 - 1970 - 1971 1972 1973 1974 1975 ----

Události

Česko
- 4. prosince spadl Král smrků v Boubínském pralese
- vydáno „Poučení z krizového vývoje“
- Junák byl rozpuštěn
- zřízena CHKO Žďárské vrchy Svět
- 10. října nezávislost Fidži
- 15. prosince Veněra 7 přistála na Venuši
- Východnímu Pákistánu byla udělena autonomie, od r. 1971 – Bangladéš
- papež Pavel VI. stanovil věkovou hranici (80 let) pro účast biskupů v konklávy
- Island se zapojil do Evropského sdružení volného obchodu

Vědy a umění

- V dubnu oznámil Paul McCartney, že skupinu opouští Beatles ostatní členové jej následovali.
- Freddie Mercury založil skupinu Queen
- Heyerdahl dokázal, že plavba mezi Severní Amerikou a Karibikem je možná s použitím starověkých metod – doplul na člunu Ra II z papyru z Maroka do Barbadosu.
- objeven chemický prvek dubnium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. srpna Saša Gedeon, český filmový a televizní režisér
- 24. září Karel Janák, český filmový a televizní režisér

Úmrtí

Česko
- 22. září - Vojtěch Jarník, český matematik (
- 22. prosince 1897)
- 30. října - Alexandr Hořejší, český básník a překladatel (
- 26. únor 1901)
- 28. listopadu - Jan Drda, český prozaik a dramatik Svět
- 2. února - Bertrand Russell, anglický matematik (
- 18. května 1872)
- 9. listopadu - Charles de Gaulle, francouzský politik a voják (
- 22. listopad 1890)
- 25. září - Erich Maria Remarque, německý spisovatel (
- 22. červen 1898)
- Richard Bergman, rakouský od r. 1939 anglický stolní tenista (
- 1919)

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století als:1970 ja:1970年 ko:1970년 simple:1970

1971

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1966 1967 1968 1969 1970 - 1971 - 1972 1973 1974 1975 1976 ----

Události

Česko
- květen Gustáv Husák prvním tajemníkem KSČ
- 12. července byl uveden do provozu první úsek dálnice D1 Svět
- únor - švýcarské ženy získaly volební a hlasovací právo
- 3. září Katar vyhlásil nezávislost
- 1. světový romský sjezd; Londýn
- Dom Mintoff se stam předsedou vlády; Malta
- Čína se stala členem OSN
- Mezinárodní železniční unie zavedla nové značení lokomotiv
- USA (v souvislosti s válkou ve Vietnamu) zrušily volnou směnitelnost dolaru
- Nigérie vstoupila do Organizace zemí vyvážejících ropu
- Austrálie vstoupila do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
- Manáma se stala hlavním městem Bahrajnu

Vědy a umění

- byla publikována první verze Pascalu (programovací jazyk)

Nobelova cena

Narození

Česko
- 28. leden – Martina Kociánová, česká moderátorka a sopranistka Svět
- 27. březen– David Coulthard, skotský automobilový závodník
- 12. dubna – Shannen Doherty, americká herečka

Úmrtí

Česko
- 1. března František Hrubín, český spisovatel (
- 17. září 1910)
- 16. listopadu Josef Kainar, český básník (
- 29. červen 1917)
- 11. prosince Karel Konrád, český spisovatel (
- 28. března 1899) Svět

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1971年 ko:1971년 simple:1971 th:พ.ศ. 2514

1973

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1968 1969 1970 1971 1972 - 1973 - 1974 1975 1976 1977 1978 ----

Události

Česko
- Praha – postaven Nuselský most, součást budované severojižní magistrály Svět
- 1. ledna – Evropské hospodářské společenství (EHS) se rozšířilo o Velkou Británii, Irsko a Dánsko.
- 11. září – generál Augusto Pinochet převzal vojenským převratem moc v Chile
- Norsko odmítlo členství v EU (referendum)
- spuštěna Eurodicautom – databáze obsahující terminologii EU
- Karel XVI. Gustav korunován švédským králem
- vznik World Taekwondo Federation (WTF)
- Muhammad Dáúd Chán zahájil nekrvavý puč; Afghánistán
- Ekvádor členem Organizace zemí vyvážejících ropu
- Nový Zéland členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

Vědy a umění

- 7. března – poprvé pozorována Kohoutkova kometa
- 6. dubna – NASA vypustila vesmírnou sondu Pioneer 11
- 14. května – NASA vypustila svoji první družicovou stanici – Skylab

Nobelova cena

Narození

Česko
- 6. února – Aleš Valenta, český sportovec
- 15. února – Kateřina Neumannová v Písku, česká lyžařka Svět
- 14. ledna – Giancarlo Fisichella, italský pilot formule 1
- 19. září – Cristiano da Matta, brazilský pilot formule 1

Úmrtí

Česko
- 31. března – Ota Pavel, český prozaik a novinář
- 13. prosince – Josef Knap, český spisovatel Svět
- 25. ledna – Jan Čep, český spisovatel (
- 31. prosince 1902)
- 30. března – Yves Giraud Cabantous, francouzský automobilový závodník (
- 8. září 1904)
- 7. května – Egon Hostovský, český spisovatel (
- 23. dubna 1908)
- 10. června – Erich von Manstein, německý polní maršál (
- 24. listopadu 1887)
- 2. září – John Ronald Reuel Tolkien, spisovatel, lingvista, tvůrce knihy Pán prstenů (
- 3. ledna 1892)

Hlava státu

- Československo – Ludvík Svoboda Kategorie:20. století als:1973 ja:1973年 ko:1973년 simple:1973 th:พ.ศ. 2516

1974

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1969 1970 1971 1972 1973 - 1974 - 1975 1976 1977 1978 1979 ----

Události

Česko
- 9. května v Praze zahájilo svůj provoz metro - trasa C.
- realizována Akce Brontosaurus Svět
- rok 1974 byl OSN vyhlášen Rokem životního prostředí
- 22. listopadu Organizace pro osvobození Palestiny získala pozorovatelský status při OSN
- Demokratické volby a referendum v Řecku ukončily období vojenské diktatury a zrušily monarchii.
- V Portugalsku byl Caetano svržen armádou to otevřelo cestu pro pluralitní demokracii
- císař Haile Selassie byl sesazen revolucí, jež vyústila v nastolení vojenského režimu hlásícího se k socialismu, Etiopie

Vědy a umění

- poprvé zveřejněno ISO 3166-1
- Mariner 10 začal mapovat povrch planety Merkur
- Založena Evropská kosmická agentura
- objeven Chemický prvek seaborgium

