:: wikimiki.org ::

1995

1995

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1990 1991 1992 1993 1994 - 1995 - 1996 1997 1998 1999 2000 ----

Události

Česko
- nové územněsprávní členění města Praha, zavedení samosprávy městských částí
- zpoplatněno používání dálnic a rychlostních silnic
- centrum Kutné Hory zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO
- strakonický hrad se stal národní kulturní památkou
- Česko vstoupilo do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Svět
- 1. ledna - Evropská unie se rozšířila o Rakousko, Švédsko a Finsko
- 13. října společností Microsoft uvedla na trh Windows 95
- 19. prosince podepsána mírová smlouva v americkém Daytonu; viz Sarajevo
- 24. prosince Askar Akajev byl znovu zvolen prezidentem Kyrgyzstánu
- Aleksander Kwaśniewski se stal prezidentem Polska
- Jacques Chirac se stal prezidentem Francie a Andorry
- přijata nová ústava Jihoafrické republiky
- Bosna a Hercegovina vyhlásila nezávislost
- První systém wiki
- IBM koupilo Lotus
- První veřejná verze Apache
- Commonwealth - Mozambik a Kamerun se staly členy, členství suspendováno Nigérii
- ukrajinská vláda zrušila krymskou ústavu a prezidentský úřad a zavedla přímou správu ukrajinského prezidenta
- Slovinsko a Švédsko členy EUROCONTROLu
- Hamád Ibn Chalífa as-Sání svrhl otce a stal se emírem Kataru

Vědy a umění

- 23. května firma Sun představila objektově orientovaný programovací jazyk Java
- 30. září NASA ukončila pravidelné spojení se sondou Pioneer 11
- Sonda Galileo byla navedena na oběžnou dráhu kolem Jupiteru
- Hans Bethe zveřejnil otevřený dopis žádající všechny vědce, aby „přerušili a odmítali“ práci na jakékoli části vývoje a výroby jaderných zbraní
- vznikla slovenská hudební skupina Iné Kafe

Nobelova cena

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 19. března - tragicky zahynul Josef Vavroušek, bývalý federální ministr životního prostředí; v Tatrách ho zavalila lavina
- 22. července Otakar Borůvka, český matematik (
- 10. května 1899)
- 15. prosince Miroslav Katětov, český matematik (
- 17. března 1923)
- Jiří Šust, český hudební skladatel (
- 1919) Svět
- 23. únor James Herriot, britský veterinář a spisovatel
- 17. červenec - Juan Manuel Fangio, argentinský pilot Formule 1
- 22. října Kingsley Amis (
- 16. dubna 1922), anglický spisovatel
- Albert Goodheir, skotský esperantista, spisovatel a překladatel (
- 1912)

Hlava státu

- Česko - Václav Havel
- Andorra - Jacques Chirac
- Francie - Jacques Chirac
- Polsko - Aleksander Kwaśniewski
- Katar - Hamád Ibn Chalífa as-Sání
- Kyrgyzstán - Askar Akajev Kategorie:20. století als:1995 ja:1995年 ko:1995년 simple:1995 th:พ.ศ. 2538

Století

19. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:19世紀 ko:19세기 simple:19th century zh-min-nan:19 sè-kí

20. století

Dějepis > Století ja:20世紀 ko:20세기 simple:20th century

21. století

Dějepis > Století Kategorie:Staletí ja:21世紀 ko:21세기 nb:21. århundre simple:21st century

1990

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1985 1986 1987 1988 1989 - 1990 - 1991 1992 1993 1994 1995 ----

Události

Česko
- 1. ledna - Moravské město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu (1949 - 1989 Gottwaldow).
- 1. února zanikla Státní bezpečnost
- 28. února byl založen Liberální institut
- 21. duben - 24. duben - Československo poprvé v celé jeho historii navštívil římský papež Jan Pavel II.
- 10. května Katolická teologická fakulta a Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta byly začleněna do UK
- červen - volby
- 5. července - Prezidentem byl zvolen Václav Havel
- 29. října byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví
- obnoven Klub angažovaných nestraníků
- vyniklo Ministerstvo životního prostředí
- Pražské metro otevřelo úseky Florenc - Českomoravská a Strašnická - Skalka Svět
- 11. března Litva vyhlásila nezávislost
- 24. března Islam Karimov se stal prezidentem Uzbekistánu
- 18. květen - Francouzský rychlovlak TGV vytvořil na trati Paříž-Tours světový rychlostní rekord 515,3 km/h.
- 22. května sjednocení Jemenu
- 31. května získala Saská Kamenice původní název
- 27. června Bělorusko vyhlásilo nezávislost
- 16. červenec – Filipíny postihlo zemětřesení o síle 7,7 stupně Richterovy stupnice; vyžádalo si přes 1600 životů.
- 3. říjen - sjednocení Německa
- 27. října Saparmurat Niyazov se stal prezidentem Turkmenistánu
- Irák anektoval Kuvajt
- Namibie vyhlásila nezávislost
- konec občanské války v Libanonu
- Založena Strana zelených
- vyhlášena Národní přírodní rezervace Lichnice - Kaňkovy hory

Vědy a umění

- 24. ledna Hiten - průlet kolem a družice Měsíce
- 25. dubna na oběžnou dráhu kolem Země byl dopraven Hubbleův vesmírný dalekohled
- 10. srpna se americká sonda Magellan dostala na oběžnou dráhu kolem planety Venuše a zahájila detailní radarové mapování
- 6. října Ulysses - průlet kolem Jupiteru a družice Slunce na polární dráze
- Konec ARPANETu - viz Internet
- Guido van Rossum navrhl Python - tj. interpretovaný objektově orientovaný programovací jazyk
- navržen jazyk HTML
- Kreml a Rudé náměstí bylo prohlášeno za světové kulturní dědictví UNESCO
- Katedrála sv. Izáka Petrohrad byla prohlášena za světové kulturní dědictví UNESCO
- zanikla Gruppe 47

