Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
27. Leden

27. leden

27. leden je 27. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 338 dní (339 v přestupném roce). Svátek slaví Ingrid.

Události

Česko
- Svět
- 1945 – Osvobození koncentračního tábora v Osvětimi.
- 1950 – V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána.
- 1967 – Během simulovaného odpočítávání vypukl na kosmické lodi Apollo 1 požár, při kterém uhořeli astronauté Virgil Ivan Grissom, Edward Higgins White a Roger Bruce Chaffee.

Narození

Česko
- 1894 – Václav Hlavatý, český matematik (†11. ledna 1969)
- 1919 – Jiřina Hauková, česká básnířka Svět
- 1756 – Wolfgang Amadeus Mozart, hudební skladatel
- 1891 – Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel († 31. srpna 1967)

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1951 – Carl Gustaf Mannerheim, finský politik (
- 4. června 1867)
- 1983 – Louis de Funès, francouzský herec a komik (
- 31. července 1914)

Svátky

Česko
- Významný den: Den památky obětí holocaustu
- Ingrid Svět
- Den holocaustu

Viz také:


- 26. leden 28. leden – kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Leden ja:1月27日 ko:1월 27일 simple:January 27

1950

;Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1945 1946 1947 1948 1949 - 1950 - 1951 1952 1953 1954 1955 ----

Události

Leden


- 1. leden - V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány.
- 6. leden - Velká Británie diplomaticky uznala Čínskou lidovou republiku
- 12. leden - V Sovětském svazu byl opět zaveden trest smrti za vlastizradu, špionáž a sabotáž. (Původně byl zrušen v květnu 1947.)
- 21. leden - USA oznámily objevení 93. chemického prvku. Podle místa, kde byl objeven (Berkeley v Kalifornii), byl nazván berkelium
- 23. leden - Izraelský parlament proklamoval Jeruzalém za hlavní město země.
- 26. leden - V ČSR začaly Stavby mládeže; první z nich byla stavba hutního kombinátu v Kunčicích u Ostravy.
- 27. leden - V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána.
- 31. leden - Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby.

Únor


- 1. únor - Urho Kekkonen byl zvolen finským předsedou vlády.
- 3. únor - V Londýně byl zatčen fyzik německého původu Klaus Fuchs, jenž byl poté odsouzen ke 14 letům vězení. Fuchs musel utéct z nacistického Německa, protože byl členem studentské komunistické organizace. Studia dokončil ve Velké Británii; v letech 1943-1946 spolupracoval v USA na vývoji atomové bomby a poté vedl oddělení teoretické fyziky v jedné z nejdůležitějších britských laboratoří pro jaderný výzkum. Informace o výrobě vodíkové bomby, jež posílal do Moskvy, umožnily Sovětskému svazu vyrovnat americký náskok v této oblasti.
- 6. únor - Americký vysoký komisař pro Německo John McCloy oznámil ve Stuttgartu politický program Spojenců pro Německo.
- 7. únor - USA a Velká Británie uznaly vietnamskou vládu Bao Daie, ač SSSR uznal 31. 1. vládu jeho protivníka Ho Či Mina.
- 8. únor - V NDR vzniklo Ministerstvo státní bezpečnosti, zaměřené na boj proti špionáži, sabotážím a protistátní činnosti – ve skutečnosti hlavní instituce represivního státního aparátu
- 12. únor - Albert Einstein varoval v televizním vystoupení před výrobou vodíkové bomby, kterou požadoval prezident Harry S. Truman
- 14. únor - V Moskvě byla podepsána smlouva o přátelství mezi SSSR a Čínou

Březen


- 1. březen - V ČSR bylo provedeno sčítání lidu. ČSR měla 12 338 450 obyvatel (z toho České země 8 896 133 a Slovensko 3 442 317).
- 1. březen - Klaus Fuchs, usvědčený ze špionáže pro SSSR, byl odsouzen k 14 letům káznice.
- 1. březen - Čankajšek byl opět zvolen prezidentem Tchajwanu.
- 6. březen - USA a Velká Británie protestovaly proti vykázání Němců z Polska.
- 7. březen - Island byl přijat do Rady Evropy
- 8. březen - Konrad Adenauer navrhl unii Německa a Francie se společným parlamentem
- 12. březen - V Belgii proběhlo referendum za návrat krále Leopolda III. do vlasti. 58 procent občanů se vyslovilo pro jeho návrat .
- 16. březen - Ministerstvo zahraničí ČSR požádalo představitele pražské nunciatury Vatikánu Ottavia de Livu, aby opustil ČSR.
- 20. březen - Římskokatoličtí biskupové a duchovní v ČSR byli donuceni složit tzv. slib věrnosti republice
- 23. březen - Při OSN byla založena Světová meteorologická organizace
- 31. březen - V Praze začal proces s představiteli církevních řádů

Duben


- 1. duben - Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu.
- 2. duben - Na sjezdu v Praze vznikl jednotný Československý svaz žen.
- 4. duben - Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů.
- 8. duben - Sovětské bojové letadlo sestřelilo nad Baltským mořem neozbrojený hlídkový letoun amerického letectva, jenž údajně porušil sovětský vzdušný prostor. 10 členů posádky zahynulo
- 10. duben - Juan Manuel Fangio na voze Maserati, se stal vítězem Grand Prix Pau
- 10. duben - Reg Parnell na voze Maserati, se stal vítězem Richmond Trophy
- 13. duben - V celé ČSR proběhla „akce K“ – likvidace mužských řádů a řeholí. Po skončení této akce v květnu bylo 2376 mnichů soustředěno do internačních klášterů či táborů nucené práce.
- 16. duben - Juan Manuel Fangio na voze Alfa Romeo, se stal vítězem Grand Prix San Rema
- 19. duben - Čs. úřady zakázaly činnost střediska americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.)
- 24. duben - Bylo vyhlášeno Jordánské království, jež vzniklo po anexi arabské části Palestiny Zajordánskem
- 25. duben - V ČSR byl odvolán ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Místo něj byl jmenován Alexej Čepička.
- 27. duben - Velká Británie uznala diplomaticky Izrael
- 28. duben - V ČSR proběhla „akce P“ – likvidace řeckokatolické církve.
- 30. duben - Georges Grignard na voze Talbot vyhrál Grand Prix Paříže.

Květen


- 1. květen - V Západním Berlíně proběhly demonstrace proti setkání FDJ (Svobodná německá mládež) ve východním Berlíně.
- 5. květen - V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství).
- 8. květen - Generál Čankajšek požádal USA o zbraně pro boj proti Čínské lidové republice.
- 9. květen - Veřejnosti byl představen Schumanův plán.
- 11. květen - V Königswinteru byla založena celoněmecká CDU; prvním předsedou se stal Konrad Adenauer.
- 13. květen - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Velké Británie.
- 14. květen - V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR.
- 16. květen - Starosta Berlína Ernst Reuter odmítl podmínky sovětského velitele města pro svobodné volby v celém Berlíně (odchod všech okupačních jednotek a právo veta pro Sovětský svaz ve výboru čtyř velmocí).
- 18. květen - V ČSR byl přijat nový vysokoškolský zákon, jenž zcela likvidoval tradiční akademické svobody.
- 18. květen - V Cáchách byla poprvé udělena cena Karla Velikého za zásluhy o evropskou jednotu. Jejím prvním nositelem se stal Richard Coudenhove-Kalergi.
- 21. květen - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Monaka.
- 30. květen - Johnnie Parsons s vozem Kurtis Kraft vyhrál 500 mil v Indianapolis.
- 31. květen - V Praze začal proces s Miladou Horákovou a spol.

Červen


- 4. červen - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Švýcarska.
- 15. červen - Bob Gérard s vozem ERA vyhrál British Empire Trophy.
- 18. červen - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Belgie.

