Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
27. Ledna

27. ledna

27. leden je 27. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 338 dní (339 v přestupném roce). Svátek slaví Ingrid.

Události

Česko
- Svět
- 1945 – Osvobození koncentračního tábora v Osvětimi.
- 1950 – V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána.
- 1967 – Během simulovaného odpočítávání vypukl na kosmické lodi Apollo 1 požár, při kterém uhořeli astronauté Virgil Ivan Grissom, Edward Higgins White a Roger Bruce Chaffee.

Narození

Česko
- 1894Václav Hlavatý, český matematik (†11. ledna 1969)
- 1919Jiřina Hauková, česká básnířka Svět
- 1756Wolfgang Amadeus Mozart, hudební skladatel
- 1891Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel († 31. srpna 1967)

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1951Carl Gustaf Mannerheim, finský politik (
- 4. června 1867)
- 1983Louis de Funès, francouzský herec a komik (
- 31. července 1914)

Svátky

Česko
- Významný den: Den památky obětí holocaustu
- Ingrid Svět
- Den holocaustu

Viz také:


- 26. leden 28. ledenkalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Leden ja:1月27日 ko:1월 27일 simple:January 27

Osvětim

Osvětim (rod ženský) (polsky Oświęcim (rod mužský), německy Auschwitz [aušvic], slovensky Osvienčim, romsky Aušvica, Osvěnčim) je polské asi čtyřicetitisícové okresní město v Malopolském vojvodství. První písemné zmínky pocházejí z roku 1179. Za druhé světové války bylo město přičleněno k Německé říši a byl zde vybudován rozsáhlý vyhlazovací koncentrační tábor pojmenovaný Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). Kategorie:Polská města ja:オシフィエンチム

1967

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1962 1963 1964 1965 1966 - 1967 - 1968 1969 1970 19711972 ----

Události

Československo
- Eduard Hofman vytvořil znělku reklamy - Pan Vajíčko Svět
- 2. leden - Pedro Rodriguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR
- únor - Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie
- 21. dubna - vojenský převrat v Řecku
- 23. květen - Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt
- 5. červen - Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku
- 11. červen - šestidenní válka skončila drtivou porážkou arabské koalice
- vznikla Světová organizace duševního vlastnictví
- Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu
- Aborigini - původní obyvatelé Austrálie, uznáni rovnoprávnými občany

Vědy a umění


- natočení posledního dílu seriálu Tom a Jerry
- založení soutěžního hudebního festivalu Porta
- vznikl programovací jazyk Simula 67
- první vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. května Bohdan Sláma, český režisér
- 27. června Jan Hřebejk, český režisér Svět
- Andrzej Zaucha, ruský novinář a spisovatel
- 20. února Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana

Úmrtí

Česko
- 17. ledna Jiří Levý, český literární teoretik (
- 8. srpna 1926)
- 20. března Jaroslav Heyrovský, český chemik (
- 20. prosince 1890)
- 16. ledna Marie Majerová, česká spisovatelka (
- 1. února 1882) Svět
- 31. srpen Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (
- 27. leden 1891)
- Ondřej Sekora, český spisovatel a kreslíř (
- 1899)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1967年 ko:1967년 ms:1967 simple:1967

Virgil Ivan Grissom

Virgil Ivan "Gus" Grissom (3. dubna 1926 Mitchell, Indiana27. ledna 1967 Cape Canaveral, Florida) patřil mezi první americké atronauty. Byl velitelem Gemini 3, prvního pilotovaného letu programu Gemini. Jeho druhým letem do vesmíru měl být let AS 204, dnes známý pod označením Apollo 1. Měl v něm zastávat funkci velitele posádky. Během simulovaného odpočítávání vypukl dne 27. ledna 1967 v kabině Apolla 1 požár, při němž spolu s ostatními dvěma astronauty zahynul. Grissom, Virgil Ivan Grissom, Virgil Ivan Grissom, Virgil Ivan ja:ガス・グリソム

Roger Bruce Chaffee

Roger Bruce Chaffee (15. února 1935 Grand Rapids, Michigan27. ledna 1967 Cape Canaveral, Florida) byl americký astronaut. Jeho prvním letem do vesmíru měl být let AS 204, dnes známý pod označením Apollo 1. Měl v něm zastávat funkci pilota lunárního modulu. Během simulovaného odpočítávání vypuknul dne 27. ledna 1967 v kabině Apolla 1 požár, při němž spolu s ostatními dvěma astronauty zahynul. Chaffee, Roger Bruce Chaffee, Roger Bruce Chaffee, Roger Bruce

1894

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1889 1890 1891 1892 1893 - 1894 - 1895 1896 1897 1898 1899 ----

Události

Česko
- Tomáš Baťa založil obuvnickou firmu - Zlín Svět
- Slavnostně otevřen Londýnský most Tower Bridge

Vědy a umění


- objeven chemický prvek argon

Narození

Česko
- 27. ledna Václav Hlavatý, český matematik († 11. ledna 1969)
- 19. února Zdeněk Němeček, český spisovatel († 5. července 1957)
- 11. dubna Lev Blatný, český spisovatel a divadelník
- 16. června Josef Kopta, český spisovatel († 3. dubna 1962) Svět
- 27. května Louis-Ferdinand Céline, francouzský lékař († 1. července 1961)
- 13. červenec Isaak Emmanuelovič Babel, ruský spisovatel († 17. březen 1941)
- 26. listopadu Norbert Wiener, americký matematik († 18. března 1964)

