:: wikimiki.org ::

4. Duben

4. duben

4. duben je 94. den roku podle gregoriánského kalendáře (95. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 271 dní.

Události

Česko
- 1950 - Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů. Svět
- 2004 - Grand Prix Bahrajnu třetí závod Formule 1 vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.

Narození

Česko
- 1915 - Jan Drda, český prozaik a dramatik Svět
- 1896 - Tristan Tzara, francouzský básník († 27. prosinec 1963)
- 1932 - Andrej Tarkovskij, ruský režisér
- 1950 - Christine Lahti americká herečka
- 1952 - Rosemarie Ackermann atletka NDR, výškařka

Úmrtí

Česko
- 1587 - Prokop Lupáč z Hlaváčova (nar. asi 1530)
- 1937 - František Xaver Šalda, český literární kritik (
- 22. prosinec 1867)
- 2005 - Helena Zmatlíková, ilustrátorka dětských knížek (
- 19. listopadu 1923) Svět
-

Svátky

Česko
- Ivana
- Socialistický kalendář: Státní svátek Maďarské lidové republiky Svět
-

Viz také:

- 3. duben 5. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月4日 ko:4월 4일 simple:April 4 th:4 เมษายน

2004

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 1999 2000 2001 2002 2003 - 2004 - 2005 2006 2007 2008 2009 ----

Události

Leden

- 3. ledna
- Letadlo egyptských aerolinií Flash Airlines se zřítilo do Rudého moře u pobřeží Egypta. Při katastrofě zahynulo všech 148 lidí na palubě.
- 3. ledna
- Sonda NASA MER-A (Spirit) přistála na Marsu.
- 4. ledna
- Michail Saakašvili zvítězil v prezidentských volbách v Gruzii.
- 13. ledna
- Při havárii letadla uzbeckých aerolinií v Taškentu zahynulo 37 lidí.
- 24. ledna
- Sonda NASA MER-B (Opportunity) přistála na Marsu.
- 28. ledna
- V Londýně jsou zveřejněny výsledky šetření lorda Huttona ohledně sebevraždy britského zbrojního experta Davida Kellyho. Zpráva je příznivá pro britskou vládu, která prý nezkreslila údaje výzvědných služeb o zbraních hromadného ničení v Iráku; naopak ostře je zde kritizována BBC.

Únor

- 6. února
- Sebevražedný útočník zabil 41 cestujících v moskevském metru. Odpovědnost za útok je připisována čečenským separatistům.
- 10. února
- Při sebevražedném útoku automobilem naloženým výbušninami na policejní náborové středisko jižně od Bagdádu zahynulo přinejmenším 50 osob.
- 18. února
- Výbuch vlaku přepravujícího benzín, hnojiva a síru v Iránu zabil 320 lidí.

Březen

- 7. března
- Austrálie: Odstartoval úvodní závod nového ročníku formule 1, Grand Prix Austrálie. Vítězem se stal Michael Schumacher na voze Ferrari.
- 11. března
- Při deseti výbuších ve čtyřech předměstských vlacích v Madridu zahynulo 191 lidí. Vláda z útoku, ke kterému došlo tři dny před volbami, obvinila baskickou extrémistickou organizaci ETA, skutečnými pachateli však zřejmě byli muslimští fundamentalisté.
- 14. března
- V parlamentních volbách ve Španělsku zvítězila Socialistická strana vedená José Luisem Rodríguezem Zapaterou nad Lidovou stranou dosavadního premiéra José María Aznara. Zapatera prosazoval stažení španělských vojáků z Iráku.
- 21. března
- Malajsie: Druhý závod Formule 1, Grand Prix Malajsie vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 29. března
- Rozšíření NATO o Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Duben

- 3. dubna
- Při výbuchu bomby v madridském bytě zahynul španělský policista a 5 osob podezřelých z účasti na atentátech v Madridu 11. března tohoto roku.
- 4. dubna
- Bahrajn - Třetí závod Formule 1, Grand Prix Bahrajnu, vyhrál Michael Schumacher na Ferrari.
- 17. dubna
- Při raketovém útoku z izraelské helikoptéry na svůj automobil byl zabit vůdce Hamasu v Pásmu Gazy Abdel Azíz al-Rantísí.

Květen

- 1. května
- Rozšíření Evropské unie o Českou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Červen

- 21. června
- SpaceShipOne jako první soukromá kosmická loď dosáhla hranic vesmíru.
- 28. června
- Američany vedená okupační správa formálně předala suverenitu nad Irákem prozatímní irácké vládě.
- 30. června
- V Iráku začala předběžná slyšení v rámci procesu s bývalým prezidentem Saddámem Husajnem.

Červenec

- 1. července
- Sonda Cassini-Huygens navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu.
- 4. července
- Mistry Evropy ve fotbale se staly Řekové, kteří porazili v Lisabonu domácí Portugalsko 1:0.
- 25. července
- Na 100 000 odpůrců plánu Ariela Šarona na odchod Izraele z okupovaného Pásma Gazy vytvořilo lidský řetěz 90 kilometrů dlouhý, táhnoucí se z Pásma Gazy až do Jeruzaléma.

Srpen

- 1. srpna
- Při požáru supermarketu v Asunciónu v Paraguayi zahynulo přes 400 lidí.
- 3. srpna
- Při výbuchu v pásmu Gazy zahynuli 3 Palestinci.
- 4. srpna
- Český prezident Václav Klaus jmenoval novou vládu Stanislava Grosse.
- 5. srpna
- Při ofenzívě amerických sil v Iráku proti místním ozbrojencům byly zabity desítky až stovky lidí.
- 6. srpna
- Cena ropy vystoupala na jednadvacetileté maximum cen téměř 45 dolarů za barel.
- 10. srpna
- Při dvou bombových útocích v Istanbulu zahynuli 2 lidé a 7 jich bylo zraněno.
- V Německu pokračuje [http://zpravy.atlas.cz/clanek.aspx?rubrika=241&clanek=724 kontroverse] o novém pravopisu.
- 12. srpna
- Americká armáda a jednotky tzv. dočasné irácké vlády zahájily velkou ofenzívu proti stoupencům šiítského duchovního Muktady Sadra. Trh s ropou reagoval překročením hranice 45 dolarů za barel.
- 13. srpna
- V Aténách začaly letní olympijské hry.
- 16. srpna
- Na následky autonehody zemřel trenér české hokejové reprezentace Ivan Hlinka.
- 24. srpna
- Vláda Stanislava Grosse získala ve 22:00 důvěru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Září

- 1. září
- Rusko čelí vlně teroristických útoků. Výbuch na autobusové zastávce, exploze dvou letadel, útok u stanice metra a stovky zajatých dětí ve škole v Beslanu – to vše za jediný týden vyděsilo ruské obyvatelstvo. Prezident Putin zatím nijak nereagoval.
- 3. září
- Ruské jednotky obsadily školu v Beslanu, ve které teroristé drželi mnoho dětí, jejich rodičů a učitelů; podle oficiálního oznámení „většina“ rukojmích přežila.
- 4. září
- Po upřesněných informací přesáhl počet obětí při obsazení školy 350, z toho 156 dětí.
- 7. září - 12. září
- Česká republika: Mistrovství světa v rádiovém orientačním běhu (Brno)
- 15. září
- Společnost Microsoft uvolnila českou aktualizaci opravného balíčku "Service Pack 2" pro operační systém Windows XP. Balíček má řešit bezpečnostní problémy systému, ale řada komentátorů jeho nasazení nedoporučuje vzhledem k nekompatibilitě s některými aplikacemi pro Windows.
- 16. září
- Na pobřeží USA dorazil hurikán Ivan a už má v USA na svědomí dva lidské životy. Mrtví jsou hlášeni z floridského Panama City. Hurikán Ivan má nyní rychlost 217 kilometrů v hodině a k USA se blíží z karibské oblasti, kde v minulých dnech zabil na 70 lidí.
- 17. září
- Radikální vůdce čečenských separatistů Šamil Basajev se na internetu přiznal k odpovědnosti za poslední teroristické útoky v Rusku – ve škole v Beslanu, pumové útoky na dvě dopravní letadla v srpnu a na moskevské metro.
- 22. září
- Česká vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 83,6 miliardy korun. Výdaje rozpočtu činí 908,4 miliardy korun, příjmy 824,8 miliardy. Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený takzvaným konvergenčním programem. K jeho plnění se Česká republika zavázala u Evropské unie
- 25. září
- V lázeňském městečku Honfleur na severním pobřeží Francie zemřela ve věku 69 let spisovatelka Françoise Saganová. Svůj první a nejslavnější román Bonjour Tristesse (Dobrý den, smutku) publikovala v roce 1954 v osmnácti letech. Za svůj život napsala více než čtyřicet dalších knih.
- 26. září
- Hurikán Jeanne dorazil k pobřeží Floridy, když předtím způsobil tragické ztráty na životech (možná až 1 500 obětí) na Haiti.

