:: wikimiki.org ::

26. Srpen

26. srpen

26. srpen je 238. den roku podle gregoriánského kalendáře (239. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 127 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1928 Zdeněk Veselovský, český zoolog, dlouholetý ředitel ZOO v Praze Svět
- 1880 Guillaume Apollinaire, francouzský básník († 9. listopad 1918)

Úmrtí

Česko
- 1278 - Přemysl Otakar II., český král, umírá v bitvě na Moravském poli
- 1346 - Jan Lucemburský, český král, umírá v bitvě u Kresčaku Svět
- 1346 - Jan Lucemburský, český král a lucemburský vévoda.
- 1966 Hermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář

Svátky

Česko
- Luděk Svět
-

Viz také:

- 25. srpen 27. srpen - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Srpen ja:8月26日 ko:8월 26일 ms:26 Ogos simple:August 26 th:26 สิงหาคม

1928

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1923 1924 1925 1926 1927 - 1928 - 1929 1930 1931 1932 1933 ----

Události

Česko
- 1. prosince spojením Moravy a země Slezské vzniká v Československu země Moravskoslezská. Svět
- 25. května vzducholoď Italia ztroskotala při návratu ze severního pólu
- 18. září první let vzducholodi Graf Zeppelin
- Kemal Atatürk zahájil velkou reformu turečtiny

Vědy a umění

- Bairdův úspěšný televizní přenos z Velké Británie do USA na vlně 45 m
- zaveden název Universal Time
- Paul Dirac předpověděl existenci pozitronu
- v Revui Devětsilu (č. 9) vydán Manifestech poetismu
- objeveno semitské město Ugarit

Nobelova cena

Narození

Česko
- 5. července Josef Macur, český právník († 15. března 2002)
- 10. července Karel Šiktanc, český spisovatel
- 20. července Pavel Kohout, český spisovatel
- 26. srpen - Zdeněk Veselovský český zoolog Svět
- 1. leden - Hap Sharp americký automobilový závodník
- 16. únor - Les Costello americký hokejista
- 12. března Edward Franklin Albee, americký dramatik
- 23. dubna Shirley Templeová Blacková, americká filmová herečka a politička
- 26. července Stanley Kubrick, americký režisér († 7. března 1999)
- 7. prosinec - Noam Chomsky, americký lingvista
- Ernesto „Che“ Guevara, kubánský revolucionář († 1967)
- Gabriel Laub, česko-polský esejista († 1998)

Úmrtí

Česko
- 12. ledna – sebevražda Rudolf Těsnohlídek, český spisavatel (
- 7. červen 1882)
- 12. srpna – Leoš Janáček , hudební skladatel (
- 3. července 1854)
- 16. srpna – Antonín Sova, český básník (
- 26. února 1864) Svět
- 19. červen – Roald Amundsen, norský polární badatel (
- 16. červenec 1872)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1928年 ko:1928년 simple:1928 th:พ.ศ. 2471

Zdeněk Veselovský

Profesor Zdeněk Veselovský (
- 26. srpen 1928) je jedním z nejvýznačnějších českých zoologů. Dlouhou dobu vedl Zoologickou zahradu Praha. Je zakladatelem české etologie a autorem mnoha odborných článků a populárně naučných knih z oblasti zoologie a etologie.

Životopis

Narozen v Jaroměři, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy (1952), kde posléze pokračoval jako pedagog. V roce 1959 byl jmenován ředitelem pražské ZOO, kteroužto funkci si podržel téměř 30 let. V letech 1964–1976 byl předsedou Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad. Za jeden z jeho největších úspěchů ve funkci ředitele přažské zoo je považována záchrana koně Przewalského. V roce 1988 byl pro konflikt s komunistickými představiteli města Prahy na hodinu vyhozen, což mělo za následek protesty a spontánní bojkot pražské ZOO ze strany mnoha zoologických zahrad západního světa, který však brzy ukončila Sametová revoluce. Po roce 1989 pracuje pro Fyziologický ústav Akademie věd a přednáší kurzy z oblasti zoologie a etologie na Biologické fakultě Jihočeské Univerzity a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Byl žákem nositele Nobelovy ceny a zakladatele etologie Konráda Lorenze.

Dílo

Knihy

- Výlet do třetihor
- Vždyť jsou to jen zvířata!
- K pramenům Orinoka
- Člověk a zvíře
- Chováme se jako zvířata?
- Obecná ornitologie
- Dobytí Tróje aneb Nejen sloni mají paměť
- Všední den v pražské ZOO
- Sloni a jejich příbuzní
- Etologie. Biologie chování zvířat., Academia 2005, ISBN 80-200-1331-8

Externí odkazy

- [http://www.rozhlas.cz/priroda/portal/_zprava/184857 Zdeněk Veselovský hovoří o etologii]
- [http://www.bf.jcu.cz/stud/obory/veselovsky.htm Podrobnější životopis na stránkách BF JU] Veselovský, Zdeněk Veselovský, Zdeněk Veselovský, Zdeněk Veselovský, Zdeněk

Praha

Praha – od roku 1920 Hlavní město Praha, předtím od roku 1784 Královské hlavní město Praha – je hlavním a součastně největším městem České republiky.

