:: wikimiki.org ::

1990

1990

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1985 1986 1987 1988 1989 - 1990 - 1991 1992 1993 1994 1995 ----

Události

Česko
- 1. ledna - Moravské město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu (1949 - 1989 Gottwaldow).
- 1. února zanikla Státní bezpečnost
- 28. února byl založen Liberální institut
- 21. duben - 24. duben - Československo poprvé v celé jeho historii navštívil římský papež Jan Pavel II.
- 10. května Katolická teologická fakulta a Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta byly začleněna do UK
- červen - volby
- 5. července - Prezidentem byl zvolen Václav Havel
- 29. října byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví
- obnoven Klub angažovaných nestraníků
- vyniklo Ministerstvo životního prostředí
- Pražské metro otevřelo úseky Florenc - Českomoravská a Strašnická - Skalka Svět
- 11. března Litva vyhlásila nezávislost
- 24. března Islam Karimov se stal prezidentem Uzbekistánu
- 18. květen - Francouzský rychlovlak TGV vytvořil na trati Paříž-Tours světový rychlostní rekord 515,3 km/h.
- 22. května sjednocení Jemenu
- 31. května získala Saská Kamenice původní název
- 27. června Bělorusko vyhlásilo nezávislost
- 16. červenec – Filipíny postihlo zemětřesení o síle 7,7 stupně Richterovy stupnice; vyžádalo si přes 1600 životů.
- 3. říjen - sjednocení Německa
- 27. října Saparmurat Niyazov se stal prezidentem Turkmenistánu
- Irák anektoval Kuvajt
- Namibie vyhlásila nezávislost
- konec občanské války v Libanonu
- Založena Strana zelených
- vyhlášena Národní přírodní rezervace Lichnice - Kaňkovy hory

Vědy a umění

- 24. ledna Hiten - průlet kolem a družice Měsíce
- 25. dubna na oběžnou dráhu kolem Země byl dopraven Hubbleův vesmírný dalekohled
- 10. srpna se americká sonda Magellan dostala na oběžnou dráhu kolem planety Venuše a zahájila detailní radarové mapování
- 6. října Ulysses - průlet kolem Jupiteru a družice Slunce na polární dráze
- Konec ARPANETu - viz Internet
- Guido van Rossum navrhl Python - tj. interpretovaný objektově orientovaný programovací jazyk
- navržen jazyk HTML
- Kreml a Rudé náměstí bylo prohlášeno za světové kulturní dědictví UNESCO
- Katedrála sv. Izáka Petrohrad byla prohlášena za světové kulturní dědictví UNESCO
- zanikla Gruppe 47

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Česko
- 13. května František Hudeček, český grafik, ilustrátor a malíř (
- 7. dubna 1909)
- 30. září Alexej Čepička, český politik (
- 18. srpna 1910) Svět
- 26. leden - Bob Gérard, britský automobilový závodník (
- 19. ledna 1914)
- 24. dubna - Max Bense, německý filosof (
- 7. února 1910)
- 5. srpna - Ivan Blatný, český básník (
- 21. prosince 1919)
- 25. srpen - David Hampshire (
- 29.12.1917) britský automobilový závodník
- 26. září Alberto Moravia, italský spisovatel (
- 28. listopadu 1907)
- 14. prosince Friedrich Dürrenmatt, švýcarský dramatik (
- 5. ledna 1921)
- Leonard Bernstein, americký dirigent (
- 1918)

Hlava státu

Václav Havel Kategorie:20. století als:1990 ja:1990年 ko:1990년 simple:1990 th:พ.ศ. 2533

Století

19. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:19世紀 ko:19세기 simple:19th century zh-min-nan:19 sè-kí

21. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:21世紀 ko:21세기 nb:21. århundre simple:21st century

1986

Století: 19. století – 20. století – 21. století Roky: 1981 1982 1983 1984 1985 – 1986 – 1987 1988 1989 1990 1991 ----

Události

Česko
- Údolí Doubravy se stalo přírodní rezervací
- Chráněná krajinná oblast Pálava byla zařazena, organizací UNESCO, do mezinárodní sítě biosférických rezervací
- Kotýz se stal Národní přírodní památkou Svět
- 1. ledna Evropská unie se rozšířila o Španělsko a Portugalsko
- Portugalsko vstoupilo do EUROCONTROLu
- 28. ledna - raketoplán Challenger explodoval 73 vteřiny po startu. Celá sedmičlenná posádka zahynula
- 20. února - Sovětský svaz vypustil kosmickou stanici Mir, ve které kosmonauti stráví rekordně dlouhou dobu
- 13. duben - papež Jan Pavel II. navštívil římskou synagogu
- 25. dubna Mswati III.se stal králem Svazijska
- 26. dubna - Při nejhorší jaderné katastrofě v dějinách začal hořet čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině. Zahynulo 31 hasičů a zaměstnanců elektrárny a radioaktivní spad pokryl rozsáhlé území.
- 21. srpen - tragédie u jezera Nyos. Náhlý výron oxidu uhličitého zabil v okolí jezera více než 1800 lidí.
- 7. září - Desmond Tutu se stal jako první černoch v historii primasem anglikánské církve v Jihoafrické republice
- 11. říjen - Reagan a Gorbačov se setkali v Reykjavíku
- 21. října Marshallovy ostrovy získaly nezávislost
- 3. listopadu Mikronésie získala nezávislost
- Evropské sdružení volného obchodu přijalo Portugalsko a Finsko
- vstoupila v platnost Dohoda o volném přidružení mezi Spojenými státy a Marshallovy ostrovy

Vědy a umění

- Halleyova kometa prolétala v blízkosti Země, v její blízkosti prolétlo několik sond
- Intel započal výrobu mikroprocesoru Intel 80386
- založena Bahrajnská universita v Manámě
- první realizace Mikroskopie atomárních sil - mikroskopická technika, která se používá k trojrozměrnému zobrazování povrchů
- založena česká rocková hudební skupina Diogenes

Nobelova cena

- Fyzika: Ernst Ruska, Gerd Binnig a Heinrich Rohrer
- Chemie: Dudley R. Herschbach, Yuan T. Lee, John C. Polanyi
- Lékařství a fyziologie: Stanley Cohen, Rita Levi-Montalciniová
- Literatura: Wole Soyinka
- Mír: Elie Wiesel
- Ekonomie: James M. Buchanan Jr.

Narození

Česko
- 16. listopadu – Aneta Langerová, zpěvačka Svět

Úmrtí

Česko
- 10. ledna – Jaroslav Seifert, lyrický básník, prozaik, publicista a překladatel, nositel Nobelovy ceny
- 17. listopadu - Laďka Kozderková, česká muzikálová zpěvačka a herečka (
- 26. června 1949)
- Helena Teigová, česká překladatelka (
- 1902) Svět
- 11. února Frank Herbert, americký spisovatel (
- 8. října 1920)
- 18. března Ludvík Aškenazy, český spisovatel (
- 24. února 1921)
- 14. dubna Simone de Beauvoirová, francouzská spisovatelka (
- 9. ledna 1908)
- 15. dubna Jean Genet (
- 19. prosince 1910), byl francouzský básník,
- 22. dubna Mircea Eliade, rumunský historik náboženství a spisovatel (
- 9. března 1907)
- 14. června Jorge Luis Borges, argentinský spisovatel (
- 24. srpna 1899)
- 28. října John Gerard Braine, anglický spisovatel (
- 13. dubna 1922)
- 28. prosince Andrej Tarkovskij, ruský režisér (
- 4. dubna 1932)

Hlava státu

- Československo
- Gustáv Husák
- Papež
- Jan Pavel II.
- USA
- Ronald Reagan
- SSSR
- Michail Sergejevič Gorbačov
- Spolková republika Německo
- Helmut Kohl Ostatní
- Svazijsko - Mswati III. Kategorie:20. století als:1986 ja:1986年 ko:1986년 simple:1986

1988

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1983 1984 1985 1986 1987 - 1988 - 1989 1990 1991 1992 1993 ----

Události

Česko

- 21. srpna - na Václavském náměstí v Praze sešly tisíce lidí, aby většinou jen mlčky odsoudili komunistický režim.
- 10. prosince - Den lidských práv. Na Škroupově náměstí v Praze na Vinohradech se koná první úředně povolená demonstrace opozice proti komunistickému režimu.