Říjen

- 3. října
- Ve věku osmdesáti let zemřel herec Luděk Kopřiva. Už několik let trpěl Parkinsonovou nemocí. Divákům zřejmě nejvíc utkvěl v paměti jako farář Otík ze série komedií Slunce, seno... režiséra Zdeňka Trošky, nebo v roli tanečního mistra Huga z prvního dílu filmové série o "Básnících" režiséra Dušana Kleina.
- 4. října
- Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla udělena americkým vědcům Richardu Axelovi a Lindě B. Buckové za výzkum čichových receptorů. Cena jim bude předána na ceremoniálu, který se koná 10. prosince ve Stockholmu.
- 4. října
- Komerční kosmické plavidlo SpaceShipOne získalo cenu 10 milionů dolarů za dvojnásobný výlet do kosmického prostoru (výška letu nad 100 km) během jednoho týdne.
- 5. října
- Nobelova cena za fyziku byla udělena americkým vědcům Davidu J. Grossovi, H. Davidu Politzerovi a Franku Wilczekovi.
- 6. října
- Nobelova cena za chemii byla udělena Aaronu Ciechanoverovi, Avramu Hershkovi (oba Izrael) a Irwinu Roseovi (USA) za objev degradace proteinů za přítomnosti ubikvitinu.
- Cena americké lehké ropy West Texas v poledne dosáhla 51,48 dolarů za barel. Na nejvyšší ceně v historii vyskočila i severomořská ropa Brent - 47,50 dolarů.
- 7. října
- Nobelova cena za literaturu byla udělena rakouské spisovatelce Elfriede Jelinekové.
- Při třech teroristických útocích v letoviscích na egyptském pobřeží Rudého moře v oblasti Sinaje přišlo o život minimálně 31 lidí a 122 je zraněno. K útokům se přihlásily tři teroristické organizace. Většina obětí pochází z Izraele.
- 8. října
- Nobelova cena míru byla udělena Keňance Wangari Maathaiové.
- 9. října
- Volby v Austrálii vyhrála vládní Liberálně-národní koalice, Labouristická strana zůstává v opozici.
- Dosud největší obecní referendum v historii České republiky je neplatné. O plánu na odsun hlavního nádraží v Brně přišlo hlasovat jen 24,9 procent voličů, pro platnost referenda by bylo potřeba alespoň 50% účast. 85,1 % hlasujících bylo proti přesunu nádraží ze současné polohy.
- První prezidentské volby v Afgánistánu skončily ve zmatku. 15 z osmnácti prezidentských kandidátů vyzvalo k bojkotu voleb po zjištění, že údajně nesmytelný inkoust, sloužící k označování voličů, kteří již hlasovali, lze velmi snadno smýt. Oficiální volební komise volby nepřerušila, ale slíbila, že stížnosti prošetří.
- 11. října
- Nositeli Nobelovy ceny za ekonomii se v letošním roce stali Finn E. Kydland z Norska a Edward C. Prescott ze Spojených států. Ocenění získali za přínos k dynamické makroekonomice.
- 14. října
- Z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala nad ránem ruská transportní kosmická loď Sojuz TMA-5. Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS veze novou tříčlennou posádku. Dopraví do kosmu dva nové stálé členy posádky ISS, ruského kosmonauta Saližana Šaripova a amerického Leroye Chiaa.
- 15. října
- Sunnitští muslimové zahájili ramadán.
- 16. října
- Druhé kolo doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR vyhrál v Praze 4 František Příhoda (ODS), který porazil Erazima Koháka (ČSSD). Na Znojemsku zvítězil Milan Špaček (KDU-ČSL) nad Jaroslavem Paříkem (ODS). Volební účast v obou obvodech byla pouze kolem 15 %.
- 17. října
- Referendum v Bělorusku, které mělo umožnit autoritářskému prezidentu Lukašenkovi kandidovat v dalších prezidentských volbách i na třetí funkční období. Podle opozice a nezávislých pozorovatelů bylo referendum zfalšováno. Podle volební komise výsledky referenda jsou takové, že Lukašenko smí kandidovat i v dalších prezidentských volbách. Má tak de facto možnost být doživotním prezidentem Běloruska.
- Barmský vojenský režim sesadil předsedu vlády Kchina Ňjuna. Podle oficiálních barmských sdělovacích prostředků premiér odstoupil ze zdravotních důvodů, podle úředních míst v Thajsku byl však obviněn z korupce a má domácí vězení. Premiér byl považován za představitele reformního křídla vojenské diktatury, která v Barmě vládne od roku 1962.
- V Iráku byla neznámou ozbrojenou skupinou unesena britská vedoucí irácké pobočky humanitární organizace Care Margaret Hassanová. Hassanová je vdaná za Iráčana a v Iráku žije přes 30 let.
- Povstalci bojující proti prozatímní irácké vládě dosazené USA podnikli minometný útok na základnu irácké národní gardy ve městě Mašahidán 40 kilometrů severně od Bagdádu. Čtyři vládní vojáci byli zabiti a přes 80 zraněno.
- 21. října
- Počet mrtvých jako následek tajfunu Tokage v Japonsku dosáhl počtu 66. Dalších 22 lidí se pohřešuje a 300 jich bylo zraněno. V Japonsku se jedná o největší živelnou katastrofu tohoto druhu od roku 1991, kdy tajfun zabil 62 osob.
- Výbuch v plynu v uhelném dole v provincii Che-nan ve střední Číně připravil ve středu v noci o život nejméně 150 lidí. Dvě stě horníků se dostalo na povrch. Je to jedno z největších neštěstí v čínských dolech za posledních několik let.
- 22. října
- Ruská Duma (dolní komora parlamentu) schválila ratifikaci Kjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů. Protokol musí ještě schválit Státní rada (horní komora) a podepsat prezident. Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost.
- 24. října
- V Kazachstánu bezpečně přistála návratová kabina kosmické lodi Sojuz TMA-4. Z Mezinárodní komické stanice ISS se v ní vrátili ruští kosmonauté Gennadij Padalka a Jurij Šargin a Američan Michael Fincke. Fincke a Padalka strávili na palubě ISS téměř 188 dní.
- 25. října
- Ve volbách do parlamentu srbské provincie Kosovo zvítězila Demokratická liga Kosova vedená albánským umírněným nacionalistou Ibrahimem Rugovou. Se 45 % získaných hlasů porazila Demokratickou stranu Kosova, která získala 25 %. V čele Demokratické strany Kosova stojí bývalý vůdce Kosovské osvobozenecké armády Hašim Thači. Srbští voliči volby bojkotovali, hlasování se jich zúčastnilo necelé procento.
- 26. října
- Izraelský parlament schválil poměrem hlasů 67 ku 45 plán Ariela Šarona na stažení Izraele z okupovaného pásma Gazy.
- 27. října
- Státní rada (horní komora ruského parlamentu) schválila Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. K ratifikaci Protokolu zbývá již jen podpis prezidenta Putina. Ratifikace Ruskem je klíčová pro vstup Kjótského protokolu v platnost.
- 27. října
- Designovaný šéf Evropské komise José Manuel Barroso stáhl svůj návrh nového složení Komise. O nové Evropské komisi měl dnes hlasovat Evropský parlament a bylo pravděpodobné, že Barrosův tým důvěru nedostane. Nevoli poslanců vyvolal hlavně italský komisař Rocco Buttiglione.
- Zdravotní stav palestinského prezidenta Jásira Arafata se večer prudce zhoršil. Příčina jeho problémů není jasná a o jeho aktuálním zdravotním stavu přicházejí z Ramalláhu rozporné zprávy.
- 28. října
- Prezident České republiky Václav Klaus vyznamenal při příležitosti státního svátku - výročí vzniku Československa - 21 osobností. Dva bývalí vojáci obdrželi Řád bílého lva, dále byly uděleny 4 řády T. G. Masaryka a 15 medailí za zásluhy.
- 29. října
- V Kambodži byl korunován nový král - Norodom Sihamoni.
- Vrcholní představitelé 25 členských zemí Evropské unie v Římě slavnostně podepsali návrh ústavní smlouvy EU. První ústava EU vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje všechny členské země EU.
- Televize al-Džazíra odvysílala videozáznam projevu Usámy bin Ládina k Američanům ([http://english.aljazeera.net/NR/exeres/79C6AF22-98FB-4A1C-B21F-2BC36E87F61F.htm přepis projevu v angličtině], [http://www.blisty.cz/2004/10/29/art20368.html překlad do češtiny]).
- Vážně nemocný Jásir Arafat byl převezen do vojenské nemocnice v Paříži. Z palestinského Ramalláhu odletěl na palubě jordánské vojenské helikoptéry do Ammánu, kam pro něj francouzská vláda vypravila zvláštní letadlo.
- 30. října
- V Iráku padlo 9 příslušníků americké námořní pěchoty a dalších 9 bylo zraněno. Jde o největší ztráty amerických okupačních sil za jediný den od letošního 2. května.
- V Bagdádu bylo nalezeno tělo dvacetičtyřletého japonského turisty, uneseného před týdnem. Únosci ho zavraždili poté, co japonská vláda odmítla stáhnout z Iráku své vojáky.
- U bagdádské redakce arabské satelitní televizní stanice Al-Arabíja vybuchl automobil naložený výbušninami. Sedm lidí bylo zabito a nejméně šestnáct zraněno. Dosud neznámá skupina, označující se za "Brigády 1920", uvedla, že pracovníci stanice jsou "američtí špióni hovořící arabsky".
- 31. října
- Při minometném útoku na hotel v iráckém městě Tikrít zahynulo 15 Iráčanů.
- V prvním kole prezidentských voleb na Ukrajině nezvítězil žádný kandidát, do druhého kola postoupili současný premiér Viktor Janukovyč a opoziční kandidát Viktor Juščenko. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila, že volby nevyhověly evropským demokratickým standardům.

