:: wikimiki.org ::

3. Duben

3. duben

3. duben je 93. den roku podle gregoriánského kalendáře (94. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 272 dní.

Události

Česko
- Svět
- 2004 Při výbuchu bomby v madridském bytě zahynul španělský policista a 5 osob podezřelých z účasti na atentátech v Madridu 11. března 2004

Narození

Česko
- Svět
- 1832 Wilhelm Fiedler, německý matematik († 19. listopadu 1912)
- 1964 – Bjarne Riis, dánský profesionální cyklista

Úmrtí

Česko
- 1962 Josef Kopta, český spisovatel (
- 16. června 1894) Svět
- 33 jedno z možných úmrtí Ježíše Krista
- 1950 - Kurt Weill (
- 2. března 1900), německý hudební skladatel, mj. autor Žebrácké opery.
- 1991 Graham Greene, anglický spisovatel (
- 2. října 1904)
- 2004 Gabriella Ferri, italská zpěvačka (
- 18. srpna 1940)

Svátky

Česko
- Richard Svět
-

Viz také:

- 2. duben 4. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月3日 ko:4월 3일 simple:April 3 th:3 เมษายน

11. března

11. březen je 70. den roku podle gregoriánského kalendáře (71. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 295 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1990 – Chilským prezidentem se stal demokraticky zvolený křesťanský demokrat Patricio Alwyn. V úřadu prezidenta vystřídal dosavadního diktátora, generála Augusta Pinocheta.
- 2004 – Při deseti výbuších ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí.

Narození

Česko
- Svět
-

Úmrtí

Česko
- 1908 – Josef Hlávka, architekt a mecenáš. Svět
- 1969 – John Wyndham, spisovatel.

Svátky

Česko
- Anděla Svět
-

Viz také:

- 10. březen 12. březen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Březen ja:3月11日 ko:3월 11일 simple:March 11 th:11 มีนาคม

2004

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 1999 2000 2001 2002 2003 - 2004 - 2005 2006 2007 2008 2009 ----

Události

Leden

- 3. ledna
- Letadlo egyptských aerolinií Flash Airlines se zřítilo do Rudého moře u pobřeží Egypta. Při katastrofě zahynulo všech 148 lidí na palubě.
- 3. ledna
- Sonda NASA MER-A (Spirit) přistála na Marsu.
- 4. ledna
- Michail Saakašvili zvítězil v prezidentských volbách v Gruzii.
- 13. ledna
- Při havárii letadla uzbeckých aerolinií v Taškentu zahynulo 37 lidí.
- 24. ledna
- Sonda NASA MER-B (Opportunity) přistála na Marsu.
- 28. ledna
- V Londýně jsou zveřejněny výsledky šetření lorda Huttona ohledně sebevraždy britského zbrojního experta Davida Kellyho. Zpráva je příznivá pro britskou vládu, která prý nezkreslila údaje výzvědných služeb o zbraních hromadného ničení v Iráku; naopak ostře je zde kritizována BBC.

Únor

- 6. února
- Sebevražedný útočník zabil 41 cestujících v moskevském metru. Odpovědnost za útok je připisována čečenským separatistům.
- 10. února
- Při sebevražedném útoku automobilem naloženým výbušninami na policejní náborové středisko jižně od Bagdádu zahynulo přinejmenším 50 osob.
- 18. února
- Výbuch vlaku přepravujícího benzín, hnojiva a síru v Iránu zabil 320 lidí.

Březen

- 7. března
- Austrálie: Odstartoval úvodní závod nového ročníku formule 1, Grand Prix Austrálie. Vítězem se stal Michael Schumacher na voze Ferrari.
- 11. března
- Při deseti výbuších ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí. Vláda z útoku, ke kterému došlo tři dny před volbami, obvinila baskickou extrémistickou organizaci ETA, skutečnými pachateli však zřejmě byli muslimští fundamentalisté.
- 14. března
- V parlamentních volbách ve Španělsku zvítězila Socialistická strana vedená José Luisem Rodríguezem Zapaterou nad Lidovou stranou dosavadního premiéra José María Aznara. Zapatera prosazoval stažení španělských vojáků z Iráku.
- 21. března
- Malajsie: Druhý závod Formule 1, Grand Prix Malajsie vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 29. března
- Rozšíření NATO o Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Duben

- 3. dubna
- Při výbuchu bomby v madridském bytě zahynul španělský policista a 5 osob podezřelých z účasti na atentátech v Madridu 11. března tohoto roku.
- 4. dubna
- Bahrajn - Třetí závod Formule 1, Grand Prix Bahrajnu, vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 17. dubna
- Při raketovém útoku z izraelské helikoptéry na svůj automobil byl zabit vůdce Hamasu v Pásmu Gazy Abdel Azíz al-Rantísí.

Květen

- 1. května
- Rozšíření Evropské unie o Českou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Červen

- 21. června
- SpaceShipOne jako první soukromá kosmická loď dosáhla hranic vesmíru.
- 28. června
- Američany vedená okupační správa formálně předala suverenitu nad Irákem prozatímní irácké vládě.
- 30. června
- V Iráku začala předběžná slyšení v rámci procesu s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem.

Červenec

- 1. července
- Sonda Cassini-Huygens navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu.
- 4. července
- Mistry Evropy ve fotbale se staly Řekové, kteří porazili v Lisabonu domácí Portugalsko 1:0.
- 25. července
- Na 100 000 odpůrců plánu Ariela Šarona na odchod Izraele z okupovaného Pásma Gazy vytvořilo lidský řetěz 90 kilometrů dlouhý, táhnoucí se z Pásma Gazy až do Jeruzaléma.

Srpen

- 1. srpna
- Při požáru supermarketu v Asunciónu v Paraguayi zahynulo přes 400 lidí.
- 3. srpna
- Při výbuchu v pásmu Gazy zahynuli 3 Palestinci.
- 4. srpna
- Český prezident Václav Klaus jmenoval novou vládu Stanislava Grosse.
- 5. srpna
- Při ofenzívě amerických sil v Iráku proti místním ozbrojencům byly zabity desítky až stovky lidí.
- 6. srpna
- Cena ropy vystoupala na jednadvacetileté maximum cen téměř 45 dolarů za barel.
- 10. srpna
- Při dvou bombových útocích v Istanbulu zahynuli 2 lidé a 7 jich bylo zraněno.
- V Německu pokračuje [http://zpravy.atlas.cz/clanek.aspx?rubrika=241&clanek=724 kontroverse] o novém pravopisu.
- 12. srpna
- Americká armáda a jednotky tzv. dočasné irácké vlády zahájily velkou ofenzívu proti stoupencům šiítského duchovního Muktady Sadra. Trh s ropou reagoval překročením hranice 45 dolarů za barel.
- 13. srpna
- V Aténách začaly letní olympijské hry.
- 16. srpna
- Na následky autonehody zemřel trenér české hokejové reprezentace Ivan Hlinka.
- 24. srpna
- Vláda Stanislava Grosse získala ve 22:00 důvěru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Září

