:: wikimiki.org ::

2. Duben

2. duben

2. duben je 92. den roku podle gregoriánského kalendáře (93. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 273 dní.

Události

Česko
- 1950 - Na sjezdu v Praze vznikl jednotný Československý svaz žen. Svět
- 1930 - Haile Selassie je prohlášen císařem Etiopie
- 1982 - Argentina obsazuje britské Falklandy a zahajuje tak válku o Malvíny
- 2004 - Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko se stávají členy NATO.

Narození

Česko
- 1916 - Miloslav Stehlík, český dramatik († 15. července 1994)
- 1921 - Jiří Adamíra, český herec Svět
- 1725 - Casanova, dobrodruh a spisovatel
- 1805 - Hans Christian Andersen, spisovatel
- 1840 - Émile Zola, francouzský spisovatel († 29. září 1902)
- 1926 - Jack Brabham, závodník Grand Prix

Úmrtí

Česko
- Svět
- 2005 - papež Jan Pavel II. (
- 18. května 1920)

Svátky

Česko
- Erika Svět
- Mezinárodní den dětské knihy
- Římskokatolický církevní kalendář: svatý František z Pauly, poustevník a zakladatel řádu Paulánů.

Viz také:

- 1. duben 3. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月2日 ko:4월 2일 simple:April 2 th:2 เมษายน

1950

;Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1945 1946 1947 1948 1949 - 1950 - 1951 1952 1953 1954 1955 ----

Události

Leden

- 1. leden - V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány.
- 6. leden - Velká Británie diplomaticky uznala Čínskou lidovou republiku
- 12. leden - V Sovětském svazu byl opět zaveden trest smrti za vlastizradu, špionáž a sabotáž. (Původně byl zrušen v květnu 1947.)
- 21. leden - USA oznámily objevení 93. chemického prvku. Podle místa, kde byl objeven (Berkeley v Kalifornii), byl nazván berkelium
- 23. leden - Izraelský parlament proklamoval Jeruzalém za hlavní město země.
- 26. leden - V ČSR začaly Stavby mládeže; první z nich byla stavba hutního kombinátu v Kunčicích u Ostravy.
- 27. leden - V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána.
- 31. leden - Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby.

Únor

- 1. únor - Urho Kekkonen byl zvolen finským předsedou vlády.
- 3. únor - V Londýně byl zatčen fyzik německého původu Klaus Fuchs, jenž byl poté odsouzen ke 14 letům vězení. Fuchs musel utéct z nacistického Německa, protože byl členem studentské komunistické organizace. Studia dokončil ve Velké Británii; v letech 1943-1946 spolupracoval v USA na vývoji atomové bomby a poté vedl oddělení teoretické fyziky v jedné z nejdůležitějších britských laboratoří pro jaderný výzkum. Informace o výrobě vodíkové bomby, jež posílal do Moskvy, umožnily Sovětskému svazu vyrovnat americký náskok v této oblasti.
- 6. únor - Americký vysoký komisař pro Německo John McCloy oznámil ve Stuttgartu politický program Spojenců pro Německo.
- 7. únor - USA a Velká Británie uznaly vietnamskou vládu Bao Daie, ač SSSR uznal 31. 1. vládu jeho protivníka Ho Či Mina.
- 8. únor - V NDR vzniklo Ministerstvo státní bezpečnosti, zaměřené na boj proti špionáži, sabotážím a protistátní činnosti – ve skutečnosti hlavní instituce represivního státního aparátu
- 12. únor - Albert Einstein varoval v televizním vystoupení před výrobou vodíkové bomby, kterou požadoval prezident Harry S. Truman
- 14. únor - V Moskvě byla podepsána smlouva o přátelství mezi SSSR a Čínou

Březen

- 1. březen - V ČSR bylo provedeno sčítání lidu. ČSR měla 12 338 450 obyvatel (z toho České země 8 896 133 a Slovensko 3 442 317).
- 1. březen - Klaus Fuchs, usvědčený ze špionáže pro SSSR, byl odsouzen k 14 letům káznice.
- 1. březen - Čankajšek byl opět zvolen prezidentem Tchajwanu.
- 6. březen - USA a Velká Británie protestovaly proti vykázání Němců z Polska.
- 7. březen - Island byl přijat do Rady Evropy
- 8. březen - Konrad Adenauer navrhl unii Německa a Francie se společným parlamentem
- 12. březen - V Belgii proběhlo referendum za návrat krále Leopolda III. do vlasti. 58 procent občanů se vyslovilo pro jeho návrat .
- 16. březen - Ministerstvo zahraničí ČSR požádalo představitele pražské nunciatury Vatikánu Ottavia de Livu, aby opustil ČSR.
- 20. březen - Římskokatoličtí biskupové a duchovní v ČSR byli donuceni složit tzv. slib věrnosti republice
- 23. březen - Při OSN byla založena Světová meteorologická organizace
- 31. březen - V Praze začal proces s představiteli církevních řádů

Duben

- 1. duben - Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu.
- 2. duben - Na sjezdu v Praze vznikl jednotný Československý svaz žen.
- 4. duben - Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů.
- 8. duben - Sovětské bojové letadlo sestřelilo nad Baltským mořem neozbrojený hlídkový letoun amerického letectva, jenž údajně porušil sovětský vzdušný prostor. 10 členů posádky zahynulo
- 10. duben - Juan Manuel Fangio na voze Maserati, se stal vítězem Grand Prix Pau
- 10. duben - Reg Parnell na voze Maserati, se stal vítězem Richmond Trophy
- 13. duben - V celé ČSR proběhla „akce K“ – likvidace mužských řádů a řeholí. Po skončení této akce v květnu bylo 2376 mnichů soustředěno do internačních klášterů či táborů nucené práce.
- 16. duben - Juan Manuel Fangio na voze Alfa Romeo, se stal vítězem Grand Prix San Rema
- 19. duben - Čs. úřady zakázaly činnost střediska americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.)
- 24. duben - Bylo vyhlášeno Jordánské království, jež vzniklo po anexi arabské části Palestiny Zajordánskem
- 25. duben - V ČSR byl odvolán ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Místo něj byl jmenován Alexej Čepička.
- 27. duben - Velká Británie uznala diplomaticky Izrael
- 28. duben - V ČSR proběhla „akce P“ – likvidace řeckokatolické církve.
- 30. duben - Georges Grignard na voze Talbot vyhrál Grand Prix Paříže.