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Česko
- 13. května František Hudeček, český grafik, ilustrátor a malíř (
- 7. dubna 1909)
- 30. září Alexej Čepička, český politik (
- 18. srpna 1910) Svět
- 26. leden - Bob Gérard, britský automobilový závodník (
- 19. ledna 1914)
- 24. dubna - Max Bense, německý filosof (
- 7. února 1910)
- 5. srpna - Ivan Blatný, český básník (
- 21. prosince 1919)
- 25. srpen - David Hampshire (
- 29.12.1917) britský automobilový závodník
- 26. září Alberto Moravia, italský spisovatel (
- 28. listopadu 1907)
- 14. prosince Friedrich Dürrenmatt, švýcarský dramatik (
- 5. ledna 1921)
- Leonard Bernstein, americký dirigent (
- 1918)

Hlava státu

Václav Havel Kategorie:20. století als:1990 ja:1990年 ko:1990년 simple:1990 th:พ.ศ. 2533

1992

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1987 1988 1989 1990 1991 - 1992 - 1993 1994 1995 1996 1997 ----

Události

- 11. leden - Srbové v Bosně a Hercegovině vyhlásili vlastní republiku
- 9. duben - volby ve Velké británii, John Major neočekávaně obhájil post premiéra
- 20. červenec - Václav Havel na protest proti dělení republiky rezignoval na úřad prezidenta Československa. Přes opakovanou snahu se nepodařilo zvolit žádného nástupce...
- 3. listopad - Bill Clinton zvítězil v amerických prezidentských volbách
- 11. listopad - Anglikánská církev rozhodla, že bude světit na kněze i ženy
- 3. prosinec - ropný tanker Aegean Sea havaroval u španělských břehů
- 31.12. - Ve 24:00 hodin rozpad Československa na Českou republiku a Slovenskou republiku

Vědy a umění

Nobelovy ceny

- Nobelova cena za fyziku - Georges Charpak
- Nobelova cena za chemii - Rudolph A. Marcus
- Nobelova cena za fyziologii a lékařství - Edmond H. Fischer, Edwin G. Krebs
- Nobelova cena za literaturu - Derek Walcott
- Nobelova cena za mír - Rigoberta Menchu Tum

Nobelova cena za ekonomii

- Gary Becker

Narození

Úmrtí

- 6. duben - Isaac Asimov
- 6. květen - Marlene Dietrich
- 4. srpna - František kardinál Tomášek
- 8. říjen - Willy Brandt

Hlavy států

- Československo
- Václav Havel
- od 20. července úřad neobsazen
- Papež
- Jan Pavel II.
- USA
- George H. W. Bush Kategorie:20. století als:1992 ja:1992年 ko:1992년 simple:1992 th:พ.ศ. 2535

1994

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1989 1990 1991 1992 1993 - 1994 - 1995 1996 1997 1998 1999 ----

Události

Česko
- 4. února přenechala Česká televize program ČT3 komerčnímu vysílání, začala vysílat TV Nova
- 11. listopadu byl otevřen Úsek V.B mezi Novými Butovicemi a Zličínem (5 stanic, délka 5,1 km), viz Pražské metro (stanice Hůrka, Zličín) Svět
- 1. ledna vznikl Evropský hospodářský prostor
- květen - došlo k příměří ve válce o Náhorní Karabach
- 7. září se premiérem Barbadosu stal Owen Seymour Arthur
- 1. listopad, nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, to formálně ukončilo činnost Poručenské rada
- 6. listopadu se stal prezidentem Tádžikistánu Imomali Rachmonov
- 12. listopadu se stal prezidentem Srí Lanky Chandrika Bandaranaike Kumaratunga
- 11. prosince začala první Rusko-čečenská válka
- Nelson Mandela se stal prezidentem Jihoafrické republiky
- ústřední vládě v Barmě se po jednáních podařilo dosáhnout zastavení bojů.
- obnoveno členství Jihoafrické republiky v Commonwealthu
- firma Intel přestala vyrábět mikroprocesor Intel 80386
- referendum Moldavsku ve kterém většina obyvatelstva odmítla spojení s Rumunskem.
- prezidentem Alžírska se stal Liamín Ziruál, podporovaný armádou
- Gabon vystoupil s Organizace zemí vyvážejících ropu
- Mexiko vstoupilo do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
- Dánsko a Norsko vstoupily do EUROCONTROLu
- vybudován Eurotunnel - tunel z Francie do Velké Británie
- převzali Hutové moc v Rwandě, což vedlo k masakru Tutsiů
- zanikl Transvaal
- volby v Mosambiku, prezidentem se stal Joaquin Alberto Chissano
- Jeff Bezos zakládá internetové knihkupectví, pozdější Amazon.com

Vědy a umění

- 16. července – 22. července dopad komety Shoemaker-Levy 9 na planetu Jupiter
- 11. října americká sonda Magellan byla plánovaně navedena do atmosféry , kde se vypařila (viz Venuše
- sportovní aerobic zařazen do Mezinárodní gymnastické federace
- vznikl kancelářský balík StarOffice
- Bill Gates zakoupil Leicesterský kodex, (sbírka prací Leonarda da Vinci), v současnosti zapůjčen v Seattleském muzeu umění
- objeven Chemický prvek darmstadtium a roentgenium
- rehabilitován Vlasta Burian
- změnilo číslování verzí OS/2
- bylo založeno konsorcium W3

Nobelova cena

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 5. ledna – Eliška Junková, česká automobilová závodnice (
- 16. listopadu 1900)
- 24. února – Ladislav Mňačko, slovensky píšící spisovatel
- 13. dubna – Rudolf Hrušínský, český herec (
- 17. října 1920)
- 19. srpna – Ladislav Fuks, český prozaik
- 20. září – Petr Čepek, český herec (
- 16. září 1940) Svět
- 30. leden – Pierre Boulle, francouzský spisovatel (
- 20. únor 1912)
- 11. února – Paul Karl Feyerabend, rakouský filosof vědy (
- 13. ledna 1924)
- 3. března – Karel Kryl, český písničkář a básník (
- 12. duben 1944)
- 5. dubna – Kurt Donald Cobain, leader skupiny Nirvana (
- 30. února 1967)
- 28. března – Eugène Ionesco, francouzsko-rumunský dramatik (
- 26. října 1912)
- 24. května – John Barrington Wain, anglický spisovatel (
- 14. března 1925)
- 8. srpna – Leonid Maximovič Leonov, ruský spisovatel (
- 31. května 1899)
- 7. září – James Clavell, anglický spisovatel (
- 10. října 1924)
- 17. září – Karl Raimund Popper, filosof rakouského původu (
- 28. června 1902)
- 24. prosince – John James Osborne, anglický dramatik (
- 12. prosince 1929)