Svět

- Usáma bin Ládin založil teroristickou organizaci al Kajdá

Vědy a umění

Nobelova cena

- Fyzik - Leon Max Lederman, Melvin Schwartz a Jack Steinberger
- Chemie - Johann Deisenhofer, Robert Huber a Hartmut Michel
- Lékařství - James W. Black, Gertrude B. Elion a George H. Hitchings
- Literatura - Naguib Mahfouz
- Mír - Mírové síly OSN
- Ekonomie - Maurice Allais

Narození

Úmrtí

- 16. duben - José Dolhem (
- 26. 4 . 1944) francouzský automobilový závodník

Hlava státu

Gustáv Husák Kategorie:20. století als:1988 ja:1988年 ko:1988년 simple:1988 th:พ.ศ. 2531

1991

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1986 1987 1988 1989 1990 - 1991 - 1992 1993 1994 1995 1996 ----

Události

- 1.července nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. byl vyhlášen Národní park Podyjí
- 28. září založena Západočeská univerzita v Plzni sloučením Vysoké školy strojní a elektrotechnické a Pedagogické fakulty.
- 31. prosince přestal existovat SSSR. Jeho nástupnickou, ale již demokratickou organizací se stalo Společenství nezávislých států, SNS.

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Česko
- Vilém Flusser, český filozof (
- 1920) Svět

Hlava státu

Václav Havel Kategorie:20. století als:1991 ja:1991年 ko:1991년 simple:1991 th:พ.ศ. 2534

1993

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1988 1989 1990 1991 1992 - 1993 - 1994 1995 1996 1997 1998 ----

Události

Česko
- 1. ledna - Se zánikem Československa vznikly nástupnické státy Česká a Slovenská republika.
- 26. ledna Václav Havel zvolen prvním prezidentem České republiky Svět
- 26. února - teroristický útok na mrakodrap Twin Towers v New Yorku
- Smlouvou o Evropské unii neboli Maastrichtskou smlouvou na základě předcházejících společenství vynikla Evropská unie
- 4. května se Andorra stala parlamentní demokracií, titulárními hlavami státu zůstávají francouzský prezident a španělský biskup ze Séo de Urgell, kteří jsou zastupováni místními zástupci

Vědy a umění

Nobelova cena

- Fyzika – Russell A. Hulse, Joseph H. Taylor Jr. (oba USA; za objev nového typu pulsaru)
- Chemie – Kary B. Mullis, Michael Smith (USA, Kanada; za výzkum v oblasti chemie DNA)
- Lékařství – Richard J. Roberts, Phillip A. Sharp (Velká Británie, USA; za objev dělených genů)
- Literatura – Toni Morrison (USA)
- Mír – Nelson Mandela, Frederik Willem de Klerk (oba JAR; za mírové ukončení období apartheidu)
- Ekonomie – Robert W. Fogel, Douglas C. North (oba USA; za výzkum v ekonomické historiografii)

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko Svět
- 31. října Federico Fellini, italský filmový režisér a scenárista (
- 20. ledna 1920)
- 28. listopadu - Joe Kelly irský automobilový závodník (
- 13. březen 1913)

Hlava státu

Václav Havel Kategorie:20. století als:1993 ja:1993年 ko:1993년 simple:1993

1994

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1989 1990 1991 1992 1993 - 1994 - 1995 1996 1997 1998 1999 ----

Události

Česko
- 4. února přenechala Česká televize program ČT3 komerčnímu vysílání, začala vysílat TV Nova
- 11. listopadu byl otevřen Úsek V.B mezi Novými Butovicemi a Zličínem (5 stanic, délka 5,1 km), viz Pražské metro (stanice Hůrka, Zličín) Svět
- 1. ledna vznikl Evropský hospodářský prostor
- květen - došlo k příměří ve válce o Náhorní Karabach
- 7. září se premiérem Barbadosu stal Owen Seymour Arthur
- 1. listopad, nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, to formálně ukončilo činnost Poručenské rada
- 6. listopadu se stal prezidentem Tádžikistánu Imomali Rachmonov
- 12. listopadu se stal prezidentem Srí Lanky Chandrika Bandaranaike Kumaratunga
- 11. prosince začala první Rusko-čečenská válka
- Nelson Mandela se stal prezidentem Jihoafrické republiky
- ústřední vládě v Barmě se po jednáních podařilo dosáhnout zastavení bojů.
- obnoveno členství Jihoafrické republiky v Commonwealthu
- firma Intel přestala vyrábět mikroprocesor Intel 80386
- referendum Moldavsku ve kterém většina obyvatelstva odmítla spojení s Rumunskem.
- prezidentem Alžírska se stal Liamín Ziruál, podporovaný armádou
- Gabon vystoupil s Organizace zemí vyvážejících ropu
- Mexiko vstoupilo do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
- Dánsko a Norsko vstoupily do EUROCONTROLu
- vybudován Eurotunnel - tunel z Francie do Velké Británie
- převzali Hutové moc v Rwandě, což vedlo k masakru Tutsiů
- zanikl Transvaal
- volby v Mosambiku, prezidentem se stal Joaquin Alberto Chissano
- Jeff Bezos zakládá internetové knihkupectví, pozdější Amazon.com

Vědy a umění

- 16. července – 22. července dopad komety Shoemaker-Levy 9 na planetu Jupiter
- 11. října americká sonda Magellan byla plánovaně navedena do atmosféry , kde se vypařila (viz Venuše
- sportovní aerobic zařazen do Mezinárodní gymnastické federace
- vznikl kancelářský balík StarOffice
- Bill Gates zakoupil Leicesterský kodex, (sbírka prací Leonarda da Vinci), v současnosti zapůjčen v Seattleském muzeu umění
- objeven Chemický prvek darmstadtium a roentgenium
- rehabilitován Vlasta Burian
- změnilo číslování verzí OS/2
- bylo založeno konsorcium W3

Nobelova cena

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 5. ledna – Eliška Junková, česká automobilová závodnice (
- 16. listopadu 1900)
- 24. února – Ladislav Mňačko, slovensky píšící spisovatel
- 13. dubna – Rudolf Hrušínský, český herec (
- 17. října 1920)
- 19. srpna – Ladislav Fuks, český prozaik
- 20. září – Petr Čepek, český herec (
- 16. září 1940) Svět
- 30. leden – Pierre Boulle, francouzský spisovatel (
- 20. únor 1912)
- 11. února – Paul Karl Feyerabend, rakouský filosof vědy (
- 13. ledna 1924)
- 3. března – Karel Kryl, český písničkář a básník (
- 12. duben 1944)
- 5. dubna – Kurt Donald Cobain, leader skupiny Nirvana (
- 30. února 1967)
- 28. března – Eugène Ionesco, francouzsko-rumunský dramatik (
- 26. října 1912)
- 24. května – John Barrington Wain, anglický spisovatel (
- 14. března 1925)
- 8. srpna – Leonid Maximovič Leonov, ruský spisovatel (
- 31. května 1899)
- 7. září – James Clavell, anglický spisovatel (
- 10. října 1924)
- 17. září – Karl Raimund Popper, filosof rakouského původu (
- 28. června 1902)
- 24. prosince – John James Osborne, anglický dramatik (
- 12. prosince 1929)

