:: wikimiki.org ::

31. Ledna

31. ledna

31. leden je 31. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 334 dní (335 v přestupném roce). Svátek slaví Marika.

Události

Česko
- 2005 Deník Blesk informoval, že v mostecké kanceláři poslance ČSSD Josefa Hojdara bylo nalezeno odposlouchávací zařízení. Svět
- 1933 Hindenburg jmenoval Adolfa Hitlera říšským kancléřem
- 1950 - Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby
- 1961 - šimpanz Ham se stal v rámci projektu Merkur prvním živým tvorem, který byl američany dopraven do vesmíru
- 2000 Hlavní město Čečny - Groznyj opustily poslední oddíly čečenských bojovníků
- 2005 Řada světových politiků ocenila průběh iráckých voleb.

Narození

Česko
- Svět
- 1869 Albert Škarvan, slovenský esperantista († 29. březen 1926)
- 1923 Norman Mailer, americký spisovatel
- 1935 Kenzaburó Óe, japonský spisovatel

Úmrtí

Česko
- 1929 Jan Karafiát, český evangelický kněz (
- 4. leden 1846)
- 1962 Vlasta Burian, český herec (
- 9. duben 1891) Svět
- 1933 John Galsworthy, anglický prozaik (
- 14. srpen 1867)

Svátky

Česko
- Marika Svět
- Světový den pomoci malomocným

Viz také:

- 30. leden 1. únor - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Leden ja:1月31日 ko:1월 31일 simple:January 31

ČSSD

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) je česká levicová politická strana, která je členem Socialistické internacionály a Strany evropských socialistů. V současné době je nejsilnější parlamentní a vládní stranou. Jejím předsedou je Bohuslav Sobotka, který střídá odstoupivšího Stanislava Grosse. Významný vliv ve straně má ovšem i místopředseda a premiér Jiří Paroubek.

Vývoj názvu

- Sociálně-demokratická strana českoslovanská v Rakousku (1878–1893, součást rakouské sociální demokracie)
- Českoslovanská sociálně demokratická stranu dělnická (1894–1918, jako samostatná strana)
- Československá sociálně demokratická strana dělnická (1918–1938)
- Národní strana práce (1938–1941; jednotná levicová strana sociálních demokratů a národních socialistů)
- Československá sociální demokracie (1945–1948)
- 1948–1989 - Sociální demokracie sloučena s KSČ, paralelně v zahraničí fungovala také exilová strana s centrálou v Londýně
- Československá sociální demokracie (1990–1993)
- Česká strana sociálně demokratická (od roku 1993)

Externí odkazy

- [http://www.cssd.cz/ www.cssd.cz] – Oficiální stránky
- [http://www.cssd.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=422010&id_org=422010&id=3068&p1=5881&p2=&p3= Historie strany]
- [http://www.socialistinternational.org/ Socialistická internacionála]
- [http://www.pes.org Strana evropských socialistů] Kategorie:České politické strany

1950

;Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1945 1946 1947 1948 1949 - 1950 - 1951 1952 1953 1954 1955 ----

Události

Leden

- 1. leden - V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány.
- 6. leden - Velká Británie diplomaticky uznala Čínskou lidovou republiku
- 12. leden - V Sovětském svazu byl opět zaveden trest smrti za vlastizradu, špionáž a sabotáž. (Původně byl zrušen v květnu 1947.)
- 21. leden - USA oznámily objevení 93. chemického prvku. Podle místa, kde byl objeven (Berkeley v Kalifornii), byl nazván berkelium
- 23. leden - Izraelský parlament proklamoval Jeruzalém za hlavní město země.
- 26. leden - V ČSR začaly Stavby mládeže; první z nich byla stavba hutního kombinátu v Kunčicích u Ostravy.
- 27. leden - V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána.
- 31. leden - Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby.

Únor

- 1. únor - Urho Kekkonen byl zvolen finským předsedou vlády.
- 3. únor - V Londýně byl zatčen fyzik německého původu Klaus Fuchs, jenž byl poté odsouzen ke 14 letům vězení. Fuchs musel utéct z nacistického Německa, protože byl členem studentské komunistické organizace. Studia dokončil ve Velké Británii; v letech 1943-1946 spolupracoval v USA na vývoji atomové bomby a poté vedl oddělení teoretické fyziky v jedné z nejdůležitějších britských laboratoří pro jaderný výzkum. Informace o výrobě vodíkové bomby, jež posílal do Moskvy, umožnily Sovětskému svazu vyrovnat americký náskok v této oblasti.
- 6. únor - Americký vysoký komisař pro Německo John McCloy oznámil ve Stuttgartu politický program Spojenců pro Německo.
- 7. únor - USA a Velká Británie uznaly vietnamskou vládu Bao Daie, ač SSSR uznal 31. 1. vládu jeho protivníka Ho Či Mina.
- 8. únor - V NDR vzniklo Ministerstvo státní bezpečnosti, zaměřené na boj proti špionáži, sabotážím a protistátní činnosti – ve skutečnosti hlavní instituce represivního státního aparátu
- 12. únor - Albert Einstein varoval v televizním vystoupení před výrobou vodíkové bomby, kterou požadoval prezident Harry S. Truman
- 14. únor - V Moskvě byla podepsána smlouva o přátelství mezi SSSR a Čínou

Březen

- 1. březen - V ČSR bylo provedeno sčítání lidu. ČSR měla 12 338 450 obyvatel (z toho České země 8 896 133 a Slovensko 3 442 317).
- 1. březen - Klaus Fuchs, usvědčený ze špionáže pro SSSR, byl odsouzen k 14 letům káznice.
- 1. březen - Čankajšek byl opět zvolen prezidentem Tchajwanu.
- 6. březen - USA a Velká Británie protestovaly proti vykázání Němců z Polska.
- 7. březen - Island byl přijat do Rady Evropy
- 8. březen - Konrad Adenauer navrhl unii Německa a Francie se společným parlamentem
- 12. březen - V Belgii proběhlo referendum za návrat krále Leopolda III. do vlasti. 58 procent občanů se vyslovilo pro jeho návrat .
- 16. březen - Ministerstvo zahraničí ČSR požádalo představitele pražské nunciatury Vatikánu Ottavia de Livu, aby opustil ČSR.
- 20. březen - Římskokatoličtí biskupové a duchovní v ČSR byli donuceni složit tzv. slib věrnosti republice
- 23. březen - Při OSN byla založena Světová meteorologická organizace
- 31. březen - V Praze začal proces s představiteli církevních řádů

Duben

- 1. duben - Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu.
- 2. duben - Na sjezdu v Praze vznikl jednotný Československý svaz žen.
- 4. duben - Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů.
- 8. duben - Sovětské bojové letadlo sestřelilo nad Baltským mořem neozbrojený hlídkový letoun amerického letectva, jenž údajně porušil sovětský vzdušný prostor. 10 členů posádky zahynulo
- 10. duben - Juan Manuel Fangio na voze Maserati, se stal vítězem Grand Prix Pau
- 10. duben - Reg Parnell na voze Maserati, se stal vítězem Richmond Trophy
- 13. duben - V celé ČSR proběhla „akce K“ – likvidace mužských řádů a řeholí. Po skončení této akce v květnu bylo 2376 mnichů soustředěno do internačních klášterů či táborů nucené práce.
- 16. duben - Juan Manuel Fangio na voze Alfa Romeo, se stal vítězem Grand Prix San Rema
- 19. duben - Čs. úřady zakázaly činnost střediska americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.)
- 24. duben - Bylo vyhlášeno Jordánské království, jež vzniklo po anexi arabské části Palestiny Zajordánskem
- 25. duben - V ČSR byl odvolán ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Místo něj byl jmenován Alexej Čepička.
- 27. duben - Velká Británie uznala diplomaticky Izrael
- 28. duben - V ČSR proběhla „akce P“ – likvidace řeckokatolické církve.
- 30. duben - Georges Grignard na voze Talbot vyhrál Grand Prix Paříže.