Hlavy států

- Česko
- Václav Havel
- Papež
- Jan Pavel II.
- USA
- Bill Clinton
- Německo
- Helmut Kohl
- Rusko
- Boris Jelcin
- Mosambik - Joaquin Alberto Chissano
- Tádžikistán - Imomali Rachmonov
- Srí Lanka - Chandrika Bandaranaike Kumaratunga Kategorie:20. století als:1994 ja:1994年 ko:1994년 simple:1994 zh-min-nan:1994 nî

1997

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1992 1993 1994 1995 1996 - 1997 - 1998 1999 2000 2001 2002 ----

Události

Česko
- vláda reagovala na zhoršující se ekonomickou situaci řadou rozpočtových škrtů, označovaných jako „úsporné balíčky“
- 5. červenec - 16. červenec - povodeň na Moravě
- listopad Václav Klaus podal demisi z funkce předsedy vlády
- 16. prosince Josef Tošovský byl jmenován předsedou vlády
- vyšel zákon o územním členění státu - Kraje
- ratifikována česko-německá deklarace
- dokončen celý úsek Dálnice D5 z Plzně až do pohraničního městečka Waidhaus v Německu
- dokončena vodní nádrž Slezská Harta
- Litovelské Pomoraví bylo připsáno na list ohrožených mokřadů Svět
- 1. ledna Kofi Annan se stal generálním tajemníkem OSN
- 27. leden Aslan Maschadov zvolen prezidentem Čečny
- 24. května Kenneth Davis Anthony se stal premiér ostrova Svatá Lucie
- srpen Dame Pearlette Louisy se stal generální guvernér ostrova Svatá Lucie
- 10. září vstoupila v platnost mezinárodní dohoda o vyhodnocování vlivů na životní prostředí
- 24. září prezident Vietnamu se stal Tran Duc Luong
- 25. září premiér Vietnamu se stal Phan Van Khat
- 2. října byla podepsána Amsterdamská smlouva
- 10. října se Jihoafrická republika připojila k Africkému hospodářskému společenství
- 5. prosince bylo DVD Fórem schválené rozšíření standardizovaných zvukových formátů o formát Dolby Digital (AC-3)
- příchod Hale-Boppovy komety způsobil hromadnou sebevraždu kultu Nebeská brána
- Astana se stala hlavním městem Kazachstánu
- Angola - byla nastolena vláda národní jednoty
- byla rozdělena bývalá sovětská černomořská flotila, kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně pronajata Rusku.
- Hongkong opět vrácen Číně
- Tony Blair se stal premiérem británie
- Sajjid Muhammad Chátamí se stal prezidentem Íránu
- Španělsko, Slovensko, Monako, Chorvatsko a Bulharsko se staly členy EUROCONTROLu
- konec občanské války v Kongu
- Ptačí chřipka v Hongkongu

Vědy a umění

- 23. února vytvořena ovce Dolly - první klon
- 15. říjen - k Saturnu odstartovala americko-evropská kosmická sonda Cassini-Huygens
- 18. prosince byla vydána verze 4.0 jazyka HTML
- 24. prosince AsiaSat 3/HGS-1 - průlet kolem Měsíce
- japonští chemici objevili směs organických sloučenin, která údajně rozpouští zlato
- staré toruňské město bylo zapsáno na seznam UNESCO
- Tallinské staré město bylo zapsáno na listinu světového dědictví UNESCO
- vyšla nová verze FAT nazývaná FAT32
- Přistání malého vozítka Sojourner na Marsu
- standard GPRS

Nobelova cena

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 6. února – Bohumil Hrabal, spisovatel Svět
- 5. dubna – Irwin Allen Ginsberg, americký básník (
- 3. června 1926)
- 17. května – Giuseppe de Santis, italský režisér (
- 11. února 1917)
- 29. května – Jeff Buckley, americký zpěvák a kytarista (
- 11. listopadu 1966)
- 12. června Bulat Šalvovič Okudžava, ruský básník (
- 9. května 1924)
- 2. srpna – William Seward Burroughs, americký spisovatel (
- 5. února 1914)
- 25. srpna – Robert Pinget, francouzský spisovatel (
- 19. června 1919)

Hlava státu

- Česko - Václav Havel
- Čečna - Aslan Maschadov
- Írán - Sajjid Muhammad Chátamí
- OSN - Kofi Annan Kategorie:20. století als:1997 ja:1997年 ko:1997년 simple:1997 th:พ.ศ. 2540

1999

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1994 1995 1996 1997 1998 - 1999 - 2000 2001 2002 2003 2004 ----

Události

Česko
- přijetí do NATO
- 26. leden – vyšel první článek na internetovém zpravodajském serveru Root.cz
- červenec - vládním usnesením č. 741 byla odsouhlasena dálniční síť
- otevřena stanice metra Hloubětím Svět
- 1. února byl GMDSS nasazen do plného provozu
- březen - vypukla Kosovská krize
- 12. květen - Zemanova vláda rozhodla o dostavbě jaderné elektrárny Temelín
- 29. květen se stal prezidentem Nigérie Olusegun Obasanjo.
- květen - evropští ministři dopravy se dohodli na vytvoření nového navigačního satelitního systému nazvaného Galileo
- 10. června vznikla rozhodnutím Rady bezpečnosti (rezoluce číslo 1244) United Nations Mission in Kosovo
- letecké bombardování Jugoslávie ze strany NATO
- 9. září bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie
- Polsko, Maďarsko, Lotyšsko a Česko vstoupily do NATO
- podepsána Amsterdamská smlouva; EU
- Francie, Německo, Finsko, Belgie, Rakousko, Lucembursko, Portugalsko, Irská republika přijaly společnou měnu Euro
- na summitu v Helsinkách dostalo Turecko status kandidáta na přístup k EU
- Nauru členem Commonwealthu
- Hugo Chávez se stal prezidentem Venezuely
- Šamil Basajev vtrhl do sousedního Dagestánu (Čečna)
- 30. září - v úpravně jaderného paliva v Tokaimuře v Japonsku došlo k jaderné explozi a zamoření okolí. Ozářeno bylo několik desítek lidí, z toho 3 smrtelnými dávkami. Jde o největší jadernou havárii v japonské historii.
- 1. října ruské oddíly překročily rusko-čečenské hranice

