:: wikimiki.org ::

2. Března

2. března

2. březen je 61. den roku podle gregoriánského kalendáře (62. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 304 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1835 - na rakouský císařský trůn nastoupil Ferdinand I. Dobrotivý, později korunován i jako král český a uherský
- 1972 - Pionner 10 odstartoval k Jupiteru

Narození

Česko
- 1880 Arne Novák, český literární historik († 26. listopad 1939) Svět
- 1950 - Karen Carpenter americká zpěvačka, zemřela v roce 1983 ve věku 32 let na mentální anorexii.

Úmrtí

Česko
- 1835 - František I., císař rakouský, král český a uherský
- 1912 Vilém Mrštík, český spisovatel (
- 14. květen 1863) Svět
-

Svátky

Česko
- Anežka
- Socialistická kalendář: Let prvního československého občana do vesmíru (Vladimír Remek 1978) Svět
-

Viz také:

- 1. březen 3. březen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Březen ja:3月2日 ko:3월 2일 simple:March 2 th:2 มีนาคม

1835

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1830 1831 1832 1833 1834 - 1835 - 1836 1837 1838 1839 1840 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Česko
- 5. duben Vítězslav Hálek, byl český básník († 8. říjen 1874)
- 6. červen Adolf Heyduk, český básník († 6. únor 1923) Svět

Úmrtí

- 2. března - František I., císař rakouský, král český a uherský

Hlava státu

- František I. do 2. března
- Ferdinand I. Dobrotivý od 2. března Kategorie:19. století ko:1835년 ms:1835 simple:1835 th:พ.ศ. 2378

1972

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1967 1968 1969 1970 1971 - 1972 - 1973 1974 1975 1976 1977 ----

Události

Česko Svět
- 2. březen - Pionner 10 odstartoval k Jupiteru
- 15. červen - 200 km západně od Galapág se po útoku kosatek dravých potopila jachta Lucette
- 22. července Veněra 8 přistála na Venuši
- založena společnost SAP
- zákaz DDT v USA
- končí Program Apollo; USA
- nalezen diamant Hvězda Sierry Leone; Sierra Leone
- Grónsko a Dánsko se staly členy Evropského společenství
- v Maastrichtu bylo uvedeno do provozu první mezinárodní středisko řízení horního letového provozu (UAC, Upper Area Control Centre)
- Mezinárodní rok knihy (International year of the book)

Vědy a umění

- ARPANET rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů, použit protokol NCP (Network Control Protocol). Zahájení používání elektronické pošty, zaveden zavináč

Nobelova cena

Narození

Česko
- 15. února Jaromír Jágr v Kladně, český hokejista Svět
- 6. září China Miéville, britský spisovatel fantasy
- 17. října Eminem, americký hip hopový zpěvák

Úmrtí

Česko
- 7. března Jan Weiss, český spisovatel (
- 10. května 1892)
- 17. října František Gel, český novinář (
- 18. září 1901) Svět
- 12. června Saul Alinsky, americký organizátor občanské společnosti a teoretik aktivismu (
- 30. ledna 1909)

Hlava státu

- Československo
- Ludvík Svoboda
- Papež
- Pavel VI.
- SSSR
- Leonid Iljič Brežněv
- USA
- Richard Nixon Kategorie:20. století ja:1972年 ko:1972년 simple:1972

1880

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1875 1876 1877 1878 1879 - 1880 - 1881 1882 1883 1884 1885 ----

Události

Vědy a umění

- F. Křižík vynalezl obloukovou lampu
- objeven chemický prvak gadolinium

Narození

Česko
- 2. březen Arne Novák, český literární historik († 26. listopad 1939)
- 14. března Bohumil Bydžovský, český matematik († 6. května 1969)
- 11. červen Albert Pražák, český literární historik († 19. září 1956)
- 26. července Karel Farský, český teolog († 12. června 1927) Svět
- 26. srpen Guillaume Apollinaire, francouzský básník († 9. listopad 1918)
- 28. listopadu Alexander Alexandrovič Blok, ruský básník († 7. srpen 1921)
- 17. leden Mack Sennett, americký režisér, producent a herec († 5. listopad 1960)

Úmrtí

Česko Svět
- 8. květen Gustav Flaubert, francouzský spisovatel (
- 12. prosinec 1821)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1880년

26. listopad

26. listopad je 330. den roku podle gregoriánského kalendáře (331. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 35 dní.

Události

Česko
- 1994 – Arcibiskup pražský Miloslav Vlk byl jmenován kardinálem. Svět
- 1917 – V Kanadě založena National Hockey League s týmy Montreal Canadiens, Montreal Wanderers, Ottawa Senators, Quebec Bulldogs, a Toronto Arenas.
- 1941 – Americký prezident Franklin Delano Roosevelt podepsal listinu, která ustanovuje Den díkůvzdání vždy čtvrtý čtvrtek v listopadu.
- 1941 – Druhá světová válka: Útok na Pearl Harbor.
- 2003 – Poslední let letadla Concorde.

Narození

Česko
- 1974 – Roman Šebrle, český atlet
- 1986 – Aneta Langerová, česká zpěvačka Svět
- 1894 – Norbert Wiener, americký matematik, zakladatel kybernetiky († 18. března 1964)
- 1898 – Karl Ziegler, německý chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 1973)
- 1919 – Frederik Pohl, americký spisovatel a vydavatel sci-fi
- 1931 – Adolfo Pérez Esquivel, argentinský aktivista, nositel Nobelovy ceny míru
- 1939 – Tina Turner, americká zpěvačka a herečka

Úmrtí

Česko
- 1926 – Eliška Krásnohorská, česká spisovatelka (
- 18. listopadu 1847)
- 1939 – Arne Novák, český literární historik (
- 2. března 1880) Svět
- 399 – Papež Siricius
- 1855 – Adam Mickiewicz, polský spisovatel (
- 24. prosince 1798)
- 1930 – John Moses Browning, americký konstruktér zbraní a vynálezce
- 1967 – Arnold Zweig, německý spisovatel (
- 10. listopadu 1887)

Svátky

Česko
- Artur Katolický kalendář
- Svatý Silvestr Guzzolini Svět
- Mongolsko – Den nezávislosti

Viz také:

- 25. listopad 27. listopad – kalendář Kategorie:Listopad ja:11月26日 ko:11월 26일 simple:November 26

1950

;Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1945 1946 1947 1948 1949 - 1950 - 1951 1952 1953 1954 1955 ----

Události

Leden

- 1. leden - V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány.
- 6. leden - Velká Británie diplomaticky uznala Čínskou lidovou republiku
- 12. leden - V Sovětském svazu byl opět zaveden trest smrti za vlastizradu, špionáž a sabotáž. (Původně byl zrušen v květnu 1947.)
- 21. leden - USA oznámily objevení 93. chemického prvku. Podle místa, kde byl objeven (Berkeley v Kalifornii), byl nazván berkelium
- 23. leden - Izraelský parlament proklamoval Jeruzalém za hlavní město země.
- 26. leden - V ČSR začaly Stavby mládeže; první z nich byla stavba hutního kombinátu v Kunčicích u Ostravy.
- 27. leden - V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána.
- 31. leden - Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby.