Hlavy států

- Česko
- Václav Havel
- Papež
- Jan Pavel II.
- USA
- Bill Clinton
- Německo
- Helmut Kohl
- Rusko
- Boris Jelcin
- Mosambik - Joaquin Alberto Chissano
- Tádžikistán - Imomali Rachmonov
- Srí Lanka - Chandrika Bandaranaike Kumaratunga Kategorie:20. století als:1994 ja:1994年 ko:1994년 simple:1994 zh-min-nan:1994 nî

1. ledna

1. leden je první den roku podle gregoriánského kalendáře i juliánského kalendáře. Do konce roku zbývá 364 dní (365 v přestupném roce). Svátek neslaví nikdo, protože je Nový rok.

Události

Česko
- 1831 – Založení Matice české, původně peněžní fond a nakladatelství, později společnost pro vydávání české literatury.
- 1940 – Přerušení diplomatických vztahů se SSSR. Znovu obnoveny 18. července 1941 podepsáním československo-sovětské smlouvy.
- 1949
- V Československu zavedeno nové krajské uspořádání, které již nerespektovalo dávné zemské hranice.
- Moravské město Zlín je na základě údajné žádosti svých 61 tisíc obyvatel přejmenováno na Gottwaldov, podle prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.
- 1950 – V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány
- 1990 – Moravské město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu Zlín (1949–1989 Gottwaldow).
- 1993 – Se zánikem Československa vznikly nástupnické státy Česká a Slovenská republika.
- 2000
- V České republice vzniklo 14 nových krajů.
- Založena Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
- 2003 – V České republice zahájily činnost obce s rozšířenou působností. Svět
- 1700 – Car Petr I. Veliký zavedl v Rusku juliánský kalendář, který nahradil počítání let podle byzantské éry.
- 1801 – Objevena první planetka.
- 1901 – Oficiální vyhlášení Australského svazu. Novým hlavním městem byla určena Canberra.
- 1912 – Svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika.
- 1919
- Ve Smolensku byla vyhlášena Běloruská svazová socialistická republika.
- Vilnius byl obsazen polskými jednotkami.
- 1956 – Nezávislost Súdánu, do té doby spravován jako anglo-egyptské kondominium.
- 1958 – Vstupuje v platnost Euroatom - Evropské společenství pro atomovou energii.
- 1965 – Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
- 1966 – Mike Spencer na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
- 1968 – Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
- 1973 – K EHS se připojuje Velká Británie, Irsko a Dánsko.
- 1981 – K EHS se připojuje Řecko.
- 1986 – K EHS se připojuje Španělsko a Portugalsko.
- 1994 – Vznikl Evropský hospodářský prostor.
- 1995 – K EU se připojuje Rakousko, Švédsko a Finsko.
- 1997 – Kofi Annan se stal generálním tajemníkem OSN.
- 1999 – Evropská měnová jednotka ECU nahrazena eurem.
- 2000 – Ruským prezidentem se stává Vladimír Putin.

Narození

Česko
- 1888 – Eduard Bass, český spisovatel a novinář († 2. října 1946)
- 1893 – Karel Dvořák, český sochař († 28. února 1950)
- 1894 – František Götz, český literární historik, kritik, dramatik a dramaturg († 7. července 1974)
- 1948 – František Lobkowicz, český mnich z řádu premonstrátů a první biskup ostravsko-opavský Svět
- 1484 – Ulrich Zwingli, švýcarský humanistický teolog († 11. října 1531)
- 1823 – Sándor Petöfi, maďarský básník († 31. července 1849)
- 1889 – Dario Beni, italský cyklista († 11. únor 1969)
- 1898 – Viktor Ullmann, německý hudební skladatel, pianista a dirigent († 17. října 1944)
- 1909 – Marcel Balsa, britský automobilový závodník
- 1919 – Jerome David Salinger, americký spisovatel
- 1928 – Hap Sharp, americký automobilový závodník
- 1938 – Carlo Franchi, přezdívaný Gimax italský automobilový závodník
- 1945 – Jacky Ickx, belgický automobilový závodník
- 1951 – Hans Joachim Stuck, německý automobilový závodník
- 1963 – Jean Marc Gounon, francouzský automobilový závodník
- 1981 – Zsolt Baumgartner, maďarský automobilový závodník
- 1960 – Shinya Tsukamoto, japonský režisér kontroverzních filmů jako Tetsuo I a II (
- Shibuya, Tokio, Japonsko)

Úmrtí

Česko
- 1920 – Růžena Svobodová, česká spisovatelka (
- 10. července 1868)
- 1942 – Jaroslav Ježek, skladatel, v emigraci v New Yorku (
- 25. září 1906)
- 1973 – František Běhounek, český fyzik a spisovatel (
- 28. října 1898) Svět
- 1748 – Johann Bernoulli, švýcarský matematik (
- 27. červenec 1667)
- 1781 – Johann Christian Bach, německý hudební skladatel (
- 5. září 1735)
- 1817 – Martin Heinrich Klaproth, německý chemik (
- 1. prosince 1743)
- 1894 – Heinrich Rudolf Hertz, německý fyzik (
- 22. února 1857)
- 1981 – Louis Rosier, francouzský automobiový závodník (
- 5. listopadu 1905)
- 1981 – Mauri Rose, americký automobilový závodník (
- 26. května 1906)

Svátky

Česko
- Státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu Svět
- katolická církev: vánoční oktáv, Panny Marie, Matky Boží
- Mezinárodní den míru (Světový den míru)

Viz také:

- 31. prosinec 2. leden - kalendář Kategorie:leden ja:1月1日 ko:1월 1일 simple:January 1 th:1 มกราคม

Morava (země)

Morava je jednou z historických českých zemí (dnes o rozloze 22 022,9 km² - započteno i Valticko a Dyjský trojúhleník). Pokud k tomu připočteme i bývalé moravské enklávy ve Slezsku, dostaneme se k číslu 22 338,9 km² Rozkládá se ve východní části Česka. S Moravou hraničí na západě Čechy (344 km), na jihu rakouská spolková země Dolní Rakousy, na jihovýchodě pak slovenský Trnavský kraj, na východě Slovenský Trenčínský kraj, na severovýchodě slovenský Žilinský kraj a České Slezsko, na severu pak České Slezsko a na severozápadě pak Polské Slezsko - konkrétně Kladsko, dnes okres Kladsko (powiat Kłodzki), který je dnes součástí Dolnoslezského vojvodství (20 km). Při započtení moravských enkláv ve Slezsku, Morava sousedí i s polským Opolským vojvodstvím, které leží na historickém území Polského Slezska. Za metropoli Moravy platí Brno, a to už od roku 1641. Předtím byla hlavním městem Olomouc, která i nadále patří k významným historickým městům Moravy. O něco později s rozmachem dolů a průmyslu nabyla na významu slezská Ostrava. Mezi známější regiony patří Valašsko, Slovácko, Haná či Horácko.