Vědy a umění

- únor - start Sondy Stardust
- 1. května vstoupila v platnost Amsterdamská smlouva; EU
- Byl natočen film Matrix
- Mark Hucko vytvořil umělý jazyk Slovio
- Podle dohody Mezinárodní astronomické unie je Pluto formálně bráno mezi planety
- vyšly první články na Root.cz
- Sun Microsystem koupil StarOffice a zveřejnil téměř celý zdrojový kód StarOffice sou nyní vyvíjeny jako OpenOffice
- Wartburg, Dalt Villa, Historické jádro Eivissy zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO

Nobelova cena

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 23. ledna Jaroslav Foglar, český spisovatel (
- 6. července 1907)
- 22. června Luboš Fišer, český skladatel (
- 30. září 1935)
- 16. srpen Václav Nývlt, český scenárista a dramaturg (
- 28. září 1930)
- 18. října Hana Skoumalová, česká překladatelka (
- 23. července 1903)
- 1. listopadu Josef Rumler, český básník (
- 20. července 1922)
- 21. listopadu Josef Lux, významný český politik (
- 1. února 1956) Svět
- 7. března Stanley Kubrick, americký režisér, (
- 26. července 1928)
- 1. květen Brian Shawe-Taylor, irský automobilový závodník (
- 28. leden 1915)
- 24. srpna Jan Anastáz Opasek, rakouský římskokatolický duchovní (
- 20. dubna 1913)
- 19. října Nathalie Sarrautová, francouzská spisovatelka (
- 18. července 1902)
- 12. prosince Joseph Heller, americký spisovatel (
- 1. května 1923)
- Eduard V. Tvarožek, slovenský esperantista (
- 1920)

Hlava státu

Václav Havel Kategorie:20. století als:1999 ja:1999年 ko:1999년 simple:1999 th:พ.ศ. 2542 zh-min-nan:1999 nî

Praha

Praha – od roku 1920 Hlavní město Praha, předtím od roku 1784 Královské hlavní město Praha – je hlavním a součastně největším městem České republiky.

Poloha a charakteristika

České republiky]] Do dnešní podoby se vyvíjela jedenáct století. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů, kde žije zhruba 1 170 000 obyvatel (údaj ČSÚ za rok 2005). Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO. Praha je statutárním městem a vyšším územním samosprávným celkem na úrovni kraje. Leží uprostřed území Čech na řece Vltavě a je ze všech stran obklopena Středočeským krajem, jehož správní úřady rovněž sídlí v Praze.

Historie

:Hlavní článek: Dějiny Prahy

Počátky hradu a města Prahy

Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Na stejném místě je však doloženo i mnohem pozdější germánské sídliště. V 6.století začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou zvaný Žiži (nebo Sizi), kde později docházelo k obřadnímu nastolování knížat "kmene" Čechů. Na tomto místě nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9.století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10.století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.

Středověk

Počátkem 12.století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti …", napsal kdosi neznámý o Praze koncem 11.století. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinským terminem Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 městská práva pražskému podhradí, osídlenému již od 10.století. Tak vzniklo Nové, později Menší Město Pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku – v roce 1348 založil další Nové Město pražské a vytýčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplněno výstavnými měšťanskými domy, prostornými tržišti, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. "Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký.

Sjednocení pražských měst

K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha neexistovala dlouho. Zanikla již roku 1528. Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice. Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami. Tehdy se stala jedním z předních průmyslových a obchodních center Evropy. Roku 1893 byla asanována severní část Starého Města; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se zároveň připojil Karlín a Libeň.

Velká Praha

Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství, jakým byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Mariánský sloup Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jakými byly Vinohrady nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo obyvatelstvo českého, německého a židovského původu, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus - vznikly první moderní budovy a byla také dostavěna gotická Svatovítská katedrála. Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě. Pod vlivem nastupujícího nacismu ve druhé polovině 30.let Prahu začaly opouštět první obyvatelé.

Druhá světová válka

Za války bylo z Prahy odsunuto v transportech do koncentračních táborů židovské obyvatelstvo, stejně jako cikánské (tehdejší běžné označení) a další její obyvatelé tzv. "méněcenných ras". Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického režimu. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna Gestapa v Pečkově paláci nebo Střelnice v Kobylisích. Stavby Prahy byly uchráněny. K lehkému poškození došlo pouze za bombardování americkými letadly na konci války (věže kláštera v Emauzích), ale plánovanou likvidaci už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést. Podle vůle komunistických předáků pražského povstání (Smrkovský) a předem stanovených smluv mezi spojenci z protihitlerovské koalice Prahu musela osvobodit Rudá armáda, zatímco Americká armáda vyčkávala u Plzně. Dříve než sovětská vojska do města dorazila, vypuklo zde 5.května 1945Pražské květnové povstání, které ukončil 9.května příjezd Rudé armády.

Praha jako hlavní město socialistického Československa

V únoru 1948 se chopili moci komunisté, plánování a výstavba města začaly probíhat v duchu "socialistického realismu". Vznikla tak první sídliště (Dvouletky) a později i první panelové sídliště na Petřinách. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a Hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Pro obyvatele, kteří přicházeli do Prahy z celé republiky, byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město). Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Mocenský monopol komunistické strany ukončila Sametová revoluce. Sametová revoluce

Praha po sametové revoluci

Otevření státních hranic přivedlo do města početné davy turistů. Rozvoj soukromého podnikání se projevil na mnoha starších, leckdy chátrajících budovách i menších domech, které byly opraveny. Došlo k výstavbě mnoha obchodních komplexů, ve městě se zmnohonásobil dopravní provoz, který působí řadu problémů.