Poloha a charakteristika

České republiky]] Do dnešní podoby se vyvíjela jedenáct století. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů, kde žije zhruba 1 170 000 obyvatel (údaj ČSÚ za rok 2005). Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO. Praha je statutárním městem a vyšším územním samosprávným celkem na úrovni kraje. Leží uprostřed území Čech na řece Vltavě a je ze všech stran obklopena Středočeským krajem, jehož správní úřady rovněž sídlí v Praze.

Historie

:Hlavní článek: Dějiny Prahy

Počátky hradu a města Prahy

Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Na stejném místě je však doloženo i mnohem pozdější germánské sídliště. V 6.století začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou zvaný Žiži (nebo Sizi), kde později docházelo k obřadnímu nastolování knížat "kmene" Čechů. Na tomto místě nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9.století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10.století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.

Středověk

Počátkem 12.století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti …", napsal kdosi neznámý o Praze koncem 11.století. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinským terminem Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 městská práva pražskému podhradí, osídlenému již od 10.století. Tak vzniklo Nové, později Menší Město Pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku – v roce 1348 založil další Nové Město pražské a vytýčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplněno výstavnými měšťanskými domy, prostornými tržišti, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. "Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký.

Sjednocení pražských měst

K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha neexistovala dlouho. Zanikla již roku 1528. Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice. Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami. Tehdy se stala jedním z předních průmyslových a obchodních center Evropy. Roku 1893 byla asanována severní část Starého Města; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se zároveň připojil Karlín a Libeň.

Velká Praha

Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství, jakým byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Mariánský sloup Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jakými byly Vinohrady nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo obyvatelstvo českého, německého a židovského původu, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus - vznikly první moderní budovy a byla také dostavěna gotická Svatovítská katedrála. Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě. Pod vlivem nastupujícího nacismu ve druhé polovině 30.let Prahu začaly opouštět první obyvatelé.

Druhá světová válka

Za války bylo z Prahy odsunuto v transportech do koncentračních táborů židovské obyvatelstvo, stejně jako cikánské (tehdejší běžné označení) a další její obyvatelé tzv. "méněcenných ras". Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického režimu. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna Gestapa v Pečkově paláci nebo Střelnice v Kobylisích. Stavby Prahy byly uchráněny. K lehkému poškození došlo pouze za bombardování americkými letadly na konci války (věže kláštera v Emauzích), ale plánovanou likvidaci už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést. Podle vůle komunistických předáků pražského povstání (Smrkovský) a předem stanovených smluv mezi spojenci z protihitlerovské koalice Prahu musela osvobodit Rudá armáda, zatímco Americká armáda vyčkávala u Plzně. Dříve než sovětská vojska do města dorazila, vypuklo zde 5.května 1945Pražské květnové povstání, které ukončil 9.května příjezd Rudé armády.

Praha jako hlavní město socialistického Československa

V únoru 1948 se chopili moci komunisté, plánování a výstavba města začaly probíhat v duchu "socialistického realismu". Vznikla tak první sídliště (Dvouletky) a později i první panelové sídliště na Petřinách. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a Hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Pro obyvatele, kteří přicházeli do Prahy z celé republiky, byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město). Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Mocenský monopol komunistické strany ukončila Sametová revoluce. Sametová revoluce

Praha po sametové revoluci

Otevření státních hranic přivedlo do města početné davy turistů. Rozvoj soukromého podnikání se projevil na mnoha starších, leckdy chátrajících budovách i menších domech, které byly opraveny. Došlo k výstavbě mnoha obchodních komplexů, ve městě se zmnohonásobil dopravní provoz, který působí řadu problémů.

Hospodářství

Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu, dnes ale upadajícího, a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu. Sametová revoluce Hrubý domácí důchod (HDP) v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).

Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech 14 regiónů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než 20 zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících. Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 procent na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů (20 procent celkové produkce země a současně i první místo v regionální struktuře). Sametová revoluce Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 procent celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regiónů. Sametová revoluce Mimo to se však v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:
- výroba kovodělných výrobků
- výroba strojů a zařízení
- chemie a farmaceutický průmysl
- průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
- výroba dopravních prostředků (mimo výroby automobilů), zde zejména kolejní soupravy, motocykly, lehká letadla a jiné Další odvětví hrají spíše podřadnou roli.

Doprava

:Hlavní článek: Hlavní článek: Pražská doprava Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu, jak veřejné, tak i automobilové dopravy.

Členění Prahy

: Podrobněji o částech Prahy a o jejím členění od roku 1784 do současností čtěte v článcích Královské hlavní město Praha, Velká Praha a Části Prahy.

Katastrální členění

Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1947 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území (čtvrtí). Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a číslování budov.

Správní členění

Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem, radou, starostou a úřadem městské části. Od 1. července 2001) mají úřady 22 z těchto městských částí rozšířenou působnost státní správy pro své území nebo i pro několik dalších městských částí. Vzniklo tak 22 správních obvodů. Tyto obvody (s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však nejsou totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly do roku 2001 správními obvody a do roku 1990 i samosprávnými.

