:: wikimiki.org ::
| 1971 |
1971Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1966 1967 1968 1969 1970 - 1971 - 1972 1973 1974 1975 1976
----
Události
Česko
- květen Gustáv Husák prvním tajemníkem KSČ
- 12. července byl uveden do provozu první úsek dálnice D1
Svět
- únor - švýcarské ženy získaly volební a hlasovací právo
- 3. září Katar vyhlásil nezávislost
- 1. světový romský sjezd; Londýn
- Dom Mintoff se stam předsedou vlády; Malta
- Čína se stala členem OSN
- Mezinárodní železniční unie zavedla nové značení lokomotiv
- USA (v souvislosti s válkou ve Vietnamu) zrušily volnou směnitelnost dolaru
- Nigérie vstoupila do Organizace zemí vyvážejících ropu
- Austrálie vstoupila do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
- Manáma se stala hlavním městem Bahrajnu
Vědy a umění
- byla publikována první verze Pascalu (programovací jazyk)
Nobelova cena
Narození
Česko
- 28. leden – Martina Kociánová, česká moderátorka a sopranistka
Svět
- 27. březen– David Coulthard, skotský automobilový závodník
- 12. dubna – Shannen Doherty, americká herečka
Úmrtí
Česko
- 1. března František Hrubín, český spisovatel ( - 17. září 1910)
- 16. listopadu Josef Kainar, český básník ( - 29. červen 1917)
- 11. prosince Karel Konrád, český spisovatel ( - 28. března 1899)
Svět
Hlava státu
Ludvík Svoboda
Kategorie:20. století
ja:1971年
ko:1971년
simple:1971
th:พ.ศ. 2514
StoletíStoletí v obecném smyslu je sto let po sobě jdoucích (např. 1850-1950), avšak ve smyslu dějepisném je to období letopočtu, kde každé století začíná rokem jedna a končí rokem nula následujícího století, po kterém je pojmenováno, tedy např. 18. století (1701-1800), 19. století (1801-1900), 20. století (1901-2000) atd.
Staletí našeho letopočtu
- 1. století
- 2. století
- 3. století
- 4. století
- 5. století
- 6. století
- 7. století
- 8. století
- 9. století
- 10. století
- 11. století
- 12. století
- 13. století
- 14. století
- 15. století
- 16. století
- 17. století
- 18. století
- 19. století
- 20. století
- 21. století
Staletí před naším letopočtem
- 21. století př. n. l.
- 20. století př. n. l.
- 19. století př. n. l.
- 18. století př. n. l.
- 17. století př. n. l.
- 16. století př. n. l.
- 15. století př. n. l.
- 14. století př. n. l.
- 13. století př. n. l.
- 12. století př. n. l.
- 11. století př. n. l.
- 10. století př. n. l.
- 9. století př. n. l.
- 8. století př. n. l.
- 7. století př. n. l.
- 6. století př. n. l.
- 5. století př. n. l.
- 4. století př. n. l.
- 3. století př. n. l.
- 2. století př. n. l.
- 1. století př. n. l.
Kategorie:Historie v datech
Kategorie:Kalendář
ja:年表
simple:Century
19. stoletíDějepis > Století
Kategorie:Staletí
ja:19世紀
ko:19세기
simple:19th century
zh-min-nan:19 sè-kí
21. stoletíDějepis > Století
Kategorie:Staletí
ja:21世紀
ko:21세기
nb:21. århundre
simple:21st century
1966Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1961 1962 1963 1964 1965 - 1966 - 1967 1968 1969 1970 1971
----
Události
Československo
- začalo se budovat pražské metro
- Rešovské vodopády se staly národní přírodní památkou
Svět
- 1. leden - Mike Spencer na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 24. května krvavý útok ugandské armády pod velením generála Idiho Amina na palác bugandského krále
- 30. září byl propuštěn Baldur Von Schirach - vůdce nacistické mládeže
- 14. října byla založena nizozemská sociálně liberální politcká strana Demokraté 66
- První mistrovství světa v Orientačním běhu
- Konec výrobce automobilů Studebake
- došlo v Nigérii k dvěma ozbrojeným státním převratům
Vědy a umění
- 3. února přistála na Měsíci Luna 9 - přenesla obrázky měsíčního povrchu
- 26. února objevena truhla s pozůstalostí Járy Cimrmana
- 1. března sovětská vesmírná sonda Veněra 3 dopadla na Venuši, čímž se stala první kosmickou lodí, která dosáhla jejího povrchu
- 31. března odstartovala Luna 10 - prvním umělý satelitem Měsíce
- Beatles podnikli poslední oficiální koncert v Candlestick Park, San Francisco
- poprvé byla udělována Turingova cena
Nobelova cena
Narození
- 7. srpna Jimmy Wales, jeden ze zakladatelů Wikipedie a internetový podnikatel
- 2. září - Olivier Panis francouzský automobilový závodník
- 11. listopadu Jeffrey Scott Buckley, americký zpěvák a kytarista († 29. května 1997)
Úmrtí
Česko
Svět
- 16. dubna Eric Lambert, anglo-australský spisovatel ( - 19. ledna 1918)
- 30. června Giuseppe Farina, talský pilot formule 1 ( - 30. října 1906)
- 24. srpna Tadeusz Bór-Komorowski, polský generál ( - 1. června 1895)
- 26. srpen Hermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář
- 28. září André Breton, francouzský básník ( - 19. prosinec 1896)
- 26. srpna Hermann Geiger, švýcarský pilot ( - 27. říjen 1914)
Hlava státu
- Antonín Novotný
Kategorie:20. století
ja:1966年
ko:1966년
simple:1966
1967Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1962 1963 1964 1965 1966 - 1967 - 1968 1969 1970 19711972
----
Události
Československo
- Eduard Hofman vytvořil znělku reklamy - Pan Vajíčko
Svět
- 2. leden - Pedro Rodriguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR
- únor - Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie
- 21. dubna - vojenský převrat v Řecku
- 23. květen - Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt
- 5. červen - Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku
- 11. červen - šestidenní válka skončila drtivou porážkou arabské koalice
- vznikla Světová organizace duševního vlastnictví
- Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu
- Aborigini - původní obyvatelé Austrálie, uznáni rovnoprávnými občany
Vědy a umění
- natočení posledního dílu seriálu Tom a Jerry
- založení soutěžního hudebního festivalu Porta
- vznikl programovací jazyk Simula 67
- první vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen
Nobelova cena
Narození
Česko
- 29. května Bohdan Sláma, český režisér
- 27. června Jan Hřebejk, český režisér
Svět
- Andrzej Zaucha, ruský novinář a spisovatel
- 20. února Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana
Úmrtí
Česko
- 17. ledna Jiří Levý, český literární teoretik ( - 8. srpna 1926)
- 20. března Jaroslav Heyrovský, český chemik ( - 20. prosince 1890)
- 16. ledna Marie Majerová, česká spisovatelka ( - 1. února 1882)
Svět
- 31. srpen Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel ( - 27. leden 1891)
- Ondřej Sekora, český spisovatel a kreslíř ( - 1899)
Hlava státu
Kategorie:20. století
ja:1967年
ko:1967년
ms:1967
simple:1967
1969Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1964 1965 1966 1967 1968 - 1969 - 1970 1971 1972 1973 1974
----
Události
Česko
- Hrubý Jeseník byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky
Svět
- 3. únor byl Jásir Arafat jmenován vůdcem OOP.
- Vytvořena experimentální počítačová síť ARPANET, zárodek dnešního Internetu.