Geografie

Povrch

Povrch Moravy tvoří z větší částí pahorkatiny a ne příliš vysoká pohoří. Na západě Moravy je to Českomoravská vrchovina, zasahující sem z Čech. Pramení zde například řeky Jihlava nebo Oslava. Součástí Českomoravské vrchoviny je i masiv Žďárských vrchů, ve kterých pramení řeka Svratka. Východně od Českomoravské Vrchoviny se pak nachází Drahanská vrchovina s proslulým Moravským krasem. Na severu Moravy se pak rozkládá pohoří Jeseníky, členěné na Hrubý Jeseník a Nízký Jeseník. Na jižní a střední Moravě se pak podél řek rozkládá několik nížinatých úvalů a "Bran", které oddělují výše uvedená pohoří od pohoří na východě Moravy, jimiž jsou Bílé Karpaty, Moravskoslezské Beskydy a poněkud "izolované" západněji položené Chřiby. Pokud jde o úvaly, tak podél toku nejdůležitější moravské řeky Moravy, která celou zemí protéká od seveu k jihu, to jsou Hornomoravský úval a Dolnomoravský úval. Na Hornomoravský úval navazuje na severu Moravská Brána, na jihu pak Vyškovská Brána, s níž na jihu sousedí Dyjskosvratecký úval.

Města

- Brno
- Olomouc
- Zlín
- Přerov
- Prostějov
- Jihlava - součástí dnes jsou i historické české obce
- Kroměříž
- Znojmo

Významná města ležící na moravskoslezské hranici

- Ostrava
- Frýdek-Místek

Dějiny Moravy

Podívejte se též na stručný přehled moravských dějin (Milníky moravských dějin).

Slovanské osídlení

Nejstarším historicky doloženým etnikem byly keltské kmeny Volků-Tektoságů, vystřídané na přelomu letopočtu germánskými Kvády (pravděpodobně sem zasahoval vliv Marobudovy říše). V 6. století osídlily Moravu slovanské kmeny: Holasicové na Opavsku (jejichž existence je ale značně problematická) a Moravané (odtud jméno - poprvé zmiňováni až roku 822, zřejmě se ale jednalo o souhrnný název pro všechny obyvatele jednoho kmene, který si v 8. či 9. století podmanil ostatní slovanské kmeny žijící v tomto regionu), žijící zejména kolem středního a dolního toku řeky Moravy, pravděpodobně až k soutoku s řekou Dunaj.

Velkomoravská epocha

V 7. století tvořila Morava součást Sámovy říše. V roce 833 došlo ke sjednocení moravského knížectví (na území moravských kmenů) a nitranského knížectví (jihozápadní Slovensko), v letech 833-906 se tak Morava stává centrem prvního raně feudálního státu na území Česka - Velkomoravská říše. V roce 863 začíná na velkomoravském území působit byzantská misie bratrů Konstantina a Metoděje. Druhý z nich se o něco později stává prvním velkomoravským arcibiskupem. Velká Morava byla kromě svého kulturního významu jako kolébky staroslověnské vzdělanosti také politicky a vojensky nejsilnějším středoevropským státem. Po jejím zániku se Morava v letech 906/907 dostala zhruba na 50 let pod vliv Maďarů, přičemž zbytky původní světské a církevní správy byly patrně zachovány.

Přemyslovská Morava

Teprve až po několikanásobné porážce (955, 965) Maďarů uvedl Moravu postupně pod své panství český kníže Boleslav I. Hranice Moravy byly v této době značně odlišné od jejich současného průběhu. Na jihu zasahovala přirozená hranice jižněji až do severní části dnešních Dolních Rakous, na východě vedla po západním úpatí Bílých Karpat. Severní hranice nebyla dlouho zřejmá, probíhala zhruba hlubokými hvozdy na dnešním jižním pomezí Opavska. Roku 1003 se zmocnila Moravy polská vojska Boleslava Chrabrého. Polsko podrželo Moravu do roku 1025 (podle jiných údajů do roku 1018), ale k definitivnímu získání celé Moravy českým knížectvím došlo až v letech 1029/1031, kdy byla Morava až po Bílé Karpaty opět ovládnuta Přemyslovcem Oldřichem a spravoval ji jeho syn Břetislav I. (nicméně ještě na přelomu 11. a 12. století patřila část Moravy v okolí Uherského Hradiště, Uherského Brodu a Strážnice k Uhrám) . Roku 1055 se Morava stala údělným přemyslovským knížectvím, přesto však byla stále považována za svébytný politický celek. Nejprve zde získali své úděly tři ze synů Břetislava I., poté byla za knížete a krále Vratislava II. rozdělena na úděly Olomoucký a Brněnský. Konrád Brněnský (1061-1092) však svůj úděl rozdělil na úděly Brněnský a Znojemský (oba úděly byly občas spojovány).

Moravské markrabství

Roku 1182 byla Morava povýšena císařem Friedrichem Barbarossou na samostatné říšské markrabství - prvním markrabětem se stal původně údělný znojemský kníže Konrád II. Ota (ovládnutím všech moravských přemyslovských údělů fakticky spojil pod svou vládou celou Moravu). Markrabství mělo podléhat přímo Říši, mělo tedy mít stejné postavení jako Čechy. Díky jeho tzv. knínské dohodě s Přemyslem I. Otakarem po krvavé bitvě u Loděnice (1185), kterou uzavřeli následujícího roku, byla však Morava i nadále podřízena českému knížeti. Tento stav jen upevnil nástup Konráda II. Oty na český trůn (1189), resp. dohoda Přemysla I. Otakara a jeho syna Vladislava Jindřicha (1198) o rozdělení vlády. Zvláštní postavení mělo v rámci Moravy olomoucké biskupství (založené již roku 1063), a zejména opavské knížectví vytvořené Přemyslem Otakarem II. pro jeho nemanželského syna, vévodu Mikuláše. Za Lucemburků se v první třetině 14. století moravské markrabství stalo vedlejší zemí Českého království. Roku 1311 je nejprve vydána Velká charta svobod a práv, v roce 1348 je zreformováno moravské soudnictví a do Brna a Olomouce jsou zavedeny zemské desky (střídavé zasedání v Brně a Olomouci). Díky odloučenosti od Čech Moravu příliš významně nezasáhl dopad husitských válek. V průběhu 15. století je Morava po dlouhou dobu pod vládou uherského krále Matyáše Korvína. V roce 1535 bylo vydáno Zřízení zemské markrabství moravského, vznikl tak kraj novojičínský, olomoucký, brněnský a hradišťský. V době pobělohorské bylo v roce 1628 vydáno Obnovené zřízení zemské pro Moravu, roku 1641 je z Olomouce do Brna přesídlen královský tribunál. Územně správní reforma z roku 1714 ustanovila kraj Brněnský, Jihlavský, Znojemský, Olomoucký, Přerovský a Hradišťský. V roce 1749 pozbývá moravské markrabství v souvislosti s centralizací moci faktického významu. Roku 1777 je olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. V roce 1782 je sloučena Morava s Rakouským Slezskem, vzniká země Moravskoslezská se sídlem v Brně, rozčleněná na osm krajů - Brněnský, Olomoucký, Znojemský, Jihlavský, Hradišťský, Přerovský, Opavský a Těšínský. V roce 1850 je Rakouské Slezsko opět od Moravy odděleno. Na Moravě existoval až do roku 1918 vlastní zemský sněm a poměrně široká autonomie.