22 správních obvodů

V seznamu je nejprve uveden městský správní obvod. V závorce jsou pak uvedeny městské části, které do správního obvodu spadají, přičemž městská část, jejímuž úřadu působnost státní správy přísluší, je uvedena tučně. Od 1. ledna 2002 mají všechny tyto městské části stejný název jako celý jejich správní obvod, tedy pouze slovo Praha s číslovkou. Pro lepší orientaci je v seznamu uveden i původní název městské části. 2002
- Praha 1
- Praha 2
- Praha 3
- Praha 4 (Praha 4, Kunratice)
- Praha 5 (Praha 5, Slivenec)
- Praha 6 (Praha 6, Suchdol, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Ďáblice, Březiněves, Dolní Chabry)
- Praha 9
- Praha 10
- Praha 11 (Praha 11, Šeberov, Újezd u Průhonic, Křeslice)
- Praha 12 (Praha 12, Libuš)
- Praha 13 (Praha 13, Řeporyje)
- Praha 14 (Praha 14, Dolní Počernice)
- Praha 15 (Praha 15, Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Petrovice, Dubeč)
- Praha 16 (Radotín, Velká Chuchle, Lochkov, Zbraslav, Lipence)
- Praha 17 (Řepy, Zličín)
- Praha 18 (Letňany)
- Praha 19 (Kbely, Vinoř, Satalice, Čakovice)
- Praha 20 (Horní Počernice)
- Praha 21 (Újezd nad Lesy, Klánovice, Koloděje, Běchovice)
- Praha 22 (Uhříněves, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Benice)

Územní členění

V roce 1960 bylo zřízeno deset městských obvodů a tyto obvody, rozšířené o nově přidružené obce, platí podle Zákona o územním členění státu dodnes. Původně byly i správními a samosprávnými obvody. Obyvatelé většiny území obvodů podléhali přímo obvodnímu národnímu výboru (později obvodnímu úřadu), v později připojených obcích však zůstaly jako mezičlánek místní národní výbory (místní úřady), které zároveň spadaly i pod působnost příslušného obvodu. Od roku 1990 však nejsou tyto obvody samosprávnými celky a od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.

10 městských obvodů, jejich městské části

Seznam deseti obvodů, v závorce jsou uvedeny městské části, které tvoří území obvodu: městských obvodů
- Praha 1 (Praha 1)
- Praha 2 (Praha 2)
- Praha 3 (Praha 3)
- Praha 4 (Praha 4, Praha 11, Praha 12, Libuš, Kunratice, Újezd, Šeberov)
- Praha 5 (Praha 5, Velká Chuchle, Slivenec, Lochkov, Praha 16–Radotín, Lipence, Zbraslav, Praha 13, Řeporyje, Zličín)
- Praha 6 (Praha 6, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Praha 17–Řepy, Suchdol)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Březiněves, Dolní Chabry, Ďáblice)
- Praha 9 (Praha 9, Praha 14, Běchovice, Čakovice, Dolní Počernice, Praha 20–Horní Počernice, Praha 19–Kbely, Klánovice, Koloděje, Praha 18–Letňany, Satalice, Praha 21–Újezd nad Lesy, Vinoř)
- Praha 10 (Praha 10, Praha 15, Benice, Dolní Měcholupy, Dubeč, Kolovraty, Královice, Křeslice, Nedvězí, Petrovice, Štěrboholy, Praha 22–Uhříněves)

Významné čtvrti

Podívejte se také na

- Královské hlavní město Praha
- Velká Praha

Externí odkazy

- [http://www.praha-mesto.cz praha-mesto.cz] – Informační server hlavního města Prahy
- [http://www.vpraze.info vpraze.info] – Wiki stránky o Praze
- [http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/home Hlavní město Praha] na stránkách ČSÚ
- [http://www.firmy-praha.cz Firmy Praha] firmy v Praze Kategorie:České kraje Kategorie:České okresy Kategorie:Praha Kategorie:Česká města Kategorie:Čechy Kategorie:Hlavní města Evropy ja:プラハ ko:프라하 simple:Prague

1880

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1875 1876 1877 1878 1879 - 1880 - 1881 1882 1883 1884 1885 ----

Události

Vědy a umění

- F. Křižík vynalezl obloukovou lampu
- objeven chemický prvak gadolinium

Narození

Česko
- 2. březen Arne Novák, český literární historik († 26. listopad 1939)
- 14. března Bohumil Bydžovský, český matematik († 6. května 1969)
- 11. červen Albert Pražák, český literární historik († 19. září 1956)
- 26. července Karel Farský, český teolog († 12. června 1927) Svět
- 26. srpen Guillaume Apollinaire, francouzský básník († 9. listopad 1918)
- 28. listopadu Alexander Alexandrovič Blok, ruský básník († 7. srpen 1921)
- 17. leden Mack Sennett, americký režisér, producent a herec († 5. listopad 1960)

Úmrtí

Česko Svět
- 8. květen Gustav Flaubert, francouzský spisovatel (
- 12. prosinec 1821)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1880년

9. listopad

9. listopad je 313. den roku podle gregoriánského kalendáře (314. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 52 dní.

Události

Česko
- 1785 – Josef II. ruší plaský klášter cisterciáků. Svět
- 1799 – Napoleon Bonaparte svrhnul direktorium a vytvořil provizorní vládu.
- 1938 – Nacisté během tzv. Křišťálové noci podpálili v Německu synagogy.
- 1953 – Kambodža získala nezávislosl na Francii.
- 1967 – Program Apollo: start kosmické lodě Apollo 4.
- 1989 – Pád Berlínské zdi, otevřena hranice mezi NDR a NSR.
- 2004 – Vydána Mozilla Firefox ve verzi 1.0.