Nobelova cena

- Fyzika – Sir Martin Ryle, Antony Hewish (oba Velká Británie; za výzkum v oblasti radiové astrofyziky)
- Chemie – Paul J. Flory (USA, za výsledky v oblasti fyzikální chemie makromolekul)
- Lékařství – Albert Claude, Christian De Duve, George E. Palade (první dva Belgie, třetí USA; za objevy týkající se struktury buněk)
- Literatura – Eyvind Johnson, Harry Martinson (oba Švédsko)
- Mír – Seán MacBride, Eisaku Sato (Irsko, Japonsko)
- Ekonomie – Gunnar Myrdal, Friedrich Hayek (Švédsko, Velká Británie)

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 9. ledna Jan Blahoslav Kozák, český filosof a protestantský teolog (
- 4. srpna 1888)
- 6. duben Štěpán Trochta, kardidnál a biskup litoměřický
- 21. května Jaroslav Marvan, český herec (
- 11. prosince 1901) Svět
- 2. února Imre Lakatos, maďarsko-britký filosof vědy a matematik (
- 9. listopadu 1922)
- 29. července Erich Kästner, německý levicový novinář a prozaik (
- 23. února 1899)
- 8. srpna Baldur von Schirach, německý nacistický zločinec - vůdce nacistické mládeže
- 20. srpna Ilona Masseyová, maďarská zpěvačka (
- 5. června 1912)
- 9. října Oskar Schindler, rakouský obchodník (
- 28. dubna 1908)
- 13. listopadu Vittorio de Sica, italský herec a režisér (
- 7. července 1901)

Hlava státu

- Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1974年 ko:1974년 simple:1974

3. únor

3. únor je 34. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 331 dní (332 v přestupném roce).

Události

Česko
- Svět
- 1950 – V Londýně byl zatčen fyzik německého původu Klaus Fuchs, jenž byl poté odsouzen ke 14 letům vězení. Fuchs musel utéct z nacistického Německa, protože byl členem studentské komunistické organizace. Studia dokončil ve Velké Británii; v letech 1943-1946 spolupracoval v USA na vývoji atomové bomby a poté vedl oddělení teoretické fyziky v jedné z nejdůležitějších britských laboratoří pro jaderný výzkum. Informace o výrobě vodíkové bomby, jež posílal do Moskvy, umožnily Sovětskému svazu vyrovnat americký náskok v této oblasti.
- 1958 – havaroval Sputnik 3a
- 1969 – Jásir Arafat byl jmenován vůdcem OOP.
- 2005 – Boeing 737 afgánských aerolinií se 104 osobami na palubě zmizel za sněhové bouře při letu z Herátu do Kábulu

Narození

Česko
- 1677 – Jan Blažej Santini-Aichel, český architekt († 7. prosince 1723)
- 1896 – Jaroslav Havlíček, český spisovatel († 7. dubna 1943) Svět
- 1859 – Hugo Junkers, německý technik, letecký konstruktér
- 1950 – Morgan Fairchild, americká herečka

Úmrtí

Česko
- 1997 – Bohumil Hrabal, český prozaik Svět
- 1935 – Hugo Junkers, německý technik, letecký konstruktér
- 1956 – Johnny Claes, belgický automobilový závodník (
- 11. května 1916)
- 1975 – Umm Kulthum, egyptská zpěvačka (
- 4. května 1904)
- 2005 – Zurab Žvanija, předseda gruzínské vlády, byl nalezen mrtev (
- 9. prosince 1963)

Svátky

Česko
- Blažej Svět
-

Viz také:

- 2. únor 4. únor - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Únor ja:2月3日 ko:2월 3일 simple:February 3 th:3 กุมภาพันธ์

Jásir Arafat

Jásir Arafat (ياسر عرفات) (údajně 24. srpen 1929 Jeruzalém, podle řady životopisců Káhira - 11. listopad 2004 Paříž ) plným jménem Muhammad Abd al-Rahman Abd al-Ra'uf Arafat al-Qudwa al-Husaini (محمد عبد الرؤوف عرفات قدوة الحسيني) , známý také jako Abu Amar (ابو عمّار), nejznámější palestinský politik a vůdce. palestinský Byl jedním z nejznámějších politiků v arabském světě, zejména mezi Palestinci. Účastnil se bojů s Izraelem za osvobození. Byl spoluzakladatelem největší palestinské ozbrojené organizace Al-Fatah, která ve svém boji používala také terorismus. Od roku 1965 byl v jejím čele. Byl také jedním ze spoluzakladatelů a od února 1969 předsedou Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Pod jeho vedením Al-Fatah postupně přešla od ozbrojeného boje jako hlavní metody na cestě k nezávislosti k hledání politických způsobů řešení. To vedlo ke sporům a konfliktům s extrémistickými palestinskými organizacemi jako Hamas nebo Džihád. V roce 1974 OOP dostala status pozorovatele při OSN a Arafat tribunu k propagování palestinských důvodů jako důležitých pro mír na Blízkém východu. V roce 1988 Arafat vyhlásil vznik Nezávislého palestinského státu a v roce 1989 byl v Tunisu jmenován jako exilový prezident Palestiny. Zasloužil se o odstranění nutnosti zničení státu Izrael z Palestinské charty. Izrael]] Izrael a Jásir Arafat během jednání v Oslo 13. září 1993]] Vstoupil do mírových jednání s Izraelem (v Madridu a později Oslu), které vedly k uzavření dohody 13. září 1993 ve Washingtonu, o autonomii v Pásmu Gazy a Jerichu. Dohoda byla ozavřena pod patronátem prezidenta USA Billa Clintona. Spolu se Šimonem Peresem a Jicchakem Rabinem dostal Nobelovu cenu za mír v roce 1993 (byla to nejkontroverznější cena míru v historii, na protest proti tomu, že byla udělena teroristovi odstoupila třetina členů výboru, který ji uděluje). V roce 1995 podepsal dohodu o rozšíření autonomie. Arafat přenesl své sídlo do Pásma Gazy. Dne 20. ledna 1996 proběhly na území Palestinské autonomie volby, byla zvolena Palestinská rada a Jásir Arafat se stal prezidentem. Nemocný Jásir Arafat se 29. října 2004 vydal na léčení do Paříže. Byl to jeho první výjezd z Ramalláhu po třech letech. Na začátku listopadu se Arafatův stav značně zhoršil, a proto část pravomocí týkající se bezpečnosti a financi byla předána premiérovi Palestinské autonomie Ahmedu Koreiovi. Izraelská armáda na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy byla z tohoto důvodu uvedena do stavu pohotovosti. Dne 4. listopadu 2004 se v agenturách objevily zprávy o tom, že Arafat zemřel, ale francouzští lékaři později zprávy dementovali. Arafat se nacházel ve stavu klinické smrti a hlubokém komatu 4. stupně a tělesné funkce byly udržovány při životě jen lékařskými přístroji. Podle pozorovatelů byly Arafatovy tělesné funkce udržovány při životě proto, aby si Palestinci mohli zvyknout na myšlenku, že Arafat zemřel a aby jeho smrt mohli oznámit palestinští představitelé. Zemřel v časných ranních hodinách 11. listopadu. Večer bylo jeho tělo přepraveno do Káhiry, kde následujícího dne proběhlo slavnostní rozloučení, za přítomnosti zástupců mnoho států. (Rozloučení proběhlo právě v Egyptě, neboť někteří zástupci zvláště arabských státu by se nemohli dostavit na Palestická území vojensky kontrolovaná Izraelem.) Jeho tělo bylo poté převezeno do Ramalláhu na okupovaném západním břehu Jordánu a provizorně pohřbeno v betonovém sarkofágu. Izrael nedovolil jeho pohřeb v mešitě Al-Aksá na Chrámové hoře ve Východním Jeruzalémě. Palestinské vedení prohlásilo, že v příznivé době bude sarkofág s Arafatovou rakví přenesen do této mešity. Podle knihy „Rudé horizonty“ bývalého šéfa rumunské tajné služby Iona Pacepy (vydané již roku 1987) byl Jásir Arafat homosexuál („Arafat se miluje se svým bodyguardem a předstírá u toho tygra“), válečný fanatik, měl velké množství „orientální politické úskočnosti“ a zpronevěřoval peníze svěřené mu demokratickými státy. Podle jeho bývalého podřízeného, rumunského generála Constantina Munteauna (který Arafata údajně učil technikám, jak oklamat západní svět) získaly podobné zprávy i tajné služby Egypta, Jordánka a Sýrie. Munteaun prý prohlásil, že „v životě neviděl tolik bystrosti, krve a špíny v jediném člověku“. Získaná fakta shrnul Pacepa slovy „Poté, co jsem četl zprávu, jsem cítil potřebu se osprchovat, kdykoli jsem byl políbený Arafatem nebo dokonce jen potřásl jeho rukou.“ Podle webu „israelinsider.com“, měl Arafat přes 5 miliard dolarů na švýcarských bankovních účtech, z nichž většina pocházela z dlouholetého obchodování s drogami v Libanonu, ale hodně bylo také ukradeno z mezinárodní pomoci Palestincům. Arafat, Jásir Arafat, Jásir Arafat, Jásir ja:ヤーセル・アラファート ko:야세르 아라파트 ms:Yasser Arafat th:ยัสเซอร์ อาราฟัต zh-min-nan:Yasser Arafat