Květen

- 1. květen - V Západním Berlíně proběhly demonstrace proti setkání FDJ (Svobodná německá mládež) ve východním Berlíně.
- 5. květen - V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství).
- 8. květen - Generál Čankajšek požádal USA o zbraně pro boj proti Čínské lidové republice.
- 9. květen - Veřejnosti byl představen Schumanův plán.
- 11. květen - V Königswinteru byla založena celoněmecká CDU; prvním předsedou se stal Konrad Adenauer.
- 13. květen - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Velké Británie.
- 14. květen - V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR.
- 16. květen - Starosta Berlína Ernst Reuter odmítl podmínky sovětského velitele města pro svobodné volby v celém Berlíně (odchod všech okupačních jednotek a právo veta pro Sovětský svaz ve výboru čtyř velmocí).
- 18. květen - V ČSR byl přijat nový vysokoškolský zákon, jenž zcela likvidoval tradiční akademické svobody.
- 18. květen - V Cáchách byla poprvé udělena cena Karla Velikého za zásluhy o evropskou jednotu. Jejím prvním nositelem se stal Richard Coudenhove-Kalergi.
- 21. květen - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Monaka.
- 30. květen - Johnnie Parsons s vozem Kurtis Kraft vyhrál 500 mil v Indianapolis.
- 31. květen - V Praze začal proces s Miladou Horákovou a spol.

Září

- 3. září - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Itálie a stal se mistrem světa.
- 30. září - Reg Parnell s vozem BRM vyhrál Goodwood Trophy.

Říjen

- 21. říjen - Čínská anexe Tibetu
- 29. říjen - Alberto Ascari s vozem Ferrari vyhrál Grand Prix Penya Rhin.

Listopad

Prosinec

Vědy a umění

- 28. červenec - Kevin Budden odchytil živého taipana velkého

Filmy

- 24 hodin do smrti USA
- Asfaltová džungle USA
- Bajaja Československo
- Bylo to v máji Československo
- Cyrano de Bergerac USA
- Dirigenti USA
- Harvey USA
- Hrůza na jevišti Velká Británie
- Jak pejsek s kočičkou myli podlahu Československo
- Jerry a lev USA
- Kachňátko USA
- Katka Československo
- Kozí mléko Československo
- Král Lávra Československo
- Malý partyzán Československo
- Máj této země Československo
- Muži USA
- Na kulečníku USA
- Není stále zamračeno Československo
- Nevěstin otec USA
- Past Československo
- Pára nad hrncem Československo
- Pevnost Československo
- Pistolník USA
- Posel úsvitu Československo
- Poslední výstřel Československo
- Popelka USA
- Přehrada Československo
- Přiznání Československo
- Případ dr. Kováře Československo
- Racek má zpoždění Československo
- Rašomon Japonsko
- Rio Grande USA
- Slepice a kostelník Československo
- Sunset Blvd. USA
- Šťastni v lásce USA
- Tatranský pohár Československo
- Temno Československo
- Texas Tom USA
- Ukřivděná kočka USA
- V poslední vteřině USA
- V trestném území Československo
- Včera narození USA
- Večírek USA
- Veselý souboj Československo
- Vítězná křídla Československo
- Vstanou noví bojovníci Československo
- Vše o Evě USA
- Winchester '73 USA
- Za život radostný Československo
- Zlomený šíp USA
- Zocelení Československo
- Zvony z rákosu Československo

Sport

Atletika

Mistrovství Evropy - Brusel Muži
- 100 m - E.Bally (Francie) - 10,7
- 200 m - B.Shenton (Velká Británie) - 21,5
- 400 m - D.Pugh (Velká Británie) - 47,3
- 800 m - J.Parlett (Velká Británie) - 1:50,5
- 1500 m - W.Slijkhuis (Nizozemí) - 3:47,2
- 5000 m - Emil Zátopek (ČSR) - 14:03,0
- 10000 m - Emil Zátopek (ČSR)- 29:12,0
- Maratón - J.Holden (Velká Británie) - 2:32:13,2
- 3000 m překážek - Jindřich Roudný (ČSR) - 9:05,4
- 110 m překážek - A.Marie (Francie) - 14,6
- 400 m překážek - A.Filiput (Itálie) - 51,9
- Výška - A.Peterson (Velká Británie) - 196
- Tyč - R. Lundberg (Švédsko) - 430
- Dálka - T.Bryngeirsson (Island) - 732
- Trojskok - L.Ščerbakov (SSSR) - 15,39
- Koule - G.Huseby (Island) - 16,74
- Disk - A.Consolini (Itálie) - 53,75
- Oštěp - T.Hyytiainen (Finsko) - 71,26
- Kladivo - S.Strandli (Norsko) - 55,71
- Desetiboj - I.Heinrich (Francie) - 7009
- 10 km chůze - F.Schwab (Švýcarsko) - 46:01,8
- 50 km chůze - G.Dordoni (Itálie) - 4:40:42,6
- 4x100 m - SSSR - 41,5
- 4x400 m - Velká Británie - 3:10,2 Ženy
- 100 m - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 11,7
- 200 m - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 24,0
- 80 m překážek - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 11,8
- Výška - S.Alexander (Velká Británie) - 163
- Dálka - V.Bogdanovová (SSSR) - 582
- Koule - A.Andrejevová (SSSR) - 14,32
- Disk - N.Dumbadzeová (SSSR) - 48,03
- Oštěp - N.Smirnická (SSSR) - 47,55
- Pětiboj - A.Ben Ham (Francie) - 3204
- 4x100 m - Velká Británie - 47,4

Automobilový sport

Mistr NASCAR
- Bill Rexford AAA Racing
- Henry Banks Formule 1
- Giuseppe Farina Alfa Romeo Formule 3
- SRN - T.Kreuzer
- NDR - R.Weiser
- Dánsko - R.Nelleman 24 h Le Mans
- Louis Rosier/Jean-Louis Rosier Talbot Mille Miglia # G. MARZOTTO-CROSARA - FERRARI 195 S (Vítěz ve třídě přes 2000 ccm) # D. SERAFINI-SALANI - FERRARI 195 S # FANGIO-ZANARD - ALFA ROMEO 6C 2500 # BRACCO-MAGLIOLI - FERRARI 166 M.M (Vítěz ve třídě do 2000 ccm) # JOHNSON-LEA - JAGUAR XK 120 ROADSTAR # CORTESE-TERAVAZZI - FRAZER NASH LE MANS REPLICA # FAGIOLI-DIOTALLEVI - OSCA MT4 1100 (Vítěz ve třídě do 1100 ccm) # BIONDETTI-BRONZON - JAGUAR XK 120 ROADSTAR # V. MARZOTTO-FONTANA - FERRARI 195 S # SCHWELM-COLONNA - ALFA ROMEO 6C 2500 SS (Vítěz ve třídě GT)

Basketbal

Mistrovství světa (muži) - Buenos Aires
- 1. Argentina
- 2. USA
- 3. Chile Mistrovství Evropy (ženy) - Budapešť
- 1. SSSR
- 2. Maďarsko
- 3. ČSR

Boby

Mistrovství světa - Cortina ď Ampezzo
- Dvousedadlové boby
- 1.Fritz Feierabend - Stephan Waser (Švýcarsko)
- 2.Stanley Benham - Patrick Martin (USA)
- 3.Frederick Fortune - William d'Amico (USA)
- Čtyřsedadlové boby
- 1.USA
- 2.Švýcarsko
- 3.Švýcarsko