Narození

Česko
- 1923 – Jaroslav Moučka, český herec
- 1959 – Miroslav Táborský, český herec Svět
- 1818 – Ivan Sergejevič Turgeněv, ruský spisovatel († 3. září 1883)
- 1897 – Ronald George Wreyford Norrish britský chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 1978)
- 1929 – Imre Kertész, maďarský spisovatel a překladatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu
- 1936 – Michail Tal, lotyšský šachista († 1992)
- 1941 – Tom Fogerty, americký hudebník (Creedence Clearwater Revival) († 1990)
- 1948 – Billie August, dánský režisér a scénárista
- 1974 – Sven Hannawald, německý sportovec, skokan na lyžích
- 1974 – Alessandro Del Piero, italský fotbalista

Úmrtí

Česko
- 1877 - Karel Sabina, český národní buditel, spisovatel, libretista a novinář (
- 29. prosince 1813) Svět
- 1918 – Guillaume Apollinaire, francouzský básník (
- 26. srpna 1880)
- 1940 – Neville Chamberlain, britský politik (
- 18. března 1869)
- 1970 – Charles de Gaulle, francouzský politik a generál (
- 22. listopadu 1890)
- 1991 – Yves Montand, francouzský herec a zpěvák (
- 1921)

Svátky

Česko
- Bohdan Katolický kalendář
- Posvěcení Lateránké baziliky Svět
- Světový den jakosti

Viz také:

- 8. listopad 10. listopad – kalendář Kategorie:Listopad ja:11月9日 ko:11월 9일 simple:November 9

1278

Století: 12. století - 13. století - 14. století Roky: 1273 1274 1275 1276 1277 - 1278 - 1279 1280 1281 1282 1283 ----

Události

- 26. srpna roku 1278 - bitva na Moravském poli

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

26. srpna Přemysl Otakar II. v bitvě na Moravském poli.

Hlava státu

- Přemysl Otakar II.
- Václav II., fakticky ale jeho poručník Ota V. Braniborský Kategorie:13. století ko:1278년

Přemysl Otakar II.

Přemysl Otakar II. (
- kolem roku 1233 – 26. srpna 1278) byl král železný a zlatý je Přemyslovec, Český král v letech 1253 až 1278. druhorozený syn Václava I. a Kunhuty Štaufské. Je jeden z neslavnějších králů české historie. Od roku 1247 po smrti bratra Vladimíra markrabě moravský. V letech 1248–1249 stojí v odboji proti svému otci. Povstání bylo neúspěšné a bylo poraženo. Přemysl Otakar II. byl krátce vězněn na hradě Přimda. Po smrti Václavova prvorozeného syna Vladislava je jediný dědic trůnu. V roce 1251 je povolán šlechtou a biskupy na místo rakouského vévody. Rakouské země jsou totiž po vymření Babenberků bez panovníka. Otakar druhý upevnil své nároky na vládu v Rakousku sňatkem s Markétou Babenberskou a definitvně je potvrdil vojenskou porážkou koalice Uher, Haliče a Bavorska v roce 1260 v bitvě u Kressenbrunnu. V padesátých letech 13. století udržoval Přemysl Otakar II. poměr s krásnou Anežkou z Kuenringu, dvorní dámou své manželky Markéty Babenberské. Anežka byla přezdívaná "Palceřík" díky svému krátce striženému účesu. Porodila Přemyslovi tři nemanželské děti, syna – budoucího vévodu Mikuláše Opavského, a dvě dcery. Přemysl se pokusil vymoci na papeži potvrzení o legitimním původu svých nemanželských potomků, když se to však nezdařilo (papež nepotvrdil následnické právo Mikuláše na český trůn), byl nucen se s Anežkou rozejít a rozvodem s Markétou si uvolnit cestu k dalšímu sňatku, ze kterého by mohl vzejít dědic s legitimním původem. V roce 1261 je Přemysl Otakar II. korunován českých králem. Za jeho vlády prožívá království ohromný rozmach
- v roce 1261 získává Štýrsko,
- v roce 1266 připojuje Chebsko,
- v roce 1269 Korutansko, Kraňsko
- v roce 1272 Furlánsko Jeho říše sahala až k Jaderskému moři. Vedl křížové výpravy do Prus, v roce 1254–1255 založil Königsberg (Královec). Usiloval o podmanění Litvy. Za jeho vlády byl tento státní útvar nejmocnější ve střední Evropě. Podporuje kolonizaci pohraničí, zakládá mnoho nových měst. Dochází k prudkému rozvoji hospodářství. Zřizuje zemský soud, který vede tzv. zemské desky. Na počátku druhé poloviny sedmdesátých let 13. století proti Přemyslovi povstane šlechta v alpských zemích i v zemích českých (povstání v Čechách vedou Vítkovci), v roce 1276 je Přemysl Otakar II. Rudolfem Habsburským donucen vzdát se tzv. vídeňským mírem (26. listopadu 1276) alpských území a Chebska, v jeho moci pak zůstanou jen Čechy a Morava, které od Rudolfa přijme v léno. Zároveň je uzavřena svatební smlouva mezi Rudolfovými a Přemyslovými dětmi. V roce 1278 se Přemysl, pokoušející se o obnovu své říše, střetává s Rudolfem Habsburským 26. srpna roku 1278 v bitvě na Moravském poli – v této bitvě, která končí jeho porážkou, Přemysl Otakar II. umírá. Jeho ostatky jsou nejprve veřejně vystaveny ve Vídni, poté jsou uloženy ve Znojmě. V roce 1296 jsou pak Přemyslovy ostatky přeneseny do Prahy, kde jsou nejprve uloženy v klášteře na Františku (od roku 1296), odkud jsou přeneseny do chrámu sv. Víta na Pražském hradě (v roce 1373). Po Přemyslově smrti pak nastává v českých zemích krátké období bezvládí, kdy za jeho nezletilého syna Václava II. vládne jeho poručník Ota V. Braniborský (tzv. období Braniborů v Čechách).