- 1. září
- Rusko čelí vlně teroristických útoků. Výbuch na autobusové zastávce, exploze dvou letadel, útok u stanice metra a stovky zajatých dětí ve škole v Beslanu – to vše za jediný týden vyděsilo ruské obyvatelstvo. Prezident Putin zatím nijak nereagoval.
- 3. září
- Ruské jednotky obsadily školu v Beslanu, ve které teroristé drželi mnoho dětí, jejich rodičů a učitelů; podle oficiálního oznámení „většina“ rukojmích přežila.
- 4. září
- Po upřesněných informací přesáhl počet obětí při obsazení školy 350, z toho 156 dětí.
- 7. září - 12. září
- Česká republika: Mistrovství světa v rádiovém orientačním běhu (Brno)
- 15. září
- Společnost Microsoft uvolnila českou aktualizaci opravného balíčku "Service Pack 2" pro operační systém Windows XP. Balíček má řešit bezpečnostní problémy systému, ale řada komentátorů jeho nasazení nedoporučuje vzhledem k nekompatibilitě s některými aplikacemi pro Windows.
- 16. září
- Na pobřeží USA dorazil hurikán Ivan a už má v USA na svědomí dva lidské životy. Mrtví jsou hlášeni z floridského Panama City. Hurikán Ivan má nyní rychlost 217 kilometrů v hodině a k USA se blíží z karibské oblasti, kde v minulých dnech zabil na 70 lidí.
- 17. září
- Radikální vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev se na internetu přiznal k odpovědnosti za poslední teroristické útoky v Rusku – ve škole v Beslanu, pumové útoky na dvě dopravní letadla v srpnu a na moskevské metro.
- 22. září
- Česká vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 83,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu činí 908,4 miliardy korun, příjmy 824,8 miliardy. Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený takzvaným konvergenčním programem. K jeho plnění se Česká republika zavázala u Evropské unie
- 25. září
- V lázeňském městečku Honfleur na severním pobřeží Francie zemřela ve věku 69 let spisovatelka Françoise Saganová. Svůj první a nejslavnější román Bonjour Tristesse (Dobrý den, smutku) publikovala v roce 1954 v osmnácti letech. Za svůj život napsala více než čtyřicet dalších knih.
- 26. září
- Hurikán Jeanne dorazil k pobřeží Floridy, když předtím způsobil tragické ztráty na životech (možná až 1 500 obětí) na Haiti.