Úmrtí

Česko Svět
- 1. ledna Heinrich Rudolf Hertz, německý vědec (
- 22. února 1857)
- 8. září Hermann von Helmholtz, německý matematik a fyzik (
- 31. srpen 1821)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1894년 simple:1894

Václav Hlavatý

Václav Hlavatý (27. ledna 1894 Louny11. ledna 1969 Bloomington, USA) byl český matematik. USA Václav Hlavatý studoval po ukončení reálky v Lounech od roku 1913 na Filozofické fakultě UK v Praze a na České vysoké škole technické v Praze. Po návratu z fronty svá studia v roce 1919 ukončil. Poté působil jako profesor matematiky a deskriptivní geometrie v Praze a v Lounech. Ve školním roce 1923-24 studoval půl roku v Nizozemsku a v roce 1927-28 v Itálii a Francii. V roce 1925 se habilitoval na Univerzitě Karlově v Praze, v roce 1931 byl jmenován mimořádným a v roce 1936 řádným profesorem geometrie. V roce 1948 odjel na přednáškový pobyt v USA a zůstal v exilu. Pracoval v matematickém institutu v Bloomingtonu. Byl prezidentem Československé společnosti pro vědy a umění v USA. Václav Hlavatý napsal více jak 150 vědeckých prací z diferenciální a algebraické geometrie a z obecné teorie relativity. Je autorem řady učebnic a monografií. Hlavatého geometrické práce podávají matematický aparát pro fyzikální problematiku Einsteinových výsledků v jednotné teorii pole. Z významnějších publikací jmenujme Neeuklidovská geometrie, Diferenciální geometrie křivek a ploch, Projektivní geometrie. Zdroj: [http://www.math.muni.cz/math/biografie/vaclav_hlavaty.html Pavel Šišma] Hlavatý,Václav Hlavatý,Václav Hlavatý,Václav

1969

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1964 1965 1966 1967 1968 - 1969 - 1970 1971 1972 1973 1974 ----

Události

Česko
- Hrubý Jeseník byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky Svět
- 3. únor byl Jásir Arafat jmenován vůdcem OOP.
- Vytvořena experimentální počítačová síť ARPANET, zárodek dnešního Internetu.
- prezident USA Richard Nixon zakázal výrobu chemických a biologických válečných materiálů ve Spojených státech

Vědy a umění


- 7. dubna vydán první První RFC dokument
- 20. července První lidé přistáli na Měsíci. (Apollo 11)
- 14. - 24. listopadu Americká kosmická loď Apollo 12 uskutečnila 2. přistání na Měsíci s lidskou posádkou. Charles Conrad mladší a Alan L. Bean se tak stali třetím a čtvrtým člověkem, který kdy stanul na Měsíci.
- japonští geologové našli v Antarktidě meteority
- vědečtí pracovníci na Harwardově univerzitě oznámili, že se jim podařilo izolovat gen
- Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili 104. chemický prvek rutherfordium
- Ken Thompson a Dennis Ritchie vytvořili UNIX

Nobelova cena

Narození

Česko
- 30. říjen - Stanislav Gross, český politik Svět

Úmrtí

Česko
- 6. května Bohumil Bydžovský, český matematik (
- 14. března 1880)
- 10. května Josef Váchal, český výtvarný umělec, básník a spisovatel Svět
- 11. leden - Václav Hlavatý, český matematik (
- 1894)
- 11. únor - Dario Beni, italský cyklista
- 21. října Jack Kerouac, americký spisovatel (
- 12. března 1922)

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1969年 ko:1969년 simple:1969 th:พ.ศ. 2512

1919

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1914 1915 1916 1917 1918 - 1919 - 1920 1921 1922 1923 1924 ----

Události

Česko
- 28. ledna byla založena Masarykova univerzita.
- 1. února byly reorganizovány Československé legie v Rusku
- 4. března došlo v Kadani k tragickému incidentu mezi německými obyvateli a českým vojskem.
- 8. dubna zřizení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
- jaro návrat legií z Francie
- K Československu bylo připojeno Hlučínsko a Podkarpatská Rus
- Založen Svaz junáků - skautů RČS.
- založena Masarykova univerzita; Brno
- Libušín povýšen na město
- založena Československá strana lidová Svět
- 1. ledna Vilnius obsazen polskými jednotkami
- 5. ledna vstoupila do Minsku rudá armáda a běloruská vláda odešla do exilu; konec nezávislosti Běloruska
- 18. ledna byla zahájena Pařížská mírová konference ve Versailles
- 21. ledna Irsko vyhlásilo nezávislost
- 11. dubna založena Mezinárodní organizace práce
- 28. června 1919 podepsána Versailleská mírová smlouva
- 2. července prvnímu úspěšný přelet Atlantiku; vzducholoď R 34
- 10. září Smlouva ze Saint-Germain-en-Laye, spojenci podepsali mír s Rakouskem
- 14. července Vilnius obsazen ruskými jednotkami
- 19. srpna Afghánistán se stal nezávislým
- 27. listopadu Smlouva z Neuilly-sur-Seine, spojenci podepsali mír s Bulharskem
- Vilnius prohlášen hlavním městem Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska
- Klajpeda pod správou států Dohody
- Moresnet součástí Belgie
- Benito Mussolini založil organizaci Fasci d'Italiani di Combattimento
- začala Rusko-polská válka, konec 1921
- vzniklo Sársko
- konec pandemie Španělské chřipky

Vědy a umění


- 25. dubna založen Bauhaus, škola pro výtvarné umění, architekturu a umělecké řemeslo
- vyroben první prototyp Kaplanovy turbíny