Únor

- 1. únor - Urho Kekkonen byl zvolen finským předsedou vlády.
- 3. únor - V Londýně byl zatčen fyzik německého původu Klaus Fuchs, jenž byl poté odsouzen ke 14 letům vězení. Fuchs musel utéct z nacistického Německa, protože byl členem studentské komunistické organizace. Studia dokončil ve Velké Británii; v letech 1943-1946 spolupracoval v USA na vývoji atomové bomby a poté vedl oddělení teoretické fyziky v jedné z nejdůležitějších britských laboratoří pro jaderný výzkum. Informace o výrobě vodíkové bomby, jež posílal do Moskvy, umožnily Sovětskému svazu vyrovnat americký náskok v této oblasti.
- 6. únor - Americký vysoký komisař pro Německo John McCloy oznámil ve Stuttgartu politický program Spojenců pro Německo.
- 7. únor - USA a Velká Británie uznaly vietnamskou vládu Bao Daie, ač SSSR uznal 31. 1. vládu jeho protivníka Ho Či Mina.
- 8. únor - V NDR vzniklo Ministerstvo státní bezpečnosti, zaměřené na boj proti špionáži, sabotážím a protistátní činnosti – ve skutečnosti hlavní instituce represivního státního aparátu
- 12. únor - Albert Einstein varoval v televizním vystoupení před výrobou vodíkové bomby, kterou požadoval prezident Harry S. Truman
- 14. únor - V Moskvě byla podepsána smlouva o přátelství mezi SSSR a Čínou

Březen

- 1. březen - V ČSR bylo provedeno sčítání lidu. ČSR měla 12 338 450 obyvatel (z toho České země 8 896 133 a Slovensko 3 442 317).
- 1. březen - Klaus Fuchs, usvědčený ze špionáže pro SSSR, byl odsouzen k 14 letům káznice.
- 1. březen - Čankajšek byl opět zvolen prezidentem Tchajwanu.
- 6. březen - USA a Velká Británie protestovaly proti vykázání Němců z Polska.
- 7. březen - Island byl přijat do Rady Evropy
- 8. březen - Konrad Adenauer navrhl unii Německa a Francie se společným parlamentem
- 12. březen - V Belgii proběhlo referendum za návrat krále Leopolda III. do vlasti. 58 procent občanů se vyslovilo pro jeho návrat .
- 16. březen - Ministerstvo zahraničí ČSR požádalo představitele pražské nunciatury Vatikánu Ottavia de Livu, aby opustil ČSR.
- 20. březen - Římskokatoličtí biskupové a duchovní v ČSR byli donuceni složit tzv. slib věrnosti republice
- 23. březen - Při OSN byla založena Světová meteorologická organizace
- 31. březen - V Praze začal proces s představiteli církevních řádů

Duben

- 1. duben - Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu.
- 2. duben - Na sjezdu v Praze vznikl jednotný Československý svaz žen.
- 4. duben - Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů.
- 8. duben - Sovětské bojové letadlo sestřelilo nad Baltským mořem neozbrojený hlídkový letoun amerického letectva, jenž údajně porušil sovětský vzdušný prostor. 10 členů posádky zahynulo
- 10. duben - Juan Manuel Fangio na voze Maserati, se stal vítězem Grand Prix Pau
- 10. duben - Reg Parnell na voze Maserati, se stal vítězem Richmond Trophy
- 13. duben - V celé ČSR proběhla „akce K“ – likvidace mužských řádů a řeholí. Po skončení této akce v květnu bylo 2376 mnichů soustředěno do internačních klášterů či táborů nucené práce.
- 16. duben - Juan Manuel Fangio na voze Alfa Romeo, se stal vítězem Grand Prix San Rema
- 19. duben - Čs. úřady zakázaly činnost střediska americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.)
- 24. duben - Bylo vyhlášeno Jordánské království, jež vzniklo po anexi arabské části Palestiny Zajordánskem
- 25. duben - V ČSR byl odvolán ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Místo něj byl jmenován Alexej Čepička.
- 27. duben - Velká Británie uznala diplomaticky Izrael
- 28. duben - V ČSR proběhla „akce P“ – likvidace řeckokatolické církve.
- 30. duben - Georges Grignard na voze Talbot vyhrál Grand Prix Paříže.

Květen

- 1. květen - V Západním Berlíně proběhly demonstrace proti setkání FDJ (Svobodná německá mládež) ve východním Berlíně.
- 5. květen - V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství).
- 8. květen - Generál Čankajšek požádal USA o zbraně pro boj proti Čínské lidové republice.
- 9. květen - Veřejnosti byl představen Schumanův plán.
- 11. květen - V Königswinteru byla založena celoněmecká CDU; prvním předsedou se stal Konrad Adenauer.
- 13. květen - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Velké Británie.
- 14. květen - V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR.
- 16. květen - Starosta Berlína Ernst Reuter odmítl podmínky sovětského velitele města pro svobodné volby v celém Berlíně (odchod všech okupačních jednotek a právo veta pro Sovětský svaz ve výboru čtyř velmocí).
- 18. květen - V ČSR byl přijat nový vysokoškolský zákon, jenž zcela likvidoval tradiční akademické svobody.
- 18. květen - V Cáchách byla poprvé udělena cena Karla Velikého za zásluhy o evropskou jednotu. Jejím prvním nositelem se stal Richard Coudenhove-Kalergi.
- 21. květen - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Monaka.
- 30. květen - Johnnie Parsons s vozem Kurtis Kraft vyhrál 500 mil v Indianapolis.
- 31. květen - V Praze začal proces s Miladou Horákovou a spol.

Září

- 3. září - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Itálie a stal se mistrem světa.
- 30. září - Reg Parnell s vozem BRM vyhrál Goodwood Trophy.

Říjen

- 21. říjen - Čínská anexe Tibetu
- 29. říjen - Alberto Ascari s vozem Ferrari vyhrál Grand Prix Penya Rhin.

