:: wikimiki.org ::

František Hrubín

František Hrubín

František Hrubín (17. září 1910 – 1. března 1971) byl český spisovatel, autor přírodní a milostné lyriky, později básník obav. Narodil se v Praze, ale své mládí prožil v Lešanech v Posázaví. Vystudoval gymnázium v Praze (1932), poté se neúspěšně pokoušel vystudovat filosofii a pedagogiku na Karlově universitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. Od roku 1946 se stal spisovatelem z povolání. Roku 1939 se F. Hrubín oženil, později měl dvě děti. F. Hrubín se výrazně podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1950 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956) spolu s J. Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky, zastali se zde nejen persekuovaných, ale i zavřených spisovatelů. Toto vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat, a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydávání.

Dílo

Básnické sbírky

- Zpíváno z dálky – 1933
- Krásná po chudobě – 1935
- Země po polednách – 1937
- Včelí plást – 1940
- Země sudička – 1941
- báseň Jobova noc – 1945, vyjadřování pocitu ohrožení rodné země
- Říkejte si se mnou – 1943
- Hirošima – 1948
- Proměna – 1957
- Romance pro křídlovku – 1962
- Zlatá reneta – 1964

Drama

- Srpnová neděle – 1958 zde se F. Hrubín odvrací se od pracovního prostředí a volí protředí jihočeského rybníka, o jeho postavách nelze jednoznačně říci, zda jsou kladné či záporné. Tím se toto drama značně odlišuje od tehdejších československých her, a lze říci, že bylo určitým signálem k pomalé reakci na světovou tvorbu.
- Křišťálová noc – 1961

Pro děti

- Špalíček pohádek – 1957

Odkazy

- Seznam českých spisovatelů
- Česká literatura v letech 1945 - 1990 Hrubín, František Hrubín, František Hrubín, František Hrubín, František

17. září

17. září je 260. den roku podle gregoriánského kalendáře (261. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 105 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1939 napadl Sovětský svaz Polsko.

Narození

Česko
- 1910 František Hrubín, český spisovatel († 1. března 1971) Svět
- 1935 Ken Kesey, americký spisovatel († 10. listopadu 2001)

Úmrtí

Česko
- 1938 Antonín Benjamin Svojsík (
- 5. září 1876), zakladatel českého skautingu.
- 1998 Gustav Nezval (
- 18. listopadu 1907), český divadelní a filmový herec Svět
- 1948 - Ruth Benedict
- 1994 - Karl Popper

Svátky

Česko
- Naděžda
- Socialistický kalendář: Den československého letectva Svět
-

Viz také:

- 16. září 18. září - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Září ja:9月17日 ko:9월 17일 ms:17 September simple:September 17 th:17 กันยายน

1910

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1905 1906 1907 1908 1909 - 1910 - 1911 1912 1913 1914 1915 ----

Události

Česko
- sčítání lidu Svět
- 31. května Jižní Afrika získala nezávislost
- 5. října Portugalsko vyhlásilo republiku
- Portugalská píseň byla přijata jako oficiální hymna republiky
- vzducholodě se začali využívat k civilní letecké přepravě
- Britské Bečuánsko a Kapsko se stalo součástí dominia Jihoafrická unie (dnes Jihoafrická republika); Commonwealth
- Japonsko anektovalo Koreu
- vytvoření Jihoafrické unie

Vědy a umění

- vznikl pojem Expresionismus
- malíři vydali kubistický manifest
- založena skupinu Sursum
- Thomas Morgan prokázal že chromozómy nesou genetickou informaci

Nobelova cena

Narození

Česko
- 18. srpna Alexej Čepička, český politik († 30. září 1990)
- 17. září František Hrubín, český spisovatel († 1. března 1971) Svět
- 5. ledna Štefan Luby, slovenský právník († 10. října 1976)
- 7. února Max Bense, německý filosof († 24. dubna 1990)
- 26. května Imi Lichtenfeld, tvůrce bojového systému Krav Maga († 9. ledna 1998)
- 19. října Subrahmanyan Chandrasekhar, americký astrofyzik a matematik indického původu († 21. srpna 1995)
- 19. prosince Jean Genet, francouzský básník († 15. dubna 1986)

Úmrtí

Česko
- 6. prosince Gabriel Blažek, český matematik (
- 20. září 1842) Svět
- 20. listopad Lev Nikolajevič Tolstoj, ruský spisovatel a filosof (
- 9. září 1828)
- 27. květen Robert Koch, německý lékař a zakladatel bakteriologie (
- 27. květen 1843)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1910年 ko:1910년

1971

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1966 1967 1968 1969 1970 - 1971 - 1972 1973 1974 1975 1976 ----

Události

Česko
- květen Gustáv Husák prvním tajemníkem KSČ
- 12. července byl uveden do provozu první úsek dálnice D1 Svět
- únor - švýcarské ženy získaly volební a hlasovací právo
- 3. září Katar vyhlásil nezávislost
- 1. světový romský sjezd; Londýn
- Dom Mintoff se stam předsedou vlády; Malta
- Čína se stala členem OSN
- Mezinárodní železniční unie zavedla nové značení lokomotiv
- USA (v souvislosti s válkou ve Vietnamu) zrušily volnou směnitelnost dolaru
- Nigérie vstoupila do Organizace zemí vyvážejících ropu
- Austrálie vstoupila do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
- Manáma se stala hlavním městem Bahrajnu

Vědy a umění

- byla publikována první verze Pascalu (programovací jazyk)

Nobelova cena

Narození

Česko
- 28. leden – Martina Kociánová, česká moderátorka a sopranistka Svět
- 27. březen– David Coulthard, skotský automobilový závodník
- 12. dubna – Shannen Doherty, americká herečka

Úmrtí

Česko
- 1. března František Hrubín, český spisovatel (
- 17. září 1910)
- 16. listopadu Josef Kainar, český básník (
- 29. červen 1917)
- 11. prosince Karel Konrád, český spisovatel (
- 28. března 1899) Svět

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1971年 ko:1971년 simple:1971 th:พ.ศ. 2514

Praha

Praha – od roku 1920 Hlavní město Praha, předtím od roku 1784 Královské hlavní město Praha – je hlavním a součastně největším městem České republiky.

