:: wikimiki.org ::

Hanuš Fantl

Hanuš Fantl

Hanuš Fantl (16. prosince 1917 Chrast u Chrudimi – 18. března 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český básník židovského původu. Narodil se v židovské rodině jako nejmladší z pěti dětí. Často se o něj starala jeho o deset let starší sestra, která si ho nejednou musela vzít s sebou na schůzku s chlapcem. Byl bez soudu zastřelen v koncentračním táboře v Mauthausenu. Koncentračnímu táboru padly za obět i jeho žena Helena a dcera Jana, které obě zemřely v roce 1944 v Osvětimi.

Dílo

- Píseň vzdoruje noci - vyšlo posmrtně roku 1955

Ukázka z tvorby

JEŠTĚ NÁM ZBYLA VÍRA! :Ještě nám zbyla slova, :ještě nám zbyla řeč. :Ještě nám zbyla slova :uzdravující, nová: :teč krvi, mízo, teč! :Ještě nás vítr hladí :a lehtá na očích, :ještě nás vítr hladí, :ještě jsme chlapci mladí! :Ještě nám zbyla víra, :láska a naděje, :ještě nám zbyla víra: :Dobrá je zem a širá :a nebe modré je.

Odkazy

- Seznam českých spisovatelů
- Česká literatura v letech 1900–1945
- Skupina 42 Fantl, Hanuš Fantl, Hanuš Fantl, Hanuš Fantl, Hanuš

16. prosinec

16. prosinec je 350. den roku podle gregoriánského kalendáře (351. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 15 dní.

Události

Česko
- Karel Havlíček Borovský převezen do Brixenu Svět
- 2004 Britští lordové soudci rozhodli, že zadržování podezřelých z terorismu po neomezeně dlouhou dobu bez soudu je nezákonné.
- 2004 Summit Evropské unie rozhodl, že jednání o přistoupení Turecka do EU začnou 3. listopadu 2005. Rozhovory po přistoupení Chorvatska začnou v dubnu 2005.
- 2004 Rada Doněckého obvodu (správní jednotka na východě Ukrajiny) odvolala lokální referendum o přetvoření Ukrajiny na federální stát.

Narození

Česko
- 1917 Hanuš Fantl, český básník († 18. března 1942 koncentrační tábor Mauthausen) Svět
-

Úmrtí

Česko
- Svět
-

Svátky

Česko
- Albína Svět
-

Viz také:

- 15. prosinec 17. prosinec - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Prosinec ja:12月16日 ko:12월 16일 ms:16 Disember simple:December 16 th:16 ธันวาคม

18. březen

18. březen je 77. den roku podle gregoriánského kalendáře (78. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 288 dní.

Události

Česko
- Svět
- 37 Římský senát anuloval Tiberiovu vůli a prohlásil Caligulu za císaře
- 1804 Napoleon Bonaparte se prohlásil francouzským císařem

Narození

Česko
- Svět
- 1842 Stéphane Mallarmé, francouzský básník († 9. září 1898)
- 1858 Rudolf Diesel, německý vynálezce († 30. září 1913)

Úmrtí

Česko
- 1553 Václav Hájek z Libočan, český spisovatel Svět
- 1584 Ivan IV., ruský car
- 1916 Karl Gölsdorf, rakouský lokomotivním konstruktérem (
- 8. června 1861)
- 1941 Henri Cornet, francouzský cyklista
- 1942 - koncentrační tábor Mauthausen Hanuš Fantl, český básník (
- 16. prosince 1917)
- 1964 Norbert Wiener, americký matematik (
- 26. listopadu 1894)
- 1982 Vasilij Ivanovič Čujkov, sovětský voják (
- 12. února 1900)
- 1986 Ludvík Aškenazy, český spisovatel (
- 24. února 1921)

Svátky

Česko
- Eduard Svět
-

Viz také:

- 17. březen 19. březen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Březen ja:3月18日 ko:3월 18일 simple:March 18 th:18 มีนาคม

Osvětim

Osvětim (rod ženský) (polsky Oświęcim (rod mužský), německy Auschwitz [aušvic], slovensky Osvienčim, romsky Aušvica, Osvěnčim) je polské asi čtyřicetitisícové okresní město v Malopolském vojvodství. První písemné zmínky pocházejí z roku 1179. Za druhé světové války bylo město přičleněno k Německé říši a byl zde vybudován rozsáhlý vyhlazovací koncentrační tábor pojmenovaný Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). Kategorie:Polská města ja:オシフィエンチム

