Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
24. Prosinec

24. prosinec

24. prosinec je 358. den roku podle gregoriánského kalendáře (359. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 7 dní. Svátek slaví Adam a Eva. Štědrý den

Události

Česko
- Svět
- 1917 zestátnění všech podniků v SSSR
- 1951 Libye vyhlásila nezávislost na Itálii
- 1968 Členové posádky Apolla 8, Frank Borman, James Lovell a William Anders, se stali prvními lidmi, kteří na vlastní oči viděli odvrácenou stranu Měsíce
- 1979 Sovětský svaz zahájil válku v Afgánistánu
- 1995 Askar Akajev znovu zvolen prezidentem Kyrgyzstánu

Narození

Česko
- 1920 Jiří Hanzelka, český cestovatel († 15. února 2003) Svět
- asi 1491 Ignác z Loyoly, spoluzakladatel jezuitů († 31. července 1556)
- 1798 Adam Mickiewicz, polský spisovatel († 26. listopad 1855)

Úmrtí

Česko
- 1936 Jan Herben, český spisovatel a novinář (
- 7. květen 1857) Svět
- 1524 Vasco da Gama, portugalský mořeplavec (
- mezi 1460 a 1469)
- 1979 Rudi Dutschke, osobností studentského hnutí v Německu (
- 7. března 1940)
- 1982 Louis Aragon, francouzský spisovatel (
- 3. říjen 1897)
- 1994 John James Osborne, anglický dramatik (
- 12. prosince 1929)

Svátky

Česko
- Štědrý den
- Adam a Eva Svět
- Štědrý den

Viz také:


- 23. prosinec 25. prosinec - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Prosinec ja:12月24日 ko:12월 24일 ms:24 Disember simple:December 24 th:24 ธันวาคม

SSSR

Sovětský svaz (celým názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkráceně SSSR, rus. (СССР), byl komunistický svazový stát ve východní Evropě a severní části Asie existující v rozmezí let 1922 až 1991. Sovětský svaz byl formálně federací Sovětských socialistických republik (SSR). První z nich byly založeny krátce po roce 1917. Formálně byly autonomní, ale ovládány centrální komunistickou stranou (KSSS). Co se týče způsobu vlády, jednalo se po celou dobu jeho existence o totalitní stát. V Leninově a Stalinově éře zmizely miliony lidí na Sibiři v sovětské verzi koncentračních táborů - gulazích. Tato skutečnost byla před světem a vlastními občany úspěšně zakrývána propagandou a tajnou policií. V roce 1922 byly čtyři republiky sloučeny do Sovětského svazu – Ruská SFSR, Ukrajinská SSR, Běloruská SSR a Zakavkazská SSR. V letech 1922 a 1940 SSSR vzrostl počet republik na 16 – některé z nich byla Sovětským svazem dobytá nebo okupovaná území, některé vznikly rozdělením stávajících republik. Sovětské republiky mimo území SSSR po I. světové válce :
- Maďarská republika rad od 21. března do začátku srpna 1919 :
- Bavorská republika rad od dubna do května 1919 :
- Slovenská republika rad na jižním a východním Slovensku od 16. června do 7. července 1919. :
- Lucemburská republika rad po dobu tří dnů, také v roce 1919. Expanse SSSR a změny před II. světovou válkou, během ní a po ní :
- 1939 - část Polska, známá jako Kresy, Východní Polsko, nebo Západní Bělorusko, okupována a připojena k Běloruské SSR, podle dohody s Hitlerem (Molotovův-Ribbentropův pakt, Hitlerův-Stalinův pakt, Nacisticko-Sovětský pakt) :
- 1940 - z autonomní oblasti založena Karelofinská SSR jako část příprav k okupaci Finska (viz též finsko-ruská Zimní válka) :
- 1940 - okupovány a připojeny baltské země – Estonsko, Litevsko, Lotyšsko – a přejmenovány na Estonská SSR, Litevská SSR, Lotyšská SSR :
- 1940 - okupováno Moldavsko, část tehdy rumunského území, a připojeno k autonomní oblasti Ukrajinské SSR, pojmenováno Moldavská SSR :
- 1944 - represe kavkazských a krymských obyvatel, deportace :
- 1945 - část Východního Pruska, část Německa, okupována a připojena k Ruské SFSR, jako Kaliningradská oblast, dnes exkláva Ruska :
- 1945 - Volyňské Vojvodství poválečného Polska, okupována a připojeno k Ukrajinské SSR jako Volyňský region :
- 1945 - Kurilské ostrovy a jižní část Sachalinu připojeny k Ruské SFSR :
- 1945 - Podkarpatsko odstoupeno Československem a připojeno k Ukrajinské SSR Po válce :
- 1954 - Krym přesunut od Ruské SFSR k Ukrajinské SSR :
- 1956 - Karelofinská SSR se zase stala autonomní oblastí Ruské SFSR

Sovětské hospodářství

Sovětský kosmický program

Na konci 50. let SSSR s pomocí inženýrů a technologií dovezených z poraženého Německa, zkonstruovali Rusové první umělou družici - Sputnik 1 a předběhli tak USA. Poté následovaly další úspěšné satelity, a byli vysláni i pokusní psi. 12. dubna 1961 se po mnoha pokusech, častokrát neúspěšných vyslán kosmonaut Jurij Gagarin. Ten několikrát obletěl zemi a úspěšně přistál v kazašské stepi. V té době se v ruských projekčních kancelářích rýsovaly první plány raketoplánů a orbitálnich stanic, tomu však nakonec zamezily osobní spory mezi projektanty a vedením. Prvním velkým fiaskem pro SSSR bylo přistání američanů na Měsíci, kdy rusové nebyli schopni v dostatečné době odpovědět američanům stejným projektem. V 70. letech se začaly rýsovat konkrétnější návrhy konstrukce raketoplánu, avšak nedostatky, hlavně v elektronickém průmyslu (rychlé přehřívání elektroniky) odsunuly program až ke konci 80. let. První raketoplán, Buran letěl v roce 1988 a to bez lidské posádky. Další raketoplán, Ptička, skončil rozestavěný protože v roce 1991 byl projekt raketoplánů zrušen. Pro jejich vypuštění do vesmíru existuje dnes nevyužívaná supersilná raketa Eněrgija, která je nejsilnější na světě. Na konci 80. let se podařil Sovětskému Svazu ještě jeden kousek - vyslat orbitální stanici Mir. Byla vystavěna na konstrukci vojenské stanice Almaz, a její úkoly byly čistě civilní a výzkumné. V 90. letech byla jedinou orbitální stanicí v provozu (Provoz amerického Skylabu byl ukončen z důvodu nedostatku financí), byly na něj dodány další moduly, i americké. Technický stav stanice se však , hlavně po požáru, rychle zhoršoval, takže bylo rozhodnuto v roce 2001, že bude stanice navedena do atmosféry, kde shoří.