Poloha a charakteristika

České republiky]] Do dnešní podoby se vyvíjela jedenáct století. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů, kde žije zhruba 1 170 000 obyvatel (údaj ČSÚ za rok 2005). Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO. Praha je statutárním městem a vyšším územním samosprávným celkem na úrovni kraje. Leží uprostřed území Čech na řece Vltavě a je ze všech stran obklopena Středočeským krajem, jehož správní úřady rovněž sídlí v Praze.

Historie

:Hlavní článek: Dějiny Prahy

Počátky hradu a města Prahy

Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Na stejném místě je však doloženo i mnohem pozdější germánské sídliště. V 6.století začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou zvaný Žiži (nebo Sizi), kde později docházelo k obřadnímu nastolování knížat "kmene" Čechů. Na tomto místě nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9.století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10.století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.

Středověk

Počátkem 12.století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti …", napsal kdosi neznámý o Praze koncem 11.století. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinským terminem Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 městská práva pražskému podhradí, osídlenému již od 10.století. Tak vzniklo Nové, později Menší Město Pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku – v roce 1348 založil další Nové Město pražské a vytýčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplněno výstavnými měšťanskými domy, prostornými tržišti, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. "Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký.

Sjednocení pražských měst

K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha neexistovala dlouho. Zanikla již roku 1528. Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice. Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami. Tehdy se stala jedním z předních průmyslových a obchodních center Evropy. Roku 1893 byla asanována severní část Starého Města; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se zároveň připojil Karlín a Libeň.

Velká Praha

Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství, jakým byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Mariánský sloup Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jakými byly Vinohrady nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo obyvatelstvo českého, německého a židovského původu, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus - vznikly první moderní budovy a byla také dostavěna gotická Svatovítská katedrála. Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě. Pod vlivem nastupujícího nacismu ve druhé polovině 30.let Prahu začaly opouštět první obyvatelé.

Druhá světová válka

Za války bylo z Prahy odsunuto v transportech do koncentračních táborů židovské obyvatelstvo, stejně jako cikánské (tehdejší běžné označení) a další její obyvatelé tzv. "méněcenných ras". Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického režimu. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna Gestapa v Pečkově paláci nebo Střelnice v Kobylisích. Stavby Prahy byly uchráněny. K lehkému poškození došlo pouze za bombardování americkými letadly na konci války (věže kláštera v Emauzích), ale plánovanou likvidaci už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést. Podle vůle komunistických předáků pražského povstání (Smrkovský) a předem stanovených smluv mezi spojenci z protihitlerovské koalice Prahu musela osvobodit Rudá armáda, zatímco Americká armáda vyčkávala u Plzně. Dříve než sovětská vojska do města dorazila, vypuklo zde 5.května 1945Pražské květnové povstání, které ukončil 9.května příjezd Rudé armády.

Praha jako hlavní město socialistického Československa

V únoru 1948 se chopili moci komunisté, plánování a výstavba města začaly probíhat v duchu "socialistického realismu". Vznikla tak první sídliště (Dvouletky) a později i první panelové sídliště na Petřinách. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a Hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Pro obyvatele, kteří přicházeli do Prahy z celé republiky, byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město). Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Mocenský monopol komunistické strany ukončila Sametová revoluce. Sametová revoluce

Praha po sametové revoluci

Otevření státních hranic přivedlo do města početné davy turistů. Rozvoj soukromého podnikání se projevil na mnoha starších, leckdy chátrajících budovách i menších domech, které byly opraveny. Došlo k výstavbě mnoha obchodních komplexů, ve městě se zmnohonásobil dopravní provoz, který působí řadu problémů.

Hospodářství

Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu, dnes ale upadajícího, a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu. Sametová revoluce Hrubý domácí důchod (HDP) v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).

Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech 14 regiónů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než 20 zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících. Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 procent na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů (20 procent celkové produkce země a současně i první místo v regionální struktuře). Sametová revoluce Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 procent celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regiónů. Sametová revoluce Mimo to se však v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:
- výroba kovodělných výrobků
- výroba strojů a zařízení
- chemie a farmaceutický průmysl
- průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
- výroba dopravních prostředků (mimo výroby automobilů), zde zejména kolejní soupravy, motocykly, lehká letadla a jiné Další odvětví hrají spíše podřadnou roli.

Doprava

:Hlavní článek: Hlavní článek: Pražská doprava Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu, jak veřejné, tak i automobilové dopravy.

Členění Prahy

: Podrobněji o částech Prahy a o jejím členění od roku 1784 do současností čtěte v článcích Královské hlavní město Praha, Velká Praha a Části Prahy.

Katastrální členění

Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1947 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území (čtvrtí). Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a číslování budov.

Správní členění

Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem, radou, starostou a úřadem městské části. Od 1. července 2001) mají úřady 22 z těchto městských částí rozšířenou působnost státní správy pro své území nebo i pro několik dalších městských částí. Vzniklo tak 22 správních obvodů. Tyto obvody (s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však nejsou totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly do roku 2001 správními obvody a do roku 1990 i samosprávnými.

22 správních obvodů

V seznamu je nejprve uveden městský správní obvod. V závorce jsou pak uvedeny městské části, které do správního obvodu spadají, přičemž městská část, jejímuž úřadu působnost státní správy přísluší, je uvedena tučně. Od 1. ledna 2002 mají všechny tyto městské části stejný název jako celý jejich správní obvod, tedy pouze slovo Praha s číslovkou. Pro lepší orientaci je v seznamu uveden i původní název městské části. 2002
- Praha 1
- Praha 2
- Praha 3
- Praha 4 (Praha 4, Kunratice)
- Praha 5 (Praha 5, Slivenec)
- Praha 6 (Praha 6, Suchdol, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Ďáblice, Březiněves, Dolní Chabry)
- Praha 9
- Praha 10
- Praha 11 (Praha 11, Šeberov, Újezd u Průhonic, Křeslice)
- Praha 12 (Praha 12, Libuš)
- Praha 13 (Praha 13, Řeporyje)
- Praha 14 (Praha 14, Dolní Počernice)
- Praha 15 (Praha 15, Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Petrovice, Dubeč)
- Praha 16 (Radotín, Velká Chuchle, Lochkov, Zbraslav, Lipence)
- Praha 17 (Řepy, Zličín)
- Praha 18 (Letňany)
- Praha 19 (Kbely, Vinoř, Satalice, Čakovice)
- Praha 20 (Horní Počernice)
- Praha 21 (Újezd nad Lesy, Klánovice, Koloděje, Běchovice)
- Praha 22 (Uhříněves, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Benice)