Nobelova cena

Narození

Česko
- 28. ledna - Ladislav Mňačko, slovensky píšící spisovatel
- 14. února Miroslav Zikmund, český cestovatel
- 11. září - Ota Šik, československý reformní ekonom († 22. srpna 2004)
- 30. srpna Jiří Orten, český básník († 1. září 1941)
- 17. prosince Tomáš Špidlík, český římskokatolický teolog,
- 21. prosince Ivan Blatný, český básník († 5. srpna 1990)
- Jiří Šust, český hudební skladatel († 1995) Svět
- 24. března Lawrence Ferlinghetti, americký básník
- 19. června Robert Pinget, francouzský avantgardní spisovatel († 25. srpna 1997)
- 20. července Edmund Hillary, novozélandský horolezec
- 11. prosinec Paavo Aaltonen finský gymnasta
- Čao C´-jang, čínský politik († 17. leden 2005)
- Richard Bergman, rakouský a od roku 1939 anglický stolní tenista († 1970)

Úmrtí

Česko
- 27. srpna Luis Botha, búrský generál a politik (
- 17. září 1862)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1919年 ko:1919년 simple:1919 th:พ.ศ. 2462

1756

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1751 1752 1753 1754 1755 - 1756 - 1757 1758 1759 1760 1761 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Kategorie:18. století ko:1756년 simple:1756

Wolfgang Amadeus Mozart

Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna 1756 Salzburg5. prosince 1791 Vídeň) byl rakouský klasicistní hudební skladatel.

Život

Mozart se narodil jako nejmladší ze sedmi dětí Leopolda a Anny Marie Mozartových. Ze všech sedmi sourozenců se však dospělosti dožil jen Wolfgang a jeho o čtyři a půl roku starší sestra Anna Marie, přezdívaná Nannerl. V dětství byl s celou rodinou na dlouhých hudebních turné po metropolích celé Evropy: tři roky trvajícím po západní Evropě: severní Německo, Nizozemí, Paříž, dále Londýn, Haag a znovu Paříž, jižní Francii a Švýcarsko. V Anglii se seznámil s Johannem Christianem Bachem, který ho učil hře na klavír, a poznal blížeji prostředí italské opery. Wolfgang a jeho sestra byli na turné představováni jako zázračné děti. V pozdějším věku podnikl Mozart tentokrát už pouze se svým otcem studijní cesty po Itálii. Pomocí otcových známostí získával od šlechty Mozart objednávky na opery. V Itálii Mozart poznal italský hudební styl, jež byl tehdy uznáván za jediný a dokonalý, a zkomponoval dvě typicky italské opery: Mithridates, král pontský a Lucius Sulla; dále serenádu Ascanius v Albě. Během italské cesty se se zhoršil Mozartův vztah k otci. Po návratu z Itálie Mozart navštívil Vídeň a Mnichov, kde se konala premiéra jeho opery Zahradnice z lásky. Nějakou dobu strávil Mozart v rodném Salzburgu, ale brzy byl propuštěn ze služby a odjel na podzim v roce 1777 s matkou na další turné po Evropě. Projel několik německých metropolí a když se mu nepodařilo získat místo v Mannheimu, odcestoval i s matkou do Paříže. Ta se zde však nakazila tyfoidní horečkou a za 14 dní zemřela. Do Salzburgu se Mozart vrátil v lednu 1779 na místo varhaníka. Během dvou let působení v Salzburgu zkomponoval kromě obvyklých skladeb souvisejících se službou u dvora také několik oper pro kočovné divadelní společnosti a divadlo v Mnichově. Mozart život v Salzburgu špatně snášel. Jako arcibiskupův poddaný usiloval o propuštění ze služby. Tomu arcibiskup nevyhověl, takže do Vídně Mozart uprchl illegálně. Ve Vídni se Mozart zapojil do pokrokářských kroužků. Jeho tvorba byla součástí pokusů o vytvoření původní německé opery, tedy včetně zpívané hovorové němčiny. Německá opera měla nahradit italské umění, považované za elitářské. Tak vznikl singspiel Zaida a oceňovaná opera Únos ze serailu. V roce 1782 se Mozart oženil s dcerou své bývalé bytné Konstancí Weberovou. To se setkalo s odporem sestry Anny a s otce Leopolda. Dovršila se tím roztržka, která vznikla již při Mozartově konfliktu s arcibiskupem Colloredem a odchodu do Vídně. Během prvních dvou let dosáhl Mozart ve Vídni vrcholu své tvorby, což se projevilo i na jeho příjmech. Po porodu jeho prvního dítěte Raimunda, jenž však zemřel několik měsíců po narození, Mozart odjel se svou manželkou do Salzburgu, aby ji představil otci a sestře. K usmíření však nedošlo. Dva roky po narození druhého dítěte Carla Thomase, který se dožil dospělosti, porodila Konstance dalšího syna. Ten však zemřel také velmi záhy. V roce 1785 Mozart vstoupil do vídeňské zednářské lóže Dobročinnost. Mezi lety 1786 a 1790 vznikly Mozartovy nejslavnější opery Don Giovanni a Figarova svatba, která byla zhudebněním politicky kontroversní komedie francouzského dramatika Beaumarchaise. Autorem libret byl Ital Lorenzo Da Ponte. Obě opery byly s velkým úspěchem uvedeny v Praze, čemuž byl Mozart osobně přítomen a snížilo to jeho finanční problémy. Po návratu z Prahy byl Mozart přijat do služby u dvora, což mu zvýšilo příjmy, ale přesto se potýkal s finančními obtížemi, které musel překlenovat půjčkami. V roce 1789 podnikl tříměsíční turné po severním Německu, které nebylo příliš výtěžné. Po smrti Josefa II. v roce 1790 jeho bratr a nástupce Leopold II. reorganisoval dvorský život, ale to se Mozarta nedotklo. Náročné však bylo hradit na Konstancino léčení v lázních Baden. Čtyři doposud prodělané porody a nervové otřesy způsobené ztrátou tří dětí jí značně podlomily zdraví. V téže době Mozart získal objednávku na novou italskou operu, jejíž libreto původně odmítl Antonio Salieri, Mozartův konkurent, s názvem Così fan tutte (Takové jsou všechny). Podle romantické fabulace 19. století byl Salieri Mozartovým protivníkem, údajně na něho žárlil a záviděl mu jeho genialitu. Historická pravda je odlišná. Přestože byl Mozart bezesporu mnohem nadanější hudebník, měl Salieri větší úspěch u současníků: zastával velmi prestižní a výnosnou funkci ředitele divadla a dvorního kapelníka, protože jako Ital se těšil přízni dobové módy, která upřednostňovala Italy a italský styl opery. Za takové situace mohl spíše Mozart žárlit na svého protežovaného italského soka, zejména když byla Salierimu často dána přednost před Mozartem při objednávce nové opery pro dvůr. Přesto mezi nimi nebylo nijak silné nepřátelství. V září roku 1790 uvedl Mozart operu Così fan tutte ve Frankfurtu nad Mohanem a podnikl další koncertní turné. Rovněž složil několik symfonií a menších komorních děl a také singspiel Kouzelná flétna, který byl proveden v periferním divadle „Na Vídeňce“ krátce před Mozartovou smrtí. Ačkoli se Kouzelná flétna na první pohled jeví jako pouhá pohádka, obsahuje řadu radikálních a zednářských motivů. Na podzim v roce 1791 se Mozart nakazil infekční nemocí a 5. prosince zemřel. Jeho poslední dílo je Requiem. Existují spekulace, dle nichž se tvrdí, že byl otráven a jako nepohodlný odstraněn; ty však nebyly potvrzeny. Jistotou ovšem zůstává, že Wolfgang Amadeus Mozart byl jedním z největších skladatelů vážné hudby všech dob.