Květen

- 1. květen - V Západním Berlíně proběhly demonstrace proti setkání FDJ (Svobodná německá mládež) ve východním Berlíně.
- 5. květen - V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství).
- 8. květen - Generál Čankajšek požádal USA o zbraně pro boj proti Čínské lidové republice.
- 9. květen - Veřejnosti byl představen Schumanův plán.
- 11. květen - V Königswinteru byla založena celoněmecká CDU; prvním předsedou se stal Konrad Adenauer.
- 13. květen - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Velké Británie.
- 14. květen - V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR.
- 16. květen - Starosta Berlína Ernst Reuter odmítl podmínky sovětského velitele města pro svobodné volby v celém Berlíně (odchod všech okupačních jednotek a právo veta pro Sovětský svaz ve výboru čtyř velmocí).
- 18. květen - V ČSR byl přijat nový vysokoškolský zákon, jenž zcela likvidoval tradiční akademické svobody.
- 18. květen - V Cáchách byla poprvé udělena cena Karla Velikého za zásluhy o evropskou jednotu. Jejím prvním nositelem se stal Richard Coudenhove-Kalergi.
- 21. květen - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Monaka.
- 30. květen - Johnnie Parsons s vozem Kurtis Kraft vyhrál 500 mil v Indianapolis.
- 31. květen - V Praze začal proces s Miladou Horákovou a spol.

Září

- 3. září - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Itálie a stal se mistrem světa.
- 30. září - Reg Parnell s vozem BRM vyhrál Goodwood Trophy.

Říjen

- 21. říjen - Čínská anexe Tibetu
- 29. říjen - Alberto Ascari s vozem Ferrari vyhrál Grand Prix Penya Rhin.

Listopad

Prosinec

Vědy a umění

- 28. červenec - Kevin Budden odchytil živého taipana velkého

Filmy

- 24 hodin do smrti USA
- Asfaltová džungle USA
- Bajaja Československo
- Bylo to v máji Československo
- Cyrano de Bergerac USA
- Dirigenti USA
- Harvey USA
- Hrůza na jevišti Velká Británie
- Jak pejsek s kočičkou myli podlahu Československo
- Jerry a lev USA
- Kachňátko USA
- Katka Československo
- Kozí mléko Československo
- Král Lávra Československo
- Malý partyzán Československo
- Máj této země Československo
- Muži USA
- Na kulečníku USA
- Není stále zamračeno Československo
- Nevěstin otec USA
- Past Československo
- Pára nad hrncem Československo
- Pevnost Československo
- Pistolník USA
- Posel úsvitu Československo
- Poslední výstřel Československo
- Popelka USA
- Přehrada Československo
- Přiznání Československo
- Případ dr. Kováře Československo
- Racek má zpoždění Československo
- Rašomon Japonsko
- Rio Grande USA
- Slepice a kostelník Československo
- Sunset Blvd. USA
- Šťastni v lásce USA
- Tatranský pohár Československo
- Temno Československo
- Texas Tom USA
- Ukřivděná kočka USA
- V poslední vteřině USA
- V trestném území Československo
- Včera narození USA
- Večírek USA
- Veselý souboj Československo
- Vítězná křídla Československo
- Vstanou noví bojovníci Československo
- Vše o Evě USA
- Winchester '73 USA
- Za život radostný Československo
- Zlomený šíp USA
- Zocelení Československo
- Zvony z rákosu Československo

Sport

Atletika

Mistrovství Evropy - Brusel Muži
- 100 m - E.Bally (Francie) - 10,7
- 200 m - B.Shenton (Velká Británie) - 21,5
- 400 m - D.Pugh (Velká Británie) - 47,3
- 800 m - J.Parlett (Velká Británie) - 1:50,5
- 1500 m - W.Slijkhuis (Nizozemí) - 3:47,2
- 5000 m - Emil Zátopek (ČSR) - 14:03,0
- 10000 m - Emil Zátopek (ČSR)- 29:12,0
- Maratón - J.Holden (Velká Británie) - 2:32:13,2
- 3000 m překážek - Jindřich Roudný (ČSR) - 9:05,4
- 110 m překážek - A.Marie (Francie) - 14,6
- 400 m překážek - A.Filiput (Itálie) - 51,9
- Výška - A.Peterson (Velká Británie) - 196
- Tyč - R. Lundberg (Švédsko) - 430
- Dálka - T.Bryngeirsson (Island) - 732
- Trojskok - L.Ščerbakov (SSSR) - 15,39
- Koule - G.Huseby (Island) - 16,74
- Disk - A.Consolini (Itálie) - 53,75
- Oštěp - T.Hyytiainen (Finsko) - 71,26
- Kladivo - S.Strandli (Norsko) - 55,71
- Desetiboj - I.Heinrich (Francie) - 7009
- 10 km chůze - F.Schwab (Švýcarsko) - 46:01,8
- 50 km chůze - G.Dordoni (Itálie) - 4:40:42,6
- 4x100 m - SSSR - 41,5
- 4x400 m - Velká Británie - 3:10,2 Ženy
- 100 m - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 11,7
- 200 m - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 24,0
- 80 m překážek - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 11,8
- Výška - S.Alexander (Velká Británie) - 163
- Dálka - V.Bogdanovová (SSSR) - 582
- Koule - A.Andrejevová (SSSR) - 14,32
- Disk - N.Dumbadzeová (SSSR) - 48,03
- Oštěp - N.Smirnická (SSSR) - 47,55
- Pětiboj - A.Ben Ham (Francie) - 3204
- 4x100 m - Velká Británie - 47,4

Automobilový sport

Mistr NASCAR
- Bill Rexford AAA Racing
- Henry Banks Formule 1
- Giuseppe Farina Alfa Romeo Formule 3
- SRN - T.Kreuzer
- NDR - R.Weiser
- Dánsko - R.Nelleman 24 h Le Mans
- Louis Rosier/Jean-Louis Rosier Talbot Mille Miglia # G. MARZOTTO-CROSARA - FERRARI 195 S (Vítěz ve třídě přes 2000 ccm) # D. SERAFINI-SALANI - FERRARI 195 S # FANGIO-ZANARD - ALFA ROMEO 6C 2500 # BRACCO-MAGLIOLI - FERRARI 166 M.M (Vítěz ve třídě do 2000 ccm) # JOHNSON-LEA - JAGUAR XK 120 ROADSTAR # CORTESE-TERAVAZZI - FRAZER NASH LE MANS REPLICA # FAGIOLI-DIOTALLEVI - OSCA MT4 1100 (Vítěz ve třídě do 1100 ccm) # BIONDETTI-BRONZON - JAGUAR XK 120 ROADSTAR # V. MARZOTTO-FONTANA - FERRARI 195 S # SCHWELM-COLONNA - ALFA ROMEO 6C 2500 SS (Vítěz ve třídě GT)

Basketbal

Mistrovství světa (muži) - Buenos Aires
- 1. Argentina
- 2. USA
- 3. Chile Mistrovství Evropy (ženy) - Budapešť
- 1. SSSR
- 2. Maďarsko
- 3. ČSR