Internet

Internet je celosvětová počítačová "supersíť", která spojuje jednotlivé menší sítě, pomocí sady protokolů IP. Název pochází z anglického slova network (síť), podle něhož tradičně názvy amerických počítačových sítí končily "-net", a mezinárodní (původně latinské) předpony inter- (mezi), vyjadřující, že Internet propojil a vstřebal různé starší dílčí, specializované, proprietární nebo lokální sítě. Internet slouží k přenášení informací a poskytování mnoha služeb jako jsou elektronická pošta, chat, www stránky, sdílení souborů, on-line hraní her a další.

Historie Internetu a TCP/IP

- 1962 - Vzniká projekt počítačového výzkumu agentury DARPA.
- 1969 - Vytvořena experimentální síť ARPANET, první pokusy s přepojováním uzlů (čtyři uzly).
- 1972 - ARPANET rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů, použit protokol NCP (Network Control Protocol).
- 1972 - Ray Tomlinson vyvíjí první e-mailový program.
- 1973 - Zveřejněn TCP (Transmission Control Protocol).
- 1976 - První kniha o ARPANET.
- 1980 - Experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET, adresace IPv4, protokol DNS, směrovací protokoly.
- 1983 - Rozdělění ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz). TCP/IP přeneseny do komerční sféry (SUN).
- 1984 - Vyvinut DNS (Domain Name System).
- 1985 - Zahájen program NSFNET, sponsoruje rozvoj sítě ve výši 200 mil. dolarů, první komerční služby.
- 1987 - Vzniká pojem "Internet".
- 1987 - V síti je propojeno 27 000 počítačů.
- 1989 - Tim Berners-Lee publikuje návrh vývoje WWW (Information Management: A Proposal).
- 1990 - Tim Berners-Lee a Robert Cailliau publikují koncept hypertextu.
- 1990 - Končí ARPANET.
- 1991 - Nasazení WWW v evropské laboratoři CERN.
- 1993 - Marc Andreessen vyvíjí Mosaic, první WWW prohlížeč, a dává ho zdarma k dispozici.
- 1994 - Vyvinut browser Netscape.
- 1994 - Internet se komercializuje.
- 1996 - 55 milonů uživatelů.
- 1999 - Rozšiřuje se Napster.
- 2000 - 250 milonů uživatelů.
- 2003 - 600 milonů uživatelů.
- 2005 - 900 milonů uživatelů.

Základní služby (protokoly)

- SMTP - Simple Mail Transfer Protocol, elektronická pošta, e-mail
- FTP - File Transfer Protocol, přenos vzdálených souborů
- Telnet - Virtuální terminál, vzdálený přístup
- NFS - Network File System, sdílení vzdálených souborů
- DHCP - Dynamic Host Configuration Protocol, dynamická konfigurace síťové stanice
- SNMP - Simple Network Management Protocol, jednoduchý protokol pro správu sítě
- HTTP - Hypertext Transfer Protocol, World Wide Web
- DNS - Domain Name System, překlad doménových jmen

Organizace

Dění kolem Internetu řídí a organizuje několik skupin a výborů, které jsou složené z odborníků a jsou nezávislé na státech nebo komerčních organizacích.
- [http://www.isoc.org Internet Society] (ISOC) - Mezinárodní organizace pro globální koordinaci a kooperaci v rámci Internetu.
- [http://www.iab.org Internet Architecture Board] (IAB) - Technická poradní skupina ISOC. Stará se o protokolovou architekturu Internetu.
- [http://www.ietf.org Internet Engineering Task Force] (IETF) - Pracuje pod vedením IAB a připravuje specifikace pro Internet, vytváří architekturu a domluvené de facto normy zveřejňuje jako RFC dokumenty.
- [http://www.ietf.org/iesg.html Internet Engineering Steering Group] (IESG) - Je součástí ISOC a je zodpovědná za řízení technických činností.
- [http://www.irtf.org Internet Research Task Force] (IRTF) - Skupina určená pro podporu výzkumu v oblasti protokolů, aplikací a technologií spojených s Internetem.
- [http://www.iana.org Internet Assigned Numbers Authority] (IANA) - Úřad pro globální přidělování Internetovských čísel. Přiděluje např. čísla portů, protokolů, MIB atd.
- [http://www.icann.org Internet Corporation for Assigned Names and Numbers] (ICANN) - Stará se o přidělování doménových jmen, adresního prostoru a protokolových parametrů.