Územní členění

V roce 1960 bylo zřízeno deset městských obvodů a tyto obvody, rozšířené o nově přidružené obce, platí podle Zákona o územním členění státu dodnes. Původně byly i správními a samosprávnými obvody. Obyvatelé většiny území obvodů podléhali přímo obvodnímu národnímu výboru (později obvodnímu úřadu), v později připojených obcích však zůstaly jako mezičlánek místní národní výbory (místní úřady), které zároveň spadaly i pod působnost příslušného obvodu. Od roku 1990 však nejsou tyto obvody samosprávnými celky a od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.

10 městských obvodů, jejich městské části

Seznam deseti obvodů, v závorce jsou uvedeny městské části, které tvoří území obvodu: městských obvodů
- Praha 1 (Praha 1)
- Praha 2 (Praha 2)
- Praha 3 (Praha 3)
- Praha 4 (Praha 4, Praha 11, Praha 12, Libuš, Kunratice, Újezd, Šeberov)
- Praha 5 (Praha 5, Velká Chuchle, Slivenec, Lochkov, Praha 16–Radotín, Lipence, Zbraslav, Praha 13, Řeporyje, Zličín)
- Praha 6 (Praha 6, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Praha 17–Řepy, Suchdol)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Březiněves, Dolní Chabry, Ďáblice)
- Praha 9 (Praha 9, Praha 14, Běchovice, Čakovice, Dolní Počernice, Praha 20–Horní Počernice, Praha 19–Kbely, Klánovice, Koloděje, Praha 18–Letňany, Satalice, Praha 21–Újezd nad Lesy, Vinoř)
- Praha 10 (Praha 10, Praha 15, Benice, Dolní Měcholupy, Dubeč, Kolovraty, Královice, Křeslice, Nedvězí, Petrovice, Štěrboholy, Praha 22–Uhříněves)

Významné čtvrti

Podívejte se také na

- Královské hlavní město Praha
- Velká Praha

Externí odkazy

- [http://www.praha-mesto.cz praha-mesto.cz] – Informační server hlavního města Prahy
- [http://www.vpraze.info vpraze.info] – Wiki stránky o Praze
- [http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/home Hlavní město Praha] na stránkách ČSÚ
- [http://www.firmy-praha.cz Firmy Praha] firmy v Praze Kategorie:České kraje Kategorie:České okresy Kategorie:Praha Kategorie:Česká města Kategorie:Čechy Kategorie:Hlavní města Evropy ja:プラハ ko:프라하 simple:Prague

1932

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1927 1928 1929 1930 1931 - 1932 - 1933 1934 1935 1936 1937 ----

Události

Česko Svět
- 23. září – sjednocení Saúdské Arábie
- 3. října – Irák vyhlásil nezávislost na mandátu Společnosti národů, spravovaném Velkou Británií
- Finsko a SSSR uzavřelo pakt o neútočení
- Irák a Turecko se staly členem Společnosti národů
- založena Bezpečnostní služba – Sicherheitsdienst; Německo
- v SSSR se upustilo od reformy kalendáře, která mj. v letech 1930–31 zavedla 30. únor

Vědy a umění

- objev neutronu a Pozitronu

Nobelova cena

Narození

Česko
- 15. února – Josef Brukner, český spisovatel, překladatel a filmový scenárista
- 18. února – Miloš Forman, českoamerický režisér
- 4. dubna – Andrej Tarkovskij, ruský režisér
- 17. května – Miloslav Vlk, arcibiskup pražský
- 10. srpna – Vladimír Páral, český spisovatel Svět
- 5. ledna – Umberto Eco, italský semiolog filosof a spisovatel
- 6. února – François Truffaut, francouzský filmový režisér († 21. října 1984)
- 7. července – Joe Zawinul, rakouský jazzový a jazzrockový pianista a skladatel
- 26. září – Vladimir Vojnovič, ruský spisovatel
- 7. září – Malcolm Bradbury, anglický spisovatel († 27. listopadu 2000)
- 11. září – Fernando Arrabal, španělský dramatik

Úmrtí

Česko
- 22. března – Gustav Habrman (
- 24. ledna 1864), český politik Svět
- Saxton Payson, americký operní pěvec (
- 1842)

Hlava státu

- Československo – Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1932年 ko:1932년 simple:1932 th:พ.ศ. 2475

1934

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1929 1930 1931 1932 1933 - 1934 - 1935 1936 1937 1938 1939 ----

Události

Česko

- vydání protifašistického manifestu českých spisovatelů

Svět

- 30. června - V Německu proběhla tzv. "noc dlouhých nožů", při které byli vyvraždeni nepohodlní příslušníci nacistické strany

Vědy a umění

- založena Skupina surrealistů v ČSR

Nobelova cena

Narození

- 14. března - Eugene Cernan, americký astronaut
- 17. března - Richard Honzovič, hlasatel a voiceover
- 10. dubna - Carel Godin De Beaufort, nizozemský automobilový závodník

Úmrtí

- 25. července – F. Háj, česká spisovatelka (27. května 1887)

Hlava státu

- SSSR - Josif Vissarionovič Stalin
- Německo - Adolf Hitler
- Itálie - Benito Mussolini
- ČSR - Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1934年 ko:1934년 simple:1934 th:พ.ศ. 2477

1946

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1941 1942 1943 1944 1945 - 1946 - 1947 1948 1949 1950 1951 ----