Dílo

Dílo W. A. Mozarta je katalogizováno a každá skladba nese označení katalogu KV a pořadové číslo.

Seznamy děl


- Kompletní Köchlerův soupis děl
- Árie, písně, sbory
- Církevní skladby, mše, moteta
- Dua
- Kantáty
- Komorní orchestry
- Koncerty
- Kvartety
- Kvintety
- Opery, oratoria
- Orchestrální díla
- Sólové nástroje
- Tria

Reference


- Claudio Casini: Amadeus. Život Mozartův (Amadeus, Vita di Mozarta). Academia, Praha 1995, ISBN 80-200-0862-4 Mozart, Wolfgang Amadeus Mozart, Wolfgang Amadeus Mozart, Wolfgang Amadeus kategorie:Dílo W. A. Mozarta ja:ヴォルフガング・アマデウス・モーツァルト ko:볼프강 아마데우스 모차르트 ms:Wolfgang Amadeus Mozart simple:Wolfgang Amadeus Mozart th:โวล์ฟกัง อะมาเดอุส โมซาร์ท

1891

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1886 1887 1888 1889 1890 - 1891 - 1892 1893 1894 1895 1896 ----

Události

Česko
- V Praze Holešovicích bylo vybudováno Výstaviště Svět
- 24. února - nová ústava v Brazílii
- 15. květen - Encycklika Rerum novarum
- Byla složena Portugalská hymna

Vědy a umění


- Thomas Alva Edison patentoval kinematograf (filmovací kamera) a tzv. kinetoskop jako promítací stroj

Narození

Česko
- 9. duben Vlasta Burian, český herec († 31. leden 1962)
- 23. červen Vladislav Vančura, český spisovatel († 1. červen 1942, popraven)
- 8. července Josef Hora, český básník († 21. června 1945)
- 7. září Ferenc Futurista, český herec († 19. června 1947) Svět
- 3. ledna Michal Pro, mexický kněz († 23. listopadu 1927)
- 27. leden Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel († 31. srpen 1967)
- 15. srpen Tor Bergeron, švédký meteorolog († 13. červen 1977)
- 12. říjen Svatá Edith Stein, židovská mučednice († 9. srpen 1942)
- 26. prosince Henry Miller, († 7. června 1980), americký spisovatel
- Hendrik Adamson, estonský esperantský spisovatel († 1946)

Úmrtí

Česko
- 22. srpen - Jan Neruda, český básník a novinář (
- 9. července 1834) Svět
- 11. květen - Karl Wilhelm von Nägeli, švýcarský botanik
- 10. listopadu - Arthur Rimbaud, francouzský básník (
- 20. říjen 1854)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1891년 simple:1891

31. srpna

31. srpen je 243. den roku podle gregoriánského kalendáře (244. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 122 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1925 Vratislav Blažek, český dramatik († 28. dubna 1973)
- 1546 Daniel Adam z Veleslavína, český spisovatel a vydavatel († 18. říjen 1599) Svět
- 1906 Raymond Sommer, francouzský automobilový závodník
- 1908 William Saroyan americký spisovatel († 18. května 1981)