Královská města (pravděpodobně) založená během vlády Přemysla Otakara II.

Čechy
- Písek, 1254 stál
- Kolín, 1253–1261
- Kouřim, 1253–1261
- Most, před 1257
- Menší Město pražské, 1257
- Čáslav, asi 1260
- Chrudim, asi 1260
- Klatovy, kolem 1260
- Vysoké Mýto, asi 1260
- Ústí nad Labem, kolem 1260
- Louny, po 1260
- Kadaň, před 1261
- Domažlice, asi 1262
- České Budějovice, 1265
- Polička, 1265
- Ostrov, poprvé doložen 1269
- Chotěboř, mezi 1265–1278
- Nymburk, před 1276
- Tachov, 1253–1278
- Dvůr Králové, 1253–1278
- Jaroměř, 1253–1278
- Mělník, 1253–1274
- Kutná Hora, před 1276 Morava
- Olomouc, 1253
- Uherské Hradiště, 13. říjen 1257
- Litovel, 1270 Štýrsko
- Bruck an der Mur, 1260–1263
- Leoben, 1261–1263
- Radkersburg, 1261 Dolní Rakousko
- Marchegg, 1268

Reference

Hoensch, J. K. , Přemysl Otakar II. von Böhmen, 1989. Kusternig, A., Die Zeit König Ottokars II. in Österreich, 1978. Kuthan, J., Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakra II., Praha 1991. Kuthan, J.: Přemysl Otakar II., Vimperk 1993. Kuthan, J., P. Ottokar II. König, Bauherr und Mäzen, 1996. Žemlička, J., Století posledních Přemyslovců, Praha 1986. Kategorie:Hlavy českého státu Kategorie:Čeští válečníci Kategorie:Přemyslovci Kategorie:Narození 13. století Kategorie:Úmrtí 1278 ja:オタカル2世

1346

Století: 13. století - 14. století - 15. století Roky: 1341 1342 1343 1344 1345 - 1346 - 1347 1348 1349 1350 1351 ----

Události

26. srpen - bitva u Kresčaku, Edward III. Anglický poráží Filipa VI. Francouzského

Narození

Úmrtí

- 26. srpen Jan Lucemburský, český král (
- 10. srpen 1296)

Hlavy státu

Jan Lucemburský, Karel IV. Kategorie:14. století ko:1346년

Jan Lucemburský

Jan Lucemburský, známý též pod přízviskem Slepý, (10. srpna 1296 – 26. srpna 1346) byl český král, hrabě lucemburský, dočasně i král polský. Vyrůstal v Paříži, kde studoval na universitě. V r. 1310 se stal hrabětem lucemburským a králem českým, za českého krále ho prosazovala i část české šlechty, která byla nespokojená s vládou Jindřicha Korutanského, manžela Anny Přemyslovny. Dne 31. srpna byl zasnouben s Eliškou Přemyslovnou. Poté vojensky obsadil Čechy a koncem roku přijal slib věrnosti od českých stavů, jimž potvrdil jejich privilegia – tzv. inaugurační diplom pro Čechy, roku 1311 přijal inaugurační diplom pro Moravu. Inaugurační diplomy zakazovaly zastávat úřady lidem, kteří nežili v Čechách. Dne 7. února byl korunován českým králem (korunoval ho Petr z Aspeltu). Jan Lucemburský se pokoušel vládnout s ohledem na říšskou politiku, které byla pro Lucemburky prioritní, toto však nechtěla akceptovat česká šlechta v čele s Jindřichem z Lipé. Situaci dále komplikovala královna Eliška Přemyslovna, která se snažila obnovit vládu v duchu Přemyslovců, což v tu dobu bylo zcela nereálné. Eliška vyvolala zatčení Jindřicha z Lipé – 1315, to vyvolalo značný odpor šlechty a Jindřich z Lipé byl osvobozen. Po této epizodě Jan Lucemburský odjel do Lucemburska, což dále zkomplikovalo situaci. Protože se nedařilo najít nějaké řešení, Jan Lucemburský obsadil Čechy vojensky, to vyvolalo odpor šlechty a Jan Lucemburský se málem musel vzdát české koruny. Smír zprostředkoval až římský král Ludvík Bavor. Byly podepsány tzv. Domažlické úmluvy, které ve svých důsledcích posílily moc šlechty. To prakticky znamenalo, že Jan Lucemburský se přestal starat o Čechy – bral je jako zdroj financí pro rodovou politiku. V letech 1319–1329 byla k Českému království připojena Horní Lužice, roku 1332 připojil Chebsko a 1335 Vratislav k níž přiléhala značná část Slezska. Na přelomu let 1333 a 1334 udělil svému synu Karlovi titul markrabě moravský, čímž zlegitimoval jeho postavení v českých zemích (byl zde již od října 1333). Ve dvacátých a třicátých letech byl Jan Lucemburský velmi aktivní v Itálii, v roce 1331 mu císař jako říšskou zástavu potvrdil držení těchto severoitalských měst Bergamo, Bobbio, Brescie, Cremona, Milán, Novara, Pavie, dědičně získal Luccu. V roce 1334 se podruhé oženil s Beatricí Bourbonskou a začal žít usedlejším způsobem života, tzn. přestal se účastnit každého turnaje a každé války. Roku 1335 došlo k setkání polských (Kazimír III. Veliký), českých (Jan Lucemburský) a uherských (Karel Robert) vládců v Trenčíně, zde se Jan Lucemburský vzdal titulu polský král a polský král Kazimír se vzdal Slezska, tím se prakticky skončilo období vytváření pevných hranic států ve střední Evropě a dále pak dochází jen k menším změnám. Roku 1338 král povolil zřízení Staroměstské radnice – první v Čechách. Roku 1344 bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství, současně s tím bylo v Litomyšli zřízeno nové biskupství – Jan Lucemburský byl sice králem, ale zemi již fakticky spravoval Karel IV. a zásluhy za tento čin patří spíše jemu. Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku (též Crécy), kde bojoval na straně Francouzů, touto bitvou byla zahájena stoletá válka. Zajímavostí je, že v této bitvě Angličané poprvé v Evropě použili střelný prach. Jan Lucemburský, když viděl obrovskou převahu Anglie, zabránil Karlu IV. vyjet do bitvy. Jeho údajná poslední slova byla „Toho Boh dá nebude, aby český král z boje utíkal“.