Listopad

Prosinec

Vědy a umění

- 28. červenec - Kevin Budden odchytil živého taipana velkého

Filmy

- 24 hodin do smrti USA
- Asfaltová džungle USA
- Bajaja Československo
- Bylo to v máji Československo
- Cyrano de Bergerac USA
- Dirigenti USA
- Harvey USA
- Hrůza na jevišti Velká Británie
- Jak pejsek s kočičkou myli podlahu Československo
- Jerry a lev USA
- Kachňátko USA
- Katka Československo
- Kozí mléko Československo
- Král Lávra Československo
- Malý partyzán Československo
- Máj této země Československo
- Muži USA
- Na kulečníku USA
- Není stále zamračeno Československo
- Nevěstin otec USA
- Past Československo
- Pára nad hrncem Československo
- Pevnost Československo
- Pistolník USA
- Posel úsvitu Československo
- Poslední výstřel Československo
- Popelka USA
- Přehrada Československo
- Přiznání Československo
- Případ dr. Kováře Československo
- Racek má zpoždění Československo
- Rašomon Japonsko
- Rio Grande USA
- Slepice a kostelník Československo
- Sunset Blvd. USA
- Šťastni v lásce USA
- Tatranský pohár Československo
- Temno Československo
- Texas Tom USA
- Ukřivděná kočka USA
- V poslední vteřině USA
- V trestném území Československo
- Včera narození USA
- Večírek USA
- Veselý souboj Československo
- Vítězná křídla Československo
- Vstanou noví bojovníci Československo
- Vše o Evě USA
- Winchester '73 USA
- Za život radostný Československo
- Zlomený šíp USA
- Zocelení Československo
- Zvony z rákosu Československo

Sport

Atletika

Mistrovství Evropy - Brusel Muži
- 100 m - E.Bally (Francie) - 10,7
- 200 m - B.Shenton (Velká Británie) - 21,5
- 400 m - D.Pugh (Velká Británie) - 47,3
- 800 m - J.Parlett (Velká Británie) - 1:50,5
- 1500 m - W.Slijkhuis (Nizozemí) - 3:47,2
- 5000 m - Emil Zátopek (ČSR) - 14:03,0
- 10000 m - Emil Zátopek (ČSR)- 29:12,0
- Maratón - J.Holden (Velká Británie) - 2:32:13,2
- 3000 m překážek - Jindřich Roudný (ČSR) - 9:05,4
- 110 m překážek - A.Marie (Francie) - 14,6
- 400 m překážek - A.Filiput (Itálie) - 51,9
- Výška - A.Peterson (Velká Británie) - 196
- Tyč - R. Lundberg (Švédsko) - 430
- Dálka - T.Bryngeirsson (Island) - 732
- Trojskok - L.Ščerbakov (SSSR) - 15,39
- Koule - G.Huseby (Island) - 16,74
- Disk - A.Consolini (Itálie) - 53,75
- Oštěp - T.Hyytiainen (Finsko) - 71,26
- Kladivo - S.Strandli (Norsko) - 55,71
- Desetiboj - I.Heinrich (Francie) - 7009
- 10 km chůze - F.Schwab (Švýcarsko) - 46:01,8
- 50 km chůze - G.Dordoni (Itálie) - 4:40:42,6
- 4x100 m - SSSR - 41,5
- 4x400 m - Velká Británie - 3:10,2 Ženy
- 100 m - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 11,7
- 200 m - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 24,0
- 80 m překážek - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 11,8
- Výška - S.Alexander (Velká Británie) - 163
- Dálka - V.Bogdanovová (SSSR) - 582
- Koule - A.Andrejevová (SSSR) - 14,32
- Disk - N.Dumbadzeová (SSSR) - 48,03
- Oštěp - N.Smirnická (SSSR) - 47,55
- Pětiboj - A.Ben Ham (Francie) - 3204
- 4x100 m - Velká Británie - 47,4

Automobilový sport

Mistr NASCAR
- Bill Rexford AAA Racing
- Henry Banks Formule 1
- Giuseppe Farina Alfa Romeo Formule 3
- SRN - T.Kreuzer
- NDR - R.Weiser
- Dánsko - R.Nelleman 24 h Le Mans
- Louis Rosier/Jean-Louis Rosier Talbot Mille Miglia # G. MARZOTTO-CROSARA - FERRARI 195 S (Vítěz ve třídě přes 2000 ccm) # D. SERAFINI-SALANI - FERRARI 195 S # FANGIO-ZANARD - ALFA ROMEO 6C 2500 # BRACCO-MAGLIOLI - FERRARI 166 M.M (Vítěz ve třídě do 2000 ccm) # JOHNSON-LEA - JAGUAR XK 120 ROADSTAR # CORTESE-TERAVAZZI - FRAZER NASH LE MANS REPLICA # FAGIOLI-DIOTALLEVI - OSCA MT4 1100 (Vítěz ve třídě do 1100 ccm) # BIONDETTI-BRONZON - JAGUAR XK 120 ROADSTAR # V. MARZOTTO-FONTANA - FERRARI 195 S # SCHWELM-COLONNA - ALFA ROMEO 6C 2500 SS (Vítěz ve třídě GT)

Basketbal

Mistrovství světa (muži) - Buenos Aires
- 1. Argentina
- 2. USA
- 3. Chile Mistrovství Evropy (ženy) - Budapešť
- 1. SSSR
- 2. Maďarsko
- 3. ČSR

Boby

Mistrovství světa - Cortina ď Ampezzo
- Dvousedadlové boby
- 1.Fritz Feierabend - Stephan Waser (Švýcarsko)
- 2.Stanley Benham - Patrick Martin (USA)
- 3.Frederick Fortune - William d'Amico (USA)
- Čtyřsedadlové boby
- 1.USA
- 2.Švýcarsko
- 3.Švýcarsko