Listopad

- 1. listopadu
- Šestnáctiletý palestinský útočník se odpálil na rušném tržišti v izraelském Tel Avivu a kromě sebe tak zabil tři Izraelce. Izraelské okupační síly následně srovnaly se zemí dům jeho rodiny v Náblusu.
- Odvolací soudci Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii přiznali bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi právo hájit se sám. Musí však využít pomoci jiných právníků. Tribunál předtím Miloševičovi proti jeho vůli přiřkl obhájce, Miloševič i tribunálem dosazení obhájci však takový postup považovali za nezákonný.
- V Bagdádu byl neznámými útočníky zastřelen náměstek guvernéra města Hatem Kamil Abdúl Fatáh. Ozbrojenci také unesli z jedné bagdádské kanceláře občana USA, Nepálu a čtyři Iráčany.
- 2. listopadu
- Při výbuchu bomby před ministerstvem školství v Bagdádu zahynulo 8 lidí. Další oběti si vyžádali boje mezi silami prozatímní vlády a protivládními bojovníky. Americká armáda pokračovalo v bombardování města Fallúdža.
- V Amsterdamu byl zastřelen filmový režisér a novinář Theo van Gogh. Pachatelem byl zřejmě islámský fundamentalista, který Goghovi zazlíval natočení film, ve kterém je islám označen za náboženství podněcující násilí vůči ženám.
- V USA začaly volby prezidenta, Sněmovny reprezentantů a třetiny senátorů. Hlavními uchazeči o post amerického prezidenta jsou demokrat John Kerry a stávající prezident, republikán George W. Bush.
- 3. listopadu:
- V prezidentských volbách v USA zvítězil George W. Bush.
- Vítězem prezidentských voleb v Afghánistánu byl prohlášen dosavadní prozatímní prezident Hamíd Karzáí.
- Maďarsko oznámilo, že do konce března 2005 stáhne svých 300 vojáků z Iráku.
- 4. listopadu:
- Podle izraelské televize a některých francouzských sdělovacích prostředků palestinský vůdce a držitel Nobelovy ceny za mír Jásir Arafat zemřel ve vojenské nemocnici Percy u Paříže. Francouzští lékaři a palestinští činitelé však tuto zprávu dementovali. Podle některých pozorovatelů je Arafat pravděpodobně ve stavu nevratné klinické smrti, ale stále jsou udržovány tělesné funkce, aby si Palestinci mohli zvyknout na myšlenku, že Arafat zemřel a aby se palestinští představitelé připravili na oznámení jeho smrti.
- Ruský prezident Vladimír Putin podepsal zákon, kterým Rusko ratifikovalo Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů. Ruská ratifikace byla nutnou a současně postačující podmínkou pro vstup tohoto protokolu v platnost.
- Tři britští vojáci byli zabiti a osm zraněno při sebevražedném útoku na základnu Dogwood vzdálenou necelých 40 kilometrů od Bagdádu. Zahynul i irácký tlumočník. Britští vojáci v počtu 850 mužů byli vysláni z jihu Iráku do americké okupační zóny 29. října 2004.
- Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic oznámila, že se stahuje z Iráku kvůli sílícím násilnostem. Bojující strany podle ní "opakovaně prokázaly, že nerespektují nezávislou humanitární pomoc".
- 5. listopadu:
- Generální tajemník OSN Kofi Annan varoval před zamýšleným útokem amerických a vládních iráckých sil na odbojné město Fallúdža. Taková akce podle něj ohrozí volby plánované na leden 2005. S chystaným útokem nesouhlasí rovněž prozatímní irácký prezident Ghazí Adžil, předseda prozatímní vlády Ajád Aláví však na něm trvá.
- Euro dosáhlo nejvyššího kursu vůči americkému dolaru ve své historii. Jedno euro se prodávalo za 1,295 USD.
- Ve všech krajích České republiky s výjimkou Prahy začaly odpoledne volby do zastupitelstev krajů. Ve třetině senátních volebních obvodů se také volí noví senátoři.
- 6. listopadu:
- Krajské a senátní volby v České republice skončily.
- Za vítěze krajských voleb lze označit ODS (36,35 %), za nimi následují KSČM (19,68 %), ČSSD (14,03 %) a KDU-ČSL (10,67 %). Účast v krajských volbách činila 29,62 %.
- V prvním kole senátních voleb byl zvolen jediný kandidát (v obvodu Plzeň-jih ing. Jiří Šneberger za ODS), v ostatních obvodech se bude 12.–13. listopadu konat druhé kolo voleb. Do něj postoupilo 25 kandidátů ODS (jeden v každém obvodu s jedinou výjimkou), 9 kandidátů KSČM, 7 kandidátů KDU-ČSL, 3 kandidáti ČSSD, 2 kandidáti SNK a po jednom kandidátovi ED, Sdružení nezávislých, Sebeobrana voličů, Strana zelených, US-DEU a koalice US-DEU/ODA. Účast voličů byla 28,97 %.
- 37 osob zemřelo při pumových útocích a přestřelkách v iráckém městě Sámarra a dalších 62 lidí bylo zraněno. Ve městě explodovaly tři automobily naložené trhavinami, čtvrtý explodoval krátce po poledni na jihu Sámarry u policejní stanice, kde exploze zabila deset policistů a pět jich zranila.
- Při leteckém útoku vládních sil republiky Pobřeží slonoviny na oblast kontrolovanou povstalci bylo zabito 9 zraněno 22 francouzských vojáků, kteří v zemi působí v rámci mírových sil OSN. Francouzské jednotky poté obsadily letiště v hlavním městě Abidžan a zničily téměř celé letectvo této africké republiky.
- 7. listopadu:
- Libanonské milice Hizballáh poprvé vyslaly bezpilotní průzkumný letoun nad severní Izrael. Podle izraelské armády se letoun po návratu do Libanonu zřítil do moře, podle Hizballáhu se bezpečně vrátil na základnu.
- Vlak s nákladem jaderného odpadu přejel nohu jednoho z demonstrantů poblíž francouzského města Avricourt. 23letý muž na následky zranění zemřel při převozu do nemocnice. Transporty jaderného odpadu do závodu na jeho přepracování u německého města Gorleben jsou pravidelně terčem protestů místních obyvatel a protijaderných aktivistů.
- Předseda irácké prozatímní vlády Ajád Aláví vyhlásil v zemi na 60 dní výjimečný stav. Reagoval tak na vlnu útoků protivládních bojovníků na vládní policejní a vojenské jednotky a zahraniční okupační vojska, při nichž zahynula rovněž řada civilistů.
- 8. listopadu:
- Předseda irácké prozatímní vlády Ajád Aláví dal zelenou k útoku amerických a iráckých vládních sil na odbojné město Fallúdža. Podle USA se ve městě ukrývá jordánský terorista abú Músa Zarkáví. Američané Fallúdžu již několik dní nepřetržitě bombardují, podle nemocničních zdrojů to mělo za následek početné civilní oběti. Během dnešního dne bylo v Iráku zabito 11 amerických vojáků - americké okupační síly tak utrpěly největší ztráty během jednoho dne od jara.
- 9. listopadu:
- Nadace Mozilla Foundation zveřejnila první oficiální verzi prohlížeče Firefox.
- Americký ministr spravedlnosti John Ashcroft a ministr obchodu Don Evans podali demisi. Jde o první změnu v Bushově vládě od jeho vítězství ve volbách 3. listopadu.
- V Iráku byli uneseni příbuzní šéfa prozatímní vlády Ajád Aláví. Únosci z dosud neznámé skupiny Ansar džihád prohlásili, že bratrance s manželkou a snachou podřežou, pokud nebude zastaven útok na Fallúdžu. V reakci na boje ve Fallúdži opustila prozatímní vládu hlavní politická strana zastupující irácké sunnity a vlivná Asociace muslimských duchovních vyzvala k bojkotu voleb, plánovaných na leden 2005.
- 10. listopadu:
- V Haagu byli zatčeni dva údajní muslimští extrémisté. Policejní akce, kvůli které byl uzavřen i vzdušný prostor nad městem a při které byly těžce zraněni tři policisté, souvisí s vraždou kontroverzního holandského režiséra Theo van Gogha. Po vraždě, kterou 2. listopadu spáchal zřejmě muslimský fundamentalista, došlo v Nizozemí k vandalským útokům na mešity.
- 11. listopadu:
- V pařížské vojenské nemocnici Percy časně ráno zemřel Jásir Arafat, předseda Organizace pro osvobození Palestiny a palestinský prezident. Arafat byl několik dní v komatu a postupně mu selhávaly životně důležité orgány, vlastní příčina jeho nemoci však dosud není známa. Ve večerních hodinách bylo Arafatovo tělo za vojenských poct naloženo do francouzského vládního letadla a přepraveno do Káhiry.
- Litva jako první členská země EU ratifikovala ústavní smlouvu Evropské unie, která byla podepsána 29. října 2004 v Římě. Litevský parlament hlasoval pro její ratifikaci v poměru 84 ku 4 hlasům.
- Americká armáda ztratila v bojích s iráckými povstalci u Fallúdže dva vrtulníky typu Superkobra, jejich osádky údajně nebyly zraněny.
