:: wikimiki.org ::

1972

1972

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1967 1968 1969 1970 1971 - 1972 - 1973 1974 1975 1976 1977 ----

Události

Česko Svět
- 2. březen - Pionner 10 odstartoval k Jupiteru
- 15. červen - 200 km západně od Galapág se po útoku kosatek dravých potopila jachta Lucette
- 22. července Veněra 8 přistála na Venuši
- založena společnost SAP
- zákaz DDT v USA
- končí Program Apollo; USA
- nalezen diamant Hvězda Sierry Leone; Sierra Leone
- Grónsko a Dánsko se staly členy Evropského společenství
- v Maastrichtu bylo uvedeno do provozu první mezinárodní středisko řízení horního letového provozu (UAC, Upper Area Control Centre)
- Mezinárodní rok knihy (International year of the book)

Vědy a umění

- ARPANET rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů, použit protokol NCP (Network Control Protocol). Zahájení používání elektronické pošty, zaveden zavináč

Nobelova cena

Narození

Česko
- 15. února Jaromír Jágr v Kladně, český hokejista Svět
- 6. září China Miéville, britský spisovatel fantasy
- 17. října Eminem, americký hip hopový zpěvák

Úmrtí

Česko
- 7. března Jan Weiss, český spisovatel (
- 10. května 1892)
- 17. října František Gel, český novinář (
- 18. září 1901) Svět
- 12. června Saul Alinsky, americký organizátor občanské společnosti a teoretik aktivismu (
- 30. ledna 1909)

Hlava státu

- Československo
- Ludvík Svoboda
- Papež
- Pavel VI.
- SSSR
- Leonid Iljič Brežněv
- USA
- Richard Nixon Kategorie:20. století ja:1972年 ko:1972년 simple:1972

Století

20. století

Dějepis > Století ja:20世紀 ko:20세기 simple:20th century

1967

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1962 1963 1964 1965 1966 - 1967 - 1968 1969 1970 1971 1972 ----

Události

Československo
- Eduard Hofman vytvořil znělku reklamy - Pan Vajíčko Svět
- 2. leden - Pedro Rodriguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR
- únor - Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie
- 21. dubna - vojenský převrat v Řecku
- 23. květen - Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt
- 5. červen - Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku
- 11. červen - šestidenní válka skončila drtivou porážkou arabské koalice
- vznikla Světová organizace duševního vlastnictví
- Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu
- Aborigini - původní obyvatelé Austrálie, uznáni rovnoprávnými občany

Vědy a umění

- natočení posledního dílu seriálu Tom a Jerry
- založení soutěžního hudebního festivalu Porta
- vznikl programovací jazyk Simula 67
- první vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. května Bohdan Sláma, český režisér
- 27. června Jan Hřebejk, český režisér Svět
- Andrzej Zaucha, ruský novinář a spisovatel
- 20. února Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana

Úmrtí

Česko
- 17. ledna Jiří Levý, český literární teoretik (
- 8. srpna 1926)
- 20. března Jaroslav Heyrovský, český chemik (
- 20. prosince 1890)
- 16. ledna Marie Majerová, česká spisovatelka (
- 1. února 1882) Svět
- 31. srpen Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (
- 27. leden 1891)
- Ondřej Sekora, český spisovatel a kreslíř (
- 1899)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1967年 ko:1967년 ms:1967 simple:1967

1968

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1963 1964 1965 1966 1967 - 1968 - 1969 1970 1971 1972 1973 ----

Události

Československo
- Obnovena česká skautská organizace Junák, zakázaná komunisty po r. 1948.
- 5. duben vznikl Klub angažovaných nestraníků
- 21. srpna - Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska v Československu v noci z 20. na 21. 8. 1968, který zastavil reformní proces Pražského jara.
- 7. září byl zakázán Klub angažovaných nestraníků
- dostavění přehrady Nechranice
- prezidentem byl zvolen Ludvík Svoboda
- Jiří Raška získal první zlatou medaili pro Československo na ZOH
- Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968 Svět
- 1. leden - Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 8. září - v Polsku se upálil Ryszard Siwiec na protest proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy.
- 13. září 1968 Albánie vypověděla Varšavskou smlouvu
- opustili Angličané Mauricius

Vědy a umění

- založení skupiny Genesis (Velká Británie)

Nobelova cena

- Fyzik - Luis W. Alvarez
- Chemie - Lars Onsager
- Lékařství - Robert W. Holley, Har Gobind Khorana a Marshall W. Nirenberg
- Literatura - Yasunari Kawabata
- Nobelova cena za mír - Mír

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 26. květen Vlasta Hilská, česká překladatelka (
- 22. červen 1909)
- 28. listopad Jarmila Fastrová, česká překladatelka (
- 1. červen 1899) Svět
- 27. březen Jurij Gagarin, sovětský kosmonaut (
- 9. březen 1934)
- 12. září Ryszard Siwiec, polský právník (
- 1911)
- 23. září Pater Pio, italský kněz (
- 25. květen 1887)
- 2.října Marcel Duchamp, francouzský malíř (
- 28.červenec 1887)
- 26. listopad Arnold Zweig, německý spisovatel (
- 10. listopad 1887)
- 20. prosinec John Steinbeck, americký spisovatel (
- 27. únor 1902)

Hlavy státu

- Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1968年 ko:1968년 simple:1968

1969

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1964 1965 1966 1967 1968 - 1969 - 1970 1971 1972 1973 1974 ----

Události

Česko
- Hrubý Jeseník byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky Svět
- 3. únor byl Jásir Arafat jmenován vůdcem OOP.
- Vytvořena experimentální počítačová síť ARPANET, zárodek dnešního Internetu.
- prezident USA Richard Nixon zakázal výrobu chemických a biologických válečných materiálů ve Spojených státech

Vědy a umění

- 7. dubna vydán první První RFC dokument
- 20. července První lidé přistáli na Měsíci. (Apollo 11)
- 14. - 24. listopadu Americká kosmická loď Apollo 12 uskutečnila 2. přistání na Měsíci s lidskou posádkou. Charles Conrad mladší a Alan L. Bean se tak stali třetím a čtvrtým člověkem, který kdy stanul na Měsíci.
- japonští geologové našli v Antarktidě meteority
- vědečtí pracovníci na Harwardově univerzitě oznámili, že se jim podařilo izolovat gen
- Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili 104. chemický prvek rutherfordium
- Ken Thompson a Dennis Ritchie vytvořili UNIX

Nobelova cena

Narození

Česko
- 30. říjen - Stanislav Gross, český politik Svět

Úmrtí

Česko
- 6. května Bohumil Bydžovský, český matematik (
- 14. března 1880)
- 10. května Josef Váchal, český výtvarný umělec, básník a spisovatel Svět
- 11. leden - Václav Hlavatý, český matematik (
- 1894)
- 11. únor - Dario Beni, italský cyklista
- 21. října Jack Kerouac, americký spisovatel (
- 12. března 1922)

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1969年 ko:1969년 simple:1969 th:พ.ศ. 2512

1970

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1965 1966 1967 1968 1969 - 1970 - 1971 1972 1973 1974 1975 ----

Události

Česko
- 4. prosince spadl Král smrků v Boubínském pralese
- vydáno „Poučení z krizového vývoje“
- Junák byl rozpuštěn
- zřízena CHKO Žďárské vrchy Svět
- 10. října nezávislost Fidži
- 15. prosince Veněra 7 přistála na Venuši
- Východnímu Pákistánu byla udělena autonomie, od r. 1971 – Bangladéš
- papež Pavel VI. stanovil věkovou hranici (80 let) pro účast biskupů v konklávy
- Island se zapojil do Evropského sdružení volného obchodu

