Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
27. června

27. června

27. červen je 178. den roku podle gregoriánského kalendáře (179. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 187 dní.

Události

Česko
- 1950 - poprava čtyř odsouzených z vykonstruovaného politického procesu s Dr. Miladou Horákovou a spol. - popravena byla Milada Horáková, Záviš Kalandra, Jan Bouchal a Oldřich Pecl Svět
-

Narození

Česko
- 1836 - František Josef Studnička, český matematik
- 1939 - Dušan Klein, český režisér
- 1966 - Monika Načeva, zpěvačka
- 1967 - Jan Hřebejk, český režisér Svět
-

Úmrtí

Česko
- 1950 - Milada Horáková, právnička a politička Svět
- 444 - Cyril Alexandrijský, církevní Otec a alexandrijský patriarcha

Svátky

Česko
- Významný den: Den památky obětí komunistického režimu
- Ladislav Svět
- Světový den sdělovacích prostředků
- Světový den rybářství

Viz také


- 26. červen 28. červen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červen ja:6月27日 ko:6월 27일 simple:June 27 th:27 มิถุนายน

1950

;Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1945 1946 1947 1948 1949 - 1950 - 1951 1952 1953 1954 1955 ----

Události

Leden


- 1. leden - V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány.
- 6. leden - Velká Británie diplomaticky uznala Čínskou lidovou republiku
- 12. leden - V Sovětském svazu byl opět zaveden trest smrti za vlastizradu, špionáž a sabotáž. (Původně byl zrušen v květnu 1947.)
- 21. leden - USA oznámily objevení 93. chemického prvku. Podle místa, kde byl objeven (Berkeley v Kalifornii), byl nazván berkelium
- 23. leden - Izraelský parlament proklamoval Jeruzalém za hlavní město země.
- 26. leden - V ČSR začaly Stavby mládeže; první z nich byla stavba hutního kombinátu v Kunčicích u Ostravy.
- 27. leden - V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána.
- 31. leden - Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby.

Únor


- 1. únor - Urho Kekkonen byl zvolen finským předsedou vlády.
- 3. únor - V Londýně byl zatčen fyzik německého původu Klaus Fuchs, jenž byl poté odsouzen ke 14 letům vězení. Fuchs musel utéct z nacistického Německa, protože byl členem studentské komunistické organizace. Studia dokončil ve Velké Británii; v letech 1943-1946 spolupracoval v USA na vývoji atomové bomby a poté vedl oddělení teoretické fyziky v jedné z nejdůležitějších britských laboratoří pro jaderný výzkum. Informace o výrobě vodíkové bomby, jež posílal do Moskvy, umožnily Sovětskému svazu vyrovnat americký náskok v této oblasti.
- 6. únor - Americký vysoký komisař pro Německo John McCloy oznámil ve Stuttgartu politický program Spojenců pro Německo.
- 7. únor - USA a Velká Británie uznaly vietnamskou vládu Bao Daie, ač SSSR uznal 31. 1. vládu jeho protivníka Ho Či Mina.
- 8. únor - V NDR vzniklo Ministerstvo státní bezpečnosti, zaměřené na boj proti špionáži, sabotážím a protistátní činnosti – ve skutečnosti hlavní instituce represivního státního aparátu
- 12. únor - Albert Einstein varoval v televizním vystoupení před výrobou vodíkové bomby, kterou požadoval prezident Harry S. Truman
- 14. únor - V Moskvě byla podepsána smlouva o přátelství mezi SSSR a Čínou

Březen


- 1. březen - V ČSR bylo provedeno sčítání lidu. ČSR měla 12 338 450 obyvatel (z toho České země 8 896 133 a Slovensko 3 442 317).
- 1. březen - Klaus Fuchs, usvědčený ze špionáže pro SSSR, byl odsouzen k 14 letům káznice.
- 1. březen - Čankajšek byl opět zvolen prezidentem Tchajwanu.
- 6. březen - USA a Velká Británie protestovaly proti vykázání Němců z Polska.
- 7. březen - Island byl přijat do Rady Evropy
- 8. březen - Konrad Adenauer navrhl unii Německa a Francie se společným parlamentem
- 12. březen - V Belgii proběhlo referendum za návrat krále Leopolda III. do vlasti. 58 procent občanů se vyslovilo pro jeho návrat .
- 16. březen - Ministerstvo zahraničí ČSR požádalo představitele pražské nunciatury Vatikánu Ottavia de Livu, aby opustil ČSR.
- 20. březen - Římskokatoličtí biskupové a duchovní v ČSR byli donuceni složit tzv. slib věrnosti republice
- 23. březen - Při OSN byla založena Světová meteorologická organizace
- 31. březen - V Praze začal proces s představiteli církevních řádů

Duben


- 1. duben - Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu.
- 2. duben - Na sjezdu v Praze vznikl jednotný Československý svaz žen.
- 4. duben - Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů.
- 8. duben - Sovětské bojové letadlo sestřelilo nad Baltským mořem neozbrojený hlídkový letoun amerického letectva, jenž údajně porušil sovětský vzdušný prostor. 10 členů posádky zahynulo
- 10. duben - Juan Manuel Fangio na voze Maserati, se stal vítězem Grand Prix Pau
- 10. duben - Reg Parnell na voze Maserati, se stal vítězem Richmond Trophy
- 13. duben - V celé ČSR proběhla „akce K“ – likvidace mužských řádů a řeholí. Po skončení této akce v květnu bylo 2376 mnichů soustředěno do internačních klášterů či táborů nucené práce.
- 16. duben - Juan Manuel Fangio na voze Alfa Romeo, se stal vítězem Grand Prix San Rema
- 19. duben - Čs. úřady zakázaly činnost střediska americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.)
- 24. duben - Bylo vyhlášeno Jordánské království, jež vzniklo po anexi arabské části Palestiny Zajordánskem
- 25. duben - V ČSR byl odvolán ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Místo něj byl jmenován Alexej Čepička.
- 27. duben - Velká Británie uznala diplomaticky Izrael
- 28. duben - V ČSR proběhla „akce P“ – likvidace řeckokatolické církve.
- 30. duben - Georges Grignard na voze Talbot vyhrál Grand Prix Paříže.

Květen


- 1. květen - V Západním Berlíně proběhly demonstrace proti setkání FDJ (Svobodná německá mládež) ve východním Berlíně.
- 5. květen - V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství).
- 8. květen - Generál Čankajšek požádal USA o zbraně pro boj proti Čínské lidové republice.
- 9. květen - Veřejnosti byl představen Schumanův plán.
- 11. květen - V Königswinteru byla založena celoněmecká CDU; prvním předsedou se stal Konrad Adenauer.
- 13. květen - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Velké Británie.
- 14. květen - V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR.
- 16. květen - Starosta Berlína Ernst Reuter odmítl podmínky sovětského velitele města pro svobodné volby v celém Berlíně (odchod všech okupačních jednotek a právo veta pro Sovětský svaz ve výboru čtyř velmocí).
- 18. květen - V ČSR byl přijat nový vysokoškolský zákon, jenž zcela likvidoval tradiční akademické svobody.
- 18. květen - V Cáchách byla poprvé udělena cena Karla Velikého za zásluhy o evropskou jednotu. Jejím prvním nositelem se stal Richard Coudenhove-Kalergi.
- 21. květen - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Monaka.
- 30. květen - Johnnie Parsons s vozem Kurtis Kraft vyhrál 500 mil v Indianapolis.
- 31. květen - V Praze začal proces s Miladou Horákovou a spol.

