:: wikimiki.org ::

25. Září

25. září

25. září je 268. den roku podle gregoriánského kalendáře (269. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 97 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1899 – Ondřej Sekora, český malíř, ilustrátor a spisovatel († 4. července 1967)
- 1906 – Jaroslav Ježek, český hudební skladatel († 1. ledna 1942)
- 1913 – Josef Bican, český fotbalista († 12. prosince 2001)
- 1940 – Eva Švankmajerová, česká výtvarnice a spisovatelka († 20. října 2005) Svět
- 1897 – William Faulkner, americký spisovatel († 6. července 1962)
- 1903 – Mark Rothko, lotyšský malíř († 1970)
- 1906 – Dimitri Šostakovič, ruský hudební skladatel († 1975)
- 1944 – Michael Douglas, americký filmový herec a producent

Úmrtí

Česko
- 1626 – Mikuláš Dačický z Heslova, český šlechtic a spisovatel (
- 1555) Svět
- 1970 – Erich Maria Remarque, německý spisovatel (
- 22. června 1898)

Svátky

Česko
- Zlata Svět
- Mezinárodní den neslyšících

Viz také:

- 24. září 26. září - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Září ja:9月25日 ko:9월 25일 simple:September 25

1899

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1894 1895 1896 1897 1898 - 1899 - 1900 1901 1902 1903 1904 ----

Události

Česko
- založeno české Vysoké učení technické v Brně Svět
- USA získaly průplavové pásmo v Panamě
- začala druhá búrská válka (konec 1902)
- 28. listopadu Bitva na řece Modder
- 11. prosinec - Bitva u Magersfontein, Koos de la Rey porazil britská vojska táhnoucí na pomoc městu Kimberley

Vědy a umění

- Max Planck objevil Planckovu konstantu
- objeven chemický prvek aktinium
- William H. Pickering objevil Phoebe jeden ze Saturnových měsíců

Narození

Česko
- 28. března Karel Konrád, český spisovatel († 11. prosince 1971)
- 15. dubna Eman Fiala, český herec a hudebník († 24. června 1970)
- 18. dubna Vladimír Kořínek, český matematik († 2. června 1987)
- 10. května Otakar Borůvka, český matematik († 22. července 1995)
- 1. června Jarmila Fastrová, česká překladatelka († 28. listopad 1968)
- 30. června kardinál František Tomášek, Studénka na Moravě
- 7. srpna Oldřich Nový, český herec († 1983)
- 11. srpna Jindřich Štyrský, český malíř († 21. březen 1942
- Mirko Eliáš, český herec, malíř a básník († 1938)
- Ondřej Sekora, český spisovatel a kreslíř († 1967) Svět
- 12. ledna Paul Hermann Müller, německý chemik († 13. října 1965)
- 23. února Erich Kästner, německý spisovatel a novinář († 29. července 1974)
- 29. března Lavrentij Pavlovič Berija, sovětský politik († 23. prosinec 1953)
- 20. dubna Adolf Hitler († 30. dubna 1945)
- 22. dubna Vladimir Vladimirovič Nabokov, americký prozaik ruského původu († 2. června 1977)
- 31. května Leonid Maximovič Leonov, ruský spisovatel († 8. srpna 1994)
- 4. červenec Benjamin Péret, francouzský básník († 18. září 1959)
- 3. srpna - Louis Chiron - monacký automobilový závodník († 22. června 1979)
- 13. srpna Alfred Hitchcock, britský a americký filmový režisér († 29. dubna 1980)
- 24. srpna Jorge Luis Borges, argentinský spisovatel (
- † 14. června 1986)
- Milda Jakubcová, Lotyška, žijící v Československu - esperantská spisovatelka († 1979)

Úmrtí

Česko
- 25. červen František Schönborn, český kardinál (
- 24. leden 1844)
- 7. září Karolína Světlá, česká spisovatelka (
- 24. únor 1830) Svět

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1899년 simple:1899

Ondřej Sekora

Ondřej Sekora (1899–1967) byl výrazný český spisovatel, kreslíř, karikaturista a ilustrátor. Nejoblíbenější figurkou, kterou vytvořil je Ferda Mravenec.

Dílo

- Ferda Mravenec, 1936
- Ferda cvičí mraveniště, 1947
- Kronika města Kocourkova, 1947
- Mravenci se nedají, 1958 Sekora, Ondřej Sekora, Ondřej Sekora, Ondřej Sekora, Ondřej

4. července

4. červenec je 185. den roku podle gregoriánského kalendáře (186. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 180 dní.

Události

Česko
- 1789 – V Praze vyšlo první číslo Krameriových C. K. poštovských novin.
- 1915 – T. G. Masaryk zveřejnil svou koncepci rozbití rakousko-uherské monarchie a československé samostatnosti.
- 1945 – Vydána vyhláška o mzdovém zrovnoprávnění žen.
- 1968 – Vedení KSČ bylo pozváno do Varšavy na jednání s ostatními zeměmi Varšavské smlouvy o poměrech v ČSSR. Svět
- 1054 – V souhvězdí Býka byla pozorována supernova, jejíž zbytky dnes tvoří Krabí mlhovinu.
- 1187 – Saladin poráží v bitvě u Hattinu křižácké síly.
- 1776 – Americký Kongres schválil Prohlášení nezávislosti, čímž vznikly Spojené státy americké; slaveno jako státní svátek USA.
- 1802 – Založena americká vojenská akademie ve West Pointu.
- 1837 – První dálková železniční trať zahájila činnost mezi britskými městy Birmingham a Liverpool.
- 1862 – Lewis Carroll vzal na piknik Alici Lidellovou, která ho v jeho průběhu požádala, aby vyprávěl nějaký zábavný příběh.
- 1863 – Americká občanská válka: Generál Ulysses S. Grant s armádou Unie dobyl Konfederační město Vicksburg.
- 1865 – Vydána Alenka v říši divů.
- 1918 – Bolševici zabili cara Nikolaje II. s rodinou. (Datum podle juliánského kalendáře.)
- 1946 – Filipíny získaly nezávislost.
- 1950 – Zahájilo vysílání Rádio Svobodná Evropa.
- 1976 – Izraelské komando osvobodilo většinu rukojmích, které na Ugandském letišti v Entebbe drželi propalestinští teroristé.
- 1997 – Americká sonda Pathfinder přistála na Marsu.