Vědy a umění

- V dubnu oznámil Paul McCartney, že skupinu opouští Beatles ostatní členové jej následovali.
- Freddie Mercury založil skupinu Queen
- Heyerdahl dokázal, že plavba mezi Severní Amerikou a Karibikem je možná s použitím starověkých metod – doplul na člunu Ra II z papyru z Maroka do Barbadosu.
- objeven chemický prvek dubnium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. srpna Saša Gedeon, český filmový a televizní režisér
- 24. září Karel Janák, český filmový a televizní režisér

Úmrtí

Česko
- 22. září - Vojtěch Jarník, český matematik (
- 22. prosince 1897)
- 30. října - Alexandr Hořejší, český básník a překladatel (
- 26. únor 1901)
- 28. listopadu - Jan Drda, český prozaik a dramatik Svět
- 2. února - Bertrand Russell, anglický matematik (
- 18. května 1872)
- 9. listopadu - Charles de Gaulle, francouzský politik a voják (
- 22. listopad 1890)
- 25. září - Erich Maria Remarque, německý spisovatel (
- 22. červen 1898)
- Richard Bergman, rakouský od r. 1939 anglický stolní tenista (
- 1919)

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století als:1970 ja:1970年 ko:1970년 simple:1970

1973

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1968 1969 1970 1971 1972 - 1973 - 1974 1975 1976 1977 1978 ----

Události

Česko
- Praha – postaven Nuselský most, součást budované severojižní magistrály Svět
- 1. ledna – Evropské hospodářské společenství (EHS) se rozšířilo o Velkou Británii, Irsko a Dánsko.
- 11. září – generál Augusto Pinochet převzal vojenským převratem moc v Chile
- Norsko odmítlo členství v EU (referendum)
- spuštěna Eurodicautom – databáze obsahující terminologii EU
- Karel XVI. Gustav korunován švédským králem
- vznik World Taekwondo Federation (WTF)
- Muhammad Dáúd Chán zahájil nekrvavý puč; Afghánistán
- Ekvádor členem Organizace zemí vyvážejících ropu
- Nový Zéland členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

Vědy a umění

- 7. března – poprvé pozorována Kohoutkova kometa
- 6. dubna – NASA vypustila vesmírnou sondu Pioneer 11
- 14. května – NASA vypustila svoji první družicovou stanici – Skylab

Nobelova cena

Narození

Česko
- 6. února – Aleš Valenta, český sportovec
- 15. února – Kateřina Neumannová v Písku, česká lyžařka Svět
- 14. ledna – Giancarlo Fisichella, italský pilot formule 1
- 19. září – Cristiano da Matta, brazilský pilot formule 1

Úmrtí

Česko
- 31. března – Ota Pavel, český prozaik a novinář
- 13. prosince – Josef Knap, český spisovatel Svět
- 25. ledna – Jan Čep, český spisovatel (
- 31. prosince 1902)
- 30. března – Yves Giraud Cabantous, francouzský automobilový závodník (
- 8. září 1904)
- 7. května – Egon Hostovský, český spisovatel (
- 23. dubna 1908)
- 10. června – Erich von Manstein, německý polní maršál (
- 24. listopadu 1887)
- 2. září – John Ronald Reuel Tolkien, spisovatel, lingvista, tvůrce knihy Pán prstenů (
- 3. ledna 1892)

Hlava státu

- Československo – Ludvík Svoboda Kategorie:20. století als:1973 ja:1973年 ko:1973년 simple:1973 th:พ.ศ. 2516

1974

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1969 1970 1971 1972 1973 - 1974 - 1975 1976 1977 1978 1979 ----

Události

Česko
- 9. května v Praze zahájilo svůj provoz metro - trasa C.
- realizována Akce Brontosaurus Svět
- rok 1974 byl OSN vyhlášen Rokem životního prostředí
- 22. listopadu Organizace pro osvobození Palestiny získala pozorovatelský status při OSN
- Demokratické volby a referendum v Řecku ukončily období vojenské diktatury a zrušily monarchii.
- V Portugalsku byl Caetano svržen armádou to otevřelo cestu pro pluralitní demokracii
- císař Haile Selassie byl sesazen revolucí, jež vyústila v nastolení vojenského režimu hlásícího se k socialismu, Etiopie

Vědy a umění

- poprvé zveřejněno ISO 3166-1
- Mariner 10 začal mapovat povrch planety Merkur
- Založena Evropská kosmická agentura
- objeven Chemický prvek seaborgium

Nobelova cena

- Fyzika – Sir Martin Ryle, Antony Hewish (oba Velká Británie; za výzkum v oblasti radiové astrofyziky)
- Chemie – Paul J. Flory (USA, za výsledky v oblasti fyzikální chemie makromolekul)
- Lékařství – Albert Claude, Christian De Duve, George E. Palade (první dva Belgie, třetí USA; za objevy týkající se struktury buněk)
- Literatura – Eyvind Johnson, Harry Martinson (oba Švédsko)
- Mír – Seán MacBride, Eisaku Sato (Irsko, Japonsko)
- Ekonomie – Gunnar Myrdal, Friedrich Hayek (Švédsko, Velká Británie)

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 9. ledna Jan Blahoslav Kozák, český filosof a protestantský teolog (
- 4. srpna 1888)
- 6. duben Štěpán Trochta, kardidnál a biskup litoměřický
- 21. května Jaroslav Marvan, český herec (
- 11. prosince 1901) Svět
- 2. února Imre Lakatos, maďarsko-britký filosof vědy a matematik (
- 9. listopadu 1922)
- 29. července Erich Kästner, německý levicový novinář a prozaik (
- 23. února 1899)
- 8. srpna Baldur von Schirach, německý nacistický zločinec - vůdce nacistické mládeže
- 20. srpna Ilona Masseyová, maďarská zpěvačka (
- 5. června 1912)
- 9. října Oskar Schindler, rakouský obchodník (
- 28. dubna 1908)
- 13. listopadu Vittorio de Sica, italský herec a režisér (
- 7. července 1901)

Hlava státu

- Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1974年 ko:1974년 simple:1974

1975

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1970 1971 1972 1973 1974 - 1975 - 1976 1977 1978 1979 1980 ----

Události

Česko
- Ludvík Svoboda rezignoval na funkci prezidenta, novým prezidentem se stal Gustáv Husák Svět
- 28. května – byla podepsána smlouva mezi Evropským hospodářským společenstvím a 46 státy skupiny AKT
- 1. června – byla polská část historického Slezska přerozdělena mezi několik vojvodství, viz Polské Slezsko
- 1. listopadu – Angola vyhlásila nezávislost
- Juan Carlos se stal králem Španělska
- vznik společnost Microsoft
- Východní Timor vyhlásil nezávislost, poté ho obsadila Indonésie
- Gabon vstoupil do Organizace zemí vyvážejících ropu
- puč v Nigérii Murtala Ramat Mohammed svrhl Yaqub Gowona

Vědy a umění

- 22. října – na oběžnou dráhu Venuše se dostala sovětská sonda Veněra 9, čímž se stala prvním umělým satelitem Venuše.
- opuštěna vesmírná stanice Skylab
- založení skupiny Iron Maiden

Nobelova cena

- lékařství – David Baltimore (USA), Renato Dulbecco (USA), Howard Martin Temin (USA)
- fyzika – Aage Niels Bohr (Dánsko), Ben Roy Mottelson (Dánsko), Leo James Rainwater (USA)
- chemie – John Warcup Cornforth (Austrálie a UK), Vladimir Prelog (Švýcarsko)
- literatura – Eugenio Montale (Itálie)
- ekonomické vědy – Leonid Vitalijevič Kantorovicč (SSSR), Tjalling C. Koopmans (USA)
- cena míru – Andrej Dmitrijevič Sacharov (SSSR)