Podívejte se též na

- Internet time
- UIN Kategorie:Internet fiu-vro:Internet ja:インターネット ko:인터넷 ms:Internet simple:Internet th:อินเทอร์เน็ต

7. dubna

7. duben je 97. den roku podle gregoriánského kalendáře (98. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 268 dní.

Události

Česko
- 1348 - potvrzení exempce ze světské, Universita karlova; potvrzena privilegia Českého království
- 1969 napsán první RFC dokument Svět
-

Narození

Česko
- 1808 František Matouš Klácel, český básník, novinář a filosof († 17. březen 1882)
- 1909 František Hudeček, český grafik, ilustrátor a malíř († 13. května 1990)
- 1930 Milan Šimečka, český a slovenský filosof a literární kritik († 23. září 1990) Svět
- 1931 Donald Barthelme, americký spisovatel († 23. července 1989)

Úmrtí

Česko
- 1943 Jaroslav Havlíček, český spisovatel (
- 3. února 1896)
- 1962 Jaroslav Durych, český prozaik (
- 2. prosince 1886) Svět
- 30 pravděpodobně Ježíš Kristus
- 1947 Henry Ford, americký průmyslník (
- 30. července 1863)
- 2004 - Enrico Ameri, novinář

Svátky

Česko
- Heřman, Hermína Svět
- Arménie, Zvěstování
- Světový den zdraví

Viz také:

- 6. duben 8. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月7日 ko:4월 7일 simple:April 7 th:7 เมษายน

20. července

20. červenec je 201. den roku podle gregoriánského kalendáře (202. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 164 dní.

Události

Česko
- 1436 – Císař Zikmund Lucemburský schválil české požadavky (uznání kompaktát, návrat Moravy do zemí Koruny české atd.), což otevřelo cestu k jeho přijetí za českého krále.
- 1497 – Vydáno nařízení, podle kterého se poddaní zběhlí po roce 1466 musí vydat jejich dědičnému pánu. Současně se král u svobodných statků zřekl práva odúmrti.
- 1515 – Král Vladislav Jagelonský uzavřel ve Vídni s císařem Maxmiliánem Habsburským dynastickou smlouvu o vzájemném nástupnictví a sňatku jejich dětí.
- 1547 – Zahájeno soudní líčení s účastníky odboje.
- 1866 – bitva u Visu
- 1938 – Anglická vláda nabídla prezidentu Benešovi nezávislého zprostředkovatele pro jednání se Sudetskoněmeckou stranou, na nabídku prostředníka (Lorda Runcimana) česká vláda přistoupila.
- 1945 – Benešovy dekrety: Vydán tzv. osídlovací dekret, podle kterého se provádělo zemědělské osídlování konfiskovaných pozemků (hlavně v pohraničí).
- 1992 – V 18 hodin abdikoval prezident Václav Havel, prezidentské funkce byly podle ústavy dočasně svěřeny předsedovi vlády Janu Stráskému. Svět
- 1304 – Edward I. dobyl hrad Stirling, čímž padla poslední pevnost skotských povstalců v jejich válkách o skotskou nezávislost.
- 1810 – Kolumbie vyhlásila svou nezávislost na Španělsku.
- 1871 – Britská Kolumbie se připojila ke kanadské konfederaci.
- 1881 – Siouxský vůdce Sedící Býk se s posledními uprchlíky vzdal americké armádě.
- 1917 – Na ostrově Corfu (Řecko) podepsána deklarace umožňující vznik Jugoslávského království.
- 1940 – Časopis Billboard uveřejnil svůj první hudební žebříček.
- 1944 – Adolf Hitler přežil pokus o atentát vedený Clausem von Stauffenberg.
- 1948 – Studená válka: Poprvé v době míru byl v USA prováděn povinný odvod do armády.
- 1960 – Na Srí Lance (tehdejší Cejlon) byla premiérkou zvolena Sirimavo Bandaranaike, první předsedkyně vlády na světě.
- 1969 – Program Apollo: Na Měsíc dosedl přistávací modul Apolla 11, Neil Armstrong a Buzz Aldrin se stali prvními lidmi, kteří se procházeli na jiném vesmírném tělese.
- 1974 – Turecká armáda vtrhla na Kypr.
- 1976 – Program Viking: Na Marsu přistála sonda Viking 1.
- 1999 – Program Mercury: Modul Liberty Bell 7 je vyzdvižen ze dna Atlantského oceánu.

Narození

Česko
- 1887 – Stanislav Bechyně, stavitel († 1973)
- 1922 – Karel Krautgartner, hudebník († 1982)
- 1928 – Pavel Kohout, spisovatel a publicista
- 1941 – Jiří Grossmann, herec, zpěvák, textař († 1971)
- 1949 – Vladimír Merta, hudebník Svět
- 1304 – Francesco Petrarca, básník († 1374)
- 1847 – Max Lieberman, malíř († 1935)
- 1897 – Tadeusz Reichstein, švýcarský chemik polského původu, držitel Nobelovy ceny († 1996)
- 1919 – Sir Edmund Hillary, horolezec
- 1925 – Jacques Delors, francouzský politik, předseda Evropské komise
- 1932 – Otto Schilly, německý politik
- 1947 – Carlos Santana, mexický kytarista
- 1973 – Haakon Magnus, norský korunní princ
- 1973 – Peter Forsberg, švédský hokejista

Úmrtí

Česko
- 1974 – Emil Ransdorf, představitel studentstva (
- 1920) Svět
- 1031 – Robert II., francouzský král (
- 972)
- 1866 – Bernhard Riemann, německý matematik (
- 1826)
- 1903 – Papež Lev XIII. (
- 1810)
- 1923 – Pancho Villa, mexický revolucionář (
- 1877)
- 1926 – Felix Edmundovič Dzeržinskij, sovětský politik polského původu (
- 1877)
- 1937 – Guglielmo Marconi, italský vědec, držitel Nobelovy ceny (
- 1874)
- 1944 – Claus von Stauffenberg, německý důstojník generálního štábu (
- 1907)
- 1945 – Paul Valéry, francouzský básník (
- 1871)
- 1951 – Abdulláh I., jordánský král (
- 1882)
- 1973 – Bruce Lee, americký herec (
- 1940)
- 1997 – John Akii-Bua, ugandský atlet (
- 1949)
- 2005 – James Doohan, americký herec (
- 1920)