- 12. listopadu:
- V Káhiře proběhlo slavnostní rozloučení se zemřelým vůdcem OOP a předsedou palestinské autonomní správy Jásirem Arafatem. Jeho tělo bylo poté převezeno do Ramalláhu na okupovaném západním břehu Jordánu a provizorně pohřbeno v betonovém sarkofágu. Izrael nedovolil jeho pohřeb v mešitě Al-Aksá na Chrámové hoře ve Východním Jeruzalémě. Palestinské vedení doufá, že v budoucnu bude moci být sarkofág s Arafatovou rakví přenesen do této mešity.
- V České republice začalo druhé kolo senátních voleb, volí se 26 senátorů.
- 13. listopadu:
- V České republice skončilo druhé kolo senátních voleb za rekordně nízké účasti voličů - 18,41 %. Z 26 zvolených senátorů jich 17 získala ODS; celkově tedy v těchto senátních volbách zvítězila v 18 z 27 senátních obvodů (jeden její kandidát byl zvolen již v prvním kole). KDU-ČSL získala tři senátorská křesla, naopak vládní ČSSD ani jedno. Po jednom senátoru letos získala KSČM, Strana zelených, US-DEU (společný kandidát s ODA), Sdružení nezávislých kandidátů (SNK), Nezávislí a Evropští demokraté.
- 14. listopadu:
- Únosci propustili dvě ženské příbuzné předsedy irácké prozatímní vlády Ajád Aláví. Bratranec Alávího je dosud zadržován.
- 15. listopadu:
- Americký ministr zahraničí Colin Powell oznámil rezignaci. Jeho demise souvisí s povolebními změnami v americké vládě. Dnes rezignovali také ministr energetiky, ministr školství a ministryně zemědělství, čímž navázali na ministra spravedlnosti a ministra obchodu, kteří podali demisi minulý týden.
- 16. listopadu:
- První evropská měsíční sonda Smart-1 dosáhla oběžné dráhy kolem Měsíce.
- Česká vláda rozhodla o tom, že političtí vězni komunistického režimu z let 1948–1968 dostanou příspěvek k důchodu jako odškodné. Příspěvek bude činit 50 Kč za každý započatý měsíc věznění.
- Americký prezident Bush jmenoval novou ministryní zahraničí svoji poradkyni Condoleezzu Riceovou. Zatímco odcházející ministr zahraničí Colin Powell představoval v Bushově vládě umírněné křídlo, Riceová je obecně považována za stoupenkyni agresivní zahraniční politiky.
- V Iráku byla zavražděna unesená humanitární pracovnice britského původu Margaret Hassanová.
- Podle humanitárních organizací brání americké jednotky v zásobování obyvatel Fallúdže, kde dosud neustaly boje mezi protivládními povstalci a americkými a vládními iráckými jednotkami. Odpor povstalců zřejmě slábne, silné boje však vypukly v Mosúlu. Irácká prozatímní vláda oznámila dobytí Fallúdže již 12. listopadu.
- 18. listopadu:
- Výstřel z izraelského tanku zabil 3 egyptské vojáky na hranici mezi Egyptem a Izraelem okupovaným Pásmem Gazy. Izrael se za incident oficiálně omluvil s tím, že posádka tanku si vojáky spletla s palestinskými ozbrojenci.
- Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi, v jejímž čele stojí Portugalec José Barroso.
- 19. listopadu:
- Vichřice na Slovensku ve Vysokých Tatrách napáchala stamiliónové škody. Od Podbanského až po Tatranskou Kotlinu vznikl tři kilometry široký pás zdevastované přírody. Za oběť vichřici padly asi 3 milióny kubíků dřeva, tj. 90 % slovenské roční těžby. Úřady v sobotu zakázaly vstup do lesů v SR.
- 21. listopadu:
- Druhé kolo prezidentských voleb na Ukrajině.
- 22. listopadu:
- Sčítání hlasů v ukrajinských prezidentských volbách. Po počátečním vedení vládního Janukovyče začal Juščenko dotahovat a Centrální volební komise přerušila sčítání hlasů, ale pak po sečtení 99,38 % hlasů prohlásila vítězem prezidentských voleb Viktora Janukovyče s 49,42 % hlasů. Opoziční Viktor Juščenko podle komise získal 46,70 % hlasů. V Kyjevě opozice zorganizovala 50tisícovou demontraci. Více v článku Oranžová revoluce.
- Írán pozastavil výrobu obohaceného uranu, který je důležitou součástí nejen při výrobě elektřiny v atomových elektrárnách, ale také při výrobě atomové bomby. Rozhodnutí Íránu přišlo pár dní před čtvrtečním zasedáním Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kde se bude projednávat, zda by se Íránem měla zabývat Rada bezpečnosti OSN a uvalit na něj sankce.
- 23. listopadu:
- Mluvčí ukrajinské Centrální volební komise oznámila, že CVK zatím oficiální výsledky po sečtení 100 % hlasů tohoto neoznámí.
- Ukrajinská Centrální volební komise nepřijala 300 protestů Juščenkova volebního štábu. Juščenkův právník nebyl vůbec vpuštěn dovnitř. Prý nebyl přítomný nikdo, kdo by mohl odemknout dveře a hlídající milice oznámila, že nemá klíč. O půlnoci uplynula lhůta, kdy se mohly podávat protesty proti průběhu voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- Tři pracovníci OSN, kteří byli uneseni v Afghánistánu 28. října, byli propuštěni.
- Ruským federálním bezpečnostním silám se podařilo osvobodit slovenskou studentku Miriam Jevíkovou, která byla na přelomu května a června 2004 unesena v oblasti severního předhůří Kavkazu.
- 24. listopadu
- Centrální volební komise odpoledne oficiálně oznámila, že vítězem druhého kola prezidentských voleb je dosavadní premiér Viktor Janukovyč. Opoziční lídr Viktor Juščenko vyzval Ukrajince ke generální stávce na protest proti volebním podvodům. Opozice také oznámila, že podá protest proti zveřejněným výsledkům voleb Nejvyššímu soudu. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 25. listopadu
- Viktor Juščenko podal stížnost ukrajinskému Nejvyššímu soudu na postup Centrální volební komise. Ukrajinský Nejvyšší soud zakázal zveřejnit v tisku výsledky voleb (čímž by nabyly právní moci), dokud neprošetří stížnost Juščenkova na průběh voleb. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 26. listopadu
- Ukrajinská opozice zablokovala všechny vchody do sídla ukrajinského prezidenta na Bankovní ulici a budovy Rady ministrů (vlády) na ulici Hruševského. Podle Jurije Lucenka, jednoho ze spoluorganizátorů protestních akcí, tím chtěli zabránit tomu, aby odstupující prezident Leonid Kučma předal moc Viktoru Janukovyčovi.
- Večer se sešli k jednání dosavadní ukrajinský prezident Leonid Kučma a oba prezidentští kandidáti Viktor Janukovyč a Viktor Juščenko za přítomnosti hlavního diplomata EU Javiera Solany a polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 26. listopadu
- Ukrajinský parlament na svém mimořádném zasedání prohlásil druhé kolo voleb za neplatné a že zveřejněné výsledky neodráží vůli voličů. Více o ukrajinských prezidentských volbách v článku Oranžová revoluce.
- 28. listopadu
- Při explozi v uhelném dole v čínské provincii Šan-si zahynulo 166 horníků, 127 dalších se podařilo zachránit.
- 29. listopadu
- V Rumunsku proběhly parlamentní a prezidentské volby.
- Čína a deset států jihovýchodní Asie sdružených v organizaci ASEAN podepsaly dohodu o postupném vytvoření společného obchodního prostoru. Výsledkem by mohla být zóna volného obchodu zahrnující čtvrtinu světové populace.
- 30. listopadu
- Rumunská opozice žádala opakování voleb. Podle rumunské Ústřední volební komise vyhrál dosavadní premiér a levicový kandidát Adrian Nastase s 40,24 % (ještě neúplná data). Na druhém místě se se ocitl pravicový kandidát a primátor Bukurešti Traian Basescu. Podle rumunské opozice bylo zfalšováno alespoň 160 tisíc (podle jiných zdrojů až 350 tisíc) hlasů. Problém byl například s dodatečnými volebními seznamy, které umožňovaly lidem volit několikrát na různých místech a vládní strana si na den voleb najala několik desítek autobusů, kterým vozila voliče po různých volebních okrscích. Mezinárodní pozorovatelé OBSE přinejmenším zčásti potvrzují argumenty opozice.
- Z Bělehradu byl hlášen údajný pokus o atentát na srbského prezidenta Borise Tadiče. Černé audi se v centru Bělehradu několikrát snažilo narazit do prezidentského automobilu, poté z místa incidentu ujelo. Vyšetřování ukázalo, že šlo o autonehodu, při níž řidič černého audi vjel do prezidentské kolony, zazmatkoval a ujel.
- Ministr vnitřní bezpečnosti USA Tom Ridge oznámil, že 1. února 2005 odstoupí z funkce. Jeho ministerstvo vzniklo v lednu 2003 jako reakce na teroristické útoky ze září 2001.