Boby

Mistrovství světa - Cortina ď Ampezzo
- Dvousedadlové boby
- 1.Fritz Feierabend - Stephan Waser (Švýcarsko)
- 2.Stanley Benham - Patrick Martin (USA)
- 3.Frederick Fortune - William d'Amico (USA)
- Čtyřsedadlové boby
- 1.USA
- 2.Švýcarsko
- 3.Švýcarsko

Cyklistika

Silnice
- Giro ď Italia
- 1.Hugo Koblet (Švýcarsko)
- 2.Gino Bartali (Itálie)
- 3.Alfredo Martini (Itálie)
- Tour de France
- 1.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- 2.Stan Ockers (Belgie)
- 3.Louison Bobet (Francie)
- Vuelta a Espana
- 1.Emilio Rodriguez (Španělsko)
- 2.Manuel Rodriguez (Španělsko)
- 3.José Serra (Španělsko)
- Mistrovství světa profesionálové - Moorslede, Belgie
- 1.Briek Schotte (Belgie)
- 2.Theo Middlekamp (Nizozemsko)
- 3.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- Mistrovství světa amateři
- 1.Hoobin (Austrálie)
- Critérium International
- 1.Pierre Barbotin (Francie)
- 2.Guy Lapebie (Francie)
- 3.Louis Deprez (Francie)
- Dauphiné Liberé
- 1.Nello Lauredi (Francie)
- 2.Apo Lazarides (Francie)
- 3.Bim Diederich (Lucembursko)
- Grand Prix du Midi Libre
- 1.Antonin Rolland
- 2.Raphaël Géminiani
- 3.Gilbert Fautrier
- Tour de Romandie
- 1.Edouard Fachleitner (Francie)
- 2.Hugo Koblet (Švýcarsko)
- 3.Kleber Piot (Francie)
- Tour de Suisse
- 1.Hugo Koblet (Švýcarsko)
- 2.Jean Goldschmit (Lucembursko)
- 3.Aldo Ronconi (Itálie)
- Vuelta a Catalunya
- 1.Antonio Gelabert (Španělsko)
- 2.José Serra (Španělsko)
- 3.Francisco Masip (Španělsko)
- Závod míru
- 1. Willy Emborg (Dánsko)
- 2. Bronislaw Klabinski (Francie)
- 3. Vlastimil Růžička (Československo)
- La Flèche Wallonne
- 1.Fausto Coppi (Itálie)
- 2.Raymond Impanis
- 3.Jean Storms
- Mistr Belgie
- Albert Ramon
- Mistr Francie
- Louison Bobet
- Mistr Velké Británie
- 1.Len West
- 2.Ted Jones
- 3.Ken Russell
- Mistr Itálie
- 1.Anton Bevilacqua
- 2.Alfredo Martini
- 3.Mario Ricci
- Mistr Nizozemí
- Gerrit Schulte
- Grand Prix Národů
- 1.Maurice Blomme
- 2.René Berton
- 3.Antonin Rolland
- Bourdeaux-Paris
- 1.Wim Van Est Nizozemí
- 2.Maurice Diot
- 3.Joseph Somers
- Ghent-Wevelgem
- 1.Briek Schotte Belgie
- 2.Albert Decin Belgie
- 3.André Declerck Belgie
- Giro del Lazio
- 1.Annibal Brasola Itálie
- 2.Luciano Maggini Itálie
- 3.Luigi Casola Itálie
- GP Ouest France-Plouay
- 1.Armand Audaire Francie
- Liège-Bastogne-Liège
- 1.Prosper Depredhomme Belgie
- 2.Jean Bogaerts Belgie
- 3.Edward van Dyck Belgie
- Meisterschaft von Zürich
- 1.Fritz Schaer (Švýcarsko)
- 2.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- 3.Désiré Keteleer (Belgie)
- Milan-San Remo
- 1.Gino Bartali Itálie
- 2.Nedo Logli Itálie
- 3.Oreste Conte Itálie
- Omloop Het Volk
- 1.Andre Declerck Belgie
- Paris-Bruxelles
- 1.Rik Van Steenbergen Belgie
- 2.Guy Lapebie Francie
- 3.Karel Debaere
- Paris-Roubaix
- 1.Fausto Coppi Itálie
- 2.Maurice Diot Francie
- 3.Fiorenzo Magni Itálie
- Paris-Tours
- 1.Andre Mahe Francie
- 2.Urbain Caffi Francie
- 3.Guy Lapebie Francie
- Ronde van Vlaanderen
- 1.Fiorenzo Magni Itálie
- 2.Alberic Schotte Belgie
- 3.Louis Caput Francie
- Giro di Lombardia
- 1.Renzo Soldani Itálie
- 2.Antonio Bevilacqua Itálie
- 3.Fausto Coppi Itálie
- Cyklokros
- 1.Jean Robic (Francie)
- 2.Roger Rondeaux (Francie)
- 3.Pierre Jodet (Francie)
- Družstva - Francie Dráha
- Sprint amateři
- 1.Maurice Verdeun (Francie)
- 2.Pierre Even (Francie)
- 3.Johannes Hijzelendoorn Nizozemí
- Sprint profesionálové
- 1.Reg Harris (Velká Británie)
- 2.Arie van Vliet Nizozemí
- 3.Jan Derksen Nizozemí
- 4000 m stíhací závod
- 1.Sydney Patterson (Austrálie)
- 2.Aldo Gandini (Itálie)
- 3.Guido Messina (Itálie)
- 5000 m stíhací závod
- 1.Antonio Bevilacqua (Itálie)
- 2.Wim van Est (Nizozemí)
- 3.Paul Matteoli (Francie)
- Za motorovým vodičem 100 Km
- 1.Raoul Lesueur (Francie)
- 2.Jan Pronk (Nizozemí)
- 3.Georges Seres (Francie) Sálová cyklistika
- Kolová - Švýcarsko

Fotbal

Gymnastika

Krasobruslení

Mistrovství Evropy - Oslo
- Muži
- 1.Ede Kiraly (Maďarsko)
- 2.Helmut Seibt (Rakousko)
- 3.Carlo Fassi (Itálie)
- Ženy
- 1.Alena Vrzáňová (Československo)
- 2.Jeanette Altwegg (Velká Británie)
- 3.Jacqueline du Bief (Francie)
- Sportovní dvojice
- 1.Marianna Nagy - Laszlo Nagy (Maďarsko)
- 2.Eliane Steinemann - Andre Calame (Švýcarsko)
- 3.Jennifer Nicks - John Nicks (Velká Británie) Mistrovství Světa - Londýn
- Muži
- 1.Dick Button (USA)
- 2.James Grogan (USA)
- 3.Helmut Seibt (Rakousko)
- Ženy
- 1.Alena Vrzáňová (Československo)
- 2.Jeanette Altwegg (Velká Británie)
- 3.Yvonne Sherman (USA)
- Sportovní dvojice
- 1.Karol Kennedy - Peter Kennedy (USA)
- 2.Jennifer Nicks - John Nicks (Velká Británie)
- 3.Marianna Nagy - Laszlo Nagy (Maďarsko)