Svátky

Česko
- Ilja Svět
- Kolumbie: Den nezávislosti (1810)
- Japonsko: Den námořnictva
- Severní Kypr: Den míru a svobody

Viz také:

- 19. červenec 21. červenec - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červenec ja:7月20日 ko:7월 20일 simple:July 20 th:20 กรกฎาคม

Apollo 11

Mise Apollo 11 jako první dosáhla povrchu Měsíce s lidkou posádkou. Let byl součástí programu Apollo. programu Apollo
"Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo." -Neil Armstrong

Posádka

- Neil Armstrong (letěl při misích Gemini 8 a Apollo 11), velitel
- Michael Collins (letěl při misích Gemini 10 a Apollo 11), pilot velitelského modulu
- Buzz Aldrin (letěl při misích Gemini 12 a Apollo 11), pilot lunárního modulu

Záložní posádka

- James Lovell, velitel
- William Anders, pilot velitelského modulu
- Fred Haise, pilot lunárního modulu

Mise

První místo přistání pro lunární modul programu Apollo, v jižní části Moře klidu (Mare Tranquillitatis) okolo 20 km jihozápadně od kráteru Sabine D, bylo vybráno zčásti proto, protože bylo automatickými povrchovými sondami Ranger 8 a Surveyor 5 stejně tak i orbitální mapovací sondou Lunar Orbiter charakterizováno jako relativně ploché a hladké a tím pádem si nevyžadovalo nějaké namáhavé povrchové aktivity posádky. Armstrong ho pohotově hned po přistání nazval "Tranquillity Base" (Základna Tranquility/Základna klidu). Mise Apolla 11 odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska 16. července 1969. Po jednom a půl obletu Země se velitelský a servisní modul oddělený od posledního stupně nosné rakety Saturn V úspěšně spojil s lunárním modulem a spolu se vydali na cestu k Měsíci. 20. července nad odvrácenou stranou Měsíce Michael Collins z velitelského modulu Columbia důkladně zkontroloval lunární modul Eagle, který se jen krátce předtím oddělil a otáčel se před velitelským modulem. Zanedlouho Armstrong a Aldrin zažehli motory lunárního modulu a začali svůj sestup na povrch. Brzy však zpozorovali, že motory byly v činnosti déle a Eagle byl o čtyři sekundy před plánovanou trasou a přistával na kilometry daleko od původně plánovaného místa. Navigační a řídící počítač hlásili hned několik poplachů zapříčiněných vychýlením se z plánované trasy a to přinutilo posádku soustředit se na řízení modulu. V řídícím středisku NASA mladý operátor Steve Bales však oznámil ředitelovi letu, že přes poplachy je bezpečné pokračovat v sestupu. Hned jak posádka mohla obrátit svou pozornost zpět k výhledu ven, kosmonauti viděli, že počítač je vede přímo na místo plné velkých kamenů v okolí velkého kráteru. Armstrong převzal ruční řízení nad lunárním modulem a navedl ho na přistání v 20:17 UTC s méně jak 30 sekundovou palivovou rezervou. Za první slova z povrchu Měsíce se všeobecně považují slova Neila Armstronga "Houston, tady je zakladna Tranquility. Orel přistál!", ačkoliv fakticky to byly Aldrinova slova "Hladké přistání" ( anglicky "Contact Light"), které vyslovil po té, co se nohy lunárního modulu dotkly povrchu Měsíce. Poplachy, které generoval program lunárního modulu signalizovaly, že počítač není schopen dokončit svoje výpočty ve vyhrazeném čase ("executive overflows"). Jak se později zjistilo, příčinou bylo, že počítač strávil neplánovaný čas obsluhou potkávacího radaru, který se během sestupu nepoužíval. Steve Bales za svoje "pokračujeme" v napjaté chvíli sestupu obdržel Medaili svobody (Medal of Freedom). 21. července ve 2:56 UTC, šest a půl hodiny po přistání, Armstrong uskutečnil svůj sestup na povrch Měsíce a přednesl památnou větu "...velký skok pro lidstvo". Aldrin se k němu brzy přidal a oba strávili dvě a půl hodiny navrtáváním měsíčního povrchu, fotografováním všeho, co viděli, a sbíráním kamenů a jiných vzorků. V průběhu pobytu v lunárním modulu přes dvojici trojúhelníkových oken vybírali místo pro Early Apollo Scientific Experiment Package (EASEP) a pro vlajku Spojených států. Z oken měli 60° výhled. Příprava trvala déle jak plánované dvě hodiny. Armstrong měl zpočátku problém projít průlezem se svým PLSS. Podle veterána letů Apollo Johna Younga přizpůsobení lunárního modulu menšímu průlezu nebylo zohledněno při návrhu batohu s PLSS, takže nejvyšší pulz kosmonatů byl zaznamenán v průběhu vstupů a výstupů z lunárního modulu. Kvůli ovládání dálkové řídící jednotky, kterou měl připnutou na hrudi, si Armstrong neviděl na nohy. Během sestupu po devítischodovém žebříku Armstrong zatáhl D ovladač, aby rozbalil Modular Equipment Stowage Assembly (MESA) složený na boku lunárního modulu a aktivoval TV kameru. První obrázky byly nasnímány systémem pomaloběžné televize (Slow-scan television) a byly zachyceny observatoří Goldstone v USA a ve vyšší kvalitě v australském Honeysuckle Creek. O několik minut později bylo televizní vysílání přepnuto do normálu a signál byl přesměrován na citlivější radioteleskopy do australského Parkes Observatory. Přes některé technické a povětrnostní težkosti, byl rozostřený černo-bílý obraz prvního procházky po povrchu Měsíce zachycen a ihned vysílán pro nějméně 600 milionů lidí na Zemi. Po popisu povrchu ("velmi jemná zrnka... skoro jako pudr"), Armstrong opustil prostor přistání lunárního modulu a jako první člověk v historii vkročil do jiné světa. Pohyb při měsíční gravitaci, šestinové naproti gravitaci na Zemi, popsal jako "možná ještě lehčí než během simulací". Kromě splnění primárního cíle vysloveného prezidentem Kennedym, a to přistát na Měsíci s lidskou posádkou do konce 60. let, bylo Apollo 11 zároveň testem všech systémů Apollo, proto Armstrong nafotil lunární modul, aby konstruktéři byli schopni posoudit stav modulu po přistání. Potom do vaku na holi nabral vzorky půdy. Vak složil a vložil ho do pravého kapsy na stehně. Odmontoval televizní kameru z MESA, udělal panoramatický záběr a připevnil ji na 12metrový stojan lunárního modulu. Kabel od kamery zůstal trochu ušpiněný a představoval potenciální riziko v průběhu celého výstupu. Kennedym Armstrong spolu s Aldrinem, který se k němu přidal, testovali různé možnosti pohybu po měsíčním povrchu, včetně skákání snožmo . Batoh s PLSS měl tendenci je převažovat dozadu, ale ani jeden z kosmonautů neměl vážné problémy s udržením stability. Preferovaným způsobem pohybu se stal "cval". Kosmonauti hlásili, že si potřebují naplánovat pohyby na šest až sedm kroků dopředu. Jemná půda byla celkem kluzká. Aldrin poznamenal, že i když při přesunu ze Sluncem osvětleného místa do stínu Eaglu se teplota ve unitř skafandru nezměnila a když na slunci byla helma více ohřívána, v stínu se cítil chladněji. Kosmonauti spolu vztyčili vlajku Spojených států - země byla velmi tvrdá a tak se jim podařilo ji zasunout ne více než 20 cm. Potom přijali telefonát od prezidenta Richarda Nixona. Po telefonátu nainstalovali EASEP, který obsahoval pasivní seizmograf a laserový retroreflektor. Potom Armstrong "odcválal" asi na 120 m od lunárního modulu, aby udělal fotky z okraje Východního kráteru, zatímco Aldrin sbíral vzorky. Použil na to geologické kladivo - bylo to jediné použití tohoto nástroje v průběhu celé mise. Kosmonauti potom do nádob pomocí prodloužených kleští posbírali vzorky kamenů. Většina jejich povrchových aktivit trvala déle než očekávali, takže museli zastavit dokumentaci vzorků v polovině vyhrazených 34 minut. V tom době Řídící středisko využilo kódované zprávy, aby varovalo Armstronga, že jeho hodnoty metabolizmu jsou vysoké, a že by měl zpomalit. Protože měli málo času doslova skákal od jedné úlohy ke druhé. Když hodnoty metabolizmu obou kosmonautů byly menší než se očekávalo, tak Řídící středisko povolilo 15 minutové prodloužení "procházky". Aldrin vstoupil do Eaglu jako první. S malými problémy kosmonauti pomocí zařízení Lunar Equipment Conveyor naložili film a dvě krabice, které obsahovali více než 22 kg vzorků, do úložného prostoru lunárního modulu. Armstrong potom vyskočil na třetí stupínek žebříku a vyšplhal se do lunárního modulu. Po přesunu do lunárního modulu kosmonauti zapnuli návratový stupeň a zbavili se svých batohů s PLSS, jedné kamery a jiných už nepotřebných věcí. Potom se v návratovém stupni lunárního modulu dostali na lunární obežnou dráhu a tam se spojili s velitelským modulem Columbia, na palubě kterého čekal Michael Collins. Eagle po odpojení od Columbie, zůstal na oběžné dráze okolo Měsíce. Později NASA oznámila, že tata oběžná dráha nebyla udržitelná, což vyústilo v pád Eaglu na "neznámé místo" na povrchu Měsíce. Po více než dva a půl hodině strávené na povrchu se kosmonauti vrátili do velitelského modulu s 20,87 kg měsíčních vzorků. Na povrchu zanechali všdecké přístroje jako například pole retroreflektorů určených na Lunar Laser Ranging Experiment. Též zanechali vlajku Spojených států a jiné připomínky pobytu, včetně plakety (připevněné na žebříku sestupové části lunárního modulu) , na které jsou dvě kresby Země (západní a východní polokoule), nápis a podpisy kosmonautů a prezidenta Richarda Nixona. Na plaketě je napsáno: :Here Men From Planet Earth :First Set Foot Upon the Moon :July 1969 A.D. :We Came in Peace For All Mankind. :Zde se lidé z planety Země :poprvé dotkli nohama Měsíce. :Červenec L.P. 1969 :Přišli jsme v míru jménem celého lidstva. Kosmonauti přistáli 24. července v moři 2 660 km východně od Wake Islandu , 380 km jižně do Johnsonova atolu a 24 km od záchranné lodi USS Hornet.