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1867Charles Pierre Baudelaire, francouzský básník (
- 9. duben - 1821)
- 1945Stefan Banach, polský matematik (
- 30. březen 1892)
- 1967Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (
- 27. leden 1891)

Svátky

Česko
- Pavlína Svět
-

Viz také:


- 30. srpen 1. září - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Srpen ja:8月31日 ko:8월 31일 ms:31 Ogos simple:August 31 th:31 สิงหาคม

1967

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1962 1963 1964 1965 1966 - 1967 - 1968 1969 1970 19711972 ----

Události

Československo
- Eduard Hofman vytvořil znělku reklamy - Pan Vajíčko Svět
- 2. leden - Pedro Rodriguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR
- únor - Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie
- 21. dubna - vojenský převrat v Řecku
- 23. květen - Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt
- 5. červen - Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku
- 11. červen - šestidenní válka skončila drtivou porážkou arabské koalice
- vznikla Světová organizace duševního vlastnictví
- Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu
- Aborigini - původní obyvatelé Austrálie, uznáni rovnoprávnými občany

Vědy a umění


- natočení posledního dílu seriálu Tom a Jerry
- založení soutěžního hudebního festivalu Porta
- vznikl programovací jazyk Simula 67
- první vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. května Bohdan Sláma, český režisér
- 27. června Jan Hřebejk, český režisér Svět
- Andrzej Zaucha, ruský novinář a spisovatel
- 20. února Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana

Úmrtí

Česko
- 17. ledna Jiří Levý, český literární teoretik (
- 8. srpna 1926)
- 20. března Jaroslav Heyrovský, český chemik (
- 20. prosince 1890)
- 16. ledna Marie Majerová, česká spisovatelka (
- 1. února 1882) Svět
- 31. srpen Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (
- 27. leden 1891)
- Ondřej Sekora, český spisovatel a kreslíř (
- 1899)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1967年 ko:1967년 ms:1967 simple:1967

1951

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky:1946 1947 1948 1949 1950 - 1951 - 1952 1953 1954 1955 1956 ----

Události

Československo
- Milešovka byla vyhlášena národní přírodní rezervací
- 1. července - Přestavba katastrů obcí Ostravice a Staré Hamry, a vznik obce Bílá. Svět
- 29. březen - v USA byly k tretu smrti odsouzeni manželé Rosenbergovi (jaderná špionáž pro SSSR)
- 18. dubna - Belgie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Německo podepsaly v Paříži Smlouvu o Evropském společenství uhlí a oceli
- 7. červenec - Začátek barevného televizního vysílání
- 13. červenec - Velká Británie a Francie ukončili válečný stav s Německem
- 8. září - většina světa (vyjma SSSR) podepsala mírovou smlouvu s Japonskem
- 19. říjen - USA ukončili válečný stav s Německem
- 24. prosince Libye vyhlásila nezávislost
- uzavřena smlouva mezi Dánskem a USA o společné obraně Grónska

Vědy a umění


- Gerard Kuiper navrhl teorii, o původu některých komet v bližší oblasti než Oortův oblak
- román Quo vadis byl poprvé zfilmován

Nobelova cena

Narození

Česko
- 10. leden - Tomáš Töpfer, herec, režisér, ředitel divadla, dramatik.
- 22. duben - Vladimír Špidla, český předseda vlády. Svět
- 1. leden - Hans Joachim Stuck, německý automobilový závodník
- 21. září Aslan Maschadov, prezident Čečenska († 8. března 2005)
- 27. září Meat Loaf, americký herec
- 12. prosince Jaco Pastorius, jazzový a rockový baskytarista († 21. září 1987)

Úmrtí

Česko
- 12. dubna Bohuslav Hostinský, český estetik (
- 5. prosince 1884)
- 1. říjen Karel Teige, český kritik a teoretik umění (
- 13. prosinec 1900)
- 12. listopad - sebevražda Konstantin Biebl, český básník (
- 26. únor 1898) Svět
- 27. ledna Carl Gustaf Mannerheim, finský politik a vojevůdce (
- 4. červen 1867)
- 19. únor André Gide, francouzský spisovatel (
- 22. listopad 1869)
- 9. duben Vilhelm Bjerknes, norský fyzik a meteorolog (
- 14. březen 1862)
- 25. květen Paula von Preradović, rakouská spisovatelka (
- 12. říjen 1887)
- Vsevolod Vitaljevič Višněvskij, sovětský dramatik (
- 1900)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1951年 ko:1951년 simple:1951

4. června

4. červen je 155. den roku podle gregoriánského kalendáře (156. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 210 dní.

Události

Česko
- 1942 - v nemocnici na Bulovce zemřel na následky atentátu z 27. května zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě Reinhard Heydrich. Svět
- 1950 - Ve švýcarském Bremgartenu se jel čtvrtý závod Formule 1. Vítězem se stal Ital Giuseppe Farina na voze Alfa Romeo.