Česká literatura v letech 1900-1945

Česká literatura v letech 1900–1945 Toto období není sice z hlediska historického příliš dlouhé, ale pro naši zemi bylo velmi bohaté na významné události. V letech 1914–1918 proběhla první světová válka jejímž výsledkem byl i rozpad Rakouska-Uherska a vznik československé republiky. Roku 1939 vypukla druhá světová válka, která trvala až do r. 1945. První světová válka znamenala rozpad tehdejšího světa, vliv církve se ještě snížil, rozpadly se tradiční hodnoty. Vzniklo mnoho nových státních útvarů, jiné zanikly. Nastal rozvoj demokracie, ale zároveň se začala postupně prosazovat i totalitní hnutí (socialismus, fašismus). Objevuje se i velmi silné pacifistické hnutí, ke kterému se hlásila především levice. Lidé do poválečného období vkládali naděje, že se již podobný konflikt nikdy nebude opakovat, že s prudkým rozvojem průmyslu bude stoupat i životní úroveň. Zároveň se objevoval i strach, že tomu tak nebude. Naděje vzala částečně lidem i spisovatelům hospodářská krize ve 30. letech, nástup fašismu a později samozřejmě 2. světová válka. Je pochopitelné, že tato doba se úzce prolíná s dobou poválečnou, ale i s koncem minulého století, neboť v tomto období ještě tvořil např. Alois Jirásek a mnozí další. V tomto období vzniklo (popř. se rozšířilo) několik filosofických proudů které ovlivnily literaturu: # Pragmatismus: Zdůrazňuje princip užitečnosti, svět může být spasen pouze lidskými skutky. Zdůrazňuje individualismus a popírá rozumové poznání světa. (např. Karel Čapek) # Existencialismus: Vznikl od slova existovat – být. Tento směr neguje vědu, pravdu a poznání považuje za subjektivní akt. Z toho vyplývá popírání rozumového poznání světa. Přichází uvědomění si smrti jako nutného konce, z toho vyplývá úzkost a vědomí osamělosti. # Marxismus - Leninismus # Fašismus # Nihilismus V této době se stále častěji a výrazněji začínají do literatury prosazovat nové prvky: Sci-fi, fantasy, dobrodružná literatura, červená knihovna, ... . Tyto události se samozřejmě promítly do české literatury. Dalším prvkem, který výrazně ovlivnil literaturu byl prudký rozvoj gramotnosti a vzdělanosti vůbec – to zvýšilo poptávku po literatuře a spolu s rozvojem techniky tak umožnil pokles ceny knih i časopisů. Se stoupajícím počtem čtenářů došlo ke zvýšení svobody a nezávislosti autora, což vedlo k souběžnému uvolňování konvencí a volání po ještě větší svobodě. Nedošlo sice k úplnému zrušení cenzury, ale došlo k jejímu radikálnímu omezení, po roce 1938 byla cenzura velmi přísná. V tomto období česká literatura velmi rychle reaguje na světovou a v některých (ne příliš častých případech) ji dokonce určuje směr. Počátkem tohoto období pronikly do naší literatury nové myšlenky (především z Francie), které se postupně prosadily v celé evropské literatuře a které zásadním způsobem ovlivnily nejen literaturu, ale i další druhy umění a ve svých důsledcích i naše tzv. "západní" myšlení. Tím byl započat nový styl literatury (zpočátku především poezie). Literatura a umění se přestaly rozvíjet jednostranně, do této doby lze říci, že v daném období všichni umělci tvořili v jednom, nebo ve dvou stylech. Přelom století lze z těchto důvodů vnímat jako významný předěl nejen české literatury. Umělci se postupně rozcházeli s vládnoucí vrstvou, odmítali hodnoty a ideály minulosti a stavěli se kriticky k současnosti. To vedlo k jejich kritickým (někdy až negativním) postojům nejen k denní realitě, ale i ke společnosti. Jejich kritický postoj k minulosti přerostl v jakýsi boj proti českému realismu, u kterého odsuzují celé jeho dílo – tento krok bývá vnímán jako chyba, ale až na pár vyjímek (Lumírovci), s nimi lze souhlasit. Snažili se na svět dívat novýma očima, kromě několika u nás tolik populárních témat (národnostní problematika a sociální otázky), se objevují nové myšlenky. Spisovatelé bojovali za právo osobnosti prožít život podle individuálních (často to znamenalo podle autorových) představ, zdůrazňovali svobodu a nezávislost jedince na společnosti a chránili si individuální lidský postoj, naopak kritizovali měšťácký způsob života. Je zajímavé, že tento přístup vedl ve svých důsledcích k jakémusi návratu romantismu.
Dále požadovali právo na svobodné umělecké vyjadřování, je zvláštní, že tyto teorie je často dovedli (i proto že nenalézali podporu) k idealistickým teoriím (především socialismus). Když se socialismus, za nějž mnozí z nich bojovali chopil moci, drtivá většina jich dále nebojovala za svou svobodu, ale uznávali důvody k omezení této svobody. Jejich další prioritou bylo právo osobitého vidění světa a jeho prožívání, což vedlo k vyhranění mnoha uměleckých směrů. Každý směr vyjadřoval určitý životní postoj a filosofický názor (některé skupiny si odporují, jiné se doplňují, ... ). Drtivá většina básníků a spisovatelů prošla během svého vývoje několika styly, proto je většinou nelze jednoznačně zařadit. Většina směrů, této doby, pocházela z Francie, Itálie a Španělska, jejich trvání lze často vymezit relativně krátkým obdobím (cca 20 let). Mnoho básníků četlo francouzskou literaturu a velká část jich i překládala, tak se tato literatura dostala do Československa.