Správní rozdělení

SSSR od roku 1956 zahrnoval 15 sovětských socialistických republik (SSR), základní správní jednotkou byl rajón (tj. okres), některé svazové republiky dále měly: :
- oblasti :
- kraje :
- národnostní okruhy (NO) :
- autonomní oblasti (AO) :
- autonomní republiky (ASSR)

Seznam svazových republik (k roku 1967):


- Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR) (dnešní Rusko)
  - hl. město: Moskva
  - další dělení: 16 ASSR, 5 AO, 10 NO, kraje, oblasti
- Ukrajinská sovětská socialistická republika (USSR) (dnešní Ukrajina)
  - hl. město: Kyjev
  - další dělení: oblasti
- Běloruská SSR (dnešní Bělorusko)
  - hl. město: Minsk
  - další dělení: oblasti
- Uzbecká SSR (dnešní Uzbekistán)
  - hl. město: Taškent
  - další dělení: 1 ASSR, oblasti
- Kazašská SSR (dnešní Kazachstán)
  - hl. město: Alma-Ata
  - další dělení: oblasti
- Gruzínská SSR (dnešní Gruzie)
  - hl. město Tbilisi
  - další dělení: 2 ASSR, autonomní oblasti
- Ázerbájdžánská SSR (dnešní Ázerbájdžán)
  - hl. město: Baku
  - další dělení: 1 ASSR, autonomní oblasti
- Litevská SSR (dnešní Litva)
  - hl. město: Vilnius
- Moldavská SSR (dnešní Moldavsko )
  - hl. město: Kišiněv
- Lotyšská SSR (dnešní Lotyšsko)
  - hl. město Riga
- Kyrgyzská SSR (dnešní Kyrgyzstán)
  - hl. město: Frunze
  - další dělení: 1 oblast
- Tádžická SSR (dnešní Tádžikistán)
  - hl. město: Dušanbe
  - další dělení: 1 autonomní oblast
- Arménská SSR (dnešní Arménie)
  - hl. město: Jerevan
- Turkmenská SSR (dnešní Turkmenistán)
  - hl. město: Ašchabad
- Estonská SSR (dnešní Estonsko)
  - hl. měto Tallin

Podívejte se též na


- Seznam představitelů Sovětského svazu
- Dějiny Ruska

Doporučená literatura


- Crozier, B. (2004) Vzestup a pád Sovětské říše. Kategorie:Sovětský svaz Kategorie:Zaniklé státy Evropy ja:ソビエト連邦 ko:소비에트 연방 simple:Soviet Union th:สหภาพโซเวียต

Libye

Libye je arabský stát v severní Africe u Středozemního moře.

Administrativní rozdělení

Po získání nezávislosti v roce 1951 byla Libye federací tří území: Tripolsko na severozápadě, Kyrenaika na východě a Fazzān na jihu. Federativní uspořádání bylo zrušeno v roce 1963. Na starších mapách je možné najít správní členění na 9 oblastí o průměrné rozloze 195 504 km² (více než např. Řecko). Na webu se lze v současné době nejčastěji setkat s dělením na 25 baladiyat (jednotné číslo baladiyah (بلدية); překládá se obvykle jako obec, i když průměrné rozloze 70 382 km² (jen o trochu méně než Česko) by slušel alespoň výraz okres). Podle různých nepotvrzených zpráv mohlo být toto členění nahrazeno členěním na 1500 menších obcí (communes; článek v tisku, 1992) nebo naopak na 13 krajů (CIA World Factbook, 2001). Ve skutečnosti nové členění zahrnuje 34 obcí zvaných sha'bīyah (شعبية) a zavedeno bylo zřejmě v roce 2002 (newsletter standardu ISO 3166-2 z 5.9.2003, kde se změna projevuje, se odvolává na zprávu francouzského velvyslanectví v Libyi z předcházejícího roku). Upozornění: V následující tabulce není zaručeno, že větší území se přesně skládají z menších a sdílejí vnější hranice. Řazení baladijí spíše orientačně naznačuje, ve které části Libye která obec leží.
KrajOkres 1975Baladiyah 1990Sha'bīyah 2002ISO 3166-2
Tripolsko Zāwiyah (Ţarābulus al-Gharb)ŢarābulusŢarābulusطرابلسLY-TB
Tājūrā‘ wa-al-Nawāhhī al-Arba‘
(Tājūrā‘)		تاجوراء والنواحي الأربع
(تاجوراء)		LY-TN
Al-‘AzīziyahAl-Jifārah
(Al-‘Azīziyah)		الجفارة
(العزيزية)		LY-JI
Al-ZāwiyahAl-ZāwiyahالزاويةLY-ZA
Şabrātah wa-Şurmānصبراتة وصرمان
(صبراتة)		LY-SS
Al-Nuqāţ al-KhamsAl-Nuqāţ al-Khamsالنقاط الخمس
(زوارة)		LY-NQ
GharyānGharyānGharyānغريانLY-GR
MizdahمزدةLY-MZ
YafranYafran wa-Jādū
(Yafran)		يفرن وجادو
(يفرن)		LY-YJ
NālūtنالوتLY-NL
GhadāmisGhadāmisغدامسLY-GD
Al-KhumsAl-KhumsAl-Marqab
(Al-Khums)		المرقب
(الخمس)		LY-MB
TarhūnahTarhūnah wa-Masallātah
(Tarhūnah)		ترهونة ومسلّاتة
(ترهونة)		LY-TM
SawfajjinBanī Walīdبني وليدLY-BW
MişrātahMişrātahMişrātahمصراتةLY-MI
Zzlitān
SurtSurtسرتLY-SR
SabhāSabhāSabhāسبهاLY-SB
Al-JufrahAl-Jufrahالجفرة
(هون)		LY-JU
Al-Shāţi‘Wādī al-Shāţi‘
(Birāk)		وادي الشاطئ
(براك)		LY-SH
Fazzān AwbārīAwbārīWādī al-Hhayāt
(Awbārī)		وادي الحياة
(أوباري)		LY-WD
GhātغاتLY-GT
MurzuqMurzuqمرزقLY-MQ
Al-QaţrūnالقطرونLY-QT
Kyrenaika (Barka) BanghāzīBanghāzīBanghāzīبنغازيLY-BA
Al-Hhizām al-Akhddar
(Al-Abyār)		الحزام الأخضر
(الأبيار)		LY-HZ
AjdābiyāAjdābiyāأجدابياLY-AJ
Al-KufrahAl-Wāhhāt
(Jālū)		الواحات
(جالو)		LY-WA
Al-Kufrah
(Al-Jawf)		الكفرة
(الجوف)		LY-KF
Al-Bayddā‘ (Zāwiyat al-Bayddā‘)Al-Jabal al-AkhddarAl-Jabal al-Akhddar
(Al-Bayddā‘)		الجبل الأخضر
(البيضاء)		LY-JA
Al-FātīhhAl-MarjالمرجLY-MJ
DarnahDarnahDarnahدرنةLY-DR
Al-QubbahالقبّةLY-QB
ŢubruqAl-Buţnān
(Ţubruq)		البطنان
(طبرق)		LY-BU
JaghbūbجغبوبLY-JB
K dispozici je pouze starší mapa 25 okresů.
#Ajdābiyā #Al-‘Azīziyah #Al-Fātīhh #Al-Jabal al-Akhddar #Al-Jufrah #Al-Khums #Al-Kufrah #Al-Nuqāţ al-Khams #Al-Shāţi‘ #Awbārī #Al-Zāwiyah #Banghāzī #Darnah
  1. Ghadāmis
  2. Gharyān
  3. Mişrātah
  4. Murzuq
  5. Sabhā
  6. Sawfajjin
  7. Surt
  8. Ţarābulus
  9. Tarhūnah
  10. Ţubruq
  11. Yafran
  12. Zzlitān
Image:LibyaNumbered.png

Externí odkazy


- [http://www.citypopulation.de/Libya.html City Population Libya]
- [http://www.library.uu.nl/wesp/populstat/Africa/libyap.htm PopulStat] Kategorie:Libye ja:リビア ko:리비아 ms:Libya th:ประเทศลิเบีย zh-min-nan:Libya

1968

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1963 1964 1965 1966 1967 - 1968 - 1969 1970 1971 1972 1973 ----

Události

Československo
- Obnovena česká skautská organizace Junák, zakázaná komunisty po r. 1948.
- 5. duben vznikl Klub angažovaných nestraníků
- 21. srpna - Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska v Československu v noci z 20. na 21. 8. 1968, který zastavil reformní proces Pražského jara.
- 7. září byl zakázán Klub angažovaných nestraníků
- dostavění přehrady Nechranice
- prezidentem byl zvolen Ludvík Svoboda
- Jiří Raška získal první zlatou medaili pro Československo na ZOH
- Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968 Svět
- 1. leden - Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 8. září - v Polsku se upálil Ryszard Siwiec na protest proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy.
- 13. září 1968 Albánie vypověděla Varšavskou smlouvu
- opustili Angličané Mauricius