Cyklistika

Silnice
- Giro ď Italia
- 1.Hugo Koblet (Švýcarsko)
- 2.Gino Bartali (Itálie)
- 3.Alfredo Martini (Itálie)
- Tour de France
- 1.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- 2.Stan Ockers (Belgie)
- 3.Louison Bobet (Francie)
- Vuelta a Espana
- 1.Emilio Rodriguez (Španělsko)
- 2.Manuel Rodriguez (Španělsko)
- 3.José Serra (Španělsko)
- Mistrovství světa profesionálové - Moorslede, Belgie
- 1.Briek Schotte (Belgie)
- 2.Theo Middlekamp (Nizozemsko)
- 3.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- Mistrovství světa amateři
- 1.Hoobin (Austrálie)
- Critérium International
- 1.Pierre Barbotin (Francie)
- 2.Guy Lapebie (Francie)
- 3.Louis Deprez (Francie)
- Dauphiné Liberé
- 1.Nello Lauredi (Francie)
- 2.Apo Lazarides (Francie)
- 3.Bim Diederich (Lucembursko)
- Grand Prix du Midi Libre
- 1.Antonin Rolland
- 2.Raphaël Géminiani
- 3.Gilbert Fautrier
- Tour de Romandie
- 1.Edouard Fachleitner (Francie)
- 2.Hugo Koblet (Švýcarsko)
- 3.Kleber Piot (Francie)
- Tour de Suisse
- 1.Hugo Koblet (Švýcarsko)
- 2.Jean Goldschmit (Lucembursko)
- 3.Aldo Ronconi (Itálie)
- Vuelta a Catalunya
- 1.Antonio Gelabert (Španělsko)
- 2.José Serra (Španělsko)
- 3.Francisco Masip (Španělsko)
- Závod míru
- 1. Willy Emborg (Dánsko)
- 2. Bronislaw Klabinski (Francie)
- 3. Vlastimil Růžička (Československo)
- La Flèche Wallonne
- 1.Fausto Coppi (Itálie)
- 2.Raymond Impanis
- 3.Jean Storms
- Mistr Belgie
- Albert Ramon
- Mistr Francie
- Louison Bobet
- Mistr Velké Británie
- 1.Len West
- 2.Ted Jones
- 3.Ken Russell
- Mistr Itálie
- 1.Anton Bevilacqua
- 2.Alfredo Martini
- 3.Mario Ricci
- Mistr Nizozemí
- Gerrit Schulte
- Grand Prix Národů
- 1.Maurice Blomme
- 2.René Berton
- 3.Antonin Rolland
- Bourdeaux-Paris
- 1.Wim Van Est Nizozemí
- 2.Maurice Diot
- 3.Joseph Somers
- Ghent-Wevelgem
- 1.Briek Schotte Belgie
- 2.Albert Decin Belgie
- 3.André Declerck Belgie
- Giro del Lazio
- 1.Annibal Brasola Itálie
- 2.Luciano Maggini Itálie
- 3.Luigi Casola Itálie
- GP Ouest France-Plouay
- 1.Armand Audaire Francie
- Liège-Bastogne-Liège
- 1.Prosper Depredhomme Belgie
- 2.Jean Bogaerts Belgie
- 3.Edward van Dyck Belgie
- Meisterschaft von Zürich
- 1.Fritz Schaer (Švýcarsko)
- 2.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- 3.Désiré Keteleer (Belgie)
- Milan-San Remo
- 1.Gino Bartali Itálie
- 2.Nedo Logli Itálie
- 3.Oreste Conte Itálie
- Omloop Het Volk
- 1.Andre Declerck Belgie
- Paris-Bruxelles
- 1.Rik Van Steenbergen Belgie
- 2.Guy Lapebie Francie
- 3.Karel Debaere
- Paris-Roubaix
- 1.Fausto Coppi Itálie
- 2.Maurice Diot Francie
- 3.Fiorenzo Magni Itálie
- Paris-Tours
- 1.Andre Mahe Francie
- 2.Urbain Caffi Francie
- 3.Guy Lapebie Francie
- Ronde van Vlaanderen
- 1.Fiorenzo Magni Itálie
- 2.Alberic Schotte Belgie
- 3.Louis Caput Francie
- Giro di Lombardia
- 1.Renzo Soldani Itálie
- 2.Antonio Bevilacqua Itálie
- 3.Fausto Coppi Itálie
- Cyklokros
- 1.Jean Robic (Francie)
- 2.Roger Rondeaux (Francie)
- 3.Pierre Jodet (Francie)
- Družstva - Francie Dráha
- Sprint amateři
- 1.Maurice Verdeun (Francie)
- 2.Pierre Even (Francie)
- 3.Johannes Hijzelendoorn Nizozemí
- Sprint profesionálové
- 1.Reg Harris (Velká Británie)
- 2.Arie van Vliet Nizozemí
- 3.Jan Derksen Nizozemí
- 4000 m stíhací závod
- 1.Sydney Patterson (Austrálie)
- 2.Aldo Gandini (Itálie)
- 3.Guido Messina (Itálie)
- 5000 m stíhací závod
- 1.Antonio Bevilacqua (Itálie)
- 2.Wim van Est (Nizozemí)
- 3.Paul Matteoli (Francie)
- Za motorovým vodičem 100 Km
- 1.Raoul Lesueur (Francie)
- 2.Jan Pronk (Nizozemí)
- 3.Georges Seres (Francie) Sálová cyklistika
- Kolová - Švýcarsko

Fotbal

Gymnastika

Krasobruslení

Mistrovství Evropy - Oslo
- Muži
- 1.Ede Kiraly (Maďarsko)
- 2.Helmut Seibt (Rakousko)
- 3.Carlo Fassi (Itálie)
- Ženy
- 1.Alena Vrzáňová (Československo)
- 2.Jeanette Altwegg (Velká Británie)
- 3.Jacqueline du Bief (Francie)
- Sportovní dvojice
- 1.Marianna Nagy - Laszlo Nagy (Maďarsko)
- 2.Eliane Steinemann - Andre Calame (Švýcarsko)
- 3.Jennifer Nicks - John Nicks (Velká Británie) Mistrovství Světa - Londýn
- Muži
- 1.Dick Button (USA)
- 2.James Grogan (USA)
- 3.Helmut Seibt (Rakousko)
- Ženy
- 1.Alena Vrzáňová (Československo)
- 2.Jeanette Altwegg (Velká Británie)
- 3.Yvonne Sherman (USA)
- Sportovní dvojice
- 1.Karol Kennedy - Peter Kennedy (USA)
- 2.Jennifer Nicks - John Nicks (Velká Británie)
- 3.Marianna Nagy - Laszlo Nagy (Maďarsko)