Červenec


- 2. červenec - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Francie.
- 9. červenec - Peter Whitehead s vozem Ferrari vyhrál Jersey Road Race.
- 9. červenec - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Bari.
- 16. červenec - Raymond Sommer s vozem Talbot vyhrál Grand Prix Albi.
- 23. červenec - Louis Rosier s vozem Talbot vyhrál Grand Prix Nizozemí.
- 23. červenec - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Národů.

Srpen


- 7. srpen - David Hampshire s vozem Maserati vyhrál Nottingham Trophy.
- 12. srpen - Peter Whitehead s vozem Ferrari vyhrál Ulster Trophy.
- 15. srpen - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Pescara.
- 26. srpen - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál BRDC International Trophy.

Září


- 3. září - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Itálie a stal se mistrem světa.
- 30. září - Reg Parnell s vozem BRM vyhrál Goodwood Trophy.

Říjen


- 21. říjen - Čínská anexe Tibetu
- 29. říjen - Alberto Ascari s vozem Ferrari vyhrál Grand Prix Penya Rhin.

Listopad


-

Prosinec


-

Vědy a umění


- 28. červenec - Kevin Budden odchytil živého taipana velkého

Filmy


- 24 hodin do smrti USA
- Asfaltová džungle USA
- Bajaja Československo
- Bylo to v máji Československo
- Cyrano de Bergerac USA
- Dirigenti USA
- Harvey USA
- Hrůza na jevišti Velká Británie
- Jak pejsek s kočičkou myli podlahu Československo
- Jerry a lev USA
- Kachňátko USA
- Katka Československo
- Kozí mléko Československo
- Král Lávra Československo
- Malý partyzán Československo
- Máj této země Československo
- Muži USA
- Na kulečníku USA
- Není stále zamračeno Československo
- Nevěstin otec USA
- Past Československo
- Pára nad hrncem Československo
- Pevnost Československo
- Pistolník USA
- Posel úsvitu Československo
- Poslední výstřel Československo
- Popelka USA
- Přehrada Československo
- Přiznání Československo
- Případ dr. Kováře Československo
- Racek má zpoždění Československo
- Rašomon Japonsko
- Rio Grande USA
- Slepice a kostelník Československo
- Sunset Blvd. USA
- Šťastni v lásce USA
- Tatranský pohár Československo
- Temno Československo
- Texas Tom USA
- Ukřivděná kočka USA
- V poslední vteřině USA
- V trestném území Československo
- Včera narození USA
- Večírek USA
- Veselý souboj Československo
- Vítězná křídla Československo
- Vstanou noví bojovníci Československo
- Vše o Evě USA
- Winchester '73 USA
- Za život radostný Československo
- Zlomený šíp USA
- Zocelení Československo
- Zvony z rákosu Československo

Sport

Atletika

Mistrovství Evropy - Brusel Muži
- 100 m - E.Bally (Francie) - 10,7
- 200 m - B.Shenton (Velká Británie) - 21,5
- 400 m - D.Pugh (Velká Británie) - 47,3
- 800 m - J.Parlett (Velká Británie) - 1:50,5
- 1500 m - W.Slijkhuis (Nizozemí) - 3:47,2
- 5000 m - Emil Zátopek (ČSR) - 14:03,0
- 10000 m - Emil Zátopek (ČSR)- 29:12,0
- Maratón - J.Holden (Velká Británie) - 2:32:13,2
- 3000 m překážek - Jindřich Roudný (ČSR) - 9:05,4
- 110 m překážek - A.Marie (Francie) - 14,6
- 400 m překážek - A.Filiput (Itálie) - 51,9
- Výška - A.Peterson (Velká Británie) - 196
- Tyč - R. Lundberg (Švédsko) - 430
- Dálka - T.Bryngeirsson (Island) - 732
- Trojskok - L.Ščerbakov (SSSR) - 15,39
- Koule - G.Huseby (Island) - 16,74
- Disk - A.Consolini (Itálie) - 53,75
- Oštěp - T.Hyytiainen (Finsko) - 71,26
- Kladivo - S.Strandli (Norsko) - 55,71
- Desetiboj - I.Heinrich (Francie) - 7009
- 10 km chůze - F.Schwab (Švýcarsko) - 46:01,8
- 50 km chůze - G.Dordoni (Itálie) - 4:40:42,6
- 4x100 m - SSSR - 41,5
- 4x400 m - Velká Británie - 3:10,2 Ženy
- 100 m - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 11,7
- 200 m - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 24,0
- 80 m překážek - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 11,8
- Výška - S.Alexander (Velká Británie) - 163
- Dálka - V.Bogdanovová (SSSR) - 582
- Koule - A.Andrejevová (SSSR) - 14,32
- Disk - N.Dumbadzeová (SSSR) - 48,03
- Oštěp - N.Smirnická (SSSR) - 47,55
- Pětiboj - A.Ben Ham (Francie) - 3204
- 4x100 m - Velká Británie - 47,4

Automobilový sport

Mistr NASCAR
- Bill Rexford AAA Racing
- Henry Banks Formule 1
- Giuseppe Farina Alfa Romeo Formule 3
- SRN - T.Kreuzer
- NDR - R.Weiser
- Dánsko - R.Nelleman 24 h Le Mans
- Louis Rosier/Jean-Louis Rosier Talbot Mille Miglia # G. MARZOTTO-CROSARA - FERRARI 195 S (Vítěz ve třídě přes 2000 ccm) # D. SERAFINI-SALANI - FERRARI 195 S # FANGIO-ZANARD - ALFA ROMEO 6C 2500 # BRACCO-MAGLIOLI - FERRARI 166 M.M (Vítěz ve třídě do 2000 ccm) # JOHNSON-LEA - JAGUAR XK 120 ROADSTAR # CORTESE-TERAVAZZI - FRAZER NASH LE MANS REPLICA # FAGIOLI-DIOTALLEVI - OSCA MT4 1100 (Vítěz ve třídě do 1100 ccm) # BIONDETTI-BRONZON - JAGUAR XK 120 ROADSTAR # V. MARZOTTO-FONTANA - FERRARI 195 S # SCHWELM-COLONNA - ALFA ROMEO 6C 2500 SS (Vítěz ve třídě GT)

Basketbal

Mistrovství světa (muži) - Buenos Aires
- 1. Argentina
- 2. USA
- 3. Chile Mistrovství Evropy (ženy) - Budapešť
- 1. SSSR
- 2. Maďarsko
- 3. ČSR

Boby

Mistrovství světa - Cortina ď Ampezzo
- Dvousedadlové boby
  - 1.Fritz Feierabend - Stephan Waser (Švýcarsko)
  - 2.Stanley Benham - Patrick Martin (USA)
  - 3.Frederick Fortune - William d'Amico (USA)
- Čtyřsedadlové boby
  - 1.USA
  - 2.Švýcarsko
  - 3.Švýcarsko