Zajímavosti

- Některé interní plánovací dokumenty NASA uvádějí volací znaky velitelského modulu a lunárního modulu jako "Snowcone" a "Haystack"; k jejich změně došlo ještě před oznámení tisku.
- Krátce po přistání, předtím než začala příprava na "procházku" po povrchu, Aldrin odvysílal - ::Tady je pilot lunárního modulu. Rád bych využil tuto příležitost, abych požádal všechny, kteří poslouchají, ať je to kdokoliv a kdekoliv, aby se na chvíli zastavili a zamysleli nad událostmi posledních hodin a každý svým způsobem vzdal dík. :Potom v soukromí udělal eucharistii. V té době se NASA stále soudila s Madalyn Murray O'Hairovou, která protestovala proti tomu, že posádka Apolla 8 četla z knihy Genesis, což znamenalo, že kosmonauti se nezdrželi náboženských aktivit ve vesmíru. Aldrin na to nikdy nevzpomínal, dokonce to nepověděl ani své manželce a několik let trvalo, než s tím vyšel na veřejnost.
- Některé knihy nazačují, že podle původních plánů to měl první vystoupit na Měsíc Buzz Aldrin a ne Armstrong. Tyto knihy též tvrdí , že Aldrin aktivně bojoval za to, aby byl první. Pravda je, že oteřené dveře lunárního modulu částečně blokují pilotovi cestu ven. To spíše předurčovalo, že velitel a ne pilot lunárního modulu byl ten, který jako první vystoupil na povrch.
- Replika stopy, kterou na Měsíci zanechal Neil Armstrong je umístěná v Tranquility Parku v Houstonu; park byl slavnostně otevřen v roce 1979 u příležitosti desátého výročí prvního přistání na Měsíci.
- Armstrong tvrdí, že svůj slavný výrok řekl jako: „That's one small step for a man, one giant leap for mankind.“, i když „a“ nebylo zachyteno pozemní kontrolou. V angličtině výraz „man“ (bez a) znamené „lidstvo“ stejně jako „mankind“, kdežto „a man“ znamené „člověk“, takže výrok bez „a“ by neměl smysl. Předpokládá se, že audio a video signál byl rušen (částečně kvůli bouřce v blízkosti Parkes Observatory) a je teda celkem možné, že to „a“ bylo skutečně vysloveno, ale nebylo zachyceno v řídícím centru. [http://www.straightdope.com/classics/a3_362]
- Perličkou je srovnání letu Apolla 11 s románem Julesa Verna Do měsíce. Verne se s velkou přesností trefil do mnoha skutečností skutečného letu. V místě startu se spletl jen o asi 100 km, dělo, kterým vyslal své hrdiny se jmenovala Kolumbiáda, posádku tvořili tři lidé, ke korekci dráhy používali rakety, návrat se konal na mořskou hladinu.