Cyklistika

Silnice
- Giro ď Italia
- 1.Hugo Koblet (Švýcarsko)
- 2.Gino Bartali (Itálie)
- 3.Alfredo Martini (Itálie)
- Tour de France
- 1.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- 2.Stan Ockers (Belgie)
- 3.Louison Bobet (Francie)
- Vuelta a Espana
- 1.Emilio Rodriguez (Španělsko)
- 2.Manuel Rodriguez (Španělsko)
- 3.José Serra (Španělsko)
- Mistrovství světa profesionálové - Moorslede, Belgie
- 1.Briek Schotte (Belgie)
- 2.Theo Middlekamp (Nizozemsko)
- 3.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- Mistrovství světa amateři
- 1.Hoobin (Austrálie)
- Critérium International
- 1.Pierre Barbotin (Francie)
- 2.Guy Lapebie (Francie)
- 3.Louis Deprez (Francie)
- Dauphiné Liberé
- 1.Nello Lauredi (Francie)
- 2.Apo Lazarides (Francie)
- 3.Bim Diederich (Lucembursko)
- Grand Prix du Midi Libre
- 1.Antonin Rolland
- 2.Raphaël Géminiani
- 3.Gilbert Fautrier
- Tour de Romandie
- 1.Edouard Fachleitner (Francie)
- 2.Hugo Koblet (Švýcarsko)
- 3.Kleber Piot (Francie)
- Tour de Suisse
- 1.Hugo Koblet (Švýcarsko)
- 2.Jean Goldschmit (Lucembursko)
- 3.Aldo Ronconi (Itálie)
- Vuelta a Catalunya
- 1.Antonio Gelabert (Španělsko)
- 2.José Serra (Španělsko)
- 3.Francisco Masip (Španělsko)
- Závod míru
- 1. Willy Emborg (Dánsko)
- 2. Bronislaw Klabinski (Francie)
- 3. Vlastimil Růžička (Československo)
- La Flèche Wallonne
- 1.Fausto Coppi (Itálie)
- 2.Raymond Impanis
- 3.Jean Storms
- Mistr Belgie
- Albert Ramon
- Mistr Francie
- Louison Bobet
- Mistr Velké Británie
- 1.Len West
- 2.Ted Jones
- 3.Ken Russell
- Mistr Itálie
- 1.Anton Bevilacqua
- 2.Alfredo Martini
- 3.Mario Ricci
- Mistr Nizozemí
- Gerrit Schulte
- Grand Prix Národů
- 1.Maurice Blomme
- 2.René Berton
- 3.Antonin Rolland
- Bourdeaux-Paris
- 1.Wim Van Est Nizozemí
- 2.Maurice Diot
- 3.Joseph Somers
- Ghent-Wevelgem
- 1.Briek Schotte Belgie
- 2.Albert Decin Belgie
- 3.André Declerck Belgie
- Giro del Lazio
- 1.Annibal Brasola Itálie
- 2.Luciano Maggini Itálie
- 3.Luigi Casola Itálie
- GP Ouest France-Plouay
- 1.Armand Audaire Francie
- Liège-Bastogne-Liège
- 1.Prosper Depredhomme Belgie
- 2.Jean Bogaerts Belgie
- 3.Edward van Dyck Belgie
- Meisterschaft von Zürich
- 1.Fritz Schaer (Švýcarsko)
- 2.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- 3.Désiré Keteleer (Belgie)
- Milan-San Remo
- 1.Gino Bartali Itálie
- 2.Nedo Logli Itálie
- 3.Oreste Conte Itálie
- Omloop Het Volk
- 1.Andre Declerck Belgie
- Paris-Bruxelles
- 1.Rik Van Steenbergen Belgie
- 2.Guy Lapebie Francie
- 3.Karel Debaere
- Paris-Roubaix
- 1.Fausto Coppi Itálie
- 2.Maurice Diot Francie
- 3.Fiorenzo Magni Itálie
- Paris-Tours
- 1.Andre Mahe Francie
- 2.Urbain Caffi Francie
- 3.Guy Lapebie Francie
- Ronde van Vlaanderen
- 1.Fiorenzo Magni Itálie
- 2.Alberic Schotte Belgie
- 3.Louis Caput Francie
- Giro di Lombardia
- 1.Renzo Soldani Itálie
- 2.Antonio Bevilacqua Itálie
- 3.Fausto Coppi Itálie
- Cyklokros
- 1.Jean Robic (Francie)
- 2.Roger Rondeaux (Francie)
- 3.Pierre Jodet (Francie)
- Družstva - Francie Dráha
- Sprint amateři
- 1.Maurice Verdeun (Francie)
- 2.Pierre Even (Francie)
- 3.Johannes Hijzelendoorn Nizozemí
- Sprint profesionálové
- 1.Reg Harris (Velká Británie)
- 2.Arie van Vliet Nizozemí
- 3.Jan Derksen Nizozemí
- 4000 m stíhací závod
- 1.Sydney Patterson (Austrálie)
- 2.Aldo Gandini (Itálie)
- 3.Guido Messina (Itálie)
- 5000 m stíhací závod
- 1.Antonio Bevilacqua (Itálie)
- 2.Wim van Est (Nizozemí)
- 3.Paul Matteoli (Francie)
- Za motorovým vodičem 100 Km
- 1.Raoul Lesueur (Francie)
- 2.Jan Pronk (Nizozemí)
- 3.Georges Seres (Francie) Sálová cyklistika
- Kolová - Švýcarsko

Fotbal

Gymnastika

Krasobruslení

Mistrovství Evropy - Oslo
- Muži
- 1.Ede Kiraly (Maďarsko)
- 2.Helmut Seibt (Rakousko)
- 3.Carlo Fassi (Itálie)
- Ženy
- 1.Alena Vrzáňová (Československo)
- 2.Jeanette Altwegg (Velká Británie)
- 3.Jacqueline du Bief (Francie)
- Sportovní dvojice
- 1.Marianna Nagy - Laszlo Nagy (Maďarsko)
- 2.Eliane Steinemann - Andre Calame (Švýcarsko)
- 3.Jennifer Nicks - John Nicks (Velká Británie) Mistrovství Světa - Londýn
- Muži
- 1.Dick Button (USA)
- 2.James Grogan (USA)
- 3.Helmut Seibt (Rakousko)
- Ženy
- 1.Alena Vrzáňová (Československo)
- 2.Jeanette Altwegg (Velká Británie)
- 3.Yvonne Sherman (USA)
- Sportovní dvojice
- 1.Karol Kennedy - Peter Kennedy (USA)
- 2.Jennifer Nicks - John Nicks (Velká Británie)
- 3.Marianna Nagy - Laszlo Nagy (Maďarsko)

Lední hokej

Mistrovství světa a evropy - Londýn Z politických důvodů se Československý tým nezúčastnil. Hráči to neunesli! Někteří i emigrovali! Neskutečné následky pro hráče - výslechy a následné vězení Skupina A:
- Kanada - Švýcarsko 13:2
- Kanada - Belgie 33:0
- Švýcarsko - Belgie 24:3 postup - Kanada a Švýcarsko Skupina B:
- Švédsko - USA 8:3
- Švédsko - Nizozemí 10:0
- USA - Nizozemí 17:1 postup - Švédsko a USA Skupina C:
- V. Británie - Norsko 2:0
- V. Británie - Francie 9:0
- Norsko - Francie 11:0 postup - Velká Británie a Norsko F I N Á L E:
- Kanada - USA 5:0
- Kanada - Švýcarsko 11:1
- Kanada - V. Británie 12:0
- Kanada - Švédsko 3:1
- Kanada - Norsko 11:1
- USA - Švýcarsko 10:5
- USA - V. Británie 3:2
- USA - Švédsko 4:2
- USA - Norsko 12:6
- Švýcarsko - V. Británie 10:3
- Švýcarsko - Švédsko 3:2
- Švýcarsko - Norsko 12:4
- V. Británie - Švédsko 5:4
- V. Británie - Norsko 4:3
- Švédsko - Norsko 6:1 Soutěž útěchy:
- Belgie - Nizozemí 4:2
- Belgie - Francie 8:1
- Nizozemí - Francie 4:2 Belgie vítězem útěchy
- 1. Kanada - MS
- 2. USA
- 3. Švýcarsko - ME
- 4. Velká Británie
- 5. Švédsko
- 6. Norsko
- 7. Belgie
- 8. Nizozemsko
- 9. Francie 7. Ročník ligy - SEZÓNA 1949/50
- 1. ATK PRAHA
- 2. VÍTKOVICKÉ ŽELEZÁRNY
- 3. ZDAR LTC PRAHA
- 4. OD ČESKÉ BUDĚJOVICE
- 5. GZ KRÁLOVO POLE
- 6. NV TATRY POPRAD
- 7. SPARTA BRATRSTVÍ
- 8. ZBROJOVKA BRNO - ŽIDENICE Stanley Cup
- Detroit Red Wings - New York Rangers 4:3 na zápasy Art Ross Memorial Trophy
- Ted Lindsay, Detroit Red Wings Hart Memorial Trophy
- Charlie Rayner, New York Rangers