- prezident USA Richard Nixon zakázal výrobu chemických a biologických válečných materiálů ve Spojených státech
Vědy a umění
- 7. dubna vydán první První RFC dokument
- 20. července První lidé přistáli na Měsíci. (Apollo 11)
- 14. - 24. listopadu Americká kosmická loď Apollo 12 uskutečnila 2. přistání na Měsíci s lidskou posádkou. Charles Conrad mladší a Alan L. Bean se tak stali třetím a čtvrtým člověkem, který kdy stanul na Měsíci.
- japonští geologové našli v Antarktidě meteority
- vědečtí pracovníci na Harwardově univerzitě oznámili, že se jim podařilo izolovat gen
- Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili 104. chemický prvek rutherfordium
- Ken Thompson a Dennis Ritchie vytvořili UNIX
Nobelova cena
Narození
Česko
- 30. říjen - Stanislav Gross, český politik
Svět
Úmrtí
Česko
- 6. května Bohumil Bydžovský, český matematik ( - 14. března 1880)
- 10. května Josef Váchal, český výtvarný umělec, básník a spisovatel
Svět
- 11. leden - Václav Hlavatý, český matematik ( - 1894)
- 11. únor - Dario Beni, italský cyklista
- 21. října Jack Kerouac, americký spisovatel ( - 12. března 1922)
Hlava státu
Ludvík Svoboda
Kategorie:20. století
ja:1969年
ko:1969년
simple:1969
th:พ.ศ. 2512
1970Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1965 1966 1967 1968 1969 - 1970 - 1971 1972 1973 1974 1975
----
Události
Česko
- 4. prosince spadl Král smrků v Boubínském pralese
- vydáno „Poučení z krizového vývoje“
- Junák byl rozpuštěn
- zřízena CHKO Žďárské vrchy
Svět
- 10. října nezávislost Fidži
- 15. prosince Veněra 7 přistála na Venuši
- Východnímu Pákistánu byla udělena autonomie, od r. 1971 – Bangladéš
- papež Pavel VI. stanovil věkovou hranici (80 let) pro účast biskupů v konklávy
- Island se zapojil do Evropského sdružení volného obchodu
Vědy a umění
- V dubnu oznámil Paul McCartney, že skupinu opouští Beatles ostatní členové jej následovali.
- Freddie Mercury založil skupinu Queen
- Heyerdahl dokázal, že plavba mezi Severní Amerikou a Karibikem je možná s použitím starověkých metod – doplul na člunu Ra II z papyru z Maroka do Barbadosu.
- objeven chemický prvek dubnium
Nobelova cena
Narození
Česko
- 29. srpna Saša Gedeon, český filmový a televizní režisér
- 24. září Karel Janák, český filmový a televizní režisér
Úmrtí
Česko
- 22. září - Vojtěch Jarník, český matematik ( - 22. prosince 1897)
- 30. října - Alexandr Hořejší, český básník a překladatel ( - 26. únor 1901)
- 28. listopadu - Jan Drda, český prozaik a dramatik
Svět
- 2. února - Bertrand Russell, anglický matematik ( - 18. května 1872)
- 9. listopadu - Charles de Gaulle, francouzský politik a voják ( - 22. listopad 1890)
- 25. září - Erich Maria Remarque, německý spisovatel ( - 22. červen 1898)
- Richard Bergman, rakouský od r. 1939 anglický stolní tenista ( - 1919)
Hlava státu
Ludvík Svoboda
Kategorie:20. století
als:1970
ja:1970年
ko:1970년
simple:1970
1972Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1967 1968 1969 1970 1971 - 1972 - 1973 1974 1975 1976 1977
----
Události
Česko
Svět
- 2. březen - Pionner 10 odstartoval k Jupiteru
- 15. červen - 200 km západně od Galapág se po útoku kosatek dravých potopila jachta Lucette
- 22. července Veněra 8 přistála na Venuši
- založena společnost SAP
- zákaz DDT v USA
- končí Program Apollo; USA
- nalezen diamant Hvězda Sierry Leone; Sierra Leone
- Grónsko a Dánsko se staly členy Evropského společenství
- v Maastrichtu bylo uvedeno do provozu první mezinárodní středisko řízení horního letového provozu (UAC, Upper Area Control Centre)
- Mezinárodní rok knihy (International year of the book)
Vědy a umění
- ARPANET rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů, použit protokol NCP (Network Control Protocol). Zahájení používání elektronické pošty, zaveden zavináč
Nobelova cena
Narození
Česko
- 15. února Jaromír Jágr v Kladně, český hokejista
Svět
- 6. září China Miéville, britský spisovatel fantasy
- 17. října Eminem, americký hip hopový zpěvák
Úmrtí
Česko
- 7. března Jan Weiss, český spisovatel ( - 10. května 1892)
- 17. října František Gel, český novinář ( - 18. září 1901)
Svět
- 12. června Saul Alinsky, americký organizátor občanské společnosti a teoretik aktivismu ( - 30. ledna 1909)
Hlava státu
- Československo
- Ludvík Svoboda
- Papež
- Pavel VI.
- SSSR
- Leonid Iljič Brežněv
- USA
- Richard Nixon
Kategorie:20. století
ja:1972年
ko:1972년
simple:1972
1974Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1969 1970 1971 1972 1973 - 1974 - 1975 1976 1977 1978 1979
----
Události
Česko
- 9. května v Praze zahájilo svůj provoz metro - trasa C.
- realizována Akce Brontosaurus
Svět
- rok 1974 byl OSN vyhlášen Rokem životního prostředí
- 22. listopadu Organizace pro osvobození Palestiny získala pozorovatelský status při OSN
- Demokratické volby a referendum v Řecku ukončily období vojenské diktatury a zrušily monarchii.
- V Portugalsku byl Caetano svržen armádou to otevřelo cestu pro pluralitní demokracii
- císař Haile Selassie byl sesazen revolucí, jež vyústila v nastolení vojenského režimu hlásícího se k socialismu, Etiopie
Vědy a umění
- poprvé zveřejněno ISO 3166-1
- Mariner 10 začal mapovat povrch planety Merkur
- Založena Evropská kosmická agentura
- objeven Chemický prvek seaborgium
Nobelova cena
- Fyzika – Sir Martin Ryle, Antony Hewish (oba Velká Británie; za výzkum v oblasti radiové astrofyziky)
- Chemie – Paul J. Flory (USA, za výsledky v oblasti fyzikální chemie makromolekul)
- Lékařství – Albert Claude, Christian De Duve, George E. Palade (první dva Belgie, třetí USA; za objevy týkající se struktury buněk)
- Literatura – Eyvind Johnson, Harry Martinson (oba Švédsko)
- Mír – Seán MacBride, Eisaku Sato (Irsko, Japonsko)
- Ekonomie – Gunnar Myrdal, Friedrich Hayek (Švédsko, Velká Británie)
Narození
Česko
Svět
Úmrtí
Česko
- 9. ledna Jan Blahoslav Kozák, český filosof a protestantský teolog ( - 4. srpna 1888)
- 6. duben Štěpán Trochta, kardidnál a biskup litoměřický
- 21. května Jaroslav Marvan, český herec ( - 11. prosince 1901)
Svět
- 2. února Imre Lakatos, maďarsko-britký filosof vědy a matematik ( - 9. listopadu 1922)
- 29. července Erich Kästner, německý levicový novinář a prozaik ( - 23. února 1899)
- 8. srpna Baldur von Schirach, německý nacistický zločinec - vůdce nacistické mládeže
- 20. srpna Ilona Masseyová, maďarská zpěvačka ( - 5. června 1912)
- 9. října Oskar Schindler, rakouský obchodník ( - 28. dubna 1908)
- 13. listopadu Vittorio de Sica, italský herec a režisér ( - 7. července 1901)
Hlava státu
- Ludvík Svoboda
Kategorie:20. století
ja:1974年
ko:1974년
simple:1974
1975Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1970 1971 1972 1973 1974 - 1975 - 1976 1977 1978 1979 1980
----
Události
Česko
- Ludvík Svoboda rezignoval na funkci prezidenta, novým prezidentem se stal Gustáv Husák
Svět
- 28. května – byla podepsána smlouva mezi Evropským hospodářským společenstvím a 46 státy skupiny AKT
- 1. června – byla polská část historického Slezska přerozdělena mezi několik vojvodství, viz Polské Slezsko
- 1. listopadu – Angola vyhlásila nezávislost
- Juan Carlos se stal králem Španělska
- vznik společnost Microsoft
- Východní Timor vyhlásil nezávislost, poté ho obsadila Indonésie
- Gabon vstoupil do Organizace zemí vyvážejících ropu
- puč v Nigérii Murtala Ramat Mohammed svrhl Yaqub Gowona
Vědy a umění
- 22. října – na oběžnou dráhu Venuše se dostala sovětská sonda Veněra 9, čímž se stala prvním umělým satelitem Venuše.