vývoj správy Moravského markrabství od roku 1850 do roku 1918

1850 - 1855: 2 kraje (Brněnský a Olomoucký) Brněnský kraj měl 12 "smíšených" okresů (Boskovice, Brno, Dačice, Hustopeče, Jihlava, Kyjov, Mikulov, Moravská Třebová, Moravský Krumlov, Nové Město na Moravě, Vyškov, Znojmo) s 1196 obcemi. Olomoucký kraj měl 13 "smíšených" okresů (Holešov, Hranice, Kroměříž, Litovel, Místek, Nový Jičín, Olomouc, Rýmařov, Šternberk, Šumperk, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí) s 1235 obcemi. V rozsáhlých okresech existovaly expozitury okresních hejtmanství (Břeclav - expozitura okresního hejtmnaství v Hustopeči; Moravské Budějovice - expozitura okresního hejtmanství ve Znojmě; Staré Město pod Sněžníkem - expozitura okresního hejtmanství v Šumperku; Moravská Ostrava - expozitura okresního hejtmanství v Místku; Strážnice - expozitura okresního hejtmanství v Uherském Hradišti). 12.5.1855 - 4.6.1860: 6 krajů (Brněnský, Hradišťský, Jihlavský, Novojičínský, Olomoucký, Znojemský) Brněnský kraj měl 17 okresů a 1 statutární město (Brno); Hradišťský kraj měl 12 okresů; Jihlavský kraj měl 8 okresů; Novojičínský kraj měl 13 okresů; Olomoucký 17 okresů a 1 statutární město (Olomouc); Znojemský 9 okresů. 5.6.1860 - 1868: kraje zrušeny a nadále pouze 76 "smíšených" okresů a 2 statutární města (Brno a Olomouc). od roku 1868: 30 politických okresů (Boskovice, Brno-venkov, Dačice, Hodonín, Holešov, Hranice, Hustopeče, Jihlava, Kroměříž, Kyjov, Litovel, Mikulov, Místek, Moravský Beroun, Nové Město na Moravě, Nový Jičín, Olomouc-venkov, Prostějov, Rýmařov, Šternberk, Šumperk, Třebíč, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Velké Meziříčí, Vsetín, Vyškov, Zábřeh, Znojmo, a 6 statutárních měst (Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo, Uherské Hradiště, Kroměříž). od roku 1877: 31 politických okresů (vyčleněn Přerov) a 6 statutárních měst od roku 1896: 33 politických okresů (vyčleněny Moravské Budějovice a Tišnov) a 6 statutárních měst od roku 1900: 34 politických okresů (vyčleněna Moravská Ostrava) a 6 statutárních měst od roku 1909: 35 politických okresů (vyčleněn Vsetín) a a 6 statutárních měst Území politických okresů se dále členilo na soudní okresy, což byly územní jednotky, podle kterých bylo organizováno soudnictví. Později se například stávalo, že jeden soudní okres byl rozdělen mezi 2 nebo více politických okresů. Správu smíšených a později politických okresů řídilo okresní hejtmanství včele s hejtmanem.

Morava v letech 1918-1948

Roku 1918 se Morava stává součástí Československa, přičemž je zemský sněm zrušen a samospráva Moravy silně omezena – jak odpovídalo centralistické politice zakladatelů ČSR. Roku 1920 byla k Moravě připojena malá část Dolních Rakous (Valticko a území jižně od Lanžhotu - tzv. Dyjský trojúhelník). Za první republiky byla v roce 1927 opuštěna myšlenka nahradit historické země župami. 1. prosince 1928 se pak Morava stává částí země Moravskoslezské, která byla jednou ze čtyř samosprávných zemí, na které se území Československa dělilo (země Česká, země Moravskoslezská, krajina Slovenská a země Podkarpatoruská). Důvodem pro vznik země Moravskoslezské byla nejen relativně malá rozloha Českého Slezska, ale také snaha omezit politický vliv zdejších sudetských Němců. V roce 1935 vzniká nový politický okres Zlín. okres Mnichovskou dohodou z roku 1938 byly pak z této země vytrženy rozsáhlé převážně německojazyčné oblasti na severu (většina území začleněna do nacistické župy Sudetenland, menší část - Hlučínsko se stala součástí Pruské provincie Slezsko; část území na Těšínsku připojilo Polsko, po jehož obsazení bylo území rovněž připojeno k Pruské provincii Slezsko), a jihu (tato oblast byla začleněna do Dolních Rakous a od 15. října 1938 k nacisty zřízené župy Niederdonau), které po staletí tvořily součást Moravy a Českého Slezska. Na druhou stranu však byly někdy po Mnichovu k Moravě uměle připojeny východní okrajové části původních Čech v oblasti Českomoravské vysočiny (viz mapa vpravo). Současně s těmito událostmi přestává Země Moravskoslezská oficiálně existovat a její zbytek tvořil včetně malé části Českého Slezska až do osvobození součást Moravy. Dne 15. března 1939 jsou pak Morava a Čechy obsazeny nacistickým Německem a 16. března jsou obě země začleněny do Protektorátu Čechy a Morava, jehož součástí jsou až do osvobození. Po osvobození pak dochází k obnovení Země Moravskoslezské v původním rozsahu. V reakci na požadavek obnovení Slezské samosprávy dochází ke vzniku Slezské expozitury země Moravskoslezské se sídlem v Ostravě, do níž byly vedle území původního Českého Slezska začleněny také původně moravské politické okresy Nový Jičín, Moravská Ostrava a Místek. Po komunistickém převratu v únoru 1948 pak bylo od 1. ledna 1949 území Československa rozděleno mezi nově vzniklé kraje, které, s výjimkou slovenské hranice, nerespektovaly (zjevně podle zásady "rozděl a panuj") dřívější historické hranice zemí (zejména Jihlavský kraj). V případě dosavadní země Moravskoslezské se jednalo o kraje Olomoucký, Ostravský, Brněnský, Jihlavský a Gottwaldovský; několik obcí se stalo součástí kraje Českobudějovického a Pardubického. 1. července 1960 pak vstoupila v účinnost další správní reforma, kdy byla převážná část území někdejší země Moravskoslezské přerozdělena mezi kraje Jihomoravský a Severomoravský kraj, zatímco území na severozápadě Moravy (katastrální území Velká Morava, Červená Voda, Šanov u Červené Vody, Moravský Karlov, Bílá Voda, Mlýnice u Červené Vody, Mlýnický Dvůr, Cotkytle, Strážná, Tatenice, Krasíkov, Lubník) a okolí Svitav a Moravské Třebové (katastrální území Koruna, Třebařov, Rychnov na Moravě, Petrušov, Staré Město u Moravské Třebové, Prklišov, Dětřichov u Moravské Třebové, Radišov, Kunčina, Moravská Třebová, Linhartice, Gruna, Borušov, Karlín, Svojanov u Borušova, Boršov u Moravské Třebové, Mladějov na Moravě, Nová Ves u Moravské Třebové, Bohdalov u Městečka Trnávky, Pečíkov, Vranová, Vranová Lhota, Stará Roveň, Hartinkov, Vražné, Radkov u Moravské Třebové, Petrůvka u Městečka Trnávky, Unerázka, Bezděčí u Trnávky, Chornice, Zadní Arnoštov, Přední Arnoštov, Lázy, Pacov u Moravské Třebové, Stará Trnávka, Malíkov, Útěchov u Moravské Třebové, Rozstání u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Křenov, Šnekov, Dolní Rudná, Horní Rudná, Janůvky, Moravská Dlouhá, Horní Hynčina, Pohledy, Sklené u Svitav, Moravská Kamenná Horka, Moravský Lačnov, Javorník u Svitav, Svitavy Město, Svitavy Předměstí, Ostrý Kámen, Vendolí, Čtyřicet Lánů, Moravská Radiměř, Hradec nad Svitavou, Muzlov, Březová nad Svitavou, Moravská Chrastová, Chrastová Lhota, Rozhraní, Bradlné, Horákova Lhota, Želívsko, Březinka, Slatina u Jevíčka, Březina u Moravské Třebové, Malonín, Smolná u Jevíčka, Študlov u Vítějevsi, Vilémov u Rozhraní, Bělá u Jevíčka, Jevíčko-Město, Jevíčko-Předměstí, Víska u Jevíčka, Jaroměřice, Biskupice u Jevíčka, Zálesí u Jevíčka, Březinky, Vysoká u Jevíčka) začleněno do kraje Východočeského (od roku 2000 součást kraje Pardubického), a území na jihozápadě Moravy (Dačicko - katastrální území Rancířov, Hluboká u Dačic, Dančovice, Dešná u Dačic, Plačovice, Bělčovice, Chvalkovice u Dešné, Županovice u Dešné, Písečné u Slavonic, Nové Sady u Písečného, Marketa, Modletice, Staré Hobzí, Nové Hobzí, Báňovice, Václavov u Chvaletína, Slavětín, Chvaletín, Mutná, Ostojkovice, Třebětice, Manešovice, Budíškovice, Vesce u Dačic, Budeč, Horní Slatina, Jersice, Červený Hrádek u Dačic, Prostřední Vydří, Řečice, Volfířov, Malý Pěšín, Hříšice, Kostelní Vydří, Dolní Němčice, Hostkovice u Dolních Němčic, Peč, Hradišťko u Dačic, Urbaneč, Chlumec u Dačic, Nové Dvory, Vnorovice, Holešice u Cizkrajova, Cizkrajov, Slavonice, Maříž, Leštnice, Kadolec u Slavonic, Mutišov, Stálkov, Vlastkovec, Dolní Bolíkov, Dolní Bolíkov-Rubašov, Dolní Bolíkov-Nová Ves, Matějovec, Stoječín, Český Rudolec, Dolní Radíkov, Horní Radíkov, Valtínov, Markvarec, Lipolec, Lipnice u Markvarce, Radlice u Volfířova, Heřmaneč, Velká Lhota u Dačic, Brandlín, Maršov u Heřmanic, Olšany u Dačic, Malý Jeníkov, Velký Jeníkov, Horní Mezeříčko, Horní Němčice, Skrýchov, Sumrakov, Horní Bolíkov, Studená, Jilem, Palupín, Horní Dvorce, Světlá pod Javořicí, Horní Pole, Domašín u Studené, Horní Olešná, Prostý, Horní Vílimeč, Vesce u Počátek, Popelín, Česká Olešná) ke kraji Jihočeskému, jehož součástí jsou (s výjimkou katastrálních území Vesce u Počátek, Prostý a Horní Vilímeč, která v současné době náležejí k českému městu Počátky v kraji Vysočina) dodnes. Kraje Jihomoravský a Severomoravský jsou od roku 2000 rozděleny mezi nové kraje Moravskoslezský (původně Ostravský), Olomoucký, Zlínský, (zmenšený) Jihomoravský kraj (původně Brněnský kraj), a Vysočinu (původně Jihlavský kraj).