Lední hokej

Mistrovství světa a evropy - Londýn Z politických důvodů se Československý tým nezúčastnil. Hráči to neunesli! Někteří i emigrovali! Neskutečné následky pro hráče - výslechy a následné vězení Skupina A:
- Kanada - Švýcarsko 13:2
- Kanada - Belgie 33:0
- Švýcarsko - Belgie 24:3 postup - Kanada a Švýcarsko Skupina B:
- Švédsko - USA 8:3
- Švédsko - Nizozemí 10:0
- USA - Nizozemí 17:1 postup - Švédsko a USA Skupina C:
- V. Británie - Norsko 2:0
- V. Británie - Francie 9:0
- Norsko - Francie 11:0 postup - Velká Británie a Norsko F I N Á L E:
- Kanada - USA 5:0
- Kanada - Švýcarsko 11:1
- Kanada - V. Británie 12:0
- Kanada - Švédsko 3:1
- Kanada - Norsko 11:1
- USA - Švýcarsko 10:5
- USA - V. Británie 3:2
- USA - Švédsko 4:2
- USA - Norsko 12:6
- Švýcarsko - V. Británie 10:3
- Švýcarsko - Švédsko 3:2
- Švýcarsko - Norsko 12:4
- V. Británie - Švédsko 5:4
- V. Británie - Norsko 4:3
- Švédsko - Norsko 6:1 Soutěž útěchy:
- Belgie - Nizozemí 4:2
- Belgie - Francie 8:1
- Nizozemí - Francie 4:2 Belgie vítězem útěchy
- 1. Kanada - MS
- 2. USA
- 3. Švýcarsko - ME
- 4. Velká Británie
- 5. Švédsko
- 6. Norsko
- 7. Belgie
- 8. Nizozemsko
- 9. Francie 7. Ročník ligy - SEZÓNA 1949/50
- 1. ATK PRAHA
- 2. VÍTKOVICKÉ ŽELEZÁRNY
- 3. ZDAR LTC PRAHA
- 4. OD ČESKÉ BUDĚJOVICE
- 5. GZ KRÁLOVO POLE
- 6. NV TATRY POPRAD
- 7. SPARTA BRATRSTVÍ
- 8. ZBROJOVKA BRNO - ŽIDENICE Stanley Cup
- Detroit Red Wings - New York Rangers 4:3 na zápasy Art Ross Memorial Trophy
- Ted Lindsay, Detroit Red Wings Hart Memorial Trophy
- Charlie Rayner, New York Rangers

Lukostřelba

Mistrovství světa - Copenhagen
- Muži
- 1.Hans Deutgen (Švedsko)
- 2.Einar Tang Holbek (Dánsko)
- 3.Reynolds (USA)
- Družstva
- 1.Švedsko
- 2.Švedsko
- 3.Československo
- Ženy
- 1.Jean Lee (USA)
- 2.Jean Richards (USA)
- 3.Windahl (Švedsko)
- Družstva
- 1.Finsko
- 2.Švédsko
- 3.Velká Británie

Lyžování

Moderní pětiboj

Motocyklový sport

Silniční motocykly
- 500 ccm
- 1.Umberto Masetti Itálie
- 2.Geoff Duke Velká Británie
- 3.Les Graham Velká Británie
- 350 ccm
- 1.Bob Foster Velká Británie
- 2.Geoff Duke Velká Británie
- 3.Les Graham Velká Británie
- 250 ccm
- 1.Dario Ambrosini Itálie
- 2.Maurice Cann Velká Británie
- 3.Bruno Ruffo Itálie
- 3.Fergus Anderson Velká Británie
- 125 ccm
- 1.Bruno Ruffo Itálie
- 2.Carlo Ubbiali Itálie
- 2.Gianni Leoni Itálie

Plavání

Mistrovství Evropy - Vídeň Muži
- 100 m kraul - Jany (Francie)
- 400 m kraul - Jany (Francie)
- 1500 m kraul - Lehmann (NSR)
- 4 x 200 m kraul - Švédsko
- 100 m znak - Larsson (Švédsko)
- 200 m prsa - Klein (NSR)
- Skoky z prkna 3 m - Aderhold (NSR)
- Skoky z věže 10 m - Haase (NSR)
- Vodní pólo - Nizozemí Ženy
- 100 m kraul - Schumacher (Nizozemí)
- 400 m kraul - Andersen (Dánsko)
- 4 x 100 m kraul - Nizozemí
- 100 m znak - van den Horst (Nizozemí)
- 200 m prsa - Vergauwen (Belgie)
- Skoky z prkna 3 m - Moreau (Francie)
- Skoky z věže 10 m - Pélissardo (Francie)

Rychlobruslení

Rychlostní kánoistika

Stolní tenis

Mistrovství světa - Budapešť Muži
- Dvouhra - Richard Bergman (Velká Británie)
- Čtyřhra - Sido - Soos (Maďarsko)
- Družstva - Československo Ženy
- Dvouhra - Angelica Rozeanuová (Rumunsko)
- Čtyřhra - Beregi - Eliot (Velká Británie)
- Družstva - Rumunsko
- Čtyřhra smíšená - Farkas - Sido (Maďarsko)

Šerm

Mistrovství světa - Monte Carlo muži
- Fleret - Nostini (Itálie)
- Fleret družstva - Itálie
- Kord - Luchow - (Dánsko)
- Kord družstva - Itálie
- Šavle - Levavasseur (Francie) ženy
- Fleret - Garilhe (Francie)
- Fleret družstva - Francie

Tenis

Australian Open
- muži - Frank Sedgman
- ženy - Louise Brough French Open
- muži - Budge Patty
- ženy - Doris Hart Wimbledon championships
- muži - Budge Patty
- ženy - Louise Brough US Open
- muži - Arthur Larsen
- ženy - Margaret Osborne duPont Davis Cup
- Austrálie : USA - 4:1

Veslování

Mistrovství Evropy - Milán
- Skif - Larsen (Dánsko)
- Dvojskif - Dánsko (Larsen, Parsner)
- Dvojka bez kormidelníka - Švýcarsko
- Dvojka s kormidelníkem - Itálie
- Čtyřka bez kormidelníka - Itálie
- Čtyřka s kormidelníkem - Dánsko
- Osmy - Itálie

Volejbal

Mistrovství evropy - Sofia
- muži
- 1. SSSR
- 2. Československo
- 3. Maďarsko
- ženy
- 1. SSSR
- 2. Polsko
- 3. Československo

Nobelova cena

- Fyzika - Cecil Frank Powell
- Chemie - Otto Paul Hermann Diels, Kurt Alder
- Lékařství - Edward Calvin Kendall, Tadeus Reichstein, Philip Showalter Hench
- Literatura - Earl Russell
- Mír - Ralph Bunche

Narození

Česko
- 14. srpna - Věra Řeháčková, česká spisovatelka Svět
- 16. leden - Debbie Allen americká herečka, tanečnice a choreografka
- 18. leden - Gilles Villeneuve kanadský automobilový závodník
- 18. leden - Gianfranco Brancatelli italský automobilový závodník
- 21. leden - Billy Ocean muzikant a zpěvák z Trinidad a Tobago
- 23. leden - Richard Dean Anderson americký herec, který se proslavil jako MacGyver a později jako Jack O'Neill v seriálu Stargate SG-1
- 29. leden - Jody Scheckter jihoafrický automobilový závodník, mistr světa F-1 1979
- 2. únor - Barbara Sukowa německá herečka
- 3. únor - Morgan Fairchild americká herečka
- 6. únor - Natalie Cole americká zpěvačka
- 10. únor - Mark Spitz americký plavec, 7 x olympijský vítěz 1972
- 11. únor - Earnest Jim Istook americký politik
- 11. únor - Johanna E. Beerens americká herečka
- 12. únor - Michael Ironside kanadský herec
- 13. únor - Peter Gabriel britský hudebník
- 13. únor - Peter Hain britský politik
- 22. únor - Julius Erving americký basketbalista
- 22. únor - Julie Walters britská herečka
- 22. únor- Miou Miou francouzská herečka
- 25. únor - Neil Jordan irský režisér
- 2. březen - Karen Carpenter americká zpěvačka, zemřela v roce 1983 ve věku 32 let na mentální anorexii.
- 5. březen - Willy Matheisl německý fotograf
- 9. březen - Danny Sullivan americký automobilový zavodník, pilot F-1
- 13. březen - William Hall Macy americký herec
- 18. březen - Larry Perkins australský automobilový závodník
- 1. duben - Loris Kessel švýcarský automobilový závodník
- 4. duben - Christine Lahti americká herečka
- 10. duben - George Kenneth Griffey sr hráč basseballu
- 12. duben - Flavio Briatore italský manager
- 22. duben - Peter Frampton britský hudebník
- 5. květen - Stevie Wonder americký zpěvák
- 9. července - Adriano Panatta - italský tenista
- 3. srpen - John Landis americký režisér
- 14. září - Masami Kuwashima japonský automobilový závodník
- 2. říjen - Antonio Di Pietro italský politik
- 29. říjen - Rino Gaetano italský zpěvák
- 25. listopad - Giorgio Faletti italský herec a spisovatel