- opuštěna vesmírná stanice Skylab
- založení skupiny Iron Maiden
Nobelova cena
- lékařství – David Baltimore (USA), Renato Dulbecco (USA), Howard Martin Temin (USA)
- fyzika – Aage Niels Bohr (Dánsko), Ben Roy Mottelson (Dánsko), Leo James Rainwater (USA)
- chemie – John Warcup Cornforth (Austrálie a UK), Vladimir Prelog (Švýcarsko)
- literatura – Eugenio Montale (Itálie)
- ekonomické vědy – Leonid Vitalijevič Kantorovicč (SSSR), Tjalling C. Koopmans (USA)
- cena míru – Andrej Dmitrijevič Sacharov (SSSR)
Narození
Česko
Svět
- 3. března – Misha, slovenská zpěvačka
Úmrtí
Česko
- 28. ledna – Antonín Novotný, československý prezident ( - 10. prosince 1904)
Svět
- 3. února – Umm Kulthum, egyptská zpěvačka ( - 4. května 1904)
- 5. dubna – Čankajšek, čínský císař ( - 31. října 1887)
- 7. července – Jacob Bjerknes, norský fyzik a meteorolog ( - 2. listopadu 1897)
- 2. listopadu – zavražděn Pier Paolo Pasolini, italský spisovatel, a režisér ( - 5. března 1922)
- 4. prosince – Hannah Arendtová, americká politoložka německého původu ( - 14. října 1906)
Hlava státu
- Československo
- Ludvík Svoboda (do 29. května)
- Gustáv Husák
- Španělsko – Juan Carlos
- Nigérie
- Yaquba Gowona
- Murtala Ramat Mohammed
Kategorie:20. století
ja:1975年
ko:1975년
simple:1975
th:พ.ศ. 2518
Gustáv Husák
Gustáv Husák (10. ledna 1913 Bratislava – 18. listopadu 1991 Bratislava) byl československý komunistický politik a prezident.
Ve dvacátých letech byl Husák pilným studentem bratislavského gymnázia. V roce 1929, jako šestnáctiletý, vstoupil Husák do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933, jako student bratislavské právnické fakulty, do Komunistické strany Československa.
Za druhé světové války byl Husák zarytým odpůrcem Tisova klerofašistického Slovenského štátu, byl členem hnutí odporu, aktivně se účastnil Slovenského národního povstání. Byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady, pověřencem vnitra a místopředsedou Komunistické strany Slovenska. Z této doby je zachován i Husákův dopis, v němž doporučuje, aby Slovensko bylo zařazeno do svazku národů Sovětského svazu. Později ale již Husák zastává stanovisko, že Slovensko je nedílnou součástí Československa a že má mít v tomto svazku značnou autonomii.
Po druhé světové válce, v prvních parlamentních volbách v květnu roku 1946, vítězí na Slovensku Demokratická strana (narozdíl od Českých zemí kde vítězí komunisté). Přesto (po podpisu tzv. třetí pražské dohody) všechna rozhodnutí Slovenské národní rady podléhají schválení československé vlády. Husák sám se stává předsedou Sboru pověřenců.
Na podzim roku 1947 pak Gustáv Husák vyhnal z pozice své funkce nátlakovými akcemi nekomunistické pověřence z jejich úřadů, řídil potom jak slovenskou SNB (policie), tak StB (tajná policie).
Po komunistickém převratu v roce 1948 byl Husák zpočátku politicky úspěšný, ale roku 1950 byl s V. Clementisem, L. Novomeským a mnoha dalšími obviněn z buržoazního nacionalismu. V únoru roku 1951 byl zatčen a v dubnu 1954 je pak ve vykonstruovaném procesu s tzv. buržoazními nacionalisty odsouzen na doživotí. Byl jedním z mála, kteří při procesu nedoznali žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život.
V roce 1960 byl po rozsáhlé amnestii prezidenta A. Novotného Husák propuštěn a v roce 1963 plně rehabilitován. V průběhu šedesátých byl zpočátku Husák jednou z hlavních osobností reformního proudu v KSČ, v období tzv. pražského jara vystupoval jako věrný stoupenec Dubčeka. V dubnu roku 1968 se stal místopředsedou československé vlády, v níž pak byl jedním z předních iniciátorů ústavního zákona o federativním uspořádání republiky.
Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“ a stal se Brežněvovým spojencem. V roce 1969 se Husák dostal do čela KSČ – do května roku 1971 byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem. V roce 1975, po odstranění prezidenta L. Svobody z funkce, se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa.
Po listopadových událostech roku 1989 Husák jmenoval 10. prosince Čalfovu „vládu národního porozumění“ a vzápětí abdikoval z funkce prezidenta republiky. V listopadových dnech byl jedním z politiků, kteří odmítli situaci řešit násilím a přispěl tak ke klidnému průběhu převratu.
Dne 18. listopadu 1991 pak Gustáv Husák, jako soukromá polozapomenutá osoba, zemřel. Jako mnoho dalších komunistických funkcionářů nebyl ani on nikdy postaven před řádný soud, který by soudil jeho činy v době po roce 1968.
Podívejte se též na
- Seznam hlav českého státu
Husák, Gustáv
Husák, Gustáv
Husák, Gustáv
Husák, Gustáv
Husák, Gustáv
Husák, Gustáv
ja:グスターフ・フサーク
3. září
3. září je 246. den roku podle gregoriánského kalendáře (247. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 119 dní.
Události
Česko
-
Svět
- 1939 - Velká Británie a Francie vyhlásily válku Německu
- 1950 - Na okruhu v Monze se jel poslední závod Formule 1 započítávaný do mistrovství světa jezdců. Vítězem a mistrem světa se stal Giuseppe Farina na voze Alfa Romeo
Narození
Česko
-
Svět
-
Úmrtí
Česko
- 1948 Edvard Beneš
- 2000 Oldřich Daněk, český dramatik, spisovatel, režisér a scenárista ( - 16. ledna 1927)
Svět
- 1883 Ivan Sergejevič Turgeněv, ruský spisovatel ( - 9. listopad 1818)
Svátky
Česko
- Bronislav
Svět
-
Viz také:
- 2. září 4. září - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Kategorie:Září
ja:9月3日
ko:9월 3일
simple:September 3
Londýn]
]
Londýn (angl. London) je hlavní město Anglie a Velké Británie ležící na jihovýchodě země při ústí řeky Temže. Londýn produkuje 17% HDP Spojeného království a londýnská
City je jedna z největších světových obchodních center. Londýn, společně s městy New York, Tokyo a Paříž, je označován jako jedno ze 4 nejdůležitějších měst na světě.
Londýn je domovem mnoha institucí s mezinárodní působností, stejně tak nadnárodních společností a organizací. Leží v něm mnoho důležitých budov, včetně světově známých divadel, muzeí, koncertních síní, paláců a dalších.