Hospodářství

Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu, dnes ale upadajícího, a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu. Sametová revoluce Hrubý domácí důchod (HDP) v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).

Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech 14 regiónů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než 20 zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících. Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 procent na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů (20 procent celkové produkce země a současně i první místo v regionální struktuře). Sametová revoluce Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 procent celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regiónů. Sametová revoluce Mimo to se však v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:
- výroba kovodělných výrobků
- výroba strojů a zařízení
- chemie a farmaceutický průmysl
- průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
- výroba dopravních prostředků (mimo výroby automobilů), zde zejména kolejní soupravy, motocykly, lehká letadla a jiné Další odvětví hrají spíše podřadnou roli.

Doprava

:Hlavní článek: Hlavní článek: Pražská doprava Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu, jak veřejné, tak i automobilové dopravy.

Členění Prahy

: Podrobněji o částech Prahy a o jejím členění od roku 1784 do současností čtěte v článcích Královské hlavní město Praha, Velká Praha a Části Prahy.

Katastrální členění

Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1947 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území (čtvrtí). Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a číslování budov.

Správní členění

Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem, radou, starostou a úřadem městské části. Od 1. července 2001) mají úřady 22 z těchto městských částí rozšířenou působnost státní správy pro své území nebo i pro několik dalších městských částí. Vzniklo tak 22 správních obvodů. Tyto obvody (s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však nejsou totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly do roku 2001 správními obvody a do roku 1990 i samosprávnými.

22 správních obvodů

V seznamu je nejprve uveden městský správní obvod. V závorce jsou pak uvedeny městské části, které do správního obvodu spadají, přičemž městská část, jejímuž úřadu působnost státní správy přísluší, je uvedena tučně. Od 1. ledna 2002 mají všechny tyto městské části stejný název jako celý jejich správní obvod, tedy pouze slovo Praha s číslovkou. Pro lepší orientaci je v seznamu uveden i původní název městské části. 2002
- Praha 1
- Praha 2
- Praha 3
- Praha 4 (Praha 4, Kunratice)
- Praha 5 (Praha 5, Slivenec)
- Praha 6 (Praha 6, Suchdol, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Ďáblice, Březiněves, Dolní Chabry)
- Praha 9
- Praha 10
- Praha 11 (Praha 11, Šeberov, Újezd u Průhonic, Křeslice)
- Praha 12 (Praha 12, Libuš)
- Praha 13 (Praha 13, Řeporyje)
- Praha 14 (Praha 14, Dolní Počernice)
- Praha 15 (Praha 15, Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Petrovice, Dubeč)
- Praha 16 (Radotín, Velká Chuchle, Lochkov, Zbraslav, Lipence)
- Praha 17 (Řepy, Zličín)
- Praha 18 (Letňany)
- Praha 19 (Kbely, Vinoř, Satalice, Čakovice)
- Praha 20 (Horní Počernice)
- Praha 21 (Újezd nad Lesy, Klánovice, Koloděje, Běchovice)
- Praha 22 (Uhříněves, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Benice)

Územní členění

V roce 1960 bylo zřízeno deset městských obvodů a tyto obvody, rozšířené o nově přidružené obce, platí podle Zákona o územním členění státu dodnes. Původně byly i správními a samosprávnými obvody. Obyvatelé většiny území obvodů podléhali přímo obvodnímu národnímu výboru (později obvodnímu úřadu), v později připojených obcích však zůstaly jako mezičlánek místní národní výbory (místní úřady), které zároveň spadaly i pod působnost příslušného obvodu. Od roku 1990 však nejsou tyto obvody samosprávnými celky a od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.

10 městských obvodů, jejich městské části

Seznam deseti obvodů, v závorce jsou uvedeny městské části, které tvoří území obvodu: městských obvodů
- Praha 1 (Praha 1)
- Praha 2 (Praha 2)
- Praha 3 (Praha 3)
- Praha 4 (Praha 4, Praha 11, Praha 12, Libuš, Kunratice, Újezd, Šeberov)
- Praha 5 (Praha 5, Velká Chuchle, Slivenec, Lochkov, Praha 16–Radotín, Lipence, Zbraslav, Praha 13, Řeporyje, Zličín)
- Praha 6 (Praha 6, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Praha 17–Řepy, Suchdol)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Březiněves, Dolní Chabry, Ďáblice)
- Praha 9 (Praha 9, Praha 14, Běchovice, Čakovice, Dolní Počernice, Praha 20–Horní Počernice, Praha 19–Kbely, Klánovice, Koloděje, Praha 18–Letňany, Satalice, Praha 21–Újezd nad Lesy, Vinoř)
- Praha 10 (Praha 10, Praha 15, Benice, Dolní Měcholupy, Dubeč, Kolovraty, Královice, Křeslice, Nedvězí, Petrovice, Štěrboholy, Praha 22–Uhříněves)

Významné čtvrti

Podívejte se také na

- Královské hlavní město Praha
- Velká Praha

Externí odkazy

- [http://www.praha-mesto.cz praha-mesto.cz] – Informační server hlavního města Prahy
- [http://www.vpraze.info vpraze.info] – Wiki stránky o Praze
- [http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/home Hlavní město Praha] na stránkách ČSÚ
- [http://www.firmy-praha.cz Firmy Praha] firmy v Praze Kategorie:České kraje Kategorie:České okresy Kategorie:Praha Kategorie:Česká města Kategorie:Čechy Kategorie:Hlavní města Evropy ja:プラハ ko:프라하 simple:Prague

Kutná Hora

Kutná Hora je okresní město ve Středočeském kraji, okrese Kutná Hora. K 31. březnu 2005 žije ve městě 21 109 obyvatel. Od 14. století významné královské město rozvíjené především díky dolům na stříbro. Pozdně gotický chrám sv. Barbory a katedrála Panny Marie v Sedlci, přestavěná v duchu barokní gotiky na začátku 18. století, tvoří jen část středověké urbanistické struktury s velkým bohatstvím historických měšťanských domů. Historické centrum s chrámem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Město Kutná Hora je členem evropského projektu EUROMINT, jehož cílem je shromáždit informace o všech evropských středověkých a raně novověkých mincovnách.