Říjen

- 3. října
- Ve věku osmdesáti let zemřel herec Luděk Kopřiva. Už několik let trpěl Parkinsonovou nemocí. Divákům zřejmě nejvíc utkvěl v paměti jako farář Otík ze série komedií Slunce, seno... režiséra Zdeňka Trošky, nebo v roli tanečního mistra Huga z prvního dílu filmové série o "Básnících" režiséra Dušana Kleina.
- 4. října
- Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla udělena americkým vědcům Richardu Axelovi a Lindě B. Buckové za výzkum čichových receptorů. Cena jim bude předána na ceremoniálu, který se koná 10. prosince ve Stockholmu.
- 4. října
- Komerční kosmické plavidlo SpaceShipOne získalo cenu 10 milionů dolarů za dvojnásobný výlet do kosmického prostoru (výška letu nad 100 km) během jednoho týdne.
- 5. října
- Nobelova cena za fyziku byla udělena americkým vědcům Davidu J. Grossovi, H. Davidu Politzerovi a Franku Wilczekovi.
- 6. října
- Nobelova cena za chemii byla udělena Aaronu Ciechanoverovi, Avramu Hershkovi (oba Izrael) a Irwinu Roseovi (USA) za objev degradace proteinů za přítomnosti ubikvitinu.
- Cena americké lehké ropy West Texas v poledne dosáhla 51,48 dolarů za barel. Na nejvyšší ceně v historii vyskočila i severomořská ropa Brent - 47,50 dolarů.
- 7. října
- Nobelova cena za literaturu byla udělena rakouské spisovatelce Elfriede Jelinekové.
- Při třech teroristických útocích v letoviscích na egyptském pobřeží Rudého moře v oblasti Sinaje přišlo o život minimálně 31 lidí a 122 je zraněno. K útokům se přihlásily tři teroristické organizace. Většina obětí pochází z Izraele.
- 8. října
- Nobelova cena míru byla udělena Keňance Wangari Maathaiové.
- 9. října
- Volby v Austrálii vyhrála vládní Liberálně-národní koalice, Labouristická strana zůstává v opozici.
- Dosud největší obecní referendum v historii České republiky je neplatné. O plánu na odsun hlavního nádraží v Brně přišlo hlasovat jen 24,9 procent voličů, pro platnost referenda by bylo potřeba alespoň 50% účast. 85,1 % hlasujících bylo proti přesunu nádraží ze současné polohy.
- První prezidentské volby v Afgánistánu skončily ve zmatku. 15 z osmnácti prezidentských kandidátů vyzvalo k bojkotu voleb po zjištění, že údajně nesmytelný inkoust, sloužící k označování voličů, kteří již hlasovali, lze velmi snadno smýt. Oficiální volební komise volby nepřerušila, ale slíbila, že stížnosti prošetří.
- 11. října
- Nositeli Nobelovy ceny za ekonomii se v letošním roce stali Finn E. Kydland z Norska a Edward C. Prescott ze Spojených států. Ocenění získali za přínos k dynamické makroekonomice.
- 14. října
- Z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala nad ránem ruská transportní kosmická loď Sojuz TMA-5. Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS veze novou tříčlennou posádku. Dopraví do kosmu dva nové stálé členy posádky ISS, ruského kosmonauta Saližana Šaripova a amerického Leroye Chiaa.
- 15. října
- Sunnitští muslimové zahájili ramadán.
- 16. října
- Druhé kolo doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR vyhrál v Praze 4 František Příhoda (ODS), který porazil Erazima Koháka (ČSSD). Na Znojemsku zvítězil Milan Špaček (KDU-ČSL) nad Jaroslavem Paříkem (ODS). Volební účast v obou obvodech byla pouze kolem 15 %.
- 17. října
- Referendum v Bělorusku, které mělo umožnit autoritářskému prezidentu Lukašenkovi kandidovat v dalších prezidentských volbách i na třetí funkční období. Podle opozice a nezávislých pozorovatelů bylo referendum zfalšováno. Podle volební komise výsledky referenda jsou takové, že Lukašenko smí kandidovat i v dalších prezidentských volbách. Má tak de facto možnost být doživotním prezidentem Běloruska.
- Barmský vojenský režim sesadil předsedu vlády Kchina Ňjuna. Podle oficiálních barmských sdělovacích prostředků premiér odstoupil ze zdravotních důvodů, podle úředních míst v Thajsku byl však obviněn z korupce a má domácí vězení. Premiér byl považován za představitele reformního křídla vojenské diktatury, která v Barmě vládne od roku 1962.
- V Iráku byla neznámou ozbrojenou skupinou unesena britská vedoucí irácké pobočky humanitární organizace Care Margaret Hassanová. Hassanová je vdaná za Iráčana a v Iráku žije přes 30 let.
- Povstalci bojující proti prozatímní irácké vládě dosazené USA podnikli minometný útok na základnu irácké národní gardy ve městě Mašahidán 40 kilometrů severně od Bagdádu. Čtyři vládní vojáci byli zabiti a přes 80 zraněno.
- 21. října
- Počet mrtvých jako následek tajfunu Tokage v Japonsku dosáhl počtu 66. Dalších 22 lidí se pohřešuje a 300 jich bylo zraněno. V Japonsku se jedná o největší živelnou katastrofu tohoto druhu od roku 1991, kdy tajfun zabil 62 osob.
- Výbuch v plynu v uhelném dole v provincii Che-nan ve střední Číně připravil ve středu v noci o život nejméně 150 lidí. Dvě stě horníků se dostalo na povrch. Je to jedno z největších neštěstí v čínských dolech za posledních několik let.
- 22. října
- Ruská Duma (dolní komora parlamentu) schválila ratifikaci Kjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů. Protokol musí ještě schválit Státní rada (horní komora) a podepsat prezident. Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost.
- 24. října
- V Kazachstánu bezpečně přistála návratová kabina kosmické lodi Sojuz TMA-4. Z Mezinárodní komické stanice ISS se v ní vrátili ruští kosmonauté Gennadij Padalka a Jurij Šargin a Američan Michael Fincke. Fincke a Padalka strávili na palubě ISS téměř 188 dní.
- 25. října
- Ve volbách do parlamentu srbské provincie Kosovo zvítězila Demokratická liga Kosova vedená albánským umírněným nacionalistou Ibrahimem Rugovou. Se 45 % získaných hlasů porazila Demokratickou stranu Kosova, která získala 25 %. V čele Demokratické strany Kosova stojí bývalý vůdce Kosovské osvobozenecké armády Hašim Thači. Srbští voliči volby bojkotovali, hlasování se jich zúčastnilo necelé procento.
- 26. října
- Izraelský parlament schválil poměrem hlasů 67 ku 45 plán Ariela Šarona na stažení Izraele z okupovaného pásma Gazy.
- 27. října
- Státní rada (horní komora ruského parlamentu) schválila Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. K ratifikaci Protokolu zbývá již jen podpis prezidenta Putina. Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost.
- 27. října
- Designovaný šéf Evropské komise José Manuel Barroso stáhl svůj návrh nového složení Komise. O nové Evropské komisi měl dnes hlasovat Evropský parlament a bylo pravděpodobné, že Barrosův tým důvěru nedostane. Nevoli poslanců vyvolal hlavně italský komisař Rocco Buttiglione.
- Zdravotní stav palestinského prezidenta Jásira Arafata se večer prudce zhoršil. Příčina jeho problémů není jasná a o jeho aktuálním zdravotním stavu přicházejí z Ramalláhu rozporné zprávy.
- 28. října
- Prezident České republiky Václav Klaus vyznamenal při příležitosti státního svátku - výročí vzniku Československa - 21 osobností. Dva bývalí vojáci obdrželi Řád bílého lva, dále byly uděleny 4 řády T. G. Masaryka a 15 medailí za zásluhy.
- 29. října
- V Kambodži byl korunován nový král - Norodom Sihamoni.
- Vrcholní představitelé 25 členských zemí Evropské unie v Římě slavnostně podepsali návrh ústavní smlouvy EU. První ústava EU vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje všechny členské země EU.
- Televize al-Džazíra odvysílala videozáznam projevu Usámy bin Ládina k Američanům ([http://english.aljazeera.net/NR/exeres/79C6AF22-98FB-4A1C-B21F-2BC36E87F61F.htm přepis projevu v angličtině], [http://www.blisty.cz/2004/10/29/art20368.html překlad do češtiny]).
- Vážně nemocný Jásir Arafat byl převezen do vojenské nemocnice v Paříži. Z palestinského Ramalláhu odletěl na palubě jordánské vojenské helikoptéry do Ammánu, kam pro něj francouzská vláda vypravila zvláštní letadlo.
- 30. října
- V Iráku padlo 9 příslušníků americké námořní pěchoty a dalších 9 bylo zraněno. Jde o největší ztráty amerických okupačních sil za jediný den od letošního 2. května.
- V Bagdádu bylo nalezeno tělo dvacetičtyřletého japonského turisty, uneseného před týdnem. Únosci ho zavraždili poté, co japonská vláda odmítla stáhnout z Iráku své vojáky.
- U bagdádské redakce arabské satelitní televizní stanice Al-Arabíja vybuchl automobil naložený výbušninami. Sedm lidí bylo zabito a nejméně šestnáct zraněno. Dosud neznámá skupina, označující se za "Brigády 1920", uvedla, že pracovníci stanice jsou "američtí špióni hovořící arabsky".
- 31. října
- Při minometném útoku na hotel v iráckém městě Tikrít zahynulo 15 Iráčanů.
- V prvním kole prezidentských voleb na Ukrajině nezvítězil žádný kandidát, do druhého kola postoupili současný premiér Viktor Janukovyč a opoziční kandidát Viktor Juščenko. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila, že volby nevyhověly evropským demokratickým standardům.