Moderní Londýn tvoří dvě starobylá města Londýn a Westminster, která se změnila na současnou metropoli, v ní žije asi 7 421 228 obyvatel na ploše větší než 480 km2.
Vymezení Londýna
Westminster]]
Dnešní "Londýn" je totožný s Velkým Londýnem a administrativně se člení na 32 městských obvodů a londýnskou City. Původní Londýn však zahrnoval pouze čtvereční míli londýnské City, což bylo jakési centrum, od něhož se město rozrůstalo na všechny strany. Mezi lety 1889 a 1965 pak Londýn zahrnoval území tehdejšího Londýn (hrabství), pokrývající oblast dnes známou jako Vnitřní Londýn.
Jako střed Londýna je označován pomník na Charing Cross, ležící hned vedle stejnojmenného nádraží. Staří Římané střed Londonia označili Londýnským kamenem v City.
Geografie a podnebí
Velký Londýn má rozlohu 1,579 km², je to také přístav na řece Temži, což je řeka uzpůsobená pro lodní dopravu. Londýn byl založen na severním břehu Temže a po mnoho staletí přes ní vedl pouze jediný most, tzv. London Bridge, což mělo za následek, že se Londýn rozvíjel převážně na sever od Temže. Poté, co byly v 18. století vystavěny další mosty, začalo město expandovat do všech směrů bez větších potíží, protože rovná nebo mírně zvlněná krajina okolo řeky nepředstavovala žádnou přírodní překážku. Ačkoli ve městě je několik kopců, například Parliament Hill anebo Primrose Hill, jsou nepříliš rozlehlé a nepředstavovaly pro rozvoj města žádnou překážku. Díky těmto skutečnostem má Londýn téměř kruhový půdorys.
Řeka Temže byla kdysi daleko širší a mělčí než je dnes. Řeka, která protéká Londýnem dnes, byla sevřena do břehů a mnoho přítoků do Temže protéká Londýnským podzemím. Temže je přílivová řeka a kvůli tomu Londýn byl a stále je ohrožen záplavami. Tato hrozba se postupem času stávala stále reálnější díky pomalému zvedání hladiny řeky a také kvůli pomalému 'naklánění' Velké Británie (na severu zvyšování a na jihu snižování), způsobené post-ledovcovým izostatickým zvedáním. Jako ochrana před možnými záplavami byly vybudovány bariéry na Temži ve Woolwichi (viz obrázek vpravo), ale na začátku roku 2005 se objevily spekulace, že tyto bariéry by nemusely být dostačující a bylo doporučeno, aby byly postaveny další, 10 mil dlouhé bariéry po proudu řeky (viz. [http://news.bbc.co.uk/1/hi/england/london/4162905.stm]).
Londýn má mírné podnebí. Léta jsou teplá ale jen zřídka příliš horká, zimy chladné ale jen výjimečně třeskuté a srážky jsou pravidelné ale nepříliš husté. Letní teploty jen občas přesáhnou 33 °C, ačkoli se tyto vysoké letní teploty v poslední době stávají běžnými.
Nejvyšší zaznamenaná teplota v Londýně je 37,9 °C. Byla naměřená na letišti Heathrow během horkého léta 2003.
Hustá sněžení jsou zde téměř neznámou skutečností. Během několika posledních zimních období se sníh objevil asi dvakrát a napadl do výše cca 25 mm.
Průměrné roční srážky v Londýně ( pod 600 mm ) jsou nižší než v Římě nebo Sydney. Londýnská zástavba, s horkými vytápěnými budovami, vytváří mikroklima, jež občas zvyšuje teplotu uvnitř Londýna o 5 °C oproti okolí.
Obyvatelstvo
°C
Počet obyvatel Londýna v roce 1801 byl asi 860 000 ( pro srovnání Paříž v roce 1802 měla asi 670 000 obyvatel ). Londýn byl nejlidnatějším městem od roku 1825 do 1925, kdy byl překonán New Yorkem.
Pro obyvatele Londýna se někdy používá pojem Cockney. Město a 32 jeho předměstí ( 1 579 km² ) má oficiálně 7 421 228 obyvatel, což ho řadí spolu s Moskvou k nejlidnatějším městům Evropy. Následné kontroly upřesňují toto číslo na 7,29 miliónů. Průměrný oficiální počet obyvatel Londýna v polovině roku 2003 je dle Office for National Statistics ([http://www.statistics.gov.uk/statbase/Expodata/Spreadsheets/D8561.xls]) 7 387 900 .
Při sčítání v roce 2001 klasifikovali obyvatelé Londýna svou etnickou skupinu takto: 76 % - běloch ( „britský běloch“, „irský běloch“ nebo „jiný běloch“ ) ,10 % - Ind, Bangladéšan a Pakistánec, 5 % - Afričan, 5 % - Karibik, 3 % - míšenec, 1 % - Číňan. Náboženství: 58.25 % – křesťané, 15.8 % - bez vyznání. Asi 21,8 % obyvatel uvádělo místo narození mimo Evropskou unii. Irové, s počtem asi 200 000, jsou nejpočetnější skupinou lidí narozených mimo Velkou Británii.
Počet obyvatel Londýna včetně příměstských částí ( angl. urban area ) byl podle výsledků sčítání lidí v roce 2001 8 278 251 ([http://www.statistics.gov.uk/statbase/ssdataset.asp?vlnk=8271&More=Y]). Počtem obyvatel je Londýn včetně příměstských částí třetí největší v Evropě po Moskvě ( 11,7 miliónů obyvatel v roce 2000 ) a Paříži ( 9,6 miliónů obyvatel v roce 1999).
Na rozdíl od jiných států, neposkytuje Velká Británie národně koordinované počty obyvatel oblasti hlavního města ( angl. London’s metropolitan area ) s ohledem na sledování osob dojíždějících do Londýna do zaměstnání a ekonomický vliv. Tento údaj tak každé město zpracovává dle vlastních pravidel. Podle některých zdrojů zahrnuje oblast Londýna plochu 16 043 km² s počtem obyvatel 13 945 000 – což je více než počet obyvatel Skotska , Walesu a Severního Irska dohromady ( [http://www.demographia.com/dm-lonarea.htm] [http://www.lbwf.gov.uk/demography/census/london/london_boroughs_census2001.pdf]). Podle této definice je oblast Londýna spolu s oblastí Moskvy ( asi 14 miliónů obyvatel ) největší metropolitní oblastí Evropy a je větší než oblast Paříže ( 11,5 miliónů v roce 2004 ). Ovšem definice oblasti v tomto pramenu, je třeba brát s maximální opatrností, neboť obsahuje místa dosti vzdálená od Londýna, např. Dover, ležící u Lamanšského průlivu nebo Colchester město na severu Essexu. Po odečtení východního Kentu , severního Essexu a West Bekshire je tento počet mezi 12 až 12,5 milióny.
V roce 2004 vláda Velkého Londýna oficiálně vyhlásila Londýnský region ( angl. metopolitan region ) s centrem v Londýně s rozlohou 27 224 km² a počtem obyvatel přibližně 18 000 000. Toto území zahrnuje Velký Londýn, celou jihovýchodní Anglii a jednu třetinu východní Anglie. Metropolitní region je odlišný pojem od metropolitní oblasti. Zahrnuje území s obrovským množstvím spojení a sítí mezi obydlenými oblastmi. Je třeba poznamenat, že metropolitní region, tak jak je zde definován, má málo společného s tím, co je pojmem “Londýn” označováno v britském prostředí ( [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/london_plan/lon_plan_all.pdf],
[http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/london_plan/lon_plan_1.pdf], [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/draft_london_plan/dlp_ch1.pdf]).