Prosinec

- 1. prosince
- Izraelem vězněný vůdce palestinského povstání (intifády) Marwan Barghútí se rozhodl kandidovat na post předsedy Palestinské autonomie. Volby nástupce Jásira Arafata mají proběhnout 9. ledna 2005
- Izraelská vláda prohrála parlametní hlasování o rozpočtu. P

Formule 1

při kvalifikaci na VC USA 2005]] Formule 1, nebo také závod Grand Prix je označována za královskou disciplínu automobilového sportu. Historie závodění je téměř stejně stará jako automobil sám. Soutěží se na uzavřených autodromech čí tratích, různých tvarů a délek. Vozy jsou jednomístné, k tomuto účelu speciálně vyrobené, jejichž technické parametry se mění vzhledem k pravidlům, které se každoročně upravují. Od roku 1950 se pořádá Mistrovství světa jezdců a od roku 1958 pohár konstruktérů.
- Seznam jezdců Formule 1
- Seznam jezdců Formule 1 dle národnosti
- Seznam konstruktérů Formule 1

Padesátá léta

- 1950– Rok, který se stal začátkem historie oficiálního světového šampionátu. Byl to Antonio Brivio Sforza, bývalý závodník, kdo přišel s myšlenkou uspořádat mistrovství světa. Celá sezóna byla ve znamení „týmu FA“ jak byli přezdíváni jezdci Alfy Romeo Fangio Farina a Fagioli. Mistrem světa se stal Giuseppe Farina.
- 1951- Nadvláda vozů Alfa Romeo pokračovala i v úvodních třech závodech. Konkurenceschopné začaly být vozy Ferrari a v dalších závodech srovnaly skóre na 3:3, a tak o mistru světa rozhodl poslední závod. V něm dominoval Fangio a dojel si pro svůj první titul.
- 1952– Odchod Alfy Romeo způsobil odliv a nezájem velkých automobilek o stavbu nákladných monopostů formule 1 a tak bylo mistrovství světa vypsáno i pro vozy formule 2. Sezóna měla jednoznačný průběh, Alberto Ascari zvítězil ve všech závodech, kterých se účastnil.
- 1953– Ascari dokázal, že výsledek z předešlého roku nebyl náhodný , zvítězil v pěti z devíti Grand Prix a obhájil titul mistra světa. Pro další vítězství si dojeli Farina na Ferrari, Fangio na Maserati a Mike Hawthorn na Ferrari.
- 1954– Rok velkých návratů; po dvou letech formule 2, se vrací monoposty formule 1. Od Velké ceny Francie se na závodní dráhu vrátily vozy Mercedes. Juan Manuel Fangio zahájil útok na svůj druhý titul ve vozech Maserati a zvítězil ve dvou úvodních Grand Prix, poté přešel k Mercedesu a pokračoval ve vítězném tažení.
- 1955– Mercedes, Fangio a Moss jsou hlavními protagonisty sezóny 1955. Tragédie v Le Mans, kde zahynulo přes 80 lidí, vrhá stín na celý automobilový sport a je podmětem k odchodu značky Mercedes ze světa sportu.
- 1956– Po odchodu Mercedesu, Fangio hájí barvy Ferrari a získává svůj již čtvrtý titul. Jeho cesta k titulu nebyla tak jednoznačná a potřeboval výraznou pomoc stájového kolegy Petera Collinse.
- 1957– Fangio s Maserati ziskali další titul a pravým hrdinou sezóny byl Stirling Moss s vozem Vanwall
- 1958– Jeden jediný bod rozhodl o mistru světa, stal se jím Mike Hawthorn na Ferrari, Stirling Moss je znovu druhý, ale jeho uspěch je zakalen smrtí týmového kolegy Petera Collinse. Mike Hawthorn zanechává sportovní činnosti, ale krátce po té umírá při dopravní nehodě. Poprvé je vypsán pohár konstruktérů, který získává Vanwall.
- 1959– Australan Jack Brabham získal svůj první titul, pohár konstruktérů byl záležitostí vozů Cooper Climax.

Šedesátá léta

- 1960– Jack Brabham získává svůj druhý titul s vozem Cooper. Lotus získává na síle. Havárie v polovině sezóny vyřadila jednoho z kandidátů na titul Stirlinga Mosse. Pohár konstruktérů obhajuje Cooper.
- 1961– Nejlépe připraveným týmem po změně pravidel, bylo Ferrari. Mistrem se stal Phil Hill za tragických událostí v Monze, kdy zahynul jeho týmový kolega a nejvážnější soupeř Wolfgang von Trips. Ferrari získalo Pohár konstruktérů.
- 1962– Hrdinou roku se stává Ferrari, které vnáší do sezóny dramatičnost, zatímco BRM a Lotus bojují o titul. Mistrem se stává Graham Hill, když poráží Jima Clarka. Začíná nová etapa formule 1, nadvláda britských jezdců. Pohár konstruktérů získal BRM
- 1963– Tento rok je rokem Jima Clarka a vozu Lotus. Clark zvítězil v sedmy Grand Prix a připomněl tak legendární výkon Ascariho z roku 1952.
- 1964– John Surtees se zapsal do historie jako první muž, který dokázal získat titul jak na dvou tak na čtyřech kolech. Ferrari získalo druhý pohár konstruktérů.
- 1965– Po nevydařené předešlé sezóně, nenechal Jim Clark nic náhodě a jel si pro druhý titul. Stihl ještě zvítězit v 500 mil Indianapolis s vozem Lotus.
- 1966– Panická hrůza vypukla po zveřejnění nových pravidel a krátkém čase na přípravu nových třílitrových motorů. Nejlépe se s tím dokázal vypořádat Jack Brabham, který získal titul na vozech vlastní konstrukce a odstartoval tak úspěšnou kariéru vozů Brabham.
- 1967– Vozy Brabham s motory Repco slavý druhý titul, tentokrát se o to zasloužil Denny Hulme, ale na trati se objevuje nový typ motoru, je to Cosworth DFV, který se stane opravdovou legendou. Při Grand Prix Monaka umírá Lorenzo Bandini.
- 1968– Sponsoring a nové aerodynamické prvky v podobě prvních přítlačných křídel jsou dvě inovace tohoto roku. Druhý titul získává Graham Hill s Lotusem, ale vše je zahaleno do smutku, při závodech formule 2, zahynul Jim Clark.
- 1969– Jackie Stewart jde za svým prvním titulem spolu s vozem Matra konstruktéra Kena Tyrrella.