Úmrtí

- 8. leden - Joseph Schumpeter (
- 8. 2. 1883), americký ekonom původem z Rakouska.
- 10. leden - Jaroslav Kvapil (
- 25. 9. 1868), český režisér, dramatik, básník a překladatel.
- 21. leden - George Orwell (
- 25. 1. 1903), britský spisovatel.
- 6. březen - Albert Lebrun (
- 29. 8. 1871), bývalý francouzský prezident.
- 12. březen - Heinrich Mann (
- 27. 3. 1871), německý spisovatel.
- 30. březen - Léon Blum (
- 9. 4. 1872), bývalý francouzský předseda vlády a vůdčí osobnost Lidové fronty.
- 3. duben - Kurt Weill (
- 2. 3. 1900), německý hudební skladatel, mj. autor Žebrácké opery.
- 8. duben - Vaclav Nižinskij (
- 28. 2. 1889), ruský tanečník.
- 27. duben - Karel Koželuh (
- 7. 3. 1895), český fotbalista, hokejista a tenista.
- 29. červen - Joe Fry (
- 26.10.1915), anglický automobilový závodník
- 29. červenec - Kevin Budden, australský lovec hadů (zemřel na uštknutí taipanem velkým)
- 27. srpen - Cesare Pavese - italský spisovatel
- 10. září - Raymond Sommer (
- 31

1961

Století: 19. století – 20. století – 21. století Roky: 1956 1957 1958 1959 1960 – 1961 – 1962 1963 1964 1965 1966 ----

Události

;Československo
- zahájena stavba Nechranické přehrady ;Svět
- 31. ledna – šimpanz Ham se stal v rámci projektu Merkur prvním živým tvorem, který byl Američany dopraven do vesmíru
- 12. dubna – první člověk ve vesmíru: Nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin byl vybrán k letu do vesmíru generálem N. P. Kamaninem. Jako první člověk na světě uskutečnil na palubě lodi Vostok 1 kosmický let.
- 16. dubna – Stirling Moss na voze Lotus se stal vítězem Preis Von Wien.
- 5. května – Alan Bartlett Shepard mladší (1923–1998) je prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trvá 15 minut, což je méně než jeden úplný oblet Země (letěl po balistické dráze).
- 25. května – Prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970.
- 7. srpna – Sovětský kosmonaut German S. Titov byl na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát.
- 13. srpna – zahájena stavba Berlínské zdi.
- Vznik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
- Kypr se stal členem Commonwealthu.

Vědy a umění

- Americký fyzik Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili chemický prvek lawrencium.
- Americký vědec Edward Lorenz začal vyvíjet matematický obor, ze kterého se vyvine teorie chaosu.
- Byl objeven a izolován virus spalniček. Vakcína poskytující dlouhodobou imunitu proti spalničkám bude k dispozici během desetiletí.
- Český chemik Otto Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky. V polovině 90. let je bude používat přes 100 milionů lidí na celém světě.
- Americký fyzik Murray Gell-Mann vypracoval systém třídění elementárních částic hadronů, který je rozděluje do rodin podle jejich měnících se vlastností. Systém nazval termínem vypůjčeným z buddhismu „osmerá cesta“.
- Sovětští vědci vytvořili dosud nepřekonaný rekord – největší jaderný výbuch při zkoušce padesátiosmimegatunové jaderné pumy.
- Britský fyzik Jeffrey Goldstone formuloval tzv. Goldstoneovu poučku, která předvídá existenci částic s nulovou hmotností a s nulovým spinem, zvaných Goldstoneovy bosony, v určitých případech souměrnosti.

Nobelova cena

- Fyzika – Robert Hofstadter (USA; za průkopnický výzkum rozptylu elektronů na atomových jádrech a tím dosažené objevy týkající se struktury nukleonů), Rudolf Ludwig Mössbauer (Německo; za výzkum rezonanční absorpce gama záření a s tím spojený objev po něm pojmenovaného jevu)
- Chemie – Melvin Calvin (USA; za výzkum asimilace oxidu uhličitého v rostlinách)
- Fyziologie a lékařství – Georg von Békésy (USA; za objevy fyzikálního mechanismu stimulace kochlei)
- Literatura – Ivo Andrić (Jugoslávie)
- Mír – Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld (Švédsko, generální tajemník OSN)

Narození

;Česko ;Svět
- 9. června – Michael J. Fox, kanadský herec
- 20. srpna – Greg Egan, australský programátor a autor hard sci-fi
- 12. listopadu – Nadia Comaneciová, rumunská gymnastka

Úmrtí

;Česko
- 9. února – František Kadeřávek, český geometr (
- 26. června 1885)
- 10. února – Jakub Deml, český spisovatel (
- 20. srpna 1878) ;Svět
- 1. července – Louis-Ferdinand Céline, francouzský sopisovatel (
- 27. května 1894)
- 2. července – Ernest Hemingway, americký spisovatel (
- 21. července 1898)
- 6. června – Carl Jung, švýcarský psycholog (
- 26. července 1875)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1961年 ko:1961년 simple:1961

Ham

Slovo Ham či zkratka HAM má více významů:
- Ham (šimpanz) – Ham byl šimpanz, který v lednu 1961 v rámci projektu Mercury absolvoval suborbitální let jako první primát v kosmickém programu USA
- HAM Radio – označení pro radioamatéry,
- HAM je IATA kód letiště pro letiště Hamburg.
- ham je označení pošty, která není spamem. Kategorie:Zkratky

2000

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1995 1996 1997 1998 1999 - 2000 - 2001 2002 2003 2004 2005 ----

Události

Česko
- 1. ledna - začalo fungovat 14 nových samosprávných krajů
- duben byla založena akciová společnost Škoda Holding
- září kongres Mezinárodního měnového fondu,
- 21. prosince byla Jaderná elektrárna Temelín poprvé připojena do rozvodné sítě
- Praha dokončení přestavby Smíchova Svět
- 29. února Rusko obsadilo poslední město, které dosud zůstávalo v čečenských rukou - Šatoj
- 1. března Moldavsko vstoupilo do EUROCONTROLu
- 12. října v Jemenu došlo k útoku na americký torpédoborec USS Cole, z jehož přípravy je podezřelá al-Kajdá
- 2. listopadu vstoupila první stálá posádka na Mezinárodní vesmírnou stanici
- 11. prosince byla podepsána státy Evropské unie smlouva z Nice
- Sat. 1 se spojila s Pro 7
- Mikuláš Dzurinda založil Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii, politická strana
- Bill Gates odešel z pozice generálního ředitele společnosti Microsoft
- Slovensko vstoupilo do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
- Africká unie přijala ustavující smlouvu
- Abdiqasim Salad Hassan se stal prezidentem Přechodné národní vlády Somálska