Vědy a umění


- založení skupiny Genesis (Velká Británie)

Nobelova cena


- Fyzik - Luis W. Alvarez
- Chemie - Lars Onsager
- Lékařství - Robert W. Holley, Har Gobind Khorana a Marshall W. Nirenberg
- Literatura - Yasunari Kawabata
- Nobelova cena za mír - Mír

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 26. květen Vlasta Hilská, česká překladatelka (
- 22. červen 1909)
- 28. listopad Jarmila Fastrová, česká překladatelka (
- 1. červen 1899) Svět
- 27. březen Jurij Gagarin, sovětský kosmonaut (
- 9. březen 1934)
- 12. září Ryszard Siwiec, polský právník (
- 1911)
- 23. září Pater Pio, italský kněz (
- 25. květen 1887)
- 2.října Marcel Duchamp, francouzský malíř (
- 28.červenec 1887)
- 26. listopad Arnold Zweig, německý spisovatel (
- 10. listopad 1887)
- 20. prosinec John Steinbeck, americký spisovatel (
- 27. únor 1902)

Hlavy státu


- Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1968年 ko:1968년 simple:1968

Měsíc (Země)

Měsíc je jediným známým přirozeným satelitem Země. Nemá jiné formální jméno než „Měsíc,“ i když je občas zván Luna (starý slovanský a zároveň latinský výraz pro „měsíc“), aby byl odlišen od běžných „měsíců.“ Jeho symbolem je srpek (Unicode: ☾). Kromě slova lunární se k odkazu na Měsíc používá též kmene selene nebo seleno (podle řecké bohyně měsíce Seléné) (selenocentrický, Selenité, atd.). Střední vzdálenost z Měsíce od Země je 384 403 kilometrů. Měsíční rovníkový průměr dosahuje hodnoty 3 476 kilometrů. Roku 1969 přistáli Neil Armstrong a Edwin Aldrin jako první lidé na Měsíci.

Dvě strany

Edwin Aldrin Edwin Aldrin Edwin Aldrin Edwin Aldrin Měsíc je v synchronní rotaci se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („přivrácená strana“) je stále obrácená k Zemi. Druhou, „odvrácenou stranu,“ z větší části nelze ze Země vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku, které mohou být příležitostně spatřeny díky libraci. Většina odvrácené strany byla až do éry kosmických sond zcela neznámá. Tato synchronní rotace je výsledkem slapových sil, které zpomalovaly rotaci Měsíce v jeho rané historii, až došlo k rezonanci oběhu a rotace (vázané rotaci). Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí. Odlišujícím rysem odvrácené strany je téměř úplná absence tmavých skvrn (oblastí s nízkým albedem), tzv. moří.

Oběh

Měsíc vykoná kompletní oběh asi jednou za kalendářní měsíc. Každou hodinu se Měsíc posune vzhledem ke hvězdám o vzdálenost zhruba rovnou jeho úhlovému průměru, přibližně o 0,5°. Měsíc se liší od většiny satelitů jiných planet tím, že je jeho orbita blízká rovině ekliptiky a nikoliv rovině zemského rovníku. Některé způsoby nazírání na oběh jsou podrobněji probrány v následující tabulce, ale dva nejběžnější jsou: siderický měsíc, což je doba úplného oběhu vzhledem ke hvězdám, trvající asi 27,3 dnů a synodický měsíc, což je doba, kterou zabere dosažení téže fáze, dlouhá přibližně 29,5 dne. Rozdíl mezi nimi je způsoben tím, že v průběhu oběhu urazí Země i Měsíc určitou vzdálenost na orbitě kolem Slunce. Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou mořského přílivu. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země. Synchronnost rotace je přesná pouze v průměru, protože měsíční orbita má jistou výstřednost. Když je Měsíc v perigeu (přízemí), jeho rotace je pomalejší než pohyb po oběžné dráze, což nám umožňuje vidět asi osm stupňů délky z jeho východní (pravé) strany navíc. Na druhou stranu, když se Měsíc dostane do apogea (odzemí), jeho rotace je rychlejší než pohyb po oběžné dráze, což odkrývá dalších osm stupňů délky z jeho západní (levé) strany. To se nazývá optickou librací v délce. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční gravitací se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli setrvačnosti vody a tření, jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do zálivů a ústí řek a zase se z nich vrací. Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu vzdaluje od Země rychlostí asi 38 mm za rok. Protože je měsíční orbita nakloněna k zemskému rovníku, Měsíc se zdá oscilovat nahoru a dolů (podobně jako lidská hlava, když pokyvuje na souhlas) při svém pohybu v ekliptikální šířce (deklinaci). Tento jev se nazývá optická librace v šířce a odkrývá pozorovateli z polárních oblastí Měsíce asi sedm stupňů šířky. Na konec, protože je Měsíc vzdálen jen asi 60 zemských poloměrů, pozorovatel na rovníku vidí Měsíc v průběhu noci ze dvou bodů vzdálených od sebe jeden zemský průměr. Tato vlastnost se nazývá optická librace paralaktická a odkrývá asi jeden stupeň měsíční délky. Země a Měsíc obíhají okolo jejich barycentra nebo obecněji těžiště, které leží asi 4700 km od zemského středu (asi 3/4 cesty k povrchu). Protože se barycentrum nachází pod povrchem Země, zemský pohyb se dá obecně popsat jako „kolébání“. Podíváme-li se ze zemského severního pólu, Země a Měsíc rotují proti směru hodinových ručiček okolo jejich os; Měsíc obíhá Zemi proti směru hodinových ručiček a Země obíhá Slunce také proti směru hodinových ručiček. Může vypadat podivně, že sklon lunární orbity a vychýlení měsíční osy rotace jsou v přehledu vypsány jako významně se měnící. Zde je třeba poznamenat, že sklon orbity je měřen vzhledem k primární rovníkové rovině (v tomto případě zemské) a vychýlení osy rotace vzhledem k normále vůči rovině orbity satelitu (měsíční). Pro většinu satelitů planet, nikoliv však pro Měsíc, tyto konvence odrážejí fyzikální realitu a jejich hodnoty jsou proto stabilní. Země a Měsíc formují prakticky „dvojplanetu“: jsou těsněji spjati se Sluncem než jeden s druhým. Rovina měsíční orbity zachovává sklon 5,145 396° vzhledem k ekliptice (orbitální rovině Země) a měsíční osa rotace má stálou výchylku 1,5424° vzhledem k normále na stejnou rovinu. Rovina měsíční orbity vykonává rychlou precesi (tj. její průnik s ekliptikou rotuje ve směru hodinových ručiček) během 6793,5 dnů (18,5996 let), kvůli gravitačnímu vlivu zemské rovníkové deformace. V průběhu této periody se proto zdá, že sklon roviny měsíční orbity kolísá mezi 23,45° + 5,15° = 28,60° a 23,45° - 5,15° = 18,30°. Současně se jeví, že výchylka osy měsíční rotace vzhledem k normále na rovinu oběžné dráhy měsíce kolísá mezi 5,15° + 1,54° = 6.69° a 5,15° - 1,54° = 3,60°. Za povšimnutí stojí, že výchylka zemské osy také reaguje na tento proces a sama kolísá o 0,002 56° na každou stranu kolem své průměrné hodnoty; tento jev se nazývá nutace. Body, ve kterých Měsíc protíná ekliptiku se nazývají „lunární uzly“: severní (neboli vzestupný) uzel je tam, kde Měsíc měsíc přechází k severu ekliptiky; jižní (neboli sestupný) je tam, kde přechází k jihu. Zatmění Slunce nastává, pokud se uzel střetne s Měsícem v novu; zatmění Měsíce, pokud se uzel střetne s Měsícem v úplňku.