Sedmdesátá léta

- 1970– Černý rok formule 1, na tratích zemřely Bruce McLaren a Piers Courage, později v Monze již jistý mistr světa Jochen Rindt. Poprvé je tak udělen titul in memoriam pohár konstruktérů získal Lotus.
- 1971– Pro svůj již druhý titul si jede Jackie Stewart, který na voze Tyrrell zcela dominuje celé sezóně. Ale znovu přišla smrt, aby si vzala svou daň, doplatili na to Rodriguez a Siffert. Tyrrell získal i pohár konstruktérů.
- 1972– Lotus se znovu vrátil na výsluní. Zasloužil se o to hlavně Emerson Fittipaldi, který se tak stal nejmladším mistrem světa.
- 1973– Jackie Stewart získává třetí titul po tvrdém boji s vozy Lotus. O život přišli Francois Cevert a nováček Roger Williamson. V poháru konstruktérů obhájil titul Lotus.
- 1974– Urputný boj o titul mezi Fittipaldim a Regazzonim, nakonec lépe vyzní pro brazilce, který tak získává druhy titul a zároveň první titul pro McLaren.
- 1975– Niki Lauda přináší titul pro Ferrari po 11 letech. Graham Hill přišel o život při leteckém neštěstí. Ferrari si odnáší pohár konstruktérů.
- 1976– Jedna z nejpestřejších sezón v historii formule 1. Niki Lauda přežil ohnivou havárii v Německu a vrací se do závodů aby bojoval o titul. V posledním závodě v Japonsku ho překonal James Hunt a stal se mistrem světa. Ferrari obhájil titul v poháru konstruktérů.
- 1977– Niki Lauda dokázal porazit Andrettiho, Hunta a Schecktera, nejvážnější kandidáty na titul a podruhé triumfoval. Třetí pohár konstruktérů v řadě za sebou pro Ferrari.
- 1978– Mario Andretti a Ronnie Peterson na vozech Lotus 79 konstruktéra Chapmana nedají nikomu šanci. Zatímco Andretti se raduje z titulu, Peterson umírá v plamenech svého vozu na okruhu v Monze.
- 1979– Nadvládu vozů Lotus vystřídala nadvláda Ferrari. Titul získal Scheckter za vydatné pomoci Villeneuva.

Osmdesátá léta

- 1980– Alan Jones se stává mistrem světa, velkým konkurentem mu je Piquet. Sezóna take předznamenala novou etapu vývoje formule 1, éru turbo. Pohár konstruktérů získal Williams.
- 1981– Vzplanutí vášní mezi bossy formule 1 vvolalo řadů zmatků a komplikací. Nelson Piquet dokázal porazit dvojici na Williamsech Jones , Reuteman. Pohár konstruktérů obhájil Williams.
- 1982– Keke Rosberg se stal mistrem světa po té co zvítězil v jediném závodě. Jedna z nejčernějších sezón formule 1, v Belgii zahynul Villeneuve , v Kanadě Paletti, v Německu se těžce zranil Pironi. I přes černý rok u Ferrari, získali Pohár konstruktérů.
- 1983– Přichází sezóna klidu, bez hádek a stávek. Mistrem světa se stává Piquet. Ferrari obhajuje Pohár konstruktérů.
- 1984– Za dva z jiné planety jsou označováni jezdci McLarenu, Lauda a Prost. Niki Lauda získal již třetí titul o pouhý půl bodu. Pohár konstruktérů jednoznačně pro McLaren.
- 1985– Alain Prost konečně prolomil smůlu a stal se mistrem světa. Jediným soupeřem mu je Ital Michele Alboreto na Ferrari.
- 1986– Tuhý boj o titul mezi Mansellem a Prostem, více štěstí přeje francouzskému jezdci. Po letech klidu si smrt vyžádala další daň; Elio de Angelis. Poprvé se jelo v Maďarsku. Pohár konstruktérů získal Williams.
- 1987– Týmoví kolegové z Williamsu Mansell a Piguet svádějí boj o titul mistra světa. Rozhodla Mansellova havárie v Japonsku a tak Piquet získal svůj třetí titul.
- 1988– Prost ztratil důležité body na svého kolegu Sennu , ale brazilský jezdec měl navrch získal 8 vítězství proti 7 .
- 1989– Situace se obrátila tentokrát je na tom lépe Prost. Senna je opět neporazitelný v treninku. Pohár konstruktérů obhajuje McLaren.

Devadesátá léta

- 1990– Souboj o titul je v rukou stále stejných osob; Senna, Prost. Zatímco Senna zůstal McLarenu, Prost odešel k Ferrari. Pohár konstruktérů získává McLaren před Ferrari.
- 1991– Ayrton Senna odolal síle vozů Williams a obhájil titul mistra světa. Pohár konstruktérů Získává znovu McLaren.
- 1992– Nigel Mansell konečně získal titul mistra světa, a Riccardo Patrese ztvrdil druhým místem nadvládu vozů Williams. Pohár konstruktérů získává Williams.
- 1993– Prost odchází od Ferrari k Willamsu a znovu jsme svědky souboje Senna, Prost. Williams přinesl další francouzský titul. Pohár konstruktérů je v rukou Williamsu.
- 1994– Byl to rok plný kontrastů, přišlo oživení v podobě týmu Benetton a Michaela Schumachera, kteří získali titul. Byl to rok, kdy zahynul Ayrton Senna. Pohár konstruktérů získává jen těsně Williams před Benettonem.
- 1995– Nadvláda motorů renault, kteří obsadily první čtyři místa v šampionátu, dodávajíc agregáty pro Benetton a Williams. Schumacher má druhý titul.
- 1996– První rok Michaela Schumachera u Ferrari, končí na třetím místě Mistrem se stává Damon Hill na Williamsu. Pohár konstruktérů získává Williams o více jak sto bodů před Ferrari.
- 1997– Mistr světa z roku 1994 a 1995 Schumacher byl blízko k zisku třetího titulu, ale v posledním závodě zavinil kolizi s Jacquesem Villeneuvem a byl diskvalifikován. Titul tak získal Villeneuve. Pohár konstruktérů pro Williams.
- 1998– Mistrem se stal Hakkinen na McLarenu po soubojích s Michaelem Schumacherem na Ferrari. Pohár konstruktérů pro McLaren Ferrari je znovu druhé.
- 1999– Rok 1999 přinesl mnoho bolesti ale taky mnoho radosti. Mika Hakkinen získal svůj druhý titul, zatímco Michael Schumacher se stal obětí havárie a musel sledovat závody z lůžka. Pohár konstruktérů získává Ferrari.

Nové tisíciletí

- 2000– Michael Schumacher získal pro Ferrari titul po dlouhých 21 letech. Zdatnými soupeři mu byli oba jezdci McLarenu Mika Häkkinen a David Coulthard, který měl vážnou nehodu v soukromém letadle ze které vyvázl bez jediného šrámu.
- 2001– Michael Schumacher neměl vážnějšího soupeře a zajistil si již čtvrtý titul mistra světa. David Coulthard na druhém místě ztrácel na Schumachera 58 bodů. V úvodním závodě došlo k tragické nehodě, při které zemřel traťový komisař. Brazilec Luciano Burti dvakrát po sobě vážně havaroval a v týmu ho nahradil první Čech ve formuli 1 Tomáš Enge.
- 2002– Michael Schumacher pokračuje ve vítězném tažení a vyrovnává rekord Juana Manuela Fangia v počtu titulů mistra světa. Situace je natolik jednoznačná, že Schumacher slaví titul již po 11 GP. V poháru konstruktérů Ferrari získalo tolik bodů co všechny ostatní týmy dohromady.
- 2003– O titulu mistra světa se tentokrát rozhodlo až v posledním závodě sezóny. Schumacher měl zdatného soupeře mladého Fina Räikkönena. Prvního vítězství se dočkal i Fisichella po bláznivé velké ceně Brazílie. Fernando Alonso zvítězil ve velké ceně Maďarska a stal se tak nejmladším vítězem Grand Prix.
- 2004– Zatímco předešlá sezóna přinesla napínavý boj o titul do poslední velké ceny, rok 2004 vrátil formuli 1 zpět do nudy. Schumacher vybojoval svůj sedmý titul mistra světa a Ferrari další pohár konstruktérů. Prvního vítězství se dočkal Jarno Trulli, když zvítězil v prestižním závodě v Monte Carlu. Poprvé se vozy formule 1 představily na Čínském území.
- 2005– Končí série Michaela Schumachera a dočkali jsme se nejmladšího mistra světa. Fernando Alonso a Kimi Räikkönen bojovali do posledních Grand Prix.
- 2006–
- 2007–
- 2008–
- 2009– Category:Sporty Category:Formule 1 ja:フォーミュラ1

Michael Schumacher

Michael Schumacher (
- 3. ledna 1969 v Hürthu, Severní Porýní-Vestfálsko) je německý pilot formule 1 (F1). Statisticky je to nejúspěšnější pilot formule 1 vůbec, neboť získal sedm titulů mistra světa (v letech 1994, 1995, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004). Jeho bratr Ralf Schumacher je také pilotem F1.