Vědy a umění

- 1. ledna založena Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
- 10. února byl oznámen objev pátého skupenství
- únor vyšel internetovský básnický almanach Adieu 2000
- červen Firma Sun Microsystems založila Open Source projekt NetBeans
- Praha byla zvolena jedním z evropských měst kultury (pro rok 2000)
- Velké změny pravidel Volejbalu
- květen viděno ze Země se seřadilo 5 nejjasnějších planet uvnitř úhlu 20° od Slunce. Pro přílišnou blízkost Slunci nebylo možno úkaz pozorovat
- starobylé vesnice Si-ti a Chung-cchun, byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO, viz An-chuej

Nobelova cena

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 6. září Jiří Sovák, český herec (
- 27. prosince 1920)
- Eva Seemannová, česká překladatelka do esperanta (
- 1920) Svět
- 13. leden - Enric Valor i Vives, valencijský vypravěč a filolog (
- 22. srpen 1911)
- 19. ledna Hedy Kieslerová, rakousko-americká herečka (
- 9. listopadu 1913)
- 5. května - Gino Bartali italský profesionální cyklista (
- 18. června 1914)
- 27. listopadu Malcolm Bradbury, anglický spisovatel (
- 7. září 1932)
- 30. listopadu Arthur Troop, anglický policista (
- 15. prosince 1914)

Hlava státu

- Česko - Václav Havel
- Somálsko - Abdiqasim Salad Hassan Kategorie:20. století als:2000 ja:2000年 ko:2000년 ms:2000 simple:2000 th:พ.ศ. 2543 zh-min-nan:2000 nî

Čečna

Čečenská republika
Чеченская республика
Нохчийн Республика

Čečna,Čečenská republika, často také Čečensko (rusky Чеченская Республика, čečensky Нохчийн Республика) je autonomní republika Ruské federace v severním Kavkaze o rozloze cca 16 tisíc km².,. Hraničí s ruskými republikami Dagestán na východě, Ingušsko na západě a na severu se Stavropolským krajem. Na jihu sousedí s Gruzií. Český tvar Čečensko vznikl sekundárně z výrazu Čečenská republika. Přídavné jméno čečenský je pak utvořeno v souladu s českými pravidly tvorby slov z podstatného jména Čečna. Přes vyhlášení samostatnosti v roce 1991, zatím žádný stát neuznal nezávislost Čečenska. Jediný stát, který do roku 2001 uznával Čečnu jako samostatný stát, byl Afghánistán pod vládou Talibů. Světové veřejné mínění je rozděleno do dvou táborů - část pozorovatelů si myslí, že Čečeni brání svou nezávislost před Ruskem, druzí jsou zase názoru, že boje jsou projevem separatistických snah některých skupin Čečenů. V době rozpadu SSSR vyhlásila skupina čečenských představitelů samostatnost republiky, která trvala od roku 1991 do 1994, i když žádný stát nezávislost oficiálně neuznal. V roce 1992 odmítla Čečna spolu s Tatarstánem podepsat přidružovací smlouvu s Ruskou federací, což Rusko neuznalo a v roce 1994 zahájilo válku, která měla za cíl ovládnout Čečnu. Válka skončila v roce 1996 de facto vítězstvím povstalců. Další pokus Rusko zahájilo v roce 1999 a válka trvá v podstatě dodnes. Většina čečenského území je pod kontrolou ruských vojsk. Obě války zemi zcela zrujnovaly. Oficiální zdůvodnění války ze strany ruských úřadů hovoří o ochraně územní celistvosti Ruska a o bojích se separatistickými, fundamentalistickými muslimskými skupinami.

Obyvatelstvo

V roce 1989 v zemi žilo 1,27 mil. obyvatel, z toho 57,8 % Čečenů, 12,9 % Ingušů a 23,1 % Rusů – počet posledně jmenovaných však klesl k roku 2002 na cca čtvrtinu. Válečné ztráty a masový exodus způsobily, že se počet obyvatel značně snížil. Podle nezávislých pozorovatelů nyní v Čečně žije asi 600 tis. až 1 mil. lidí (asi 30 % ve městech). Čečna má také jednu z nejmladších populací v Ruské federaci, průměrný věk je 22,7 let, mužové sotva 21,6 let. Většina Čečenů vyznává islám (sunnité). Úředními jazyky jsou čečenština a ruština.

Ekonomika - stav k roku 2003

Během války za nezávislost hospodářství země upadlo, její národní produkt představuje pravděpodobně jen zlomek stavu před rozpadem SSSR, což je důsledkem zničení asi 80 % ekonomického potenciálu republiky. Obnoven byl v podstatě jen ropný průmysl. Funguje také primitivní zemědělství a chovatelství, které uspokojují vlastní potřeby venkovanů a dávající skromné přebytky na směnu. Míra nezaměstnanosti činí asi 73 %, což je jeden z nejvyšších ukazatelů na světě a svědčí o naprostém rozkladu země. Obyvatelé se často zabývají pašeráctvím, směnným obchodem, často díky pomoci zvenčí. Podle oficiálních údajů ruské vlády byly od roku 2000 určeny na obnovu Čečny cca 3 mld. USD, ale ve skutečnosti byla vydána suma asi šestinová - část byla pravděpodobně zdefraudována úředníky na všech úrovních. V nejtěžší situaci se nacházejí lidé žijící z rozpočtových prostředků (důchodci apod.). Na život má také vliv špatný stav infrastruktury, nedostatky v zásobování vodou a elektřinou. Jsou zaznamenávány také různé finanční zločiny, jako padělatelství peněz, zejména dolarů, v Čečně je nejvyšší poměr dolarových operací vůči rublovým. Separatisté také zahájil tisk vlastní valuty, Nahar, ale ruská armáda zabránila jejímu rozšíření.

Dějiny do roku 1990

Po válkách probíhajících od dob Petra I. a po zahájení povstání v roce 1834 pod vedením legendárního národního hrdiny imáma Šamíla, byla Čečna roku 1859 dobyta ruskou armádou a stala se součástí impéria se zvláštními právy. Boje z tohoto období popisoval v literatuře Lev Tolstoj (Kavkazský zajatec). Účastnili se jich vyhnanci (mj. Michail Lermontov). Po vytvoření SSSR se stala spolu s Ingušskem jednou s autonomních republik SSSR (1936). Během druhé světové války a obsazení části Kavkazu německými vojsky, některé skupiny Čečenů a Ingušů - s nadějí na vybojování si nezávislosti - zahájily spolupráci s Němci, což po vytlačení Němců způsobilo v rámci kolektivní viny rozhodnutí sovětských úřadů v čele s Josifem Stalinem likvidaci republiky (1944) a vysídlení Čečenů s Inguši do Kazachstánu a na Sibiř. Během deportací jich asi 1/4 zemřela. Návrat části z nich byl umožněn čtyři roky po Stalinově smrti (1953). Rozhodnutím Chruščova byla republika obnovena v roce 1957.

