Apollo 7 - první uskutečněný pilotovaný let (11. října1968 - 22. října1968) v rámci programu Apollo, první americký let do vesmíru s tříčlennou posádkou, první pilotovaný let s použitím rakety Saturn 1B.
Tříčlenná posádka ve složení
- Walter Marty Schirra, Jr. - velitel. (3. let do vesmíru, předtím člen posádky letů Mercury 8 a Gemini 6A)
- Donn F. Eisele - pilot velitelského modulu. (1. let do vesmíru)
- Walter Cunningham - funkce "pilot lunárního modulu", ale lunární modul nebyl při tomto letu použit. (1. let do vesmíru)
při něm strávila na oběžné dráze kolem Země 10 dní and 20 hodin .
Tatáž posádka předtím tvořila záložní posádku letu Apollo 1, který se neuskutečnil z důvodu tragické nehody během přípravy letu.
Apollo 1Apollo 1kategorie:Program Apollo
11. října
11. říjen je 284. den roku podle gregoriánského kalendáře (285. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 81 dní. Svátek má Andrej, v církevním kalendáři Germanikus.
22. říjen je 295. den roku podle gregoriánského kalendáře (296. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 70 dní. Svátek má Sabina, v církevním kalendáři Marie Salome Galilejská.
Události
Česko
-
Svět
- 1797 – Francouz André-Jacques Garnerin uskutečnil první seskok padákem z balónu naplněného vodíkem z výšky 680 metrů.
- 1953 – Laos získal nezávislost na Francii.
- 1966 – družice MěsíceLuna 12.
- 1969 – Cosmos 305, pokus o návrat vzorků z Měsíce.
- 1975 – na oběžnou dráhu Venuše se dostala sovětská sonda Veněra 9, čímž se stala prvním umělým satelitem Venuše.
- 2004 – Ruská Duma (dolní komora parlamentu) schválila ratifikaci Kjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů.
Program Apollo (1961–1972) byl americký program pilotovaných kosmických letů realizovaný americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Poté, co program Mercury prokázal, že kosmické lety s lidskou posádkou jsou uskutečnitelné, byl zahájen program Apollo. Ten měl původně za cíl další výzkum vesmíru a eventuálně dosažení oběžné dráhy Měsíce. Jeho cíl byl předefinován poté, co prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu z 25. května1961 uvedl, že by Spojené státy měly dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970. Hlavním cílem programu Apollo se stalo právě přistání na Měsíci. Mezitím byl zahájen program Gemini, který měl umožnit vyzkoušení technologií a postupů nezbytných pro měsíční mise.
Po osmi letech, během kterých se uskutečnila řada zkušebních letů a při kterých zahynuli první američtí kosmonauti (požár Apolla 1 během tréninku startu), se podařilo cíl programu Apollo splnit. Posádka Apolla 11 přistála na Měsíci 20. července1969 a po ní se procházelo po Měsíci ještě 10 dalších kosmonautů.
Po splnění Kennedyho úkolu dopravit člověka na Měsíc podpora pro americký kosmický program ochabla. To se projevilo i předčasným ukončením měsíčních misí Apollo – ačkoli byly plánovány ještě tři další lety, program byl ukončen v prosinci 1972 letem Apolla 17 (je zajímavé, že to bylo poprvé a prozatím naposledy, kdy se na povrch Měsíce dostal profesionální vědec – geolog Harrison Schmitt). Jednou z příčin předčasného ukončení programu byly i rozpočtové škrty vyvolané válkou ve Vietnamu. Zbylé rakety Saturn a kosmické lodi Apollo byly po zastavení programu využity v projektech Skylab a Sojuz-Apollo. Bez zajímavosti také není to, že od programu Apollo se žádný člověk nevydal do vesmíru dál, než na nízkou oběžnou dráhu.