Cyklistika

Silnice
- Giro ď Italia
  - 1.Hugo Koblet (Švýcarsko)
  - 2.Gino Bartali (Itálie)
  - 3.Alfredo Martini (Itálie)
- Tour de France
  - 1.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
  - 2.Stan Ockers (Belgie)
  - 3.Louison Bobet (Francie)
- Vuelta a Espana
  - 1.Emilio Rodriguez (Španělsko)
  - 2.Manuel Rodriguez (Španělsko)
  - 3.José Serra (Španělsko)
- Mistrovství světa profesionálové - Moorslede, Belgie
  - 1.Briek Schotte (Belgie)
  - 2.Theo Middlekamp (Nizozemsko)
  - 3.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- Mistrovství světa amateři
  - 1.Hoobin (Austrálie)
- Critérium International
  - 1.Pierre Barbotin (Francie)
  - 2.Guy Lapebie (Francie)
  - 3.Louis Deprez (Francie)
- Dauphiné Liberé
  - 1.Nello Lauredi (Francie)
  - 2.Apo Lazarides (Francie)
  - 3.Bim Diederich (Lucembursko)
- Grand Prix du Midi Libre
  - 1.Antonin Rolland
  - 2.Raphaël Géminiani
  - 3.Gilbert Fautrier
- Tour de Romandie
  - 1.Edouard Fachleitner (Francie)
  - 2.Hugo Koblet (Švýcarsko)
  - 3.Kleber Piot (Francie)
- Tour de Suisse
  - 1.Hugo Koblet (Švýcarsko)
  - 2.Jean Goldschmit (Lucembursko)
  - 3.Aldo Ronconi (Itálie)
- Vuelta a Catalunya
  - 1.Antonio Gelabert (Španělsko)
  - 2.José Serra (Španělsko)
  - 3.Francisco Masip (Španělsko)
- Závod míru
  - 1. Willy Emborg (Dánsko)
  - 2. Bronislaw Klabinski (Francie)
  - 3. Vlastimil Růžička (Československo)
- La Flèche Wallonne
  - 1.Fausto Coppi (Itálie)
  - 2.Raymond Impanis
  - 3.Jean Storms
- Mistr Belgie
  - Albert Ramon
- Mistr Francie
  - Louison Bobet
- Mistr Velké Británie
  - 1.Len West
  - 2.Ted Jones
  - 3.Ken Russell
- Mistr Itálie
  - 1.Anton Bevilacqua
  - 2.Alfredo Martini
  - 3.Mario Ricci
- Mistr Nizozemí
  - Gerrit Schulte
- Grand Prix Národů
  - 1.Maurice Blomme
  - 2.René Berton
  - 3.Antonin Rolland
- Bourdeaux-Paris
  - 1.Wim Van Est Nizozemí
  - 2.Maurice Diot
  - 3.Joseph Somers
- Ghent-Wevelgem
  - 1.Briek Schotte Belgie
  - 2.Albert Decin Belgie
  - 3.André Declerck Belgie
- Giro del Lazio
  - 1.Annibal Brasola Itálie
  - 2.Luciano Maggini Itálie
  - 3.Luigi Casola Itálie
- GP Ouest France-Plouay
  - 1.Armand Audaire Francie
- Liège-Bastogne-Liège
  - 1.Prosper Depredhomme Belgie
  - 2.Jean Bogaerts Belgie
  - 3.Edward van Dyck Belgie
- Meisterschaft von Zürich
  - 1.Fritz Schaer (Švýcarsko)
  - 2.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
  - 3.Désiré Keteleer (Belgie)
- Milan-San Remo
  - 1.Gino Bartali Itálie
  - 2.Nedo Logli Itálie
  - 3.Oreste Conte Itálie
- Omloop Het Volk
  - 1.Andre Declerck Belgie
- Paris-Bruxelles
  - 1.Rik Van Steenbergen Belgie
  - 2.Guy Lapebie Francie
  - 3.Karel Debaere
- Paris-Roubaix
  - 1.Fausto Coppi Itálie
  - 2.Maurice Diot Francie
  - 3.Fiorenzo Magni Itálie
- Paris-Tours
  - 1.Andre Mahe Francie
  - 2.Urbain Caffi Francie
  - 3.Guy Lapebie Francie
- Ronde van Vlaanderen
  - 1.Fiorenzo Magni Itálie
  - 2.Alberic Schotte Belgie
  - 3.Louis Caput Francie
- Giro di Lombardia
  - 1.Renzo Soldani Itálie
  - 2.Antonio Bevilacqua Itálie
  - 3.Fausto Coppi Itálie
- Cyklokros
  - 1.Jean Robic (Francie)
  - 2.Roger Rondeaux (Francie)
  - 3.Pierre Jodet (Francie)
  - Družstva - Francie Dráha
- Sprint amateři
  - 1.Maurice Verdeun (Francie)
  - 2.Pierre Even (Francie)
  - 3.Johannes Hijzelendoorn Nizozemí
- Sprint profesionálové
  - 1.Reg Harris (Velká Británie)
  - 2.Arie van Vliet Nizozemí
  - 3.Jan Derksen Nizozemí
- 4000 m stíhací závod
  - 1.Sydney Patterson (Austrálie)
  - 2.Aldo Gandini (Itálie)
  - 3.Guido Messina (Itálie)
- 5000 m stíhací závod
  - 1.Antonio Bevilacqua (Itálie)
  - 2.Wim van Est (Nizozemí)
  - 3.Paul Matteoli (Francie)
- Za motorovým vodičem 100 Km
  - 1.Raoul Lesueur (Francie)
  - 2.Jan Pronk (Nizozemí)
  - 3.Georges Seres (Francie) Sálová cyklistika
- Kolová - Švýcarsko

Fotbal

Gymnastika

Krasobruslení

Mistrovství Evropy - Oslo
- Muži
  - 1.Ede Kiraly (Maďarsko)
  - 2.Helmut Seibt (Rakousko)
  - 3.Carlo Fassi (Itálie)
- Ženy
  - 1.Alena Vrzáňová (Československo)
  - 2.Jeanette Altwegg (Velká Británie)
  - 3.Jacqueline du Bief (Francie)
- Sportovní dvojice
  - 1.Marianna Nagy - Laszlo Nagy (Maďarsko)
  - 2.Eliane Steinemann - Andre Calame (Švýcarsko)
  - 3.Jennifer Nicks - John Nicks (Velká Británie) Mistrovství Světa - Londýn
- Muži
  - 1.Dick Button (USA)
  - 2.James Grogan (USA)
  - 3.Helmut Seibt (Rakousko)
- Ženy
  - 1.Alena Vrzáňová (Československo)
  - 2.Jeanette Altwegg (Velká Británie)
  - 3.Yvonne Sherman (USA)
- Sportovní dvojice
  - 1.Karol Kennedy - Peter Kennedy (USA)
  - 2.Jennifer Nicks - John Nicks (Velká Británie)
  - 3.Marianna Nagy - Laszlo Nagy (Maďarsko)

Lední hokej

Mistrovství světa a evropy - Londýn Z politických důvodů se Československý tým nezúčastnil. Hráči to neunesli! Někteří i emigrovali! Neskutečné následky pro hráče - výslechy a následné vězení Skupina A:
- Kanada - Švýcarsko 13:2
- Kanada - Belgie 33:0
- Švýcarsko - Belgie 24:3 postup - Kanada a Švýcarsko Skupina B:
- Švédsko - USA 8:3
- Švédsko - Nizozemí 10:0
- USA - Nizozemí 17:1 postup - Švédsko a USA Skupina C:
- V. Británie - Norsko 2:0
- V. Británie - Francie 9:0
- Norsko - Francie 11:0 postup - Velká Británie a Norsko F I N Á L E:
- Kanada - USA 5:0
- Kanada - Švýcarsko 11:1
- Kanada - V. Británie 12:0
- Kanada - Švédsko 3:1
- Kanada - Norsko 11:1
- USA - Švýcarsko 10:5
- USA - V. Británie 3:2
- USA - Švédsko 4:2
- USA - Norsko 12:6
- Švýcarsko - V. Británie 10:3
- Švýcarsko - Švédsko 3:2
- Švýcarsko - Norsko 12:4
- V. Británie - Švédsko 5:4
- V. Británie - Norsko 4:3
- Švédsko - Norsko 6:1 Soutěž útěchy:
- Belgie - Nizozemí 4:2
- Belgie - Francie 8:1
- Nizozemí - Francie 4:2 Belgie vítězem útěchy
- 1. Kanada - MS
- 2. USA
- 3. Švýcarsko - ME
- 4. Velká Británie
- 5. Švédsko
- 6. Norsko
- 7. Belgie
- 8. Nizozemsko
- 9. Francie 7. Ročník ligy - SEZÓNA 1949/50
- 1. ATK PRAHA
- 2. VÍTKOVICKÉ ŽELEZÁRNY
- 3. ZDAR LTC PRAHA
- 4. OD ČESKÉ BUDĚJOVICE
- 5. GZ KRÁLOVO POLE
- 6. NV TATRY POPRAD
- 7. SPARTA BRATRSTVÍ
- 8. ZBROJOVKA BRNO - ŽIDENICE Stanley Cup
- Detroit Red Wings - New York Rangers 4:3 na zápasy Art Ross Memorial Trophy
- Ted Lindsay, Detroit Red Wings Hart Memorial Trophy
- Charlie Rayner, New York Rangers