Historky

- Říká se, že během pobytu na Měsíci Armstrong řekl: "Hodně štěstí, pane Gorski". Několik let poté pan Gorski zemřel a tak mohl Armstrong vysvětlit co tím myslel. Když byl malý chlapec, slyšel hádků sousedů. Paní Gorská říkala: "Orální sex, tak ty by si chtěl orální sex?! Budeš ho mít až ten sousedovic kluk bude chodit po Měsíci, Mr. Gorski!" Tato historka je smyšlená. Sám Armstrong se vyjádřil, že ji poprvé slyšel od jednoho komika okolo roku 1994. [http://www.snopes.com/quotes/mrgorsky.htm]

Externí odkazy

- [http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/apollo/ap-11/index.htm Stránka Apollo 11 na kosmo.cz]
- [http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1969/I059C.HTM Lunární modul v encyklopedii SPACE.40] Kategorie:Program Apollo ja:アポロ11号 ko:아폴로 11호

24. listopad

24. listopad je 328. den roku podle gregoriánského kalendáře (329. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 37 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1642 – Abel Tasman se stal prvním Evropanem, který objevil Van Diemenovu zemi (Tasmánie).
- 1859 – Charles Darwin publikoval O původu druhů (The Origin of Species).
- 1874 – Joseph F. Glidden si nechal patentovat ostnatý drát.
- 1947 – Robert Schuman se stal premiérem Francie.
- 1969 – Program Apollo: Kosmická loď Apollo 12 úspěšně přistála v Tichém oceánu.

Narození

Česko
- 1941 – Alfréd Strejček, český herec
- 1946 – Josef Augusta, český hokejista a trenér
- 1949 – Petra Černocká, česká herečka, zpěvačka a modelka
- 1956 – Cyril Svoboda, český politik Svět
- 1632 – Baruch Spinoza, holandský filozof († 21. února 1677)
- 1655 – Karel XI., švédský král († 5. dubna 1697)
- 1690 – Charles Theodore Pachelbel, německý skladatel († 1750)
- 1784 – Zachary Taylor, 12. prezident USA († 1850)
- 1826 – Carlo Collodi, italský spisovatel († 26. října 1890)
- 1868 – Scott Joplin, americký muzikant († 1917)
- 1887 – Erich von Manstein, německý polní maršál († 10. června 1973)
- 1914 – Agostino Casaroli, římskokatolický kněz a diplomat Vatikánu († 9. června 1998)
- 1925 – Simon van der Meer, holandský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku
- 1926 – Tsung-Dao Lee, čínský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku
- 1941 – Pete Best, britský hudebník, původní bubeník The Beatles
- 1954 – Emir Kusturica, bosenský filmový režisér

Úmrtí

Česko
- 1571 – Jan Blahoslav, český spisovatel (
- 20. února 1523)
- 1813 – Celestin Werner, opat plaského kláštera
- 1927 – Alfred August Windischgrätz, český šlechtic (
- 31. říjen 1851) Svět
- 1916 – Sir Hiram Stevens Maxim, britský zbrojní vynálezce amerického původu (
- 1840)
- 1958 – Robert Cecil, britský politik a diplomat, nositel Nobelovy ceny míru (
- 1864)
- 1991 – Freddie Mercury, britský zpěvák (Queen) (
- 5. září 1946)
- 2004 – Arthur Hailey, americký spisovatel (
- 5. dubna 1920)

Svátky

Česko
- Emílie Katolický kalendář
- Svatý Ondřej Dung-Lac a druhové Svět
-

Viz také:

- 23. listopad 25. listopad – kalendář Kategorie:Listopad ja:11月24日 ko:11월 24일 simple:November 24

Měsíc (Země)

Měsíc je jediným známým přirozeným satelitem Země. Nemá jiné formální jméno než „Měsíc,“ i když je občas zván Luna (starý slovanský a zároveň latinský výraz pro „měsíc“), aby byl odlišen od běžných „měsíců.“ Jeho symbolem je srpek (Unicode: ☾). Kromě slova lunární se k odkazu na Měsíc používá též kmene selene nebo seleno (podle řecké bohyně měsíce Seléné) (selenocentrický, Selenité, atd.). Střední vzdálenost z Měsíce od Země je 384 403 kilometrů. Měsíční rovníkový průměr dosahuje hodnoty 3 476 kilometrů. Roku 1969 přistáli Neil Armstrong a Edwin Aldrin jako první lidé na Měsíci.

Dvě strany

Edwin Aldrin Edwin Aldrin Edwin Aldrin Edwin Aldrin Měsíc je v synchronní rotaci se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („přivrácená strana“) je stále obrácená k Zemi. Druhou, „odvrácenou stranu,“ z větší části nelze ze Země vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku, které mohou být příležitostně spatřeny díky libraci. Většina odvrácené strany byla až do éry kosmických sond zcela neznámá. Tato synchronní rotace je výsledkem slapových sil, které zpomalovaly rotaci Měsíce v jeho rané historii, až došlo k rezonanci oběhu a rotace (vázané rotaci). Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí. Odlišujícím rysem odvrácené strany je téměř úplná absence tmavých skvrn (oblastí s nízkým albedem), tzv. moří.