Narození

Česko Svět
- 1909 - Eino Antero Luukkanen, finský stíhací pilot
- 1922 Valja Stýblová, česká spisovatelka
- 1975 - Angelina Jolieová, americká herečka

Úmrtí

Česko
- Svět
-

Svátky

Česko
- Dalibor Svět
- Mezinárodní den nevinných dětských obětí agrese

Viz také:


- 3. červen 5. červen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červen ja:6月4日 ko:6월 4일 simple:June 4 th:4 มิถุนายน

1983

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1978 1979 1980 1981 1982 - 1983 - 1984 1985 1986 1987 1988 ----

Události

Česko Svět
- 10. duben - Keke Rosberg na voze Williams, se stal vítězem Grand Prix Šampionů
- Baleárské ostrovy se staly autonomní oblastí
- byl vydán Kodex kanonického práva (zkráceně CIC), viz Římskokatolická církev
- vojenský puč v Nigérii

Věda a umění


- 10 a 11. října vstoupily Veněra 15 a Veněra 16 na polární orbitu kolem Venuše
- znovuotevření Národního divadla po rekonstrukci
- Rozdělění ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz). TCP/IP přeneseny do komerční sféry (SUN) - viz Internet
- firma Lotus vyvinula tabulkový procesor Lotus 1-2-3 (čti raz-dva-tři)
- založena firma Borland

Nobelova cena

Narození

Česko
- 17. listopadu – Kateřina Kůrková, sportovní střelkyně Svět
- 7. února Christian Klien, rakouský pilot formule 1
- 18. listopadu Jon Lech Johansen, spoluautor softwaru DeCSS

Úmrtí

Česko
- 2. července Vladimír Neff, český spisovatel
- Zdeněk Liška, český skladatel filmové hudby (
- 1922)
- Oldřich Nový, český herec (
- 7. srpna 1899) Svět
- 27. ledna Louis de Funès, francouzský herec a komik (
- 31. července 1914)
- 25. února Tennessee Williams, americký dramatik (
- 26. března 1911)
- 19. dubna Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel (
- 19. srpna 1909)
- 17. června Miron Białoszewski, polský básník (
- 30. června 1922)
- 25. prosinec Joan Miró, španělský malíř (
- 1893)

Hlava státu


- Československo: Gustáv Husák
- Spojené státy americké: Ronald Reagan
- Sovětský svaz: Jurij Andropov
- Spojené království: Alžběta II.
- Nizozemsko: Beatrix Kategorie:20. století als:1983 ja:1983年 ko:1983년 simple:1983

Louis de Funès

Louis Germain David de Funès de Galarza (
- 31. července 1914, Courbevoie, Francie, - † 27. ledna 1983 v Nantes) byl velice slavný francouzský herec a komik. Jeho rodiče byli Španělé, otec byl známý advokát. Než se stal hercem, Louis vystřídal řadu zaměstnání: byl kožešník, dekoratér, aranžér, účetní, prodavač. Do šoubyznysu vstoupil koncem třicátých let jako pianista. Přitom absolvoval herecké kurzy. Louis de Funès se poprvé objevil před kamerou v roce 1946 ve filmu Pokušení z Barbizonu. V divadle, které ho vyneslo na výsluní, hrál řadu epizodních rolí, než získal první hlavní ve filmové komedii Smolař; to se psal rok 1957. Skutečně slavným se stal ale až mnohem později, ve zralém věku. Celou Evropu si získal rolí nervního strážce Cruchota v sérii komedií o četníkovi ze Saint-Tropez a jako komisař Juve, pronásledující záhadného Fantomase. Zatímco ve Francii byl řadu let enormě úspěšný, v USA byl téměř neznámý s výjimkou komedie Dobrodružství rabína Jákoba z roku 1973. V Česku jeho popularitě napomohl vynikající dabing Františka Filipovského, který je dle některých fanoušků lepší než originál. Jeho herecký styl se opíral o živelnou komiku a neuvěřitelné mimické schopnosti, které mu vynesly přezdívku Muž tisíce tváří. Své typické grimasy okoukal z grotesek s kačerem Donaldem. Louis de Funès miloval svoji rodinu, zahradu a film. Žil na zámku Clermont na Loiře u Nantes, rád trávil čas ve skleníku, kde se věnoval růžím. Podařilo se mu vyšlechtit oranžovou La rose de Louis de Funès, která je oficiálně uznaným druhem. De Funès měl problémy se srdcem a s každou svojí rolí, ve kterých představoval různé cholerické postavy, riskoval srdeční infarkt, jež prodělal po skončení natáčení filmu Dobrodružství rabína Jákoba a na který nakonec 27. ledna 1983 také zemřel.