Události

Československo
- 19. června Edvard Beneš znovu zvolen prezidentem Československa
- 28. března Ústavní zákon č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky, ratihaboval prozatímní státní zřízení.
- V květnu se konaly první poválečné parlamentní volby, Klement Gottwald se stal předsedou vlády
- 1. prosince 1946 – 23. února 1947) byl zaveden tzv. zimní čas
- obnovena Univerzita Palackého
- vyhlášeny (národní) přírodní rezervace Děvín, Svatý kopeček u Mikulova Svět
- 10. ledna Konalo se první Valné shromáždění OSN, Londýn
- březen Winston Churchill použil termín železná opona
- 24. únor - Juan Perón zvolen prezidentem Argentiny
- 4. březen - Carl Gustaf Mannereheim odstupuje z úřadu prezidenta Finska
- 9. březen - prezidentem Finska se stává Juho Kusti Paasikivi
- 15. březen - Clement Atlee - přislíbil nezávislost Indii
- 1. duben - 14metrová tsunami dopadla na Hilo (Havaj), 173 mrtvých, tisíce zraněných
- 17. dubna Sýrie získala nezávislost
- 18. duben - USA uznaly Titovu vládu v Jugoslávii,
- 18. duben - rozpuštěna Společnost národů
- 29. duben - poprvé zasedá Tokijský tribunál
- květen vznikl Mezinárodní měnový fond
- 25. května Jordánsko získalo nezávislost
- 22. červenec - Irgun provedl bombový útok na Hotel Král David v Jeruzalémě, v němž sídlila bristká civilní i vojenská správá Palestiny, 90 mrtvých
- 1. října Ukončen Norimberský proces
- začaly vietnamské války
- 11. prosinec - založena UNICEF

Vědy a umění

- první ročník festivalu Pražské jaro
- Syndikát českých spisovatelů svolal sjezd

Nobelova cena

Narození

Česko
- 4. ledna Eva Hašková, česká grafička a ilustrátorka
- 21. dubna Jiřina Šedinová, česká překladatelka
- 20. srpna Vojtěch Cikrle, český římskokatolický teolog Svět
- 20. ledna David Keith Lynch, americký filmový scenárista a režisér
- 28. února – Robin Cook britský exministr zahraničí
- 10. května Donovan Philips Leitch, skotský zpěvák a básník
- 23. května Clemente Domínguez y Gómez, zakladatel a vůdčí osobnost společnosti Orden de los Carmelitas de la Santa Faz, jeho přívrženci ho považují za papeže Řehoře XVII, katolická církev ho neuznává
- 19. srpna Bill Clinton, americký politik
- 5. září Freddie Mercury, zpěvák rockové skupiny Queen († 24. listopadu 1991)
- 18. prosince Steven Spielberg, americký režisér
- Aleksander Wolszczan, polský astronom

Úmrtí

Česko
- 2. února Eduard Bass, český spisovatel a novinář (
- 1. ledna 1888)
- 18. února Ivan Odilo Štampach, český teolog
- 27. březen Gabriela Preissová, česká spisovatelka (
- 23. březen 1862)
- 22. května, popraven Karl Hermann Frank, fašistický politik (
- 24. ledna 1898)
- 12. červen Karel Toman, český básník (
- 25. únor 1877) Svět
- 13. srpen Herbert George Wells, anglický spisovatel (
- 21. září 1866)
- 14. srpen – Ernest Thompson Seton, americký ilustrátor, přírodovědec a spisovatel. Zakladatel woodcrafterského hnutí a do r. 1915 průkopník skautského hnutí v USA
- 15. října, sebevražda Herman Wilhelm Goring - říšský maršál a velitel letectva
- 16. října
- Popraveni na základě norimberského procesu
- Joachim von Ribbentrop - říšský ministr zahraničních věcí
- Wilhelm Keitl - polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství
- Ernst Kaltenbrunner - polní maršál a šéf bezpečnostní služby
- Alfred Rosenberg - ministr pro okupování východního území
- Hans Frank - guvernér Polska
- Julius Streicher - majitel a vydavatel proti židovského listu
- Fritz Sauckel - zmocněnec pro nasazení pracovních sil
- Alfred Jodl - náčelník Operačního štábu Vrchního velitelství brané moci (OKW, Oberkommando der Wehrmacht)
- Wilhelm Frick - ministr vnitra a říšský protektor v Čechách a na Moravě
- Arthur Seyss-Inquart - guvernér Rakouska a Nizozemský komisař
- Hendrik Adamson, esperantský spisovatel - Estonec (
- 1891)

Hlavy států

- Československo
- Edvard Beneš
- Papež
- Pius XII.
- Sovětský svaz
- Stalin
- USA
- Harry S. Truman Kategorie:20. století ja:1946年 ko:1946년 ms:1946 simple:1946 th:พ.ศ. 2489

1939

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1934 1935 1936 1937 1938 - 1939 - 1940 1941 1942 1943 1944 ----

Události

- 2. březen: Eugenio Pacelli byl zvolen papežem a přijal jméno Pius XII.
- 15. březen: Německo okupovalo zbytek Čech a Moravy, vzniká Protektorát Čechy a Morava
- 28. březen: frankisté dobývají Madrid, občanská válka ve Španělsku je rozhodnuta
- 7. duben: Itálie napadá Albánii
- 23. srpen: Německo uzavírá s SSSR pakt o neútočení, v jehož tajných dodatcích si rozdělili sféry vlivu.
- 1. září: Polsko bylo napadeno hitlerovským Německem
- 3. září: Francie, Austrálie a Velká Británie vyhlašují Německu válku
- 5. září: USA deklarují neutralitu v začínající válce
- 6. září: Jižní Afrika vyhlašuje Německu válku
- 9. září: záčíná bitva na Bzuře, největší bitva polského tažení
- 10. září: Kanada vyhlašuje Německu válku
- 17. září: Sovětský svaz napadl Polsko, organizovaný odpor polské armády se začíná hroutit
- 27. září: kapitulace Varšavy
- 29. září: kapituluju pevnost Modlin
- 2. říjen: kapitulují obránci poloostrova Hel
- 5. říjen: kapitulací jednotek generála Franciszka Kleeberga byl ukončen organizovaný odpor polské armády
- 8. říjen: Německo vyhlašuje anexi západního Polska
- 14. říjen: ponorka U-47 Günthera Priena pronikla do hlavní základny britského námořnictva Scapa Flow a potopila HMS Royal Oak
- 8. listopad: Adolf Hitler těsně unikl atentátu
- 30. listopad: Sovětský svaz napadl Finsko, začíná Zimní válka
- 27. prosinec: zemětřesení ve východní Anatolii (Turecko), okolo 100 000 mrtvých
- 17. prosinec: potopena kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee

Vědy a umění

Nobelova cena

- Fyzika - Ernest Orlando Lawrence
- Chemie - Adolf Butenandt, Leopold Ruzicka
- Fyziologie nebo lékařství - Gerhard Domagk
- Literatura - Frans Eemil Sillanpää
- Nobelova cena míru - 0

Narození

Česko
- 12. října Vladimír Körner, český spisovatel Svět
- 2. prosinec - Yael Dayan - izraelská spisovatelka a politička, dcera Mošeho Dayana
- 23. prosinec - Anthony Fokker

Úmrtí

Česko
- 22. květen Jiří Mahen, český spisovatel (
- 12. prosince 1882)
- 26. listopad Arne Novák, český literární historik (
- 2. březen 1880) Svět
- 24. duben - Louis Trousselier francouzský cyklista
- 10. únor - Pius XI., papež

Hlava států

- Edvard Beneš (v exilu)
- Emil Hácha (Druhá republika, Protektorát Čechy a Morava)
- Papež
- Pius XI.
- Pius XII.
- Sovětský svaz
- Stalin
- Velkoněmecká říše
- Adolf Hitler Kategorie:20. století ja:1939年 ko:1939년 simple:1939

1950

;Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1945 1946 1947 1948 1949 - 1950 - 1951 1952 1953 1954 1955 ----

Události

Leden

- 1. leden - V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány.
- 6. leden - Velká Británie diplomaticky uznala Čínskou lidovou republiku
- 12. leden - V Sovětském svazu byl opět zaveden trest smrti za vlastizradu, špionáž a sabotáž. (Původně byl zrušen v květnu 1947.)
- 21. leden - USA oznámily objevení 93. chemického prvku. Podle místa, kde byl objeven (Berkeley v Kalifornii), byl nazván berkelium
- 23. leden - Izraelský parlament proklamoval Jeruzalém za hlavní město země.
- 26. leden - V ČSR začaly Stavby mládeže; první z nich byla stavba hutního kombinátu v Kunčicích u Ostravy.
- 27. leden - V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána.
- 31. leden - Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby.

Únor

- 1. únor - Urho Kekkonen byl zvolen finským předsedou vlády.
- 3. únor - V Londýně byl zatčen fyzik německého původu Klaus Fuchs, jenž byl poté odsouzen ke 14 letům vězení. Fuchs musel utéct z nacistického Německa, protože byl členem studentské komunistické organizace. Studia dokončil ve Velké Británii; v letech 1943-1946 spolupracoval v USA na vývoji atomové bomby a poté vedl oddělení teoretické fyziky v jedné z nejdůležitějších britských laboratoří pro jaderný výzkum. Informace o výrobě vodíkové bomby, jež posílal do Moskvy, umožnily Sovětskému svazu vyrovnat americký náskok v této oblasti.
- 6. únor - Americký vysoký komisař pro Německo John McCloy oznámil ve Stuttgartu politický program Spojenců pro Německo.
- 7. únor - USA a Velká Británie uznaly vietnamskou vládu Bao Daie, ač SSSR uznal 31. 1. vládu jeho protivníka Ho Či Mina.
- 8. únor - V NDR vzniklo Ministerstvo státní bezpečnosti, zaměřené na boj proti špionáži, sabotážím a protistátní činnosti – ve skutečnosti hlavní instituce represivního státního aparátu
- 12. únor - Albert Einstein varoval v televizním vystoupení před výrobou vodíkové bomby, kterou požadoval prezident Harry S. Truman
- 14. únor - V Moskvě byla podepsána smlouva o přátelství mezi SSSR a Čínou

Březen

- 1. březen - V ČSR bylo provedeno sčítání lidu. ČSR měla 12 338 450 obyvatel (z toho České země 8 896 133 a Slovensko 3 442 317).
- 1. březen - Klaus Fuchs, usvědčený ze špionáže pro SSSR, byl odsouzen k 14 letům káznice.
- 1. březen - Čankajšek byl opět zvolen prezidentem Tchajwanu.
- 6. březen - USA a Velká Británie protestovaly proti vykázání Němců z Polska.
- 7. březen - Island byl přijat do Rady Evropy
- 8. březen - Konrad Adenauer navrhl unii Německa a Francie se společným parlamentem
- 12. březen - V Belgii proběhlo referendum za návrat krále Leopolda III. do vlasti. 58 procent občanů se vyslovilo pro jeho návrat .
- 16. březen - Ministerstvo zahraničí ČSR požádalo představitele pražské nunciatury Vatikánu Ottavia de Livu, aby opustil ČSR.
- 20. březen - Římskokatoličtí biskupové a duchovní v ČSR byli donuceni složit tzv. slib věrnosti republice
- 23. březen - Při OSN byla založena Světová meteorologická organizace
- 31. březen - V Praze začal proces s představiteli církevních řádů

Duben

- 1. duben - Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu.
- 2. duben - Na sjezdu v Praze vznikl jednotný Československý svaz žen.
- 4. duben - Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů.
- 8. duben - Sovětské bojové letadlo sestřelilo nad Baltským mořem neozbrojený hlídkový letoun amerického letectva, jenž údajně porušil sovětský vzdušný prostor. 10 členů posádky zahynulo
- 10. duben - Juan Manuel Fangio na voze Maserati, se stal vítězem Grand Prix Pau
- 10. duben - Reg Parnell na voze Maserati, se stal vítězem Richmond Trophy
- 13. duben - V celé ČSR proběhla „akce K“ – likvidace mužských řádů a řeholí. Po skončení této akce v květnu bylo 2376 mnichů soustředěno do internačních klášterů či táborů nucené práce.
- 16. duben - Juan Manuel Fangio na voze Alfa Romeo, se stal vítězem Grand Prix San Rema
- 19. duben - Čs. úřady zakázaly činnost střediska americké informační služby v Praze. (Činnost britského informačního střediska byla zastavena 12. května.)
- 24. duben - Bylo vyhlášeno Jordánské království, jež vzniklo po anexi arabské části Palestiny Zajordánskem
- 25. duben - V ČSR byl odvolán ministr národní obrany Ludvík Svoboda. Místo něj byl jmenován Alexej Čepička.
- 27. duben - Velká Británie uznala diplomaticky Izrael
- 28. duben - V ČSR proběhla „akce P“ – likvidace řeckokatolické církve.
- 30. duben - Georges Grignard na voze Talbot vyhrál Grand Prix Paříže.