Červen


- 4. červen - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Švýcarska.
- 15. červen - Bob Gérard s vozem ERA vyhrál British Empire Trophy.
- 18. červen - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Belgie.

Červenec


- 2. červenec - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Francie.
- 9. červenec - Peter Whitehead s vozem Ferrari vyhrál Jersey Road Race.
- 9. červenec - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Bari.
- 16. červenec - Raymond Sommer s vozem Talbot vyhrál Grand Prix Albi.
- 23. červenec - Louis Rosier s vozem Talbot vyhrál Grand Prix Nizozemí.
- 23. červenec - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Národů.

Srpen


- 7. srpen - David Hampshire s vozem Maserati vyhrál Nottingham Trophy.
- 12. srpen - Peter Whitehead s vozem Ferrari vyhrál Ulster Trophy.
- 15. srpen - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Pescara.
- 26. srpen - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál BRDC International Trophy.

Září


- 3. září - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Itálie a stal se mistrem světa.
- 30. září - Reg Parnell s vozem BRM vyhrál Goodwood Trophy.

Říjen


- 21. říjen - Čínská anexe Tibetu
- 29. říjen - Alberto Ascari s vozem Ferrari vyhrál Grand Prix Penya Rhin.

Listopad


-

Prosinec


-

Vědy a umění


- 28. červenec - Kevin Budden odchytil živého taipana velkého

Filmy


- 24 hodin do smrti USA
- Asfaltová džungle USA
- Bajaja Československo
- Bylo to v máji Československo
- Cyrano de Bergerac USA
- Dirigenti USA
- Harvey USA
- Hrůza na jevišti Velká Británie
- Jak pejsek s kočičkou myli podlahu Československo
- Jerry a lev USA
- Kachňátko USA
- Katka Československo
- Kozí mléko Československo
- Král Lávra Československo
- Malý partyzán Československo
- Máj této země Československo
- Muži USA
- Na kulečníku USA
- Není stále zamračeno Československo
- Nevěstin otec USA
- Past Československo
- Pára nad hrncem Československo
- Pevnost Československo
- Pistolník USA
- Posel úsvitu Československo
- Poslední výstřel Československo
- Popelka USA
- Přehrada Československo
- Přiznání Československo
- Případ dr. Kováře Československo
- Racek má zpoždění Československo
- Rašomon Japonsko
- Rio Grande USA
- Slepice a kostelník Československo
- Sunset Blvd. USA
- Šťastni v lásce USA
- Tatranský pohár Československo
- Temno Československo
- Texas Tom USA
- Ukřivděná kočka USA
- V poslední vteřině USA
- V trestném území Československo
- Včera narození USA
- Večírek USA
- Veselý souboj Československo
- Vítězná křídla Československo
- Vstanou noví bojovníci Československo
- Vše o Evě USA
- Winchester '73 USA
- Za život radostný Československo
- Zlomený šíp USA
- Zocelení Československo
- Zvony z rákosu Československo

Sport

Atletika

Mistrovství Evropy - Brusel Muži
- 100 m - E.Bally (Francie) - 10,7
- 200 m - B.Shenton (Velká Británie) - 21,5
- 400 m - D.Pugh (Velká Británie) - 47,3
- 800 m - J.Parlett (Velká Británie) - 1:50,5
- 1500 m - W.Slijkhuis (Nizozemí) - 3:47,2
- 5000 m - Emil Zátopek (ČSR) - 14:03,0
- 10000 m - Emil Zátopek (ČSR)- 29:12,0
- Maratón - J.Holden (Velká Británie) - 2:32:13,2
- 3000 m překážek - Jindřich Roudný (ČSR) - 9:05,4
- 110 m překážek - A.Marie (Francie) - 14,6
- 400 m překážek - A.Filiput (Itálie) - 51,9
- Výška - A.Peterson (Velká Británie) - 196
- Tyč - R. Lundberg (Švédsko) - 430
- Dálka - T.Bryngeirsson (Island) - 732
- Trojskok - L.Ščerbakov (SSSR) - 15,39
- Koule - G.Huseby (Island) - 16,74
- Disk - A.Consolini (Itálie) - 53,75
- Oštěp - T.Hyytiainen (Finsko) - 71,26
- Kladivo - S.Strandli (Norsko) - 55,71
- Desetiboj - I.Heinrich (Francie) - 7009
- 10 km chůze - F.Schwab (Švýcarsko) - 46:01,8
- 50 km chůze - G.Dordoni (Itálie) - 4:40:42,6
- 4x100 m - SSSR - 41,5
- 4x400 m - Velká Británie - 3:10,2 Ženy
- 100 m - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 11,7
- 200 m - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 24,0
- 80 m překážek - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 11,8
- Výška - S.Alexander (Velká Británie) - 163
- Dálka - V.Bogdanovová (SSSR) - 582
- Koule - A.Andrejevová (SSSR) - 14,32
- Disk - N.Dumbadzeová (SSSR) - 48,03
- Oštěp - N.Smirnická (SSSR) - 47,55
- Pětiboj - A.Ben Ham (Francie) - 3204
- 4x100 m - Velká Británie - 47,4

Automobilový sport

Mistr NASCAR
- Bill Rexford AAA Racing
- Henry Banks Formule 1
- Giuseppe Farina Alfa Romeo Formule 3
- SRN - T.Kreuzer
- NDR - R.Weiser
- Dánsko - R.Nelleman 24 h Le Mans
- Louis Rosier/Jean-Louis Rosier Talbot Mille Miglia # G. MARZOTTO-CROSARA - FERRARI 195 S (Vítěz ve třídě přes 2000 ccm) # D. SERAFINI-SALANI - FERRARI 195 S # FANGIO-ZANARD - ALFA ROMEO 6C 2500 # BRACCO-MAGLIOLI - FERRARI 166 M.M (Vítěz ve třídě do 2000 ccm) # JOHNSON-LEA - JAGUAR XK 120 ROADSTAR # CORTESE-TERAVAZZI - FRAZER NASH LE MANS REPLICA # FAGIOLI-DIOTALLEVI - OSCA MT4 1100 (Vítěz ve třídě do 1100 ccm) # BIONDETTI-BRONZON - JAGUAR XK 120 ROADSTAR # V. MARZOTTO-FONTANA - FERRARI 195 S # SCHWELM-COLONNA - ALFA ROMEO 6C 2500 SS (Vítěz ve třídě GT)

Basketbal

Mistrovství světa (muži) - Buenos Aires
- 1. Argentina
- 2. USA
- 3. Chile Mistrovství Evropy (ženy) - Budapešť
- 1. SSSR
- 2. Maďarsko
- 3. ČSR

Boby

Mistrovství světa - Cortina ď Ampezzo
- Dvousedadlové boby
  - 1.Fritz Feierabend - Stephan Waser (Švýcarsko)
  - 2.Stanley Benham - Patrick Martin (USA)
  - 3.Frederick Fortune - William d'Amico (USA)
- Čtyřsedadlové boby
  - 1.USA
  - 2.Švýcarsko
  - 3.Švýcarsko