Listopad

- 1. listopadu
- Šestnáctiletý palestinský útočník se odpálil na rušném tržišti v izraelském Tel Avivu a kromě sebe tak zabil tři Izraelce. Izraelské okupační síly následně srovnaly se zemí dům jeho rodiny v Náblusu.
- Odvolací soudci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii přiznali bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi právo hájit se sám. Musí však využít pomoci jiných právníků. Tribunál předtím Miloševičovi proti jeho vůli přiřkl obhájce, Miloševič i tribunálem dosazení obhájci však takový postup považovali za nezákonný.
- V Bagdádu byl neznámými útočníky zastřelen náměstek guvernéra města Hatem Kamil Abdúl Fatáh. Ozbrojenci také unesli z jedné bagdádské kanceláře občana USA, Nepálu a čtyři Iráčany.
- 2. listopadu
- Při výbuchu bomby před ministerstvem školství v Bagdádu zahynulo 8 lidí. Další oběti si vyžádali boje mezi silami prozatímní vlády a protivládními bojovníky. Americká armáda pokračovalo v bombardování města Fallúdža.
- V Amsterdamu byl zastřelen filmový režisér a novinář Theo van Gogh. Pachatelem byl zřejmě islámský fundamentalista, který Goghovi zazlíval natočení film, ve kterém je islám označen za náboženství podněcující násilí vůči ženám.
- V USA začaly volby prezidenta, Sněmovny reprezentantů a třetiny senátorů. Hlavními uchazeči o post amerického prezidenta jsou demokrat John Kerry a stávající prezident, republikán George W. Bush.
- 3. listopadu:
- V prezidentských volbách v USA zvítězil George W. Bush.
- Vítězem prezidentských voleb v Afghánistánu byl prohlášen dosavadní prozatímní prezident Hamíd Karzáí.
- Maďarsko oznámilo, že do konce března 2005 stáhne svých 300 vojáků z Iráku.
- 4. listopadu:
- Podle izraelské televize a některých francouzských sdělovacích prostředků palestinský vůdce a držitel Nobelovy ceny za mír Jásir Arafat zemřel ve vojenské nemocnici Percy u Paříže. Francouzští lékaři a palestinští činitelé však tuto zprávu dementovali. Podle některých pozorovatelů je Arafat pravděpodobně ve stavu nevratné klinické smrti, ale stále jsou udržovány tělesné funkce, aby si Palestinci mohli zvyknout na myšlenku, že Arafat zemřel a aby se palestinští představitelé připravili na oznámení jeho smrti.
- Ruský prezident Vladimír Putin podepsal zákon, kterým Rusko ratifikovalo Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. Ruská ratifikace byla nutnou a současně postačující podmínkou pro vstup tohoto protokolu v platnost.
- Tři britští vojáci byli zabiti a osm zraněno při sebevražedném útoku na základnu Dogwood vzdálenou necelých 40 kilometrů od Bagdádu. Zahynul i irácký tlumočník. Britští vojáci v počtu 850 mužů byli vysláni z jihu Iráku do americké okupační zóny 29. října 2004.
- Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic oznámila, že se stahuje z Iráku kvůli sílícím násilnostem. Bojující strany podle ní "opakovaně prokázaly, že nerespektují nezávislou humanitární pomoc".
- 5. listopadu:
- Generální tajemník OSN Kofi Annan varoval před zamýšleným útokem amerických a vládních iráckých sil na odbojné město Fallúdža. Taková akce podle něj ohrozí volby plánované na leden 2005. S chystaným útokem nesouhlasí rovněž prozatímní irácký prezident Ghazí Adžil, předseda prozatímní vlády Ajád Aláví však na něm trvá.
- Euro dosáhlo nejvyššího kursu vůči americkému dolaru ve své historii. Jedno euro se prodávalo za 1,295 USD.
- Ve všech krajích České republiky s výjimkou Prahy začaly odpoledne volby do zastupitelstev krajů. Ve třetině senátních volebních obvodů se také volí noví senátoři.
- 6. listopadu:
- Krajské a senátní volby v České republice skončily.
- Za vítěze krajských voleb lze označit ODS (36,35 %), za nimi následují KSČM (19,68 %), ČSSD (14,03 %) a KDU-ČSL (10,67 %). Účast v krajských volbách činila 29,62 %.
- V prvním kole senátních voleb byl zvolen jediný kandidát (v obvodu Plzeň-jih ing. Jiří Šneberger za ODS), v ostatních obvodech se bude 12.–13. listopadu konat druhé kolo voleb. Do něj postoupilo 25 kandidátů ODS (jeden v každém obvodu s jedinou výjimkou), 9 kandidátů KSČM, 7 kandidátů KDU-ČSL, 3 kandidáti ČSSD, 2 kandidáti SNK a po jednom kandidátovi ED, Sdružení nezávislých, Sebeobrana voličů, Strana zelených, US-DEU a koalice US-DEU/ODA. Účast voličů byla 28,97 %.
- 37 osob zemřelo při pumových útocích a přestřelkách v iráckém městě Sámarra a dalších 62 lidí bylo zraněno. Ve městě explodovaly tři automobily naložené trhavinami, čtvrtý explodoval krátce po poledni na jihu Sámarry u policejní stanice, kde exploze zabila deset policistů a pět jich zranila.
- Při leteckém útoku vládních sil republiky Pobřeží slonoviny na oblast kontrolovanou povstalci bylo zabito 9 zraněno 22 francouzských vojáků, kteří v zemi působí v rámci mírových sil OSN. Francouzské jednotky poté obsadily letiště v hlavním městě Abidžan a zničily téměř celé letectvo této africké republiky.
- 7. listopadu:
- Libanonské milice Hizballáh poprvé vyslaly bezpilotní průzkumný letoun nad severní Izrael. Podle izraelské armády se letoun po návratu do Libanonu zřítil do moře, podle Hizballáhu se bezpečně vrátil na základnu.
- Vlak s nákladem jaderného odpadu přejel nohu jednoho z demonstrantů poblíž francouzského města Avricourt. 23letý muž na následky zranění zemřel při převozu do nemocnice. Transporty jaderného odpadu do závodu na jeho přepracování u německého města Gorleben jsou pravidelně terčem protestů místních obyvatel a protijaderných aktivistů.
- Předseda irácké prozatímní vlády Ajád Aláví vyhlásil v zemi na 60 dní výjimečný stav. Reagoval tak na vlnu útoků protivládních bojovníků na vládní policejní a vojenské jednotky a zahraniční okupační vojska, při nichž zahynula rovněž řada civilistů.
- 8. listopadu:
- Předseda irácké prozatímní vlády Ajád Aláví dal zelenou k útoku amerických a iráckých vládních sil na odbojné město Fallúdža. Podle USA se ve městě ukrývá jordánský terorista abú Músa Zarkáví. Američané Fallúdžu již několik dní nepřetržitě bombardují, podle nemocničních zdrojů to mělo za následek početné civilní oběti. Během dnešního dne bylo v Iráku zabito 11 amerických vojáků - americké okupační síly tak utrpěly největší ztráty během jednoho dne od jara.
- 9. listopadu:
- Nadace Mozilla Foundation zveřejnila první oficiální verzi prohlížeče Firefox.
- Americký ministr spravedlnosti John Ashcroft a ministr obchodu Don Evans podali demisi. Jde o první změnu v Bushově vládě od jeho vítězství ve volbách 3. listopadu.
- V Iráku byli uneseni příbuzní šéfa prozatímní vlády Ajád Aláví. Únosci z dosud neznámé skupiny Ansar džihád prohlásili, že bratrance s manželkou a snachou podřežou, pokud nebude zastaven útok na Fallúdžu. V reakci na boje ve Fallúdži opustila prozatímní vládu hlavní politická strana zastupující irácké sunnity a vlivná Asociace muslimských duchovních vyzvala k bojkotu voleb, plánovaných na leden 2005.
- 10. listopadu:
- V Haagu byli zatčeni dva údajní muslimští extrémisté. Policejní akce, kvůli které byl uzavřen i vzdušný prostor nad městem a při které byly těžce zraněni tři policisté, souvisí s vraždou kontroverzního holandského režiséra Theo van Gogha. Po vraždě, kterou 2. listopadu spáchal zřejmě muslimský fundamentalista, došlo v Nizozemí k vandalským útokům na mešity.
- 11. listopadu:
- V pařížské vojenské nemocnici Percy časně ráno zemřel Jásir Arafat, předseda Organizace pro osvobození Palestiny a palestinský prezident. Arafat byl několik dní v komatu a postupně mu selhávaly životně důležité orgány, vlastní příčina jeho nemoci však dosud není známa. Ve večerních hodinách bylo Arafatovo tělo za vojenských poct naloženo do francouzského vládního letadla a přepraveno do Káhiry.
- Litva jako první členská země EU ratifikovala ústavní smlouvu Evropské unie, která byla podepsána 29. října 2004 v Římě. Litevský parlament hlasoval pro její ratifikaci v poměru 84 ku 4 hlasům.
- Americká armáda ztratila v bojích s iráckými povstalci u Fallúdže dva vrtulníky typu Superkobra, jejich osádky údajně nebyly zraněny.