Původ

Sklon měsíční dráhy činí dost nepravděpodobnou možnost, že by se Měsíc vytvořil spolu se Zemí nebo že by byl zachycen později. Jeho původ je předmětem mnoha vědeckých debat. Jedna z dřívějších spekulací – teorie odtržení předpokládala, že se Měsíc odtrhl ze zemské kůry vlivem odstředivé síly, zanechávaje za sebou dnešní oceánské dno jako jizvu. Tento koncept by však vyžadoval příliš rychlou počáteční rotaci Země. Někteří si mysleli, že se Měsíc zformoval jinde a byl zachycen na nynější oběžnou dráhu (teorie zachycení). Jiní dávali přednost teorii společné akreace, podle níž vznikly Země a Měsíc zhruba ve stejné době z akreačního disku. Tato teorie neumí vysvětlit nedostatek železa na Měsíci. Další navrhli, že se Měsíc mohl zformovat z úlomků zachycených na oběžnou dráhu po kolizi asteroidů nebo planetesimál. V současné době je přijímána Teorie velkého impaktu, podle níž Měsíc pochází z vyvrženého materiálu po kolizi formující se žhnoucí Země s planetesimálou velikosti Marsu (pracovně zvanou Theia). Určená geologická období Měsíce jsou definována na základě datování různých významných impaktů v měsíční historii. Slapové sily deformovaly dříve žhavý Měsíc do tvaru elipsoidu s jeho hlavní osou nasměrovanou k Zemi.

Fyzikální charakteristiky

Složení

Před více než 4,5 miliardami let pokrýval povrch Měsíce tekutý oceán magmatu. Vědci se domnívají, že jeden typ lunárních kamenů, KREEP (K – draslík, REE – rare earth elements – na Zemi vzácné prvky, P – fosfor) reprezentuje po chemické stránce zbytek tohoto magmatického oceánu. KREEP je vlastně směsice toho, co vědci nazývají „nekompatibilní prvky“: ty, které se nemohly zapojit do krystalické struktury, zůstaly mimo ni a vyplavaly na povrch magmatu. Pro výzkumníky je KREEP vhodným svědkem schopným podat zprávu o vulkanické historii měsíční kůry a zaznamenat frekvenci dopadů komet a jiných nebeských těles. Měsíční kůra je složena z množství různých prvků, včetně uranu, thoria, draslíku, kyslíku, křemíku, hořčíku, železa, titanu, vápníku, hliníku a vodíku. Při bombardování kosmickým zářením vyzařuje každý prvek zpět do vesmíru vlastní radiaci jako gama paprsky. Některé prvky jako uran, thorium a draslík jsou radioaktivní a produkují gama paprsky samy o sobě. Gama paprsky jsou však, nezávisle na tom, co je způsobuje, pro každý prvek navzájem různé — všechny produkují jedinečné spektrální čáry, detekovatelné spektrometrem. Kompletní globální zmapování Měsíce podle míry výskytu těchto prvků dosud nebylo provedeno. Některé kosmické lodě jej však uskutečnily na části Měsíce; sonda Galileo se touto činností zabývala během svého průletu kolem Měsíce v roce 1992. [http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA00131] Věří se, že celkové složení Měsíce je podobné jako zemské až na nedostatek těkavých prvků a železa.

Geografie povrchu

1992] Měsíc je pokryt desítkami tisíc kráterů o průměru větším než 1 kilometr. Většina je stará stovky miliónů nebo miliardy let; nepřítomnost atmosféry, počasí a nových geologických procesů zajišťuje, že většina z nich zůstane prakticky navždy zachována. Největší kráter na Měsíci a vskutku největší známý kráter ve sluneční soustavě tvoří pánev South Pole-Aitken. Tento kráter se nachází na odvrácené straně poblíž jižního pólu, má 2 240 km v průměru a hloubku 13 km. Tmavé a relativně jednotvárné měsíční pláně se nazývají moře (latinsky mare, v množném čísle maria), protože staří astronomové věřili, že jde o moře naplněná vodou. Ve skutečnosti se jedná o rozlehlé prastaré čedičové proudy lávy, které vyplnily pánve velkých impaktních kráterů. Světlejší vrchoviny se označují jako pevniny (latinsky terra, v množném čísle terrae). Moře se nacházejí téměř výhradně na přivrácené straně Měsíce, na odvrácené je pouze několik rozptýlených fleků. Vědci se domnívají, že asymetrie v měsíční kůře je způsobena synchronizací mezi měsíční rotací a oběhem kolem Země. Tato synchronizace vystavuje odvrácenou stranu Měsíce častějším dopadům asteroidů a meteoridů než přivrácenou stranu, u níž nebyla moře překryta krátery tak rychle. Nejsvrchnější část měsíční kůry tvoří nesoudržná kamenná vrstva rozdrcených hornin a prachu zvaná regolit. Kůra i regolit nejsou po celém Měsíci rozloženy stejnoměrně. Mocnost kůry kolísá od 60 km na přivrácené straně do 100 km na odvrácené straně. Tloušťka regolitu se pohybuje od 3 do 5 m v mořích a od 10 do 20 m ve vrchovinách. V roce 2004 zjistil tým vedený Dr. Benem Busseym z Univerzity Johna Hopkinse na základě snímků získaných sondou Clementine, že čtyři hornaté oblasti lemující 73 km široký kráter Peary na měsíčním severním pólu se zdají být osvětleny po celý měsíční den. Tyto nejmenované „hory věčného světla“ mohou existovat díky extrémně malé výchylce měsíční osy, která na druhé straně umožňuje také existenci věčného stínu na dnech mnoha polárních kráterů. Na méně hornatém jižním pólu oblasti věčného světla nenajdeme, i když okraj kráteru Shackleton je osvětlen po 80% měsíčniho dne. Obrázky z Clementine byly získány, když severní měsíční polokoule zažívala letní období a není známo, zda se tyto čtyři hory v zimním období přece jen neskryjí do stínu.

Přítomnost vody

V průběhu času je Měsíc vytrvale bombardován kometami a meteoroidy. Mnoho z těchto objektů je bohatých na vodu. Sluneční energie ji následně disociuje (rozštěpí) na její základní prvky vodík a kyslík, které okamžitě unikají do vesmíru. Navzdory tomu existuje hypotéza, že na Měsíci mohou zůstávat významné zbytky vody buďto na povrchu nebo uvězněny v kůře. Výsledky mise Clementine naznačují, že malé zmrzlé kapsy ledu (zbytky po dopadu na vodu bohatých komet) mohou být nerozmraženy uchovány uvnitř měsíční kůry. Přestože se o kapsách uvažuje jako o malých, celkové předpokládané množství vody je dost významné — 1 km3. Jiné vodní molekuly mohly poletovat při povrchu a být zachyceny uvnitř kráterů na měsíčních pólech. Díky velmi mírné výchylce měsíční osy, jen 1,5°, do některých z těchto hlubokých kráterů nikdy nezasvitne světlo Slunce — je v nich trvalý stín. Clementine zmapovala ([http://www.lpi.usra.edu/research/clemen/clemen.html]) krátery na měsíčním jižním pólu ([http://www.lpi.usra.edu/research/clemen/2polar.gif]), které jsou zastíněny tímto způsobem. Je-li na Měsíci vůbec voda, pak by podle vědců měla být právě v těchto kráterech. Pokud tam je, led by mohl být těžen a rozštěpen na vodík a kyslík elektrárnami založenými na solárních panelech nebo nukleárním reaktorem. Přítomnost použitelného množství vody na Měsíci je důležitým faktorem pro osídlení Měsíce, neboť nákladnost přepravy vody (nebo vodíku a kyslíku) ze Země by podobný projekt prakticky znemožnila. Kameny z měsíčního rovníku sesbírané astronauty z Apolla neobsahovaly žádné stopy vody. Sonda Lunar Prospector ani dřívější mapování Měsíce, organizované například Smithsonovým ústavem, nepřinesly žádný přímý důkaz měsíční vody, ledu nebo vodních par. Pozorování sondy Lunar Prospector však přesto naznačují přítomnost vodíku v oblastech stálého stínu, který by se mohl nacházet ve formě vodního ledu.