Lukostřelba

Mistrovství světa - Copenhagen
- Muži
- 1.Hans Deutgen (Švedsko)
- 2.Einar Tang Holbek (Dánsko)
- 3.Reynolds (USA)
- Družstva
- 1.Švedsko
- 2.Švedsko
- 3.Československo
- Ženy
- 1.Jean Lee (USA)
- 2.Jean Richards (USA)
- 3.Windahl (Švedsko)
- Družstva
- 1.Finsko
- 2.Švédsko
- 3.Velká Británie

Lyžování

Moderní pětiboj

Motocyklový sport

Silniční motocykly
- 500 ccm
- 1.Umberto Masetti Itálie
- 2.Geoff Duke Velká Británie
- 3.Les Graham Velká Británie
- 350 ccm
- 1.Bob Foster Velká Británie
- 2.Geoff Duke Velká Británie
- 3.Les Graham Velká Británie
- 250 ccm
- 1.Dario Ambrosini Itálie
- 2.Maurice Cann Velká Británie
- 3.Bruno Ruffo Itálie
- 3.Fergus Anderson Velká Británie
- 125 ccm
- 1.Bruno Ruffo Itálie
- 2.Carlo Ubbiali Itálie
- 2.Gianni Leoni Itálie

Plavání

Mistrovství Evropy - Vídeň Muži
- 100 m kraul - Jany (Francie)
- 400 m kraul - Jany (Francie)
- 1500 m kraul - Lehmann (NSR)
- 4 x 200 m kraul - Švédsko
- 100 m znak - Larsson (Švédsko)
- 200 m prsa - Klein (NSR)
- Skoky z prkna 3 m - Aderhold (NSR)
- Skoky z věže 10 m - Haase (NSR)
- Vodní pólo - Nizozemí Ženy
- 100 m kraul - Schumacher (Nizozemí)
- 400 m kraul - Andersen (Dánsko)
- 4 x 100 m kraul - Nizozemí
- 100 m znak - van den Horst (Nizozemí)
- 200 m prsa - Vergauwen (Belgie)
- Skoky z prkna 3 m - Moreau (Francie)
- Skoky z věže 10 m - Pélissardo (Francie)

Rychlobruslení

Rychlostní kánoistika

Stolní tenis

Mistrovství světa - Budapešť Muži
- Dvouhra - Richard Bergman (Velká Británie)
- Čtyřhra - Sido - Soos (Maďarsko)
- Družstva - Československo Ženy
- Dvouhra - Angelica Rozeanuová (Rumunsko)
- Čtyřhra - Beregi - Eliot (Velká Británie)
- Družstva - Rumunsko
- Čtyřhra smíšená - Farkas - Sido (Maďarsko)

Šerm

Mistrovství světa - Monte Carlo muži
- Fleret - Nostini (Itálie)
- Fleret družstva - Itálie
- Kord - Luchow - (Dánsko)
- Kord družstva - Itálie
- Šavle - Levavasseur (Francie) ženy
- Fleret - Garilhe (Francie)
- Fleret družstva - Francie

Tenis

Australian Open
- muži - Frank Sedgman
- ženy - Louise Brough French Open
- muži - Budge Patty
- ženy - Doris Hart Wimbledon championships
- muži - Budge Patty
- ženy - Louise Brough US Open
- muži - Arthur Larsen
- ženy - Margaret Osborne duPont Davis Cup
- Austrálie : USA - 4:1

Veslování

Mistrovství Evropy - Milán
- Skif - Larsen (Dánsko)
- Dvojskif - Dánsko (Larsen, Parsner)
- Dvojka bez kormidelníka - Švýcarsko
- Dvojka s kormidelníkem - Itálie
- Čtyřka bez kormidelníka - Itálie
- Čtyřka s kormidelníkem - Dánsko
- Osmy - Itálie

Volejbal

Mistrovství evropy - Sofia
- muži
- 1. SSSR
- 2. Československo
- 3. Maďarsko
- ženy
- 1. SSSR
- 2. Polsko
- 3. Československo

Nobelova cena

- Fyzika - Cecil Frank Powell
- Chemie - Otto Paul Hermann Diels, Kurt Alder
- Lékařství - Edward Calvin Kendall, Tadeus Reichstein, Philip Showalter Hench
- Literatura - Earl Russell
- Mír - Ralph Bunche

Narození

Česko
- 14. srpna - Věra Řeháčková, česká spisovatelka Svět
- 16. leden - Debbie Allen americká herečka, tanečnice a choreografka
- 18. leden - Gilles Villeneuve kanadský automobilový závodník
- 18. leden - Gianfranco Brancatelli italský automobilový závodník
- 21. leden - Billy Ocean muzikant a zpěvák z Trinidad a Tobago
- 23. leden - Richard Dean Anderson americký herec, který se proslavil jako MacGyver a později jako Jack O'Neill v seriálu Stargate SG-1
- 29. leden - Jody Scheckter jihoafrický automobilový závodník, mistr světa F-1 1979
- 2. únor - Barbara Sukowa německá herečka
- 3. únor - Morgan Fairchild americká herečka
- 6. únor - Natalie Cole americká zpěvačka
- 10. únor - Mark Spitz americký plavec, 7 x olympijský vítěz 1972
- 11. únor - Earnest Jim Istook americký politik
- 11. únor - Johanna E. Beerens americká herečka
- 12. únor - Michael Ironside kanadský herec
- 13. únor - Peter Gabriel britský hudebník
- 13. únor - Peter Hain britský politik
- 22. únor - Julius Erving americký basketbalista
- 22. únor - Julie Walters britská herečka
- 22. únor- Miou Miou francouzská herečka
- 25. únor - Neil Jordan irský režisér
- 2. březen - Karen Carpenter americká zpěvačka, zemřela v roce 1983 ve věku 32 let na mentální anorexii.
- 5. březen - Willy Matheisl německý fotograf
- 9. březen - Danny Sullivan americký automobilový zavodník, pilot F-1
- 13. březen - William Hall Macy americký herec
- 18. březen - Larry Perkins australský automobilový závodník
- 1. duben - Loris Kessel švýcarský automobilový závodník
- 4. duben - Christine Lahti americká herečka
- 10. duben - George Kenneth Griffey sr hráč basseballu
- 12. duben - Flavio Briatore italský manager
- 22. duben - Peter Frampton britský hudebník
- 5. květen - Stevie Wonder americký zpěvák
- 9. července - Adriano Panatta - italský tenista
- 3. srpen - John Landis americký režisér
- 14. září - Masami Kuwashima japonský automobilový závodník
- 2. říjen - Antonio Di Pietro italský politik
- 29. říjen - Rino Gaetano italský zpěvák
- 25. listopad - Giorgio Faletti italský herec a spisovatel