Lukostřelba

Mistrovství světa - Copenhagen
- Muži
  - 1.Hans Deutgen (Švedsko)
  - 2.Einar Tang Holbek (Dánsko)
  - 3.Reynolds (USA)
- Družstva
  - 1.Švedsko
  - 2.Švedsko
  - 3.Československo
- Ženy
  - 1.Jean Lee (USA)
  - 2.Jean Richards (USA)
  - 3.Windahl (Švedsko)
- Družstva
  - 1.Finsko
  - 2.Švédsko
  - 3.Velká Británie

Lyžování

Moderní pětiboj

Motocyklový sport

Silniční motocykly
- 500 ccm
  - 1.Umberto Masetti Itálie
  - 2.Geoff Duke Velká Británie
  - 3.Les Graham Velká Británie
- 350 ccm
  - 1.Bob Foster Velká Británie
  - 2.Geoff Duke Velká Británie
  - 3.Les Graham Velká Británie
- 250 ccm
  - 1.Dario Ambrosini Itálie
  - 2.Maurice Cann Velká Británie
  - 3.Bruno Ruffo Itálie
  - 3.Fergus Anderson Velká Británie
- 125 ccm
  - 1.Bruno Ruffo Itálie
  - 2.Carlo Ubbiali Itálie
  - 2.Gianni Leoni Itálie

Plavání

Mistrovství Evropy - Vídeň Muži
- 100 m kraul - Jany (Francie)
- 400 m kraul - Jany (Francie)
- 1500 m kraul - Lehmann (NSR)
- 4 x 200 m kraul - Švédsko
- 100 m znak - Larsson (Švédsko)
- 200 m prsa - Klein (NSR)
- Skoky z prkna 3 m - Aderhold (NSR)
- Skoky z věže 10 m - Haase (NSR)
- Vodní pólo - Nizozemí Ženy
- 100 m kraul - Schumacher (Nizozemí)
- 400 m kraul - Andersen (Dánsko)
- 4 x 100 m kraul - Nizozemí
- 100 m znak - van den Horst (Nizozemí)
- 200 m prsa - Vergauwen (Belgie)
- Skoky z prkna 3 m - Moreau (Francie)
- Skoky z věže 10 m - Pélissardo (Francie)

Rychlobruslení

Rychlostní kánoistika

Stolní tenis

Mistrovství světa - Budapešť Muži
- Dvouhra - Richard Bergman (Velká Británie)
- Čtyřhra - Sido - Soos (Maďarsko)
- Družstva - Československo Ženy
- Dvouhra - Angelica Rozeanuová (Rumunsko)
- Čtyřhra - Beregi - Eliot (Velká Británie)
- Družstva - Rumunsko
- Čtyřhra smíšená - Farkas - Sido (Maďarsko)

Šerm

Mistrovství světa - Monte Carlo muži
- Fleret - Nostini (Itálie)
- Fleret družstva - Itálie
- Kord - Luchow - (Dánsko)
- Kord družstva - Itálie
- Šavle - Levavasseur (Francie) ženy
- Fleret - Garilhe (Francie)
- Fleret družstva - Francie

Tenis

Australian Open
- muži - Frank Sedgman
- ženy - Louise Brough French Open
- muži - Budge Patty
- ženy - Doris Hart Wimbledon championships
- muži - Budge Patty
- ženy - Louise Brough US Open
- muži - Arthur Larsen
- ženy - Margaret Osborne duPont Davis Cup
- Austrálie : USA - 4:1

Veslování

Mistrovství Evropy - Milán
- Skif - Larsen (Dánsko)
- Dvojskif - Dánsko (Larsen, Parsner)
- Dvojka bez kormidelníka - Švýcarsko
- Dvojka s kormidelníkem - Itálie
- Čtyřka bez kormidelníka - Itálie
- Čtyřka s kormidelníkem - Dánsko
- Osmy - Itálie

Volejbal

Mistrovství evropy - Sofia
- muži
  - 1. SSSR
  - 2. Československo
  - 3. Maďarsko
- ženy
  - 1. SSSR
  - 2. Polsko
  - 3. Československo

Nobelova cena


- Fyzika - Cecil Frank Powell
- Chemie - Otto Paul Hermann Diels, Kurt Alder
- Lékařství - Edward Calvin Kendall, Tadeus Reichstein, Philip Showalter Hench
- Literatura - Earl Russell
- Mír - Ralph Bunche

Narození

Česko
- 14. srpna - Věra Řeháčková, česká spisovatelka Svět
- 16. leden - Debbie Allen americká herečka, tanečnice a choreografka
- 18. leden - Gilles Villeneuve kanadský automobilový závodník
- 18. leden - Gianfranco Brancatelli italský automobilový závodník
- 21. leden - Billy Ocean muzikant a zpěvák z Trinidad a Tobago
- 23. leden - Richard Dean Anderson americký herec, který se proslavil jako MacGyver a později jako Jack O'Neill v seriálu Stargate SG-1
- 29. leden - Jody Scheckter jihoafrický automobilový závodník, mistr světa F-1 1979
- 2. únor - Barbara Sukowa německá herečka
- 3. únor - Morgan Fairchild americká herečka
- 6. únor - Natalie Cole americká zpěvačka
- 10. únor - Mark Spitz americký plavec, 7 x olympijský vítěz 1972
- 11. únor - Earnest Jim Istook americký politik
- 11. únor - Johanna E. Beerens americká herečka
- 12. únor - Michael Ironside kanadský herec
- 13. únor - Peter Gabriel britský hudebník
- 13. únor - Peter Hain britský politik
- 22. únor - Julius Erving americký basketbalista
- 22. únor - Julie Walters britská herečka
- 22. únor- Miou Miou francouzská herečka
- 25. únor - Neil Jordan irský režisér
- 2. březen - Karen Carpenter americká zpěvačka, zemřela v roce 1983 ve věku 32 let na mentální anorexii.
- 5. březen - Willy Matheisl německý fotograf
- 9. březen - Danny Sullivan americký automobilový zavodník, pilot F-1
- 13. březen - William Hall Macy americký herec
- 18. březen - Larry Perkins australský automobilový závodník
- 1. duben - Loris Kessel švýcarský automobilový závodník
- 4. duben - Christine Lahti americká herečka
- 10. duben - George Kenneth Griffey sr hráč basseballu
- 12. duben - Flavio Briatore italský manager
- 22. duben - Peter Frampton britský hudebník
- 5. květen - Stevie Wonder americký zpěvák
- 9. července - Adriano Panatta - italský tenista
- 3. srpen - John Landis americký režisér
- 14. září - Masami Kuwashima japonský automobilový závodník
- 2. říjen - Antonio Di Pietro italský politik
- 29. říjen - Rino Gaetano italský zpěvák
- 25. listopad - Giorgio Faletti italský herec a spisovatel