Narození

Česko
- 1764 – Prokop František Šedivý, český spisovatel, buditel a herec
- 1924 – Oldřich Lipský, režisér, herec a scénárista († 1986) Svět
- 1790 - sir George Everest, britský voják a geodet, po němž byla přejmenována nejvyšší hora světa Ču-mu-lang-ma na Mount Everest.
- 1804 - Nathaniel Hawthorne, americký spisovatel († 1864)
- 1807 - Giuseppe Garibaldi, italský hrdina († 1882)
- 1872 - Calvin Coolidge, 30. prezident USA († 1933)
- 1899 - Benjamin Péret, francouzský básník († 18. září 1959)
- 1927 - Gina Lolobrigida, italská herečka
- 1976 - Daijiro Kato, japonský motocyklový závodník

Úmrtí

Česko
- 1936 - Jan Jakubec, český literární historik a kritik (
- 11. květen 1862)
- 1967 - Ondřej Sekora, malíř a spisovatel, autor Ferdy Mravence (
- 1899)
- 1978 - Ladislav Boháč, herec a režisér (
- 1907)
- 1981 - Jiří Voskovec, herec, dramatik a režisér (
- 1905)
- 1988 - Aloys Skoumal, překladatel (
- 1904) Svět
- 965 – Papež Benedikt V.
- 1826 - John Adams, 2. prezident USA (
- 1735)
- 1826 - Thomas Jefferson, 3. prezident USA (
- 1743)
- 1831 - James Monroe, 5. prezident USA (
- 1758)
- 1934 - Marie Curie-Sklodowska, francouzská fyzička a chemička polského původu (
- 1867)
- 2003 - Barry White, americký zpěvák (
- 1944)

Svátky

Česko
- Prokop Svět
- USA: Den nezávislosti (1776)
- Filipínsko-americký den přátelství

Viz také:

- 3. červenec 5. červenec
- kalendář Kategorie:Červenec ja:7月4日 ko:7월 4일 simple:July 4 th:4 กรกฎาคม

1906

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1901 1902 1903 1904 1905 - 1906 - 1907 1908 1909 1910 1911 ----

Události

Česko Svět
- erupce sopky Vesuv
- vznikl parlament ve Finsku

Vědy a umění

- byl v Malé Asii (asi 150 km severovýchodně od Ankary) německou expedicí objeven velký archív chetitských králů
- fyzik Charles Glover Barkla objevil rozptyl rentgenového záření v plynech

Nobelova cena

- za literaturu: Giosue Carducci (Itálie)
- za medicínu: Camillo Golgi (Itálie) a Ramón y Cajal (Španělsko)
- za fyziku: Joseph John Thomson (Velká Británie)
- za chemii: Henri Moissan (Francie)
- za mír: Theodore Roosevelt - prezident USA - za zásluhy o zprostředkování portsmouthského míru, který roku 1905 ukončil rusko-japonskou válku.

Narození

Česko
- 25. září Jaroslav Ježek, český skladatel a klavírista († 1. ledna 1942)
- 28. listopadu Jaroslav Žák, český spisovatel († 29. srpen 1960)
- Jiří Kořínek, český esperantista († 1989) Svět
- 22. ledna Robert E. Howard, americký spisovatel († 11. června 1936, sebevražda)
- 13. dubna Samuel Beckett, irský dramatik († 22. prosince 1989)
- 8. května Roberto Rossellini, italský filmový režisér († 3. června 1977)
- 2. července Hans Bethe, německý fyzik († 6. března 2005)
- 6. červenec Cuth Harrison, britský automobilový závodník († 21. ledna 1981)
- 31. srpen Raymond Sommer, francouzský automobilový závodník
- 14. října Hannah Arendtová, americká politoložka německého původu († 4. prosince 1975)
- 30. října Giuseppe Farina, italský pilot formule 1 († 30. června 1966)
- 17. prosinec Simo Häyhä, finský voják († 1. duben 2002)

Úmrtí

Česko
- 18. ledna Karel František Edvard Kořistka, český geodet (
- 7. února 1825)
- 27. května Ladislav Rott, český podnikatel (
- 5. června 1851) Svět
- 19. dubna přejet nákladním koňským povozem Pierre Curie, francouzský fyzik
- 5. září Ludwig Boltzmann, rakouský fyzik (
- 20. února 1844)
- 22.říjen Paul Cezanne, francouzský malíř (
- 19.leden 1839)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1906年 ko:1906년 simple:1906

Jaroslav Ježek

Jaroslav Ježek (25. září 1906 Praha – 1. ledna 1942 New York) byl český skladatel a klavírista. Byl autorem taneční, divadelní a filmové hudby; zvlášť populární je jeho hudba ke hrám a filmům Osvobozeného divadla. Od dětství byl postižen šedým zákalem a viděl velmi špatně. V roce 1934 se stal členem Skupiny surrealistů v ČSR V lednu 1939 spolu s Voskovcem a Werichem emigroval do USA, kde také zemřel na chronické ledvinové onemocnění.

Některá díla

- Etuda
- Bagatelles
- Rapsodie
- Bugatti-step
- Tři strážníci
- Život je jen náhoda
- Tmavomodrý svět
- Klobouk ve křoví
- Nebe na zemi
- Smutná píseň o Golemovi
- Když jsem kytici vázala
- Proti větru
- Pochod stoprocentních mužů
- Pochod optimistů (Hej rup)
- Pochod plebejců

Odkazy

- Osvobozené divadlo

Externí odkazy

- [http://www.libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=j&start=29&count=1 Heslo ve slovníku KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století]
- http://www.czechpatriots.wz.cz/linux/jezek.htm
- http://www.klasika.wz.cz/Zivotopisy/Jezek/Jezek.php Ježek, Jaroslav Ježek, Jaroslav Ježek, Jaroslav Ježek, Jaroslav

1942

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1937 1938 1939 1940 1941 - 1942 - 1943 1944 1945 1946 1947 ----

Události

Česko
- 21. březen - št. kpt. Václav Morávek, nejdéle činný ze Tří králů, zahynul v přestřelce s několika desítkami agentů Gestapa
- 10. června němečtí nacisté vyhladili vesnici Lidice u Kladna Svět
- 1. ledna - vydána Deklarace Spojených národů
- 11. leden - Japonsko vyhlašuje válku Nizozemí a napadá Holandskou Východní Indii
- 11. leden - Japonci dobyly Kuala Lumpur
- 19. leden - Japonci zahajují invazi do Barmy
- 20. leden - nacisté na konferenci ve Wannsee (Berlín) rozhodli, že konečným řešením židovské otázky bude likvidace Židů
- 25. leden -Thajsko vyhlašuje válku USA a Velké Británii
- 26. leden - do Evropy se přesunuly první americké jednotky
- 11. únor - operace Cerberus, silná německá eskadra opustila Brest a proplula průlivem La Manche do severoněmeckých přístavů
- 15. únor - Singapur kapituluje
- 19. únor - Japonci bombardovali australský Darwin
- 26. únor - výbuch uhelného prachu v čínském dole Honkeika, přes 1500 mrtvých
- 9. duben - Japonci zlomili odpor amerických jednotek na Bataanu
- 4. - 8. květen - bitva v Korálovém moři, první bitva letadlových lodí
- 6. květen - kapitulace amerických sil na Corregidoru, Japonci ovládli Filipíny
- 27. květen - atentát na Heydricha
- 4. - 6. červen - bitva u Midway, drtivé vítězství Spojenců
- 28. červen - začala bitva o Stalingrad
- 7. srpen - americké síly se vylodily na Guadalcanalu na Šalomounových ostrovech a obsadili letiště, které tu Japonci pracně vybudovali. Začíná bitva o Guadalcanal
- 9. srpen - bitva u ostrova Savo, první námořní bitva bitvy o Guadalcanal. Americké námořnictvo utrpělo jednu z nejdrtivějších porážek ve své historii.
- 19. srpen - nájezd na Dieppe, těžká spojenecká porážka s obrovskými ztrátami
- 11. říjen - bitva u mysu Esperance
- 16. říjen - hurikán a záplavy v Bombaji... Asi 40 000 mrtvých
- 23. říjen - 4. listopad - druhá bitva u El Alameinu
- 8. listopad - operace Torch, vylodění angloamerických jednotek ve francouzských koloniích v severní Africe
- 10. listopad - Němci zahajují okupaci vichistické Francie
- 19. listopad - Rudá armáda zahájila operaci Uranus
- 2. prosinec - projekt Manhattan - tým Enrica Fermiho uskutečnil první uměle vyvolanou jadernou řetězovou reakci