Narození

Česko Svět
- 3. března – Misha, slovenská zpěvačka

Úmrtí

Česko
- 28. ledna – Antonín Novotný, československý prezident (
- 10. prosince 1904) Svět
- 3. února – Umm Kulthum, egyptská zpěvačka (
- 4. května 1904)
- 5. dubna – Čankajšek, čínský císař (
- 31. října 1887)
- 7. července – Jacob Bjerknes, norský fyzik a meteorolog (
- 2. listopadu 1897)
- 2. listopadu – zavražděn Pier Paolo Pasolini, italský spisovatel, a režisér (
- 5. března 1922)
- 4. prosince – Hannah Arendtová, americká politoložka německého původu (
- 14. října 1906)

Hlava státu

- Československo
- Ludvík Svoboda (do 29. května)
- Gustáv Husák
- Španělsko – Juan Carlos
- Nigérie
- Yaquba Gowona
- Murtala Ramat Mohammed Kategorie:20. století ja:1975年 ko:1975년 simple:1975 th:พ.ศ. 2518

1977

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1972 1973 1974 1975 1976 - 1977 - 1978 1979 1980 1981 1982 ----

Události

Česko
- leden - založena Charta 77, kterou ihned následovala Anticharta
- Bořeň byla vyhlášena národní přírodní rezervací
- Akční plán z Lagosu
- začala americká vláda ostraňovat z atolu znečištěnou půbu; Eniwetok
- začala etiopsko-somálská válka (konec 1978) Svět
- 27. června Džibutsko vyhlásilo nezávislost
- 20. srpna odstartovala vesmírná sonda Voyager 2
- 5. září odstartovala vesmírná sonda Voyager 1
- 10. září Poslední oficiální poprava Gilotinou, Francie
- 31. prosince] emír Jabir al-Ahmad al-Jabir Al Sabah se stal hlavou státu Kuvajt.
- Poslední známý případ pravých neštovic
- Carl Woese a George Fox identifikovali Říši Archea

Vědy a umění

- březen - byl objeven Uranův systém planetárních prstenců
- 20. srpen - start vesmírné sondy Voyager 2
- 5. září - start vesmírné sondy Voyager 1
- V Německu byla rozpuštěna literární skupina Gruppe 47
- založena britská post punková skupina Joy Division

Nobelova cena

Narození

;Česko
- 18. října – Vlastimil Horváth, zpěvák, vítěz druhého ročníku soutěže Česko hledá SuperStar ;Svět

Úmrtí

Česko
- 20. února Jarmila Glazarová, česká spisovatelka (
- 7. září 1901)
- 12. října Jan Zrzavý, český malíř (
- 5. listopadu 1890)
- 19. prosince Oskar Brázda, český malíř (
- 30. září 1887) Svět
- 29. března Eugen Wüster, jeden ze zakladatelů technické terminologie a normalizace (
- 10. října 1898)
- 11. dubna Jacques Prévert, francouzský básník (
- 4. února 1900)
- 2. června Vladimir Vladimirovič Nabokov, americký prozaik ruského původu (
- 22. dubna 1899)
- 3. června Roberto Rossellini, italský filmový režisér (
- 8. května 1906)
- 13. červen Tor Bergeron, švédký meteorolog (
- 15. srpen 1891)
- 18. červen Franco Rol, italský automobilový závodník
- 25. prosince Charlie Chaplin, britský komik (
- 16. dubna 1889)

Hlava státu

Gustáv Husák Kategorie:20. století ja:1977年 ko:1977년 simple:1977 th:พ.ศ. 2520

15. červen

15. červen je 166. den roku podle gregoriánského kalendáře (167. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 199 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1944 Petr Prouza, český spisovatel Svět
- 1963 – Helen Huntová, americká filmová a televizní herečka

Úmrtí

Česko
- 1898 Karel Hlaváček, český básník a výtvarník (
- 24. srpen 1874) Svět
-

Svátky

Česko
- Vít Svět
- Mezinárodní den odpůrců vojenské služby

Viz také:

- 14. červen 16. červen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červen ja:6月15日 ko:6월 15일 simple:June 15 th:15 มิถุนายน

Galapágy

Galapágy, španělsky Islas Galápagos, je název ekvádorského souostroví 13 sopečných ostrovů ve východní části Tichého oceánu asi 1 000 km západně od Ekvádoru. Jsou známé zvláštními druhy zvířat, které zan ostrovech žijí, např. prehistoricky vyhlížejícímí ještěry. Galapágy se nacházejí po obou stranách rovníku. Ten přetíná severní část největšího ostrova Isabela. Souostroví má rozhlohu 7 844 km², žije zde asi 13 000 obvyvatel. Galapágy jsou ekvádorskou provincií. Hlavní město je Puerto Baquerizo Moreno na ostrově San Cristóbal. Najznámější jsou ostrovy Isabela, San Cristóbal, San Salvador, Santa María a Santa Cruz. Galápago znamená mořskou želvu - název znamená tedy něco jako želví ostrovy, v některých ekvádorských mapách najdemete pojmenování Arcipiélago de Colón. Souostroví je tvořené z kuželů mladých sopek. Něteré jsou činné dodnes. Většinou jsou ostrovy suché. Mají černý povrch z lávových skal. Částečně zalesněné jsou pouze vrcholy sopek.

Historie

Galapágy objevili Španělé 10. března 1535. V té době nebyly ostrovy neobydlené. Poprvé se souostroví objevilo v námořních mapách až roku 1570. V 17. a 18. století používaly ostrovy pouze piráti a různí cestovatelé k doplňování vody. Do roku 1832 nepatřily ostrovy nikomu. Pak je anektoval Ekvádor. V roce 1835 na ostrovech přistál s výzkumnou lodí Beagle britský přírodovědec Charles Darwin. Strávil zde 6 týdnů pozorováním živočichů. Výsledkem tohoto pozorování byla práce o původu druhů. Ostrovy jsou pro svou jedinečnou faunu od roku 1934 jedním velkým národním parkem. V roce 1978 vyhlásilo UNESCO Galapágy světovým přírodním dědictvím lidstva.

Externí odkazy

- [http://www.darwinadventure.com Galapagos]
- [http://www.galapagosmap.com/ Mapy a geologie] Kategorie:Světové dědictví (Ekvádor) Kategorie:Ekvádor Kategorie:Ostrovy a souostroví ja:ガラパゴス諸島 th:กาลาปาโกส zh-min-nan:Galápagos Kûn-tó

Kosatka dravá

Kosatka dravá (Orcinus orca), známá také jako velryba zabiják, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je druhým nejrozšířenějším savcem na zemi (po člověku), lze ji najít ve všech světových oceánech. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce, požírá ryby, želvy, ptáky, tuleně, žraloky a také jiné kytovce. Název "velryba zabiják" (killer-whale, používá se zejména v angličtině) odráží její pověst velkolepého a obávaného mořského savce, jak byla popsána již v Historii naturalis Plinia Staršího. Dnes už víme, že kosatka není ani velryba (pouze v nejširším smyslu, tj. pokud bychom pokládali všechny kytovce za velryby), ani nebezpečná člověku. Ve volné přírodě nebyl zaznamenán žádný záměrný útok kosatky na člověka, došlo pouze k několika málo případům, kdy kosatky napadly člověka či malou loď poté, co si je spletly se svojí oblíbenou kořistí. Po rozpoznání omylu svůj útok vždy okamžitě ukončily. Pouze u kosatek chovaných v zajetí se vyskytlo několik málo případů, kdy kosatky napadly personál mořského akvária.