Česká moderna

Tyto cíle samozřejmě nutně musely vést k rozchodu s politikou a státní mocí, k vyvrcholení tohoto rozchodu v českých zemích došlo v 90. letech 19. stol., kdy nastoupila nová generace, která vyslovila program negace dosavadních společenských, mravních, ale i uměleckých ideálů. Autory spojoval především rozchod s politikou i dosavadním pojetím umění – r. 1895 vyšel Manifest české moderny. Tento proces neprobíhal pouze v literatuře, ale v celém umění, u některých směrů byla literatura pouze okrajovou částí. Česká moderna byla ovlivněna Prokletými básníky, na které navazovali. Česká moderna zahájila svoji činnost symbolismem (Otokar Březina, Karel Hlaváček, Antonín Sova, Viktor Dyk), který se dostal na velice dobrou úroveň a tím umožnil rozvoj dalších básnických směrů. Prakticky souběřně se symbolismem se do českých zemí dostal impresionismus, který pomohl uměleckému rozvoji další části české poezie (Fráňa Šrámek,Antonín Sova, Karel Hlaváček, Vilém Mrštík, Jiří Mahen, Marie Pujmanová, Rudolf Těsnohlídek, Růžena Svobodová). Obě tato hnutí působila prakticky ve stejné době, docházelo k vzájemnému ovlivnění a o tvorbě v českých zemích lze tvrdit, že žádný z autorů nebyl vyhraněným umělcem daného směru, navíc velká část z těchto umělců byla nepřímo ovlivněna předchozí generací a tehdejší snahou o vznik Československa. Na základě výše zmíněného Manifestu došlo ke vzniku tzv. Generace anarchistických buřičů, tito lidé netvořili na rozdíl od již zmíněných, hnutí nějakou skupinu, která by dávala odpovědi na tehdejší problémy. Jednalo se o velice volné uskupení, které vzniklo kolem S. K. Neumanna a časopisu Nový kult. Pravděpodobně ani netušili, že by takto mohli být nazýváni, jedná se o to, že část jejich sbírek je prakticky nezařaditelná do nějakého směru a tak na základě podobnosti části jejich tvorby byly uměle (pro potřeby literatury) zařazeni do této skupiny, to však neznamená, že by se neznali, nebo že by spolu nespolupracovali. Tito lidé se v danou dobu buďto přímo hlásili k anarchii nebo jejich tvorba vykazuje s tímto směrem jistou podobnost. Tito spisovatelé tvořili a většinou i sbírky, pro které jsou zařazováni do tohoto směru vznikaly pro některý zde zmiňovaný směr.
- Stanislav Kostka Neumann
- Fráňa Šrámek
- Antonín Sova
- Karel Hlaváček
- Vilém Mrštík
- Jiří Mahen
- Marie Pujmanová
- Rudolf Těsnohlídek
- Růžena Svobodová Velmi populární poezií počátkem století byla tzv. Proletářská poezie (Jiří Wolker), která časem přerostla v nový literární směr poetismus (Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Karel Teige, František Halas, Vilém Závada, Vladimír Holan a Vladislav Vančura), jehož snahou bylo najít pohled na svět, při kterém by byl život krásný. Další umělecké styly, které vstoupily do literatury byly futurismus (Stanislav Kostka Neumann) a především dadaismus, ten sice v čechách neměl téměř žádný ohlas (Lev Blatný, Čestmír Jeřábek, Samo Chalupka), ale umožnil prudký rozvoj surrealismu, který měl na naši literaturu obrovský vliv, dále ovlivnil skupinu spisovatelů seskupených kolem časopisu Devětsil a mj. i tvorbu osvobozeného divadal.
Krátce po vydání surrealistického manifestu (1924), vznikla i v Praze surrealistická skupina (tzv. Skupina surrealistů v ČSR) jejími mluvčí se stali Vítězslav Nezval a Karel Teige, tato skupina byla velmi silná. Udržovala kontakty s ostatními surrealistickými skupinami a lze tvrdit, že její význam rozhodně přesáhl hranice tehdejšího Československa. V roce 1938 rozpustil V. Nezval českou surrealistickou skupinu a sám pak opustil surrealistické hnutí. Tato skupina však nezanikla a svým způsobem lze tvrdit, že existuje dodnes.
Dalšími literárně činnými členy byli: Konstantin Biebl, Vítězslav Makovský, Jindřich Štyrský.