Lední hokej

Mistrovství světa a evropy - Londýn Z politických důvodů se Československý tým nezúčastnil. Hráči to neunesli! Někteří i emigrovali! Neskutečné následky pro hráče - výslechy a následné vězení Skupina A:
- Kanada - Švýcarsko 13:2
- Kanada - Belgie 33:0
- Švýcarsko - Belgie 24:3 postup - Kanada a Švýcarsko Skupina B:
- Švédsko - USA 8:3
- Švédsko - Nizozemí 10:0
- USA - Nizozemí 17:1 postup - Švédsko a USA Skupina C:
- V. Británie - Norsko 2:0
- V. Británie - Francie 9:0
- Norsko - Francie 11:0 postup - Velká Británie a Norsko F I N Á L E:
- Kanada - USA 5:0
- Kanada - Švýcarsko 11:1
- Kanada - V. Británie 12:0
- Kanada - Švédsko 3:1
- Kanada - Norsko 11:1
- USA - Švýcarsko 10:5
- USA - V. Británie 3:2
- USA - Švédsko 4:2
- USA - Norsko 12:6
- Švýcarsko - V. Británie 10:3
- Švýcarsko - Švédsko 3:2
- Švýcarsko - Norsko 12:4
- V. Británie - Švédsko 5:4
- V. Británie - Norsko 4:3
- Švédsko - Norsko 6:1 Soutěž útěchy:
- Belgie - Nizozemí 4:2
- Belgie - Francie 8:1
- Nizozemí - Francie 4:2 Belgie vítězem útěchy
- 1. Kanada - MS
- 2. USA
- 3. Švýcarsko - ME
- 4. Velká Británie
- 5. Švédsko
- 6. Norsko
- 7. Belgie
- 8. Nizozemsko
- 9. Francie 7. Ročník ligy - SEZÓNA 1949/50
- 1. ATK PRAHA
- 2. VÍTKOVICKÉ ŽELEZÁRNY
- 3. ZDAR LTC PRAHA
- 4. OD ČESKÉ BUDĚJOVICE
- 5. GZ KRÁLOVO POLE
- 6. NV TATRY POPRAD
- 7. SPARTA BRATRSTVÍ
- 8. ZBROJOVKA BRNO - ŽIDENICE Stanley Cup
- Detroit Red Wings - New York Rangers 4:3 na zápasy Art Ross Memorial Trophy
- Ted Lindsay, Detroit Red Wings Hart Memorial Trophy
- Charlie Rayner, New York Rangers

Lukostřelba

Mistrovství světa - Copenhagen
- Muži
- 1.Hans Deutgen (Švedsko)
- 2.Einar Tang Holbek (Dánsko)
- 3.Reynolds (USA)
- Družstva
- 1.Švedsko
- 2.Švedsko
- 3.Československo
- Ženy
- 1.Jean Lee (USA)
- 2.Jean Richards (USA)
- 3.Windahl (Švedsko)
- Družstva
- 1.Finsko
- 2.Švédsko
- 3.Velká Británie

Lyžování

Moderní pětiboj

Motocyklový sport

Silniční motocykly
- 500 ccm
- 1.Umberto Masetti Itálie
- 2.Geoff Duke Velká Británie
- 3.Les Graham Velká Británie
- 350 ccm
- 1.Bob Foster Velká Británie
- 2.Geoff Duke Velká Británie
- 3.Les Graham Velká Británie
- 250 ccm
- 1.Dario Ambrosini Itálie
- 2.Maurice Cann Velká Británie
- 3.Bruno Ruffo Itálie
- 3.Fergus Anderson Velká Británie
- 125 ccm
- 1.Bruno Ruffo Itálie
- 2.Carlo Ubbiali Itálie
- 2.Gianni Leoni Itálie

Plavání

Mistrovství Evropy - Vídeň Muži
- 100 m kraul - Jany (Francie)
- 400 m kraul - Jany (Francie)
- 1500 m kraul - Lehmann (NSR)
- 4 x 200 m kraul - Švédsko
- 100 m znak - Larsson (Švédsko)
- 200 m prsa - Klein (NSR)
- Skoky z prkna 3 m - Aderhold (NSR)
- Skoky z věže 10 m - Haase (NSR)
- Vodní pólo - Nizozemí Ženy
- 100 m kraul - Schumacher (Nizozemí)
- 400 m kraul - Andersen (Dánsko)
- 4 x 100 m kraul - Nizozemí
- 100 m znak - van den Horst (Nizozemí)
- 200 m prsa - Vergauwen (Belgie)
- Skoky z prkna 3 m - Moreau (Francie)
- Skoky z věže 10 m - Pélissardo (Francie)

Rychlobruslení

Rychlostní kánoistika

Stolní tenis

Mistrovství světa - Budapešť Muži
- Dvouhra - Richard Bergman (Velká Británie)
- Čtyřhra - Sido - Soos (Maďarsko)
- Družstva - Československo Ženy
- Dvouhra - Angelica Rozeanuová (Rumunsko)
- Čtyřhra - Beregi - Eliot (Velká Británie)
- Družstva - Rumunsko
- Čtyřhra smíšená - Farkas - Sido (Maďarsko)

Šerm

Mistrovství světa - Monte Carlo muži
- Fleret - Nostini (Itálie)
- Fleret družstva - Itálie
- Kord - Luchow - (Dánsko)
- Kord družstva - Itálie
- Šavle - Levavasseur (Francie) ženy
- Fleret - Garilhe (Francie)
- Fleret družstva - Francie

Tenis

Australian Open
- muži - Frank Sedgman
- ženy - Louise Brough French Open
- muži - Budge Patty
- ženy - Doris Hart Wimbledon championships
- muži - Budge Patty
- ženy - Louise Brough US Open
- muži - Arthur Larsen
- ženy - Margaret Osborne duPont Davis Cup
- Austrálie : USA - 4:1

Veslování

Mistrovství Evropy - Milán
- Skif - Larsen (Dánsko)
- Dvojskif - Dánsko (Larsen, Parsner)
- Dvojka bez kormidelníka - Švýcarsko
- Dvojka s kormidelníkem - Itálie
- Čtyřka bez kormidelníka - Itálie
- Čtyřka s kormidelníkem - Dánsko
- Osmy - Itálie

Volejbal

Mistrovství evropy - Sofia
- muži
- 1. SSSR
- 2. Československo
- 3. Maďarsko
- ženy
- 1. SSSR
- 2. Polsko
- 3. Československo

Nobelova cena

- Fyzika - Cecil Frank Powell
- Chemie - Otto Paul Hermann Diels, Kurt Alder
- Lékařství - Edward Calvin Kendall, Tadeus Reichstein, Philip Showalter Hench
- Literatura - Earl Russell
- Mír - Ralph Bunche