Vědy a umění

- 12. června Anne Franková začala psát deník, kteý po válce vydal její otec
- 1. prosince provedena první řízená řetězová reakce
- Vznikla Skupina 42; Česko
- vznikl časopis Vedem, který psala skupina židovských chlapců v terezínském koncentračním táboře

Nobelova cena

Narození

Česko
- 28. květen Božidara Turzonovová,slovenská herečka Svět
- 28. květen Stanley B. Prusiner, americký lékař
- 17. červen Mohamed El Baradei, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii

Úmrtí

Česko
- 3. června – František Josef Čečetka, český spisovatel (
- 23. dubna 1871)
- 17. březen – Josef Svatopluk Machar, český spisovatel a politik (
- 29. února 1864)
- 21. března – Jindřich Štyrský, český malíř (
- 11. srpen 1899)
- 21. března – Václav Morávek, český voják a bojovník proti nacismu. Padl v boji. (
- 8. srpen 1904)
- 1. červen – popraven Vladislav Vančura, český spisovatel (
- 23. červen 1891)
- 19. června – popraven Alois Eliáš, český voják a politik (
- 29. září 1890) Svět
- 1. leden – Jaroslav Ježek, český skladatel a klavírista (
- 25. září 1906)
- 23. únor – Stefan Zweig, rakouský spisovatel (
- 28. listopad 1881)
- 18. března – koncentrační tábor Mauthausen Hanuš Fantl, český básník (
- 16. prosince 1917)
- 9. srpna – Svatá Edith Stein, židovská mučednice (
- 12. října 1891)

Hlavy států

- Československo
- Edvard Beneš (v exilu)
- Protektorát Čechy a Morava
- Emil Hácha (teoreticky)
- Papež
- Pius XII.
- USA
- Franklin Delano Roosevelt
- Sovětský svaz
- Stalin
- Velkoněmecká říše
- Adolf Hitler Kategorie:20. století ja:1942年 ko:1942년 simple:1942 th:พ.ศ. 2485

12. prosince

12. prosinec je 346. den roku podle gregoriánského kalendáře (347. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 19 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1999 zahájen útok na Groznyj
- 2002 spuštěna englická verze Wikcionáře
- 2004
- Mahmúd Abbás, nástupce Jásira Arafata, ve funkci předsedy Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), se při návštěvě Kuvajtu omluvil za podporu, kterou tehdejší palestinské vedení vyjádřilo iráckému prezidentu Saddámu Husajnovi po obsazení Kuvajtu Irákem v roce 1990.
- Útočníci z palestinské militantní organizace Hamás a z Fatáhu, frakce OOP, vyhodili do vzduchu kontrolní stanoviště izraelské armády na hranici mezi Egyptem a Izraelem okupovaným pásmem Gazy. Při výbuchu zahynulo 5 vojáků okupačních vojsk a 6 bylo zraněno, byl zabit rovněž nejméně jeden palestinský útočník.
- Izraelem vězněný vůdce palestinského povstání (intifády) Marwan Barghútí se vzdal kandidatury na na post předsedy Palestinské autonomie a podpořil oficiálního kandidáta OOP Mahmúda Abbáse. Volby nástupce Jásira Arafata mají proběhnout 9. ledna 2005
- Mezi Českými Budějovicemi a Vídní začaly jezdit dva páry přímých vlaků, z nichž jeden je prodloužen do Plzně. Obnovilo se tak důležité dopravní spojení, které zpřetrhala druhá světová válka a železná opona.
- V prezidentských volbách v Rumunsku zvítězil těsným poměrem opoziční kandidát, starosta Bukurešti Traian Basescu. Porazil současného premiéra Adriana Nastase.
- Při bojích v irácké provincii Anbar zahynulo osm příslušníků americké námořní pěchoty.

Narození

Česko
- 1870 Jan Šrámek, český římskokatolický kněz a politik († 22. duben 1956)
- 1882 Jiří Mahen, český spisovatel († 22. květen 1939) Svět
- 1821 Gustav Flaubert, francouzský spisovatel († 8. květen 1880)
- 1929 John James Osborne, anglický dramatik († 24. prosince 1994)
- 1951 Jaco Pastorius, jazzový a rockový baskytarista († 21. září 1987)

Úmrtí

Česko
- 1952 Bedřich Hrozný, český orientalista (
- 6. května 1879) Svět
- 1851 Karl Drais, německý vynálezce jízdního kola (
- 29. dubna 1785)
- 1999 Joseph Heller, americký spisovatel (
- 1. května 1923)

Svátky

Česko
- Simona Svět
-

Viz také:

- 11. prosinec 13. prosinec - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Prosinec ja:12月12日 ko:12월 12일 ms:12 Disember simple:December 12 th:12 ธันวาคม

1940

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1935 1936 1937 1938 1939 - 1940 - 1941 1942 1943 1944 1945 ----

Události

Česko Svět
- 8. ledna − bitva o Suomussalmi skončila zdrcující porážkou Rudé armády
- 20. ledna − začíná Druhá bitva u Taipale (skončila 13. března)
- 1. února − Rudá armáda zahajuje svou druhou velkou ofenzívu na Karelské šíji, začíná druhá bitva u Summy
- 15. února − Rudá armáda prolomila hlavní pozice Mannerheimovy linie u Summy, Finové ustupují na rezervní pozice
- 6. března − Rudá armáda ovládla západní břeh Viipurského zálivu
- 12. března − Moskevský mír (finsko-sovětská mírová smlouva)
- 13. března − v souladu s Moskevským mírem končí válečné operace Zimní války
- 8. dubna − Royal Navy zahájilo zaminovávání norských výsostných vod
- 9. dubna − zahájení operace Weserübung, Německo napadlo Dánsko a Norsko
- 10. května − Německo zahájilo útok na Belgii, Nizozemsko a Lucembursko
- 8. června − evakuace britských jednotek z Norska
- 10. června − kapitulace Norska a vstup Itálie do války
- 14. června − Německo obsadilo Paříž
- 17. června − SSSR anektoval Lotyšsko
- 22. června − příměří z Compiégne, Francie kapituluje
- 3. července − operace Katapult, britská flotila napadla francouzské loďstvo kotvící v Oranu a způsobila mu těžké ztráty. Zahynulo přes tisíc námořníků, neboť Britové neváhali ostřelovat i malé lodě zachraňující trosečníky
- 10. července − začíná bitva o Británii
- 23. září − operace Menace, Britové se neúspěšně pokouší o vylodění ve francouzském Dakaru a jsou s těžkými ztrátami odraženi
- 25. září − 83 francouzských letounů útočí na Gibraltar, jde o největší nálet provedený francouzským letectvem v roce 1940.
- 28. října − začátek italského útoku na Řecko
- 31. října − končí nejurputnější fáze bitvy o Británii
- 11. listopadu − nálet na Tarent, letadla HMS Illustrious provedla první letecký útok na přístav v historii a způsobila italskému loďstvu těžké ztráty
- založeno vyznamenání Jiřího kříž − Velká Británie
- v SSSR byla zakázána lotyšská hymna
- vzducholoď Graf Zeppelin byla na příkaz ministra vzdušných sil Hermanna Göringa rozebrána do šrotu.