Cyklistika

Silnice
- Giro ď Italia
  - 1.Hugo Koblet (Švýcarsko)
  - 2.Gino Bartali (Itálie)
  - 3.Alfredo Martini (Itálie)
- Tour de France
  - 1.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
  - 2.Stan Ockers (Belgie)
  - 3.Louison Bobet (Francie)
- Vuelta a Espana
  - 1.Emilio Rodriguez (Španělsko)
  - 2.Manuel Rodriguez (Španělsko)
  - 3.José Serra (Španělsko)
- Mistrovství světa profesionálové - Moorslede, Belgie
  - 1.Briek Schotte (Belgie)
  - 2.Theo Middlekamp (Nizozemsko)
  - 3.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- Mistrovství světa amateři
  - 1.Hoobin (Austrálie)
- Critérium International
  - 1.Pierre Barbotin (Francie)
  - 2.Guy Lapebie (Francie)
  - 3.Louis Deprez (Francie)
- Dauphiné Liberé
  - 1.Nello Lauredi (Francie)
  - 2.Apo Lazarides (Francie)
  - 3.Bim Diederich (Lucembursko)
- Grand Prix du Midi Libre
  - 1.Antonin Rolland
  - 2.Raphaël Géminiani
  - 3.Gilbert Fautrier
- Tour de Romandie
  - 1.Edouard Fachleitner (Francie)
  - 2.Hugo Koblet (Švýcarsko)
  - 3.Kleber Piot (Francie)
- Tour de Suisse
  - 1.Hugo Koblet (Švýcarsko)
  - 2.Jean Goldschmit (Lucembursko)
  - 3.Aldo Ronconi (Itálie)
- Vuelta a Catalunya
  - 1.Antonio Gelabert (Španělsko)
  - 2.José Serra (Španělsko)
  - 3.Francisco Masip (Španělsko)
- Závod míru
  - 1. Willy Emborg (Dánsko)
  - 2. Bronislaw Klabinski (Francie)
  - 3. Vlastimil Růžička (Československo)
- La Flèche Wallonne
  - 1.Fausto Coppi (Itálie)
  - 2.Raymond Impanis
  - 3.Jean Storms
- Mistr Belgie
  - Albert Ramon
- Mistr Francie
  - Louison Bobet
- Mistr Velké Británie
  - 1.Len West
  - 2.Ted Jones
  - 3.Ken Russell
- Mistr Itálie
  - 1.Anton Bevilacqua
  - 2.Alfredo Martini
  - 3.Mario Ricci
- Mistr Nizozemí
  - Gerrit Schulte
- Grand Prix Národů
  - 1.Maurice Blomme
  - 2.René Berton
  - 3.Antonin Rolland
- Bourdeaux-Paris
  - 1.Wim Van Est Nizozemí
  - 2.Maurice Diot
  - 3.Joseph Somers
- Ghent-Wevelgem
  - 1.Briek Schotte Belgie
  - 2.Albert Decin Belgie
  - 3.André Declerck Belgie
- Giro del Lazio
  - 1.Annibal Brasola Itálie
  - 2.Luciano Maggini Itálie
  - 3.Luigi Casola Itálie
- GP Ouest France-Plouay
  - 1.Armand Audaire Francie
- Liège-Bastogne-Liège
  - 1.Prosper Depredhomme Belgie
  - 2.Jean Bogaerts Belgie
  - 3.Edward van Dyck Belgie
- Meisterschaft von Zürich
  - 1.Fritz Schaer (Švýcarsko)
  - 2.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
  - 3.Désiré Keteleer (Belgie)
- Milan-San Remo
  - 1.Gino Bartali Itálie
  - 2.Nedo Logli Itálie
  - 3.Oreste Conte Itálie
- Omloop Het Volk
  - 1.Andre Declerck Belgie
- Paris-Bruxelles
  - 1.Rik Van Steenbergen Belgie
  - 2.Guy Lapebie Francie
  - 3.Karel Debaere
- Paris-Roubaix
  - 1.Fausto Coppi Itálie
  - 2.Maurice Diot Francie
  - 3.Fiorenzo Magni Itálie
- Paris-Tours
  - 1.Andre Mahe Francie
  - 2.Urbain Caffi Francie
  - 3.Guy Lapebie Francie
- Ronde van Vlaanderen
  - 1.Fiorenzo Magni Itálie
  - 2.Alberic Schotte Belgie
  - 3.Louis Caput Francie
- Giro di Lombardia
  - 1.Renzo Soldani Itálie
  - 2.Antonio Bevilacqua Itálie
  - 3.Fausto Coppi Itálie
- Cyklokros
  - 1.Jean Robic (Francie)
  - 2.Roger Rondeaux (Francie)
  - 3.Pierre Jodet (Francie)
  - Družstva - Francie Dráha
- Sprint amateři
  - 1.Maurice Verdeun (Francie)
  - 2.Pierre Even (Francie)
  - 3.Johannes Hijzelendoorn Nizozemí
- Sprint profesionálové
  - 1.Reg Harris (Velká Británie)
  - 2.Arie van Vliet Nizozemí
  - 3.Jan Derksen Nizozemí
- 4000 m stíhací závod
  - 1.Sydney Patterson (Austrálie)
  - 2.Aldo Gandini (Itálie)
  - 3.Guido Messina (Itálie)
- 5000 m stíhací závod
  - 1.Antonio Bevilacqua (Itálie)
  - 2.Wim van Est (Nizozemí)
  - 3.Paul Matteoli (Francie)
- Za motorovým vodičem 100 Km
  - 1.Raoul Lesueur (Francie)
  - 2.Jan Pronk (Nizozemí)
  - 3.Georges Seres (Francie) Sálová cyklistika
- Kolová - Švýcarsko

Fotbal

Gymnastika

Krasobruslení

Mistrovství Evropy - Oslo
- Muži
  - 1.Ede Kiraly (Maďarsko)
  - 2.Helmut Seibt (Rakousko)
  - 3.Carlo Fassi (Itálie)
- Ženy
  - 1.Alena Vrzáňová (Československo)
  - 2.Jeanette Altwegg (Velká Británie)
  - 3.Jacqueline du Bief (Francie)
- Sportovní dvojice
  - 1.Marianna Nagy - Laszlo Nagy (Maďarsko)
  - 2.Eliane Steinemann - Andre Calame (Švýcarsko)
  - 3.Jennifer Nicks - John Nicks (Velká Británie) Mistrovství Světa - Londýn
- Muži
  - 1.Dick Button (USA)
  - 2.James Grogan (USA)
  - 3.Helmut Seibt (Rakousko)
- Ženy
  - 1.Alena Vrzáňová (Československo)
  - 2.Jeanette Altwegg (Velká Británie)
  - 3.Yvonne Sherman (USA)
- Sportovní dvojice
  - 1.Karol Kennedy - Peter Kennedy (USA)
  - 2.Jennifer Nicks - John Nicks (Velká Británie)
  - 3.Marianna Nagy - Laszlo Nagy (Maďarsko)