Květen

- 1. květen - V Západním Berlíně proběhly demonstrace proti setkání FDJ (Svobodná německá mládež) ve východním Berlíně.
- 5. květen - V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství).
- 8. květen - Generál Čankajšek požádal USA o zbraně pro boj proti Čínské lidové republice.
- 9. květen - Veřejnosti byl představen Schumanův plán.
- 11. květen - V Königswinteru byla založena celoněmecká CDU; prvním předsedou se stal Konrad Adenauer.
- 13. květen - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Velké Británie.
- 14. květen - V ČSR začala rozsáhlá propagandistická kampaň – podpisová akce k rezoluci sjezdu obránců míru ve Stockholmu. Do konce května podepsalo tzv. Stockholmskou výzvu 9 448 548 občanů ČSR.
- 16. květen - Starosta Berlína Ernst Reuter odmítl podmínky sovětského velitele města pro svobodné volby v celém Berlíně (odchod všech okupačních jednotek a právo veta pro Sovětský svaz ve výboru čtyř velmocí).
- 18. květen - V ČSR byl přijat nový vysokoškolský zákon, jenž zcela likvidoval tradiční akademické svobody.
- 18. květen - V Cáchách byla poprvé udělena cena Karla Velikého za zásluhy o evropskou jednotu. Jejím prvním nositelem se stal Richard Coudenhove-Kalergi.
- 21. květen - Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Monaka.
- 30. květen - Johnnie Parsons s vozem Kurtis Kraft vyhrál 500 mil v Indianapolis.
- 31. květen - V Praze začal proces s Miladou Horákovou a spol.

Září

- 3. září - Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo vyhrál Grand Prix Itálie a stal se mistrem světa.
- 30. září - Reg Parnell s vozem BRM vyhrál Goodwood Trophy.

Říjen

- 21. říjen - Čínská anexe Tibetu
- 29. říjen - Alberto Ascari s vozem Ferrari vyhrál Grand Prix Penya Rhin.

Listopad

Prosinec

Vědy a umění

- 28. červenec - Kevin Budden odchytil živého taipana velkého

Filmy

- 24 hodin do smrti USA
- Asfaltová džungle USA
- Bajaja Československo
- Bylo to v máji Československo
- Cyrano de Bergerac USA
- Dirigenti USA
- Harvey USA
- Hrůza na jevišti Velká Británie
- Jak pejsek s kočičkou myli podlahu Československo
- Jerry a lev USA
- Kachňátko USA
- Katka Československo
- Kozí mléko Československo
- Král Lávra Československo
- Malý partyzán Československo
- Máj této země Československo
- Muži USA
- Na kulečníku USA
- Není stále zamračeno Československo
- Nevěstin otec USA
- Past Československo
- Pára nad hrncem Československo
- Pevnost Československo
- Pistolník USA
- Posel úsvitu Československo
- Poslední výstřel Československo
- Popelka USA
- Přehrada Československo
- Přiznání Československo
- Případ dr. Kováře Československo
- Racek má zpoždění Československo
- Rašomon Japonsko
- Rio Grande USA
- Slepice a kostelník Československo
- Sunset Blvd. USA
- Šťastni v lásce USA
- Tatranský pohár Československo
- Temno Československo
- Texas Tom USA
- Ukřivděná kočka USA
- V poslední vteřině USA
- V trestném území Československo
- Včera narození USA
- Večírek USA
- Veselý souboj Československo
- Vítězná křídla Československo
- Vstanou noví bojovníci Československo
- Vše o Evě USA
- Winchester '73 USA
- Za život radostný Československo
- Zlomený šíp USA
- Zocelení Československo
- Zvony z rákosu Československo

Sport

Atletika

Mistrovství Evropy - Brusel Muži
- 100 m - E.Bally (Francie) - 10,7
- 200 m - B.Shenton (Velká Británie) - 21,5
- 400 m - D.Pugh (Velká Británie) - 47,3
- 800 m - J.Parlett (Velká Británie) - 1:50,5
- 1500 m - W.Slijkhuis (Nizozemí) - 3:47,2
- 5000 m - Emil Zátopek (ČSR) - 14:03,0
- 10000 m - Emil Zátopek (ČSR)- 29:12,0
- Maratón - J.Holden (Velká Británie) - 2:32:13,2
- 3000 m překážek - Jindřich Roudný (ČSR) - 9:05,4
- 110 m překážek - A.Marie (Francie) - 14,6
- 400 m překážek - A.Filiput (Itálie) - 51,9
- Výška - A.Peterson (Velká Británie) - 196
- Tyč - R. Lundberg (Švédsko) - 430
- Dálka - T.Bryngeirsson (Island) - 732
- Trojskok - L.Ščerbakov (SSSR) - 15,39
- Koule - G.Huseby (Island) - 16,74
- Disk - A.Consolini (Itálie) - 53,75
- Oštěp - T.Hyytiainen (Finsko) - 71,26
- Kladivo - S.Strandli (Norsko) - 55,71
- Desetiboj - I.Heinrich (Francie) - 7009
- 10 km chůze - F.Schwab (Švýcarsko) - 46:01,8
- 50 km chůze - G.Dordoni (Itálie) - 4:40:42,6
- 4x100 m - SSSR - 41,5
- 4x400 m - Velká Británie - 3:10,2 Ženy
- 100 m - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 11,7
- 200 m - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 24,0
- 80 m překážek - F.Blankers - Koen (Nizozemí) - 11,8
- Výška - S.Alexander (Velká Británie) - 163
- Dálka - V.Bogdanovová (SSSR) - 582
- Koule - A.Andrejevová (SSSR) - 14,32
- Disk - N.Dumbadzeová (SSSR) - 48,03
- Oštěp - N.Smirnická (SSSR) - 47,55
- Pětiboj - A.Ben Ham (Francie) - 3204
- 4x100 m - Velká Británie - 47,4