Úmrtí


- 8. leden - Joseph Schumpeter (
- 8. 2. 1883), americký ekonom původem z Rakouska.
- 10. leden - Jaroslav Kvapil (
- 25. 9. 1868), český režisér, dramatik, básník a překladatel.
- 21. leden - George Orwell (
- 25. 1. 1903), britský spisovatel.
- 6. březen - Albert Lebrun (
- 29. 8. 1871), bývalý francouzský prezident.
- 12. březen - Heinrich Mann (
- 27. 3. 1871), německý spisovatel.
- 30. březen - Léon Blum (
- 9. 4. 1872), bývalý francouzský předseda vlády a vůdčí osobnost Lidové fronty.
- 3. duben - Kurt Weill (
- 2. 3. 1900), německý hudební skladatel, mj. autor Žebrácké opery.
- 8. duben - Vaclav Nižinskij (
- 28. 2. 1889), ruský tanečník.
- 27. duben - Karel Koželuh (
- 7. 3. 1895), český fotbalista, hokejista a tenista.
- 29. červen - Joe Fry (
- 26.10.1915), anglický automobilový závodník
- 29. červenec - Kevin Budden, australský lovec hadů (zemřel na uštknutí taipanem velkým)
- 27. srpen - Cesare Pavese - italský spisovatel
- 10. září - Raymond Sommer (
- 31

Apollo 1

Apollo 1 - tragická nehoda na odpalovací rampě Po prvních třech (nepilotovaných) letech programu Apollo (v chronologickém pořadí AS 201, AS 203 a AS 202) byl na 21.2.1967 plánován první pilotovaný let s kódovým označením AS 204. Posádku tvořili
- Virgil Ivan "Gus" Grissom - velitel (příprava na 2. let do kosmu, předtím Gemini 3)
- Edward Higgins White, II - pilot (příprava na 2. let do kosmu, předtím Gemini 4)
- Roger Bruce Chaffee (příprava na 1. let do kosmu). Dne 27.1.1967 se posádka připravovala uvnitř kabiny, nacházející se na vrcholu rakety Saturn 1B vztyčené na startovní rampě LC 34. V důsledku závady na kabeláži kabiny přeskočila jiskra, která v atmosféře tvořené čistým kyslíkem způsobila požár, při němž všichni tři astronauti zahynuli. Po analýze příčin nehody došlo k přijetí řady opatření, z nichž nejvýznamnější bylo, že pro zmírnění rizika požáru byla napříště atmosféra velitelské kabiny Apollo v době, kdy raketa stojí na startovní rampě nebo se nachází v předorbitální fázi vzletu, tvořena směsí 60% kyslíku a 40% dusíku. NASA rozhodla, že neuskutečněný tragický let AS 204 bude nadále nést označení Apollo 1 a následující let, t.j. 4. uskutečněný let programu Apollo, ponese označeni Apollo 4. Žádnému letu tak nebylo přiřazeno označení Apollo 2 či Apollo 3. Po nehodě byla raketa Saturn 1B sejmuta ze startovní rampy a po provedení údržby byla použita při letu Apollo 5. Prvním uskutečněným pilotovaným letem programu Apollo byl let Apollo 7. kategorie:program Apollo ja:アポロ1号

Virgil Ivan Grissom

Virgil Ivan "Gus" Grissom (3. dubna 1926 Mitchell, Indiana – 27. ledna 1967 Cape Canaveral, Florida) patřil mezi první americké atronauty. Byl velitelem Gemini 3, prvního pilotovaného letu programu Gemini. Jeho druhým letem do vesmíru měl být let AS 204, dnes známý pod označením Apollo 1. Měl v něm zastávat funkci velitele posádky. Během simulovaného odpočítávání vypukl dne 27. ledna 1967 v kabině Apolla 1 požár, při němž spolu s ostatními dvěma astronauty zahynul. Grissom, Virgil Ivan Grissom, Virgil Ivan Grissom, Virgil Ivan ja:ガス・グリソム

Roger Bruce Chaffee

Roger Bruce Chaffee (15. února 1935 Grand Rapids, Michigan – 27. ledna 1967 Cape Canaveral, Florida) byl americký astronaut. Jeho prvním letem do vesmíru měl být let AS 204, dnes známý pod označením Apollo 1. Měl v něm zastávat funkci pilota lunárního modulu. Během simulovaného odpočítávání vypuknul dne 27. ledna 1967 v kabině Apolla 1 požár, při němž spolu s ostatními dvěma astronauty zahynul. Chaffee, Roger Bruce Chaffee, Roger Bruce Chaffee, Roger Bruce

Václav Hlavatý

Václav Hlavatý (27. ledna 1894 Louny–11. ledna 1969 Bloomington, USA) byl český matematik. USA Václav Hlavatý studoval po ukončení reálky v Lounech od roku 1913 na Filozofické fakultě UK v Praze a na České vysoké škole technické v Praze. Po návratu z fronty svá studia v roce 1919 ukončil. Poté působil jako profesor matematiky a deskriptivní geometrie v Praze a v Lounech. Ve školním roce 1923-24 studoval půl roku v Nizozemsku a v roce 1927-28 v Itálii a Francii. V roce 1925 se habilitoval na Univerzitě Karlově v Praze, v roce 1931 byl jmenován mimořádným a v roce 1936 řádným profesorem geometrie. V roce 1948 odjel na přednáškový pobyt v USA a zůstal v exilu. Pracoval v matematickém institutu v Bloomingtonu. Byl prezidentem Československé společnosti pro vědy a umění v USA. Václav Hlavatý napsal více jak 150 vědeckých prací z diferenciální a algebraické geometrie a z obecné teorie relativity. Je autorem řady učebnic a monografií. Hlavatého geometrické práce podávají matematický aparát pro fyzikální problematiku Einsteinových výsledků v jednotné teorii pole. Z významnějších publikací jmenujme Neeuklidovská geometrie, Diferenciální geometrie křivek a ploch, Projektivní geometrie. Zdroj: [http://www.math.muni.cz/math/biografie/vaclav_hlavaty.html Pavel Šišma] Hlavatý,Václav Hlavatý,Václav Hlavatý,Václav

11. ledna

11. leden je 11. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 354 dní (355 v přestupném roce). Svátek slaví Bohdana.

Události

Česko
- 1158 - Vladislav II. byl na sněmu v Řezně korunován královskou korunou. Získal tak jako druhý Přemyslovec královskou hodnost Svět
- 1693 - Erupce sopky Etna

Narození

Česko
- 1852 - František kardinál KORDAČ, v Seleticích u Libáně, římskokatolický teolog, duchovní, arcibiskup
- 1957 - Michal Tučný, zpěvák
- 1961 - Jiří Kájínek, zločinec Svět
- 347 - Theodosius I., plným jménem Flavius Theodosius, známý též jako Theodosius Veliký, římský císař

Úmrtí

Česko
- 1969 - Václav Hlavatý, český matematik (
- 1894) Svět
-

Svátky

Česko
- Bohdana Svět
-

Viz také:


- 10. leden 12. leden - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Leden ja:1月11日 ko:1월 11일 simple:January 11

1919

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1914 1915 1916 1917 1918 - 1919 - 1920 1921 1922 1923 1924 ----

Události

Česko
- 28. ledna byla založena Masarykova univerzita.
- 1. února byly reorganizovány Československé legie v Rusku
- 4. března došlo v Kadani k tragickému incidentu mezi německými obyvateli a českým vojskem.
- 8. dubna zřizení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
- jaro návrat legií z Francie
- K Československu bylo připojeno Hlučínsko a Podkarpatská Rus
- Založen Svaz junáků - skautů RČS.
- založena Masarykova univerzita; Brno
- Libušín povýšen na město
- založena Československá strana lidová Svět
- 1. ledna Vilnius obsazen polskými jednotkami
- 5. ledna vstoupila do Minsku rudá armáda a běloruská vláda odešla do exilu; konec nezávislosti Běloruska
- 18. ledna byla zahájena Pařížská mírová konference ve Versailles
- 21. ledna Irsko vyhlásilo nezávislost
- 11. dubna založena Mezinárodní organizace práce
- 28. června 1919 podepsána Versailleská mírová smlouva
- 2. července prvnímu úspěšný přelet Atlantiku; vzducholoď R 34
- 10. září Smlouva ze Saint-Germain-en-Laye, spojenci podepsali mír s Rakouskem
- 14. července Vilnius obsazen ruskými jednotkami
- 19. srpna Afghánistán se stal nezávislým
- 27. listopadu Smlouva z Neuilly-sur-Seine, spojenci podepsali mír s Bulharskem
- Vilnius prohlášen hlavním městem Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska
- Klajpeda pod správou států Dohody
- Moresnet součástí Belgie
- Benito Mussolini založil organizaci Fasci d'Italiani di Combattimento
- začala Rusko-polská válka, konec 1921
- vzniklo Sársko
- konec pandemie Španělské chřipky