Narození

Česko
- 14. srpna - Věra Řeháčková, česká spisovatelka Svět
- 16. leden - Debbie Allen americká herečka, tanečnice a choreografka
- 18. leden - Gilles Villeneuve kanadský automobilový závodník
- 18. leden - Gianfranco Brancatelli italský automobilový závodník
- 21. leden - Billy Ocean muzikant a zpěvák z Trinidad a Tobago
- 23. leden - Richard Dean Anderson americký herec, který se proslavil jako MacGyver a později jako Jack O'Neill v seriálu Stargate SG-1
- 29. leden - Jody Scheckter jihoafrický automobilový závodník, mistr světa F-1 1979
- 2. únor - Barbara Sukowa německá herečka
- 3. únor - Morgan Fairchild americká herečka
- 6. únor - Natalie Cole americká zpěvačka
- 10. únor - Mark Spitz americký plavec, 7 x olympijský vítěz 1972
- 11. únor - Earnest Jim Istook americký politik
- 11. únor - Johanna E. Beerens americká herečka
- 12. únor - Michael Ironside kanadský herec
- 13. únor - Peter Gabriel britský hudebník
- 13. únor - Peter Hain britský politik
- 22. únor - Julius Erving americký basketbalista
- 22. únor - Julie Walters britská herečka
- 22. únor- Miou Miou francouzská herečka
- 25. únor - Neil Jordan irský režisér
- 2. březen - Karen Carpenter americká zpěvačka, zemřela v roce 1983 ve věku 32 let na mentální anorexii.
- 5. březen - Willy Matheisl německý fotograf
- 9. březen - Danny Sullivan americký automobilový zavodník, pilot F-1
- 13. březen - William Hall Macy americký herec
- 18. březen - Larry Perkins australský automobilový závodník
- 1. duben - Loris Kessel švýcarský automobilový závodník
- 4. duben - Christine Lahti americká herečka
- 10. duben - George Kenneth Griffey sr hráč basseballu
- 12. duben - Flavio Briatore italský manager
- 22. duben - Peter Frampton britský hudebník
- 5. květen - Stevie Wonder americký zpěvák
- 9. července - Adriano Panatta - italský tenista
- 3. srpen - John Landis americký režisér
- 14. září - Masami Kuwashima japonský automobilový závodník
- 2. říjen - Antonio Di Pietro italský politik
- 29. říjen - Rino Gaetano italský zpěvák
- 25. listopad - Giorgio Faletti italský herec a spisovatel

Úmrtí

- 8. leden - Joseph Schumpeter (
- 8. 2. 1883), americký ekonom původem z Rakouska.
- 10. leden - Jaroslav Kvapil (
- 25. 9. 1868), český režisér, dramatik, básník a překladatel.
- 21. leden - George Orwell (
- 25. 1. 1903), britský spisovatel.
- 6. březen - Albert Lebrun (
- 29. 8. 1871), bývalý francouzský prezident.
- 12. březen - Heinrich Mann (
- 27. 3. 1871), německý spisovatel.
- 30. březen - Léon Blum (
- 9. 4. 1872), bývalý francouzský předseda vlády a vůdčí osobnost Lidové fronty.
- 3. duben - Kurt Weill (
- 2. 3. 1900), německý hudební skladatel, mj. autor Žebrácké opery.
- 8. duben - Vaclav Nižinskij (
- 28. 2. 1889), ruský tanečník.
- 27. duben - Karel Koželuh (
- 7. 3. 1895), český fotbalista, hokejista a tenista.
- 29. červen - Joe Fry (
- 26.10.1915), anglický automobilový závodník
- 29. červenec - Kevin Budden, australský lovec hadů (zemřel na uštknutí taipanem velkým)
- 27. srpen - Cesare Pavese - italský spisovatel
- 10. září - Raymond Sommer (
- 31

1930

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1925 1926 1927 1928 1929 - 1930 - 1931 1932 1933 1934 1935 ----

Události

Česko
- otevřen Libeňský most v Praze Svět
- v SSSR bylo 30. února
- Haile Selassie se stal císařem Etiopie

Vědy a umění

- 18. února objevil Clyd Tombaugh planetu Pluto
- dokončena vila Tugendhat - Brno
- Druhém manifestu surrealismu
- Thomas Alva Edison patentoval umělý kaučuk
- Hans Bauer sestavil abecedu Ugaritského klínového písma

Nobelova cena

Narození

Česko
- 11. června Eva Kantůrková, česká spisovatelka
- 2. července Ota Pavel, český prozaik a novinář
- 28. září Václav Nývlt, český scenárista († 16. srpen 1999)
- 19. prosince Miloslav Stingl, český cestovatel Svět
- 26. března Gregory Corso, americký básník († 17. ledna 2001)
- 11. května Edsger Dijkstra, holandský vědec († 6. srpna 2002)
- 29. června Sławomir Mrożek, polský spisovatel
- 12. srpna George Soros, americký finančník maďarského původu
- 10. října Harold Pinter, anglický dramatik
- Gary Snyder, americký básník (Beat Generation) a enviromentalista
- Baldur Ragnarsson, islandský spisovatel píšící v esperantu
- Edwin de Kock, jihoafrický esperantský spisovatel
- Leonid Ivanovič Abalkin, sovětský ekonom a politik

Úmrtí

Česko
- 21. leden Jaroslav Vlček, český a slovenský literární historik (
- 22. leden 1860)
- 12. března Alois Jirásek, český spisovatel
- 21. června Lev Blatný, český spisvatel a divadelník Svět
- 2. března David Herbert Lawrence, anglický spisovatel (
- 11. září 1885)
- 14. duben Vladimír Vladimirovič Majakovskij, ruský básník a dramatik (
- 19. červenec 1893)
- Hippolyte Sébert, francouzský esperantista, vědec a generál (
- 1839)

Hlava státu

Evropa:
- Československo Tomáš Garrigue Masaryk Afrika:
- Etiopie - Haile Selassie Kategorie:20. století ja:1930年 ko:1930년 simple:1930

Etiopie

Etiopská federativní demokratická republika, dříve známá pod názvem Habeš, se rozkládá ve středu Afrického rohu. Etiopie je známa jako země se svébytnou, osobitou kulturou. Kromě krátkého období italské okupace v letech 1936–1941 nesdílí koloniální zkušenost jiných afrických zemí. Etiopie sousedí na jihu s Keňou, na západě se Súdánem, na severu s Eritreou a Džibutskem a na východě se Somálskem.

Ityop'iya Federalawi Demokrasiyawi Ripeblik
የኢትዮጵያ ፈደራላዊ ዲሞክራሲያዊ ሪፐብሊክ

Somálskem	Somálskem
(Podrobně)

Národní heslo:

image:LocationEthiopia.png

Plocha
- celkem
- % vodní plochy

26. na světě
1127127 km²
0,7 %

Obyvatelstvo
- celkem
- Hustota zalidnění

16. na světě
67673031
60/km²

UTC +3

Whedefit Gesgeshi Woude Henate Ethiopia (Kráčej vpřed, drahá matko Etiopie!)