Automobilový sport

Mistr NASCAR
- Bill Rexford AAA Racing
- Henry Banks Formule 1
- Giuseppe Farina Alfa Romeo Formule 3
- SRN - T.Kreuzer
- NDR - R.Weiser
- Dánsko - R.Nelleman 24 h Le Mans
- Louis Rosier/Jean-Louis Rosier Talbot Mille Miglia # G. MARZOTTO-CROSARA - FERRARI 195 S (Vítěz ve třídě přes 2000 ccm) # D. SERAFINI-SALANI - FERRARI 195 S # FANGIO-ZANARD - ALFA ROMEO 6C 2500 # BRACCO-MAGLIOLI - FERRARI 166 M.M (Vítěz ve třídě do 2000 ccm) # JOHNSON-LEA - JAGUAR XK 120 ROADSTAR # CORTESE-TERAVAZZI - FRAZER NASH LE MANS REPLICA # FAGIOLI-DIOTALLEVI - OSCA MT4 1100 (Vítěz ve třídě do 1100 ccm) # BIONDETTI-BRONZON - JAGUAR XK 120 ROADSTAR # V. MARZOTTO-FONTANA - FERRARI 195 S # SCHWELM-COLONNA - ALFA ROMEO 6C 2500 SS (Vítěz ve třídě GT)

Basketbal

Mistrovství světa (muži) - Buenos Aires
- 1. Argentina
- 2. USA
- 3. Chile Mistrovství Evropy (ženy) - Budapešť
- 1. SSSR
- 2. Maďarsko
- 3. ČSR

Boby

Mistrovství světa - Cortina ď Ampezzo
- Dvousedadlové boby
- 1.Fritz Feierabend - Stephan Waser (Švýcarsko)
- 2.Stanley Benham - Patrick Martin (USA)
- 3.Frederick Fortune - William d'Amico (USA)
- Čtyřsedadlové boby
- 1.USA
- 2.Švýcarsko
- 3.Švýcarsko

Cyklistika

Silnice
- Giro ď Italia
- 1.Hugo Koblet (Švýcarsko)
- 2.Gino Bartali (Itálie)
- 3.Alfredo Martini (Itálie)
- Tour de France
- 1.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- 2.Stan Ockers (Belgie)
- 3.Louison Bobet (Francie)
- Vuelta a Espana
- 1.Emilio Rodriguez (Španělsko)
- 2.Manuel Rodriguez (Španělsko)
- 3.José Serra (Španělsko)
- Mistrovství světa profesionálové - Moorslede, Belgie
- 1.Briek Schotte (Belgie)
- 2.Theo Middlekamp (Nizozemsko)
- 3.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- Mistrovství světa amateři
- 1.Hoobin (Austrálie)
- Critérium International
- 1.Pierre Barbotin (Francie)
- 2.Guy Lapebie (Francie)
- 3.Louis Deprez (Francie)
- Dauphiné Liberé
- 1.Nello Lauredi (Francie)
- 2.Apo Lazarides (Francie)
- 3.Bim Diederich (Lucembursko)
- Grand Prix du Midi Libre
- 1.Antonin Rolland
- 2.Raphaël Géminiani
- 3.Gilbert Fautrier
- Tour de Romandie
- 1.Edouard Fachleitner (Francie)
- 2.Hugo Koblet (Švýcarsko)
- 3.Kleber Piot (Francie)
- Tour de Suisse
- 1.Hugo Koblet (Švýcarsko)
- 2.Jean Goldschmit (Lucembursko)
- 3.Aldo Ronconi (Itálie)
- Vuelta a Catalunya
- 1.Antonio Gelabert (Španělsko)
- 2.José Serra (Španělsko)
- 3.Francisco Masip (Španělsko)
- Závod míru
- 1. Willy Emborg (Dánsko)
- 2. Bronislaw Klabinski (Francie)
- 3. Vlastimil Růžička (Československo)
- La Flèche Wallonne
- 1.Fausto Coppi (Itálie)
- 2.Raymond Impanis
- 3.Jean Storms
- Mistr Belgie
- Albert Ramon
- Mistr Francie
- Louison Bobet
- Mistr Velké Británie
- 1.Len West
- 2.Ted Jones
- 3.Ken Russell
- Mistr Itálie
- 1.Anton Bevilacqua
- 2.Alfredo Martini
- 3.Mario Ricci
- Mistr Nizozemí
- Gerrit Schulte
- Grand Prix Národů
- 1.Maurice Blomme
- 2.René Berton
- 3.Antonin Rolland
- Bourdeaux-Paris
- 1.Wim Van Est Nizozemí
- 2.Maurice Diot
- 3.Joseph Somers
- Ghent-Wevelgem
- 1.Briek Schotte Belgie
- 2.Albert Decin Belgie
- 3.André Declerck Belgie
- Giro del Lazio
- 1.Annibal Brasola Itálie
- 2.Luciano Maggini Itálie
- 3.Luigi Casola Itálie
- GP Ouest France-Plouay
- 1.Armand Audaire Francie
- Liège-Bastogne-Liège
- 1.Prosper Depredhomme Belgie
- 2.Jean Bogaerts Belgie
- 3.Edward van Dyck Belgie
- Meisterschaft von Zürich
- 1.Fritz Schaer (Švýcarsko)
- 2.Ferdinand Kubler (Švýcarsko)
- 3.Désiré Keteleer (Belgie)
- Milan-San Remo
- 1.Gino Bartali Itálie
- 2.Nedo Logli Itálie
- 3.Oreste Conte Itálie
- Omloop Het Volk
- 1.Andre Declerck Belgie
- Paris-Bruxelles
- 1.Rik Van Steenbergen Belgie
- 2.Guy Lapebie Francie
- 3.Karel Debaere
- Paris-Roubaix
- 1.Fausto Coppi Itálie
- 2.Maurice Diot Francie
- 3.Fiorenzo Magni Itálie
- Paris-Tours
- 1.Andre Mahe Francie
- 2.Urbain Caffi Francie
- 3.Guy Lapebie Francie
- Ronde van Vlaanderen
- 1.Fiorenzo Magni Itálie
- 2.Alberic Schotte Belgie
- 3.Louis Caput Francie
- Giro di Lombardia
- 1.Renzo Soldani Itálie
- 2.Antonio Bevilacqua Itálie
- 3.Fausto Coppi Itálie
- Cyklokros
- 1.Jean Robic (Francie)
- 2.Roger Rondeaux (Francie)
- 3.Pierre Jodet (Francie)
- Družstva - Francie Dráha
- Sprint amateři
- 1.Maurice Verdeun (Francie)
- 2.Pierre Even (Francie)
- 3.Johannes Hijzelendoorn Nizozemí
- Sprint profesionálové
- 1.Reg Harris (Velká Británie)
- 2.Arie van Vliet Nizozemí
- 3.Jan Derksen Nizozemí
- 4000 m stíhací závod
- 1.Sydney Patterson (Austrálie)
- 2.Aldo Gandini (Itálie)
- 3.Guido Messina (Itálie)
- 5000 m stíhací závod
- 1.Antonio Bevilacqua (Itálie)
- 2.Wim van Est (Nizozemí)
- 3.Paul Matteoli (Francie)
- Za motorovým vodičem 100 Km
- 1.Raoul Lesueur (Francie)
- 2.Jan Pronk (Nizozemí)
- 3.Georges Seres (Francie) Sálová cyklistika
- Kolová - Švýcarsko