Úmrtí

- 8. leden - Joseph Schumpeter (
- 8. 2. 1883), americký ekonom původem z Rakouska.
- 10. leden - Jaroslav Kvapil (
- 25. 9. 1868), český režisér, dramatik, básník a překladatel.
- 21. leden - George Orwell (
- 25. 1. 1903), britský spisovatel.
- 6. březen - Albert Lebrun (
- 29. 8. 1871), bývalý francouzský prezident.
- 12. březen - Heinrich Mann (
- 27. 3. 1871), německý spisovatel.
- 30. březen - Léon Blum (
- 9. 4. 1872), bývalý francouzský předseda vlády a vůdčí osobnost Lidové fronty.
- 3. duben - Kurt Weill (
- 2. 3. 1900), německý hudební skladatel, mj. autor Žebrácké opery.
- 8. duben - Vaclav Nižinskij (
- 28. 2. 1889), ruský tanečník.
- 27. duben - Karel Koželuh (
- 7. 3. 1895), český fotbalista, hokejista a tenista.
- 29. červen - Joe Fry (
- 26.10.1915), anglický automobilový závodník
- 29. červenec - Kevin Budden, australský lovec hadů (zemřel na uštknutí taipanem velkým)
- 27. srpen - Cesare Pavese - italský spisovatel
- 10. září - Raymond Sommer (
- 31

1835

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1830 1831 1832 1833 1834 - 1835 - 1836 1837 1838 1839 1840 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Česko
- 5. duben Vítězslav Hálek, byl český básník († 8. říjen 1874)
- 6. červen Adolf Heyduk, český básník († 6. únor 1923) Svět

Úmrtí

- 2. března - František I., císař rakouský, král český a uherský

Hlava státu

- František I. do 2. března
- Ferdinand I. Dobrotivý od 2. března Kategorie:19. století ko:1835년 ms:1835 simple:1835 th:พ.ศ. 2378

1912

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1907 1908 1909 1910 1911 - 1912 - 1913 1914 1915 1916 1917 ----

Události

Česko
- A. B. Svojsík vydal Základy junáctví a uspořádal první skautský tábor v Lipnici.
- založena Liga lesní moudrosti Svět
- 1. ledna - V Číně byla svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika.
- leden bolševici se osamostatnili, přijali název SDDSR(b); Rusko
- 15. duben - na své první plavbě se v severním Atlantiku potopil Titanic
- 28. listopadu - Albánie vyhlásila nezávislost
- Arizona a New Mexico se staly součástí USA
- erupce sopky Vesuv
- pád čínského císařství a Čína se stala republikou
- začala balkánská válka

Vědy a umění

- Albert Einstein považuje čas za čtvrtý rozměr
- architekti vydali futuristický manifest

Nobelova cena

Narození

Česko
- 27. února Nataša Gollová, česká herečka († 29. října 1988)
- 29. června Vlasta Fabianová, česká herečka († 26. června 1991)
- 30. června Viktor Fischl, český básník a izraelský diplomat Svět
- 23. ledna Alan Turing, matematik († 7. ledna 1954)
- 12. únor Pierre Boulle, francouzský spisovatel († 30. leden 1994)
- 14. února Tibor Sekelj, jugoslávský právník a esperantista († 23. září 1988)
- 22. březen Leslie Johnson, britský automobilový závodník
- 5. červen Ilona Massey, maďarská zpěvačka († 20. srpen 1974)
- 7. září Peter Walker, britský automobilový závodník
- 17. října Jan Pavel I., 263. papež († 28. září 1978)
- 26. října Eugène Ionesco, francouzsko-rumunský dramatik († 28. března 1994)
- Albert Goodheir, skotský esperantista († 1995)

Úmrtí

Česko
- 2. březen Vilém Mrštík, český spisovatel (
- 14. květen 1863)
- 12. červen Zikmund Winter, český spisovatel (
- 27. prosinec 1846)
- 28. červen Josef Václav Sládek, český spisovatel (
- 27. říjen 1845)
- 9. září Jaroslav Vrchlický, český spisovatel (
- 17. únor 1853)
- 13. listopadu Tereza Nováková, česká spisovatelka (
- 31. červenec 1853) Svět
- 29. ledna Herman Bang, dánský spisovatel (
- 20. dubna 1857)
- 30. května Wilbur Wright, průkopník letectví (
- 16. dubna 1867)
- 19. listopadu Wilhelm Fiedler, německý geometr (
- 3. dubna 1832)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1912年 ko:1912년 simple:1912

14. květen

14. květen je 134. den roku podle gregoriánského kalendáře (135. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 231 dní. Svátek slaví Bonifác. 14. květnu podle gregoriánského kalendáře nyní odpovídá 1. květen podle juliánského kalendáře, v letech 1800 - 1899 to byl 2. květen, v letech 1700 - 1799 to byl 3. květen, v letech 1583 - 1699 to byl 4. květen.

Události

Česko
- 1855 - byla poprvé vydána kniha Babička Boženy Němcové
- 1921 - založena Komunistická strana Československa
- 1950 - V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR. Svět
- 1928 - poprvé se objevila postavička Mickey Mouse.
- 1940 - američtí podnikatelé bratři McDonaldové otevřeli svou první restauraci McDonald's v San Bernardinu v Kalifornii.