Vědy a umění

- začal se natáčet animovaný seriál Tom a Jerry
- objeveny chemické prvky: astat, neptunium a polonium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 13. června − Václav Hrabě, český básník
- 16. září − Petr Čepek, český herec († 20. září 1994) Svět
- 9. října − John Lennon, člen skupiny Beatles († 8. prosince 1980)

Úmrtí

Česko
- 22. srpna − Rudolf Medek, český spisovatel a voják (
- 8. ledna 1890)
- 8. října − Josef František, český pilot, stíhací eso polského letectva v Bitvě o Británii (
- 7. února 1914) Svět
- 29. června − Paul Klee, švýcarský malíř
- 24. srpna − Paul Nipkow, německý vynálezce (
- 22. srpna 1860)
- 21. prosince − Francis Scott Fitzgerald, americký spisovatel (
- 24. září 1896)

Hlavy států

- Československo − Edvard Beneš (v exilu)
- Protektorát Čechy a Morava − Emil Hácha (Protektorát Čechy a Morava)
- Papež − Pius XII.
- SSSR − Stalin
- USA − Franklin Roosevelt
- Velká Británie
- Jiří VI. (král)
- Winston Churchill (premiér)
- Velkoněmecká říše − Adolf Hitler Kategorie:20. století ja:1940年 ko:1940년 simple:1940 th:พ.ศ. 2483

Eva Švankmajerová

Eva Švankmajerová (25. září 1940 v Kostelci nad Černými lesy – 20. října 2005 v Praze) byla česká výtvarnice, básnířka a prozaička. Od roku 1970 členka Surrealistické skupiny, známá svými surrealistickými obrazy, knihami a filmy i v zahraničí. Na filmové tvorbě spolupracovala se svým mužem Janem Švankmajerem, ale i dalšími režiséry (mezi jinými s Evaldem Schormem, Jaromilem Jirešem nebo Jurajem Herzem). Za práci na filmech Lekce Faust a Otesánek obdržela ocenění Český lev v kategorii výtvarný počin, za film Otesánek také cenu za nejlepší filmový plakát. Ve výtvarném umění na sebe upozornila v šedesátých a sedmdesátých letech Emancipačním cyklem – variacemi na známé obrazy, na nichž nahradila ženské postavy mužskými. Matka Václava Švankmajera, manželka Jana Švankmajera.

Filmografie

- 1964 – Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara (asistenka produkce), režie Jan Švankmajer
- 1967 – Zahrada (kostýmy), režie: Jan Švankmajer
- 1971 – Jsouc na řece mlynář jeden (výtvarnice), režie: J. Brdečka
- 1976 – Laterna magika: Ztracená pohádka (výtvarná spolupráce), režie: Jaromil Jireš
- 1978 – Deváté srdce (výtvarné efekty), režie Juraj Herz
- 1983 – Kyvadlo, jáma a naděje (výtvarná spolupráce), režie: Jan Švankmajer
- 1986 – Jost Burgi – Demystifikace času a prostoru (animace), režie: M. Havas
- 1987 – Laterna magika: Odysseus (animace), režie E. Schorm
- 1987 – Něco z Alenky (výtvarná spolupráce), režie: Jan Švankmajer
- 1994 – Lekce Faust (výtvarná spolupráce), režie: Jan Švankmajer
- 1996 – Spiklenci slasti (výtvarná spolupráce), režie: Jan Švankmajer
- 2000 – Otesánek (výtvarná spolupráce), režie: Jan Švankmajer
- 2005 – Šílení (výtvarná spolupráce), režie: Jan Švankmajer

Knihy

- Samoty a citace (v Ženevě, La BP, 1987)
- Jeskyně Baradla (samizdat, 1981; Sdružení Analogonu: Kozoroh, 1995, ISBN: 80-238-0583-5)
- Evašvankmajerjan / Anima Animus Animace (Arbor Vitae, 1997, ISBN: 80-901964-3-8)
- Imaginativní oko, imaginativní ruka (společně s Janem Švankmajerem, Vltavín, 2001, ISBN: 80-902674-7-5)
- Dosud nenamalované obrazy (Torst, 2003, ISBN: 80-7215-195-9)
- Otesánek (Arbor Vitae, 2004, ISBN: 80-86300-40-4)

Výstavy

- Desátý dům, společně s Janem Švankmajerem, Brusel, La Contamination des sens, 1987
- Paměť animace, animace paměti, Galerie města Plzně, 19. února až 4. dubna 2004
- Eva Švankmajerová a Jan Švankmajer, Retrospektivní výstava 1958-2004, Jízdárna Pražského hradu, 4. června až 19. září 2004

Podívejte se také na

- Surrealismus
- Skupina surrealistů v ČSR
- Jan Švankmajer

Externí odkazy

- [http://www.nekrolog.cz/index.php/2005/10/20/eva-svankmajerova/ Nekrolog: Eva Švankmajerová (25. 9. 1940—20. 10. 2005)]
- [http://www.galerieonline.cz/obraz/umelec.php?prij=svankmajerova&jm=Eva&id=70&hash= Galerie online: Eva Švankmajerová] Švankmajerová, Eva Švankmajerová, Eva Švankmajerová, Eva Švankmajerová, Eva Švankmajerová, Eva Švankmajerová, Eva

2005

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 2000 2001 2002 2003 2004 - 2005 - 2006 2007 2008 2009 2010 ---- 2005 je nepřestupný rok začínající sobotou. Byl vyhlášen jako světový rok fyziky.