Současné dějiny

První nezávislost (1991-1994)

Po rozpadu SSSR vyhlásili představitelé hnutí za nezávislost v listopadu 1991 vznik Čečenské republiky Ičkerie. Rusko odpovědělo zavedením výjimečného stavu v Čečně a v Ingušsku. O měsíc později se Ingušsko oddělilo od Čečny. Čečna odmítla podepsat federální smlouvu z 31. března 1992, čímž formálně zůstala mimo ruský stát. To dalo podnět k ruským (federálním) vojenským intervencím, počínaje listopadem 1991, kdy na letišti v Grozném přistál oddíl speciálních jednotek, který měl za úkol obnovit ústavní pořádek. Úkol skončil naprostým fiaskem. Moskva zahájila také zákulisní operace vedené zvláštními službami, které podporovaly mj. opozici vůči prezidentovi Dudajevovi a bylo také několik nepovedených pokusů o ozbrojený převrat. V roce 1992 za vlády prezidenta Džochara Dudajeva (který byl zvolen v prezidentských volbách 27. října 1991), vůdce hnutí za samostatnost, Čečna schválila vlastní ústavu. V dubnu 1993 po dalších konfliktech s parlamentem se Dudajev rozhodl rozpustit parlament a zavést prezidentský systém. Opoziční hnutí však fungovalo nadále a snažilo se mírovými prostředky převzít moc. Už v tomto období se občas staly na území sousedních ruských krajů (Stavropolský a Krasnodarský) početné případny čečenských teroristických akcí, jako únosy autobusů a letadel.

První rusko-čečenská válka (1994-1996)

Počátek první války v Čečně se datuje na 11. prosince 1994, kdy do republiky vstoupila ruská vojska. Přes počáteční neúspěchy (např. na rozkaz tehdejší ruského ministra obrany Pavla Gračova pokus o dobytí Grozného na Nový rok nekrytými pancéřovými vojsky) Rusové obsadili hlavní čečenské město Groznyj (únor 1995). Velitelem ruských vojsk byl gen. Lev Rochlin, který odmítl přijmout titul Hrdina Ruska za dobytí Grozného, protože nepovažoval vítězství nad vlastními občany za hodné cti. Od této chvíle začala partyzánská válka, ve které Rusové utrpěli značné ztráty v bojích s čečenskými bojovníky přeskupenými v horách a kontrolujícími stále několik měst. Pro ruské síly byly velkým problémem zejména boje ve městech, ke kterým byli ruští velitelé i vojáci naprosto nepřipraveni, stejně tak jako přenesení bojů mimo území Čečny. V červnu 1995 r. Šamil Basajev provedl teroristický nájezd na nemocnici v Buďonovsku a v lednu 1996 akci stejného charakteru na nemocnici v Kizljaru provedl jiný čečenský velitel, Salman Radujev. V prosinci 1995 Čečeni dobyli druhé největší město republiky Gudermes, ale po několikatýdenních bojích byli donuceni zase ustoupit. Dne 21. dubna 1996 po zaměření svého satelitního telefony byl raketovým útokem zabit Džochar Dudajev a funkce se po něm ujal Zelimchan Jandarbijev. Po překvapivém letním útoku v srpnu 1996 se Čečenům podařilo znovu dobýt Groznyj. Přechod konfliktu do rozvleklého stavu, porážky Ruska a také období prezidentských voleb v Rusku (červen-červenec 1996) zaktivizovaly politická jednání, ve kterých hrál velkou roli generál Alexandr Lebeď, krátkodobý tajemník Rady bezpečnosti Ruska, v jejichž důsledku bylo 31. srpna 1996 Chasavjurtu podepsáno příměří, které ukončilo první rusko-čečenskou válku. Na základě příměří byl problém statusu republiky odložen na 5 let.

Druhá nezávislost (1996-1999)

Ve volbách 27. ledna 1997, které byly pod dohledem mezinárodních pozorovatelů (viz [http://en.wikipedia.org/wiki/Chechnya anglická wikipedie]), ale které nebyly v Rusku uznány s ohledem na méně než 50% účast oprávněných voličů, byl prezidentem zvolen Aslan Maschadov. Vládl až do vypuknutí druhé války. Nepodařilo se mi převzít kontrolu nad celou republikou, ve které zavládl chaos a vláda různých kmenových vůdců, kteří byli zároveň polními veliteli. Na situaci se nic nezměnilo ani po krátkodobém jmenování premiérem Šamila Basajeva, kterého Rusko považovalo za teroristu. Početné byly únosy lidí, zejména cizinců, s cílem získat výkupné, včetně jejich zavraždění, když výkupné nebylo zaplaceno. Nejznámější je vražda čtyř Britů a Novozélanďana v prosinci 1998. V květnu 1998 byl unesen představitel ruského prezidenta v Čečně Valentin Vlasov a v březnu 1999 ruský generál Gennadij Špigun. Čečenské úřady vznášely obvinění, že tyto akce jsou inspirovány ruskými tajnými službami. Z vraždy šesti lékařů Červeného kříže v roce 1996 byl obviněn Adama Denijev jako agent (snad plukovník) FSB a ze zavraždění Britů a Novozélanďana byl obviněn Arbi Barajev jako kolaborant a agent FSB. V souvislosti se vyplácením výkupného se objevily informace, že je z různých důvodů financuje tehdejší zástupce tajemník Rady Bezpečnosti Ruska Boris Berezovskij a jsou také četné známky toho, že anarchie v Čečně byla pro mnoho skupinv Rusku i Čečně, včetně ruské armády, výhodná a využívaly Čečnu k např. nelegální přepravě ropy, zbraní a zřejmě i drog. Ve velkém stupni byla situace v republice způsobena zasahováním z ruské strany - hospodářská a politická izolace země, provokativní akce připisované Čečenům, diskreditace na mezinárodním fóru i uvnitř samotné ruské federace.

Druhá rusko-čečenská válka (od roku 1999 dodnes)

Období relativního klidu byl přerušen na podzim 1999. Důvodem k další vojenské intervenci byl vstup oddílů Šamila Basajeva do sousedního Dagestánu pod heslem ustanovení islámského kálifátu na Kavkaze podle záměru vahabitů a také bombové útoky v Moskvě a Volgodoňsku v září téhož roku, ze kterých byli obviněni čečenští teroristé. Po vzoru intervence NATO v Bosně byly v počáteční fázi konflikty využity letecké nálety. Začaly už v září 1999. Pozemní oddíly překročily rusko-čečenské hranice 1. října 1999 a velmi rychle obsadily nížinnou část republiky až k řece Těrek, na jejímž břehu se na delší dobu zastavily. Začátkem prosince tak bylo přes 50 % území pod kontrolou federálních vojsk. Hlavní město Groznyj bylo ruskými vojsky obklíčeno a 6. prosince 1999 byli obyvatelé města vyzváni, aby ho opustili s tím, že osoby, které ve městě zůstanou "budou považovány za teroristy a bandity a budou zničeny dělostřelectvem a letectvem". Útok byl zahájen 12. prosince. Poslední oddíly čečenských bojovníků (asi 2 tis. lidí) opustily město v noci z 31. ledna na 1. únor 2000. Dne 29. února 2000 federální síly obsadily poslední město, které dosud zůstávalo v čečenských rukou - Šatoj. Rusko oznámilo vítězství, které se stalo prvekm volební kampaně Vladimira Putina v ruských prezidentských volbách v březnu 2000]. Přes probíhající boje Rusko v roce [[2002]] oficiálně ukončilo ozbrojené akce a začalo v Čečně zavádět pomocí politických akcí plán "normalizace" s účelem marginalizace a zbavení volební legitimity prezidenta Maschadova a jeho vlády, kterého se ruským jednotkám nepodařilo chytit. Základními prvky plánu byla nová ústava a prezidentské volby. Návrh ústavy předložil [[Achmad Kadyrov, dříve islámský duchovní a jeden z polních velitelů, po přechodu na stranu federálních sil v roce 1999 (za což byl čečenskými bojovníky označen za zrádce) proruský šéf administrace republiky. Ústava byla schválena v referendu 23. března 2003 a začala platit 2. dubna 2003. V ústavě se jednoznačně píše, že Čečna je integrální částí Ruska. Kadyrov vyhrál prezidentské volby 5. října 2003, ale jejich poctivost byla zpochybněna mezinárodními pozorovateli. Kadyrov byl zabit 9. května 2004 při pumovém atentátu na stadioně v Grozném. Povinnosti prezidenta převzal premiér Sergej Abramov. Ramzan Kadyrov, Achmadův syn a dosavadní ředitel bezpečnostních služeb, byl jmenován vicepremiérem a vedl práci vlády. Termín prezidentských voleb byl určen na 29. srpna. Zpočátku byl favoritem Ramzan Kadyrov, hned po atentátu ho v Kremlu přijal Vladimir Putin, ale brzy se "ukázalo", že nedosáhl ústavou požadovaných 30 let a nemá mimořádné intelektuální a politické vlastnosti. Mezi favority se také uváděl generál milice a ministr vnitra Alu Alchanov, který nakonec volby vyhrál. Ačkoliv oficiálně nebylo zaznamenáno žádné porušení volebního zákona, mezinárodní organizace měly vůči průběhu voleb řadu výhrad. Partyzánské boje trvají dodnes. Část separatistů, která je spojena se Šamilem Basajevem a islámským fundamentalismem, začala provádět atentáty na ruské civilisty. Známá byla akce uvěznění 700 rukojmí v moskevském divadle na Dubrovce v říjnu 2002 roku - během vysvobozování rukojmí zahynulo asi 150 osob. V srpnu 2004 byla vyhozena do povětří dvě ruská civilní letadla sebevražeednými útočnicemi (tzv. šáhidky). Čečenský prezident Aslan Maschadov se oficiálně distancoval od těchto akci. Podobná situace je v Palestině, kde vedle sebe působí organizace používající atentátu na civilisty (Hamas, Džihád) a oficiální struktury (OOP), které tyto akce neschvalují. Maschadov, jako viditelnější představitel Čečenců, byl 8. března 2005 zabit ruskými vojsky.