Pojmenování

České pojmenování kosatka bylo přejato do vědeckého názvosloví z ruštiny a je obecně přijímáno. Složitější je problematika pojmenování kosatky dravé v angličtině. Od 60. let 20. století se v anglicky mluvících zemích za výrazné podpory vědců prosazuje označení druhu vědeckým jménem orca, které je již populárnější než tradiční jméno killer whale („velryba zabiják“), i když ten je veřejností stále široce používán. Existuje několik důvodů, proč je (v mnoha ohledech cíleně) prosazována změna názvu. Především je slovo velryba v názvu delfínovitého druhu matoucí. Za druhé je název orca obvyklý v řadě evropských jazyků a mezinárodní spolupráce při výzkumu druhů vytváří významný tlak na sjednocení jmen. Navíc slovo zabiják často vyvolává mylný dojem, že tvor zabíjí lidi. Tuto reputaci je možno napravit jen prosazením odlišného jména, což má usnadnit prosazování ochrany tohoto druhu. Všeobecně se má za to, že "velryba zabiják" (killer whale) je špatným překladem jména z 18. století, které zvířeti dali španělští námořníci a který měl být správněji přeložen jako „zabiják velryb“ (whale-killer). Skutečnost, že původní jméno bylo jen špatným překladem, také podpořila snahu o změnu jména. Naproti tomu velké množství lidí, kteří dávají přednost původnímu názvu, poukazuje na fakt, že kosatky nepochybně zabíjejí mnoho zvířat, včetně jiných kytovců. Zastánci původního názvu argumentují tím, že zabíjení v názvu se nevyskytuje pouze u španělských námořníků. Latinský název orca může být odvozen od Orca, boha podsvětí. Kmeny Haida v Britské Kolumbii nazývají zvíře skana (zabíjející démon). Japonci je nazývají šači (鯱), jehož kandži znak kombinuje radikály pro rybu (魚) a tygra (虎). Jiný anglický název pro kosatku je Grampus. Koliduje však s názvem jiného kytovce (Grampus griseus – plískavice šedá) a nyní se používá jen zřídka.

Taxonomie a evoluce

V češtině se rodové jméno kosatka používá i pro kosatku černou (Pseudorca crassidens), která však ve skutečnosti nepatří do stejného rodu. V roce 1984 byl na základě průzkumů popsán nový druh, kosatka jižní (Orcinus glacialis). Ta je menší a živí se pouze rybami. Většina vědců ji však označuje za pouhý regionální poddruh. Dle nejrozšířenějšího názoru je kosatka dravá jediným druhem rodu Orcinus a jedním z 34 druhů řádu delfíni. Stejně jako u vorvaňova rodu Physeter, je Orcinus z kladistického pohledu rodem s jedním rozšířeným druhem bez přímých příbuzných, takže paleontologové věří, že kosatka je hlavním kandidátem majícím anagenetickou evoluční historii (tj. že vývoj druhu od předka k potomkovi proběhl bez rozdělení linie). Pokud by měli pravdu, činilo by to z kosatky dravé jeden z nejstarších druhů delfínů, i když ne tak starý jako řád samotný, starý přinejmenším 5 miliónů let.

Popis

Zvířata jsou charakteristicky kontrastně zbarvena, s černým hřbetem, bílou hrudí a boky a bílou skvrnou nad a mezi očima. Mají těžké a podsadité tělo s velkou hřbetní ploutví. Samci dosahují 9,5 m délky a váhy přesahující 6 tun; samice jsou menší, dosahují délky 8,5 m a váhy 5 tun. Mláďata při narození váží 180 kg a jsou 2,4 m dlouhá. Hřbetní ploutev je vysoká asi 1,8 m, u samců je vyšší a vzpřímenější než u samic. Dospělí samci kosatky jsou velmi impozantní a jen těžko si je lze splést s nějakým jiným mořským tvorem. Samice a mláďata lze v teplejších vodách na větší vzdálenost zaměnit s jinými podobnými druhy čeledi delfínovití, jako jsou kosatka černá (Pseudorca crassidens) nebo plískavice šedá (Grampus griseus). Většina historických údajů o kosatkách byla získána z dlouholetých zkušeností obyvatel pobřeží Britské Kolumbie a Washingtonu a pozorováním zajatých velryb. Úplnost studia a zaznamenaná složitá sociální struktura stád v této populaci nasvědčuje tomu, že informace jsou detailní a přesné, nicméně proměnlivé skupiny a skupiny v jiných oceánech mohou mít dost odlišné sociální charakteristiky. Samice poprvé otěhotní ve věku 15 let. Od té doby procházejí periodami polyestrických cyklů s necyklickými obdobími tří a šesti měsíců. Délka těhotenství kolísá mezi 15 a 18 měsíci. Matky rodí jedno mládě přibližně každých pět let. V analyzovaných stabilních hejnech nastává porod v jakoukoliv roční dobu, k nejoblíbenějším měsícům však patří zimní. Úmrtnost nově narozených mláďat je velmi vysoká — podle jednoho průzkumu téměř polovina mláďat nedosáhne věku šesti měsíců. Mláďata vyžadují péči po dva roky, pevnou potravu však přijímají už po roce. Matky je krmí až do věku cca 40 měsíců, což znamená, že v průměru za život vychovají asi 5 mláďat. Samice se obvykle dožívají 50 let, ve výjimečných případech však mohou dosáhnout 80 až 90 let. Samci zahajují sexuální aktivitu ve věku 15 let a průměrně se dožívají 30, výjimečně až 50 let.

Rozšíření

Kosatka je druhým nejrozšířenějším savcem, hned po člověku. Lze ji najít ve všech oceánech a ve většině moří včetně Středozemního a Arabského moře, kde se kytovci zpravidla nevyskytují. Nicméně upřednostňuje nižší teploty a polární regiony. Ačkoliv se kosatky občas potápí do velkých hloubek, obecně dávají přednost pobřežním oblastem před pelagiálním prostředím. Kosatky jsou relativně velmi početné v oblasti severovýchodního Pacifiku, kde Kanada přechází v Aljašku, při pobřeží Islandu a při pobřeží severního Norska. Pravidelně jsou pozorovány ve vodách Antarktidy u polárního ledovce a má se za to, že se vydávají pod ledový příkrov a přežívají dýchaje ve vzduchových kapsách podobně jako běluha. Naproti tomu v Arktidě jsou kosatky v zimě pozorovány jen zřídka. Tyto vody probouzejí jejich zájem jen v létě. Informace z oblastí vzdálených od pobřeží a z tropických vod jsou více kusé, ale dlouhodobá, i když ne častá, pozorování naznačují, že kosatky mohou přežít v téměř všech teplotních pásmech. Neexistuje žádný odhad celkové světové populace. Lokální odhady udávají 70–80 000 v Antarktidě, 8 000 v tropických vodách Tichého oceánu (kosatky se v tropech vyskytují jen řídce, ovšem rozloha této oblasti je 19 miliónů km², takže tropickou populaci nelze zanedbat), až 2 000 u Japonska, 1 500 v chladnějším severovýchodním Pacifiku a 1 500 u Norska. Pokud přidáme velmi hrubé odhady nesledovaných území, může činit celková populace asi 100 000 jedinců.