Události

Leden

- 1. ledna
- Ukrajinský premiér Viktor Janukovyč oznámil v novoročním televizním projevu, že podá demisi. Janukovyč byl v opakovaném druhém kole prezidentských voleb poražen opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem.
- Předsednictví Evropské unie převzalo Lucembursko.
- Síly irácké prozatímní vlády údajně zatkly desítky osob podezřelých z odbojové činnosti. Mezi nimi mají být i dva spolupracovníci jordánského teroristy abú Músy Zarkávího. Americká okupační armáda oznámila, že v Mosulu zabila 25 vzbouřenců z 50, na které zaútočila; zraněno při tom bylo i 15 amerických vojáků.
- 2. ledna
- Při sebevražedném útoku na autobus irácké gardy, ozbrojené formace irácké prozatímní vlády, zahynulo 18 gardistů a 1 civilista. K útoku došlo severně od Bagdádu.
- 3. ledna
- Český státní rozpočet za rok 2004 skončil se schodkem 93,5 miliardy Kč. Schodek je o 21,5 miliardy korun nižší, než předpokládal návrh rozpočtu. Na jeho snížení má zásluhu vyšší příjem státu zejména z daní.
- 4. ledna
- Neznámí ozbrojenci zastřelili v Bagdádu guvernéra Bagdádské provincie Ali al-Haidariho a 6 jeho osobních strážců. Při sebevražedném pumovém útoku protivládních sil na budovu ministerstva vnitra prozatímní irácké vlády bylo zabito 8 vládních vojáků a 2 civilisté.
- Posádka izraelského tanku zabila v okupovaném pásmu Gazy výstřelem sedm Palestinců. Šest z nich, včetně jedenáctiletého chlapce, byli členy jedné rodiny, všichni byli mladší 18 let. Pravděpodobný vítěz voleb palestinského prezidenta, Mahmúd Abbás, reagoval na tuto vraždu označením Izraele za "sionistického nepřítele".
- 5. ledna
- Při sebevražedných útocích na policejní budovy v Iráku přišlo o život 30 lidí, zřejmě vesměs vládních policistů a útočníků. Při dalších útocích a přestřelkách zahynuli i 6 civilistů.
- Podle mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic bylo loni ve světě zabito 53 novinářů, z toho 19 v Iráku. K mírně odlišným číslům dospěl newyorský Výbor na ochranu novinářů, který uvádí 56 zabitých novinářů, z toho v Iráku 23.
- 6. ledna
- Ukrajinský nejvyšší soud zamítl stížnost Viktora Janukovyče, bývalého ukrajinského předsedy vlády, proti výsledku opakovaného druhého kola prezidentských voleb. Janukovyč v nich prohrál s opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem.
- Sedmičlenná posádka amerického obrněného transportéru Bradley zahynula, když jejich vozidlo najelo v Bagdádu na bombu nastraženou iráckým hnutím odporu. Při jiném útoku v Bagdádu byl zastřelen vysoký policejní náčelník dosazený iráckou prozatímní vládou.
- Irácká prozatímní vláda prodloužila o dalších 30 dní výjimečný stav, který trvá již 60 dní od 7. listopadu 2004. Platí v celé zemi vyjma severních kurdských oblastí.
- Mimořádného summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Jakartě, věnovaného pomoci zemím postiženým prosincovým zemětřesením, se zúčastnili politici z mnoha zemí světa. Závěrečné komuniké mj. vítá myšlenku odkladu splátek dluhů postižených zemí a vyzývá k vybudování centra včasného varování před tsunami v oblasti Indického oceánu.
- 8. ledna
- Raketa vypálená z americké stíhačky F-16 zasáhla obytný dům u iráckého města Mosul. Podle místních obyvatel zabila 14 lidí, podle americké armády jen 5. Americké okupační síly se za incident omluvily a přislíbily jeho vyšetření.
- 9. ledna
- Sudánská vláda a zástupci povstalců z jihu země podepsali v keňském hlavním městě Nairobi mírovou smlouvu. Ta má ukončit konflikt trvající přes 20 let, který si vyžádal asi 1,5 miliónu obětí.
- Při zneškodňování letecké bomby v polské okupační zóně v Iráku zahynulo 7 ukrajinských vojáků a jeden Kazach.
- Novým palestinským prezidentem byl dle očekávání zvolen Mahmúd Abbás. Získal 62,3 procent hlasů při volební účasti kolem 66 %. Jeho nejúspěšnější protikandidát, Mustafa Barghútí, obdržel 19,8 % hlasů.
- 10. ledna
- Nová izraelská vláda, kterou tvoří koalice pravicového bloku Likud, levicové Strany práce a náboženské strany Jednotný judaismus tóry, získala důvěru parlamentu. Vláda vedená Arielem Šaronem chce opustit Izraelem okupované Pásmo Gazy a zrušit některé židovské osady na rovněž okupovaném Západním břehu Jordánu.
- 12. ledna
- NASA vypustila kosmickou sondu Deep Impact, která míří ke kometě Tempel 1. Projektil vystřelený sondou má 4. července vytvořit na povrchu komety kráter, který má mateřská loď vyfotografovat a umožnit tak studium jádra komety.
- Mluvčí Bílého domu oficiálně potvrdil, že USA již nepátrají po údajných iráckých zbraní hromadného ničení. Jejich domnělou existencí a dalším vývojem přitom vlády USA, Velké Británie a jejich spojenců zdůvodňovaly útok na Irák z 20. března 2003.
- 13. ledna
- Při útoku palestinských útočníků na hraniční přechod Karni mezi Izraelem a okupovaným pásmem Gazy bylo zabito 6 Izraelců a 3 palestinští ozbrojenci. K zodpovědnosti za útok se společně přihlásila palestinská hnutí Hamas, Výbor lidového odporu a Brigáda mučedníků od Al-Aksá. V reakci na útok vypálila izraelská helikoptéra dvě rakety na lékařské středisko provozované Hamasem; útok si nevyžádal žádné oběti.
- 14. ledna
- Evropská sonda Huygens úspěšně přistála na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Na Zemi vyslala přes mateřskou sondu Cassini snímky a další vědecká data pořízená během sestupu i po přistání.
- 15. ledna
- Mahmúd Abbás byl slavnostně uveden do úřadu palestinského prezidenta. Ve stejný den rezignovali na protest proti údajným volebním machinacím v prezidentských volbách desítky členů volebních komisí. V nejnovějších srážkách bylo zabito 6 palestinských ozbrojenců a jedno izraelské dítě utrpělo těžké zranění při minometném palestinském útoku na osadu, kterou Izrael v rozporu s mezinárodním právem vybudoval v okupované Gaze.
- Vojenský soud v Texasu odsoudil desátníka americké armády Charlese Granera za týrání iráckých vězňů v bagdádské věznici Abú Ghrajb na deset let vězení. Odsouzený důstojník, který je považován za hlavního aktéra mučení, se hájil mj. tím, že jednal na pokyn zpravodajských důstojníků. Podle svědků a důkazního materiálu se však mučením vězňů chlubil.
- 16. ledna
- Výkonný výbor Organizace pro osvobození Palestiny vyzval palestinské ozbojence k zastavení všech vojenských akcí proti Izraeli, které "poškozují palestinské národní zájmy".
- V druhém kole chorvatských prezidentských voleb zvítězil dosavadní prezident Stjepan Mesić se ziskem 66 procent hlasů nad konzervativní protikandidátkou, místopředsedkyní vlády Jadrankou Kosorovou. Ta obdržela 34 % hlasů.
- 19. ledna
- Ukrajinský nejvyšší soud zamítl všechny stížnosti poraženého prezidentského kandidáta Viktora Janukovyče. Znamená to, že budou moci být zveřejněny oficiální volební výsledky a vítěz opakovaného druhého kola voleb Viktor Juščenko se bude moci ujmout funkce prezidenta.
- 20. ledna
- George W. Bush složením přísahy zahájil své druhé období jako prezident USA.
- 23. ledna
- Za účasti představitelů 60 států, mezi nimiž byl i bývalý český prezident Václav Havel, byl do funkce prezidenta Ukrajiny uveden Viktor Juščenko.
- 24. ledna
- Nový ukrajinský prezident Viktor Juščenko jmenoval do funkce premiérky kontroverzní vůdkyni opozice Juliji Tymošenkovou. Rusko již dříve vydalo na Tymošenkovou zatykač kvůli údajnému podplácení. Jmenování Tymošenkové bylo oznámeno v den, kdy je Juščenko na své první zahraniční cestě - oficiální návštěvě Ruska.
- 26. ledna
- V západním Iráku se zřítila americká helikoptéra CH-53 Sea Stallion. Podle informací Pentagonu při havárii zahynulo 31 příslušníků americké námořní pěchoty.
- Americký Senát potvrdil Condoleezzu Riceovou ve funkci ministryně zahraničí USA. Přes silnou kritiku její nominace z řad demokratických senátorů se proti jejímu jmenování postavilo pouze 13 senátorů, zatímco 85 její jmenování schválilo.
- Ústavní soud ČR zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o opakování voleb do Senátu na Praze 11. Senátorem tudíž bude vítěz řádných voleb Jan Nádvorník (ODS).
- 27. ledna
- Hlasováním iráckých exulantů v Austrálii začaly večer irácké parlamentní volby. V Iráku začne hlasování až v neděli 30. ledna.
- 28. ledna
- V obecních volbách v Izraelem okupovaném Pásmu Gazy zvítězilo radikální islamistické hnutí Hamas. Podle arabské televizní stanice al-Džazíra kandidáti Hamasu získali 76 křesel ze 118 při více než 80% účasti.
- 29. ledna
- Raketa vypálená protivládními povstalci zasáhla americké velvyslanectví v Bagdádu. Byli zabiti dva Američané - jeden civilní zaměstnanec a jeden příslušník vojenského námořnictva a 4 další byli zraněni. V Iráku mezitím roste napětí před zítřejšími volbami. Z bezpečnostních důvodů je utajováno umístnění některých volebních místností i totožnost některých kandidátů. Některé významné politické síly předem avizovaly bojkot voleb. Protivládní povstalci varovali občany Iráku před účastí ve volbách a majitele domů v okolí volebních místností vyzvali, aby v den voleb opustili své domovy.
- 30. ledna
- V Iráku proběhly volby do Prozatímního národního shromáždění. Při útocích protivládních povstalců během voleb zahynulo přinejmenším 41 osob - voličů, vládních policistů, amerických vojáků a sebevražedných útočníků. Ze šiítských a kurdských částí země je hlášena početná účast voličů, v sunnitských oblastech byla však účast nízká a některé volební místnosti se vůbec nepodařilo otevřít. Představitel volební komise uvedl, že účast se pohybovala kolem 72 procent, ovšem později volební komise toto tvrzení dementovala; nové odhady se pohybují kolem 60 procent. Americký prezident George W. Bush označil průběh voleb za velký úspěch. Výsledky voleb mají být známy až za několik dnů.
- Severozápadně od Bagdádu se ve 14:40 SEČ zřítilo britské vojenské dopravní letadlo C-130 Herkules letící z Bagdádu. Britští představitelé uvedli, že při pádu letadla zahynulo 9 příslušníků vojenského letectva a 1 voják. Počet osob na palubě ani účel letu na americkou vojenskou základnu Balad 70 km severně od Bagdádu není znám. K sestřelení letadla se přihlásily dvě irácké skupiny. Jedna z nich, Revoluční brigády 1920, své tvrzení podpořila i vidozáznamem, na kterém je vidět odpálení rakety a poté hořící trosky letadla.