Začátky

Michael Schumacher zahájil sportovní kariéru, tak jako většina jeho kolegů, na motokárách. Jeho otec Rolf, který motokáry stavěl, ho k tomuto sportu přivedl již ve 4 letech a protože v Karpenu (Schumacherovo rodné město) byla motokárová dráha, bylo i kde trénovat. Michaelovi bylo 12 let, když chtěl poprvé startovat v oficiálním mistrovství Německa, ale protože německé předpisy dovolují start jezdcům starší 14 let, musel otec pro syna sehnat potřebná povolení.
- Motokáry
- 1984 – Juniorský mistr Německa
- 1985 – Juniorský mistr Německa
- 1985 – Finalista Mistrovství světa
- 1986 – 3.místo Mistrovství Německa
- 1986 – 3.místo Mistrovství Evropy
- 1987 – Mistr Německa
- 1987 – Mistr Evropy

Formule Ford

Rokem 1988 začala pro Schumachera nová závodní kariéra ve formulových vozech, když zvítězil v 9 závodech Formule Konig a stal se německým šampiónem. Ten samý rok ještě stihl čtyři závody evropského mistrovství Formule Ford 1600 a po vítězství v Zandvoortu si zajistil druhé místo na Mistrovství Evropy a 6. místo na Mistrovství Německa Formule Ford 1600.
- Formule Ford
- 1988 – Mistr Německa Formule Konig
- 1988 – 2. místo Mistrovství Evropy
- 1988 – 6. místo Mistrovství Německa
- Vítězství
- 9x v sérii Formule Konig
- Zandvoort Formule Ford

Formule 3

Pro rok 1989 podepsal Michael smlouvu s týmem WTS v německém Mistrovství Formule 3, aby byl k ruce Frenzenovi. Oba skončili druzí jeden bod za Wendlingerem. Schumacher nakonec klasifikován na třetím místě. V Macau zvítězil v první jízdě, ale protože ostatní nedokončil nebyl klasifikován. V roce 1990 zůstal ve stejném týmu a to se mu vyplatilo, protože se stal mistrem. Dokonce zvítězil i v prestižním závodě Grand Prix Macau. S vozem Mercedes startoval ve skupině C a zvítězil v Mexiku spolu s Massem byl druhý v Dijonu a Nurburgringu a v celkovém mistrovství je 5 s 21 body.
- Žlutě jsou vítězství
- Modře jsou 2. místa
- Červeně 3. místa
- N – závod nezapočítávaný do mistrovství
- MA - Grand Prix Macau Tým / Vůz
- 1989 – ONS Nachwuchsteam / WTS Racing - Reynard 893-Volkswagen
- 1990 – WTS Racing – Reynard 903-Volkswagen

Formule 1

1991

Rok 1991 začíná s vozem Mercedes ve sportovních vozech je druhý v Silverstone, pátý v Le Mans a vítěz v Autopolisu. V závodě F 3000 japonské série se s vozem Ralt Mugen RT23 kvalifikoval na druhém místě. Tým Jordan mu nabídl místo ve svém voze pro Velkou cenu Belgie. Michael Schumacher všechny překvapil protože se kvalifikoval na 7 místě. Pro posledních pět závodů sezóny je už v týmu Benetton a také v německém DTM s Mercedesem.

1992

Nová sezóna začala pro Michaela pátým místem v Jihoafrické republice. Další tři velké ceny v Mexiku, Brazílii a Španělsku dokončil na stupních vítězů. Zatímco před rokem v Belgii začínal tak letos tu slavil své první vítězství a výrazně tak posilnil svou třetí pozici v šampionátu.

1993

Benetton znovu potvrzuje, že jeho vozy se lepší od jedné velké ceny k druhé. Schumacher zvítězil v Portugalsku a celkově dosáhl na 4 místo.

1994

Rozporuplný pohled na Schumachera přinesl nový ročník formule 1. Vítěz šesti Grand Prix z úvodních sedmi, Michael Schumacher, byl diskvalifikován pro nepovolené komponenty ve voze. Další diskvalifikace a zároveň stop na další dvě GP dostala Scumachera pod tlak a musel tak v závěru sezóny bojovat o body o které přišel. Do poslední Velké ceny Austrálie nastupoval pouze s jednobodovým náskokem na Hilla. Boj o titul však trval jen 35 kol, kdy oba jmenovaní skončili po vzájemné kolizi mimo trať a tak se Mistrem světa stal Michael.

1995

Sezónu zahájil vítězně závodem v Brazílii, posléze byl diskvalifikován spolu s Coulthardem za použití paliva které nebylo povoleno novými předpisy. Vítězem byl tedy vyhlášen třetí v cíly Berger, ale po několika měsících byl uznán původní výsledek s tím, že body byly přiznány jen jezdcům. Po velké ceně San Marína se do čela dostal Demon Hill. Michael Schumacher zmobilizoval všechny síly a závod ve Španělsku a Monaku vyhrál, čímž se vrátil do čela mistrovství světa a vedení už si nenechal vzít. Schumacher je podruhé mistrem světa.

1996

První sezóna u Ferrari je do určité míry rozčarováním. Schumacherovo Ferrari nestačí na konkurenční Williams a bojuje s Benettonem od kterého odešel. První vítězství přišlo až v sedmém závodě, deštivé Grand Prix Španělska. V dalších závodech se Schumacher trápí a další triumf si připíše až v Belgii a Itálii a zajistil si třetí místo v šampionátu.

1997

V sezóně znovu dominuje Williams a Michael dokáže kontrovat až v mokré Grand Prix Monaka a dokazuje, že na vodě opravdu umí. Další vítězství přišlo v Kanadě, kde závod byl ukončen po havárii Panise a ve Francii, znovu za deště. Neuvěřitelnou šňůru vítězství potvrdil v Belgii, kde zvítězil již po čtvrté. Schumacher se střídá ve vedení s Villeneuvem a před poslední velkou cenou Evropy vede o pouhý bod. V posledním závodě Michael úmyslně narazil do Villeneuva aby ho vyřadil ze závodu. Toto nesportovní chování mu vyneslo diskvalifikaci z celého šampionátu.

1998

Prvního vítězství v roce dosáhl Michael ve třetím podniku v Argentině a snížil tak náskok Hakkinena z prvních dvou závodů. Schumacher musí čelit i dvojce McLarenu Coulthardovi a tak po šesti závodech okupuje pouze třetí příčku. Ferrari znovu dolaďovalo nedostatky nového vozu a v následných třech GP nejenže Schumacher zvítězil, ale na stupně vítězů ho vždy doprovodil Irvine. Michael tak snížil náskok Hakkinena na pouhé dva body. Posléze Mika znovu Michaelovi poodskočil, ale v Maďarsku a Itálii kraloval opět Schumacher a skoré bylo 80:80. O mistru světa se rozhodlo až v posledním závodě, který hostila japonská Suzuka.

1999

Sezóna 1999 je pro rudé vozy dobře rozjetá i díky Eddie Irvinemu, který až do nešťastné Velké ceny Británie měl stejně bodů jako Schumacher. Michael Schumacher v již zmiňované Grand Prix Velké Británie havaroval a utrpěl zlomeniny nohou. I přesto, že v šesti Velkých cenách nestartoval, dokázal získat v šampionátu 5 místo.

2000

Rok 2000 začal pro Michaela více než dobře, nový vůz, nový týmový kolega a maximální podpora týmu, to vše znamenalo vítězství v prvních třech Grand Prix. Zatímco Michael nezaváhal ostatní jen paběrkovali a tak stav po třech závodech byl 1.Michael Schumacher 30 bodů 2. [[Rubens Barrichello]] 9 bodů ... Posléze musel čelit znovuzrození týmu [[McLaren a po haváriích v Německu a Rakousku přišel o vedení, které znovu nabyl až vítězstvím v posledních čtyřech GP a stal se tak po třetí mistrem světa.