Šest letů (Apollo 11, Apollo 12, Apollo 14, Apollo 15, Apollo 16 a Apollo 17) dosáhlo Měsíce. Apollo 7 a 9 vzlétly pouze na oběžnou dráhu Země, aby otestovaly velitelský a lunární modul. Apollo 8 a 10 testovaly různé komponenty na oběžné dráze Měsíce a fotografovaly jeho povrch. Apollo 13 nepřistálo na Měsíci z důvodu poruchy, ale získalo také jeho fotografie. Šest letů, které přistály na Měsíci, získalo cenná vědecká data a téměř 400 kilogramů měsíčních vzorků. Prováděné pokusy a pozorování zahrnovaly mechaniku zemin, meteoroidy, otřesy země, šíření tepla, měření vzdálenosti Měsíce od Země, magnetická pole a sluneční vítr.
Gemini 6A byl kosmický let s posádkou ve dnech 15. prosince a 16. prosince1965.
Původní označení letu bylo Gemini 6 a úkolem jeho posádky ve složení velitel Walter Marty Schirra, Jr. a pilot Thomas P. Stafford bylo přiblížit se na oběžné dráze kolem Země k cílovému tělesu Agena Target Vehicle a spojit se s ním. Cílové těleso měla vynést na oběžnou dráhu kolem Země dne 25. října 1965 raketa Atlas. Ta však při startu explodovala. Let Gemini 6 tak ztratil smysl a bylo třeba pro něj naplánovat nový let.
Thomas P. Stafford
Nový let dostal označení Gemini 6A. Jeho úkolem bylo uskutečnit setkání s lodí Gemini 7, která odstartovala dne 4. prosince1965. Při startu Gemini 6A dne 12. prosince1965 však došlo k závadě. Rozpojil se kontakt na spodku rakety, k čemuž mělo dojít, až když by se raketa opravdu vznesla. V důsledku této poruchy byl přerušen start. Pro případ samovolného vypnutí motorů v této fázi startu měli astronauti instrukci katapultovat se z lodi. Hrozilo totiž nebezpečí, že kdyby k vypnutí motorů došlo až poté, co se raketa pohnula vzhůru, při následném pádu byť z výšky několika centimetrů by mohlo dojít k explozi rakety. Astronauti však zachovali chladnou hlavu, spolehli se na své smysly, které nezaznamenaly žádný vertikální pohyb, nekatapultovali se a Gemini 6A tak zůstala nadále schopna letu. Přestože nebylo času nazbyt - Gemini 7 již byla na oběžné dráze - inženýrům se podařilo vyřešit problémy se startem a 15. prosince1965 se konečně start Gemini 6A uskutečnil. Na oběžné dráze se Gemini 6A se přiblížila k Gemini 7 až na vzdálenost 0,3 m. Fyzické spojení nemohlo být uskutečněno, protože Gemini 7 k tomu nebyla - narozdíl od cílového tělesa Agena Target Vehicle - vybavena. O den později kabina Gemini 6A bezpečně přistála v oceánu 18 km od plánovaného místa, což bylo tehdy považováno za velmi přesné přistání.
Kategorie:Pilotované kosmické lodě
Apollo 1 - tragická nehoda na odpalovací rampě
Po prvních třech (nepilotovaných) letech programu Apollo (v chronologickém pořadí AS 201, AS 203 a AS 202) byl na 21.2.1967 plánován první pilotovaný let s kódovým označením AS 204.
Posádku tvořili
- Virgil Ivan "Gus" Grissom - velitel (příprava na 2. let do kosmu, předtím Gemini 3)
- Edward Higgins White, II - pilot (příprava na 2. let do kosmu, předtím Gemini 4)
- Roger Bruce Chaffee (příprava na 1. let do kosmu).
Dne 27.1.1967 se posádka připravovala uvnitř kabiny, nacházející se na vrcholu rakety Saturn 1B vztyčené na startovní rampě LC 34. V důsledku závady na kabeláži kabiny přeskočila jiskra, která v atmosféře tvořené čistým kyslíkem způsobila požár, při němž všichni tři astronauti zahynuli.