Historie
2004]
:Hlavní článek o historickém vývoji Londýna – Dějiny Londýna
První zaznamenané jméno města známého dnes jako Londýn, bylo Londinium. Byla to tehdy osada, kterou v roce 43 našeho letopočtu založily římské legie císaře Claudia. Osídlení tohoto území pokračovalo i v době vlády Anglosasů.
Normané po invazi v roce 1066 zahájili přestavbu London Bridge – mostu, který byl jediným mostem přes Temži po dalších 600 let, opevnění Tower a přesunuli královské sídlo do Westminsteru, zatímco City se stalo centrem řemeslnických cechů.
Tower
Období vlády Dynastie Tudorovců (1485 – 1603 ) – období relativní stability po ukončení Války růží - přineslo budování šlechtických rezidencí v blízkosti dvora ve Westmisteru, velký přesun majetku, zrušením velké části klášterů a zvýšení role Londýna jako obchodního centra ( v roce 1600 založena Východoindická společnost )
V 17. století postihly Londýn dvě rozsáhlé katastrofy – Velký mor (1665) a Velký požár Londýna ( 1666). Druhá měla na rozvoj Londýna významný vliv – morová nákaza již nebyla pro Londýn postrachem, došlo k rozsáhlé stavební obnově města a významně se rozšířilo využití území mimo původní hradby.
V 18. a 19. století se Průmyslová revoluce, rozvoj Britského impéria a stavba železničního spojení a londýnského metra podepsaly na prudké expanzi Londýna a na tom, že byl největším městem světa.
londýnského metra za 2. světové války]]
Dnešní Londýn
2. světové války]2. světové války
Dnešní Velký Londýn zahrnuje City a 32 správních obvodů, včetně Města Westminster. Centrum společenského dění Londýna je Westminster, kde sídlí většina obchodů a zábavních center. Zde sídlí také vedení největších Britských průmyslovývch podniků (vyjma finačního sektoru) a vláda Spojeného království. Londýnské City (v Londýně se také můžeme setkat s názvem "Square mile" - čtvereční míle) je největší bankovní centrum na světě a hlavní obchodní centrum Evropy. Vedení více než 100 z 500 největších podniků Evropy sídlí právě v Londýně. Londýnský devizový trh je největší na světě, s denním obratem převyšujícím 500 miliard dolarů, což je více, než kdyby se spojily devizové trhy New Yorku a Tokya dohromady. Ačkoliv jsou ulice City přes týden velmi rušné, o víkendu jsou téměř liduprázdné, jelikož zde nejsou téměř žádní stálí obyvatelé.
Londýn patří k nejvíce navštěvovaným městům na světě. Turistické atrakce se nalézají převážně v centrálním Londýně. Patří mězi ně historické City; West End a jeho proslulá kina, bary, kluby, obchody a restaurace; Westminster s Westminsterským opatstvím, Buckinghamský palác, Clarence House atd. Dále je to Vědecké muzeum,Přírodovědné muzeum, Britské muzeum, Národní galerie, galerie Tate, mosty London Bridge, Tower Bridge, hvězdárna v Greenwichi a další zajímavosti, jejichž výčet se zdá býti téměř nekonečný.
Části Londýna
:Viz také Vnitřní Londýn a Vnější Londýn
Centrální Londýn
Vnější Londýn
City
Vnější Londýn
:Hlavní článek City
Londýnská City ( angl. též Square Mile– čtvereční míle) je hlavním finančním centrem
Velké Británie a jedním z
nejdůležitějších ve světě. Je řízená Corporation of London, institucí
která má středověké kořeny a v jejímž čele je Lord Mayor of London ( v
českém prostředí starosta ). V City je samostatná policejní složka
City of London police. Původní dominantu katedrálu svatého Pavla doplnily vysoké
budovy kanceláří včetně nejvyšších Tower 42 ( známa spíše jako NatWest
Tower ) a 30 St Mary Axe ( lidově nazývána Gherkin, postavená v roce
2003).
City má pouze malé množství stálých obyvatel ( asi 7 000 ), ale během
dne zde pracuje až 300 000 lidí. V poslední době se finanční centrum
stále více přesouvá z City do Canary Wharf na východě Londýna.
West End
West End je považován za nepopulárnější nákupní a zábavní obvod
Londýna. Nalézá se zde i Trafalgar Square, jedna z nejnavštěvovanějších
památek Londýna. Oxford Street je jednou z nejznámějších ulicí světa pro
nakupování módního značkového oblečení. Vybíhá z Charring Cross Road
na východě přes Oxford Circus, kde protíná
Regent Street, do Marble Arch na západ. Sídlí na ní velké množství
obchodních domů známých firem (Selfridges, John Lewis a
Marks and Spencer). Totenham Court Road směřující na sever z východního konce
Oxford Street se vyznačuje nadbytkem obchodů s hi-fi, počítači a jinou
elektronikou.
Marks and Spencer
Na jihu od východní části Oxford Street se rozkládá Soho, síť malých
uliček plných restaurací, hospůdek, menších obchodů a butiků, divadel a
kin, stejně jako mediálních, filmových, inzertních a postprodukčních
firem. Soho je rovněž známé svými rušnými kluby, bary a gay komunitou.
Piccadilly je známou dopravní tepnou vedoucí z Piccadilly Circus na
východě k Hyde Park Corner na západě. V jejím okolí nalezneme Mayfair a
Green Park. Dalšími dopravními tepnami této části města jsou Regent Street
a Bond Street.
Východní Londýn
Východní Londýn byl centrem metropolitní průmyslové oblasti a většina
tohoto území je v současnosti výrazně přestavována jako část Thames
Gateway. Hrála rovněž klíčovou úlohu v úspěšné kandidatuře na pořádání
Olympijský her v roce 2012, a nyní probíhá výrazná obnova tohoto území
pro zabezpečení úspěšného konání Olympiády. Je to již podruhé v moderní
historii, kdy je tato oblast výrazně přestavována, poprvé to bylo po
náletech německého letectva v době Druhé světové války.
East End
East End je nejblíže původnímu Londýnský přístav a je oblastí kde se
nejčastěji zpočátku usidlují přistěhovalci přijíždějící do přístavu.
Byly to postupně přistěhovalecké vlny Francouzů, Hugenotů, Belgičanů,
Židů a Pákistánců.
East End se rozrůstá z východní části City a zahrnuje tyto městské
části – Whitechapel, Mile End, Bethnal Green, Hackney, Bow a Poplar.
V této části města se nacházejí mnoha zajímavá místa včetně londýnských
tržišť (Columbia Road Flower Market, Spitalfields Market, Brick Lane
Market, Petticoat Lane Market ) a několik muzeí například Geffrye
Museum a Museum of Childhood v Bethnal Green.
East End je oblast s nejasně ohraničenými hranicemi. Je to místo
oplývající legendami, sentimentem a Cockney. Vyskytuje se zde
organizovaný zločin a gangsteři. V East Endu najdeme
jedny z nejchudších oblastí Velké Británie.
Docklands
Cockney, je nejvyšším britským mrakodrapem od roku 1991. Pohled z nejvyššího přechodu Tower Bridge]]
Docklands, městská část na Isle of Dogs, prochází od roku 1980
bouřlivým rozvojem. V prvních letech od roku 1980 bylo mnoho skladů ve
Wapping obsazováno a používáno jako umělecké dílny a levné ubytovny. To
neodvratně přitáhlo pozornost vlastníků nemovitostí, kteří se zde
postupně stěhovali. London Docklands Development Corporation (LDDC)
byla založena v roce 1981 aby nastartovala proces využití a změny tváře
této oblasti. Nejznámějším výsledkem je Canary Wharf, jehož nejznámější
dominantou je 1 Canada Square kancelářská budova ( která je často
nesprávně nazývána Canary Wharf ), nejvyšší britský mrakodrap od roku
1991.