- 12. listopadu:
- V Káhiře proběhlo slavnostní rozloučení se zemřelým vůdcem OOP a předsedou palestinské autonomní správy Jásirem Arafatem. Jeho tělo bylo poté převezeno do Ramalláhu na okupovaném západním břehu Jordánu a provizorně pohřbeno v betonovém sarkofágu. Izrael nedovolil jeho pohřeb v mešitě Al-Aksá na Chrámové hoře ve Východním Jeruzalémě. Palestinské vedení doufá, že v budoucnu bude moci být sarkofág s Arafatovou rakví přenesen do této mešity.
- V České republice začalo druhé kolo senátních voleb, volí se 26 senátorů.
- 13. listopadu:
- V České republice skončilo druhé kolo senátních voleb za rekordně nízké účasti voličů - 18,41 %. Z 26 zvolených senátorů jich 17 získala ODS; celkově tedy v těchto senátních volbách zvítězila v 18 z 27 senátních obvodů (jeden její kandidát byl zvolen již v prvním kole). KDU-ČSL získala tři senátorská křesla, naopak vládní ČSSD ani jedno. Po jednom senátoru letos získala KSČM, Strana zelených, US-DEU (společný kandidát s ODA), Sdružení nezávislých kandidátů (SNK), Nezávislí a Evropští demokraté.
- 14. listopadu:
- Únosci propustili dvě ženské příbuzné předsedy irácké prozatímní vlády Ajád Aláví. Bratranec Alávího je dosud zadržován.
- 15. listopadu:
- Americký ministr zahraničí Colin Powell oznámil rezignaci. Jeho demise souvisí s povolebními změnami v americké vládě. Dnes rezignovali také ministr energetiky, ministr školství a ministryně zemědělství, čímž navázali na ministra spravedlnosti a ministra obchodu, kteří podali demisi minulý týden.
- 16. listopadu:
- První evropská měsíční sonda Smart-1 dosáhla oběžné dráhy kolem Měsíce.
- Česká vláda rozhodla o tom, že političtí vězni komunistického režimu z let 1948–1968 dostanou příspěvek k důchodu jako odškodné. Příspěvek bude činit 50 Kč za každý započatý měsíc věznění.
- Americký prezident Bush jmenoval novou ministryní zahraničí svoji poradkyni Condoleezzu Riceovou. Zatímco odcházející ministr zahraničí Colin Powell představoval v Bushově vládě umírněné křídlo, Riceová je obecně považována za stoupenkyni agresivní zahraniční politiky.
- V Iráku byla zavražděna unesená humanitární pracovnice britského původu Margaret Hassanová.
- Podle humanitárních organizací brání americké jednotky v zásobování obyvatel Fallúdže, kde dosud neustaly boje mezi protivládními povstalci a americkými a vládními iráckými jednotkami. Odpor povstalců zřejmě slábne, silné boje však vypukly v Mosúlu. Irácká prozatímní vláda oznámila dobytí Fallúdže již 12. listopadu.
- 18. listopadu:
- Výstřel z izraelského tanku zabil 3 egyptské vojáky na hranici mezi Egyptem a Izraelem okupovaným Pásmem Gazy. Izrael se za incident oficiálně omluvil s tím, že posádka tanku si vojáky spletla s palestinskými ozbrojenci.
- Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi, v jejímž čele stojí Portugalec José Barroso.
- 19. listopadu:
- Vichřice na Slovensku ve Vysokých Tatrách napáchala stamiliónové škody. Od Podbanského až po Tatranskou Kotlinu vznikl tři kilometry široký pás zdevastované přírody. Za oběť vichřici padly asi 3 milióny kubíků dřeva, tj. 90 % slovenské roční těžby. Úřady v sobotu zakázaly vstup do lesů v SR.
- 21. listopadu:
- Druhé kolo prezidentských voleb na Ukrajině.
- 22. listopadu:
- Sčítání hlasů v ukrajinských prezidentských volbách. Po počátečním vedení vládního Janukovyče začal Juščenko dotahovat a Centrální volební komise přerušila sčítání hlasů, ale pak po sečtení 99,38 % hlasů prohlásila vítězem prezidentských voleb Viktora Janukovyče s 49,42 % hlasů. Opoziční Viktor Juščenko podle komise získal 46,70 % hlasů. V Kyjevě opozice zorganizovala 50tisícovou demontraci. Více v článku Oranžová revoluce.
- Írán pozastavil výrobu obohaceného uranu, který je důležitou součástí nejen při výrobě elektřiny v atomových elektrárnách, ale také při výrobě atomové bomby. Rozhodnutí Íránu přišlo pár dní před čtvrtečním zasedáním Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kde se bude projednávat, zda by se Íránem měla zabývat Rada bezpečnosti OSN a uvalit na něj sankce.
- 23. listopadu:
- Mluvčí ukrajinské Centrální volební komise oznámila, že CVK zatím oficiální výsledky po sečtení 100 % hlasů tohoto neoznámí.
- Ukrajinská Centrální volební komise nepřijala 300 protestů Juščenkova volebního štábu. Juščenkův právník nebyl vůbec vpuštěn dovnitř. Prý nebyl přítomný nikdo, kdo by mohl odemknout dveře a hlídající milice oznámila, že nemá klíč. O půlnoci uplynula lhůta, kdy se mohly podávat protesty proti průběhu voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- Tři pracovníci OSN, kteří byli uneseni v Afghánistánu 28. října, byli propuštěni.
- Ruským federálním bezpečnostním silám se podařilo osvobodit slovenskou studentku Miriam Jevíkovou, která byla na přelomu května a června 2004 unesena v oblasti severního předhůří Kavkazu.
- 24. listopadu
- Centrální volební komise odpoledne oficiálně oznámila, že vítězem druhého kola prezidentských voleb je dosavadní premiér Viktor Janukovyč. Opoziční lídr Viktor Juščenko vyzval Ukrajince ke generální stávce na protest proti volebním podvodům. Opozice také oznámila, že podá protest proti zveřejněným výsledkům voleb Nejvyššímu soudu. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 25. listopadu
- Viktor Juščenko podal stížnost ukrajinskému Nejvyššímu soudu na postup Centrální volební komise. Ukrajinský Nejvyšší soud zakázal zveřejnit v tisku výsledky voleb (čímž by nabyly právní moci), dokud neprošetří stížnost Juščenkova na průběh voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 26. listopadu
- Ukrajinská opozice zablokovala všechny vchody do sídla ukrajinského prezidenta na Bankovní ulici a budovy Rady ministrů (vlády) na ulici Hruševského. Podle Jurije Lucenka, jednoho ze spoluorganizátorů protestních akcí, tím chtěli zabránit tomu, aby odstupující prezident Leonid Kučma předal moc Viktoru Janukovyčovi.
- Večer se sešli k jednání dosavadní ukrajinský prezident Leonid Kučma a oba prezidentští kandidáti Viktor Janukovyč a Viktor Juščenko za přítomnosti hlavního diplomata EU Javiera Solany a polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 26. listopadu
- Ukrajinský parlament na svém mimořádném zasedání prohlásil druhé kolo voleb za neplatné a že zveřejněné výsledky neodráží vůli voličů. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 28. listopadu
- Při explozi v uhelném dole v čínské provincii Šan-si zahynulo 166 horníků, 127 dalších se podařilo zachránit.
- 29. listopadu
- V Rumunsku proběhly parlamentní a prezidentské volby.
- Čína a deset států jihovýchodní Asie sdružených v organizaci ASEAN podepsaly dohodu o postupném vytvoření společného obchodního prostoru. Výsledkem by mohla být zóna volného obchodu zahrnující čtvrtinu světové populace.
- 30. listopadu
- Rumunská opozice žádala opakování voleb. Podle rumunské Ústřední volební komise vyhrál dosavadní premiér a levicový kandidát Adrian Nastase s 40,24 % (ještě neúplná data). Na druhém místě se se ocitl pravicový kandidát a primátor Bukurešti Traian Basescu. Podle rumunské opozice bylo zfalšováno alespoň 160 tisíc (podle jiných zdrojů až 350 tisíc) hlasů. Problém byl například s dodatečnými volebními seznamy, které umožňovaly lidem volit několikrát na různých místech a vládní strana si na den voleb najala několik desítek autobusů, kterým vozila voliče po různých volebních okrscích. Mezinárodní pozorovatelé OBSE přinejmenším zčásti potvrzují argumenty opozice.
- Z Bělehradu byl hlášen údajný pokus o atentát na srbského prezidenta Borise Tadiče. Černé audi se v centru Bělehradu několikrát snažilo narazit do prezidentského automobilu, poté z místa incidentu ujelo. Vyšetřování ukázalo, že šlo o autonehodu, při níž řidič černého audi vjel do prezidentské kolony, zazmatkoval a ujel.
- Ministr vnitřní bezpečnosti USA Tom Ridge oznámil, že 1. února 2005 odstoupí z funkce. Jeho ministerstvo vzniklo v lednu 2003 jako reakce na teroristické útoky ze září 2001.