Dějiny Moravy heslovité, leč neméně poučné

První výslovná písemná zmínka o Moravanech pochází z roku 822. Tehdy Franský císař Ludvík svolal do Frankfurtu „ obecný sněm a hleděl – podle slavnostního zvyku – projednat s velmoži, které k sobě kázal svolat, všechny nutné záležitosti, které se týkaly prospěchu východní jeho říše. Na tom sněmu vyslechl vyslance všech západních Slovanů, to jest. Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Moravanů, Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů, kteří k němu vysláni byli s dary“. Mezi královstvím Moravanů a východní Římskou říší (Byzancí) jako dvěma subjekty mezinárodního práva byla v roce 863 uzavřena dohoda. Císař Michael III. vyšel vstříc žádosti Moravanů a vyslal na Moravu zvláštní politicko-kulturní misi vedenou Konstantinem Filosofem a opatem Metodějem. Její zásluhou se Morava stala kolébkou slovanské knižní vzdělanosti. Připojení Moravy k Čechám – uvádí se několik dat 1018, 1021, 1025, 1030, 1031, nebylo žádným ideálním spojením ani dvou zemí, ani dvou částí pro tu dobu pomyslného národa, jak si někdy historikové romanticky představují, ale tvrdou středověkou skutečností se všemi průvodními rysy feudální dobyvačnosti, známými i z příkladů jiných, například dobytí Anglie Normany. Došlo k potlačování domácích vyšších a vládnoucích vrstev, k jejich podmaňování, zbídačování, odstraňování a k dosazování českých družiníků a velmožů i k potlačování domácích moravských politicko-kulturních tradic, které byly nové vládní moci na překážku. V roce 1055 Spytihněv II., vévoda Čechů, se jal uspořádat nově Moravské království. Sesadil knížata dosazená jeho otcem a odstranil okolo tříset představitelů vládnoucí moravské aristokracie, vyvlastnil jejich majetek a na jejich místa dosadil české velmože a úředníky. Římský císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1182 rozhodl o zamezení snah českých knížat vládnout na Moravě. Moravské markrabství stejně jako Čechy mělo být nadále udělováno jako léno Římského imperia. Vzniklá rovnoprávná diarchie Čech a Moravy představovala nadále jedno společné dynastické soustátí. Moravské markrabství koncem 13. století mělo své zemské úředníky, v jejichž čele stál zemský hejtman (poprvé se uvádí v roce 1298) své zemské sněmy a soudy. Pozemkové vlastnictví se zaznamenávalo v zemských deskách vedených v Brně, Olomouci (první zmínka v roce 1303), ve Znojmě a v Opavě. Jan Lucemburský, král Čech a markrabí Moravy, potvrdil Moravskému markrabství v roce 1311 všechny jeho svobody a práva, které mu zabezpečovaly jeho rovnoprávné postavení s Čechami v rámci lucemburského dynastického soustátí. Všechny zemské úřady samosprávy měly být na Moravě nadále obsazovány jen rodilými Moravany. S Čechami spojovala Moravu osoba společného panovníka (personální unie) a povinnost společné obrany. Osoba společného panovníka nebyla na překážku mezinárodněprávní subjektivitě země, jak to dokládá udělování léna Markrabství Římským impériem. V roce 1323 se Jan Lucemburský zavázal, že daně z Moravy bude požadovat jen vyjímečně a že nebude cizincům pronajímat nebo odstupovat žádný hrad. V roce 1348 Karel IV., král římský a král Čech, markrabí moravský z moci krále římského rozhodl, aby olomoucké arcibiskupství, Opavské vévodství a Moravské markrabství byla do budoucna podle práva vázána na krále Čech a Korunu Českého království. Nový státoprávní pojem byl nadřazený Království Čech, s nímž jej nelze ztotožnit, neboť termín Koruna byl synonymem pro celou říši v čele s králem Čech. Zemské desky, do kterých se zaznamenávaly všechny majetkové a pozemkové vlastnictví byly soustředěny do Brna a do Olomouce. V roce 1462 císař Fridrich III. na žádost Jindřicha z Lipé, nejvyššího zemského hejtmana Moravského markrabství a maršálka Království českého, jakož i na žádost stavů Markrabství, změnil v erbu Moravy šachování orlice ze stříbrně (bíle) červeného na zlato (žlutě) červené. Za vlády Jiřího z Poděbrad krále Čech a markrabího Moravy v roce 1464 ztratilo markrabství svou funkci vladařství (léno králů a Koruny království Čech) a bylo ztotožněno s celou Moravskou zemí v čele s její samosprávnou stavovskou korporací vedenou moravským zemským hejtmanem. V roce 1480 na návrh moravského zemského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka se zemský sněm Moravského markrabství usnesl, aby zápisy do moravských zemských desek se nadále prováděly v jazyce přirozeném na Moravě. Ten byl na Moravě včetně svých specifických pokládán za přirozený jazyk moravský (idioma moravicale). Ctiborem Tovačovským z Cimburka byla sepsána i první moravská ústava v které se píše, že “ Morava byla vždy svobodná, jakkoliv od království a koruny moravské padla, žádnému pánu ani které zemi podmaněna nebyla“, V 16. století představoval nejvyšší zemský orgán moravský zemský sněm, který měl právo povolovat berně, měl samostatnou moc pokud šlo o zemská práva a zemské zákonodárství a střežil moravské svobody. V čele země stál královský zemský hejtman s dalšími úředníky. V zahraničí byla Morava chápána téměř jako samostatná stavovská republika Počátkem 17. století z iniciativy Karla St. ze Žerotína se Moravané poprvé a naposledy osamostatnili a dočasně se odklonili nikoliv od Koruny, ale od krále – markrabího Rudolfa II. a vznikla konfederace Moravy Uher a Rakous, v jejímž čele stál uherský král Matyáš II. přijatý v roce 1608 za moravského markrabího. Matyáš tehdy přiznal moravským stavům právo zákonodárné a to i bez souhlasu panovníka-markrabího, dále právo zemského sněmu vypovídat válku a uzavírat mír a bránit zemské zřízení i zbraní, kdyby je panovník porušoval. Tato iniciativa byla výsledkem rozhořčení nad postupem českých stavů a jejich postojem v minulosti k Moravě. Morava vedená Karlem Starším ze Žerotína a Františkem z Ditrichštejna se odmítla připojit k Českému stavovskému povstání, spojila se sním, až v roce 1619, kdy v zemi proběhl s pomocí českého stavovského vojska puč. Bitvy na Bílé Hoře se v roce 1620 zúčastnilo na čtyřitisíce mužů moravského vojska a vedl je Jindřich z Thurnu mladší a Jindřich Šlik. (Šlo o jednu z mála jednotek, která z bitvy neprchla a bojovala až do konce, faktem ovšem je, že její pozice jakýkoliv útěk vpodstatě vylučovala). V roce 1628 římský císař Ferdinand II., král Uher a Čech, markrabí Moravy atd, potvrdil novou ústavu Moravského markrabství a 140 listin a privilegií Moravy včetně privilegia římského krále Fridricha (1212), Jana Lucemburského (1313) Karla IV. (1348, 1355, 1355, 1366), císaře Fridricha III.