Magnetické pole

Oproti Zemi má Měsíc velmi slabé magnetické pole. Zatímco část měsíčního magnetismu je považována za jeho vlastní (jako pásmo měsíční kůry zvané Rima Sirsalis), je možné, že kolize s jinými nebeskými tělesy jeho magnetické vlastnosti posílila. To, zda těleso sluneční soustavy bez atmosféry jako Měsíc může získat magnetismus díky dopadům komet a asteroidů, je vskutku dlouhotrvající vědeckou otázkou. Magnetická měření mohou poskytnout také informace o velikosti a elektrické vodivosti měsíčního jádra — tyto výsledky by vědcům pomohly lépe porozumět původu Měsíce. Například, pokud by se ukázalo, že jádro obsahuje více magnetických prvků (jako je železo) než Země, ubralo by to teorii velkého impaktu na věrohodnosti (i když jsou zde alternativní vysvětlení, podle kterých by měsíční kůra měla také obsahovat méně železa).

Atmosféra

Měsíc má relativně nevýznamnou a řídkou atmosféru. Jedním ze zdrojů této atmosféry je odplynování — uvolňování plynů, například radonu, který pochází hluboko z měsíčního nitra. Dalším důležitým zdrojem plynů je sluneční vítr, který je rychle zachycován měsíční gravitací.

Zatmění

Ač jde vskutku jen o shodu okolností, úhlové průměry Měsíce a Slunce viděné ze Země jsou v rámci svých změn schopny se navzájem překrývat, takže je možné jak úplné tak i prstencové zatmění Slunce. Při úplném zatmění Měsíc kompletně zakrývá sluneční disk a sluneční koróna je vidět pouhým okem. Protože se vzdálenost mezi Měsícem a Zemí během času velmi pomalu zvětšuje, úhlový průměr Měsíce se zmenšuje. To znamená, že před několika milióny let při slunečním zatmění Měsíc Slunce vždycky úplně zakryl a nemohlo nastat žádné prstencové zatmění. Na druhou stranu, za několik miliónů už nebude Měsíc schopen Slunce úplně zakrýt a žádná úplná zatmění už nebudou nastávat. Zatmění nastávají jen když jsou Slunce, Země a Měsíc v jedné přímce. Sluneční zatmění mohou nastat jen pokud je Měsíc v novu; zatmění Měsíce jen je-li v úplňku. Podívejte se také na Zatmění Slunce a Zatmění Měsíce.

Pozorování Měsíce

Zatmění Měsíce Měsíc (a také Slunce) se zdají být většími, když se přiblíží k horizontu. Je to čistě psychologický efekt (podívejte se na Měsíční iluze). Úhlový průměr Měsíce ze Země je asi půl stupně. Různé světleji a tmavěji zabarvené oblasti (především moře) tvoří vzor viděný různými kulturami jako Muž na Měsíci, králík a bizon i jinak. Krátery a horské hřbety také patří mezi nápadné měsíční rysy. Během nejjasnějšícho úplňku může mít Měsíc magnitudu asi −12,6. Pro srovnání, Slunce má magnitudu −26,8. Měsíc je nejjasnější v noci, ale občas je možné ho vidět i ve dne. Pro libovolné místo na Zemi kolísá největší výška Měsíce ve dne ve stejných mezích jako největší výška Slunce a závisí na ročním období a měsíční fázi. Například v zimě putuje Měsíc nejvýše, pokud je v úplňku a v úplňku putuje nejvýše právě v zimě. Podívejte se také na: Měsíční fáze.

Průzkum Měsíce

Měsíční fáze se připravuje na sestup k povrchu Měsíce]] Měsíční fáze stojí vedle balvanu na Taurus-Littrow během třetí EVA]] První člověkem vyrobený předmět, který dosáhl Měsíce, byla automatická sovětská sonda Luna 2, která na něj dopadla 4. září 1959 ve 21:02:24 Z. Odvrácená strana byla poprvé vyfotografována 7. října 1959 sovětskou sondou Luna 3. Luna 9 byla první sondou, která měkce přistála na Měsíci a 3. února 1966 přenesla obrázky měsíčního povrchu. Prvním umělým satelitem Měsíce byla sovětská sonda Luna 10 (odstartovala 31. března 1966). Členové posádky Apolla 8, Frank Borman, James Lovell a William Anders, se 24. prosince 1968 stali prvními lidmi, kteří na vlastní oči viděli odvrácenou stranu Měsíce. Lidé poprvé přistáli na Měsíci 20. června 1969, čímž vyvrcholil studenou válkou inspirovaný vesmírný závod mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými. Prvním mužem kráčejícím po měsíčním povrchu byl Neil Armstrong, velitel americké mise Apollo 11. Posledním člověkem, který stál na Měsíci, byl Eugene Cernan, který v rámci mise Apollo 17 kráčel po Měsíci v prosinci 1972. Podívejte se také na: Kompletní seznam měsíčních astronautů. Posádka Apolla 11 nechala na Měsíci 23×18 cm destičku z nerez oceli na oslavu přistání, která je schopna přinést základní informace o návštěvě jakýmkoliv jiným bytostem, které by ji mohly vidět. Nápis na ní praví: :Zde se lidé z planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec, LP 1969. :Přišli jsme v míru jménem celého lidstva. Destička zobrazuje dvě strany planety Země a je podepsána třemi astronauty a prezidentem USA Richardem Nixonem. Měsíční vzorky přivezené na Zemi pocházejí z šesti misí s lidskou posádkou a ze tří misí Luna (číslo 16, 20 a 24). V únoru 2004 se americký prezident George W. Bush přihlásil k plánu na obnovení letů k Měsíci s posádkou do roku 2020. V září 2005 organizace NASA upřesnila tyto plány a oznámila jako cílové datum nového přistání lidí na Měsíci rok 2018. Evropská vesmírná agentura stejně jako Čínská lidová republika, Japonsko a Indie mají také plán na brzké vypuštění sond na průzkum Měsíce. Evropská sonda Smart 1 odstartovala 27. září 2003 a vstoupila na měsíční oběžnou dráhu 15. listopadu 2004. Bude sledovat měsíční povrch a vytvářet jeho rentgenovou mapu. [http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/2818551.stm] [http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=36091] Čína deklarovala ambiciózní plány na výzkum Měsíce a zkoumání vhodných nalezišť pro těžbu na Měsíci, zvláště hledání izotop hélium 3 využitelného jako energetický zdroj na Zemi. [http://space.com/missionlaunches/china_moon_030304.html] Japonsko a Indie se také chystají k Měsíci. Japonci již načrtli plány svých nadcházejících misí k našemu sousedovi: Lunar-A [http://www.jaxa.jp/missions/projects/sat/exploration/lunar_a/index_e.html] a Selene [http://www.jaxa.jp/missions/projects/sat/exploration/selene/index_e.html]. Japonskou vesmírnou agenturou (JAXA) je dokonce plánována obydlená lunární základna. Prvním pokusem Indie byl automatický orbitální satelit Chandrayan. Pokud jsme na povrchu Měsíce a chceme se odpoutat jak od Měsíce tak i od Země, potřebná úniková rychlost je druhou odmocninou součtu čtverců jednotlivých únikových rychlostí — 2,4 km/s (od Měsíce) a 1,5 km/s (od Země) dají celkově 2,8 km/s. Využijeme-li tedy orbitální rychlost 1,1 km/s a urychlíme-li se o 2,4 km/s, je to dohromady dost nejen k opuštění Měsíce, ale také k opuštění Země.

Lidské poznání Měsíce

Mýty a lidová kultura

Podívejte se na: Měsíc (mytologie).