Prosinec

- 1. prosince
- Izraelem vězněný vůdce palestinského povstání (intifády) Marwan Barghútí se rozhodl kandidovat na post předsedy Palestinské autonomie. Volby nástupce Jásira Arafata mají proběhnout 9. ledna 2005
- Izraelská vláda prohrála parlametní hlasování o rozpočtu. P

1832

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1827 1828 1829 1830 1831 - 1832 - 1833 1834 1835 1836 1837 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

- 22. březen - Johann Wolfgang von Goethe, německý spisovatel, přírodovědec a filozof (narozen 28. srpna 1749).
- 21. září Walter Scott, skotský básník a prozaik (
- 15. srpen 1771)

Hlava státu

- František I. Kategorie:19. století ko:1832년 ms:1832 simple:1832

19. listopad

19. listopad je 323. den roku podle gregoriánského kalendáře (324. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 42 dní.

Události

Česko
- 1989 – V pražském Činoherním klubu založeno Občanské fórum. Svět
- 461 – Svatý Hilarius se stal papežem.
- 1816 – Založena Varšavská univerzita.
- 1946 – Afghánistán, Island a Švédsko se připojili k OSN.
- 1969 – Apollo 12 přistálo na Měsíci, astronauté Charles Conrad a Alan Bean vystoupili na povrch.
- 1999 – Zkušební let čínské kosmické lodi Šen-čou 1.

Narození

Česko
- 1839 – Emil Škoda, technik a podnikatel († 8. srpna 1900)
- 1923 – Helena Zmatlíková, ilustrátorka dětských knížek († 4. dubna 2005)
- 1924 – Jan Otčenášek, český spisovatel († 24. února 1979)
- 1976 – Petr Sýkora, hokejista Svět
- 1711 – Michail Lomonosov, ruský spisovatel a vědec († 1765)
- 1831 – James A. Garfield, 20. prezident USA († 1881)
- 1887 – James B. Sumner, americký chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 1955)
- 1888 – José Raúl Capablanca, kubánský šachista († 8. března 1942)
- 1905 – Tommy Dorsey, Aamerický kapelník († 1956)
- 1917 – Indira Gándhi, indická předsedkyně vlády († 1984)
- 1936 – Yuan T. Lee, taiwanský chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii
- 1942 – Calvin Klein, americký módní návrhář
- 1961 – Meg Ryan, americká herečka
- 1962 – Jodie Foster, americká herečka

Úmrtí

Česko
- 2005 – Milan Dufek, český hudebník (Rangers) (
- 1944) Svět
- 498 – Papež Anastasius II.
- 1828 – Franz Schubert, rakouský skladatel (
- 31. ledna 1797)
- 1912 – Wilhelm Fiedler, německý překladatel (
- 3. dubna 1832)
- 2004 – John Robert Vane, britský farmaceut, nositel Nobelovy ceny za medicínu (
- 1927)

Svátky

Česko
- Alžběta Katolický kalendář
- Svatá Mechtilda Svět
- Světový den prevence týrání a zneužívání dětí

Viz také:

- 18. listopad 20. listopad – kalendář Kategorie:Listopad ja:11月19日 ko:11월 19일 ms:19 November simple:November 19 th:19 พฤศจิกายน

1912

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1907 1908 1909 1910 1911 - 1912 - 1913 1914 1915 1916 1917 ----

Události

Česko
- A. B. Svojsík vydal Základy junáctví a uspořádal první skautský tábor v Lipnici.
- založena Liga lesní moudrosti Svět
- 1. ledna - V Číně byla svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika.
- leden bolševici se osamostatnili, přijali název SDDSR(b); Rusko
- 15. duben - na své první plavbě se v severním Atlantiku potopil Titanic
- 28. listopadu - Albánie vyhlásila nezávislost
- Arizona a New Mexico se staly součástí USA
- erupce sopky Vesuv
- pád čínského císařství a Čína se stala republikou
- začala balkánská válka

Vědy a umění

- Albert Einstein považuje čas za čtvrtý rozměr
- architekti vydali futuristický manifest

Nobelova cena

Narození

Česko
- 27. února Nataša Gollová, česká herečka († 29. října 1988)
- 29. června Vlasta Fabianová, česká herečka († 26. června 1991)
- 30. června Viktor Fischl, český básník a izraelský diplomat Svět
- 23. ledna Alan Turing, matematik († 7. ledna 1954)
- 12. únor Pierre Boulle, francouzský spisovatel († 30. leden 1994)
- 14. února Tibor Sekelj, jugoslávský právník a esperantista († 23. září 1988)
- 22. březen Leslie Johnson, britský automobilový závodník
- 5. červen Ilona Massey, maďarská zpěvačka († 20. srpen 1974)
- 7. září Peter Walker, britský automobilový závodník
- 17. října Jan Pavel I., 263. papež († 28. září 1978)
- 26. října Eugène Ionesco, francouzsko-rumunský dramatik († 28. března 1994)
- Albert Goodheir, skotský esperantista († 1995)