Lední hokej

Mistrovství světa a evropy - Londýn Z politických důvodů se Československý tým nezúčastnil. Hráči to neunesli! Někteří i emigrovali! Neskutečné následky pro hráče - výslechy a následné vězení Skupina A:
- Kanada - Švýcarsko 13:2
- Kanada - Belgie 33:0
- Švýcarsko - Belgie 24:3 postup - Kanada a Švýcarsko Skupina B:
- Švédsko - USA 8:3
- Švédsko - Nizozemí 10:0
- USA - Nizozemí 17:1 postup - Švédsko a USA Skupina C:
- V. Británie - Norsko 2:0
- V. Británie - Francie 9:0
- Norsko - Francie 11:0 postup - Velká Británie a Norsko F I N Á L E:
- Kanada - USA 5:0
- Kanada - Švýcarsko 11:1
- Kanada - V. Británie 12:0
- Kanada - Švédsko 3:1
- Kanada - Norsko 11:1
- USA - Švýcarsko 10:5
- USA - V. Británie 3:2
- USA - Švédsko 4:2
- USA - Norsko 12:6
- Švýcarsko - V. Británie 10:3
- Švýcarsko - Švédsko 3:2
- Švýcarsko - Norsko 12:4
- V. Británie - Švédsko 5:4
- V. Británie - Norsko 4:3
- Švédsko - Norsko 6:1 Soutěž útěchy:
- Belgie - Nizozemí 4:2
- Belgie - Francie 8:1
- Nizozemí - Francie 4:2 Belgie vítězem útěchy
- 1. Kanada - MS
- 2. USA
- 3. Švýcarsko - ME
- 4. Velká Británie
- 5. Švédsko
- 6. Norsko
- 7. Belgie
- 8. Nizozemsko
- 9. Francie 7. Ročník ligy - SEZÓNA 1949/50
- 1. ATK PRAHA
- 2. VÍTKOVICKÉ ŽELEZÁRNY
- 3. ZDAR LTC PRAHA
- 4. OD ČESKÉ BUDĚJOVICE
- 5. GZ KRÁLOVO POLE
- 6. NV TATRY POPRAD
- 7. SPARTA BRATRSTVÍ
- 8. ZBROJOVKA BRNO - ŽIDENICE Stanley Cup
- Detroit Red Wings - New York Rangers 4:3 na zápasy Art Ross Memorial Trophy
- Ted Lindsay, Detroit Red Wings Hart Memorial Trophy
- Charlie Rayner, New York Rangers

Lukostřelba

Mistrovství světa - Copenhagen
- Muži
  - 1.Hans Deutgen (Švedsko)
  - 2.Einar Tang Holbek (Dánsko)
  - 3.Reynolds (USA)
- Družstva
  - 1.Švedsko
  - 2.Švedsko
  - 3.Československo
- Ženy
  - 1.Jean Lee (USA)
  - 2.Jean Richards (USA)
  - 3.Windahl (Švedsko)
- Družstva
  - 1.Finsko
  - 2.Švédsko
  - 3.Velká Británie

Lyžování

Moderní pětiboj

Motocyklový sport

Silniční motocykly
- 500 ccm
  - 1.Umberto Masetti Itálie
  - 2.Geoff Duke Velká Británie
  - 3.Les Graham Velká Británie
- 350 ccm
  - 1.Bob Foster Velká Británie
  - 2.Geoff Duke Velká Británie
  - 3.Les Graham Velká Británie
- 250 ccm
  - 1.Dario Ambrosini Itálie
  - 2.Maurice Cann Velká Británie
  - 3.Bruno Ruffo Itálie
  - 3.Fergus Anderson Velká Británie
- 125 ccm
  - 1.Bruno Ruffo Itálie
  - 2.Carlo Ubbiali Itálie
  - 2.Gianni Leoni Itálie

Plavání

Mistrovství Evropy - Vídeň Muži
- 100 m kraul - Jany (Francie)
- 400 m kraul - Jany (Francie)
- 1500 m kraul - Lehmann (NSR)
- 4 x 200 m kraul - Švédsko
- 100 m znak - Larsson (Švédsko)
- 200 m prsa - Klein (NSR)
- Skoky z prkna 3 m - Aderhold (NSR)
- Skoky z věže 10 m - Haase (NSR)
- Vodní pólo - Nizozemí Ženy
- 100 m kraul - Schumacher (Nizozemí)
- 400 m kraul - Andersen (Dánsko)
- 4 x 100 m kraul - Nizozemí
- 100 m znak - van den Horst (Nizozemí)
- 200 m prsa - Vergauwen (Belgie)
- Skoky z prkna 3 m - Moreau (Francie)
- Skoky z věže 10 m - Pélissardo (Francie)

Rychlobruslení

Rychlostní kánoistika

Stolní tenis

Mistrovství světa - Budapešť Muži
- Dvouhra - Richard Bergman (Velká Británie)
- Čtyřhra - Sido - Soos (Maďarsko)
- Družstva - Československo Ženy
- Dvouhra - Angelica Rozeanuová (Rumunsko)
- Čtyřhra - Beregi - Eliot (Velká Británie)
- Družstva - Rumunsko
- Čtyřhra smíšená - Farkas - Sido (Maďarsko)

Šerm

Mistrovství světa - Monte Carlo muži
- Fleret - Nostini (Itálie)
- Fleret družstva - Itálie
- Kord - Luchow - (Dánsko)
- Kord družstva - Itálie
- Šavle - Levavasseur (Francie) ženy
- Fleret - Garilhe (Francie)
- Fleret družstva - Francie

Tenis

Australian Open
- muži - Frank Sedgman
- ženy - Louise Brough French Open
- muži - Budge Patty
- ženy - Doris Hart Wimbledon championships
- muži - Budge Patty
- ženy - Louise Brough US Open
- muži - Arthur Larsen
- ženy - Margaret Osborne duPont Davis Cup
- Austrálie : USA - 4:1

Veslování

Mistrovství Evropy - Milán
- Skif - Larsen (Dánsko)
- Dvojskif - Dánsko (Larsen, Parsner)
- Dvojka bez kormidelníka - Švýcarsko
- Dvojka s kormidelníkem - Itálie
- Čtyřka bez kormidelníka - Itálie
- Čtyřka s kormidelníkem - Dánsko
- Osmy - Itálie

Volejbal

Mistrovství evropy - Sofia
- muži
  - 1. SSSR
  - 2. Československo
  - 3. Maďarsko
- ženy
  - 1. SSSR
  - 2. Polsko
  - 3. Československo

Nobelova cena


- Fyzika - Cecil Frank Powell
- Chemie - Otto Paul Hermann Diels, Kurt Alder
- Lékařství - Edward Calvin Kendall, Tadeus Reichstein, Philip Showalter Hench
- Literatura - Earl Russell
- Mír - Ralph Bunche