Narození

Česko
- 1316 - Karel IV., římský císař († 29. listopadu 1378)
- 1863 - Vilém Mrštík, český spisovatel († 2. březen 1912)
- 1924 - Eduard Petiška, český spisovatel († 6. června 1987) Svět
- 1666 - Viktor Amadeus II., první král Sardinie - Piemontu († 31. října 1732)
- 1771 - Robert Owen, jeden z prvních socialistů († 17. listopadu 1858)
- 1867 - Kurt Eisner, německý sociálně demokratický státník († 21. února 1919)
- 1944 - George Lucas, americký filmový režisér, autor Hvězdných válek

Úmrtí

Česko
- 1931 - Viktor Dyk, český básník a politik (
- 31. prosinec 1877) Svět
-

Svátky

Česko
- Bonifác
- Socialistický kalendář: Založení Komunistické strany Československa (1921) Svět
-

Viz také:

- 13. květen 15. květen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Květen ja:5月14日 ko:5월 14일 simple:May 14 th:14 พฤษภาคม

Vladimír Remek

Vladimír Remek (nar. 26. září 1948 České Budějovice) je prvním československým, respektive zatím jediným českým kosmonautem. Současně byl prvním cizincem, který se zúčastnil mezinárodních pilotovaných vesmírných letů programu Interkosmos v bývalém Sovětském svazu. Remek byl 87. kosmonautem světa, prvním z jiné země než SSSR a USA. Remek absolvoval Vyšší letecké učiliště v Košicích, kde létal na cvičných letounech L-29 Delfín. V roce 1970 nastoupil k leteckému útvaru v Českých Budějovicích. V roce 1972 zahájil studium na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě. Po jeho absolvování se v roce 1976 vrátil k leteckému útvaru. Na podzim 1976 prošel výběrem kandidátů na kosmický let. Od prosince 1976 se ve Středisku přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku u Moskvy začal připravovat spolu s Oldřichem Pelčákem a dalšími kandidáty z Polska a NDR. Výcvik absolvoval roku 1978. Vladimír Remek byl v hodnosti kapitána členem posádky kosmické lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut-výzkumník. Byla to první mezinárodní posádka v rámci programu Interkosmos. Velitelem letu byl sovětský kosmonaut plukovník Alexej Gubarev. Let se uskutečnil od 2. do 10. března 1978. Posádka pracovala na palubě orbitálního komplexu Saljut 6 spolu s jeho základní posádkou. Celková délka Remkova letu činila 190 hodin a 18 minut. Po návratu do vlasti působil Vladimír Remek jako vedoucí pracovník ve výzkumném vojenském pracovišti v Praze-Kbelích. Do roku 1990 byl zaměstnán jako vojenský pilot. V letech 1990–1995 byl ředitelem Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. V červnu 1995 odešel do zálohy v hodnosti plukovníka. Poté působil v obchodní sféře v Rusku, kde využíval své staré kontakty; nejprve v soukromé sféře, poté jako obchodní rada českého velvyslanectví. V červnu 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu na kandidátce KSČM jako nestraník (členství v KSČ ukončil roku 1990).

Externí odkazy

- [http://www.evropsky-parlament.cz/article.asp?id=241 Poslanecká „vizitka“ s fotografií]
- [http://www.hamelika.cz/slavnihoste/S_REMEK.HTM Podrobný starší životopis] Remek, Vladimír Remek, Vladimír

1. březen

1. březen je 60. den roku podle gregoriánského kalendáře (61. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 305 dní.

Události

Česko
- 1950 – V Československu bylo provedeno sčítání lidu, podle něhož mělo k tomuto datu 12 338 450 obyvatel (z toho Česko 8 896 133 a Slovensko 3 442 317). Svět
- 1947 – Mezinárodní měnový fond zahájil finanční operace
- 1950 – Klaus Fuchs, usvědčený ze špionáže pro SSSR, byl odsouzen k 14 letům káznice
- 1950 – Čankajšek byl opět zvolen prezidentem Tchajwanu
- 1963 – vstoupila v platnost mezinárodní úmluva o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu
- 1992 – Muslimové a Chorvati se v referendu vyjádřili pro nezávislost Bosny
- 2003 – Smlouva z Nice vstoupila v platnost
- 2005 – Nejvyšší soud USA rozhodl, že popravy osob, které v době spáchání trestného činu byly mladší než 18 let, jsou protiústavní. Soud toto usnesení, schválil nejtěsnějším poměrem hlasů 5:4.

Narození

Česko
- 1456 – Vladislav II. Jagellonský, český a uherský král z dynastie Jagellonců
- 1937 – Václav Wolf, český katolický kněz Svět
- 1810 – Fryderyk Chopin, polský skladatel a pianista
- 1846 – Vasilij Vasiljevič Dokučajev, ruský pedogeograf, pedolog a geolog
- 1886 – Oskar Kokoschka, rakouský malíř, spisovatel a dramatik
- 1922 – Jicchak Rabin, izraelský politik

Úmrtí

Česko
- 1792 – Leopold II., rakouský císař, král český a uherský
- 1971 – František Hrubín, český spisovatel (
- 17. září 1910) Svět
- 1938 – Gabriele D'Annunzio, italský básník
- 1984 – Peter Walker, britský automobilový závodník

Svátky

Česko
- Bedřich
- Socialistický kalendář: Zahájení měsíce knihy Svět
- Bosna a Hercegovina – Den nezávislosti
- Jižní Korea – Den hnutí za nezávislost

Viz také:

- 29. únor 2. březen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Březen ja:3月1日 ko:3월 1일 simple:March 1 th:1 มีนาคม

Leden

Leden je podle gregoriánského kalendáře první měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází od slova led - měsíc ledu. Původně byl tento měsíc ve východní Evropě označován jako měsíc vlka. Původně byl leden v římském kalendář až 11. měsíc v roce. Teprve v roce 153 došlo ke změně začátku roku z 1. března na 1. leden. Leden začíná vždy stejným dnem v týdnu jako květen předcházejícího roku. Leden začíná stejným dnem v týdnu jako říjen s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako duben a červenec. Astrogicky začína leden se Sluncem ve znamení Kozoroha a končí ve znamení Vodnáře. V astronomických termínech začíná v souvězdí Střelce a končí v souhvězdí Kozoroha. ja:1月 ko:1월 ms:Januari simple:January th:มกราคม

Březen

Březen je podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází z rašení bříz a začátek březosti zvířat. V období kolem 21. března nastává jarní rovnodennost. Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník - přechází z jižní polokoule na severní. Původně byl březen v římském kalendář první měsíc v roce. Březen začíná vždy stejným dnem v týdnu jako listopad a v nepřestupný rok jako únor.