Rodinné poměry

- otec Jindřich Lucemburský
- matka Markéta Brabantská. :
- sourozenci : ::
- Walram Lucemburský ::
- Balduin Lucemburský ::
- Markéta Lucemburská ::
- Felicitas Lucemburská Manželství s Eliškou Přemyslovnou nebylo příliš šťastné. Děti:
- Markéta Lucemburská – její manžel byl Jindřich II. Dolnobavorský
- Jitka Lucemburská (Guta) – její manžel byl Jan II. Dobrý
- Přemysl Otakar Lucemburský
- Anna Lucemburská – její manžel byl Ota Habsburský
- Eliška Lucemburská
- Václav (pozdější Karel IV.)
- Jan Jindřich Lucemburský – moravský markrabě Druhé manželství s Beatricí Borbounskou od r. 1334. Děti:
- Václav český
- Bona Nemanželské děti:
- Mikuláš

Podívejte se též na

- Dynastie Lucemburků
- Seznam hlav českého státu Kategorie:Lucemburkové Jan Lucemburský Jan Lucemburský Jan Lucemburský Jan Lucemburský Jan Lucemburský

1346

Století: 13. století - 14. století - 15. století Roky: 1341 1342 1343 1344 1345 - 1346 - 1347 1348 1349 1350 1351 ----

Události

26. srpen - bitva u Kresčaku, Edward III. Anglický poráží Filipa VI. Francouzského

Narození

Úmrtí

- 26. srpen Jan Lucemburský, český král (
- 10. srpen 1296)

Hlavy státu

Jan Lucemburský, Karel IV. Kategorie:14. století ko:1346년

1966

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1961 1962 1963 1964 1965 - 1966 - 1967 1968 1969 1970 1971 ----

Události

Československo
- začalo se budovat pražské metro
- Rešovské vodopády se staly národní přírodní památkou Svět
- 1. leden - Mike Spencer na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 24. května krvavý útok ugandské armády pod velením generála Idiho Amina na palác bugandského krále
- 30. září byl propuštěn Baldur Von Schirach - vůdce nacistické mládeže
- 14. října byla založena nizozemská sociálně liberální politcká strana Demokraté 66
- První mistrovství světa v Orientačním běhu
- Konec výrobce automobilů Studebake
- došlo v Nigérii k dvěma ozbrojeným státním převratům

Vědy a umění

- 3. února přistála na Měsíci Luna 9 - přenesla obrázky měsíčního povrchu
- 26. února objevena truhla s pozůstalostí Járy Cimrmana
- 1. března sovětská vesmírná sonda Veněra 3 dopadla na Venuši, čímž se stala první kosmickou lodí, která dosáhla jejího povrchu
- 31. března odstartovala Luna 10 - prvním umělý satelitem Měsíce
- Beatles podnikli poslední oficiální koncert v Candlestick Park, San Francisco
- poprvé byla udělována Turingova cena

Nobelova cena

Narození

- 7. srpna Jimmy Wales, jeden ze zakladatelů Wikipedie a internetový podnikatel
- 2. září - Olivier Panis francouzský automobilový závodník
- 11. listopadu Jeffrey Scott Buckley, americký zpěvák a kytarista († 29. května 1997)