Sociální vztahy

Arktidě Kosatky mají složitý systém sociálních skupin. Základní skupinou je mateřská linie, skládající se z jedné samice (matky rodu) a jejích potomků. Synové a dcery matky rodu vytvářejí část této linie stejně jako synové a dcery jejích dcer (synové a dcery jejích synů se připojují k mateřské linii svých matek) a vytvářejí tak rodinný strom. Jelikož samice mohou žít až 90 let, není neobvyklý život čtyř nebo dokonce pěti generací v jedné linii. Skupiny založené na mateřských liniích jsou velmi stabilní po mnoho let. Jednotlivci se oddělují od těchto svých skupin jen na několik hodin za účelem spáření se nebo shánění potravy. Nebylo zaznamenáno žádné trvalé oddělení jedince z jeho mateřské linie. Průměrná velikost mateřské linie, zaznamenaná v severovýchodním Pacifiku, činila 9 zvířat. Mateřské linie mají tendenci sdružovat se s několika málo jinými mateřskými liniemi, s kterými vytvářejí stádo skládající se v průměru z 18 zvířat. Členové stáda sdílejí tentýž dialekt (vizte následující sekci o písních) a skládají se z blízce příbuzných částí mateřských linií. Na rozdíl od mateřských linií se stáda utvořená za účelem shánění potravy v průběhu dnů nebo týdnů rozpadají a zase spojují. Největší zaznamenané stádo mělo 49 zvířat. Další úrovní skupiny je klan. Klan se skládá ze stád, která mají podobný dialekt. Příbuzenství mezi stády se opět jeví jako genealogické, většinou obsahují části rodin se společným předkem na mateřské straně. Různé klany mohou zabírat totéž geografické území a proto bylo často zaznamenáno, že stáda z různých klanů cestují společně. Ve chvíli, kdy se místní stáda sdružují do klanu, se před promísením jednotlivci uvítají zformováním dvou paralelních pokrevních linií tváří v tvář. Konečné stadium sdružování, i když na rozdíl od předchozích přirozených skupin spíše náhodné a lidmi zavedené, se nazývá komunita a je velmi nejasně definováno jako skupina klanů, u kterých bylo pozorováno pravidelné míchání se. Komunity se nevytvářejí na základě zřetelných rodinných nebo vokálních vazeb. V severovýchodním Pacifiku byly identifikovány tyto tři komunity: :jižní komunita (1 klan, 3 stáda, 92 kosatek v roce 2005) :severní komunita (3 klany, 16 stád, 214 kosatek z 2000) :jihoaljašská komunita (2 klany, 11 stád, 211 kosatek z 2000) Je třeba podotknout, že tato hierarchie je platná jen pro místní skupiny. Dočasné, savce lovící skupiny jsou obvykle menší, protože ačkoliv jsou také založeny na mateřských liniích, samci jsou mnohem více ochotni se rozdělit a žít samostatným životem. Dočasné skupiny jsou přesto spojeny volnější vazbou založenou na jejich dialektu. Denní aktivita kosatek je obvykle rozdělena do čtyř aktivit — lov, cestování, odpočinek a společenský život. Ve vzájemném kontaktu projevují kosatky značnou míru entuziasmu, předvádějí širokou škálu zvedání se a výskoků nad vodu, pozorovacích skoků, úderů ocasu do vody a stání na hlavě. Ve všech samčích skupinách se jednotliví členové často dotýkají ztopořenými penisy. Není známo, jestli jsou tyto doteky částí hry nebo vyjádřením dominance.

Potrava

stádo Seznam druhů, jimiž se kosatky živí, je extrémně široký. Jednotlivé populace projevují tendence ke specializaci na určitý typ potravy a ignorují ostatní možné druhy kořisti. Například určité části populace v Norsku a Grónsku se specializují na sledě a sledují každý rok jejich podzimní migrační trasu k norskému pobřeží. Jiné skupiny v oblasti loví tuleně. Kosatky jsou jedinými savci s takovou potravní různorodostí mezi jednotlivci žijícími na stejném území. Kosatka je jediným kytovcem pravidelně se živícím jinými kytovci. Pozorování bylo napočítáno 22 druhů, které kosatky loví - zkoumáním obsahu žaludku, pozorováním zranění na tělech jiných kytovců či přímým pozorováním jejich lovu. Celkem oblíbenou kořistí je relativně malá běluha mořská, ale stáda kosatek dokáží ulovit i velryby podstatně větší, než jsou sami, jako jsou plejtvák myšok, plejtvák malý, plejtvák sejval, plejtvákovec šedý, nebo dokonce mladé plejtváky obrovské. Skupina kosatek může zdolat mladého plejtváka obrovského tím, že jej spolu s jeho matkou štve mořem až se unaví. Nebo se kosatky rozhodnou oddělit pár a obklopit mladou velrybu, popřípadě zabránit jí vrátit se na povrch moře k nadechnutí. Jakmile se velryba utopí, kosatkám už nic nebrání nasytit se jejím masem. Byl také zaznamenán jeden případ pravděpodobného kanibalismu kosatek. Ve studii V. I. Shevenka v teplých oblastem jižního Pacifiku v roce 1975 je zaznamenán případ dvou samců kosatky, jejichž žaludek obsahoval zbytky jiné kosatky. Z 30 zajatých a prozkoumaných kosatek mělo při tomto pozorování 11 z nich prázdné žaludky — neobvykle velké procento, které naznačuje, že kosatky byli přinuceny ke kanibalismu nedostatkem potravy. Ve většině případů se kosatky živí třiceti druhy ryb, většinou lososy, sledi, tuňáky, čavyči a kisuči. Žraloky obrovské, žraloky dlouhoploutvé, a příležitostně dokonce žraloky bílé loví pro jejich nutričně hodnotná játra (někteří vědci předpokládají, že žraloky odstraňují též jako nežádoucí konkurenci). Polární populace loví také jiné mořské savce, včetně většiny druhů tuleňů a lvounů. Méně často se stávají obětí také mroži a mořské vydry. Kořistí se též může stát sedm druhů ptáků, včetně všech druhů tučňáků a mořských ptáků, jako jsou např. kormoráni. Kosatky nepohrdnou ani Hlavonožci, jako jsou chobotnice a olihně. Při zabíjení jsou kosatky velmi vynalézavé a hravé. Občas si mezi sebou pohazují s tuleni, čímž je omráčí a zabijí. Zatímco lososi jsou obvykle loveni jednotlivcem nebo malou skupinkou, sledi jsou často chytáni technikou kolotočového krmení. To znamená, že kosatka nažene sledě do těsné koule vypouštěním výbuchů bublin nebo šlehy svých bočních ploutví. Potom zasáhne kouli plným úderem svého ocasu, čímž omráčí nebo usmrtí 10–15 sleďů a okamžitě je zkonzumuje. Technika kolotočového krmení byla doložena pouze v norské kosatčí populaci a u některých oceánských druhů delfínů. Lvouni jsou zabíjeni údery hlavou nebo tím, že jsou zasaženi a omráčeni úderem ocasu. V různých populacích lze najít různé specializované techniky lovu. V Patagonii se kosatky živí mláďaty lachtana hřívnatého a rypouše, která nahánějí na pláže, často i za cenu vlastního dočasného uváznutí. Jinde kosatky provádějí pozorovací skoky a lokalizují tak tuleně odpočívající na ledových krách. Poté vytvoří vlnu, která se převalí přes kru a přiměje tuleně skočit do vody, kde na ně čeká druhá kosatka. V průměru kosatka sní 60 kg jídla denně. Díky ohromné rozmanitosti potravy a absenci přirozených nepřátel lze říci, že kosatka stojí na vrcholu potravního řetězce.

Zpěv

potravního řetězce Podobně jako jiní delfíni jsou kosatky velmi zpěvná zvířata. Vydávají různé druhy cvakání a hvízdání, které slouží ke komunikaci a echolokaci. Typ vytvářených zvuků se velmi liší v závislosti na aktuální aktivitě. Během odpočinku jsou kosatky mnohem tišší, vydávají jen nahodilá volání, která se silně se liší od volání vydávaných při aktivní skupinové činnosti. Stálá stáda kosatek mají větší sklony ke zpěvu než nestálé skupiny. Vědci se domnívají, že pro to existují dva hlavní důvody. Za prvé – usedlé kosatky zůstávají ve stejných sociálních skupinách mnohem déle, takže vytvoří mnohem komplikovanější sociální vztahy, které se odrážejí v častější komunikaci. Nezávislé kosatky spolu zůstávají jen po prchavé zlomky času (obvyklá perioda jsou hodiny nebo dny) a proto komunikují méně. Za druhé – nezávislé kosatky se mnohem raději živí mořskými savci než stálá stáda upřednostňující ryby. Kosatky lovící savce musí být mnohem tišší, aby zmenšily pravděpodobnost odhalení. Z tohoto důvodu většinou používá lovící kosatka pro echolokaci jenom jednoduché cvaknutí (zvané šifrované cvaknutí) oproti dlouhému řetězci cvaknutí pozorovanému u jiných druhů. Stálá stáda užívají místní dialekty. Každé má své písně nebo série jednotlivých hvizdů a cvaknutí, které stále opakuje. Zdá se, že každý člen stáda zná všechny jeho písně, takže je nemožné po hlase identifikovat jediné zvíře, jenom dialektovou skupinu. Jedna píseň může být známa jen jedné skupině nebo může být sdílena několika skupinami. Stupeň podobnosti písní mezi dvěma skupinami se obecně jeví být funkcí jejich genealogické blízkosti spíše než blízkosti geografické. Dvě skupiny sdílející stejné předky, ale rozrůstající se ve velké vzdálenosti, mají velmi podobné písně. Předpokládá se, že písně přecházejí z matky na dítě během období kojení.