Narození

Česko
- 14. srpna - Věra Řeháčková, česká spisovatelka Svět
- 16. leden - Debbie Allen americká herečka, tanečnice a choreografka
- 18. leden - Gilles Villeneuve kanadský automobilový závodník
- 18. leden - Gianfranco Brancatelli italský automobilový závodník
- 21. leden - Billy Ocean muzikant a zpěvák z Trinidad a Tobago
- 23. leden - Richard Dean Anderson americký herec, který se proslavil jako MacGyver a později jako Jack O'Neill v seriálu Stargate SG-1
- 29. leden - Jody Scheckter jihoafrický automobilový závodník, mistr světa F-1 1979
- 2. únor - Barbara Sukowa německá herečka
- 3. únor - Morgan Fairchild americká herečka
- 6. únor - Natalie Cole americká zpěvačka
- 10. únor - Mark Spitz americký plavec, 7 x olympijský vítěz 1972
- 11. únor - Earnest Jim Istook americký politik
- 11. únor - Johanna E. Beerens americká herečka
- 12. únor - Michael Ironside kanadský herec
- 13. únor - Peter Gabriel britský hudebník
- 13. únor - Peter Hain britský politik
- 22. únor - Julius Erving americký basketbalista
- 22. únor - Julie Walters britská herečka
- 22. únor- Miou Miou francouzská herečka
- 25. únor - Neil Jordan irský režisér
- 2. březen - Karen Carpenter americká zpěvačka, zemřela v roce 1983 ve věku 32 let na mentální anorexii.
- 5. březen - Willy Matheisl německý fotograf
- 9. březen - Danny Sullivan americký automobilový zavodník, pilot F-1
- 13. březen - William Hall Macy americký herec
- 18. březen - Larry Perkins australský automobilový závodník
- 1. duben - Loris Kessel švýcarský automobilový závodník
- 4. duben - Christine Lahti americká herečka
- 10. duben - George Kenneth Griffey sr hráč basseballu
- 12. duben - Flavio Briatore italský manager
- 22. duben - Peter Frampton britský hudebník
- 5. květen - Stevie Wonder americký zpěvák
- 9. července - Adriano Panatta - italský tenista
- 3. srpen - John Landis americký režisér
- 14. září - Masami Kuwashima japonský automobilový závodník
- 2. říjen - Antonio Di Pietro italský politik
- 29. říjen - Rino Gaetano italský zpěvák
- 25. listopad - Giorgio Faletti italský herec a spisovatel

Úmrtí


- 8. leden - Joseph Schumpeter (
- 8. 2. 1883), americký ekonom původem z Rakouska.
- 10. leden - Jaroslav Kvapil (
- 25. 9. 1868), český režisér, dramatik, básník a překladatel.
- 21. leden - George Orwell (
- 25. 1. 1903), britský spisovatel.
- 6. březen - Albert Lebrun (
- 29. 8. 1871), bývalý francouzský prezident.
- 12. březen - Heinrich Mann (
- 27. 3. 1871), německý spisovatel.
- 30. březen - Léon Blum (
- 9. 4. 1872), bývalý francouzský předseda vlády a vůdčí osobnost Lidové fronty.
- 3. duben - Kurt Weill (
- 2. 3. 1900), německý hudební skladatel, mj. autor Žebrácké opery.
- 8. duben - Vaclav Nižinskij (
- 28. 2. 1889), ruský tanečník.
- 27. duben - Karel Koželuh (
- 7. 3. 1895), český fotbalista, hokejista a tenista.
- 29. červen - Joe Fry (
- 26.10.1915), anglický automobilový závodník
- 29. červenec - Kevin Budden, australský lovec hadů (zemřel na uštknutí taipanem velkým)
- 27. srpen - Cesare Pavese - italský spisovatel
- 10. září - Raymond Sommer (
- 31

František Josef Studnička

František Josef Studnička (narozen 27. června 1836 v Janově u Soběslavi, zemřel 21. února 1903 v Praze) byl český matematik. Středoškolská léta strávil František Josef Studnička na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Již na gymnáziu našel zalíbení, také díky svému učiteli Edvardu Schöblovi, v přírodních vědách, zejména matematice a fyzice, a proto po maturitě roku 1857 vstoupil na filozofickou fakultu vídeňské univerzity, kde se těmto oborům věnoval důkladněji. Vedle toho se zabýval i fyzikálním zeměpisem, a to tak intenzivně, že byl roku 1860 zvolen za člena c. k. Geografické společnosti ve Vídni. Vysokou školu ukončil získáním doktorátu filozofie v roce 1861 a současně téhož roku vykonal i zkoušku učitelské způsobilosti, čímž dosáhl učitelské aprobace z matematiky a fyziky. Vzhledem k tomu, že během pobytu ve Vídni onemocněl astmatem, vrátil se na radu lékaře do Čech a rok působil jako soukromý učitel v místě nedaleko svého rodiště. V roce 1862 byl Studnička jmenován suplujícím profesorem na německém vyšším gymnáziu v Českých Budějovicích, kde nahradil odcházejícího V. Šimerku a setrval zde následující dvě léta, než musel místo uvolnit. Původní plány, ucházet se o místo asistenta fyziky u profesora V. Pierra na univerzitě a poté o asistenturu matematiky na pražské polytechnice u profesora G. Skřivana, František Josef Studnička změnil a v roce 1864 požádal o místo honorovaného docenta vyšší matematiky a analytické mechaniky na pražské polytechnice, na něž byl vypsán konkurz. Prozatímním honorovaným docentem však nebyl dlouho. Rok na to profesor G. Skřivan onemocněl, záhy zemřel a Studnička, který byl po dobu jeho nemoci pověřen suplováním této stolice, byl jmenován v srpnu roku 1866 řádným profesorem matematiky. Na pražské polytechnice působil až do roku 1871, v té době byl zvolen třikrát děkanem – ve studijním roce 1868–69 a 1871–72 za odbor pro vodní a silniční stavitelství, v roce 1869–70 za odbor pro stavbu strojů. Od školního roku 1871–72 přešel na pražskou univerzitu, kde se uvolnila stolice matematiky po W. Matzkovi. Dekretem ze srpna roku 1871 byl František Josef Studnička jmenován řádným profesorem matematiky na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde od září téhož roku zahájil své přednášky. Když v roce 1882 došlo k rozdělení pražské univerzity na českou a německou, stal se Studnička prvním děkanem české filozofické fakulty. Ve školním roce 1888–89 zastával pak na české univerzitě úřad nejvyšší, a to úřad rektora. Na pražské univerzitě Studnička zůstal až do své smrti. Vedle rozsáhlé publikační činnosti Františka Josefa Studničky byla bohatá i jeho činnost v různých vědeckých i méně vědeckých spolcích. V roce 1870 se stává čestným členem Jednoty českých matematiků, jehož příznivcem byl Studnička od počátku, o rok později členem Královské české společnosti nauk a rokem 1880 je zvolen dopisujícím členem Société Royale des Sciences de Liege. V roce 1890 byl jmenován členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. V roce 1897 byl Studničkovi udělen titul dvorního rady. Dále byl členem Matematického sdružení německého, zahraničním členem Société mathematique de France v Paříži a Circolo matematico v Palermu, činným členem Matematické společnosti na univerzitě v Moskvě a tajemníkem spolku International Association for Promoting the Study of Quaternions and allied Systems of Mathematics pro Rakousko-Uhersko. Během života pak získal řadu ocenění za svou práci. Je také autorem pozoruhodné parodie na sci-fi romány Svatopluka Čecha Luňan Hvězdomír Blankytný, kterou zveřejnil pod pseudonymem Pravomil Čech. František Josef Studnička je autorem mnoha středoškolských a vysokoškolských učebnic matematiky. První matematické spisy vznikly v době, kdy přišel na pražskou polytechniku, do té doby byl obsah jeho prací spíše přírodovědného charakteru. Zabýval se zejména teorií determinantů a kvaternionů. Kromě matematiky se věnoval řadě dalších oborů, např. meteorologii, astronomii a historii matematiky a napsal k nim celou řadu spisů. Zdroj: [http://www.math.muni.cz/math/biografie/frantisek_josef_studnicka.html Pavel Šišma] Studnička,František Josef Studnička,František Josef Studnička,František Josef