Filmografie

Herecká filmografie


- 1982 : Četník a četnice
- 1981 : Zelňačka
- 1980 : Lakomec
- 1979 : Četník a mimozemšťané
- 1978 : Jeden hot a druhý čehý
- 1976 : Křidýlko nebo stehýnko
- 1973 : Dobrodružství rabína Jákoba
- 1971 : Jo
- 1971 : Na stromě
- 1971 : Pošetilost mocných
- 1970 : Četník ve výslužbě
- 1970 : Piti Piti Pa
- 1969 : Hibernatus
- 1968 : Četník se žení
- 1968 : Tetovaný
- 1967 : Oskar
- 1967 : Senzační prázdniny
- 1967 : Tonoucí se stébla chytá
- 1966 : Fantomas kontra Scotland Yard
- 1966 : Grand restaurant pana Septima
- 1965 : Velký flám
- 1965 : Les bons vivants
- 1965 : Četník v New Yorku
- 1965 : Fantomas se zlobí
- 1965 : Smolař
- 1964 : Četník ze Saint Tropez
- 1964 : Fantomas
- 1963 : Faites sauter la banque!
- 1963 : Carambolages
- 1963 : Pouic-Pouic
- 1963 : Des pissenlits par la racine
- 1962 : Ďáblovo desatero
- 1962 : Gentleman z Epsomu
- 1962 : Nous irons a Deauville
- 1962 : Un clair de lune à Maubeuge
- 1962 : Les veinards
- 1961 : La belle Américaine
- 1961 : Candide ou l'optimisme au XXe siècle
- 1961 : Le Crime ne paie pas
- 1961 : La Vendetta
- 1960 : Kapitán Fracasse
- 1960 : Les tortillards
- 1960 : Dans l'eau qui fait des bulles
- 1959 : Mon pote le gitan
- 1959 : Certains l'aiment froide
- 1959 : Totò, Eva e il pennello proibito
- 1959 : I Tartassati
- 1958 : La vie à deux
- 1957 : Comme un cheveu sur la soupe
- 1956 : Bébés a gogo
- 1956 : Courte tête
- 1956 : "La Famille Anodin"
- 1956 : La Loi des rues
- 1956 : Napříč Paříží
- 1956 : Otec, matka, moje žena a já
- 1955 : Beránek s pěti nohama
- 1955 : Bonjour sourire
- 1955 : La bande à papa
- 1955 : Les hussards
- 1955 : L'impossible Monsieur Pipelet
- 1955 : Les impures
- 1955 : Ingrid - Die Geschichte eines Fotomodells
- 1955 : Napoléon
- 1954 : Tourments
- 1954 : Poprask v kabaretu
- 1954 : La reine Margot
- 1954 : Les pépées font la loi
- 1954 : Le mouton à cinq pattes
- 1954 : Otec, matka, služka a já
- 1954 : Mam'zelle Nitouche
- 1954 : Les intrigantes
- 1954 : Huis clos
- 1954 : Les hommes ne pensent qu'à ça
- 1954 : Fraternité (TV)
- 1954 : Escalier de service
- 1954 : Les corsaires du Bois de Boulogne
- 1954 : Le chevalier de la nuit
- 1954 : Le blé en herbe
- 1954 : Ah! Les belles bacchantes
- 1954 : Poisson d'avril
- 1953 : Mon Frangin du Sénégal
- 1953 : Faites-moi confiance
- 1953 : Le secret d'Hélène Marimon
- 1953 : Capitaine Pantoufle
- 1953 : Légère et court vêtue
- 1953 : Au diable la vertu
- 1953 : Dortoir des grandes
- 1953 : L'étrange désir de Monsieur Bard
- 1953 : Le rire
- 1953 : La vie d'un honnête homme
- 1952 : La putain respectueuse
- 1952 : L'amour n'est pas un péché
- 1952 : Moineaux de Paris
- 1952 : Le huitième art et la manière
- 1952 : Monsieur Leguignon Lampiste
- 1952 : Monsieur Taxi
- 1952 : Je l'ai été trois fois
- 1952 : Elle et moi
- 1952 : Innocents in Paris
- 1952 : La fugue de Monsieur Perle
- 1952 : Agence matrimoniale
- 1952 : Les dents longues
- 1952 : Ils étaient cinq
- 1952 : Les sept péchés capitaux
- 1951 : Adresát neznámý
- 1951 : Folie douce
- 1951 : L'amant de paille
- 1951 : Le dindon
- 1951 : Pas de vacances pour Monsieur le Maire
- 1951 : La poison
- 1951 : Le roi du bla bla bla
- 1951 : Champions Juniors
- 1951 : La rose rouge
- 1951 : Sans laisser d'adresse
- 1951 : Boîte à vendre
- 1951 : Boniface Somnambule
- 1951 : Bibi Fricotin
- 1951 : Un amour de parapluie
- 1951 : Les joueurs
- 1951 : Knock
- 1950 : Adémaï au poteau-frontière
- 1950 : La rue sans loi
- 1949 : Le jugement de Dieu
- 1949 : Je n'aime que toi
- 1949 : Un certain monsieur
- 1949 : Pas de week-end pour notre amour
- 1949 : Rendez-vous avec la chance
- 1949 : Au revoir M. Grock
- 1949 : Millionnaires d'un jour
- 1949 : Mission à Tanger
- 1949 : Mon ami Sainfoin
- 1949 : Vient de paraître
- 1948 : Du Guesclin
- 1947 : Croisière pour l'inconnu
- 1947 : Antoine et Antoinette
- 1946 : Dernier refuge
- 1946 : Six heures à perdre
- 1945 : La tentation de Barbizon

Režijní filmografie


- 1980 : Lakomec Funès, Louis de Funès, Louis de Funès, Louis de Funès, Louis de

1914

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1909 1910 1911 1912 1913 - 1914 - 1915 1916 1917 1918 1919 ----

Události

Česko
- Vznik československé legie Svět
- 28. června - úspěšný atentát na Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu
- 28. červenceRakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, začala první světová válka
- 31. července − byla vyhlášena všeobecná mobilizace v Rakousko-Uhersku
- 12.18. října − soud s účastníky atentátu na rakouského následníka trůnu.
- 4. srpna − vydal Woodrow Wilson proklamaci neutrality,
- 7. srpna − vyhlásila válku s Rakousko-Uherskem Černá Hora
- 11. srpna − vypověděla válku Rakousko-Uhersku Francie
- 12. srpna − vypověděla válku Rakousko-Uhersku Anglie
- 28. srpna − vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Belgii
- 1. listopad - bitva u Coronela, první porážka Royal Navy v bitvě na úrovni eskader od roku 1781
- 3.5. listopadu − Bitva o Tangu
- 8. prosinec - bitva u Falklandských ostrovů, zničena Německý východoasijská eskadra admirála Spee
- Německo obsadilo Belgii
- Velká Británie anektovala Kypr
- Japonsko obsadilo Marshallovy ostrovy