Internetová doména země

.et

Telefonní předvolba

251

Dějiny

Etiopie je jednou ze zemí s nejstarším lidským osídlením. Na jejím dnešním území se patrně vyvinul člověk rozumný (homo sapiens). Slovem Etiopie (Αιθιοπία) staří Řekové označovali oblast jižně od Egypta. V 1. století n. l. vznikla na území Etiopie Aksúmská říše. V roce 330 byl Atanášem Alexandrijským vysvěcen první etiopský biskup, Frumentius, Řek pocházející ze syrského přístavu Tyr. Země tak přijala křesťanství, jež si uchovala dodnes. Spojení Etiopie s ostatními částmi křesťanského světa bylo až do 16. století velice omezené hlavně kvůli muslimským výbojům. V roce 1520 připlula na pomoc proti této hrozbě do Rudého moře portugalská flotila. Významnou roli sehrál císař (neguš) Menelik II, který se významně zasadil o sjednocení země. Zásadní roli i na mezinárodní scéně sehrál poslední etiopský císař Haile Selassie, který vládnul mezi léty 1930 až 1974 s pětiletou přestávkou během italské okupace. V roce 1974 byl sesazen revolucí, jež vyústila v nastolení vojenského režimu hlásícího se k socialismu. Ten se zhroutil v roce 1991. V letech 1977 až 1978 proběhla etiopsko-somálská válka. Po počátečním úspěchu východního souseda se Etiopii podařilo, díky vojenské pomoci SSSR a Kuby, útočníka vytlačit ze svého území. V roce 1993 se od Etiopie oddělila Eritrea. Společná hranice je dodnes předmětem sporů a ozbrojených střetů.

Politika

Současné politické zřízení upravuje ústava z roku 1994. Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament sestávající z Federálního shromáždění (117 křesel) a Sněmovny lidových zástupců (548 křesel). Lidoví zástupci jsou voleni na šest let ve všeobecných volbách. Poslední volby proběhly 8. října 2001. Sněmovna lidových zástupců volí prezidenta na šestileté funkční období.

Správní rozdělení

Podle ústavy z roku 1994 bylo vytvořena federace sestávající z devíti národnostních spolkových států:
a dvou samostatných měst:
- Addis Abeba
- Dire Dawa Každý spolkový stát se dále dělí na okresy (kebele) a obce (werada).

Zeměpis

Území Etiopie je převážně hornaté, většinu území zaujímá Etiopská vysočina, kterou od severovýchodu k jihu dělí Etiopský příkop. Východ země je rovinatý; tvoří jej Afarská nížina a Somálská tabule. Nejvyšší horou Etiopie je Ras Dashen Terara (4620 m n.m.), nejníže položeným místem je pak Danakilská proláklina (-125 m n.m.). Z jezera Tana na severu země vytéká Modrý Nil.

Hospodářství

Etiopské hospodářství je orientováno převážně na zemědělskou výrobu. Ta zaměstnává 80 % pracující populace. Vývoz kávy představuje ⅔ devizových příjmů země. Kromě toho Etiopie vyváží ještě luštěniny, kůže a olejnatá semena. Zemědělská výroba v nedávné minulosti značně utrpěla v důsledku opakujících se období sucha. Těží se omezené množství vápence a zlata, které se vyváží. Průmysl zaměstnává pouze 8 % pracujících; zaměřuje se hlavně na výrobu potravin, textilu, hutnictví a výrobu cementu. Země patří do skupiny tzv. Vysoce zadlužených chudých zemí. Je to jedna z nejchudších zemí světa. Hospodářský rozvoj brzdí také pozůstatky socialistické vlády. Stát stále vlastní veškerou půdu a pronajímá ji.

Obyvatelstvo

Etiopie má poměrně pestré národnostní i náboženské složení. Mezi nejpočetnější etnika patří Amharové, Tigrejci a Oromové. Další početnější národností skupiny žijící na území Etiopie jsou Sidamové, Šankelové, Somálci, Afarové a Guragové. Přibližně polovina obyvatel se hlásí k Islámu, 35-40 % k Etiopské pravoslavné církvi. Přibližně 12 % obyvatel stále vyznává vyznává původní kmenová náboženství.

Etiopské písmo

Za pracovní a úřední jazyk Etiopie je chápána amharština, která používá speciální písmo bez standardizované transkripce do latinky. U osobních jmen a geografických názvů se proto lze setkat s několika různými tvary či podobami.

Etymologie

Slovo Ethiopie pochází z řeckého aithó (hořím) a ops (obličej). Ve východních a jižních jazycích je psáno bez h.

Slovníky

- heslo Aethiópia. Ottův slovník naučný I, pp. 304 – 310

Podívejte se též na

- Zeměpis
- Afrika Kategorie:Etiopie ja:エチオピア ko:에티오피아 ms:Habsyah th:ประเทศเอธิโอเปีย zh-min-nan:Ityop'iya

Argentina

Argentina (Argentinská republika, República Argentina) leží na jihu Jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku. Na severu hraničí s Bolívií (832 km) a Paraguayí (1880 km), na východě s Brazílií (1224 km) a Uruguayí (579 km) a na západě s Chile (5150 km)
- Administrativní dělení: 23 provincií, 1 federální distrikt
- Velká města: Buenos Aires (3 043 400, 11 mil. s aglomerací), Córdoba (1 208 700), Rosario (1 119 000), Mendoza (773 100), La Plata (643 000)
- Nejníže položené místo: Gran Bajo de San Julián -150 m. n. m.
- Nejvýše položené místo: Aconcagua 6959 m. n. m. ----

Původ jména

Jméno země je odvozeno od latinského argentum — stříbro, protože když se první Evropané, ztroskotanci z nezdařené expedice vedené Juanem Díazem de la Solis setkali s domorodými obyvateli, dostali od nich darem předměty vyrobené ze stříbra.

Historie

Do té doby, než do země pronikli Evropané, žily v severozápadní oblasti And významné kulturní národy, které obývaly sídliště podobná městům. Na jihu přebývala společenství sběračů a lovců. Kolem roku 1480 obsadili rozsáhlé části Inkové. V roce 1516 přistáli u ústí La Platy Španělé. Nejprve patřilo území Argentiny ke španělskému místokrálovství Peru. Od r. 1536 Španělé kolonizovali území a původní obyvatele Arakuány a Patagonce téměř vyhubili. Roku 1776 bylo zřízeno místokrálovství Río de la Plata, které zahrnovalo území Argentiny, Bolívie, Paraguaye a Uruguaye. V roce 1810 byl sesazen místokrál. Roku 1816 byla vyhlášena nezávislost Spojených provincií Río de la Plata, tak vznikl za diktatury Juana Manuela de Rosas' jednotný stát. Roku 1819 se Argentina stala federativním státem. V roce 1880 byla přičleněna Patagonie. Velkou hospdářskou krizí na konci 20. let 20. století skončila doba velkého rozkvětu argentinské ekonomiky. V následujících letech převzali vládu konzervativní vlastníci půdy a vojenské kruhy a v čele státu se střídaly civilní vlády s vojenskými. Za reformního politika platil po dlouhou dobu dvakrát zvolený Juan Domingo Perón, po kterém získala jméno politika perónismu. Po jeho smrti svrhly vojenské kruhy vládu vedenou jeho manželkou Maríou Estelou. Porážka v krátké válce s Velkou Británií o Falklandy v dubnu 1982 uspíšila pád vojenské junty. V říjnu 1983 se po dlouhé době opět konaly svobodné prezidentské volby. Během demokratizačního procesu se dostávaly na světlo mocenské prostředky vojenské vlády: mučení, vraždy, masové popravy a strategie ztrácení lidí, kterým padlo za oběť kolem 7000 Argentinců. Několik hlavních představitelů vojenského režimu bylo v roce 1985 odsouzeno k dlouholetému vězení. V roce 1989 se dostali perónisté opět k moci prezidentem Carlosem Menemem. Ve volbách 26. října 1997 ztratila Menemova Justicialistická strana absolutní většinu, přesto zůstala nejsilnější stranu v parlamentu.