Matematik

Matematika (z řeckého mathema věda, poznání) je studium číselných, geometrických a logických vztahů, které po jisté úpravě vykazují empirická data. Matematické poznatky nejsou předmětem změny s přicházejícími novými daty, neboť jsou dosaženy výhradně s použitím logiky. Tzv. matematický důkaz je nejspolehlivější známý způsob jak ověřovat, zda je něco pravdivé či nikoliv. V matematice jsou za pravdivé považovány pouze ty věty, ke kterým je znám matematický důkaz. Matematické věty jsou vyjadřovány ve formálně definovaných pojmech. Matematické texty mají proto často strukturu definice, věta, důkaz.

Historie

Zpočátku se matematika zabývala především praktickými úlohami. Byly to obchodní úlohy, vyměřování a dělení pozemků, stavebnictví a určování času.

Obory matematiky


- Aritmetika
- Algebra
- Matematická analýza
  - Teorie míry
  - Diferenciální počet
    - Diferenciální rovnice
      - Obyčejné diferenciální rovnice
      - Parciální diferenciální rovnice
  - Integrální počet
- Numerická matematika (též výpočtová)
- Matematická statistika
- Geometrie
- Logika
- Teorie čísel
- Teorie množin
- Teorie pravděpodobnosti

Reference


- heslo Mathematika. Ottův slovník naučný XVI, p. 977 sq.

Podívejte se též na


- Seznam matematiků
- Hilbertovy problémy
- Trojčlenka
- Komutace Kategorie:Matematika ja:数学 ko:수학 ms:Matematik simple:Mathematics th:คณิตศาสตร์ zh-min-nan:Sò͘-ha̍k

1939

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1934 1935 1936 1937 1938 - 1939 - 1940 1941 1942 1943 1944 ----

Události


- 2. březen: Eugenio Pacelli byl zvolen papežem a přijal jméno Pius XII.
- 15. březen: Německo okupovalo zbytek Čech a Moravy, vzniká Protektorát Čechy a Morava
- 28. březen: frankisté dobývají Madrid, občanská válka ve Španělsku je rozhodnuta
- 7. duben: Itálie napadá Albánii
- 23. srpen: Německo uzavírá s SSSR pakt o neútočení, v jehož tajných dodatcích si rozdělili sféry vlivu.
- 1. září: Polsko bylo napadeno hitlerovským Německem
- 3. září: Francie, Austrálie a Velká Británie vyhlašují Německu válku
- 5. září: USA deklarují neutralitu v začínající válce
- 6. září: Jižní Afrika vyhlašuje Německu válku
- 9. září: záčíná bitva na Bzuře, největší bitva polského tažení
- 10. září: Kanada vyhlašuje Německu válku
- 17. září: Sovětský svaz napadl Polsko, organizovaný odpor polské armády se začíná hroutit
- 27. září: kapitulace Varšavy
- 29. září: kapituluju pevnost Modlin
- 2. říjen: kapitulují obránci poloostrova Hel
- 5. říjen: kapitulací jednotek generála Franciszka Kleeberga byl ukončen organizovaný odpor polské armády
- 8. říjen: Německo vyhlašuje anexi západního Polska
- 14. říjen: ponorka U-47 Günthera Priena pronikla do hlavní základny britského námořnictva Scapa Flow a potopila HMS Royal Oak
- 8. listopad: Adolf Hitler těsně unikl atentátu
- 30. listopad: Sovětský svaz napadl Finsko, začíná Zimní válka
- 27. prosinec: zemětřesení ve východní Anatolii (Turecko), okolo 100 000 mrtvých
- 17. prosinec: potopena kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee

Vědy a umění

Nobelova cena


- Fyzika - Ernest Orlando Lawrence
- Chemie - Adolf Butenandt, Leopold Ruzicka
- Fyziologie nebo lékařství - Gerhard Domagk
- Literatura - Frans Eemil Sillanpää
- Nobelova cena míru - 0

Narození

Česko
- 12. října Vladimír Körner, český spisovatel Svět
- 2. prosinec - Yael Dayan - izraelská spisovatelka a politička, dcera Mošeho Dayana
- 23. prosinec - Anthony Fokker

Úmrtí

Česko
- 22. květen Jiří Mahen, český spisovatel (
- 12. prosince 1882)
- 26. listopad Arne Novák, český literární historik (
- 2. březen 1880) Svět
- 24. duben - Louis Trousselier francouzský cyklista
- 10. únor - Pius XI., papež

Hlava států


- Edvard Beneš (v exilu)
- Emil Hácha (Druhá republika, Protektorát Čechy a Morava)
- Papež
  - Pius XI.
  - Pius XII.
- Sovětský svaz
  - Stalin
- Velkoněmecká říše
  - Adolf Hitler Kategorie:20. století ja:1939年 ko:1939년 simple:1939

1967

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1962 1963 1964 1965 1966 - 1967 - 1968 1969 1970 19711972 ----

Události

Československo
- Eduard Hofman vytvořil znělku reklamy - Pan Vajíčko Svět
- 2. leden - Pedro Rodriguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR
- únor - Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie
- 21. dubna - vojenský převrat v Řecku
- 23. květen - Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt
- 5. červen - Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku
- 11. červen - šestidenní válka skončila drtivou porážkou arabské koalice
- vznikla Světová organizace duševního vlastnictví
- Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu
- Aborigini - původní obyvatelé Austrálie, uznáni rovnoprávnými občany

Vědy a umění


- natočení posledního dílu seriálu Tom a Jerry
- založení soutěžního hudebního festivalu Porta
- vznikl programovací jazyk Simula 67
- první vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. května Bohdan Sláma, český režisér
- 27. června Jan Hřebejk, český režisér Svět
- Andrzej Zaucha, ruský novinář a spisovatel
- 20. února Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana

Úmrtí

Česko
- 17. ledna Jiří Levý, český literární teoretik (
- 8. srpna 1926)
- 20. března Jaroslav Heyrovský, český chemik (
- 20. prosince 1890)
- 16. ledna Marie Majerová, česká spisovatelka (
- 1. února 1882) Svět
- 31. srpen Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (
- 27. leden 1891)
- Ondřej Sekora, český spisovatel a kreslíř (
- 1899)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1967年 ko:1967년 ms:1967 simple:1967

Jan Hřebejk

Jan Hřebejk (
- 27. června 1967, Praha).