Masivní rozvoj posledních několika let přinesl výstavbu mnoha dalších
mrakodrapů a mnoho významných firem (investiční bankovnictví,
advokátní kanceláře apod.) sem přeneslo své centrály. Příkladem těchto
firem jsou HBSC, Barclays stejně jako evropská centrála Citigroup.
Rozvoj tohoto území způsobil vybudování mnoha restaurací a nočních
klubů, které byly otevřený v přilehlých obchodních centrech stejně jako
otevření několika komplexů kin. Spojení této oblasti s metrem a s
ostatními částmi města zajišťuje Docklands Light Railway (DLR). Na
severu od Temže v okolí Limehouse Basin a směrem k Wapping, stejně tak
na jihu od Temže byly původní loděnice a staré doky přebudovány na byty
s vysokým nájemným pro skupiny bankéřů, vývojářů software a jiných
profesí pracujících ve finančním centru v okolí Docklands.
Dále na východ v londýnském předměstí Newham je London City Airport a
Excel Exhibition Centre.
Západní Londýn
Západní Londýn zahrnuje elegantní a nákladné residenční oblasti jako
Notting Hill, známá z filmu z roku 1999 s Hughem Grantem a
Julií Robertsovou. Uvnitř této čtvrti je i známé antické tržiště v
Portobelo Road. Kensington a Chelsea jsou oblasti s nejluxusnějším bydlením ve
Velké Británii. Je zde rovněž uznávaná ulice Kings Road, středisko
nákupů a význačná dopravní tepna.
Západním směrem u White City, poblíž Shepherd's Bush, je hlavní
operační centrum BBC, a ještě dále na západ v předměstí Hillingdon, leží letiště Heathrow.
Jihozápadním směrem od této části najdeme předměstí Richmond upon
Thames včetně Richmodnu a Twickenhamu. Tento kout Londýna je domovem
Richmond Parku, největšího londýnského parku a ve Twickenhamu má sídlo
ragbyová unie.
Jižní Londýn
Richmond Park
V jižním Londýně nalezneme tak odlišné části jako Wimbledon ( známý
pořádáním velkého tenisového turnaje ) , Bermondsey a Dulwich.
Greenwich - ležící na březích Temže v místech kde tato řeka meandruje je
známá parkem a je rovněž sídlem Royal Greenwich Observatory.
Brixton, Camberwell a Peckham je domovem pro mnoho rodin imigrantů ze
západní Indie,kteří se do Velké Británie přistěhovali v létech 1950,
1960 a 1970.
Severní Londýn
Severní Londýn zahrnuje například předměstí Hampstead a Highgate, které
si podržely venkovský ráz. Severní část je více kopcovitá než jižní a z
mnoha kopců je nádherný rozhled na město. Jsou zde velké parky včetně
Hampstead Heath s Parliament Hill známý výborným výhledem na Londýn a
Alexandra Park s Alexandra Palace. Mnoho oblastí má výrazné zastoupení
menšin nepřiklad Stamford Hill, jež je obydlen výraznou komunitou
ortodoxních židů, a Green Lanes ve čtvrti Harringay s výrazným
zastoupením turecké a řecké menšiny. Islington, jedna z nejbohatších
oblastí severního Londýna – sídlo fotbalového klubu Arsenal. Severní
Londýn je i sídlem dalšího známého fotbalového klubu Tottenham Hotspur,
jehož stadión je v blízkém Tottenhamu.
Správní členění
Tottenham]]
Velký Londýn je rozdělen do 32 městských částí a londýnské City. Jednotlivé samosprávy městských čtvrtí jsou nejdůležitější jednotkou místní správy Londýna a jsou zodpovědné za zajištění většiny lokálních služeb v oblasti, kterou spravují. City není spravována běžnou místní radou ale historickou Corporation of London.
Greater London Authority (GLA), nejvyšší správní orgán Velkého Londýna, má vliv na dění celé oblasti Velkého Londýna a je zodpovědná za koordinaci činností samospráv městských čtvrtí, strategické plánování a chod služeb, jež mají dosah v celém Londýně jako například policie, požární ochrana a doprava. GLA se skládá z jednak ze starosta Londýna (Mayor of London) a zastupitelstva, jímž je Londýnské shromáždění (London Assembly).
Současný starosta, Ken Livingstone, byl zvolen jako nezávislý kandidát ve volbách roku 2000. Navzdory odporu všech významných politických stran a tisku, se těši značné podpoře Londýňanů. Dnešní GLA bylo ustanovena jako náhrada za Radu Velkého Londýna (Greater London Council, GLC ), která vznikla roku 1965 a byla zrušena roku 1986 po politických šarvátkách mezi GLC ( tehdy vedeným Kenem Livingstonem ) a vládou konzervativní strany vedenou Margaret Thatcherovou.
Předchozí londýnské administrativní úřady:
- Metropolitan Board of Works (MBW) - 1855 až 1889
- London County Council (LCC) - 1889 až 1965
- Greater London Council (GLC) - 1965 do 1986
- Greater London Authority ( GLA ) - 2000
Po zrušení GLC v roce 1986, přešla většina jeho pravomocí na samosprávy městských čtvrtí a zbytek byl zajišťován jejich spolupráci nebo jinými nevolenými orgány. Samosprávy městských obvodů tak získaly značnou autonomii a jednotný statut a ačkoli po obnovení GLC ztratily určitou část vlivu, stále existují oblasti v nichž jsou nezávislé na GLC.
Londýn je v parlamentu reprezentován 74 poslanci. Seznam volebních obvodu do parlamentu v oblasti Velkého Londýna - [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Parliamentary_constituencies_in_Greater_London].
Policejní službu pro 32 londýnských čtvrtí zajišťuje Metropolitan Police Service, všeobecně označována spíše jako Metropolitan Police, nebo jednoduše Met. City má svou vlastní policejní správu City of London Police.
Zdravotní služba v Londýně je řízena vládou prostřednictvím National Health Service (NHS - národní zdravotní služba ).
Velký Londýn je rozdělen na 5 Strategic Health Authorities [http://www.nhs.uk/england/authoritiestrusts/sha/MapSearch.aspx?rg=Y21].
Doprava
Velký Londýn]]
Londýn je z pohledu dopravy jedno z nejrušnějších měst na světě. Doprava je spravována úřadem starosty ale jeho finanční vliv je omezen. Výkonným orgánem řízení londýnského dopravního systému je Transport for London ( TfL ). Síť městské hromadné dopravy je jedna z nejrozsáhlejších na světě, ale přesto se potýká z přehuštěním a výpadky. Je jednou z nejkomplexnějších dopravních systémů s 1 miliardou přepravených osob metrem ročně.
Londýn je známý pro své červené patrové autobusy (doubledecker), které jsou v provozu od roku 1956. Tyto autobusy budou vyřazeny z použití na hlavních linkách systému TfL. Poslední spoj pojede tento autobus 9.prosince 2005 na lince 159. Jako připomínky provozu těchto autobusů mají být zřízeny dvě linky na nichž bude doprava těmito autobusy zajišťována.
Dopravní systém Londýna obsahuje – London Underground ( metro, obvykle označováno pojmem tube ); Bus ( autobusová doprava ); River Services ( říční doprava ); Docklands Light Railway (DLR – spojení Canary Wharf s ostatními částmi Londýna ); Croydon Tramlink( tramvaj ); National Rail ( vlak ) a Thameslink.
Od roku 2005, jako příprava pro Letní olympjské hry 2012, bude do rozvoje londýnské dopravní infrastruktury, především metra, investováno 7 milirad liber. V roce 2013 má být zprovozněn Crossrail - vlakové spojení vedoucí částěčně nadzemí a částečně podzemí a Cross River Tram - tramvajová doprava z jižního přes centrální do severního Londýna. Rovněž má být vybudováno nové vlakové nádraží, pro rychlejší spojení s Bruselem a Paříží.