Únor

- 1. února
- Nepálský král Gjánéndra vyhlásil v zemi výjimečný stav a ujal se na 3 roky sám moci.
- Pražský vrchní soud odsoudil bývalého ministra financí Iva Svobodu (ČSSD) a jeho poradkyni Barboru Snopkovou k pěti letům odnětí svobody. Oba byli obviněni v souvislosti s krachem mělnické firmy Liberta.
- Slovinský parlament poměrem hlasů 79:4 ratifikoval Ústavu Evropské unie.
- 2. února
- Asociace islámských učenců, která reprezentuje sunnitskou menšinu v Iráku, označila nedávné volby v této zemi na nelegitimní. Asociace, která před volbami vyzvala k jejich bojkotu vzhledem k útokům amerických okupantů na sunnitská města, varovala OSN před uznáním výsledků voleb za právoplatné. Vláda vzešlá z voleb bude podle Asociace mít jen omezenou legitimitu a měla by mít jen omezené pravomoci.
- 3. února
- Předseda vlády Gruzie Zurab Žvanija byl nalezen mrtev v bytě svých přátel v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Žvanija a ještě jeden muž zemřeli na otravu oxidem uhelnatým z vadného plynového topení.
- Boeing 737 afgánských aerolinií se 104 osobami na palubě havaroval za sněhové bouře při letu z Herátu do Kábulu; všechny osoby na palubě zahynuly.
- 4. února
- Ukrajinský parlament schválil kontroverzní političku Julii Tymošenkovou do funkce předsedkyně vlády.
- Javal Davis, americký voják, který se koncem roku 2003 na mučení iráckých vězňů v bagdádské věznici Abú Ghrajb, byl americkým vojenským soudem odsouzen k 6 měsícům vězení a propuštění z armády.
- V Iráku byla dosud neznámou skupinou islámských radikálů unesena italská novinářka Giuliana Sgrenová. Únosci požadují stažení italských okupačních vojsk ze země, jinak hrozí, že Sgrenovou zavraždí.
- 5. února
- Javier Solana, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku, označil případný vojenský útok na iránská jaderná zařízení za chybu. Nová ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová před několika dny prohlásila, že útok na Irán není "na pořadu dne", nicméně vyzvala Evropu k jednotné opozici vůči iránskému jadernému programu.
- Při útocích povstalců v Iráku bylo zabito 21 Iráčanů, většinou příslušníků vládních ozbrojených sil, a dva američtí vojáci. Při výbuchu pozemní miny zemřely dvě irácké děti.
- 6. února
- V Iráku byli uneseni čtyři egyptští inženýři pracující pro egyptskou telekomunikační firmu.
- Při útoku protivládních povstalců na policejní stanice jižně od Bagdádu bylo podle irácké policie zabito 22 vládních policistů a 14 útočníků.
- Americké okupační síly propustily na 350 iráckých vězňů z bagdádské věznice Abú Ghrajb.
- Dosavadní vládní strana Thajci milují Thajsko zvítězila v parlamentní volbách v této asijské zemi.
- 7. února
- Při útocích na vládní policisty v Iráku bylo zabito nejméně 27 osob včetně řady civilistů. K útokům se přihlásila Organizace Al-Káidy pro svatou válku v Iráku vedená Jordáncem abú Músou Zarkávím.
- Generální tajemník OSN Kofi Annan odvolal z funkcí dva vysoké diplomaty Benona Sevana a Josepha Stephanidese, zapletené do korupce v rámci programu Ropa za potraviny, programu pro prodej irácké ropy za účelem dodávek potravin do Iráku.
- 8. února
- V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se sešli představitelé Egypta, Izraele, Jordánska a Palestiny. Za účasti egyptského prezidenta Husního Mubaraka a jordánského krále Abdalláha II. se izraelský premiér Ariel Šaron a palestinský prezident Mahmúd Abbás dohodli na zastavení bojových akcí. Egypt a Jordánsko zváží návrat svých velvyslanců do Izraele "ve vhodný čas".
- V Iráku byli propuštěni čtyři egyptští inženýři unesení 6. února.
- Při sebevražedném útoku na zájemce o službu v irácké armádě na západě Bagdádu přišlo o život nejméně 21 osob a 27 jich bylo zraněno.
- Řecký parlament zvolil prezidentem republiky na nadcházejících pět let Karolose Papuliase.
- V parlamentních volbách v Dánsku zvítězila dosavadní vládní středopravicová koalice.
- 9. února
- Ukrajinský generální prokurátor Svjatoslav Piskun uvedl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard, že nový prezident Ukrajiny Viktor Juščenko byl v září 2004 otráven úmyslně. Od vídeňských lékařů prý Piskun získal nové důkazy o celé kauze.
- 10. února
- Představitel ministerstva zahraničí KLDR uvedl, že jeho země vyrobila jaderné zbraně, a to údajně pro sebeobranu proti případné agresi ze strany USA. Současně Severní Korea oznámila, že se na neurčitou dobu stahuje z mezinárodních jednání o svém jaderném programu.
- Při útocích povstalců a při bojích mezi silami prozatímní vlády a povstalci v Iráku zahynulo nejméně 40 osob.
- 11. února
- Rumunsko oznámilo, že do Iráku vyšle dalších 100 vojáků. Na Američany vedené okupaci Iráku se dosud podílelo 730 rumunských vojáků.
- Při dvou útocích neznámých útočníků na šiítské civilisty v Iráku zahynulo nejméně 24 lidí.
- 12. února
- Palestinské militantní skupiny Hamas a Islámský džihád po rozhovorech s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem odmítly podepsat formální závazek o příměří, fakticky však hodlají dodržovat klid zbraní v konfliktu s Izraelem.
- Při útocích povstalců a střetech mezi americkými vojsky a povstalci zahynulo v Iráku nejméně 18 lidí, včetně řady civilistů.
- 13. února
- Podle volební komise je vítězem iráckých voleb, které se konaly 30. ledna, aliance šiítských skupin, která získala 47,6 % hlasů. V 275členném národním shromáždění by měla obsadit 132 míst. Druhé místo obsadila koalice kurdských stran s 26 % a uskupení Američany dosazeného premiéra Ajáda Alávího je třetí s 14 % hlasů. Volební účast dosáhla 58 %. V sunnitské provincii Anbar však hlasovala jen 2 % voličů.
- Srbský prezident Boris Tadič prohlásil při návštěvě Kosova, že nikdy nepřipustí odtržení této provincie od Srbska. Tadič je první srbský vůdce, který navštívil Kosovo od útoku NATO na Jugoslávii v roce 1999.
- 14. února
- Při výbuchu automobilu naloženého výbušninami bylo v libanonském hlavním městě Bejrútu zabito 6 osob, mezi nimi i bývalý libanonský ministerský předseda Rafík Harírí. K zodpovědnosti za útok se přihlásila dosud neznámá saúdskoarabská islamistická skupina, panují však pochyby o pravdivosti jejího tvrzení. Libanonská opozice obvinila z vraždy libanonskou a syrskou vládu. Syrský prezident Bašar al Asád útok odsoudil jako "hrozný kriminální čin".