Filmová režie


- Šakalí léta (1993)
- Pelíšky (1999)
- Musíme si pomáhat (2000)
- Pupendo (2003)
- Horem pádem (2004)
- Obsluhoval jsem anglického krále (2004) Hřebejk, Jan Hřebejk, Jan

Milada Horáková

Milada Horáková (25. prosince 1901 – 27. června 1950) byla československá politička popravená za údajné spiknutí a velezradu během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století. Byla jedinou ženou popravenou během těchto nespravedlivých procesů. Díky mimořádné odvaze projevené během svého slavného procesu se stala symbolem antikomunistického odporu. Narodila se v Praze a vystudovala práva na Univerzitě Karlově. Odpromovala v roce 1926 a nastoupila k Pražskému městskému soudu. Ve stejném roce také vstoupila do Československé národně socialistické strany. Po nacistické okupaci Československa v roce 1939 působila v odboji, v roce 1940 ji zatklo gestapo. Byla odsouzena k smrti, ale později ji byl trest změněn na doživotí. Byla vězněna v Terezíně a později i v různých vězeních po Německu. Po osvobození v květnu 1945 se vrátila do Prahy a znovu vstoupila do své strany. Byla zvolena za členku parlamentu, ve kterém působila až do komunistické revoluce v únoru 1948, kdy rezignovala. Přestože ji přátelé radili, aby opustila Československo, Horáková ve své rodné vlasti zůstala a byla stále politicky aktivní. 27. září 1949 byla zatčena a označena za vůdkyni hnutí, které se mělo snažit svrhnout komunistický režim. StB, československá tajná bezpečnost, neblaze proslulá svýmy brutálními způsoby vyšetřování, se snažila rozbít údajnou skupinu kontrarevolucionářů a donutit je přiznat se ke spiknutí a velezradě. Užívala k tomu fyzického i psychického mučení. Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950 a byl zinscenován jako veřejný "politický proces" po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech. Proces měl svůj vnucený "scénář", podle kterého se měli obžalovaní chovat, ale v některých momentech jednali obžalovaní mimo něj. Obzvláště Horáková zůstala nepoddajná a bránila sebe a své ideály, i když věděla, že tím svoje šance na mírnější trest jen snižuje. Přestože se mnohé slavné osobnosti, například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová, snažili svými dopisy získat pro souzené milost, byla Milada Horáková se svými třemi kolegy 8. června 1950 odsouzena k trestu smrti oběšením. Poprava byla vykonána 27. června 1950. Jak ukazují nedávné studie, Horáková byla zabita zvláště brutálním způsobem, kdy ji nechávali několik minut dusit se s provazem okolo krku.

Podívejte se na


- Proces s Miladou Horákovou a spol

Externí odkazy


- [http://www.mvcr.cz/archivy/sua/vystavy/horakova/rozsud1.html plné znění rozsudku] Horáková, Milada Horáková, Milada Horáková, Milada Horáková, Milada

Cyril Alexandrijský

Svatý Cyril Alexandrijský (376 – 27. června 444) byl alexandrijským patriarchou a jeden z významných církevních Otců, roku 1883 katolickou církví prohlášený za učitele církve.

Život

O mládí Cyrila Alexandrijského víme pouze střípky z díla Sókrata Scholastika a několika dalších míst. Cyril byl synovcem arcibiskupa Theofila z otcovy strany. Po něm zdědil jistou agresivitu, která mu byla vlastní během pozdějších teologických konfrontací. Vstoupil do kláštera a již jako kněz roku 403 doprovázel do Konstantinopole na synodu Ad quercum, který poslal do exilu sv. Jana Zlatoústého. Když jeho strýc a předchůdce Theofilos 15. října 412 zemřel, Cyril nastoupil na alexandrijský biskupský stolec. Císařský dvůr ovšem z této volby neměl pražádnou radost. Poprávu se obával, že nový biskup se bude snažit o mnohem větší nezávislost. Cyril pozavíral kostely novatiánské sekty a vyhnal z města židy, ačkoli se proti tomuto kroku stavěl prefekt Orestes, proti němuž velmi ostře vystoupili mniši z Nitrejské pouště. Cyrilova bouřlivá povaha zřejmě způsobila i vyhrocení postojů vůči němu, přesto mu zůstává nakloněn císař Theodosios II. a jeho manželka Pulcheria. Od té doby, kdy Nestorios začal upírat Panně Marii přízvisko θεοτόκος theotokos čili bohorodička, ve svých listech z let 429 až 430 tuto jeho nauku ostře napadal. Žádá nakonec roku 430 o stanovisko papeže Celestina, který svolává synodu, která Nestoria odsoudila; ten přesto neodvolal své učení. Na Efeském koncilu, který svolává Theodosius II. do Efesu roku 431, je sice Nestorios definitivně sesazen, avšak krátce nato Cyrila sesazuje a vsazuje do vězení synoda 43 biskupů pod předsednictvím Jana z Antiochie. Ve vězení píše Cyril Explanatio duodecim capitum (známé jako Cyrilových 12 kapitol), jímž přesvědčuje císaře o pravověrnosti své nauky a správnosti svého jednání. Cyril je nakonec z vězení propuštěn a vrací se do Alexandrie, kde roku 444 umírá. Období Cyrilova života ukazuje alexandrijské biskupy na vrcholu jejich prestiže a slávy, která ovšem nepotrvá dlouho, neboť již pár let po Cyrilově smrti je o tuto prestiž připraví Dioskúros ve sporu s monofyzity. Pravoslavná církev si připomíná Cyrila 9. června, katolická církev 28. června. Papež Lev XIII. prohlásil Cyrila roku 1883 za učitele církve.

Literární dílo

Exegetické spisy

Cyril vyložil ve svých spisech velkou část Bible: Genesis, Exodus, Knihu Izajáš, dvanáct malých proroků, žalmy, Evangelium podle Matouše, Lukáše a Jana a Pavlovy listy. Cyril se snaží o kombinaci literního významu s výkladem typologicko-alegorickým.

Dogmaticko-polemické spisy


- Thesaurus de sancta et consubstantiali Trinitate – 35 kapitol proti ariánství a eunomiánům
- De sancta et consubstantiali Trinitate – dialog, který se snaží vyloožit nauku o Trojici
- In sanctum Symbolum – výklad Apoštolského vyznání
- Adversus Nestorii blasphemias – spis namířený proti Nestoriovu učení
- De recta fide ad Imperatorem
- Quod unus sit Christus
- Scholia de Incarnatione Unigeniti

Apologetické spisy

Z apolegetických děl je významné Cyrilovo dílo Contra Iulianum, v němž odpovídá na námitky, které proti křesťanům vznesl císař Julián Apostata. Ze 30 knih se dochovalo pouhých deset.

Homiletické spisy

Dochovalo se 22 homilií, především na christologická témata.

Epistolář

Sbírku Cyrilových listů tvoří 88 dopisů, z nichž některé nejsou autentické a většinou se věnují christologickým a trinitárním tématům doby.