Média
Média Velké Británie jsou koncentrována v Londýně. To se občas projevuje tím, že se soustřeďují na londýnská témata více než odpovídá jejich významu. Všechny hlavní televizní společnosti mají svá sídla v Londýně, včetně BBC, což je nejrespektovanější britská zpravodajská a mediální organizace. V červnu 2004 se některé součásti BBC, například BBC Sport, CBBC, Cbeebies, BBC Three a BBC Radio Five Live, přestěhovaly na sever do Manchesteru. BBC má také regionální stanice v mnoha dalších britských městech. Mezi další velké televizní společnosti patří – ITV, BskyB, Channel 4 a Five. Londýn je také centrem filmové tvorby s množstvím firem zabývajích se její výrobou.
Anglickému novinovému trhu dominují celostátní noviny a sídla všech novinových vydavatelství jsou umístěna v Londýně ( s výjimkou Guardian, jehož centrum je v Manchesteru, ale je redigován v Londýně). Do 70. let byl novinový průmysl soustředěn v ulici Fleet Street, ale v průběhu 80. let s nástupem počítačového digitálního tisku, mnoho společností přesídlilo do větších kancelářských komplexů, hlavně do Wapping poblíž Tower Bridge. Poslední velká zpravodajská agentura Reuters se přesunula do Canary Wharf v roce 2005. Přesto se pojem Fleet Street stále používá pro označení tisku jako instituce. Mnoho celostátních novin vydává své regionální vydání pro severní Anglii, Skotsko a Wales.
Londýn je střediskem britského filmového a televizního odvětví s velkými studii na západním okraji města a postprodukčními centry v Soho. Londýn je jedno ze dvou největších měst světa spolu s New Yorkem vydávajících anglické publikace. Globální mediální koncerny, které mají sídlo v Londýně, obsahují vydavatelské skupiny jako například Pearson , zpravodajské agentury Reuters a světovou dvojku reklamního odvětví – WPP Group.
Londýnská lokální média mají všeobecně menší vliv, než celostátní stejně jako ve zbytku Anglie ale existují některé zajímavé tituly. V Londýně jsou vydávány lokální deníky například Evening Standard a časopis Metro , který je zdarma distribuován a je dostupný především ráno na vlakových stanicích. Nezávislý týdeník Time Out Magazine nabízí informace o koncertech, filmech a divadelních představeních a je vydáván od roku 1968. BBC provozuje místní londýnské rádio BBC London a vedle ní existuje i několik nezávislých rádiových stanic jako například Capital FM, Kiss 100 a Resonance FM.
Náboženství
Resonance FM
Když papež Jiří Veliký poslal svatého Augustína aby uvedl Anglii do katolické církve v roce 597, předpokládal, že titul, který obdrží jeho vyslanec bude Arcibiskup londýnský, protože toto město bylo známo jako hlavní město římské kolonie Británie. Vzhledem k tomu, že jeho posel byl pohostinně přivítán v Kentském království, bylo arcibiskupství ustanoveno v Canterbury. Přesto byl Londýn vždy důležitým náboženským centrem a každý Canterburský arcibiskup zde trávil mnoho času. Jeho oficiální residence je v Labet Palace.
Anglikánská církev má dva arcibiskupy – Arcibiskup londýnský, jež spravuje část Londýna na sever od Temže, sídlí v největším londýnském barokním chrámu
katedrále svatého Pavla a Arcibiskup southwarský, jež spravuje anglikánskou církev na jih od Temže. Důležité národní a královské ceremonie jsou rozděleny mezi
katedrálu svatého Pavla a Westministerské opatství, gotickém kostelu velikosti katedrály. Stejně jako v jiných částech Velké Británie návštěvy bohoslužeb klesají a anglická církev se potýká s poklesem obliby.
Římskokatolický Arcibiskup westministerský je všeobecně uznáván jako hlava katolické církve v Anglii a Walesu. Další tradiční protestantské církve, které mají rezidenci v Londýně jsou například United Reformed Church a Quakers. Mnoho imigrantů ustavilo své vlastní církve například je zde zastoupena řeckokatolická církev a existují zde další protestantské sbory.
Londýn je nejdůležitějším centrem islámu ve Velké Británii. Ve dvou londýnských předměstích jsou enklávy s největším počtem muslimů ve
Velké Británii – Tower Hamlets a Newham. Londýnská centrální mešita (London Central Mosque) je velmi dobře známá londýnská silueta, postavená na okraji Regent’s Parku a další mešity jsou i v jiných částech města.
Hinduistický chrám v Neasden – Neasden Temple, je největším hinduistickým chrámem mimo Indii a zároveň pozoruhodným příkladem moderní budovy postavené v tradičním stylu. Většina dokonale propracovaných a spletitých mramorových plastik použitých v chrámu byla vytesáno v Indii.
Více než dvě třetiny britských židů žije v Londýně, což řadí Londýn na 13 místo na světě v počtu židů žijících mimo Izrael [http://www.jafi.org.il/education/100/concepts/demography/demtables.html#10].
Sport
Londýn je místem konání jednoho z největších maratónů z masovou účastí, Londýnského maratónu, konaly se zde Letní olympijské hry v roce 1948 a 1948. V červnu 2005 byl Londýn vybrán jako místo pořádání Letních Olympijských her 2012. Londýn tak bude první město, kde se budou konat letní olympijské hry potřetí.
Nejnavštěvovanějším sportem v Londýně je fotbal a v Londýně sídlí několik předních fotbalových klubů. V historii nebyly londýnské kluby příliš úspěšné v získávání nejcennějších fotbalových trofejí tak jako například Liverpool nebo Manchester United, ale současný Arsenal ( založený ve Woolwich Arsenal, ale v roce 1913 se přestěhoval do Highbury) a Chlesea ( hraje ve Fullhamu ) jsou, spolu s
Manchester United, považovány za členy velké trojky - Big 3. V sezóně 2003/04 byly první dvojicí londýnských klubů v nejvyšší anglické fotbalové soutěži, které se umístily na prvních dvou místech s vítězným Arsenalem. V sezóně 2004/05 se situace opakovala, tentokrát zvítězila Chlesea.
V sezoně 2005/06 hraje v nejvyšší fotbalové soutěži Premier League šest londýnských klubů – Arsenal,
Tottenham, Chelsea, Charlton Athletic,
Fulham a West Ham United. V plně profesionalizované Football League ( liga o jednu úroveň nižší než Premier League) hraje pět londýnských oddílů – Brentford,
Crystal Palace ( hrají v South Norwood) ,
Leyton Orient, Millwall
a Queens Park Rangers (QPR) – všechny dříve hrály v nejvyšší lize.
Londýn byl jedním s míst konání Mistrovství světa ve fotbale v roce 1966 a Mistrovství Evropy ve fotbale v roce 1996 a finálových utkání obou turnajů. Londýn hostil finále PMEZ v létech 1968, 1978 a 1972. Fotbalový stadión ve Wembley – národní fotbalový stadión, který byl svědkem mnoha významných mezistátních a klubových fotbalových a ragby utkání, je nyní v rekonstrukci. Po dobu jeho rekonstrukce je místem důležitých zápasů cardiffský Millennium Stadium.
Velmi populárním sportem v Londýně je také ragby, jehož příznivci pocházejí především ze středních tříd společnosti ze severu a západu města. Anglický národní ragbyový stadión je v Tvickenhamu. Tři z dvanácti klubů elitní ligy – Guinness Premiership pocházejí z Londýna. Kluby London Irish, Saracens a Wasps hrají na hřišti mimo Velkého Londýna, ale v metropolitní oblasti. Harlequins, kteří sestoupili po sezoně 2004/05 do nižší soutěže National Division One, hrají v oblasti Velkého Londýna.