Astrologie

Podívejte se na: Měsíc (astrologie)

Vědecké poznání

5 000 let starý otesaný kámen v irském Knowth asi reprezentuje měsíc a je-li tomu tak, jde o nejstarší dosud objevené zobrazení. Ve středověku, ještě před objevením dalekohledu, již někteří lidé uznali Měsíc za sféru, i když si mysleli, že je „dokonale hladký“. sféru Měsíci]] Leonardo da Vinci v Leicesteerském kodexu (napsán mezi 1506 a 1510), poprvé prohlásil, že Měsíc je hmotné těleso těžší než vzduch; současně správně vysvětlil jev tzv. popelavého svitu jako odraz záře Země od měsíčního povrchu[http://www.amnh.org/exhibitions/codex/2A2r.html]. V roce 1609 nakreslil Galileo Galilei do své knihy Sidereus Nuncius jednu ze svých prvních kreseb Měsíce pozorovaného dalekohledem a poznamenal, že není hladký, ale má krátery. Později v 17. století nakreslili Giovanni Battista Riccioli a Francesco Maria Grimaldi mapu Měsíce a pojmenovali řadu kráterů jmény, která známe dodnes. Na mapách se temné části měsíčního povrchu nazývají „moře“ (latinsky mare, v množném čísle maria) a světlejší části jsou pevniny (latinsky terra, v množném čísle terrae). Možnost existence vegetace na Měsíci či dokonce osídlení „selenity“ byla seriózně zmiňována některými významnými astronomy až do prvních desetiletí 19. století. Ještě v roce 1835 se řada lidí nechala napálit sérií článků v deníku New York Sun o smyšleném objevu exotických zvířat žijících na Měsíci. Naproti tomu prakticky ve stejné době (během let 1834–1836) publikovali Wilhelm Beer a Johann Heinrich Mädler své čtyřdílné kartografické dílo Mappa Selenographica a v roce 1837 knihu Der Mond, která solidním způsobem zdůvodnila závěr, že Měsíc nemá žádné vodní plochy ani patrnou atmosféru. Spornou otázkou zůstávalo, zda rysy Měsíce mohou podléhat změnám. Někteří pozorovatelé prohlašovali, že jisté malé krátery se objevují a zase mizí, ve 20. století se však zjistilo, že jde o omyly, vzniklé pravděpodobně odlišnými světelnými podmínkami nebo nepřesnostmi ve starých nákresech. Na druhou stranu dnes víme, že občas dochází k jevu odplynování. Během nacistického období v Německu prosazovali nacističtí vůdci teorii Welteislehre, která prohlašovala, že Měsíc je tvořen pevným ledem. Odvrácená strana Měsíce byla zcela neznámá až do průletu sondy Luna 3 v roce 1959. Její rozsáhlé zmapování bylo provedeno v rámci programu Lunar Orbiter v 60. letech 20. století.

Podívejte se také na


- Modrý měsíc
- Detailní fotografie Měsíce v úplňku
- Lunární geologická časová osa
- Měsíční moře
- Kolonizace Měsíce
- Seléne, řecká bohyně měsíce
- Chang'e (mytologie), čínská bohyně měsíce
- Dočasné měsíční úkazy
- Měsíční meteority

Externí odkazy

Měsíční fáze


- [http://tycho.usno.navy.mil/vphase.html US Naval Observatory: fáze Měsíce pro libovolný datum a čas 1800–2199 n.l.] (anglicky)
- [http://www.amastro.org/at/mo/mopo.gif Schéma měsíčních fází] (anglicky)

Vesmírné mise


- [http://www.lpi.usra.edu/research/lunar_orbiter/ Digitální fotografický atlas Měsíce z programu Luar Orbiter] (anglicky)
- [http://www.apolloarchive.com/apollo_archive.html Archív projektu Apollo] (anglicky)
- [http://www.cmf.nrl.navy.mil/clementine/clib/ Prohlížeč obrázků Měsíce ze sondy Clementine] (anglicky)

Vědecké


- http://moon.astronomy.cz/
- [http://www.solarviews.com/eng/moon.htm The Moon – od Rosanny a Calvina Hamiltonových] (anglicky)
- [http://seds.lpl.arizona.edu/nineplanets/nineplanets/luna.html The Moon – od Billa Arnetta] (anglicky)
- [http://www.inconstantmoon.com „Nestálý Měsíc“ – od Kevina Clarka] (anglicky)
- [http://www.moonsociety.org The Moon Society (neziskový výukový web)] (anglicky)
- [http://cps.earth.northwestern.edu/GHM/ Geologická historie Měsíce od Dona Wilhelmse] (anglicky)

Mýty a folklór


- [http://www.straightdope.com/classics/a2_337.html „Nestávají se podivné věci, když je měsíc v úplňku?“ od Cecila Adamse] (The Straight Dope, anglicky)
- [http://www.infoplease.com/spot/bluemoon1.html „Jednou za modrý (uherský) měsíc - Co je to modrý měsíc?“ od Ann-Marie Imbornoni] (anglicky)
- [http://www.suite101.com/article.cfm/folklore/10667 „Měsíc ve folklóru“ - od Virginie Marin] (anglicky)
- [http://www.laputanlogic.com/articles/2004/04/05-0001.html „Králík na Měsíci“ - od Johna Hardyho] (anglicky)

Jiné


- [http://www.perseus.gr/Astro-Lunar-Scenes-Apo-Perigee.htm Měsíc v apogeu a perigeu] (pozoruhodné fotografické porovnání, anglicky)
- [http://www.straightdope.com/classics/a2_110.html Proč se zdá Měsíc větší poblíž horizontu?] (The Straight Dope, anglicky)
- [http://www.badastronomy.com Špatná astronomie]: Dr. Philip Plait, profesor astronomie na Státní univerzitě v Sonomě v Kalifornii, na tomto webu vysvětluje mnoho případů nekorektní astronomie a fyziky prezentované veřejnosti, včetně astrologie a označování programu Apollo za podvod. (anglicky)
- [http://news.bbc.co.uk/2/hi/world/monitoring/media_reports/1399132.stm 'Falšované' snímky Měsíce – zpráva BBC] (anglicky)
- [http://www.redzero.demon.co.uk/moonhoax/ Web Moonhoax] (anglicky)
- [http://www.moonpeople.com Úplná příručka k zemskému Měsíci] (včetně diskusního fóra, anglicky)
- [http://astrosurf.com/avl/ Virtuální atlas Měsíce, program, včetně české lokalizace] Kategorie:Země Kategorie:Měsíce ja:月 ko:달 ms:Bulan (satelit) simple:Moon th:ดวงจันทร์ zh-min-nan:Go̍eh-niû

1995

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1990 1991 1992 1993 1994 - 1995 - 1996 1997 1998 1999 2000 ----

Události

Česko
- nové územněsprávní členění města Praha, zavedení samosprávy městských částí
- zpoplatněno používání dálnic a rychlostních silnic
- centrum Kutné Hory zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO
- strakonický hrad se stal národní kulturní památkou
- Česko vstoupilo do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Svět
- 1. ledna - Evropská unie se rozšířila o Rakousko, Švédsko a Finsko
- 13. října společností Microsoft uvedla na trh Windows 95
- 19. prosince podepsána mírová smlouva v americkém Daytonu; viz Sarajevo
- 24. prosince Askar Akajev byl znovu zvolen prezidentem Kyrgyzstánu
- Aleksander Kwaśniewski se stal prezidentem Polska
- Jacques Chirac se stal prezidentem Francie a Andorry
- přijata nová ústava Jihoafrické republiky
- Bosna a Hercegovina vyhlásila nezávislost
- První systém wiki
- IBM koupilo Lotus
- První veřejná verze Apache
- Commonwealth - Mozambik a Kamerun se staly členy, členství suspendováno Nigérii
- ukrajinská vláda zrušila krymskou ústavu a prezidentský úřad a zavedla přímou správu ukrajinského prezidenta
- Slovinsko a Švédsko členy EUROCONTROLu
- Hamád Ibn Chalífa as-Sání svrhl otce a stal se emírem Kataru