- Při výbuchu metanu v uhelném dole u města Fu-sin v severovýchodní Číně zahynulo nejméně 203 horníků.
- 15. února
- Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek uvedl, že kvůli kauze financování Grossova bytu chce vyvolat jednání nejprve koaličních stran a poté všech parlamentních stran vyjma KSČM.
- Při požáru mešity v centru Teheránu zahynulo nejméně 59 lidí a přes 200 bylo zraněno.
- 16. února
- Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů vstoupil v platnost.
- Komisař NHL Gary Bettman oznámil, že celá sezóna 2004–05 se kvůli probíhající stávce ruší. Ke zrušení sezóny profesionální sportovní soutěže kvůli odborářským sporům došlo poprvé v americké historii.
- 17. února
- George W. Bush nominoval Johna Negroponteho na pozici ústředního ředitele zpravodajských služeb USA.
- Novým gruzínským premiérem se stal Zurab Nogaideli. Nahradí Zuraba Žvaniju, který se 3. února patrně nešťastnou náhodou otrávil plynem.
- 18. února
- V předvečer šíitského svátku ašúrá bylo v Bagdádu při útocích sebevražedných atentátníků zabito nejméně 35 lidí.
- 19. února
- Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek vyzval premiéra Stanislava Grosse k demisi, neboť premiérova aféra podle něj ohrožuje důvěryhodnost a akceschopnost vlády.
- Při útocích během druhého dne šiítského svátku ašúrá v Iráku bylo zabito nejméně 30 osob, mezi nimi i několik amerických vojáků.
- Kofi Annan, generální tajemník OSN vyslal tým specialistů do Libanonu, za účelem vyšetřování vraždy bývalého premiéra, Rafíka Harírího.
- Nejlepším filmem mezinárodního filmového festivalu Berlinale byl vyhlášen jihoafrický film „U-Carmen eKhayelitsha“, natočený režisérem Markem Dornfordem-Mayem.
- 20. února
- Premiér Stanislav Gross odmítl možnost své rezignace a říká, že není možné, aby v koalici zůstávala strana, která mu nevěří.
- V prvním národním referendu o ústavě EU ve Španělsku zvítězil hlas pro přijetí ústavy v poměru 77 proti 17 procentům. Volební účast však byla relativně nízkých 42 %, což opozice označuje za prohru vlády.
- Izraelská vláda definitivně schválila plán svého předsedy Ariela Šarona na odsun židovských osadníků z okupovaného Pásma Gazy a likvidaci 4 malých izraelských osad na Západním břehu Jordánu.
- Parlamentní volby v Portugalsku vyhrála opoziční Socialistická strana.
- Parlamentní volby v samozvané Severokyperské turecké republice vyhrála dosavadní vládní Turecká republikánská strana se ziskem 44 % hlasů; volební účast dosáhla 74 %. Vítězná strana je stoupenkyní sjednocení severní části Kypru s mezinárodně uznávanou Kyperskou republikou na jihu ostrova.
- 21. února
- Ministři zahraničí EU schválili plán na školení pracovníků irácké justice. Školení má probíhat mimo území Iráku, ale koordinační úřad bude sídlit v Bagdádu.
- Izrael propustil 500 palestinských vězňů jako gesto dobré vůle.
- 22. února
- Zemětřesení o síle 6,4 stupně Richterovy stupnice zasáhlo jihovýchodní Írán. Nejméně 546 lidí bylo zabito a přes 1000 zraněno.
- Prezident USA George Bush označil v projevu v Bruselu za „směšnou“myšlenku, že se USA chystají zaútočit na Írán. Současně však útok na tuto zemi nevyloučil.
- Summit NATO v Bruselu přijal deklaraci, podle které se všechny členské státy NATO budou podílet na výcviku iráckých ozbrojených složek.
- 23. února
- Slovenská vláda schválila nový návrh zpoplatnění vysokoškolského studia.
- Společnost Oskar Mobil získala licenci pro mobilní síť standardu UMTS (již dříve takovou licenci v ČR získaly společnosti Eurotel a T-Mobile). Během pěti let za tuto licenci zaplatí 2 miliardy korun, licence byla udělena na 20 let a její podmínkou je spuštění sítě v Praze do 1. ledna 2008.
- 24. února
- Palestinský parlament schválil novou vládu vedenou Ahmadem Kurájou.
- Po vítězství v parlamentních volbách 20. února byl generální tajemník portugalské Socialistické strany José Sócrates jmenován novým portugalským premiérem.
- 25. února
- Na pobřežní promenádě v Tel Avivu se odpálil palestinský sebevražedný útočník. Útok si vyžádal pět mrtvých a asi 50 zraněných, z toho 20 vážně. Podle některých zpráv se k útoku přihlásil Islámský džihád ústy svého mluvčího v Bejrútu, zatímco podle jiných útok provedl člen palestinské radikální skupiny Brigády mučedníků od Al-Aksá, ovšem na pokyn agenta Hizballáhu. Jak libanonský Hizballáh, tak představitelé Islámského džihádu v Pásmu Gazy však popřeli odpovědnost za útok. Palestinské vedení útok jednoznačně odsoudilo a palestinský prezident Mahmúd Abbás slíbil potrestání organizátorů atentátu.
- 26. února
- Jemenský odvolací soud potvrdil rozsudek smrti pro jednoho z organizátorů útoku na americkou válečnou loď USS Cole, ke kterému došlo 12. října 2000. Druhému pachateli zmírnil trest na 15 let odnětí svobody. Odsouzenec k smrti Abdar Rahím Našírí je v součanosti zadržován v USA a byl odsouzen v nepřítomnosti.
- 27. února
- Spojenými státy dosazený předseda prozatímní irácké vlády Ajád Aláví uvedl, že americké rozhodnutí rozpustit po dobytí země iráckou armádu a vyloučit ze státní správy členy bývalé vládnoucí strany Baas bylo chybné. Podle něj tento postup zvýšil napětí mezi etnickými skupinami a pomohl povstalcům.
- Nejúspěšnějším filmem letošních Oscarů se stal film Letec s pěti trofejemi.
- V Japonsku byl proražen nejdelší suchozemský tunel na světě v délce 26,5 km. Železniční tunel podchází pohoří Hako na trati z Tokia do Aomori na severu Japonska.
- 28. února
- Sebevražedný atentátník zabil v iráckém městě Hilla nejméně 114 lidí a dalších 130 zranil, když automobil naložený výbušninami vybuchl v davu lidí ucházejících se o práci ve vládních bezpečnostních službách. Jedná se o nejkrvavější útok od pádu Saddáma Husajna. K zodpovědnosti za atentát se později přihlásila irácká odbočka organizace al-Káida.
- Libanonská vláda podala na nátlak opozice demisi; opozice označuje bývalou vládu za prosyrskou a žádá vyšetření nedávného atentátu na expremiéra Rafíka Harírího.
- Slavný pražský fotbalový klub FC Bohemians Praha přišel o profesionální licenci a nemůže tak pokračovat v 2. fotbalové lize; jeho výsledky v této soutěži budou anulovány.