Kosatky v historii

Ačkoliv byly vědecky popsány jako druh až v roce 1758, jsou kosatky lidem známy již od pravěku. Pouštní kultura Nazca vytvořila na planině Nazca kresbu představující kosatku někdy mezi roky 200 př. n. l. a 600 n. l. První dochovaný popis kosatky je v Přírodopisu Plinia Staršího (publikován 77), který navozuje dojem nepřemožitelnosti vše konzumujícího dravce. Když Plinius na vlastní oči viděl zmasakrování velryby uvízlé v přístavu poblíž Říma, napsal: „Jsou to nepřátelé [ostatních velryb], ... na které najíždějí a prorážejí je jako beranidla válečných lodí.“ O jejich vzhledu nezanechal žádný bližší popis, viděl jen obrovskou masu krutých těl se zuby. Původní obyvatelé Ameriky při pobřeží severovýchodního Pacifiku, jako například kmeny Tlingit, Haida, a Tsimshian, připisují kosatce význačné místo v jejich náboženství a umění.

Kosatka a moderní člověk

Tsimshian

Lov

Poté co byly počty větších druhů velryb příliš zredukovány, se i kosatky se staly v polovině 20. století předmětem komerčního lovu. Ten byl náhle přerušen v roce 1981, když vstoupilo v platnost moratorium na veškerý lov velryb. Přestože z taxonomického hlediska je kosatka delfín, je dost velká na to, aby se ocitla pod dohledem Mezinárodní velrybářské komise (International Whaling Commission). Největším lovcem kosatek bylo Norsko, které lovilo v rozmezí let 1938 až 1981 průměrně 56 zvířat ročně. Japonsko spotřebovalo od roku 1946 do roku 1981 průměrně 43 zvířat. (Údaje z válečného období nejsou k dispozici nebo jsou mnohem menší). Sovětský svaz každoročně ulovil v Antarktidě několik málo zvířat s extrémní výjimkou sezóny v roce 1980, kdy jich bylo 916. Dnes nevykazuje žádná země významný lov. Japonci obvykle uloví každoročně několik jedinců jako součást jejich kontroverzního programu vědeckého výzkumu. Podobně nízká úroveň lovu je udržována Indonézií a Grónskem. Krom lovu pro maso, jsou kosatky zabíjeny i jako konkurenti rybářů. V padesátých letech 20. století letectvo Spojených států na žádost islandské vlády použilo bomby a ostřelovače na vybíjení kosatek v islandských vodách, protože konkurovaly lidem při lovu ryb. Operace byla chápana jako velký úspěch rybářů a islandské vlády. Nicméně mnoho lidí nebylo přesvědčeno, že kosatky jsou odpovědny za pokles rybích stavů — vinu připisovali nadměrnému lovu provozovanému lidmi. Tato debata vedla k obnovení výzkumu rybích stavů v Severním Atlantiku, který dosud nedal za pravdu žádné straně tohoto sporu. Kosatka občas také zabíjena čistě jen ze strachu z její pověsti. Dosud nebyl žádný člověk v přírodě úmyslně napaden kosatkou (vyskytlo se sice jedno napadení surfaře, kterého si kosatka asi spletla s tuleněm, ale po poznání svého omylu postiženého bez vážnějšího zranění pustila). Námořníci u Aljašky přesto příležitostně střílejí po zvířatech z obavy o své životy. Strach se v posledních letech podařilo dost rozptýlit díky lepšímu informování o tomto druhu, včetně předvádění kosatek v mořských akváriích a jiných atrakcích.

Útok na lodi

Jisté riziko mohou kosatky představovat pro malé jachty, které by si mohly splést s některým z velkých kytovců, kterými se živí (zejména v noci a je-li jachta natřena stejnou barvou, jakou má kůže běluhy mořské), byť se jedná o řídký jev. U lehkých dřevěných jachet ovšem může mít katastrofální následky, neboť mohou být vážně poškozeny hned prvním útokem, ještě než kosatky zjistí svůj omyl. Nejznámějším případem útoku kosatky na loď je napadení jachty Lucette (19 tun, délka 50 metrů) brzy ráno 15. června 1972, 200 námořních mil západně od Galapág. Na loď zaútočilo asi dvacetičlenné stádo. I když okamžitě poté, co zjistilo svůj omyl, útok ukončilo, bylo již pozdě. Jeden z celkem tří útoků prvního (a posledního) nájezdu byl veden proti olověnému kýlu lodi, který samozřejmě vydržel (jeden člen posádky zahlédl kosatku s těžkým poraněním hlavy, což byl asi následek tohoto útoku), ovšem dřevěná obšívka lodi tvořená ze čtyři centimetry tlustých planěk sosnoviny neodolala (kosatka při lovu velkých velryb vráží do kořisti rychlostí 20-25 uzlů, obvykle přitom útočí zdola). Loď se během 3-5 minut potopila, nicméně posádka ji ještě stihla opustit v záchranných člunech a po 38 dnech byla zachráněna japonskou rybářskou lodí Toka Maru II asi 400 mil severoseverovýchodně od místa ztroskotání.

Zajetí

Inteligence, schopnost tréningu, dobrá pověst, hravost v zajetí a majestátní velikost kosatek učinila představení s nimi velmi populární. První zajetí kosatky a její předvádění se uskutečnilo ve Vancouveru v roce 1964. Během 15 let bylo za tímto účelem odchyceno v Tichém oceánu asi šedesát nebo sedmdesát jedinců. Na konci 70. let 20. století a v první polovině let 80. se kosatky obvykle odebíraly z islandských vod (50 za 5 let do roku 1985), poté začaly být úspěšně odchovávány v zajetí a odchyt v přírodě se stal výrazně vzácnějším. U kosatek chovaných v zajetí se mohou vyvinout některé patologické změny, z nichž nejčastější je zborcení hřbetní ploutve, které postihuje asi 60-90 % chovaných samců. V zajetí byly zaznamenány případy kosatek napadající lidi. V roce 1991 byla ve vodním parku Sealand of Victoria (kde nebylo zaměstnancům dovoleno vstupovat do vody ke kosatkám) skupinou kosatek zabita trenérka Keltie Byrne. Zvířata patrně nevěděla, že člověk nevydrží dlouho pod vodou. V roce 1999 jedna z těchto kosatek údajně zabila turistu, který se v noci vplížil do bazénu (uvažuje se však také, že turista mohl být obětí hypotermie). Na konci července 2004 kosatka během produkce parku SeaWorld v Texasu strčila svého trenéra, který se o ni již 10 let staral, pod vodu a tlačila ho proti okraji nádrže; trenéra se podařilo dostat z dosahu zuřícího zvířete až po několika minutách. Jeden z nejznámějších dokumentovaných případů vnitrodruhové agrese kosatky se stal v srpnu 1989, kdy během představení jedna samice, Kandu V (která se do té doby pokládala za dominantní samici) praštila samici Corky II, která byla dovezena z Marineworldu v Kalifornii asi měsíc před incidentem. Podle svědectví slyšelo celé publikum hlasité mlaskavé plácnutí. Trenéři se nejprve snažili pokračovat v představení, ukázalo se však, že Kandu V utrpěla zranění tepny poblíž svých čelistí, z něhož začala chrlit krev. Představení bylo ukončeno a Kandu po 45 minutách krvácení zemřela. Odpůrci těchto představení chápali takovéto incidenty jako potvrzení své kritiky. SeaWorld pokračoval v praxi držení kosatek odchycených z přírody a stal se terčem kritiky nadace na ochranu zvířat v jejich přirozeném prostředí Born Free Foundation především kvůli pokračující zajetí kosatky Corky, kterou nadace usiluje vrátit k její rodině do stáda A5 — velkého hejna kosatek vyskytujícího se u pobřeží Britské Kolumbie [http://www.bornfree.org.uk/orca40.htm].