Vnější odkazy

- [http://www.kutnahora.cz www.kutnahora.cz] – oficiální stránky města
- [http://www.mu.kutnahora.cz www.mu.kutnahora.cz] – stránky městského úřadu
- [http://www.kutnahora.info www.kutnahora.info] – kompletní informační systém o Kutné Hoře a blízkém okolí
- [http://www.euromint.net www.euromint.net] – informace o historii měst a technologii mincovnictví (anglicky a v jazycích všech členských měst)
- [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:533955 statistické údaje města Kutná Hora] Kategorie:Česká města Kategorie:Okres Kutná Hora Kategorie:Čechy ko:쿠트나 호라

Strakonice

Strakonice jsou české okresní město ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, okrese Strakonice, na soutoku řek Otavy a Volyňky v nadmořské výšce mezi 390 až 430 m nad mořem. Jejich rozloha je 3 468 ha a žije zde 24 785 obyvatel.

Členění města

Město se člení na 7 katatrálních území:
- [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=75594 Dražejov u Strakonic]
- [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=69775 Hajská]
- [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=69776 Modlešovice]
- [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=75592 Nové Strakonice]
- [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=75593 Přední Ptákovice]
- [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=75595 Střela]
- [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=75591 Strakonice].

Historie

Vývoj města začíná v druhé polovině 12. století, kdy rod Bavorů začíná budovat místní hrad. Roku 1243 daroval Bavor I se svou manželkou Bolemilou část strakonického hradu řádu maltézských rytířů. Ještě ve 13. století byla původní hranolová věž vyměněna nynější gotickou s břitem zvanou Rumpál. V roce 1367 byla Strakonicím potvrzena Bavorem IV městská privilegia a od roku 1421 se hrad stal sídlem velkopřevorů řádu, kteří vybudovali renesanční věž Jelenku. Od roku 1995 je strakonický hrad národní kulturní památkou. V hradu nyní sídlí Muzeum středního Pootaví, Šmidingerova knihovna a Základní umělecká škola. Ve městě se nacházejí další památky: barokní morové sousoší uprostřed Palackého náměstí, renesanční kostel sv. Markéty, gotický hřbitovní kostel sv. Václava, na Velkém náměstí je bývalá radnice zdobená sgrafity podle návrhu Mikoláše Alše, nedaleko Strakonic se nachází židovský hřbitov.

Současnost

Od roku 2002 je starostou města Ing. Pavel Vondrys. Město je známé Mezinárodním dudáckým festivalem. První ročník se uskutečnil v roce 1967 u příležitosti 600. výročí založení města. Nyní se koná každá dva roky vždy na konci srpna a účastní se ho dudáci z více než desítky států.

Osobnosti

- František Ladislav Čelakovský
- Josef Skupa
- Valentin Kochan z Prachové, jeden z 27 českých pánů popravených v roce 1621 na Staroměstském náměstí v Praze

Externí odkazy

- [http://www.strakonice.net www.strakonice.net] – Oficiální stránky města
- [http://www.strakonice.cz www.strakonice.cz] – Neoficiální stránky města
- [http://www.muzeum.strakonice.cz www.muzeum.strakonice.cz] – Stránky Muzea středního Pootaví
- [http://www.knih-st.cz/ www.knih-st.cz] – Stránky Šmidingerovy knihovny Kategorie:Česká města Kategorie:Okres Strakonice Kategorie:Čechy

Česko

Česko je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Sousedí na západě s Německem, na severu s Polskem, na východě se Slovenskem a na jihu s Rakouskem. Území České republiky se skládá z 3 historických zemí: Čechy, Morava a České Slezsko, přičemž od roku 1920 jsou součástí Čech a Moravy malé okrajové části původních Dolních Rakous, kterými jsou České Velenice s okolím (tzv. Vitorazsko), a Valticko s tzv. Dyjským trojúhelníkem. Česko je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie (EU).