Citáty

- Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj. ja:3月 ko:3월 ms:Mac simple:March th:มีนาคม

Duben

ja:4月 ko:4월 ms:April simple:April th:เมษายน

Květen

ja:5月 ko:5월 ms:Mei simple:May th:พฤษภาคม

Červenec

Červenec (7. měsíc roku) V původním římském kalendáři byl jeho název Quintilis, tedy "Pátý". V roce 44 př. n. l. byl Julius Caesar zavražděn a poté římský senát na návrh Marka Antonia změnil na počest Juliuse Caesara název měsíce, ve kterém se Julius Caesar narodil, Quintilis na Julius. Červenec měl vždy 31 dní. ja:7月 ko:7월 simple:July

Srpen

Srpen je osmým měsícem roku gregoriánského kalendáře. V původním římském kalendáři (republikánském) byl název tohoto měsíce sextilis („šestý“) a měl celkem 29 dní. Při reformě kalendáře Gaiem Iuliem Caesarem roku 46 př. Kr. získal měsíc sextilis navíc jeden den, takže čítal dohromady třicet dnů. Při Augustově opravě tohoto kalendáře roku 8 př. Kr., kdy byla upravena určitá nepřesnost v počítání juliánského kalendáře římskými pontifiky, navrhl Senát, aby byl měsíc sextilis přejmenován na augustus na počest reformátora kalendáře. Rozšíření názor říká, že z důvodu, že se nepovažovalo za dostatečně uctivé, aby měsíc pojemnovaný po současném císaři měl méně dní než měsíc pojmenovaný po Iuliu Caesarovi, dostal i měsíc augustus navíc jeden den, který byl následně ubrán z měsíce února, který od té doby má jen 28 (nebo v přestupném roce 29) dnů. Ale jsou některé indicie napovídající, že srpen měl 31 dní už po julianské reformě. Aby neměly tři měsíce za sebou po 31 dnech, byl zároveň převeden jeden den ze září do října a jeden den z listopadu do prosince a tak bylo rozrušeno Sósigenovo pravidelné střídání dlouhých a krátkých měsíců. als:August ja:8月 ko:8월 ms:Ogos simple:August th:สิงหาคม

Listopad

als:November ja:11月 ko:11월 ms:November simple:November th:พฤศจิกายน

Prosinec

als:Dezember ja:12月 ko:12월 ms:Disember simple:December th:ธันวาคม

Kategorie:Březen

Kategorie:Kalendář

Allgemeines Preußisches Landrecht

Das Allgemeine Landrecht für die preußischen Staaten (ALR) war ein Gesetzeswerk, das Friedrich dem Großen zugeschrieben wird, aber nicht von ihm erlassen wurde.

Entstehungsgeschichte

Die Wurzeln des ALR reichen zurück bis zu den Überlegungen Friedrich I. ein einheitliches Recht zu schaffen. Diese grundlegende Reform wurde jedoch erst durch Friedrich II. in Auftrag gegeben, und zunächst durch den Großkanzler Samuel von Cocceji umgesetzt. Der Versuch Coccejis, das sog. Project eines Corporis Juris Fridericiani (1749/1751), blieb jedoch erfolglos. Maßgebliches Anliegen für die spätere Entwicklung des Landrechtes war der Wunsch Friedrich II. klares und gerechtes Recht zu haben. Friedrich war nachhaltig geprägt vom Müller-Arnold-Fall und nahm diesen als Anlass für eine umfassende Justiz- und Gesetzesreform. Besonders sollte die Macht der Juristen durch möglichst genauen Wortlaut begrenzt werden. Zunächst hatte Friedrich der Große ein Kommentierungsverbot (Analogieverbot) verfügt mit dem Ziel, den "Rechtsmißbrauch" der Juristen zu beenden. Nur der Wortsinn durfte ausgelegt werden. Im Zweifel wurde eine eigens eingerichtete Kommission befragt, die jedoch aufgrund der häufigen Anfragen abgeschafft wurde, da dies die Rechtsprechung lähmte. Das ALR sollte nun für jedermann das Recht in verständlicher Form "nachlesbar" machen. Mit Kabinettsorder vom 14. April 1780 wurde Großkanzler Johann Heinrich von Carmer mit der Ausarbeitung beauftragt, der die Arbeiten an dem Gesetzeswerk nach dem Willen des Königs nicht einer einzelnen Person übertrug. Maßgeblich schlugen sich das Wirken von Carl Gottlieb Svarez (Zivilrecht) und Ernst Ferdinand Klein (Strafrecht) im Entwurf nieder. Das ALR wurde 1792 zunächst als "Allgemeines Gesetzbuch für die Preußischen Staaten" (AGB) fertiggestellt. Eine Überarbeitung erfolgte aufgrund der Ereignisse der französischen Revolution, wodurch die reaktionären und konservativen Eliten in Preußen ihre Bedenken gegen die freiheitliche Grundtendenz des Gesetzes durchsetzen konnten: Viele freiheitlichen Rechte und vernunftrechtliche Bestimmungen wurden entfernt oder eingeschränkt (z.B. Wohlfahrt als Staatszweck). Das Gesetz trat so erst unter dem Nachfolger Friedrich Wilhelm II. am 1. Juni 1794 in Kraft.

Geltungsbereich

Das ALR ersetzte subsidiär geltende unterschiedliche Rechtsquellen wie z.B. das Römische Recht und das Sachsenrecht. Es galt ebenso nur subsidiär, d.h. es kam nur dann zur Anwendung, wenn die lokalen Rechtsquellen keine Regelung trafen. Es sorgte daher nicht für eine umfassende Rechtseinheit im Lande. Lediglich für Gebiete ohne eigene althergebrachte Rechtsquellen wurde ein umfassendes einheitliches Recht gesetzt, insbesondere in den vormals polnischen Provinzen mit Ausnahme der Städte die auch hier häufig über eigene Rechtsquellen verfügten. Auch in der Rheinprovinz (wurde preußisch nach dem Wiener Kongress 1814) galt nicht das ALR sondern der eingedeutschte Code Civil, der sich im liberalen Bürgertum aufgrund der freiheitlichen Grundgedanken wie Gleichheit der Menschen vor dem Gesetz, Eigentums-, Vertrags- und Testierfreiheit, Geschworenengerichte, usw. großer Beliebtheit erfreute.

Inhalt

Das ALR regelte das allgemeine Zivilrecht, Familien- und Erbrecht, Lehensrecht, Ständerecht, Gemeinderecht, Staatsrecht, Kirchenrecht, Polizeirecht, Strafrecht und Strafvollzugsrecht in über 19.000 Paragraphen. Jeder mögliche Fall sollte exakt geregelt sein.

Rechtliche Fortentwicklung

Das ALR war schon zur Zeit seiner Entstehung ein Anachronismus, der die Entwicklung hin zu einer bürgerlichen Rechtsordnung in Preußen um Jahrzehnte verzögerte. Im heutigen Recht spielt das Allgemeine Landrecht durch die umfassende Kodifikation des Bürgerlichen Gesetzbuches u.a. keine Rolle mehr. Wiederbelebt wurde das Allgemeine Landrecht jedoch durch die Nassauskiesungsentscheidung