2001

Obhajoba titulu vyšla v prvních dvou závodech na 100% a o vedení se během sezóny již nenechal připravit. Vítězstvím v 9 Grand Prix si zajistil čtvrtý titul.

2002

Sezóna má od samého začátku jednoznačný průběh Schumacher zvítězil v 11 Grand Prix a navíc boduje ve všech závodech. Nelibost si vysloužil především v Rakousku, kde ho před sebe v posledním kole pustil Barrichello a demonstrativní průjezd cílem Grand Prix USA.

2003

Zisk šestého titulu byl do značné míry zkomplikován změnou systému bodování a především opožděnou premiérou nového Ferrari. O novém mistru světa se tak rozhodlo až v poslední Grand Prix.

2004

Rok 2004 lze označit za rok absolutní nadvlády vozu Ferrari a Michaela Schumachera, který zvítězil v 13 velkých cenách.

2005

- 227 Grand Prix
- 84 Vítězství
- 64 Pole position
- 69 Nejrychlejších kol
- 142 Podium
- 1 241 bodů
- Žlutě jsou vítězství
- Modře jsou 2. místa
- Červeně 3. místa
- Zeleně bodoval Vozy
- 1991 – Jordan 191, Benetton B191
- 1992 – Benetton B191B, Benetton B192
- 1993 – Benetton B193, Benetton B193B
- 1994 – Benetton B194
- 1995 – Benetton B195
- 1996 – Ferrari F310
- 1997 – Ferrari F310B
- 1998 – Ferrari F300
- 1999 – Ferrari F399
- 2000 – Ferrari F1-2000
- 2001 – Ferrari F2001
- 2002 – Ferrari F2001, Ferrari F2002
- 2003 – Ferrari F2002, Ferrari F2003-GA
- 2004 – Ferrari F2004
- 2005 – Ferrari F2004M, Ferrari F2005 Schumacher, Michael Schumacher, Michael ja:ミハエル・シューマッハ simple:Michael Schumacher th:มิคาเอล ชูมัคเกอร์

1915

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1910 1911 1912 1913 1914 - 1915 - 1916 1917 1918 1919 1920 ----

Události

Česko
- Založen dívčí skauting. Začíná vydávání časopisu Junák. Svět
- leden bitva u Jassínu
- 6. února byl rozpuštěn bosenský parlament (Sabor)
- 7. května byl bez varování potopen u irských břehů anglický zámořský parník Louisitania německou ponorkou U-20
- 27. června Německo anektovalo Moresnet
- Rakousko-Uhersko, znovu získalo Lvov
- Německo obsadilo Vilnius
- Itálie se v první světové válce připojila na stranu Dohody

Vědy a umění

- Albert Einstein publikoval obecnou teorii relativity

Nobelova cena

Narození

Česko
- 4. dubna - Jan Drda, český prozaik a dramatik Svět
- 28. ledna - Brian Shawe-Taylor, irský automobilový závodník († 1. května 1999)
- 27. březen - Eugene Martin, francouzský automobilový závodník
- 20. května - Moše Dajan, izraelský generál a politik († 16. říjen 1981)
- 26. září - Joe Fry britský automobilový závodník
- 17. říjen - Arthur Miller, americký spisovatel a dramatik († 10. únor 2005)
- 28. listopadu - Konstantin Michajlovič Simonov, ruský spisovatel († 28. srpna 1979)
- Adolf Staňura - český esperantský literát

Úmrtí

Česko
- 8. září František Adolf Schubert, český dramatik (
- 27. březen 1849) Svět
- 9. květen - François Faber lucemburský cyklista

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1915年 ko:1915년 simple:1915

1896

Století: 18. století - 19. století - 20. století Roky: 1891 1892 1893 1894 1895 - 1896 - 1897 1898 1899 1900 1901 ----

Události

Česko
- zahájena tramvajová doprava v Praze Svět
- 2. června získal Guglielmo Marconi patent na bezdrátový telegraf
- připojení státu Utah k USA
- otevřena první linka metra na evropském kontinentě - v Budapešti (po Londýně).

Vědy a umění

- Henryk Sienkiewicz napsal román Quo vadis

Narození

Česko
- 3. února Jaroslav Havlíček, český spisovatel († 7. dubna 1943)
- 23. listopadu Klement Gottwald, československý politik († 14. březen 1953)
- 22. prosince Jaroslav Zaorálek, český překladatel († 20. říjen 1947 Svět
- 4. duben Tristan Tzara, francouzský básník († 27. prosinec 1963)
- 24. září Francis Scott Fitzgerald, americký spisovatel († 21. prosinec 1940)
- 2. prosinec Philippe Etancelin, francouzský automobilový závorník († 13. říjen 1981)
- 19. prosinec André Breton, francouzský básník († 28. září 1966)

Úmrtí

Česko Svět
- 8. leden Paul Verlaine, francouzský básník (
- 30. březen 1844)
- 10. prosince Alfred Nobel, byl švédský chemik (
- 21. října 1833)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:19. století ko:1896년 simple:1896

27. prosinec

27. prosinec je 361. den roku podle gregoriánského kalendáře (362. v přestupném roce). Do konce roku zbývají 4 dny. Svátek slaví Žaneta.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1572 Jan Campanus Vodňanský, český spisovatel († 13. prosinec 1622)
- 1846 Zikmund Winter, český spisovatel († 12. červen 1912)
- 1888 J. O. Martin, český herec († 9. října 1958) Svět
- 1571 - Johannes Kepler, astronom, matematik a fyzik († 1630)
- 1822 - Louis Pasteur, francouzský přírodovědec
- 1904 - Laco Novomeský, slovenský básník a politik († 4. září 1976)

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1963 Tristan Tzara, francouzský básník (
- 4. duben 1896)

Svátky

Česko
- Žaneta Svět
-

Podívejte se také na

- 26. prosinec 28. prosinec - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Prosinec ja:12月27日 ko:12월 27일 ms:27 Disember simple:December 27 th:27 ธันวาคม

1932

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1927 1928 1929 1930 1931 - 1932 - 1933 1934 1935 1936 1937 ----

Události

Česko Svět
- 23. září – sjednocení Saúdské Arábie
- 3. října – Irák vyhlásil nezávislost na mandátu Společnosti národů, spravovaném Velkou Británií
- Finsko a SSSR uzavřelo pakt o neútočení
- Irák a Turecko se staly členem Společnosti národů
- založena Bezpečnostní služba – Sicherheitsdienst; Německo
- v SSSR se upustilo od reformy kalendáře, která mj. v letech 1930–31 zavedla 30. únor

Vědy a umění

- objev neutronu a Pozitronu

Nobelova cena

Narození

Česko
- 15. února – Josef Brukner, český spisovatel, překladatel a filmový scenárista
- 18. února – Miloš Forman, českoamerický režisér
- 4. dubna – Andrej Tarkovskij, ruský režisér
- 17. května – Miloslav Vlk, arcibiskup pražský
- 10. srpna – Vladimír Páral, český spisovatel Svět
- 5. ledna – Umberto Eco, italský semiolog filosof a spisovatel
- 6. února – François Truffaut, francouzský filmový režisér († 21. října 1984)
- 7. července – Joe Zawinul, rakouský jazzový a jazzrockový pianista a skladatel
- 26. září – Vladimir Vojnovič, ruský spisovatel
- 7. září – Malcolm Bradbury, anglický spisovatel († 27. listopadu 2000)
- 11. září – Fernando Arrabal, španělský dramatik

Úmrtí

Česko
- 22. března – Gustav Habrman (
- 24. ledna 1864), český politik Svět
- Saxton Payson, americký operní pěvec (
- 1842)

Hlava státu

- Československo – Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1932年 ko:1932년 simple:1932 th:พ.ศ. 2475

Andrej Tarkovskij

Andrej Arseňjevič Tarkovskij (Андрей Арсеньевич Тарковский) (4. dubna 1932 Zavražje, Ivanovská oblast – 29. prosince 1986 Neuilly-sur-Seine) byl ruský režisér, scénárista a herec, považovaný jednoho z nejvýznamějších filmařů sovětské éry a světové kinematografie vůbec.

Filmografie

Režijní

- Zabijáci (Убийцы, 1958)
- Koncentrát (Концентрат, 1958)
- Dnes se nikam nejede (Сегодня увольнения не будет, 1959)
- Válec a housle (Каток и скрипка, 1960)
- Ivanovo dětství (Иваново детство, 1962)
- Andrej Rublev (Андрей Рублёв, 1969)
-