Expresionismus

Jedná se o umělecký styl, který měl obrovský dopad na německou literatura, která samozřejmě ovlivňovala i naši literaturu. Expresionismus většinou nebývá řazen mezi modernu, ačkoli je některými prvky moderny ovlivněn.
- Karel Čapek
- Josef Čapek
- Vladislav Vančura
- Jiří Wolker
- Ivan Blatný
- Franz Kafka – většinou bývá řazen do německé literatury.

Legionářská literatura

Jednalo se o spisovatele, kteří psali o legionářích a narozdíl od Jaroslava Haška viděli v našich leginářích hrdiny. Tento druh literatury byl velmi populární, po roce 1948 byla tato literatura na indexu zakázaných knih.
- Rudolf Medek
- Josef Kopta
- František Langer
- Václav Kaplický
- Jaroslav Kratochvíl

Levicově orientovaní autoři

- Ivan Olbracht
- Marie Majerová
- Marie Pujmanová
- Jindřich Hořejší
- Alexandr Hořejší
- Josef Hora
- Jaroslav Hašek
- Julius Fučík

Prodemokratičtí autoři

tj. literatura, která je sice často kritická k nešvarům své doby, ale nenapadala její princip.
- Jarmila Glazarová
- Vladimír Holan
- Jiří Orten

Skupina 42

Z názvu je zřejmé, že se nejedná o autora, ale o skupinu autorů, jejich dílo bylo plné úzkosti a o obav z budoucnosti, jejich tvorba spadá do období těsně před naší kapitulací a poté do doby druhé světové války. Viz také Skupina 42.
- Hanuš Bonn
- Hanuš Fantl
- Viktor Fischl
- Jiří Kolář
- Josef Kainar
- Ivan Blatný
- Karel Poláček
- Eduard Bass
- Jan Weiss
- Karel Nový
- Zdeněk Němeček
- Egon Hostovský
- Vojtěch Martínek
- Jaroslav Havlíček
- Božena Benešová

Katolická literatura

Katolická literatura navazovala na katolickou literaturu předchozího období, ačkoli o ní lze říci, že literáti ve většině případech vytvářeli (nebo se alespoň pokoušeli) tlak na církev, aby došlo k její modernizaci. Většinu z nich velmi ovlivnil vznik Československa.
- Jakub Deml
- Jaroslav Durych
- Jan Čep
- František Křelina
- Jan Zahradníček

Divadelní avantgarda

Vznik republiky provázel malý zájem o divadlo, který se postupně (po roce 1923) vrátil k normálu. Avantgardní divadlo se pokusilo vytvořit nové scénické cesty. Vycházelo jednak z kolektivismu, dadaismu a poetismu.
- Osvobozené divadlo
- Emil František Burian (1904–1959) Pocházel ze známé pěvecké rodiny (otec byl baritonista). Ve 30. letech založil divadlo D 34, 35 (letopočet, ... 39). Jeho hlavním cílem bylo přiblížit divákovi náročné hry (Boamarchiese, Lazebník sevilllský, Lakomec, Utrpení mladého Werthera), ale uváděl i díla jako Dobrý voják Švejk, žebrácká opera a realizoval i vlasní hry s aktuální problematikou. V roce 1941 byl zatčen a celý zbytek války prožil v koncentračním táboře. Po roce 1948 se již nemohl aktivně zapojit (založil ještě divadlo D 46, ale zde již byl postupně svazován cenzurou). Velká divadla hrála klasiky (často ruské – např. Na Vinohradech), hry Čapka, ale i hry jako žebrácká opera (Brecht), Strach a bída třetí říše.