Politika

Argentinská ústava z roku 1853, revidovaná roku 1994, rozděluje moc na výkonnou, zákonodárnou a soudní na národní a regionální úrovni. Prezident a víceprezident jsou voleni přímo na dobu 4 let. Oba mohou být zvoleni pouze na 2 po sobě následující volební období. Prezident jmenuje vládu, je tak zároveň předsedou vlády. Argentinský parlament má dvě komory: Sněmovnu poslanců s 257 členy a senát se 72 členy. Od roku 2001 jsou senátoři voleni přímo, za každou provincii tři. Volební období senátorů trvá 6 let. Jedna třetina senátu je obměňována každých 6 let. Sněmovna poslanců je volena přímo na 4 roky poměrným systémem. Každé dva roky je obměňována polovina sněmovny.

Přírodní podmínky

Argentinu lze rozdělit zhruba do tří částí: úrodné pampy v severní polovině země, roviny Patagonie táhnoucí se od jižní poloviny až k Ohňové zemi (Tierra de Fuego) a horské masivy And na západě na hranicích s Chile. Mezi hlavní řeky patří Paraguay, Bermejo, Colorado, Uruguay a největší řeka Paraná. Klima je na většině území mírné.

Ekonomika

Argentina využívá velkého přírodního bohatství, hodně gramotné populace, hospodářství zaměřeného na vývoz a diverzifikovného průmyslu. Od 70. let si země vytvořila velké dluhy a mezi lety 1989 a 1991 vzrostla inflace někdy až na 200 % za měsíc. V rámci boje s ekonomickou krizí se vláda vydala na cestu liberalizace obchodu, deregulace a privatizace. V roce 1991 zavedla radikální peněžní reformy, které spojily peso s americkým dolarem. Počáteční úspěchy v omezení inflace a nastolení růstu HDP vystřídalo opětné zhoršení situace od roku 1999 kvůli ekonomickým krizím v Mexiku, Asii, Rusku a Brazílii. Vláda zvyšovala daně a snižovala výdaje rozpočtu, aby omezovala deficit. Ekonomická situace se dále zhoršovala v roce 2001. Pokusy vlády o nulový deficit, stabilizaci bankovního systému a nastolení ekonomického růstu se ukázaly nedostačujícími. 21. prosince byl prezident De La Rua zbaven moci po nepokojích střední třídy; sněmovna zvolila Eduarda Duhaldeho jako dočasnou hlavu státu. Duhalde se setkal se zástupci MMF, aby vyjednal další půjčku 20 miliard dolarů, ale ta nestačila. Spojení pesa s dolarem bylo opuštěno v lednu 2002 a v únoru se kurz pesa vzdálil od dolaru. 23. prosince 2001 vyhlásil prozatímní prezident moratorium na dluhy.. 2001

Obyvatelstvo

Z původního obyvatelstva dnes v Argentině žije pouhý zlomek. 90 % Argentinců je evropského původu, především španělského, německého, francouzského a italského. Kromě nich tvoří také významný podíl Japonci a Korejci. Devět desetin obyvatel se hlásí ke křesťanství, které je také státním náboženstvím.

Administrativní rozdělení

23 provincií (provincia, pl. provincias) a 1 federální distrikt (Ciudad Autónoma de Buenos Aires):

	Provincie	Hlavní město	Plocha (km²)	křesťanství
1	Buenos Aires, federální distrikt	Buenos Aires	200
2	Buenos Aires	La Plata	307 804
3	Catamarca	Catamarca	99 818
4	Chaco	Resistencia	99 633
5	Chubut	Rawson	224 686
6	Córdoba	Córdoba	168 766
7	Corrientes	Corrientes	88 199
8	Entre Ríos	Paraná	76 216
9	Formosa	Formosa	72 066
10	Jujuy	San Salvador de J.	53 219
11	La Pampa	Santa Rosa	143 400
12	La Rioja	La Rioja	92 331
13	Mendoza	Mendoza	150 839
14	Misiones	Posadas	29 801
15	Neuquén	Neuquén	94 078
16	Río Negro	Viedma	203 013
17	Salta	Salta	154 775
18	San Juan	San Juan	86 137
19	San Luis	San Luis	76 748
20	Santa Cruz	Río Gallegos	243 943
21	Santa Fe	Santa Fe	133 007
22	Santiago del Estero	Santiago del Estero	135 254
23	Tierra del Fuego	Ushuaia	20 912
24	Tucumán	San Miguel de T.	22 524

Podívejte se též na

- Jižní Amerika
- Zeměpis Kategorie:Argentina fiu-vro:Argentina ja:アルゼンチン ko:아르헨티나 ms:Argentina simple:Argentina th:ประเทศอาร์เจนตินา

Falklandy

Falklandy (Malvíny) leží v Atlantickém oceánu asi 700 km východně od pobřeží Argentiny. Byly objeveny britským mořeplavcem Johnem Davisem roku 1592, ale první kolonie (francouzská) založena až 1764. Poté krátce v španělském držení, až je roku 1820 osídlila Argentina. Roku 1833 ostrovy okupovali Britové. Argentina britskou okupaci nikdy neuznala a po letech jednání (od 1966) ostrovy roku 1982 vojensky obsadila. Po krátké argentinsko-britské válce (léto 1982) vypudila britská vojska Argentince z ostrovů. Vztahy mezi Velkou Británií a Argentinou byly plně normalizovány až roku 1990, aniž by se však Argentina vzdala nároků na Falklandy (resp. Malvíny), jak uvádí nová argentinská ústava z roku 1994. Dependence Falkland Grahamova země, Jižní Orkneje a Jižní Shetlandy byly v roce 1962 vyčleněny a získaly zvláštní statut jako Britské antarktické území, v roce 1985 pak zvláštní statut dostaly Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy. Kategorie:Jižní Amerika Kategorie:Ostrovy a souostroví ja:フォークランド諸島 ko:포클랜드 제도 simple:Falkland Islands zh-min-nan:Falkland Kûn-tó

Malvíny

2004

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 1999 2000 2001 2002 2003 - 2004 - 2005 2006 2007 2008 2009 ----

Události

Leden

- 3. ledna
- Letadlo egyptských aerolinií Flash Airlines se zřítilo do Rudého moře u pobřeží Egypta. Při katastrofě zahynulo všech 148 lidí na palubě.
- 3. ledna
- Sonda NASA MER-A (Spirit) přistála na Marsu.
- 4. ledna
- Michail Saakašvili zvítězil v prezidentských volbách v Gruzii.
- 13. ledna
- Při havárii letadla uzbeckých aerolinií v Taškentu zahynulo 37 lidí.
- 24. ledna
- Sonda NASA MER-B (Opportunity) přistála na Marsu.
- 28. ledna
- V Londýně jsou zveřejněny výsledky šetření lorda Huttona ohledně sebevraždy britského zbrojního experta Davida Kellyho. Zpráva je příznivá pro britskou vládu, která prý nezkreslila údaje výzvědných služeb o zbraních hromadného ničení v Iráku; naopak ostře je zde kritizována BBC.