Teologie

Cyril bývá nikoli neprávem nazýván "pečetí Otců", neboť v jeho díle se ustaluje křesťanská nauka o Trojici osob v Bohu. Tento příspěvek na teologickém poli, včetně jeho sporu s nestoriány mu také vysloužil věhlas. Cyrilova christologie vychází z alexandrijského konceptu Λόγος-σάρξ logos-sarx, který alexandrijští teologové přijali v polovině 3. století. Cyril se proto snaží zachovat integritu lidské přirozenosti Logu a zdůrazňuje přitom nadřazenost božské přirozenosti Kristovy před přirozeností lidskou. Tím se ocitá zcela na opačném konci teologických nástrojů než antiochijská škola, která se naopak snažila o velkou autonomii lidské přirozenosti Ježíše Krista. Avšak udělovat tuto autonomii Ježíšovu lidství znamneá pro Cyrila příklon k nestoriánské herezi. Proto tolik zdůrazňuje jednotu Ježíšovy osoby, která přijímá lidství v jeho celosti, avšak nemísí se zároveň s Ježíšovým božstvím. Jednotlivé charakteristiky Ježíše jako člověka a jako Boha (idiomata) nejsou smýšené, avšak lze je vypovídat o jedné i druhé přirozenosti Ježíšově (viz communicatio idiomatum. Na tuto nauku o vtělení navazuje i Cyrilova nauka o Marii coby bohorodičce a nikoli pouze Kristorodičce, neboť byla, jak vyhlásil Efeský koncil, matkou Ježíše Krista a nikoli pouze jeho lidské přirozenosti.

Viz též


- Efeský koncil
- Nestoriánství

Literatura


- MONDIN, B. Cirillo di Alessandria. Dizionario dei teologi. Roma: ESD, 1992. ISBN 88-7094-111-6. Kategorie:Patriarchové Kategorie:Narození 4. století Kategorie:Úmrtí 5. století Kategorie:Církevní Otcové Kategorie:Učitelé církve Kategorie:Biskupové Kategorie:Teologové

Patriarcha

Patriarcha, řecky πατριάρχης (patriarchés), je představitel patriarchátu (řecky πατριαρχία). Patriarcha byl na základě původní definice (patriarcha je mužský člen rodiny či klanu, jenž požívá nejvyšší autority) v židovství, křesťanství a islámu jeden z biblických praotců (Abrahám, Izák, Jákob). Později začalo být v křesťanství pojem patriarchát používán pro partikulární církve založené apoštolem: Řím, Antiochie, Alexandrie, Konstantinopol a Jeruzalém. Postupem doby byl tento titul udělován i jiným biskupstvím. V církvích sjednocených s Římem je to titul současného hlavního představitele této církve (např. Arménská katolická církev). To platí i pro některé nekatholické církve, např. nejvyšší představitel Církve československé husitské je patriarcha. V historiografii označuje patriarchát období v pravěku, které následovalo po matriarchátu.

Historické patriarcháty

Od 2. století si v církvi začaly získávat zvláštní autoritu (auctoritas) jisté církevní obce, které odvozovaly svůj původ od apoštolů (apoštolská posloupnost), od níž odvozovaly též svou důstojnost (dignitas). Biskupové těchto církevních obcí byli považováni vzkládáním rukou za přímé následníky apoštolů. 1. nikajský koncil roku 325 ustanovil, že tyto tři biskupská sídla -- Alexandrie, Řím a Antiochie mají zvláštní právní i učitelskou pravomoc nad ostatními církvemi (Alexandrie nad Egyptem, Řím nad Západem a Antiochie nad Sýrií). 1. konstantinopolský koncil přiřadil tuto pozici též Konstantinopoli a zařadil ji co do důstojnosti hned za Řím. Od dob Justiniána I. se těmto obcím začalo říkat patriarcháty. Jejich pořadí bylo koncily pevně určeno: #Řím, založený apoštoly Petrem a Pavlem #Konstantinopol, založená apoštolem Ondřejem #Alexandrie, založená evangelistou Markem #Antiochie, založená apoštoly Petrem a Pavlem #Jeruzalém, založený všemi apoštoly Prostřednictvím církevního společenství (communio) si navzájem tato biskupství udělovala jurisdikci nad všemi místními církevními obcemi. Byly považovány za garanty jednoty církve. K řešení vzájemných konfliktů sloužily ekumenické koncily. Tato společná autorita patriarchátů zanikla velkým schizmatem mezi západní a východní církví roku 1054.

Římskokatolické patriarcháty

V římskokatolické církvi existují dodnes biskupství, které jsou označovány jako patriarcháty, které však právně nemají zvláštní učitelskou či právní autoritu:
- Patriarchát Západu – Řím: totožný s papežem, je jediným katolickým patriarchátem, jenž má svou autoritu ze starověku,
- Latinský patriarchát v Jeruzalémě od roku 1099,
- Patriarcha východní Indie – arcibiskup v Goa od roku 1886,
- Arcibiskup v Benátkách – přesunuto roku 1451 z Grado,
- Arcibiskup v Lisabonu – od roku 1716,
- Patriarcha západní Indie – nejvyšší kaplan španělského panovníka v letech 1524–1963 (úřad náležel od roku 1540 do roku 1920 arcibiskupovi v Toledu),
- Arcibiskup v Aquileji – zrušen 1751,
- Latinský patriarcha Antiochie – zrušen 1964,
- Latinský patriarcha Konstantinopole – zrušen 1964,
- Latinský patriarcha Alexandrie – zrušen 1964.

Pravoslavné patriarcháty

Pravoslavná církev uznává čtyři z pěti starověkých patriarchátů (kromě Říma). Nověji byly založeny:
- Patriarchát moskevský a celého Ruska (od roku 1589 pátý co do pořadí autority)
- Patriarchát gruzínský od 11. století
- Patriarchát Srbský v Bělehradě od 14. století
- Patriarchát bulharský od roku 918 v Sofii
- Patriarchát rumunský v Bukurešti
- Patriarchát ukrajinský v Kyjevě

Etymologie

Jedná se o spojení slovo πατήρ (patér) otec a αρχή (arché) počátek, vláda.

Externí odkazy


- [http://www.greece.org/gopatalex/Home2.html The Greek Orthodox Patriarchate of Alexandria and All Africa] Kategorie:Církev Kategorie:Dějiny křesťanství Kategorie:Bible Kategorie:Sociologie ja:総主教

26. červen

26. červen je 177. den roku podle gregoriánského kalendáře (178. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 188 dní. Svátek slaví Adriana.

Události

Česko
- Svět
- 1945 – v San Franciscu byla přijata Charta OSN.
- 1977 - poslední koncert Elvise Presleyho v aréně Market Square v Indianopolis.

Narození

Česko
- 1885 - František Kadeřávek, český matematik († 1961)
- 1902 - Ladislav Štoll, český marxistický literární kritik (&ddager; 6. ledna 1981)
- 1926 - Karel Kosík, český filosof († 21. února 2003) Svět
-

Úmrtí

Česko
- 1861 Pavel Josef Šafařík, český a slovenský spisovatel (
- 13. květen 1795) Svět
- 1810 Joseph-Michel de Montgolfier, francouzský vynálezce, který zkonstruoval balón naplněný horkým vzduchem - montgolfiéru. (Narodil se 26. srpna 1740)

Svátky

Česko
- Adriana Svět
- Mezinárodní den boje proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi
- Mezinárodní den na podporu obětí mučení

Viz také:


- 25. červen 27. červen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červen ja:6月26日 ko:6월 26일 simple:June 26