Vědy a umění


- 23. května firma Sun představila objektově orientovaný programovací jazyk Java
- 30. září NASA ukončila pravidelné spojení se sondou Pioneer 11
- Sonda Galileo byla navedena na oběžnou dráhu kolem Jupiteru
- Hans Bethe zveřejnil otevřený dopis žádající všechny vědce, aby „přerušili a odmítali“ práci na jakékoli části vývoje a výroby jaderných zbraní
- vznikla slovenská hudební skupina Iné Kafe

Nobelova cena

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 19. března - tragicky zahynul Josef Vavroušek, bývalý federální ministr životního prostředí; v Tatrách ho zavalila lavina
- 22. července Otakar Borůvka, český matematik (
- 10. května 1899)
- 15. prosince Miroslav Katětov, český matematik (
- 17. března 1923)
- Jiří Šust, český hudební skladatel (
- 1919) Svět
- 23. únor James Herriot, britský veterinář a spisovatel
- 17. červenec - Juan Manuel Fangio, argentinský pilot Formule 1
- 22. října Kingsley Amis (
- 16. dubna 1922), anglický spisovatel
- Albert Goodheir, skotský esperantista, spisovatel a překladatel (
- 1912)

Hlava státu


- Česko - Václav Havel
- Andorra - Jacques Chirac
- Francie - Jacques Chirac
- Polsko - Aleksander Kwaśniewski
- Katar - Hamád Ibn Chalífa as-Sání
- Kyrgyzstán - Askar Akajev Kategorie:20. století als:1995 ja:1995年 ko:1995년 simple:1995 th:พ.ศ. 2538

Askar Akajev

Askar Akajevič Akajev (
- 10. listopadu 1944 v Kyzyl-Bairak) je prezidentem Kyrgyzstánu od vyhlášení jeho nezávislosti. Po moskevském puči (1991) prohásil Kyrgyzstánskou republiku za nezávislou. Při prvních prezidentských volbách, konaných 12. října 1991, jakož i při následujících 24. prosince 1995, byl ve svém úřadu potvrzen. Akajev si postupně počíná stále víc autoritářsky. Volby v roce 2000 byly doprovázeny mohutnými nejasnostmi. Podle mezinárodních organizací se i při posledních volbách v březnu 2005 jednalo o velice neregulérní volby. Akajev, Askar Akajevič Akajev, Askar Akajevič Akajev, Askar Akajevič ja:アスカル・アカエフ

Kyrgyzstán

Kyrgyzstán je stát v Asii. Jeho sousedy jsou Čína, Kazachstán, Tádžikistán, Uzbekistán. Kategorie:Kyrgyzstán als:Kirgisistan ja:キルギスタン ko:키르기스스탄 ms:Kyrgyzstan th:ประเทศคีร์กีซสถาน zh-min-nan:Kyrgyzstan

1920

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1915 1916 1917 1918 1919 - 1920 - 1921 1922 1923 1924 1925 ----

Události

Česko
- 29. února byla schválena ústava
- 31. července zákonem 450/1920 Sb. připojuje Československo Valticko, Dyjský trojúhelník a část Vitorazska
- první sloka Nad Tatrou sa blýska se stala součástí československé hymny
- vznikla Církev československá husitská
- návrat Československé legie z Ruska Svět
- 24. února vznik NSDAP
- 4. června Smlouva z Trianonu spojenci podepsali mírovou smlouvu s Maďarskem
- 27. července na základě dohody velvyslanců ve Spa získalo Polsko východní oblasti Těšínska.
- 10. srpna Smlouva ze Sèvres spojenci podepsali mírovou smlouvu s Tureckem
- vznikla Společnost národů
- založena MPL (Maltese Labour Party)
- zákon o Velkém Berlíně (poslední velké rozšíření území města)
- vznikl polonezávislý stát Střední Litva
- konal se 2. kongres Komunistické internacionály
- Tartskou dohodou byla stvrzena hranice mezi Finskem a Ruskem
- polsko-bolševická válka
- otevřeno metro v Madridu
- část Arménie byla připjena k Sovětskému svazu a zbytek zůstal součástí Turecka
- sovětský Ázerbájdžán s připojením Náhorního Karabachu
- Jana z Arku byla prohlášena za svatou
- rozdělení Ulsteru
- Tirana se stala hlavním městem Albánie, do té doby jím bylo město Drač
- Turecko odmítlo ponižující mírové dohody

Vědy a umění


- vznikla loutka Spejbl
- vznikl Svaz moderní kultury Devětsil
- Stefan Banach definoval prostor, který dnes nazýváme Banachův

Nobelova cena

Narození

Česko
- 13. duben – Karel Otčenášek, 23. biskup královéhradecký
- 15. srpna – Ctirad John, český imunolog a mikrobiolog
- 17. října – Rudolf Hrušínský, český herec († 13. dubna 1994)
- 15. prosince – Vlastimil Brodský, český herec († 20. dubna 2002)
- 24. prosince – Jiří Hanzelka, český cestovatel († 15. února 2003)
- 27. prosince – Jiří Sovák, český herec († 6. září)
- Vilém Flusser – český filozof († 1991)
- Eva Seemannová – česká překladatelka do esperanta († 2000) Svět
- 20. ledna – Federico Fellini, italský filmový režisér a scénárista († 31. října 1993)
- 10. března – Boris Vian, francouzský spisovatel a hudebník († 23. června 1959)
- 5. dubna – Arthur Hailey, americký spisovatel († 24. listopadu 2004)
- 18. května – Jan Pavel II., 264. papež (2. dubna 2005)
- 20. srpen – Ray Bradbury, americký spisovatel
- 8. října – Frank Herbert, americký spisovatel († 11. února 1986)
- 10. prosince – Reginald Rose, americký scénárista a spisovatel († 19. dubna 2002)
- Eduard V. Tvarožek – slovenský esperantista († 1999)

Úmrtí

Česko
- 1. leden Růžena Svobodová, česká spisovatelka (
- 10. červenec 1868)
- 10. února Josef Antonín Hůlka, biskup českobudějovický (
- 10. února 1851)
- 31. květen Eduard Vojan, český herec (
- 5. květen 1853) Svět
- Hector Hodler, švýcarský esperantista (
- 1887)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1920年 ko:1920년 simple:1920

15. únor

15. únor je 46. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 319 dní (320 v přestupném roce). Svátek slaví Jiřina.

Události

Česko
- Svět
- 1786 – William Herschel objevil mlhovinu Kočičí oko

Narození

Česko
- 1848 – Karel Klostermann, český a německý spisovatel († 16. července 1923)
- 1932 – Josef Brukner, český spisovatel, překladatel a filmový scenárista
- 1972 – Jaromír Jágr, český hokejista
- 1973 – Kateřina Neumannová, česká lyžařka Svět
- 1564 – Galileo Galilei, toskánský astronom, filosof a fyzik († 8. ledna 1642)
- 1919 – Andreas Papandreou, řecký ekonom a předseda řecké vlády († 23. června 1996)
- 1951 – Jane Seymour, britská herečka
- 1954 – Matt Groening, americký animátor, tvůrce komixů

Úmrtí

Česko
- 1877 – Antonín Marek, český spisovatel (
- 5. září 1785)
- 2003
  - Miroslav Horníček, český herec (
- 10. listopadu 1918)
  - Jiří Hanzelka, český cestovatel († 24. prosince 1920) Svět
- 1988 – Richard Feynman, americký fyzik (
- 11. května 1918)

Svátky

Česko
- Jiřina Svět
-

Viz také:


- 14. únor 16. únor - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Únor ja:2月15日 ko:2월 15일 simple:February 15 th:15 กุมภาพันธ์

2003

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 1998 1999 2000 2001 2002 - 2003 - 2004 2005 2006 2007 2008 ----