(1462), Jiřího z Poděbrad a dalších. Ústava zabezpečovala rodu Habsburků dědičné právo na Moravské markrabství. Po vítězství pruského krále Fridricha II. nad královskými sbory v roce 1742 byl ve Vratislavi ujednán mír, v němž Marie Terezie, resp. Koruna Českého království ztratila ve prospěch Pruska právní nároky mimo jiné na Branibory a Slezsko kromě tzv. rakouského či moravského Slezska. Za vlády Marie Terezie, královny Uher a Čech, markraběnky Moravy atd, v roce 1749 Moravské markrabství stejně jako jiné země habsburské monarchie bylo v oblasti vojenské, politické, soudní i finanční podřízeno centrálním úřadům ve Vídni. Koruna Českého království pozbyla praktického významu. V roce 1763 bylo zřízeno Moravské zemské gubernium v čele s královským zemským hejtmanem Moravského markrabství, který se stal zároveň předsedou zemských sněmů a zemského výboru. Moravskému zemskému guberniu byla svěřena samospráva v záležitostech politických, daňových a finančních, vojenských, obchodních mincovních, zdravotnických, hornictví a veřejné bezpečnosti Olomoucké biskupství bylo v roce 1777 povýšeno na arcibiskupství a stalo se na Moravě metropolitní i pro nově zřízené biskupství v Brně. Na místě proponovaného biskupství v Opavě byl zřízen generální vikariát. V roce 1782 Císař Josef II. sloučil Moravu a moravsko-rakouské Slezsko v jediný politický celek v rámci Rakouské monarchie, zemi Morava-Slezsko. Sídlem zemského hejtmana a hlavním městem bylo Brno. V čele samosprávy země Moravy–Slezska stálo moravské – slezské gubernium. Římský císař Leopold II., král Uher a Čech, markrabí Moravy, atd císařským reskriptem v roce 1790 svolal a obnovil zemský sněm Moravského markrabství. Sněmu předsedal sněmovní direktor a moravsko-slezský gubernátor. Moravskému zemskému sněmu byla navrácena moc zákonodárná a vládní, zatímco výkonnou si podržely zeměpanské úřady panovníka. V roce 1848 bylo zrušeno moravsko-slezské gubernium a neuskutečnilo se utvoření nového zemského sněmu a zemského výboru Moravského Markrabství. O rok později podle nového zřízení Rakouského mocnářství zanikla platnost ústavy Moravského markrabství, zůstal však zachován moravský zemský výbor. V rámci centralizace se Moravské markrabství podobně jako jiné země mocnářství stalo korunní zemí mocnáře a provincií monarchie. V únoru 1861 byly přijata Ústava Rakouské monarchie, která podávala soubor zemských zřízení. Působnost nového zemského sněmu Moravského markrabství a moravského zemského výboru byla taxativně vymezena v oblasti zákonodárné a správní. V čele zemského výboru stál opět moravský zemský hejtman. Výbor měl výkonnou a samosprávnou funkci. Zemský místodržitel nebyl však odpovědný zemskému sněmu. V roce 1865 v rámci programu federalizace Rakouské monarchie byla zrušena únorová ústava a Vídeň zahájila přímé jednání se zemskými sněmy včetně sněmu Moravského markrabství. Dva roky poté byla přijata nová prosincová ústava liberálního ducha, ale centralisticky pojatá V roce 1908 bylo Moravské markrabství správně členěno na města s vlastním statutem (Brno, Olomouc, Znojmo, Jihlava, Kroměříž, Uherské Hradiště) a na 34 okresy. Zemský sněm Moravského markrabství v čele se zemským hejtmanem měl 151 poslanců. Moravský zemský výbor, jemuž předsedal rovněž zemský hejtman, se ve svých referátech staral o zemskou správu, zemský majetek a podniky, zemědělství živnosti a průmysl, zdravotnictví, veřejnou bezpečnost, vojenské záležitosti v zemi, vzdělání a vyučování, vědu, literaturu a umění, veřejné stavby a dopravu a zemské daně. V září 1918 se s tichým souhlasem dohodových mocností se ustanovila tzv. zatímní československá vláda s Masarykem jako prezidentem, předsedou ministerské rady a ministrem financí, Eduardem Benešem jako ministrem zahraničí a ministrem vnitra a Milanem Rastislavem Štefánikem jako ministrem války. Tato vláda vystupovala nyní jako jediný legální představitel a mluvčí obyvatel zemí Koruny české a Slovenska. Ještě před tím vznikl 13. července 1917 v Praze v souladu s Masarykovou zahraniční akcí Národní výbor československý, jako vrcholná domácí instituce.. Zemský sněm Markrabství moravského nezasedal a o připojení Moravy k novému státu československému ani nejednal ani nerozhodl. Přičlenění Moravy k republice československé bylo výsledkem revolučního aktu, který provedli zemští a říšští poslanci, zvolení za české strany na Moravě při posledních předválečných volbách, zasedající v Národním výboru. Nově zřízené ministerské vnitra Československé republiky od samého začátku mělo snahu zemské zřízení nahradit krajským. Na Moravě odmítaly snahy nahradit zemské zřízení svorně takřka všechny politické strany a veškerý denní tisk s odůvodnění, že by Morava jako samostatný historický útvar s tisíciletou tradicí zanikla. Definitivní ústava přijatá v únoru 1920 rozhodla proti zemskému zřízení. Zákonodárnou moc svěřila dvoukomorovému Národnímu shromáždění Republiky Československé, složené z poslanecké sněmovny a senátu a potvrdila neexistenci zemských sněmů. Nový stát byl tzv. župním zákonem č. 126 Sb. zák. a nař. z 29. února 1920 