Oběh

Měsíc vykoná kompletní oběh asi jednou za kalendářní měsíc. Každou hodinu se Měsíc posune vzhledem ke hvězdám o vzdálenost zhruba rovnou jeho úhlovému průměru, přibližně o 0,5°. Měsíc se liší od většiny satelitů jiných planet tím, že je jeho orbita blízká rovině ekliptiky a nikoliv rovině zemského rovníku. Některé způsoby nazírání na oběh jsou podrobněji probrány v následující tabulce, ale dva nejběžnější jsou: siderický měsíc, což je doba úplného oběhu vzhledem ke hvězdám, trvající asi 27,3 dnů a synodický měsíc, což je doba, kterou zabere dosažení téže fáze, dlouhá přibližně 29,5 dne. Rozdíl mezi nimi je způsoben tím, že v průběhu oběhu urazí Země i Měsíc určitou vzdálenost na orbitě kolem Slunce. Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou mořského přílivu. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země. Synchronnost rotace je přesná pouze v průměru, protože měsíční orbita má jistou výstřednost. Když je Měsíc v perigeu (přízemí), jeho rotace je pomalejší než pohyb po oběžné dráze, což nám umožňuje vidět asi osm stupňů délky z jeho východní (pravé) strany navíc. Na druhou stranu, když se Měsíc dostane do apogea (odzemí), jeho rotace je rychlejší než pohyb po oběžné dráze, což odkrývá dalších osm stupňů délky z jeho západní (levé) strany. To se nazývá optickou librací v délce. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční gravitací se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli setrvačnosti vody a tření, jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do zálivů a ústí řek a zase se z nich vrací. Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu vzdaluje od Země rychlostí asi 38 mm za rok. Protože je měsíční orbita nakloněna k zemskému rovníku, Měsíc se zdá oscilovat nahoru a dolů (podobně jako lidská hlava, když pokyvuje na souhlas) při svém pohybu v ekliptikální šířce (deklinaci). Tento jev se nazývá optická librace v šířce a odkrývá pozorovateli z polárních oblastí Měsíce asi sedm stupňů šířky. Na konec, protože je Měsíc vzdálen jen asi 60 zemských poloměrů, pozorovatel na rovníku vidí Měsíc v průběhu noci ze dvou bodů vzdálených od sebe jeden zemský průměr. Tato vlastnost se nazývá optická librace paralaktická a odkrývá asi jeden stupeň měsíční délky. Země a Měsíc obíhají okolo jejich barycentra nebo obecněji těžiště, které leží asi 4700 km od zemského středu (asi 3/4 cesty k povrchu). Protože se barycentrum nachází pod povrchem Země, zemský pohyb se dá obecně popsat jako „kolébání“. Podíváme-li se ze zemského severního pólu, Země a Měsíc rotují proti směru hodinových ručiček okolo jejich os; Měsíc obíhá Zemi proti směru hodinových ručiček a Země obíhá Slunce také proti směru hodinových ručiček. Může vypadat podivně, že sklon lunární orbity a vychýlení měsíční osy rotace jsou v přehledu vypsány jako významně se měnící. Zde je třeba poznamenat, že sklon orbity je měřen vzhledem k primární rovníkové rovině (v tomto případě zemské) a vychýlení osy rotace vzhledem k normále vůči rovině orbity satelitu (měsíční). Pro většinu satelitů planet, nikoliv však pro Měsíc, tyto konvence odrážejí fyzikální realitu a jejich hodnoty jsou proto stabilní. Země a Měsíc formují prakticky „dvojplanetu“: jsou těsněji spjati se Sluncem než jeden s druhým. Rovina měsíční orbity zachovává sklon 5,145 396° vzhledem k ekliptice (orbitální rovině Země) a měsíční osa rotace má stálou výchylku 1,5424° vzhledem k normále na stejnou rovinu. Rovina měsíční orbity vykonává rychlou precesi (tj. její průnik s ekliptikou rotuje ve směru hodinových ručiček) během 6793,5 dnů (18,5996 let), kvůli gravitačnímu vlivu zemské rovníkové deformace. V průběhu této periody se proto zdá, že sklon roviny měsíční orbity kolísá mezi 23,45° + 5,15° = 28,60° a 23,45° - 5,15° = 18,30°. Současně se jeví, že výchylka osy měsíční rotace vzhledem k normále na rovinu oběžné dráhy měsíce kolísá mezi 5,15° + 1,54° = 6.69° a 5,15° - 1,54° = 3,60°. Za povšimnutí stojí, že výchylka zemské osy také reaguje na tento proces a sama kolísá o 0,002 56° na každou stranu kolem své průměrné hodnoty; tento jev se nazývá nutace. Body, ve kterých Měsíc protíná ekliptiku se nazývají „lunární uzly“: severní (neboli vzestupný) uzel je tam, kde Měsíc měsíc přechází k severu ekliptiky; jižní (neboli sestupný) je tam, kde přechází k jihu. Zatmění Slunce nastává, pokud se uzel střetne s Měsícem v novu; zatmění Měsíce, pokud se uzel střetne s Měsícem v úplňku.

Původ

Sklon měsíční dráhy činí dost nepravděpodobnou možnost, že by se Měsíc vytvořil spolu se Zemí nebo že by byl zachycen později. Jeho původ je předmětem mnoha vědeckých debat. Jedna z dřívějších spekulací – teorie odtržení předpokládala, že se Měsíc odtrhl ze zemské kůry vlivem odstředivé síly, zanechávaje za sebou dnešní oceánské dno jako jizvu. Tento koncept by však vyžadoval příliš rychlou počáteční rotaci Země. Někteří si mysleli, že se Měsíc zformoval jinde a byl zachycen na nynější oběžnou dráhu (teorie zachycení). Jiní dávali přednost teorii společné akreace, podle níž vznikly Země a Měsíc zhruba ve stejné době z akreačního disku. Tato teorie neumí vysvětlit nedostatek železa na Měsíci. Další navrhli, že se Měsíc mohl zformovat z úlomků zachycených na oběžnou dráhu po kolizi asteroidů nebo planetesimál. V současné době je přijímána Teorie velkého impaktu, podle níž Měsíc pochází z vyvrženého materiálu po kolizi formující se žhnoucí Země s planetesimálou velikosti Marsu (pracovně zvanou Theia). Určená geologická období Měsíce jsou definována na základě datování různých významných impaktů v měsíční historii. Slapové sily deformovaly dříve žhavý Měsíc do tvaru elipsoidu s jeho hlavní osou nasměrovanou k Zemi.

Fyzikální charakteristiky

Složení

Před více než 4,5 miliardami let pokrýval povrch Měsíce tekutý oceán magmatu. Vědci se domnívají, že jeden typ lunárních kamenů, KREEP (K – draslík, REE – rare earth elements – na Zemi vzácné prvky, P – fosfor) reprezentuje po chemické stránce zbytek tohoto magmatického oceánu. KREEP je vlastně směsice toho, co vědci nazývají „nekompatibilní prvky“: ty, které se nemohly zapojit do krystalické struktury, zůstaly mimo ni a vyplavaly na povrch magmatu. Pro výzkumníky je KREEP vhodným svědkem schopným podat zprávu o vulkanické historii měsíční kůry a zaznamenat frekvenci dopadů komet a jiných nebeských těles. Měsíční kůra je složena z množství různých prvků, včetně uranu, thoria, draslíku, kyslíku, křemíku, hořčíku, železa, titanu, vápníku, hliníku a