Události

Česko
- 1. ledna - Obce s rozšířenou působností, zahájily svoji činnost.
  - státní organizace České dráhy byla rozdělena na stejnojmennou akciovou společnost a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty
- 28. února Václav Klaus zvolen prezidentem
- březen - stanice metra Invalidovna uvedena do provozu (mimo provoz byla od povodní 2002)
- 1. května USA a jejich spojenci v Iráku ustanovili tzv. Prozatímní koaliční správu
- 20. června byla založena Wikimedia
- 25. srpen - 29. září Loučovice, Lipno nad Vltavou - mistrovství světa v raftingu, poprvé na evropském kontinentu
- Miroslav Kalousek se stal předsedou KDU-ČSL
- vzniklo Evropské liberální fórum
- Pavel Posád se stal 19. biskup litoměřický Svět
- 1. února smlouva z Nice nabyla účinnosti
- 4. února rozpadla se Svazová republika Jugoslávie
- 1. března vstoupila v platnost Smlouva z Nice
- 11. srpna nad mírovými jednotkami OSN v Kábulu převzalo kontrolu NATO
- 27. června založen projekt wikiquote
- 10. července založen projekt wikibooks
- 18. července byl zveřejněn návrh ústavy EU
- 15. října vyslala Čína do vesmíru svého prvního tchajkonauta - Jang Li-wej kroužil v lodi Šen-čou 5 kolem Země 21,5 hodin
- 6. prosince byla pojmenována Wikisource
- 13. prosince byl zajat Saddám Husajn
- prosinec - v Afghánistánu byla vydána ústava
- Premiér Junichiro Koizumi rozpustil horní sněmovnu; Japonsko
- Martina Hingisová oznámila konec tenisové kariéry
- Zimbabwe vystoupilo z Commonwealthu
- Néstor Kirchner se stal prezidentem Argentiny
- začala se napouštět přehrada Tři soutěsky; Čína
- Čečna schválila v referendu Ústavu 23. března ta začala platit 2. dubna 2003
- v Gruzii pádl president Ševardnadze.

Vědy a umění


- 1. února havárie amerického raketoplánu Columbie
- září shořela Sonda Galileo
- 2. červen odstartovala evropská kosmická sonda Mars Express
- 27. září odstartovala evropská kosmická sonda Smart 1
- 24. října Mac OS X vydal novou verzi Mac OS X 10.3 (Panther)
- Google zavedlo službu Answers a Froogle
- vzniklo sdružení Disinfopedia
- otevřen největší oceánografický park v Evropě Provincia de Valencia
- vznikl programovací jazyk Whitespace

Nobelova cena

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 7. ledna Zdeněk Jirotka, český spisovatel a fejetonista
- 15. února Miroslav Horníček (
- 10. listopadu 1918), český herec
  - Jiří Hanzelka, český cestovatel (
- 24. prosince 1920)
- 12. března Karel Kachyňa, český režisér (
- 1. května 1924)
- 29. září Lubor Tokoš, český herec (
- 7. února 1923)
- 15. října Antonín Liška, jedenáctý českobudějovický biskup (
- 17. září 1924)
- 15. listopadu Jiří Vala, český herec (
- 27. listopadu 1926) Svět
- 12. června Gregory Peck, americký filmový herec (
- 5. dubna 1916)
- 22. června Vasil Bykav, běloruský spisovatel (
- 19. června 1924)
- 30. července Foday Sankoh, zakladatel Revolutionary United Front (RUF) (
- 17. října 1937)
- 30. srpna Charles Bronson, americký filmový herec (
- 3. listopadu 1921)

Hlava státu


- do 7. února Václav Havel
- od 28. února Václav Klaus Kategorie:21. století als:2003 ja:2003年 ko:2003년 ms:2003 simple:2003 th:พ.ศ. 2546 zh-min-nan:2003 nî

1491

Století: 14. století - 15. století - 16. století Roky: 1486 1487 1488 1489 1490 1491 1492 1493 1494 1495 1496 ----

Události

Narození

Úmrtí

Kategorie:15. století ko:1491년

Tovaryšstvo Ježíšovo

Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu, známí jako jezuité) je největší a pravděpodobně i nejvýznamnější řeholní řád římskokatolické církve. V současné době má přibližně 20 200 členů. Jeho činnost se soustřeďuje zejména na pastorační a misijní činnost a na oblast vědy. Členové řádu připojují za své jméno zkratku SI, případně její mutaci pro jazyk, který při psaní použili (v češtině SJ, dříve TJ). Jde o mužský řád bez paralelní ženské větve.

Historie řádu

Jezuitský řád byl založen Ignácem z Loyoly roku 1534, který se stal prvním generálem řádu. 27.září roku 1540 byl vznik řádu stvrzen bulou Regimini militantis ecclesiae papeže Pavla III.. Hlavní náplní činnosti řádu byla misijní činnost (zaměřená zejména proti protestantské reformaci), činnost ve školství, vědách, umění a kultuře. Roku 1773 byl řád na nátlak evropských panovníků papežem Klimentem XV. zrušen (část ho ale přetrvala v Rusku). Řád byl obnoven papežem Piem VII. v roce 1804 a působí dodnes.

Působení v Českých zemích

Do Českých zemí byli jezuité povoláni roku 1556, kde se podíleli na rekatolizaci. Podnětem k jejich příchodu byl dopis, který roku 1554 poslala Ignáci z Loyoly česká katolická strana. Určitá jednání s ním vedl i sám Ferdinand I.. Jejich působení je vnímáno velmi rozporně. Na jedné straně podporovali vzdělanost a zakládali školy, na druhé straně praktikovali tvrdou cenzuru velké části česky psané literatury, včetně fyzické likvidace knih. Typickým příkladem může být dílo Jana Ámose Komenského, z nějž mohly být (po cenzurních úpravách) vydávány pouze některé učebnice zatímco zbytek díla byl zakázán.

Někteří slavní členové řádu


- Bohuslav Balbín
- Hans Urs von Balthasar
- Josef Dobrovský
- Petr Faber
- Ignác z Loyoly
- Antonín Koniáš
- Anthony de Mello
- Tomáš Pešina z Čechorodu
- Michal Pro
- Friedrich Spee
- Tomáš Špidlík
- František Xaverský

Přenesený význam

Antikatolicky zaměření lidí používají úsloví "Ty jsi ale jezuita," myslí tím, že ten druhý je bezcharakterní a všeho schopný manipulátor.

Jezuité v beletrii


- Známý je epigram ideového odpůrce jezuitů Karla Havlíčka: "Českých knížek hubitelé lítí: plesnivina, moli, jesoviti."
- Zápornou roli hrají jezuité také v románech Aloise Jiráska.
- Čtivé zpracování oblíbených klišé z lidového čtiva 19. století je podáno v Krvavém románu Josefa Váchala (zfilmováno 1992).

Prameny a reference

Internetové


- [http://www.jesuit.cz/ Česká provincie jezuitů]
- [http://www.jesuits-europe.org/ Jezuité v Evropě]

Knižní


- Čornejová, Ivana: Tovaryšstvo Ježíšovo
- Miller, René F.: Moc a tajemství jezuitů Kategorie:Tovaryšstvo Ježíšovo ja:イエズス会 ko:예수회 zh-min-nan:Iâ-so·-hōe

1556

Století: 15. století - 16. století - 17. století Roky: 1551 1552 1553 1554 1555 1556 1557 1558 1559 1560 1561 ----

Události


- Ferdinand I. povolal do Čech jezuitský řád a zřídil jezuitskou kolej.

Narození

Úmrtí

Kategorie:16. století ko:1556년

1798

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1793 1794 1795 1796 1797 - 1798 - 1799 1800 1801 1802 1803 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Česko
- 14. červen František Palacký, český spisovatel, historik a politik († 26. květen 1876) Svět
- 24. prosinec Adam Mickiewicz, polský spisovatel († 26. listopad 1855)

Úmrtí

Hlava státu


- František I. Kategorie:18. století ko:1798년 ms:1798

Adam Mickiewicz

Adam Mickiewicz [Mickjevič] (24. prosince 1798 – 26. listopadu