Literární věda

V prvním poválečném období se projevoval především positivismus. Zde se projevila tendence vykládat literární dílo pouze z mechanických vnějších vlivů. Tato literatura je prezentována především universitními profesory Jaroslavem Vlčkem Janem Jakubcem
- prof. Albert Pražák
- Zdeněk Nejedlý
- František Xaver Šalda
- Arne Novák
- Petr Bezruč

Odkazy na světové autory této doby

Mnoho z těchto spisovatelů má velmi blízko k realismu a jsou vlastně jeho pokračováním, jeho dalším vývojem. Francie:
- Guillaume Apollinaire
- Louis Aragon
- Henri Barbusse
- André Gide
- Marcel Proust
- Romain Rolland Německo
- Lion Feuchtwanger
- Erich Maria Remarque
- Heinrich Mann
- Thomas Mann
- Arnold Zweig Rakousko:
- Karl Kraus
- Stefan Zweig USA:
- Ernest Hemingway
- William Faulkner
- Theodore Dreiser
- John Steinbeck
- Francis Scott Fitzgerald Británie:
- John Galsworthy
- George Bernard Shaw
- Herbert George Wells Rusko:
- Maxim Gorkij
- Sergej Alexandrovič Jesenin
- Alexander Alexandrovič Blok
- Boris Leonidovič Pasternak
- Isaak Emmanuelovič Babel
- Ilja Grigorjevič Erenburg
- Michail Alexandrovič Šolochov
- Ivan Alexejevič Bunin
- Alexej Nikolajevič Tolstoj
- Vladimír Vladimirovič Majakovskij

Odkazy

- Česká literatura v letech 1815–1918
- Česká literatura v letech 1945–1990
- Surrealismus
- Symbolismus
- Expresionismus
- Katolická moderna Česká literatura v letech 1900–1945 Česká literatura v letech 1900–1945

Skupina 42

Skupina 42 - byla česká umělecká skupina, založená v roce 1942, ačkoliv její kořeny je možné hledat již v letech 1938 - 1939, formovat se tato skupina začala v r. 1940.
Činnost skupiny byla ukončena v roce 1948, její vliv na českou literaturu a české umění vůbec lze najít i mnohem později. Tato skupina byla velmi ovlivněna především kubismem, futurismem a konstruktivismem, lze zde nalézt i určité prvky surrealismu. Výrazným prvkem jejich tvorby bylo okouzlení technikou a celkový zájem o ní, z toho samozřejmě vyplývá její zaměření na město popř. městskou periférii, na továrny, atp. Základem jejich tvorby byl život obyčejného městského člověka. Hlavním teoretickým podkladem této skupiny byla stať J. Chalupeckého - Svět, v němž žijeme. teoretici:
- Jindřich Chalupecký
- Jiří Kotalík Básníci:
- Jiří Kolář
- Ivan Blatný
- Jiřina Hauková
- Josef Kainar
- Jan Hanč Malíři:
- František. Hudeček
- Kamil Lhoták
- Karel Souček
- Jan Kotík
- Jan Smetana
- Bohumír Matal
- František Gross sochaři:
- Ladislav Zívr fotograf:
- Miroslav Hák

Odkazy

- Futurismus
- Kubismus
- Surrealismus

Externí odkazy

- http://www.jedinak.cz/stranky/txtkotalik.html Skupina 42 Skupina 42 Skupina 42

Kategorie:Skupina 42

Kategorie:Česká literatura

Kategorie:Úmrtí 1942

1627

Begivenheter

Utlandet

Norge

Født

Døde

---- 1600-tallet Kategori:Årstall på 1600-tallet ko:1627년

Bramy gara�owe aminokwasy jastrz�bia g�ra pensjonat motorola gry java aminokwasy

:: RELATED NEWS ::

Universal capture
Universal Capture (UCAP) is a revolutionary technique developed by the Matrix R&D team for capturing the facial performances of actors and using these as a basis for synthetic character doubles. UCAP starts off with a cyber scan and plaster cast of the actor’s face, to obtain a high-resolution mesh and detail. As the resulting mesh from the cyber scan is extremely high, Paraform is used to optimize the mesh into quads for subdivision surface rendering. For capturing the actor’s performances, five synchronised, high definition camera

John Bunnell

John Bunnell, born in Pendleton, Oregon, is the silver-haired host of the popular television series World's Wildest Police Videos, which ran from 1998-2002 with reruns consistently played on Spike TV and other channels. If you've watched a tv program featuring criminals breaking the law and running from the cops with the narration of a high-voiced, intense sounding male, it was probably narrated by John Bunnell.

Quotes

"They tried the Freeway,

Read More...

Domei
Domei Tsushin (United News Agency) was Japan's official news agency and most important news source in the 1930s and until 1945. Under the Allied occupation of Japan it was then shut down, with its functions divided split between Kyodo News and Jiji Press. Domei, which came to function as an arm of the state, had a network of offices outside Japan, and was also involved in film and radio work. A number of d