Vědy a umění


- 25. dubna založen Bauhaus, škola pro výtvarné umění, architekturu a umělecké řemeslo
- vyroben první prototyp Kaplanovy turbíny

Nobelova cena

Narození

Česko
- 28. ledna - Ladislav Mňačko, slovensky píšící spisovatel
- 14. února Miroslav Zikmund, český cestovatel
- 11. září - Ota Šik, československý reformní ekonom († 22. srpna 2004)
- 30. srpna Jiří Orten, český básník († 1. září 1941)
- 17. prosince Tomáš Špidlík, český římskokatolický teolog,
- 21. prosince Ivan Blatný, český básník († 5. srpna 1990)
- Jiří Šust, český hudební skladatel († 1995) Svět
- 24. března Lawrence Ferlinghetti, americký básník
- 19. června Robert Pinget, francouzský avantgardní spisovatel († 25. srpna 1997)
- 20. července Edmund Hillary, novozélandský horolezec
- 11. prosinec Paavo Aaltonen finský gymnasta
- Čao C´-jang, čínský politik († 17. leden 2005)
- Richard Bergman, rakouský a od roku 1939 anglický stolní tenista († 1970)

Úmrtí

Česko
- 27. srpna Luis Botha, búrský generál a politik (
- 17. září 1862)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1919年 ko:1919년 simple:1919 th:พ.ศ. 2462

1756

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1751 1752 1753 1754 1755 - 1756 - 1757 1758 1759 1760 1761 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Kategorie:18. století ko:1756년 simple:1756

1891

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1886 1887 1888 1889 1890 - 1891 - 1892 1893 1894 1895 1896 ----

Události

Česko
- V Praze Holešovicích bylo vybudováno Výstaviště Svět
- 24. února - nová ústava v Brazílii
- 15. květen - Encycklika Rerum novarum
- Byla složena Portugalská hymna

Vědy a umění


- Thomas Alva Edison patentoval kinematograf (filmovací kamera) a tzv. kinetoskop jako promítací stroj

Narození

Česko
- 9. duben Vlasta Burian, český herec († 31. leden 1962)
- 23. červen Vladislav Vančura, český spisovatel († 1. červen 1942, popraven)
- 8. července Josef Hora, český básník († 21. června 1945)
- 7. září Ferenc Futurista, český herec († 19. června 1947) Svět
- 3. ledna Michal Pro, mexický kněz († 23. listopadu 1927)
- 27. leden Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel († 31. srpen 1967)
- 15. srpen Tor Bergeron, švédký meteorolog († 13. červen 1977)
- 12. říjen Svatá Edith Stein, židovská mučednice († 9. srpen 1942)
- 26. prosince Henry Miller, († 7. června 1980), americký spisovatel
- Hendrik Adamson, estonský esperantský spisovatel († 1946)

Úmrtí

Česko
- 22. srpen - Jan Neruda, český básník a novinář (
- 9. července 1834) Svět
- 11. květen - Karl Wilhelm von Nägeli, švýcarský botanik
- 10. listopadu - Arthur Rimbaud, francouzský básník (
- 20. říjen 1854)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1891년 simple:1891

31. srpna

31. srpen je 243. den roku podle gregoriánského kalendáře (244. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 122 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1925 Vratislav Blažek, český dramatik († 28. dubna 1973)
- 1546 Daniel Adam z Veleslavína, český spisovatel a vydavatel († 18. říjen 1599) Svět
- 1906 Raymond Sommer, francouzský automobilový závodník
- 1908 William Saroyan americký spisovatel († 18. května 1981)

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1867 – Charles Pierre Baudelaire, francouzský básník (
- 9. duben - 1821)
- 1945 – Stefan Banach, polský matematik (
- 30. březen 1892)
- 1967 – Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (
- 27. leden 1891)

Svátky

Česko
- Pavlína Svět
-

Viz také:


- 30. srpen 1. září - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Srpen ja:8月31日 ko:8월 31일 ms:31 Ogos simple:August 31 th:31 สิงหาคม

1967

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1962 1963 1964 1965 1966 - 1967 - 1968 1969 1970 19711972 ----

Události

Československo
- Eduard Hofman vytvořil znělku reklamy - Pan Vajíčko Svět
- 2. leden - Pedro Rodriguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR
- únor - Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie
- 21. dubna - vojenský převrat v Řecku
- 23. květen - Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt
- 5. červen - Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku
- 11. červen - šestidenní válka skončila drtivou porážkou arabské koalice
- vznikla Světová organizace duševního vlastnictví
- Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu
- Aborigini - původní obyvatelé Austrálie, uznáni rovnoprávnými občany

Vědy a umění


- natočení posledního dílu seriálu Tom a Jerry
- založení soutěžního hudebního festivalu Porta
- vznikl programovací jazyk Simula 67
- první vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. května Bohdan Sláma, český režisér
- 27. června Jan Hřebejk, český režisér Svět
- Andrzej Zaucha, ruský novinář a spisovatel
- 20. února Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana

Úmrtí

Česko
- 17. ledna Jiří Levý, český literární teoretik (
- 8. srpna 1926)
- 20. března Jaroslav Heyrovský, český chemik (
- 20. prosince 1890)
- 16. ledna Marie Majerová, česká spisovatelka (
- 1. února 1882) Svět
- 31. srpen Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (
- 27. leden 1891)
- Ondřej Sekora, český spisovatel a kreslíř (
- 1899)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1967年 ko:1967년 ms:1967 simple:1967

Carl Gustaf Mannerheim

Maršál Finska, generál Carl Gustaf Emil, baron z Mannerheimu (
- 4. června 1867 na zámku Louhisaari Manor – 27. ledna 1951 v Lausanne) byl finský politik, diplomat a vojevůdce, Finy ctěný jako národní hrdina a tvůrce a ochránce samostatnosti Finska. Je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 20. století a vynikajícího stratéga obranných, zdržovacích a ústupových bojů. V prosinci 2004 jej Finové v televizním hlasování zvolili největším Finem všech dob.

Mládí

Narodil se jako syn hraběte Carla Roberta Mannerheima a jeho ženy Heleny von Julin. Krátce po jeho narození otec rodinu opustil a matka vbrzku zemřela. Ve čtrnácti jej příbuzní poslali na Vojenskou školu v Hamině, odkud byl záhy vyloučen pro opakované kázeňské prohřešky. Ve dvaceti letech nastoupil na Nikolajevského jízdní školu v Petrohradě. Po jejím absolvování sloužil v carské armádě střídavě v Polsku a v Petrohradě.