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Česka O osídlení území Česka z doby od 28 000 let př. n. l. svědčí řada archeologických nálezů. Od 3. stol. př. n. l. obývají tuto oblast Keltové a v 1. století n. l. přicházejí kmeny Germánů. Od 5. století se na území dnešního Česka objevují Slované. V 7. století slovanské kmeny vytvořily Sámovu říši. V roce 833 na Moravě, na Slovensku, v severním Maďarsku a na západním Zakarpatsku vzniká Velkomoravská říše, která postupně zahrnuje i Čechy (890-894), Slezsko, Lužice, Malopolsko a zbytek Maďarska. Velkomoravská říše, od níž se Čechy v roce 894 odtrhly, byla v roce 907 rozvrácena Maďary. Počátky českého státu spadají do druhé poloviny 9. stol., kdy je mj. pokřtěn první doložený český kníže z dynastie Přemyslovců Bořivoj. V průběhu 10. a 11. století dochází ke konsolidaci státu, je připojena Morava a země se stává královstvím. Svého vrcholu dosahuje za posledních Přemyslovců, ale hlavně za vlády Karla IV. V 15. století české země výrazně oslabily husitské války. V roce 1526 definitivně nastoupila na český trůn dynastie Habsburků, která zemi včlenila do habsburské monarchie. V roce 1547 a v roce 1618 vypuklo proti panovníkovi ozbrojené povstání. Defenestrace místodržících se stala počátkem třicetileté války. Stavové byli rychle poraženi a potrestáni tvrdými represemi. Začala násilná rekatolisace českých protestantů. Náboženskou toleranci a zrušení nevolnictví přinesly až reformy Josefa II. v roce 1781. Od konce 18. století začíná v českých zemích národní obrození, které usiluje o obnovu české kultury a jazyka a později o získání politické moci. Po porážce Rakouska–Uherska v první světové válce (1914 – 1918) se české země 28. října 1918 osamostatnily a staly se jádrem nově vzniklého Československa (Republika československá, Československá republika, ČSR, nazývaná též první republika), jehož území zahrnovalo i Slovensko a Podkarpatskou Rus (jinak též Zakarpatskou Ukrajinu). Na nátlak nacistického Německa a evropských mocností bylo v září roku 1938 Československo mnichovskou dohodou donuceno postoupit Německu pohraničí (tzv. Sudety). Jižní oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi připadly Maďarsku, malou část československého území (zejména oblast Těšínska) získalo Polsko. Po tomto aktu se do názvu Československa vrátil spojovník (Česko-Slovensko) a hovoří se o tzv. druhé republice. 14. března 1939 se Slovensko odtrhlo a po okupaci německými vojsky 15. března 1939 byl na zbytku československého území vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. V květnu 1945 Československo osvobodili spojenci a Němci byli vysídleni do Německa a Rakouska. V únoru 1948 se převratem v Československu chápou moci komunisté; země se stává totalitním státem a součástí sovětského bloku. V roce 1960 byl její politický název změněn na Československá socialistická republika (ČSSR). Liberalizační hnutí roku 1968, známé jako Pražské jaro, bylo poraženo invazí vojsk Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy (Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky) 21. srpna 1968. Zákonem o federalisaci Československé socialistické republiky, který nabyl účinnosti 1. ledna 1969, se Československo formálně změnilo na federaci dvou národních států – Česka (oficiálně Česká socialistická republika, ČSR) a Slovenska (oficiálně Slovenská socialistická republika, SSR). Politické poměry v zemi změnila až sametová revoluce 17. listopadu 1989. Počátkem roku 1990 byl z politického názvu obou národních republik odstraněn přívlastek „socialistická“. Počátkem jara téhož roku se politický název Československa změnil na Československá federativní republika (ČSFR), který byl necelý měsíc poté opět upraven do ne příliš vhodné podoby Česká a Slovenská Federativní Republika. Jako státní útvar přestalo Československo existovat 1. ledna 1993, kdy se mírovou cestou rozdělilo na Česko a Slovensko. Roku 1999 bylo Česko přijato do NATO. Česko spolu se Slovenskem schválily v referendu v roce 2003 svůj přístup k Evropské unii, který nabyl účinnosti 1. května 2004.

Politický systém

Hlavní článek: Politický systém Česka Česká republika je parlamentní demokracie. Výkonnou moc má vláda, která vydává nařízení a navrhuje zákony. Je odpovědná Poslanecké sněmovně. Hlavou státu je prezident, volený každých pět let Parlamentem. Prezident navrhuje ústavní soudce, které musí schválit Senát, za určitých podmínek může rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vetovat zákony (kromě ústavních). Jmenuje také předsedu vlády a další její členy na návrh předsedy. Přijímá demisi předsedy vlády a jeho prostřednictví i od jednotlivých členů vlády. Český Parlament je dvoukomorový, s Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců každé čtyři roky na základě poměrného zastoupení. Každý z 81 senátorů má šestiletý mandát. Jednou za dva roky se obmění třetina Senátu na základě dvoukolových většinových voleb.

Senátem
Mapa České republiky (přehled)

Senátem
Kraje České republiky

Administrativní rozdělení

podívejte se také na: kraj, okres, CZ-NUTS, NUTS

Kraje

V roce 2000 začalo fungovat 14 nových samosprávných krajů. Pro výkon státní správy na krajské úrovni byl rovněž zvolen smíšený model: krajský úřad je krajským orgánem; v jeho čele stojí ředitel. Hlavou každého kraje je hejtman; pouze hlavou Prahy je primátor.

Historie krajů

Ještě v rámci Československa se území dnešní České republiky dělilo na 8 krajů: Hlavní město Praha, Středočeský (Praha), Jihočeský (České Budějovice), Západočeský (Plzeň), Severočeský (Ústí nad Labem), Východočeský (Hradec Králové), Jihomoravský (Brno) a Severomoravský (Ostrava). Kraje se dále dělily na okresy, dohromady bylo v Česku 75 okresů (sedmdesátý šestý, Jeseník, vznikl až v 90. letech 20. století). Toto rozdělení platilo od roku 1960. Tehdejší kraje nebyly samosprávné. Krajské národní výbory (KNV) byly státní úřady. KNV byly zrušeny v roce 1990, kraje jako územní článek existovaly dále, ale neměly žádný obecný správní úřad.

Okresy

V roce 1990 byly rovněž okresní národní výbory přejmenovány na okresní úřady. Místní a městské národní výbory byly zrušeny a byla obnovena obecní samospráva. Pro výkon státní správy na nejnižší úrovni byl zvolen smíšený model: obecní úřad je obecním orgánem. Česko se 1. ledna 1993 stalo samostatným státem, ale na vnitřní územní členění to vliv nemělo. Ke dni 1. ledna 2003 byly zrušeny okresní úřady. Okresy jako jednotka státní správy nadále existují, okresy také zůstávají jednotkou statistickou. Některé úřady mají okresní působnost, např. okresní soudy.

Správní obvody, malé okresy, obce III. typu

Z hlediska všeobecné státní správy se kraje dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (někdy též zvané "malé okresy" nebo "obce III. [typu]"). Takovými obcemi se samozřejmě stala všechna dosavadní okresní města, přibyla k nim však řada dalších. Tyto obvody se někde dále dělí na obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, které vykonávají některé pravomoci i pro okolní obce.

NUTS

NUTS)]]
Statistické oblasti NUTS 2
v České republice, CZ-NUTS 2

Některé kraje se, směrem nahoru, sdružují do statistických oblastí zvaných též NUTS 2, které mají mít srovnatelný počet obyvatel, aby mohly být centrálně řízeny v projektech partnerství Evropské unie, a při financování místních projektů. Plzeňský a Jihočeský kraj jsou tak sdruženy do oblasti NUTS Jihozápad, Karlovarský a Ústecký do oblasti NUTS Severozápad, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický do oblasti NUTS Severovýchod, Vysočina a Jihomoravský do oblasti NUTS Jihovýchod, Olomoucký a Zlínský do oblasti NUTS Střední Morava. Oblast NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko je každá tvořená jediným krajem. Kraje jsou umístěny na úrovni NUTS 3, přičemž NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko zárověň i na úrovni NUTS 2.