V Londýně jsou dvě kriketová hřiště – Lord’s – domov Middlesex a Marylebone Cricket Club na předměstí St John's Wood kousek na sever od Regent's Parku a Oval – sídlo Surrey v jižním Londýně.
All England Lawn Tennis and Croquet Club je místem konání světově proslulého tenisového turnaje ve Wimbledonu na jihovýchodě Londýna.
Ekonomie
All England Lawn Tennis and Croquet Club
Londýnská City je finančním centrem Londýna kde sídlí banky a makléřské, pojišťovací, právní a účetní firmy. Druhé finanční centrum je budováno v oblasti Canary Wharf na východě Londýna. Je to daleko menší oblast než City ale stejně významná, je zde například hlavní sídlo HBSC.
Sídla firem mimo finanční obor jsou roztroušena po celém centrálním Londýně. Některá jsou v City ale větší část je soustředěna více na západ v Mayfair , St. James's a Strand a v jejich okolí. Více než polovina firem zařazených do žebříčku UK TOP100 mají svá správní centra v Londýně a více než 70% v metropolitní oblasti Londýna. Londýn je vedoucím globálním centrem odborných služeb. 31% světových obchodů s valutami se odehrává v Londýně, s větším podílem obchodů s americkými dolary než v New Yorku a s větším podílem obchodování s Euro než ve zbytku Evropy.
Turistika je jeden z největších odvětví britského průmyslu a v roce 2003 byla zdrojem přijmu pro 350 000 londýňanů [http://www.visitbritain.com/].
Ačkoli je londýnský přístav až třetí největší přístav
Velké Británie na rozdíl od doby, kdy byl kdysi největším přístavem světa, stále jím prochází 50 miliónů tun zboží ročně. Hlavní dok je nyní v Tilbury, mimo hranice Velkého Londýna.
Londýnská ekonomika vytváří 365 000 miliónů dolarů ročně a je zdrojem 17%
hrubého domácího produktu (HDP)
Velké Británie – v tom je zahrnt jen samotný Londýn. Produkce metropolitní oblasti Londýna je daleko větší – odhaduje se na 600 000 miliónů dolarů (srovnatelná s HDP Holandska).
Turistické atrakce
metropolitní oblasti Londýna]
Pozoruhodná místa
- Chinatown
- Covent Garden
- Downing Street
- Horse Guards Parade
- Leicester Square
- The London Dungeon
- London Eye
- London Planetarium
- London Zoo
- Madame Tussaud's
- Piccadilly Circus
- South Bank
- Theatreland
- Tower Bridge
- Tower
- Trafalgar Square
Budovy a monumenty
Trafalgar Square
- 1 Canada Square dominanta Canary Wharf)
- 30 St Mary Axe (lidově Gherkin nebo Swiss Re Building)
- Albert Memorial
- Alexandra Palace
- Bank of England
- Battersea Power Station
- British Library
- Broadcasting House
- BT Tower (dříve známý jako Post Office Tower nebo Telecom Tower)
- Buckinghamský Palác
- Bush House
- City Hall
- Clarence House
- Cleopatra's Needle
- Diana, Princess of Wales Memorial Fountain
- Hampton Court Palace
- Lambeth Palace
- Kensington Palace
- Lloyd's building
- Marble Arch
- Millennium Dome
- The Monument (památník Velkého požáru Londýna)
- Nelson's Column
- Palace of Westminster (Parliament a věž s Big Benem)
- Royal Albert Hall
- Royal Courts of Justice
- Royal Festival Hall
- Royal Greenwich Observatory a Greenwich Meridian
- Royal Opera House
- Shri Swaminarayan Mandir v Neasden
- St Pancras Station
- Katedrála svatého Pavla
- Somerset House
- Syon House
- Temple of Mithras
- Tower 42 (dříve označován jako the Natwest Tower)
- Westminsterské opatství
Muzea a galerie
Viz anglická verse Wikipedie - Abecední seznam londýnských muzeí
Trhy a obchodní centra
- West End
- Knightsbridge
- Borough Market
- Portobello Road Market
- Petticoat Lane Market
- Brick Lane Market
- Covent Garden
Parky a zahrady
V Londýně je velké množství otevřených prostranství. Devět královských parků, dříve honebních revírů, je nyní přístupno veřejnosti. Green Park,
St James Park, Hyde Park a Kensington Gardens formují pásmo zeleně ve West Endu. Regents Park tvoří severní hranici centra Londýna, zatímco Greenwich Park, Bushy Park a Richmond Park jsou oázou klidu v londýnských předměstích. Mnoho menších parků bylo založeno u bohatých soukromých rezinencí pro soukromé používání ale část je nyní přístupná pro veřejnost.
Většina parků spravovaných londýnskou samosprávou byla vytvořena mezi polovinou 19. století a Druhou světovou válkou. Příkladem jsou
Victoria Park, Alexandra Park a Battersea Park. Některé parky na předměstích například
Hampstead Heath, Wimbledon Common a Epping Forest mají neformální přírodní charakter. Nejvýznamnější zahrada v níž se platí vstupné je
Royal Botanic Garden v Kew.
Externí odkazy
- [http://uk.visitlondon.com/ Oficiální stránky Londýna]
- [http://www.london.gov.uk/ Oficiální WWW stránky Mayor of London, the London Assembly a the Greater London Authority].
- [http://london.visittown.com London, VisitTown.com]
- [http://www.transportforlondon.gov.uk/tfl/ Transport for London]
- [http://tube.tfl.gov.uk/ Londýnské metro]
- [http://www.london2012.org/en/ WWW stránky věnované Letním olympijským hrám 2012].
- [http://www.statistics.gov.uk/census2001/press_release_l.asp Stránky statistického úřadu - sčítání lidu 2001].
- Plán rozvoje Londýna [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/london_plan/lon_plan_1.pdf ] a [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/london_plan/lon_plan_all.pdf ].
Kategorie:Velká Británie
Kategorie:Hlavní města Evropy
Kategorie:Londýn
als:London
fiu-vro:London
ja:ロンドン
ko:런던
ms:London
simple:London
th:ลอนดอน
zh-min-nan:London
Malta
Malta je ostrovní stát ve Středozemním moři.
Geografie
Maltské souostroví leží ve strategické poloze ve Středozemním moři 95 km jižně od Sicílie a 290 km západně od Tunisu. Skládá se z následujících obydlených ostrovů:
- Malta, 246 km²
- Gozo (Ghawdex), 67 km² (kolem 30 000 obyvatel)
- Comino (Kemmuna), 3 km² (obydlen především během turistické sezóny)
K Maltě náleží i tři ostrůvky Cominotto, Filfla Island a St. Paul's Island. Převážná většina pobřeží všech ostrovů je skalnatá. Povrch se skládá z různých druhů propustného vápence, který se používá jako stavební materiál. Nejvyšším bodem je Ta'Dmejrek (253 m). Geograficky i geologicky náleží Malta k Evropě.
Klimatické prostředí je typické pro tuto oblast Středozemního moře: mírné, vlhké zimní období a horké léto s prakticky žádnými vodními srážkami.
Politika a politické zřízení Malty
Bývalá britská kolonie Malta získala nezávislost 21. září 1964 a 13. prosince 1974 se prohlásila nezávislou republikou, zůstala však i nadále členem Britského společenství národů (Commonwealth of Nations). Od 1. května 2004 je Malta členem Evropské unie.
Malta je parlamentní republikou. V čele státu stojí nominálně prezident republiky, volený parlamentem; prezident jmenuje předsedu vlády a | | |