Fotbal

Gymnastika

Krasobruslení

Mistrovství Evropy - Oslo
- Muži
- 1.Ede Kiraly (Maďarsko)
- 2.Helmut Seibt (Rakousko)
- 3.Carlo Fassi (Itálie)
- Ženy
- 1.Alena Vrzáňová (Československo)
- 2.Jeanette Altwegg (Velká Británie)
- 3.Jacqueline du Bief (Francie)
- Sportovní dvojice
- 1.Marianna Nagy - Laszlo Nagy (Maďarsko)
- 2.Eliane Steinemann - Andre Calame (Švýcarsko)
- 3.Jennifer Nicks - John Nicks (Velká Británie) Mistrovství Světa - Londýn
- Muži
- 1.Dick Button (USA)
- 2.James Grogan (USA)
- 3.Helmut Seibt (Rakousko)
- Ženy
- 1.Alena Vrzáňová (Československo)
- 2.Jeanette Altwegg (Velká Británie)
- 3.Yvonne Sherman (USA)
- Sportovní dvojice
- 1.Karol Kennedy - Peter Kennedy (USA)
- 2.Jennifer Nicks - John Nicks (Velká Británie)
- 3.Marianna Nagy - Laszlo Nagy (Maďarsko)

Lední hokej

Mistrovství světa a evropy - Londýn Z politických důvodů se Československý tým nezúčastnil. Hráči to neunesli! Někteří i emigrovali! Neskutečné následky pro hráče - výslechy a následné vězení Skupina A:
- Kanada - Švýcarsko 13:2
- Kanada - Belgie 33:0
- Švýcarsko - Belgie 24:3 postup - Kanada a Švýcarsko Skupina B:
- Švédsko - USA 8:3
- Švédsko - Nizozemí 10:0
- USA - Nizozemí 17:1 postup - Švédsko a USA Skupina C:
- V. Británie - Norsko 2:0
- V. Británie - Francie 9:0
- Norsko - Francie 11:0 postup - Velká Británie a Norsko F I N Á L E:
- Kanada - USA 5:0
- Kanada - Švýcarsko 11:1
- Kanada - V. Británie 12:0
- Kanada - Švédsko 3:1
- Kanada - Norsko 11:1
- USA - Švýcarsko 10:5
- USA - V. Británie 3:2
- USA - Švédsko 4:2
- USA - Norsko 12:6
- Švýcarsko - V. Británie 10:3
- Švýcarsko - Švédsko 3:2
- Švýcarsko - Norsko 12:4
- V. Británie - Švédsko 5:4
- V. Británie - Norsko 4:3
- Švédsko - Norsko 6:1 Soutěž útěchy:
- Belgie - Nizozemí 4:2
- Belgie - Francie 8:1
- Nizozemí - Francie 4:2 Belgie vítězem útěchy
- 1. Kanada - MS
- 2. USA
- 3. Švýcarsko - ME
- 4. Velká Británie
- 5. Švédsko
- 6. Norsko
- 7. Belgie
- 8. Nizozemsko
- 9. Francie 7. Ročník ligy - SEZÓNA 1949/50
- 1. ATK PRAHA
- 2. VÍTKOVICKÉ ŽELEZÁRNY
- 3. ZDAR LTC PRAHA
- 4. OD ČESKÉ BUDĚJOVICE
- 5. GZ KRÁLOVO POLE
- 6. NV TATRY POPRAD
- 7. SPARTA BRATRSTVÍ
- 8. ZBROJOVKA BRNO - ŽIDENICE Stanley Cup
- Detroit Red Wings - New York Rangers 4:3 na zápasy Art Ross Memorial Trophy
- Ted Lindsay, Detroit Red Wings Hart Memorial Trophy
- Charlie Rayner, New York Rangers

Lukostřelba

Mistrovství světa - Copenhagen
- Muži
- 1.Hans Deutgen (Švedsko)
- 2.Einar Tang Holbek (Dánsko)
- 3.Reynolds (USA)
- Družstva
- 1.Švedsko
- 2.Švedsko
- 3.Československo
- Ženy
- 1.Jean Lee (USA)
- 2.Jean Richards (USA)
- 3.