Úmrtí

Česko
- 2. březen Vilém Mrštík, český spisovatel (
- 14. květen 1863)
- 12. červen Zikmund Winter, český spisovatel (
- 27. prosinec 1846)
- 28. červen Josef Václav Sládek, český spisovatel (
- 27. říjen 1845)
- 9. září Jaroslav Vrchlický, český spisovatel (
- 17. únor 1853)
- 13. listopadu Tereza Nováková, česká spisovatelka (
- 31. červenec 1853) Svět
- 29. ledna Herman Bang, dánský spisovatel (
- 20. dubna 1857)
- 30. května Wilbur Wright, průkopník letectví (
- 16. dubna 1867)
- 19. listopadu Wilhelm Fiedler, německý geometr (
- 3. dubna 1832)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1912年 ko:1912년 simple:1912

Bjarne Riis

Bjarne Riis (
- 3. dubna 1964) je dánský cyklista; v roce 1996 vyhrál Tour de France. S profesionální cyklistikou začal v roce 1986, ale jeho kariéra skončila předčasně kvůli nehodě, která se mu stala cestou na startovní čáru závodu Kolem Švýcarska 7. června 1999. Nikdy se úplně nevyléčil a oficiálně ukončil kariéru v roce 2000. Mimo Tour de France v roce 1996 dokázal vyhrát i závod Amstel Gold Race v roce 1997 a několik etap v závodech Tour de France a Giro d'Italia. Po ukončení jezdecké kariéry se Riis dal na trénování. Nyní je generálním manažerem svého vlastního týmu – Team CSC. Riis, Bjarne Riis, Bjarne Riis, Bjarne

1962

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1957 1958 1959 1960 1961 - 1962 - 1963 1964 1965 1966 1967 ----

Události

Československo
- Svět
- 1. leden - Samoa získává nezávislost na Novém Zélandu
- 2. leden - Trevor Taylor na voze Lotus zvítězil v Grand Prix Cape
- 9. leden - uzavřena obchodní smlouva mezi Kubou a SSSR
- 2. březen - Barma - pokus o puč generála Ne Wina
- 18. březen - Francie a Alžírsko podepisují smlouvu o ukončení alžírské války.
- 3. července - Alžírsko vyhlásilo nezávislost
- Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy
- Barma - převrat generála U Nei Wina, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu.
- zahájen 2. vatikánský koncil
- Mongolsko vstoupilo do RVHP
- 14. říjen - špionážní letoun U2 přelétající nad Kubou pořídil snímky prokazující, že zde SSSR instaluje odpalovací zařízení pro nukleární střely. Začíná Karibská krize.

Vědy a umění

- 20. únor John Glenn - první americký astronaut (3. Američan ve vesmíru), který obletěl Zemi
- Nick Holonyak Jr. na University of Illinois v USA vyvinul první svítivou diodu s viditelným spektrem
- založena skupina The Rolling Stones

Nobelova cena

Česko Svět

Narození

Úmrtí

Česko
- 31. ledna - Vlasta Burian, český herec (
- 9. duben 1891)
- 9. březen - Zdeněk Nejedlý, český muzikolog, literární historik a politik (
- 10. února 1878)
- 3. dubna - Josef Kopta, český spisovatel (
- 16. června 1894)
- 7. dubna - Jaroslav Durych, český prozaik (
- 2. prosince 1886) Svět
- 31. květen - popraven Adolf Eichmann
- 6. červenec - William Faulkner, americký spisovatel (
- 25. září 1897)
- 5. srpna - Marilyn Monroe, americká herečka (
- 1. června 1926)
- 9. září - Paavo Aaltonen (
- 11.12.1919) finský gymnasta
- Nikolaj Fjodorovič Pogodin, sovětský dramatik (
- 1900)

Hlavy států

- Českoslovesnko
- Antonín Novotný
- Papež
- Jan XXIII.
- Sovětský svaz
- Nikita Sergejevič Chruščov
- USA
- John Fitzgerald Kennedy Kategorie:20. století ja:1962年 ko:1962년 simple:1962 th:พ.ศ. 2505

16. června

16. červen je 167. den roku podle gregoriánského kalendáře (168. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 198 dní.

Události

Česko
- 1471 – Vladislav Jagelonský prohlášen králem.
- 1993 – Parlament přijal zákon o Ústavním soudu. Svět
- 1846 – Pius IX zvolen papežem.
- 1903 – Založena automobilka Ford.
- 1904 – Bloomsday. Den, během kterého se odehrává Joyceův román Odysseus
- 1919 – V Prešově vyhlášena Slovenská republika rad.
- 1963 – Valentina Těreškovová první kosmonautkou.
- 1972 – V kancelářích demokratické strany USA v komplexu Watergate zatčena skupina lupičů.
- 1977 – Leonid Brežněv se stává prezidentem SSSR.
- 1983 – Jurij Andropov se stává prezidentem SSSR.
- 2002 papež Jan Pavel II. prohlásil pátera Pia v Římě "Svatým Piem z Pietrelcina".

Narození

Česko
- 1894 Josef Kopta, český spisovatel († 3. dubna 1962)
- 1943 Věra Ludíková, česká básnířka a esperantiska
- 1966 – Jan Železný, atlet Svět
- 1829 – Geronimo, Apačský náčelník (+ 1909)
- 1890 – Stan Laurel, americký herec, komik (+ 1965)

Úmrtí

Česko
- 1991 – Adina Mandlová, česká herečka (
- 1910) Svět
- 1977 – Wernher von Braun, německý vědec (
- 1912)

Svátky

Česko
- Zbyněk Svět
-

Viz také:

- 15. červen 17. červen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červen ja:6月16日 ko:6월 16일 ms:16 Jun simple:June 16 th:16 มิถุนายน

1894

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1889 1890 1891 1892 1893 - 1894 - 1895 1896 1897 1898 1899 ----

Události

Česko
- Tomáš Baťa založil obuvnickou firmu - Zlín Svět
- Slavnostně otevřen Londýnský most Tower Bridge

Vědy a umění

- objeven chemický prvek argon

Narození

Česko
- 27. ledna Václav Hlavatý, český matematik († 11. ledna 1969)
- 19. února Zdeněk Němeček, český spisovatel († 5. července 1957)
- 11. dubna Lev Blatný, český spisovatel a divadelník
- 16. června Josef Kopta, český spisovatel († 3. dubna 1962) Svět
- 27. května Louis-Ferdinand Céline, francouzský lékař († 1. července 1961)
- 13. červenec Isaak Emmanuelovič Babel, ruský spisovatel († 17. březen 1941)
- 26. listopadu Norbert Wiener, americký matematik († 18. března 1964)

Úmrtí

Česko Svět
- 1. ledna Heinrich Rudolf Hertz, německý vědec (
- 22. února 1857)
- 8. září Hermann von Helmholtz, německý matematik a fyzik (
- 31. srpen 1821)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1894년 simple:1894