správně rozdělen na župy a na okresy. Z původní Moravy tak v Československé republice nakonec zůstal jen znak na velkém a středním znaku Československé republiky. Zemské vlajky byly zrušeny a jejich užívání zakázáno. Zákon o župním zřízení měl vstoupit v platnost do tří let. Proti jeho uvedení do praxe však stále vládl veliký odpor. Župní zřízení vstoupilo od 1.ledna 1923 v platnost, ale pouze na území Slovenska. Vývoj nakonec v roce 1927 vyústil v přijetí zákona o organizaci politické správy, který se vracel zpět k zemskému zřízení. V celé republice se politickými úřady s povšechnou působností staly v první instanci okresní úřady a ve druhé instanci zemské úřady. V Brně byl zřízen Zemský úřad pro Zemi Moravskoslezskou, která vznikla spojením Moravy a Slezska. V Zemi moravskoslezské existovalo čtyřicet pět okresních úřadů. Nejvyšším článkem územní samosprávy byla zemská samospráva. Nejvyšším orgánem zemské samosprávy v Zemi moravskoslezské bylo šedesátičlenné Zemské zastupitelstvo. Funkční období členů zastupitelstva bylo šestileté, jeho předsedou se stal z titulu svého úřadu zemský prezident. Zemské zastupitelstvo volilo ze svých řad Zemský výbor, jenž měl dvanáct členů. Také jemu předsedal zemský prezident. Zemský prezident zastupoval Moravskoslezskou zemi navenek jako právnickou osobu a podepisoval písemnosti, vydané jejím jménem. Působnost Zemského zastupitelstva se dělila na činnost hospodářskou a správní, normotvornou, na působnost ve správním soudnictví a na působnost poradní a iniciativní V roce 1939 byla Morava začleněna do protektorátu Čechy a Morava. Zemská správa podléhala úřadům Německé říše Po válce nové Československo obnovovalo svůj život na zemských principech, zemské instituce se konstituovaly takřka ve všech oblastech veřejného života. Jen místo prvorepublikových orgánů státní správy se moci ujímaly národní výbory, Zemský národní výbor pro Zemi moravskoslezskou se ustanovil v roce 1945 bezprostředně po skončení válečných operací na Moravě. Po parlamentních volbách, které proběhly 26. května 1946 získali komunisté vliv také na Moravě. Výsledky voleb se promítly i do vedení a činnosti národních výborů, včetně Zemského národního výboru pro Zemi moravskoslezskou, jehož novým předsedou se stal 31. července 1946 člen KSČ a šéfredaktor jejího moravského deníku Rovnost František Píšek. Zemský národní výbor pro Zemi moravskoslezskou se tak změnil z obránce zájmů země a jejích obyvatel v poslušný nástroj pražské vlády, vedené předsedou KSČ Klementem Gottwaldem. Výsledkem komunistických představ o centralizaci moci bylo kromě jiného zrušení zemského zřízení a zavedení členění republiky na kraje. Definitivní podobu krajského zřízení schválila vláda Československé republiky na svém zasedání 30. listopadu 1948. Rozhodla o zřízení 13 krajů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a šesti krajů na Slovensku. Země moravskoslezská byla rozdělena na kraj Jihlavský, Brněnský, Gottwaldovský, Olomoucký a Ostravský, malé části se staly také součástí krajů Českobudějovického a Pardubického, přičemž hranice krajů vůbec nerespektovaly bývalé hranice zemské. Největší změnu znamenalo rozšíření jihlavského kraje hluboko do Čech. 1. ledna 1949 zmizely Morava a Slezsko po tisícileté existenci z mapy Evropy jako správní celky. Národní shromáždění Československé republiky podle rozhodnutí Komunistické strany Československa odsouhlasilo zrušení členění státu na země, zrušení zemského zřízení včetně zrušení Moravskoslezské země. Národní shromáždění schválilo dne 9. dubna 1960 zákon o reorganizaci územní správy. Podle něj se počet krajů výrazně snížil, na území Moravy a Slezska vznikly dva celky Severomoravský a Jihomoravský kraj (1960-1999). Ani při jejich projektování nebyla respektována historická hranice. Za pražského jara v roce 1968 byl z iniciativy poslanců Jihomoravského kraje a nově založené „Společnosti pro Moravu a Slezsko“ podán „Návrh na státoprávní a územní uspořádání Československé republiky,“ která se měla stát trojdílnou federací tří státoprávních a rovnoprávných subjektů Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska. Snahy Moravanů byly potlačeny a stát byl uspořádán na nacionálním principu dvou hlavních národů Čechů a Slováků, na historickém anachronismu českého resp. slovenského národního obrození 19. století. Parlamentem České socialistické republiky se stala Česká národní rada, podle jednostranných představ nástupkyně Českého zemského sněmu před rokem 1918, ve skutečnosti však také bývalého Moravského zemského sněmu a Slezského zemského sněmu. Tvořili ji nejen poslanci z Čech, kteří měli většinu, ale též poslanci zvolení na Moravě a ve Slezsku. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 9. 5. 1990 přijalo usnesení, ve kterém se uvádí:“ Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky považuje zrušení Země moravskoslezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokratickocentralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti.Vyslovuje proto pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví…“ Ve volbách v roce 1990 bylo zvoleno do České národní rady 22 poslanců Hnutí samosprávné demokracie – Společnost pro Moravu a Slezsko. Poslanci HSD-SMS předložili v srpnu 1990 návrh zákona o zemském zřízení. Předsednictvo ČNR, kde mělo převahu OF jej ve výborech zamítlo. V září 1990 byly předsedkyni ČNR Dagmar Burešové předloženy petice občanů požadující rehabilitaci Země moravskoslezské, které podepsalo více jak 630 000 osob. K jejich přání nebylo přihlédnuto. V březnu 1991 byl předložen upravený návrh zákona o zemském zřízení. Tento návrh byl předsednictvem ČNR také zamítnut. Roku 1994 byl předložen návrh zákona o zemském zřízení se třemi zeměmi (viz [http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t083600.htm zde