Úmrtí

Česko Svět
- 16. dubna Eric Lambert, anglo-australský spisovatel (
- 19. ledna 1918)
- 30. června Giuseppe Farina, talský pilot formule 1 (
- 30. října 1906)
- 24. srpna Tadeusz Bór-Komorowski, polský generál (
- 1. června 1895)
- 26. srpen Hermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář
- 28. září André Breton, francouzský básník (
- 19. prosinec 1896)
- 26. srpna Hermann Geiger, švýcarský pilot (
- 27. říjen 1914)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1966年 ko:1966년 simple:1966

Hermann Geiger

Hermann Geiger (27. říjen 1914 - 26. srpen 1966, Sion), známý též jako Orel ze Sionu nebo Král horských pilotů byl švýcarský horský pilot a národní hrdina, průkopník letectví ve velehorách a nad horskými ledovci, zejména pokud se jednalo o dopravní a záchranné lety. Vypracoval mnoho metod, jak na lehkém letadle (speciálně pak stroji Piper Super Cub) převážet materiál a speciální způsoby jeho šetrného shozu. Záchranným letům lehkých letadel dal úplně jiný rozměr, když vypracoval speciální techniku, jak s nimi přistávat a zase pak startovat na svazích horských ledovců a naučil ji své kolegy. Byl třetím člověkem v historii, který přežil přistání na horském ledovci a prvním, který přitom nerozbil letadlo a dokázal s ním znovu vzlétnou. Později vyvinul techniky leteckého dopravu porouchaných letadel z ledovce - jejich zapřažení za jiné letadlo, start s nimi a jejich odtažení na letiště. Jako pilot-záchranář absolvoval přes 600 záchraných letů s letounem piper nebo helikoptérami, leckdy za neuvěřitelně těžkých podmínek (v jeho vzponínkách a denících dominuje zejména akce s helikoptérou, která vyústila v 15timinutový let poslepu horským průsmykem, kdy pro nepřetržitý řetězec oslňujících blesků neviděl ani okolí ani přístroje). Natolik převyšoval své kolegy, že pokud byla letecká záchranná služba žádána o zásah a z důvodu špatného počasí odmítla, bývalo často voláno ještě speciálně jemu. Několikráte se mu stalo, že na misi, na kterou obvykle létaly stroje dva (druhý jako záložní a pozorovací), odstartoval sám, protože se nenašel pilot, který by ho mohl následovat. V roce 1958 hrál sám sebe v polodokumentárním filmu SOS-Gletscherpilot. Osud si s ním na závěr krutě zažertoval. Letoun muže, který absolvoval desítky letů za natolik obtížných podmínek, že to někdy až hraničilo se sebevraždou, se 26. srpna 1966 při startu za toho nejideálnějšího počasí, jaké si může pilot přát, srazil s přistávajícím větroněm a zřítil se. Hermann Geiger zemřel na následky smrtelných zranění během převozu do nemocnice na palubě téže helikoptéry, se kterou jako pilot podnikal své záchranné mise. Na jeho pohřbu se sešli tisíce lidí včetně nejvyšších státních představitelů Švýcarska. Geiger, Hermann Geiger, Hermann

27. srpen

27. srpen je 239. den roku podle gregoriánského kalendáře (240. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 126 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1921 Karel Ptáčník, český spisovatel († 2002) Svět
- 1770 Georg Wilhelm Friedrich Hegel, německý filosof († 14. listopad 1831)
- 1871 Theodore Dreiser, americký spisovatel († 28. prosinec 1945)

Úmrtí

Česko
- Svět
-

Svátky

Česko
- Otakar Svět
-

Viz také:

- 26. srpen 28. srpen - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Srpen ja:8月27日 ko:8월 27일 ms:27 Ogos simple:August 27 th:27 สิงหาคม

Leden

Leden je podle gregoriánského kalendáře první měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází od slova led - měsíc ledu. Původně byl tento měsíc ve východní Evropě označován jako měsíc vlka. Původně byl leden v římském kalendář až 11. měsíc v roce. Teprve v roce 153 došlo ke změně začátku roku z 1. března na 1. leden. Leden začíná vždy stejným dnem v týdnu jako květen předcházejícího roku. Leden začíná stejným dnem v týdnu jako říjen s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako duben a červenec. Astrogicky začína leden se Sluncem ve znamení Kozoroha a končí ve znamení Vodnáře. V astronomických termínech začíná v souvězdí Střelce a končí v souhvězdí Kozoroha. ja:1月 ko:1월 ms:Januari simple:January th:มกราคม

Březen

Březen je podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází z rašení bříz a začátek březosti zvířat. V období kolem 21. března nastává jarní rovnodennost. Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník - přechází z jižní polokoule na severní. Původně byl březen v římském kalendář první měsíc v roce. Březen začíná vždy stejným dnem v týdnu jako listopad a v nepřestupný rok jako únor.