Film a kultura

Na konci 70. let 20. století hrály kosatky ve fiktivních příbězích roli hltavých predátorů, jejichž chování podněcuje hrdiny k úsilí pomoci jejich kořisti utéci. Nejextrémnějším příkladem je nepříliš úspěšný film Orca, který vypráví příběh kosatky vydávající se na cestu zuřivé pomsty poté, co byl její druh zabit lidmi (zjevná je inspirace filmem Čelisti). Pokračující výzkum zvířete a jeho popularita v akváriích přinesly dramatické vylepšení jeho obrazu na veřejnosti. Nyní je kosatka chápána především jako respektovaný predátor, který pro lidi představuje jen velmi malou hrozbu, což připomíná změnu náhledu na severoamerického vlka. Film Zachraňte Williho (1993) se zaměřil na otázku osvobození kosatek v zajetí. Kosatka hrající ve filmu, Keiko, byla původně odchycena ve vodách Islandu. Po přípravě na návrat do volné přírody v akváriu v Newportu v Oregonu (Oregon Coast Aquarium), byla přemístěna do severních vod, svého původního životního prostoru, přesto nepřestala být závislá na lidech až do své smrti v prosinci 2003.

Ohrožení životního prostředí

Olejová skvrna z tankeru Exxon Valdez měla určitý nepříznivý efekt na aljašskou populaci. Jedno stádo bylo zachyceno skvrnou a ačkoliv jeho členové ihned plavali skrz olej do čistých vod, jedenáct z nich (asi polovina) zemřelo v následujících dnech a týdnech. Skvrna dlouhodobě snížila množství dostupné potravy jako jsou lososi a což vedlo k dalšímu snížení lokální populace. V prosinci 2004 vědci z North Gulf Oceanic Society publikovali zprávu, že stádo zvané AT1 se nyní zmenšilo na sedm členů, protože se v něm kvůli skvrně úplně zastavila jeho reprodukce. Předpokládá se, že vymře ([http://www.presstelegram.com/Stories/0,1413,204~23170~2584776,00.html telegram – tisková zpráva o hejnu] – anglicky) Podobně jako jiná zvířata na vysokých úrovních potravního řetězce jsou kosatky postiženy hromaděním polychlorovaných bifenylů ve svých tělech. Vyšetření zvířat u washingtonského pobřeží vedlo ke zjištění, že úroveň PCB v tělech tamních kosatek je vyšší než u tuleně obecného v Evropě, u kterého však již byly zaznamenány známky onemocnění zapříčiněného touto chemikálií. U kosatek naproti tomu žádné takové příznaky zaznamenány nebyly. Pokud to u nich vede k nějakým následkům, je nejpravděpodobnější snížená schopnost rozmnožování. Mezi ostatní tlaky prostředí, jimž musí kosatky čelit, patří rozsáhlé pozorování velryb, které již některé průzkumy označují za příčinu změn jejich chování. Silný hluk lodí způsobuje u některých stád kosatek změnu frekvencí jejich písní a volání.

Reference

- Orca: The Whale Called Killer, Erich Hoyt, Camden House Publishing, ISBN 0920656250
- Killer Whale, John K.B. Ford, pp669–675 v 'Encyclopedia of Marine Mammals, Academic Press, ISBN 0125513402
- National Audubon Society Guide to Marine Mammals of the World, Reeves, Stewart, Clapham a Powell. Alfred A. Knopf. ISBN 0375411410
Další zdroje

- Guardians of the Whales, Graeme Ellis and Bruce Obee, Whitecap Books, ISBN 1551100347
- Killer Whales, John K.B. Ford, Graeme Ellis, Kenneth C. Balcomb, UBC Press, ISBN 0774804696
Externí linky

- http://kytovci.wz.cz/Orcinusorca.htm
- http://www.cetacea.org/orca.htm (anglicky)
- [http://www.montereybaywhalewatch.com/Features/Photos0201/ Obrázky od Monterey Bay Whale Watch: Kosatky útočící na plejtvákovce šedého] (anglicky)
- [http://www.gowhales.com/Features/KillerWhalePredation0210.htm dravé chování nestálých kosatek v zálivu Monterey, v Kalifornii] (anglicky)
- [http://www.orca-tysfjord.com Archiv snímků kosatek z Arktického Norska] (anglicky)
- [http://www.killerwhale.no Výzkumný projekt studující kosatky v norské Arktidě] (anglicky) Kategorie:Kytovci ja:シャチ

22. července

22. červenec je 203. den roku podle gregoriánského kalendáře (204. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 162 dní.

Události

Česko
- 1290 – Král Václav II. získal knížectví vratislavské jako léno.
- 1848 – Ve Vídni se poprvé sešel rakouský ústavodárný říšský sněm, za účasti 138 poslanců z českých zemí.
- 1998 – Prezident Václav Havel jmenoval menšinovou jednobarevnou vládu ČSSD s Milošem Zemanem jako předsedou. Svět
- 1793 – Alexander Mackenzie příchodem k Tichému oceánu dokončil překonání amerického kontinentu.
- 1933 – Wiley Post skončil první sólový let kolem světa (začal 15. července).
- 1942 – Holocaust: Začala deportace Židů z varšavského ghetta.
- 1946 – Členové židovské organizace Irgun spáchali pumový atentát na hotel King David v Jeruzalémě, kde sídlila britská správa.
- 1962 – Program Mariner: Sonda Mariner 1 musela být zničena krátce po startu.
- 1992 – Drogový obchodník Pablo Escobar uprchl z kolumbijského vězení z obavy před vydáním do USA.
- 2003 – Americká armáda zaútočila v Iráku na obytný komplex, přičemž zabila syny Saddáma Hussajna Udaje a Kusaje.

Narození

Česko
- 1822 – Johann Gregor Mendel, vědec, zakladatel genetiky († 1884)
- 1843 – Antal Stašek, spisovatel († 1931)
- 1900 – Zdeněk Kalista, historik a spisovatel († 1982)
- 1915 – Josef Šebánek, herec († 1977)
- 1950 – Miloslava Rezková-Hübnerová, atletka Svět
- 1519 – Papež Inocenc IX. († 1591)
- 1559 – Vavřinec z Brindisi, italský duchovní, představitel kapucínů († 1619)
- 1713 – Jacques-Germain Soufflot, francouzský architekt († 1780)
- 1784 – Friedrich Bessel, německý matematik († 1846)
- 1887 – Gustav Ludwig Hertz, německý fyzik, držitel Nobelovy ceny († 1975)
- 1888 – Selman Abraham Waksman, americký mikrobiolog, držitel Nobelovy ceny († 1973)
- 1934 – Louise Fletcherová, americká herečka
- 1946 – Mireille Mathieuová, francouzská zpěvačka
- 1946 – Danny Glover, americký herec
- 1955 – Willem Dafoe, americký herec

Úmrtí

Česko
- 1427 – Zikmund Albík z Uničova, učenec a arcibiskup pražský (
- asi 1358)
- 1972 – Pavel Bořkovec, skladatel (
- 1894) Svět
- 1619 – Vavřinec z Brindisi, italský duchovní, představitel kapucínů (
- 1559)
- 1676 – Papež Klement X. (
- 1590)
- 1832 – Napoleon II., francouzský šlechtic (
- 1811)
- 1870 – Josef Strauss, rakouský skladatel (
- 1827)
- 1922 – Jokichi Takamine, japonský chemik (
- 1854)
- 1934 – John Dillinger, americký bankovní lupič (
- 1903)
- 1998 – Alan Shepard, americký astronaut (
- 1923)

Svátky

Česko
- Magdaléna
- Socialistický kalendář: Státní svátek Polské lidové republiky Svět
- Svátek Máří Magdaleny
- Svazijsko: Narozeniny bývalého krále Sobhuzy II.