33

Století: 1. století př. n. l. - 1. století - 2. století Roky: 28 29 30 31 32 - 33 - 34 35 36 37 38 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

- 3. duben - Ježíš Kristus (upřednostňovaná možnost), zmrtvýchvstání by tedy připadlo na 5. duben

Hlavy států

- Římská říše
- Tiberius Kategorie:1. století ko:33년

1950

;Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1945 1946 1947 1948 1949 - 1950 - 1951 1952 1953 1954 1955 ----

Události

Leden

- 1. leden - V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány.
- 6. leden - Velká Británie diplomaticky uznala Čínskou lidovou republiku
- 12. leden - V Sovětském svazu byl opět zaveden trest smrti za vlastizradu, špionáž a sabotáž. (Původně byl zrušen v květnu 1947.)
- 21. leden - USA oznámily objevení 93. chemického prvku. Podle místa, kde byl objeven (Berkeley v Kalifornii), byl nazván berkelium
- 23. leden - Izraelský parlament proklamoval Jeruzalém za hlavní město země.
- 26. leden - V ČSR začaly Stavby mládeže; první z nich byla stavba hutního kombinátu v Kunčicích u Ostravy.
- 27. leden - V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána.
- 31. leden - Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby.

Únor

- 1. únor - Urho Kekkonen byl zvolen finským předsedou vlády.
- 3. únor - V Londýně byl zatčen fyzik německého původu Klaus Fuchs, jenž byl poté odsouzen ke 14 letům vězení. Fuchs musel utéct z nacistického Německa, protože byl členem studentské komunistické organizace. Studia dokončil ve Velké Británii; v letech 1943-1946 spolupracoval v USA na vývoji atomové bomby a poté vedl oddělení teoretické fyziky v jedné z nejdůležitějších britských laboratoří pro jaderný výzkum. Informace o výrobě vodíkové bomby, jež posílal do Moskvy, umožnily Sovětskému svazu vyrovnat americký náskok v této oblasti.
- 6. únor - Americký vysoký komisař pro Německo John McCloy oznámil ve Stuttgartu politický program Spojenců pro Německo.
- 7. únor - USA a Velká Británie uznaly vietnamskou vládu Bao Daie, ač SSSR uznal 31. 1. vládu jeho protivníka Ho Či Mina.
- 8. únor - V NDR vzniklo Ministerstvo státní bezpečnosti, zaměřené na boj proti špionáži, sabotážím a protistátní činnosti – ve skutečnosti hlavní instituce represivního státního aparátu
- 12. únor - Albert Einstein varoval v televizním vystoupení před výrobou vodíkové bomby, kterou požadoval prezident Harry S. Truman
- 14. únor - V Moskvě byla podepsána smlouva o přátelství mezi SSSR a Čínou

Březen

- 1. březen - V ČSR bylo provedeno sčítání lidu. ČSR měla 12 338 450 obyvatel (z toho České země 8 896 133 a Slovensko 3 442 317).
- 1. březen - Klaus Fuchs, usvědčený ze špionáže pro SSSR, byl odsouzen k 14 letům káznice.
- 1. březen - Čankajšek byl opět zvolen prezidentem Tchajwanu.
- 6. březen - USA a Velká Británie protestovaly proti vykázání Němců z Polska.
- 7. březen - Island byl přijat do Rady Evropy
- 8. březen - Konrad Adenauer navrhl unii Německa a Francie se společným parlamentem
- 12. březen - V Belgii proběhlo referendum za návrat krále Leopolda III. do vlasti. 58 procent občanů se vyslovilo pro jeho návrat .
- 16. březen - Ministerstvo zahraničí ČSR požádalo představitele pražské nunciatury Vatikánu Ottavia de Livu, aby opustil ČSR.
- 20. březen - Římskokatoličtí biskupové a duchovní v ČSR byli donuceni složit tzv. slib věrnosti republice
- 23. březen - Při OSN byla založena Světová meteorologická organizace
- 31. březen - V Praze začal proces s představiteli církevních řádů

Duben

- 1. duben - Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu.
- 2. duben - Na sjezdu v Praze vznikl jednotný Československý svaz žen.
- 4. duben - Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů.
- 8. duben - Sovětské bojové letadlo sestřelilo nad Baltským mořem neozbrojený hlídkový letoun amerického letectva, jenž údajně porušil sovětský vzdušný prostor. 10 členů posádky zahynulo
- 10. duben - Juan Manuel Fangio na voze Maserati, se stal vítězem Grand Prix Pau
- 10. duben - Reg Parnell na voze Maserati, se stal vítězem Richmond Trophy
- 13. duben - V celé ČSR proběhla „akce K“ – likvidace mužských řádů a řeholí. Po skončení této akce v květnu bylo 2376 mnichů soustředěno do internačních klášterů či táborů nucené práce.
- 16. duben - Juan Manuel Fangio na voze Alfa Romeo, se stal vítězem Grand Prix San Rema
- 19. duben - Čs. úřady zakázaly činnost střediska americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.)
- 24. duben - Bylo vyhlášeno Jordánské království, jež vzniklo po anexi arabské části Palestiny Zajordánskem
- 25. duben - V ČSR byl odvolán ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Místo něj byl jmenován Alexej Čepička.
- 27. duben - Velká Británie uznala diplomaticky Izrael
- 28. duben - V ČSR proběhla „akce P“ – likvidace řeckokatolické církve.
- 30. duben - Georges Grignard na voze Talbot vyhrál Grand Prix Paříže.

Květen

- 1. květen - V Západním Berlíně proběhly demonstrace proti setkání FDJ (Svobodná německá mládež) ve východním Berlíně.
- 5. květen - V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství).
- 8. květen - Generál Čankajšek požádal USA o zbraně pro boj proti Čínské lidové republice.
- 9. květen - Veřejnosti byl představen Schumanův plán.
- 11. květen - V Königswinteru byla založena celoněmecká CDU; prvním předsedou se stal Konrad Adenauer.
- 13. květen - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Velké Británie.
- 14. květen - V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR.
- 16. květen - Starosta Berlína Ernst Reuter odmítl podmínky sovětského velitele města pro svobodné volby v celém Berlíně (odchod všech okupačních jednotek a právo veta pro Sovětský svaz ve výboru čtyř velmocí).
- 18. květen - V ČSR byl přijat nový vysokoškolský zákon, jenž zcela likvidoval tradiční akademické svobody.
- 18. květen - V Cáchách byla poprvé udělena cena Karla Velikého za zásluhy o evropskou jednotu. Jejím prvním nositelem se stal Richard Coudenhove-Kalergi.
- 21. květen - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Monaka.
- 30. květen - Johnnie Parsons s vozem Kurtis Kraft vyhrál 500 mil v Indianapolis.
- 31. květen - V Praze začal proces s Miladou Horákovou a spol.

Září

- 3. září - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Itálie a stal se mistrem světa.
- 30. září - Reg Parnell s vozem BRM vyhrál Goodwood Trophy.

Říjen

- 21. říjen - Čínská anexe Tibetu
- 29. říjen - Alberto Ascari s vozem Ferrari vyhrál Grand Prix Penya Rhin.