Kariéra v carské armádě

Jeho hvězdná kariéra odstartovala v roce 1905 za Rusko-japonské války, ve které sloužil jako štábní důstojník Něžinského jízdného pluku. V bitvě u Mukdenu projevil takovou statečnost a schopnost velení, že byl ještě v průběhu boje povýšen na plukovníka. Po válce jej carský generální štáb pověřil vedením vojensko-vědecko-diplomatické expedice, jejíž trasa vedla z Turkmenistánu do Pekingu (14 000 km v sedle). Na této cestě nasbíral spoustu vědeckého materiálu, který je dodnes velmi ceněnou součástí sbírek Finského národního muzea. V roce 1911 byl povýšen na generálmajora a převzal velení nad císařskými gardovými hulány dislokovanými v Polsku. Za první světové války bojoval na rusko-rakouské frontě postupně jako velitel jízdní brigády, 12. jízdní divize a nakonec 6. jízdní armády. Během války obdržel hodnost generálporučíka a byl dekorován několika vyznamenáními, mezi jinými též nejvyšším ruským vojenským vyznamenáním - Velkokřížem sv. Jiří. Po bolševickém převratu v roce 1917 se vrátil domů do Finska, které právě vyhlásilo samostatnost.

Poprvé generalissimem

Krátce po návratu domů byl jmenován vrchním velitelem dosud neexistující finské armády, jejímž základem se staly Bílé gardy. Vzápětí nato vypuklo v zemi bolševické povstání. Mannerheim a jeho jednotky rychle odzbrojily podstatnou část ruských jednotek, které se na území Finska nacházely a váhavě se připojovaly k povstaleckým Rudým gardám. Za nepříliš významné pomoci německéch intervenčních jednotek (rozhodující bitva o Tampere proběhla ještě před vyloděním nevelkého německého expedičního sboru) Mannerheim porazil jak Rudé gardy, tak intervenční síly ruských bolševiků a k 7. květnu válka končí - respektive končí její občanská část, protože pokračuje válka Finska proti bolševickému Rusku. Už však bez Mannerheimovy účasti, neboť ten na konci května pro rostoucí spory s vládou a Senátem rezignuje. Poté je pověřen polooficiální diplomatickou misí ve Francii a Anglii.

Meziválečné období

Koncem roku 1918 je Mannerheim povolán do čela Finska jako regent země. Připravuje její novou ústavu a přerod v království, ale toto je zmařeno parlamentními volbami v roce 1919, v nichž drtivě zvítězí strany klonící se k vyhlášení republiky. Mannerheim se po krátkém váhání rozhodne nepoužít svého práva veta a volby a republikánskou formu ústavy akceptuje. Vzápětí poté kandiduje na prezidenta, je však poražen socialistou Kaarlo Juho Ståhlbergem. Stahuje se tedy z veřejného života, cestuje po Evropě a shání prostředky jednak pro charitativní organizaci pro sirotky, kterou sám založil (existuje dodnes), jednak pro Finský červený kříž. V roce 1929 jej polofašistické hnutí Lapua vyzývá ke svržení vlády a převzetí moci v zemi. Mannerheim odmítá a vyzve hnutí, aby se rozpustilo dříve, než bude armáda nucena zasáhnout. To jeho výzvy uposlechne a celé operetní "povstání" končí bez jediného výstřelu (jen jeho vůdce a zakladatel Lapuy generál Kurt "Martti" Wallenius je zatčen a stráví nějakou dobu ve vězení). V roce 1931 nový finský prezident a starý spolubojovník z roku 1918 Pehr Evind Svinhufvud povolává Mannerheima zpět do vedení země jako předsedu rady obrany. Mannerheim se zoufale snaží zvýšit bojeschopnost zanedbané finské armády, ale nemá nejmenší šanci, protože jeho návrhy vojenských rozpočtů jsou neustále seškrtávány hluboko pod přijatelnou mez. Frustrovaný Mannerheim opakovaně podává svoji rezignaci, je ale prezidentem vždy přesvědčen, aby ji vzal zpět, že příští rok bude lépe. Situace se nezlepší ani poté, co Svinhufvuda nahradí v prezidentském úřadě Kallio. Poněkud úspěšnější jsou Mannerheimovy diplomatické snahy v oblasti vojenské spolupráce se Švédskem. Snahy o uzavření spojeneckých smluv s Polskem, Francií, Švédskem a Norskem sice selžou, ale až bude nejhůř, Švédsko pomoc (čistě neoficiální) pošle. V roce 1933 je Mannerheim povýšen na polního maršála (do dnešních dnů jediného v historii země).