Viz také:

- 21. červenec 23. červenec – kalendář Kategorie:Červenec ja:7月22日 ko:7월 22일 simple:July 22 th:22 กรกฎาคม

Venuše (planeta)

Venuše je druhou planetou od Slunce, pojmenovaná po římské bohyni Venuši. Je to terestrická planeta, co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná Zemi; někdy ji proto nazýváme "sesterskou planetou" Země. Ačkoliv orbity všech ostatních planet jsou elipsami, orbita Venuše je jediná téměř kružnicí, se Sluncem pouze o 0,7% mimo skutečný střed Venušiny oběžné dráhy. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, najdeme ji na obloze vždy zhruba ve stejné vzdálenosti od Slunce (největší elongace je 47,8°), takže ji ze Země lze vidět jen před svítáním nebo po soumraku. Proto je někdy označována jako "Jitřenka" nebo "Večernice", a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější bodový zdroj světla na obloze. Někteří lidé ale dokáží rozpoznat její fázi pouhým okem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne. Venuše byla známa už starým Babylóňanům kolem 1600 př. n. l. a pravděpodobně byla známa dlouho předtím v prehistorických dobách kvůli své jasné viditelnosti. Jejím symbolem je stylizované znázornění bohyně Venuše držící zrcadlo: kruh s malým křížem pod ním (v Unicode: ♀).

Fyzikální charakteristiky

Atmosféra

Venušina atmosféra se skládá především z oxidu uhličitého a malého množství dusíku. Tlak na povrchu je více než 90× větší než na Zemi (je ekvivalentní tlaku na Zemi v hloubce 1 km pod hladinou oceánu). Atmosféra extrémně bohatá na CO₂ způsobuje mohutný skleníkový efekt, který zvyšuje teplotu povrchu na více než 400°C, v oblastech poblíž rovníku dokonce až na 500°C. Venušin povrch je tedy teplejší než Merkurův, přestože je ve více než dvojnásobné vzdálenosti od Slunce a přijímá tedy jen 25 % slunečního záření (2613,9 W/m² v horní vrstvě atmosféry, ale jen 1071,1 W/m² na povrchu). Díky tepelné setrvačnosti a proudění v husté atmosféře se teplota na denní a noční straně Venuše výrazně neliší, ačkoliv je její rotace extrémně pomalá (méně než 1 otočka během Venušina roku; na rovníku rotuje Venušin povrch rychlostí pouze 6,5 km/h). Větry v horní vrstvě atmosféry obkrouží planetu za pouhé 4 (pozemské) dny a napomáhají tak rozvodu tepla. Sluneční záření je na povrchu Venuše velmi zeslabeno, protože tlustá vrstva mraků odráží většinu slunečního svitu zpět do vesmíru. To brání dalšímu ohřívání Venušina povrchu a způsobuje, že bolometrické albedo dosahuje přibližně 60 % a albedo ve viditelném rozsahu světla je ještě vyšší. Ačkoliv je Slunci blíže než Země, povrch Venuše není tak dobře ohříván a ještě méně osvětlen. Bez skleníkového efektu by se teplota povrchu Venuše velmi podobala Zemi. Běžným nedorozuměním ohledně Venuše je mylná víra, že je to silná vrstva mraků, která zadržuje teplo. Opak je pravdou. Povrch planety by byl mnohem teplejší, kdyby pokrývka mraků neexistovala. Je to pouze ohromné množství CO₂ v atmosféře, co způsobuje zadržování tepla mechanismem skleníkového efektu. Kysličník (oxid) uhličitý ve Venušině atmosféře poprvé zjistili astronomové Walter S. Adams a Theodore Dunham v roce 1932 na Mount Wilson Observatory pomocí spektroskopie. I když jejich měření ukazovala, že je na Venuši tohoto plynu značné množství, teprve kosmický výzkum umožnil určit, že je to plyn, který v atmosféře značně převládá nad jinými. V horních vrstvách atmosféry vanou silné větry o rychlosti 350 km/h, na povrchu jsou však větry velmi slabé, jejichž rychlost nepřesahuje několik kilometrů v hodině. Na druhé straně, vzhledem k vysoké hustotě Venušiny atmosféry na povrchu, působí i tyto pomalé větry na překážky velmi silně. Mraky, které se skládají především z oxidu siřičitého a kapiček kyseliny sírové, zcela obklopují planetu a skrývají lidskému oku veškeré detaily povrchu. Vrcholky mraků mají teplotu přibližně −45°C. Zpočátku se soudilo, že teplota na povrchu Venuše by mohla být příznivá pro vznik života, až do počátku 60. let 20. století se teplota odhadovala kolem 50 °C a terpve v roce 1965 se ještě na základě pozemských měření došlo k závěru, že teplota je značně vysoká, okolo 300 °C. V současnosti je průměrná teplota povrchu Venuše, jak ji určila NASA, 464°C. Minimální teplotu mají právě vrcholky mraků, teplota na povrchu nikdy neklesá pod 400°C.

Vlastnosti povrchu

lidskému oku Venuše má pomalou zpětnou rotaci, což znamená, že rotuje z východu na západ namísto ze západu na východ jako většina ostatních planet. (Pluto a Uran mají také zpětnou rotaci, ačkoliv Uranova osa, vychýlená o 97,86°, leží téměř vodorovně s jeho oběžnou drahou.) Důvod není znám, pravděpodobně jde o následek kolize s velmi velkým asteroidem v daleké minulosti. Kromě neobvyklého zpětného pohybu je navíc rotace Venuše na její oběžné dráze synchronizována tak, že v době nejbližšího přiblížení k Zemi (mezi dvěma dolními konjunkcemi uběhne 5,001 Venušina dne) se k ní natáčí vždy stejnou stranou. Tato vlastnost může být zapříčiněna slapovými silami, které ovlivňují Venušinu rotaci, kdykoliv se planety dostanou dost blízko sebe, nebo může jít jen o shodu okolností. Venuše má na svém povrchu dvě "kontinentální" vrchoviny, které se zvedají z nedozírných plání. Ze severní vrchoviny Ishtar Terra (Ištařina zem) se vypínají Venušiny největší hory Maxwell Montes (zhruba o 2 km vyšší než Mount Everest) nazvané po Jamesi Clerku Maxwellovi, které obklopují pláň Lakshmi Planum. Ishtar Terra je velikostí rovna Austrálii. Na jižní polokouli je ještě větší Aphrodite Terra (Afroditina zem), velikostí rovná Jižní Americe. Mezi těmito dvěma vrchovinami se nachází řada širokých prohlubní jako například Atalanta Planitia, Guinevere Planitia a Lavinia Planitia. Kromě hor Maxwell Montes jsou všechny povrchové útvary na Venuši pojmenovány po skutečných nebo mytologických ženách. Díky Venušině husté atmosféře, zbržďující meteory během jejich pádu k povrchu, se zde nevyskytují žádné impaktní krátery menší než 3,2 km v průměru. Zdá se, že téměř 90% Venušina povrchu tvoří nedávno ztuhlá vrstva čedičové lávy, jen vyjímečně narušená meteorickým kráterem. To napovídá, že planeta nedávno podstoupila velké přetvoření povrchu. Vnitřek Venuše je pravděpodobně podobný Zemi: železné jádro o průměru 6000 km s roztaveným kamenným pláštěm tvořícím největší část planety. Poslední výsledky z gravitačního měření sondy Magellan nasvědčují, že Venušina kůra je silnější a tlustší než bylo dříve předpokládá