Po analýze příčin nehody došlo k přijetí řady opatření, z nichž nejvýznamnější bylo, že pro zmírnění rizika požáru byla napříště atmosféra velitelské kabiny Apollo v době, kdy raketa stojí na startovní rampě nebo se nachází v předorbitální fázi vzletu, tvořena směsí 60% kyslíku a 40% dusíku.
NASA rozhodla, že neuskutečněný tragický let AS 204 bude nadále nést označení Apollo 1 a následující let, t.j. 4. uskutečněný let programu Apollo, ponese označeni Apollo 4. Žádnému letu tak nebylo přiřazeno označení Apollo 2 či Apollo 3.
Po nehodě byla raketa Saturn 1B sejmuta ze startovní rampy a po provedení údržby byla použita při letu Apollo 5.
Prvním uskutečněným pilotovaným letem programu Apollo byl let Apollo 7.
kategorie:program Apolloja:アポロ1号
Ðakovica (serb.: Ðakovica, Ђаковица, alb.: Gjakovë, Gjakova) ist eine Stadt mit 68.645 Einwohnern (31. Dezember 2003) in der serbischen Provinz Kosovo die auch gleichzeitig der Hauptverwaltungssitz bzw. die Hauptstadt des Bezirks Kosovo-Pomoravlje ist. Ihre genauen geografischen Koordinaten sind: 42.39° nördl, 20.43° östl. Der Name Ðakovica stammt vom serbischen Wort djakon (deutsch: Diakon) da in der Stadt die ersten Wesenmerkmale der serbisch OrthodoxenKirche im Kosovo waren.
Der Bezirk in dem die Stadt sich befindet ist insgesamt 586 km² groß. Vor dem Kosovo-Krieg und den NATO-Angriffen hatte der Bezirk eine Einwohnerzahl von 131,000 wobei 92% davon Albaner waren. Jetzt zählt der Bezirk "nur" 115,000 Einwohner.
Ðakovica im Kosovo-Krieg
Ðakovica selbst hatte laut OSZE eine Einwohnerzahl von 61,400, mit 89% Albanern sind und 5% Serben. Die alte Stadt hatte auch während des Krieges gelitten. Sie wurde fast vollständig zerstört.
In der Nähe dieser Stadt geschah auch der berüchtigte Vorfall mit dem Albanischen Konvoi von über 500 Menschen den ein NATO-Bomber zerstörte und alle Menschen das Leben nam. Die NATO bezeichnete den Vorfall als "tragisches Missverständnis".
Mehrwöchige Bodenkämpfe zwischen dem serbischen Militär und der UÇK haben die Stadt sehr stark beschädigt, dies hatte zur Folge, dass 75% der Zivilisten die Stadt verließen und viele von ihnen zwischen den zwei Fronten ums Leben kamen.
Der Großteil der geflüchteten Albaner ist nach Kriegsende in die Stadt zurückgekehrt. Die meisten der geflüchteten Nicht-Albaner sind aus Angst vor albanischen Nationalisten nicht in die Stadt zurückgekehrt. Während eines antiserbischen Pogroms wurde am 16. März2004 die noch im Bau befindliche Kathedrale der Dreifaltigkeit (Sv. Troica) zerstört.
Kategorie:Ort in Serbien
Wikipédia:Wikimédia francophone (organisation)
Il est possible discuter de tout sujet en relation avec l'association sur un canal IRC dédié : serveur irc.freenode.net, canal #fr.wikimedia. Voir aussi m:Starting_up_a_local_Wikimedia_chapter.
À propos de l'étape 1 : juin-juillet 2004
Mise en discussion de l’avant-projet de statuts de
WIKIMEDIA FRANCOPHONE.
Appel à candidatures pour le comité de pilotage (
Wikipédia:Wikimédia France
Wikimédia France est l'association à but non lucratif de droit français, filiale de la fondation Wikimedia de droit américain.
----