Lidská práva a válečné zločiny

Podle pozorovatelů porušování lidských práv a válečné zločiny byly páchány na obou stranách. Byly dokumentovány nevládními organizacemi, např. [http://www.hro.org/ngo/memorial/ Moskevské centrum lidských práv]. Podle oficiálních údajů v konfliktu zahynulo na ruské straně asi 5 tis. vojáků. Podle organizace spojující matky zabitých vojáků však skutečné číslo představuje asi 12 tis. vojáků. Oběti na čečenské straně jsou nepochybně velké, ale je velmi obtížné je zjistit. Podle některých údajů mohou dosahovat dokonce 100 až 200 tisíc osob. Takzvané filtrační tábory v Čečně řada pozorovatelů přirovnává ke koncentračním táborům. Na denním pořádku byly vraždy, znásilnění, únosy, obchody s mrtvolami a lidskými orgány, mučení, zmrzačování ze strany ruské armády vůči civilnímu obyvatelstvu.

Externí odkazy

- [http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/116521 Rozhovor v ČRo 6 s Jaromírem Štětinou, Petrou Procházkovou a Liborem Dvořákem]
- [http://www.watchdog.cz/cz Prague Watchdog - internetový server věnovaný konfliktu v Čečensku] Kategorie:Čečna Kategorie:Kavkaz Kategorie:Subjekty Ruské federace Kategorie:Sporná území ja:チェチェン共和国 ko:체첸 공화국

1869

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1864 1865 1866 1867 1868 - 1869 - 1870 1871 1872 1873 1874 ----

Události

Česko
- 17. srpna – v Brně zahájena první koňská tramvajová linka v českých zemích.
- Emil Škoda odkoupil firmu Škoda Svět
- 17. listopadu – Suezský průplav otevřen pro dopravu
- 8. prosince – konalo se první zasedání 1. vatikánského koncilu, který katolická církev uznává jako jako 20. ekumenický
- Dmitrij Ivanovič Mendělejev publikoval Periodický zákon, známý dnes ve formě Periodické tabulky
- Objevena pandou

Vědy a umění

V tomto roce byl na území ČR nalezen 1. diamant.

Narození

Česko
- 7. února – Jindřich Šimon Baar, český spisovatel († 24. října 1925) Svět
- 31. ledna – Albert Škarvan, slovenský lékař a esperantista († 29. března 1926)
- 2. října – Móhandás Gándhí, psáno též Mahátma Ghándhí, indický politik († 30. ledna 1948)
- 22. listopadu – André Gide, francouzský spisovatel († 19. února 1951)

Úmrtí

- 28. července – Jan Evangelista Purkyně, český fyziolog (
- 18. prosince 1787)

Hlavy státu

- Habsburská monarchie – František Josef I. Kategorie:19. století ko:1869년 simple:1869

Albert Škarvan

MUDr. Albert Škarvan (31. ledna 1869 Tvrdošín – 29. března 1926 Liptovský Hrádok) byl slovenský lékař, stoupenec Tolského. V roce 1907 vydal první slovenskou učebnici esperanta. Napsal mnoho článků pro různé esperantské časopisy.

Externí odkazy:

- http://www.mskslh.sk/spravodaj0303.htm Škarvan, Albert Škarvan, Albert Škarvan, Albert

29. březen

29. březen je 88. den roku podle gregoriánského kalendáře (89. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 277 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1900 - básník Jiří Wolker (zemřel 3. ledna 1924) Svět
- 1943 Vangelis, řecký instrumentalista a hudební skladatel

Úmrtí

Česko
- Svět
-

Svátky

Česko
- Taťána Svět
-

Viz také:

- 28. březen 30. březen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Březen ja:3月29日 ko:3월 29일 simple:March 29 th:29 มีนาคม

1923

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1918 1919 1920 1921 1922 - 1923 - 1924 1925 1926 1927 1928 ----

Události

Česko
- Československý rozhlas začal pokusně vysílat Svět
- Řecko zavedlo gregoriánský kalendář
- zanikla Osmanská říše a Kemal Atatürk založil republiku; Turecko
- Adolf Hitler se neúspěšně pokusil o puč (Mnichovský puč); Německo
- Etiopie členem Společnosti národů
- Standardizována Beaufortova stupnice
- Náhorní Karabach a Naxçivan byly připojeny k Ázerbajdžánu
- založeno Interhelpo průmyslové dělnické družstvo

Vědy a umění

- Nalezena soška keltského původu Hermés z Roquepertuse
- objeven chemický prvek hafnium

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. ledna – Alexej Pludek, český spisovatel († 7. září

31. ledna

Události

Narození

Úmrtí

Svátky

Viz také:

ČSSD

Vývoj názvu

Externí odkazy

1950

Události

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Vědy a umění

Filmy

Sport

Atletika

Automobilový sport

Basketbal

Boby

Cyklistika

Fotbal

Gymnastika

Krasobruslení

Lední hokej

Lukostřelba

Lyžování

Moderní pětiboj

Motocyklový sport

Plavání

Rychlobruslení

Rychlostní kánoistika

Stolní tenis

Šerm

Tenis

Veslování

Volejbal

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

1961

Události

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Ham

2000

Události

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Čečna

Obyvatelstvo

Ekonomika - stav k roku 2003

Dějiny do roku 1990

Současné dějiny

První nezávislost (1991-1994)

První rusko-čečenská válka (1994-1996)

Druhá nezávislost (1996-1999)

Druhá rusko-čečenská válka (od roku 1999 dodnes)

Lidská práva a válečné zločiny

Externí odkazy

1869

Události

Vědy a umění

Narození