Únor

- 6. února
- Sebevražedný útočník zabil 41 cestujících v moskevském metru. Odpovědnost za útok je připisována čečenským separatistům.
- 10. února
- Při sebevražedném útoku automobilem naloženým výbušninami na policejní náborové středisko jižně od Bagdádu zahynulo přinejmenším 50 osob.
- 18. února
- Výbuch vlaku přepravujícího benzín, hnojiva a síru v Iránu zabil 320 lidí.

Březen

- 7. března
- Austrálie: Odstartoval úvodní závod nového ročníku formule 1, Grand Prix Austrálie. Vítězem se stal Michael Schumacher na voze Ferrari.
- 11. března
- Při deseti výbuších ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí. Vláda z útoku, ke kterému došlo tři dny před volbami, obvinila baskickou extrémistickou organizaci ETA, skutečnými pachateli však zřejmě byli muslimští fundamentalisté.
- 14. března
- V parlamentních volbách ve Španělsku zvítězila Socialistická strana vedená José Luisem Rodríguezem Zapaterou nad Lidovou stranou dosavadního premiéra José María Aznara. Zapatera prosazoval stažení španělských vojáků z Iráku.
- 21. března
- Malajsie: Druhý závod Formule 1, Grand Prix Malajsie vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 29. března
- Rozšíření NATO o Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Duben

- 3. dubna
- Při výbuchu bomby v madridském bytě zahynul španělský policista a 5 osob podezřelých z účasti na atentátech v Madridu 11. března tohoto roku.
- 4. dubna
- Bahrajn - Třetí závod Formule 1, Grand Prix Bahrajnu, vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 17. dubna
- Při raketovém útoku z izraelské helikoptéry na svůj automobil byl zabit vůdce Hamasu v Pásmu Gazy Abdel Azíz al-Rantísí.

Květen

- 1. května
- Rozšíření Evropské unie o Českou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Červen

- 21. června
- SpaceShipOne jako první soukromá kosmická loď dosáhla hranic vesmíru.
- 28. června
- Američany vedená okupační správa formálně předala suverenitu nad Irákem prozatímní irácké vládě.
- 30. června
- V Iráku začala předběžná slyšení v rámci procesu s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem.

Červenec

- 1. července
- Sonda Cassini-Huygens navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu.
- 4. července
- Mistry Evropy ve fotbale se staly Řekové, kteří porazili v Lisabonu domácí Portugalsko 1:0.
- 25. července
- Na 100 000 odpůrců plánu Ariela Šarona na odchod Izraele z okupovaného Pásma Gazy vytvořilo lidský řetěz 90 kilometrů dlouhý, táhnoucí se z Pásma Gazy až do Jeruzaléma.

Srpen

- 1. srpna
- Při požáru supermarketu v Asunciónu v Paraguayi zahynulo přes 400 lidí.
- 3. srpna
- Při výbuchu v pásmu Gazy zahynuli 3 Palestinci.
- 4. srpna
- Český prezident Václav Klaus jmenoval novou vládu Stanislava Grosse.
- 5. srpna
- Při ofenzívě amerických sil v Iráku proti místním ozbrojencům byly zabity desítky až stovky lidí.
- 6. srpna
- Cena ropy vystoupala na jednadvacetileté maximum cen téměř 45 dolarů za barel.
- 10. srpna
- Při dvou bombových útocích v Istanbulu zahynuli 2 lidé a 7 jich bylo zraněno.
- V Německu pokračuje [http://zpravy.atlas.cz/clanek.aspx?rubrika=241&clanek=724 kontroverse] o novém pravopisu.
- 12. srpna
- Americká armáda a jednotky tzv. dočasné irácké vlády zahájily velkou ofenzívu proti stoupencům šiítského duchovního Muktady Sadra. Trh s ropou reagoval překročením hranice 45 dolarů za barel.
- 13. srpna
- V Aténách začaly letní olympijské hry.
- 16. srpna
- Na následky autonehody zemřel trenér české hokejové reprezentace Ivan Hlinka.
- 24. srpna
- Vláda Stanislava Grosse získala ve 22:00 důvěru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Září

- 1. září
- Rusko čelí vlně teroristických útoků. Výbuch na autobusové zastávce, exploze dvou letadel, útok u stanice metra a stovky zajatých dětí ve škole v Beslanu – to vše za jediný týden vyděsilo ruské obyvatelstvo. Prezident Putin zatím nijak nereagoval.
- 3. září
- Ruské jednotky obsadily školu v Beslanu, ve které teroristé drželi mnoho dětí, jejich rodičů a učitelů; podle oficiálního oznámení „většina“ rukojmích přežila.
- 4. září
- Po upřesněných informací přesáhl počet obětí při obsazení školy 350, z toho 156 dětí.
- 7. září - 12. září
- Česká republika: Mistrovství světa v rádiovém orientačním běhu (Brno)
- 15. září
- Společnost Microsoft uvolnila českou aktualizaci opravného balíčku "Service Pack 2" pro operační systém Windows XP. Balíček má řešit bezpečnostní problémy systému, ale řada komentátorů jeho nasazení nedoporučuje vzhledem k nekompatibilitě s některými aplikacemi pro Windows.
- 16. září
- Na pobřeží USA dorazil hurikán Ivan a už má v USA na svědomí dva lidské životy. Mrtví jsou hlášeni z floridského Panama City. Hurikán Ivan má nyní rychlost 217 kilometrů v hodině a k USA se blíží z karibské oblasti, kde v minulých dnech zabil na 70 lidí.
- 17. září
- Radikální vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev se na internetu přiznal k odpovědnosti za poslední teroristické útoky v Rusku – ve škole v Beslanu, pumové útoky na dvě dopravní letadla v srpnu a na moskevské metro.
- 22. září
- Česká vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 83,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu činí 908,4 miliardy korun, příjmy 824,8 miliardy. Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený takzvaným konvergenčním programem. K jeho plnění se Česká republika zavázala u Evropské unie
- 25. září
- V lázeňském městečku Honfleur na severním pobřeží Francie zemřela ve věku 69 let spisovatelka Françoise Saganová. Svůj první a nejslavnější román Bonjour Tristesse (Dobrý den, smutku) publikovala v roce 1954 v osmnácti letech. Za svůj život napsala více než čtyřicet dalších knih.
- 26. září
- Hurikán Jeanne dorazil k pobřeží Floridy, když předtím způsobil tragické ztráty na životech (možná až 1 500 obětí) na Haiti.