Euroregiony

:viz hlavní článek Euroregion Euroregiony jsou zakládány k regionální spolupráci v Evropě, zpravidla v regionech do nedávna (v našich oblastech do listopadu 1989) dělených státními hranicemi.

Zeměpisné podmínky

Českým územím prochází hlavní rozvodí oddělující povodí Severního, Baltského a Černého moře. Hlavní říční osy jsou v Čechách Labe (370 km) s Vltavou (433 km), na Moravě řeka Morava (246 km) s Dyjí (306 km) a ve Slezsku Odra (135 km) s Opavou (131 km). Z hlediska fyzicko-geografického leží Česko na rozhraní dvou horských soustav. Západní a střední část Česka vyplňuje Česká vysočina, mající převážně ráz pahorkatin a středohory (Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky). Do východní části státu zasahují Západní Karpaty (Beskydy). Více na stránce o geomorfologickém členění Česka. Podnebí Česka se vyznačuje vzájemným pronikáním a míšením oceánských a kontinentálních vlivů. Je charakterizováno západním prouděním s převahou západních větrů, intenzivní cyklonální činností a poměrně hojnými srážkami. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů. Velký vliv na podnebí Česka má nadmořská výška a reliéf. Z celkové plochy státního území leží 52 817 km² (67 %) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km² (32 %) ve výšce 500 až 1 000 m a pouze 827 km² (1,05 %) ve výšce nad 1 000 m. Střední nadmořská výška je 430 m. Rovněž flora a fauna vyskytující se na území Česka svědčí o vzájemném pronikání hlavních směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo. Lesy, převážně jehličnaté, zaujímají 33 % celkové rozlohy země. Také půdní pokryv se vyznačuje značnou variabilitou. Nejrozšířenějším typem půd v Česku jsou hnědé půdy. Délka západní společné hranice Česka s Německem činí 810,7 km, z toho se Saskem 453,9 km a s Bavorskem 356,8 km. Společná jižní hranice s Rakouskem je dlouhá 466,1 km, se Slovenskem na východě 251,8 km a s Polskem na severu 761,8 km, podle polských údajů 789,89 km.
- Nejníže položené místo: Labe na odtoku ze země, 115 m n. m.
- Nejvýše položené místo: Sněžka, 1602 m n. m.

Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Česka Česko vykazuje jednu z nejstabilnějších a nejvíce prosperujících ekonomik ze všech postkomunistických zemí. Během 90. let došlo k základním změnám ve vlastnických vztazích – malé a velké privatizaci, restituci, dále k restrukturalizaci a technologické modernizaci, umožněných jak domácími úvěry, tak zejména otevřením země a přílivem zahraničních investic. Po počáteční expansi česká ekonomika podlehla malé recesi, z které se zotavovala od poloviny roku 1999. Růst v letech 2000 – 2001 byl zapříčiněn hlavně vývozem do EU, především do Německa, dalším přílivem zahraničních investic a oživující domácí poptávkou. Velký problém v budoucnosti mohou způsobit vysoké rozpočtové deficity a rostoucí státní dluh. S potížemi se také potýká nedokončená privatizace státních podniků. Nedokončeny jsou také změny v zákonodárství a zejména v soudnictví. Ke klíčovým nerostným surovinám těženým v Česku patří černé a hnědé uhlí. Dále se ještě v malém rozsahu těží ropa a zemní plyn, kaolín nebo stavební hmoty. Zemědělská výroba téměř uspokojuje domácí poptávku. Pěstuje se hlavně obilí (pšenice, ječmen, kukuřice), brambory, cukrová řepa, zelenina, len a řepka. Svůj význam má i pěstování chmele, sadařství a vinohradnictví. Základem živočišné výroby je chov skotu, prasat a drůbeže, dále včelařství nebo chov sladkovodních ryb (zvl. kaprů). Základem energetiky jsou tepelné elektrárny (75 %) a jaderné elektrárny (Temelín a Dukovany). Hlavními průmyslovými centry jsou Praha, Brněnsko, Ostravsko a Plzeňsko. Mezi důležitá odvětví průmyslu patří hutnictví, strojírenství, textilní průmysl, potravinářský průmysl, elektroprůmysl a výroba dopravních prostředků. Nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím je stavebnictví. Česko má hustou dopravní síť. Prudce se rozvíjejí telekomunikace. Zahraniční obchod má v posledních letech pasivní bilanci, danou hlavně dovozem paliv a moderních technologií, kterou ale vyrovnávají vysoké příjmy z turistiky.

Obyvatelstvo

Hlavní článek: Obyvatelstvo Česka Přirozený přírůstek obyvatelstva je záporný -0,08 % (odhad 2003). Průměrná délka života se postupně pomalu prodlužuje a přesahuje 75 let (odhad 2003). Ve městech žije celkem 71 % populace. Většina obyvatel Česka má českou národnost (90,4 %) nebo moravskou národnost (3,7 %) a mluví česky. Čeština patří do západoslovanské větve indoevropské jazykové skupiny. Dalšími etnickými skupinami jsou Poláci, Němci (zbytek dřívější velké menšiny), Romové, Maďaři, Ukrajinci a další. Po rozdělení Československa v roce 1993 zůstali někteří Slováci v Česku a dnes tvoří asi 2 % obyvatelstva. Většina populace (59 %) je bez vyznání. Nejpočetnější církev je římskokatolická (27 %), 1 % obyvatel je členy Církve československé husitské, necelé 1 % Českobratrské církve evangelické. Počet vyznavačů judaismu je nepatrný.

Kultura

- Světové kuturní a přírodní dědictví: Český Krumlov, Holašovice, Kutná Hora, Praha, Telč, Karlovy Vary, Olomouc.
- Turistická místa: Krnov, Pardubice, Svatý Jan pod Skalou, oblast severní Moravy, hory - Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Beskydy; dále Moravský kras, Český ráj, hrady a zámky - Karlštejn, Konopiště, Hluboká,