Březen

- 2. března
- V Bagdádu byl zavražděn Parvíz Muhammad Mahmúd, soudce zvláštního tribunálu, který má soudit představitele bývalého režimu Saddáma Husajna včetně samotného Saddáma. Při dvou útocích sebevražedných útočníků bylo v Iráku zabito nejméně 10 příslušníků vládních ozbrojených složek. Zraněny byly přes 35 osob, z toho 11 civilistů.
- 3. března
- V Ázerbájdžánu byl před svým domem zavražděn šéfredaktor opozičního časopisu Monitor Elmar Husejnov.
- Bývalý ukrajinský ministr vnitra Jurij Kravčenko spáchal sebevraždu. Učinil tak den před plánovaným výslechem na policii v souvislosti s vraždou opozičního novináře Heorhije Gongadzeho, ke které došlo v září roku 2000.
- Americký miliardář Steve Fossett úspěšně zakončil sólový oblet Země bez mezipřistání nebo doplnění paliva. Jeho letadlo GlobalFlyer Virgin Atlantic přistálo na letišti Salina v americkém státě Kansas ve 20:48 SEČ po 67 hodinách a jedné minutě letu. Z tohoto letiště Fossett 1. března vzlétl.
- Podle agentury Associated Press přesáhl počet amerických vojáků, kteří v Iráku zahynuli od zahájení útoku na tuto zemi v březnu 2003, počet 1500. Předseda prozatímní vlády Ajád Aláví prodloužil o dalších 30 dní výjimečný stav, který platí v celém Iráku mimo kurdské oblasti. Při útocích povstalců zahynulo nejméně 5 iráckých vládních policistů.
- 4. března
- V Iráku byla propuštěna unesená italská novinářka Giuliana Sgrenová. Při následném převozu na bagdádské letiště byla Sgrenová postřelena americkými vojáky. Ti na auto, v němž agenti italské rozvědky novinářku vezli, z neznámých důvodů zahájili palbu a zabili velitele italské tajné služby v Iráku, který Sgrenovou chránil vlastním tělem.
- Sedm slovenských nekatolických církví kritizovalo současný způsob zveřejňování dokumentů komunistické Státní bezpečnosti (StB) Ústavem paměti národa. Církve žádají, aby ke svazkům Stb měly přístup jen osoby v nich zmiňované.
- 5. března
- Syrský prezident Bašár Asad oznámil v projevu před parlamentem plán na postupné stažení syrských jednotek z Libanonu.
- Ústřední výkonný výbor ČSSD vyslovil poměrem hlasů 102 ku 27 důvěru předsedovi vlády Stanislavu Grossovi. Stanislav Gross se na zasedání omluvil občanům za to, že "dopustil to, co vzniklo, to jest pro veřejnost dnes již naprosto nesrozumitelnou směsici faktů, polopravd, ale také vyložených lží, které jsou mistrně předkládány tak, aby mě maximálně zpochybnily".
- V letošních českých filmových cenách Český lev se nejúspěšnějším snímkem stalo Horem pádem režiséra Jana Hřebejka, které obdrželo celkem pět ocenění (nejlepší film, režie, scénář, herečka v hlavní roli (Emília Vášáryová) a nejlepší plakát). Cenu za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli získal Jaša Kulťasov za výkon ve filmu Král zlodějů.
- 6. března
- V parlamentních volbách v Moldavsku zvítězila vládnoucí prozápadně orientovaná komunistická strana. Se ziskem 46 % ztratila proti minulým volbám ve prospěch bloku Demokratické Moldavsko a Křesťanskodemokratické lidové strany.
- Ve věku 98 let zemřel německo-americký fyzik Hans Bethe, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1967, kterou získal za vysvětlení termonukleárních procesů ve hvězdách.
- Velkou cenu Austrálie vyhrál Giancarlo Fisichella na voze Renault.
- 7. března
- Rada EU schválila kontroverzní směrnici o softwarových patentech. Směrnici nyní putuje do Evropského parlamentu k projednání ve druhém čtení. Proti návrhu směrnice hlasovalo Španělsko, hlasování se zdržely Belgie, Rakousko a Itálie.
- Při útocích povstalců na vládní síly v iráckém městě Bakubě bylo zabito nejméně 33 osob, z toho zhruba polovina civilistů.
- Bulharský ministr obrany Nikolaj Svinarov nepřímo obvinil okupační síly USA v Iráku, že 4. března zastřelili bulharského vojáka. Podle Svinarova vojáka zřejmě zabila palba "spřátelené armády". Na okupaci Iráku se