Podruhé generalissimem

V roce 1939 Mannerheimovy špatné vztahy s Parlamentem a Vládou (problémy se týkají samozřejmě rozpočtu) gradují. Mannerheim podává demisi a odmítá ji stáhnout, navíc se poprvé se svými protesty obrací na veřejnost. Tentokráte vítězí, a rozpočet je mu navýšen (hrozba ze strany SSSR už narostla natolik, že si jí všimla i většina politiků). Je však již příliš pozdě. Stalin s Molotovem se obrací na Finsko se zcela nehoráznými požadavky a když je Finové odmítnou, 30. listopadu 1939 SSSR jejich zemi napadne. Prezident Kallio ještě týž den jmenuje Mannerheima vrchním velitelem Finských ozbrojených sil a převede na něj velkou část svých pravomocí. Propuká Zimní válka. A spolu s ní přichází jeden z největších debaklů v historii Rudé armády. Její plán na zničení finské armády ve 14 dnech a obsazení Helsinek k 21. prosinci 1939 (měl to být dárek ke Stalinovým šedesátinám) skončil katastrofou neuvěřitelných rozměrů navzdory pětinásobné početní převaze a mnohem lepší výzbroji. Mannerheim znal ruskou a bolševickou povahu až příliš dobře, než aby se nechal překvapit. Když Rudá armáda zaútočila, finské ozbrojené síly již byly plně zmobilizované a nastupovaly do předem pečlivě zbudovaných a dobře maskovaných obranných pozic. Nálety směrované na hlavní základny finského letectva zasáhly prázdné prostory, neboť letouny byly již dávno rozptýleny v polních letištích. Baltická flotila mající za úkol provést vyloďovací operace po celém jižním pobřeží Finska zjistila, že pobřežní vody jsou již zaminované a že dobře zbudovaná pobřežní baterie má proti lodi jednu podstatnou výhodu - nedá se potopit. První ofenzíva Rudé armády byla zastavena v krvavých bitvách u Suomussalmi (kde jediná nekompletní finská divize vedená plukovníkem Siilasvuem zničila 47. armádní sbor Rudé armády), Kuhma, Tolvajärvi, Taipale, Summy, jezera Muolla, a na řekách Kollaa a Vuoksi, případně sama od sebe uvízla v zasněžené divočině okolo Salle a Petsama. Naplno se projevil dopad čistek na morálku a akceschopnost rudoarmějců, jakož i to, že některé jednotky vyčleněné pro útok představovaly póvl i podle měřítek SSSR. Zcela selhaly naděje na spolupráci s finskou komunistickou opozicí (dokonce i ta nejextrémnější frakce zakázané komunistické strany vydala prohlášení, ve kterém označila SSSR za nepřítele dělnictva a vyzvala všechny pracující k boji za svobodu Finska). Projevila se nepřipravenost Rudé armády na boj v subarktických podmínkách, kterou ještě zhoršil fakt, že Zimní válka připadla na jednu z nejkrutějších zim 20. století. 20.12., den před Stalinovými narozeninami, musela Rudá armáda pro nedostatek mužů zastavit akce na klíčové frontě na Karelské šíji, kde invazní síly doslova vykrvácely při útocích na Mannerheimovu linii, několikanásobný řetěz zpevněných polních opevnění a lehkých pevnůstek, který zde Mannerheim nechal ze svých skromných rozpočtů zbudovat. Samozřejmě takovýto debakl si SSSR nemohl líbit a nová ofenzíva započatá 1. února, vedená patnáctinásobnou přesilou toho nejlepšího, co se dokázalo sebrat po celém sovětském impériu, už byla víc, než mohla nepočetná Finská armáda trpící nedostatkem střeliva vydržet. Mannerheimovi tak nezbylo než přiznat porážku (o dva měsíce později než očekával i v těch nejoptimističtějších scénářích). Potvrdila se všechna jeho varování. Politika neutrality a spoléhání se na Společnost národů selhala. Vojenský materiál poslalo sice relativně hodně států, ovšem dostat ho do Finska byl problém. Relevantní vojenskou pomoc poskytlo pouze Mannerheimem vyjednané Švédsko - jedna dobrovolnická stíhací peruť a dva posílené prapory dobrovolníků však byla zoufale málo proti nepříteli, který nasadil do války víc vojáků, než kolik mužů měl celý finský národ včetně nemluvňat. Finsko muselo odstoupit SSSR velká území, zaplatit značné reparace a zavázat se k určitým formám spolupráce. Také mu muselo poskytnou kýženou základnu v Hanko. Konec války však neznamenal konec práce. Nikdo ve Finsku nevěřil, že by to byl konec. Celkově se předpokládalo, že jde pouze o příměří, že armáda získala pouze odklad. Touha pomstít se za nespravedlivou porážku a získat zpět ztracená území se mísila s vědomím, že pro SSSR to neskončilo a že Finsko bylo jen odsunuto jakožto problémový cíl někam na konec řady. Následné kroky SSSR rozhodně nepřispěly k uklidnění situace a násilné zábory Litvy, Lotyšska a Estonska změnily už tak obrovské obavy Finů v čirý děs. Jediný stát v Evropě, který neměl žádné dluhy se pomalu stával jedním z nejzadluženějších, v zoufalé snaze urychleně nakoupit zbraně a dovyzbrojit svoji armádu. Trvání základní vojenské služby bylo prodlouženo na dva roky a byla nakoupena ta nejmodernější technika. Bylo však nutno zajistit Finskou existenci i politicky, neb jak Mannerheim sám připouštěl, Finská armáda nikdy nemůže být silná natolik, aby mohla sama vzdorovat takovému kolosu, jakým byl Sovětský svaz. Maršál, jehož prestiž v rámci domácí i mezinárodní politiky narostla do neuvěřitelných rozměrů, nemohl být z této důležité oblasti vyloučen. Nebylo však z čeho vybírat - když selhaly plány na Unii se Švédskem a SSSR začal stupňovat tlak dalšími požadavky a incidenty na hranicích, Mannerheim se zaťatými zuby souhlasil s jednáním s Hitlerovským Německem. Osobně se těchto jednání odmítl zúčastnit, souhlasil však s tím, aby generální štáb poslal do Německa několik vyšších důstojníků, kteří by neoficiálně projednali vývoj vztahů a spolupráce v případě válečného konfliktu SSSR-Německo či SSSR-Finsko. Výsledkem jednání byla smlouva o tom, že Finsko umožní průchod německých jednotek skrz své území a výsostné vody a připustí dislokaci a vojenské akce německých jednotek v severním Finsku a Laponsku. Později se ještě dohodli na principech vzájemné vojenské spolupráce pro případ společných akcí proti Rudé armádě, pokud se vyřeší "související politické problémy". Těmi byl myšlen fakt, že Mannerheim s vládou rozhodli, že se Finsko pokusí vyhnout účasti ve válce Německo-SSSR, nebo alespoň to udělat tak šikovně, aby Finové v žádném případě nevyhlíželi jako agresor. Zároveň ale bylo považováno za nutné, aby se boje vedly mimo finské území. Když Německo 22. června SSSR napadlo, finská armáda právě prováděla mobilizaci. Finsko okamžitě vyhlásilo neutralitu (německé jednotky útočící z Laponska a severního Finska odůvodnilo ruskými jednotkami působícími z námořní základny v Hanko). SSSR odpověděl 25. června 1941 masivními nálety na finská města a dělostřeleckým ostřelováním finského území. Finsko vzápětí vyhlásilo SSSR válku a odmítlo nadále akceptovat výsledky Zimní války. Finská armáda vedená Mannerheimem bleskově rozdrtila ruské jednotky umístěné na Karelské šíji a v Ladožské Karelii (němečtí generálové to s uznáním okomentovali jako "finský blitzkrieg") a jelikož mír byl v nedohlednu, pokračovala v útoku v oblasti Ruské Karelii směrem na Oněžské jezero, řeku Svir a Bílé moře. Poté, co přerušila jižní část Murmanské magistrály a dosáhla linie Ladožské jezero - řeka Svir - Oněžské jezero, Mannerheim ofenzívu ukončil a vyzval vládu, aby nabídla SSSR výměnu mír a uznání hranic z roku 1939 za navrácení Ruské Karelie. Vláda tak několikráte tajně učinila, byla však pokaždé odmítnuta. Mannerheim se tedy soustředil na minimalizaci finské účasti na válce. Odmítl zaútočit na Leningrad či pokračovat v akcích za řeku Svir a zcela vyloučil větší posílení německých jednotek v Laponsku Finskou armádou. Neobměkčila ho ani Hitlerova nabídka vrchního velení nad jednotkami Osy v celém Finsku. Posléze demobilizoval část svých vojsk a důrazně se vyslovil proti náboru dobrovolníků pro cizinecké jednotky SS, které Němci chtěli ve Finsku pořádat. Když mu však Churchill zaslal emotivní dopis, ve kterém ho žádal, aby zvážil, na čí straně bojuje a že by se měl přidat ke spojencům, odmítl to jako nemožné: "Chcete-li přežít, můžete přistoupit na spojenectví se Sovětským svazem jen tehdy, jste-li hodně silný a hodně daleko." Následovalo dvaapůl roku klidu, přerušeného jen v roce 1942 zcela neúspěšnou ofenzívou Rudé armády na řece Svir a obrovskými oslavami maršálových 75. narozenin, u příležitosti kterých obdržel čestnou hodnost maršál Finska. Při této příležitosti byl též "poctěn" návštěvou Hitlera a říšského maršála Göringa (dle svých vlastních slov to za poctu rozhodně nepovažoval). V roce 1942 začínalo Finsko pociťovat stále sílící tlak Německa ohledně Židů. Jednalo se jednak o několik tisíc finských Židů, jednak o stovky židovských uprchlíků převážně ze Švédska a Norska. Zatímco o otázce vlastních Židů se finská vláda odmítla bavit, v otázce těch cizích váhala, neboť Němci hrozili zastavením dodávek životně důležitého vojenského materiálu. Patrně by nakonec tlaku podlehla, kdyby se neobjevil odpůrce skutečně nečekaný. Z hlediska logiky by Mannerheim měl být jako první pro souhlas s německými požadavky, neboť pod něj spadala armáda ohrožená krácením dodávek, nemluvě o tom, že jeho vztahy s Židy byly na bodu mrazu od roku 1939, kdy zabavil většinu majetku synagog pro válečné účely. Přesto se postavil proti vydání Židů s razancí, jakou předtím v politice projevoval málokdy. Když vláda přesto několik Židů tajně vydala, varoval ji, že bude-li se to opakovat, podá okamžitě rezignaci, nemluvě o tom, že bude informovat veřejnost. Vláda proto další vydání Židů odmítla - německé straně to odůvodnila Mannerheimovým postojem a doporučila jí, aby si to vyjednala s ním. Mannerheim mezitím uklidnil finské židovské předáky prohlášením, že nepřipustí vydávání jejich souvěrců a bratří: "Čest Finska to nedovolí!" Když bylo posléze v Německu zatčeno několik Finů židovského původu, rozzuřený Mannerheim varoval generála Dietla velícího německým jednotkám ve Finsku, že stáhne veškeré finské jednotky, co ho podporují, a že uzavře železnice, které mu dodávají zásoby. Po dalších dvou dnech hrozeb a protestů incident skončil propuštěným zatčených. Když se počátkem roku 1944 pokusili Němci znovunastolit Židovskou otázku, odmítl se o tom bavit: "Budete si muset počkat, a