Vědy a umění


- Založen spolek Junák - český skaut
- Viktor Kaplan vyrobil v Brně svou první turbínu
- rozpad německé expresionistické skupiny Der Blaue Reiter
- Ernest Rutherford a Edward Andrade dokázali, že záření gama je druh elektromagnetického záření
- Thomas Alva Edison patentoval gramofonovou desku

Nobelova cena

Narození

Česko
- 7. února − Josef František, český pilot, stíhací eso polského letectva v Bitvě o Británii († 8. října 1940)
- 28. březnaBohumil Hrabal, český spisovatel († 3. února 1997)
- 24. záříJiří Kolář, český básník a výtvarník († 11. srpna 2002)
- Viktor Knapp, český právník († 1996) Svět
- 19. lednaBob Gérard, britský pilot Formule 1 († 26. ledna 1990)
- 5. února − William Seward Burroughs, americký spisovatel († 2. srpna 1997)
- 10. dubnaPaul Russo, americký automobilový závodník († 23. června 1976)
- 16. květnaEduard Hofman, český tvůrce animovaných filmů († 11. června 1987)
- 18. květnaToulo de Graffenried švýcarský pilot Formule 1
- 18. červnaGino Bartali, italský profesionální cyklista († 5. května 2000)
- 15. červencePrinc Bira, thajský princ a automobilový závodník († 24. prosince 1985)
- 31. červenceLouis de Funès, slavný francouzský herec a komik († 27. ledna 1983)
- 27. říjnaHermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář († 26. srpna 1966)
- 15. prosinceArthur Troop, anglický policista († 30. listopadu 2000)
- 24. listopadu − Agostino Casaroli, římskokatolický kněz a diplomat Vatikánu († 9. června 1998)

Úmrtí

Česko
- 8. dubnaJakub Arbes, český spisovatel a novinář (
- 12. června 1840)
- 12. dubnaJosef Nešvera, český hudební skladatel (
- 24. října 1842)
- 13. září − od tohoto dne je nezvěstný František Gellner, český básník (
- 19. června 1881) Svět
- 27. srpnaEugen von Böhm-Bawerk, rakouský ekonom a politik (
- 12. února 1851)
- 15. záříKoos de la Rey, búrský generál (
- 22. října 1847)
- 1. listopad - viceadmirál sir Christopher Cradock, padl v bitvě u Coronela
- 8. prosinec - admirál Maximilian von Spee, padl v bitvě u Falklandských ostrovů

Hlava státu


- Rakousko-Uhersko
  - František Josef I.
- Papež
  - Pius X.
  - Benedikt XV. Kategorie:20. století ja:1914年 ko:1914년 simple:1914 th:พ.ศ. 2457

26. leden

26. leden je 26. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 339 dní (341 v přestupném roce). Svátek slaví Zora.

Události

Česko
- 1950 – V ČSR začaly Stavby mládeže; první z nich byla stavba hutního kombinátu v Kunčicích u Ostravy.
- 1999 – vyšel první článek na internetovém zpravodajském serveru Root.cz Svět
-

Narození

Česko
- Svět
- 1887 - François Faber lucemburský cyklista

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1990 - Bob Gérard (
- 19.1.1914) britský pilot Formule 1

Svátky

Česko
- Zora Svět
-

Viz také:


- 25. leden 27. leden - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Leden ja:1月26日 ko:1월 26일 simple:January 26

Únor

Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Má 28 dní, v přestupném roce má 29 dní. Třikrát v historii měl únor i 30 dní. Český název měsíce vysvětlují jazykovědci tím, že se v tuto dobu při tání ledu ponořují a vynořují kry na řekách (únor = nořiti se). V římském kalndáři byl únor posledním měsícem v roce. Právě proto tento měsíc má proměnlivý počet dnů a právě k němu se přidával v přestupném roce jeden den. Při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář se tento zavedený postup neměnil. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako březen a listopad, s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako srpen. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako loňský červen. Při výpočtu úroků se únor bere jako ostatní měsíce, tzn. že má 30 dnů.

Citáty


- Únor bílý, pole sílí

Podívejte se také na


- 30. únor ja:2月 ko:2월 ms:Februari simple:February th:กุมภาพันธ์

Březen

Březen je podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází z rašení bříz a začátek březosti zvířat. V období kolem 21. března nastává jarní rovnodennost. Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník - přechází z jižní polokoule na severní. Původně byl březen v římském kalendář první měsíc v roce. Březen začíná vždy stejným dnem v týdnu jako listopad a v nepřestupný rok jako únor.

Citáty


- Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj. ja:3月 ko:3월 ms:Mac simple:March th:มีนาคม

Květen

ja:5月 ko:5월 ms:Mei simple:May th:พฤษภาคม

Červen

ja:6月 ko:6월 ms:Jun simple:June th:มิถุนายน

Great Link

In the fictional Star Trek universe, the Great Link is the natural state of Changelings on their home planet. The link appears as a giant ocean-like gelatinous form, physically consisting of the Changelings themselves. While in the link, Changelings experience a "merging of form and thought". The Great Link was first explained in detail in the DS9 episode The Search (Part II). Odo received some of his people's collective memory upon joining the link for his first time, but it is later revealed that many important aspects were concealed from him during the exchange.

External links


-
- [http://www.startrek.com/startrek/view/library/aliens/article/70611.html Article from STARTREK.COM about The Great Link ]
- [http://www.startrek.com/startrek/view/series/DS9/episode/68178.html Episode information from STARTREK.COM for The Search, Part II ] Category:Star Trek locations

teksty otyo zycie rozstpy Dorota Rabczewska










































:: RELATED NEWS ::