Citáty

- Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj. ja:3月 ko:3월 ms:Mac simple:March th:มีนาคม

Květen

ja:5月 ko:5월 ms:Mei simple:May th:พฤษภาคม

Červen

ja:6月 ko:6월 ms:Jun simple:June th:มิถุนายน

Červenec

Červenec (7. měsíc roku) V původním římském kalendáři byl jeho název Quintilis, tedy "Pátý". V roce 44 př. n. l. byl Julius Caesar zavražděn a poté římský senát na návrh Marka Antonia změnil na počest Juliuse Caesara název měsíce, ve kterém se Julius Caesar narodil, Quintilis na Julius. Červenec měl vždy 31 dní. ja:7月 ko:7월 simple:July

Srpen

Srpen je osmým měsícem roku gregoriánského kalendáře. V původním římském kalendáři (republikánském) byl název tohoto měsíce sextilis („šestý“) a měl celkem 29 dní. Při reformě kalendáře Gaiem Iuliem Caesarem roku 46 př. Kr. získal měsíc sextilis navíc jeden den, takže čítal dohromady třicet dnů. Při Augustově opravě tohoto kalendáře roku 8 př. Kr., kdy byla upravena určitá nepřesnost v počítání juliánského kalendáře římskými pontifiky, navrhl Senát, aby byl měsíc sextilis přejmenován na augustus na počest reformátora kalendáře. Rozšíření názor říká, že z důvodu, že se nepovažovalo za dostatečně uctivé, aby měsíc pojemnovaný po současném císaři měl méně dní než měsíc pojmenovaný po Iuliu Caesarovi, dostal i měsíc augustus navíc jeden den, který byl následně ubrán z měsíce února, který od té doby má jen 28 (nebo v přestupném roce 29) dnů. Ale jsou některé indicie napovídající, že srpen měl 31 dní už po julianské reformě. Aby neměly tři měsíce za sebou po 31 dnech, byl zároveň převeden jeden den ze září do října a jeden den z listopadu do prosince a tak bylo rozrušeno Sósigenovo pravidelné střídání dlouhých a krátkých měsíců. als:August ja:8月 ko:8월 ms:Ogos simple:August th:สิงหาคม

Listopad

als:November ja:11月 ko:11월 ms:November simple:November th:พฤศจิกายน

Prosinec

als:Dezember ja:12月 ko:12월 ms:Disember simple:December th:ธันวาคม

Ülkü Tamer

(20 Şubat 1937, Gaziantep-
- ) Türk şair, yazar, gazeteci, çevirmen. Şubat 1937 tarihinde Gaziantep'te doğdu. İstanbul’da Robert Kolej'i bitirdi. Bir süre İstanbul Üniversitesi Gazetecilik Enstitüsü'nde okudu. Çevirmenlik, aktörlük, yayın yönetmeliği yaptı. Basılı ilk kitabı, on iki yaşında yazdığı tek perdelik bir okul oyunu idi. İlk şiiri 1954'te "Kaynak" dergisinde yayınlandı. A, Gösteri, Kaynak, Papirüs, Sanat Olayı, Yeditepe, Yelken, Yeni Dergi, Varlık dergilerinde çıkan şiirleri ile tanındı. 1959’da ilk şiir kitabı Soğuk Otların Altında’yı yayımladı. İkinci Yeni ile başladığı şiirinde, her zaman kendine özgü olmayı başardı. Türkü, koşma tadında, masalların, doğa görüntülerinin, çocuksu duyarlığını yansıtan neşeli şiirler yazdı; zamanla şiirlerinde toplumsal kaygılarla ön plana çıktı, yalın bir dil kullandı. Kendi çocukluk dönemini yaşadığı yöreden yerel renkleri ve yaşama izlerini, şiirlerine taşıdı. Şiirlerini Yanardağın Üstündeki Kuş, hikâyelerini Alleben Öyküleri adıyla bir araya topladı. Anılarının bir bölümü Yaşamak Hatırlamaktır adıyla kitaplaştı. Ülkü Tamer ayrıca yetmişin üstünde kitap çevirdi; şiir antolojileri hazırladı.

Eserleri

Şiirleri

- Soğuk Otların Altında (1959)
- Gök Onları Yanıltmaz (1960)
- Ezra ile Gary (1962)
- Virgülün Başından Geçenler (1965)
- İçime Çektiğim Hava Değil Gökyüzüdür (1966)
- Sıragöller (1974)
- Seçme Şiirler (1981)
- Yanardağın Üstündeki Kuş (1986, toplu şiirler)

Ödülleri

- 1965 Türk Dil Kurumu Çeviri Ödülü
- 1967 Yeditepe Şiir Armağanı
- 1991 Yunus Nadi Öykü Armağanı Kategori:Türk şairler Kategori:Türk yazarlar

wycieczki szkolne webmaster slots diety tablice

:: RELATED NEWS ::

Lohman
Lohman is a village located in Cole County, Missouri. As of the 2000 census, the village had a total population of 168.

Geography

2000 Lohman is located at 38°32'37" North, 92°21'53" West (38.543536, -92.364664). According to the United States Census Bureau, the village has a total area of 1.2 Read More...

Gilberto Rodríguez Orejuela
Gilberto Rodríguez Orejuela, alias "El Ajedrecista" ("The Chess Player"), is a 65 year-old Colombian drug lord, who led the Cali Cartel, based in the south part of Colombia, around the city of Cali. According to some estimates, the Cali cartel controlled at its height 80% of the cocaine exports from Colombia to the 20th century. The term was coined by Time publisher Henry Luce in a 1938 editorial. The editorial called upon the United States to enter World War II to defend democratic values. Luce, the son of a missionary, urged the United States to forsake isola