:: wikimiki.org ::
| James Clerk Maxwell |
James Clerk MaxwellJames Clerk Maxwell (13. listopadu 1831 Middlebie u Edinburghu – 5. listopadu 1879 Cambridge) byl všestranným fyzikem. Jeho nejvýznamějším objevem je obecný matematický popis elektromagnetického pole dnes známý jako Maxwellovy rovnice.
Byl potomkem starého šlechtiického rodu. Jako šestnáctiletý začal studovat v roce 1847 univerzitu v Edinburghu. V roce 1850 přestoupil do Cambridge. V roce 1856 (25-letý) byl pozván jako profesor na univerzitu v Aberdeenu. V letech 1860–1865 byl profesotem na King's College v Londýně. Po té se uchýlil na své venkovské sídlo a věnoval se práci na matematickém zpracování Faradayových pozorování.
V roce 1871 se nechal přemluvit, aby se stal přednostou nově zřízené experimentální laboratoře v Cambridgi. Zde pracoval a učil až do své smrti.
Maxwell, James Clerk
Maxwell, James Clerk
Maxwell, James Clerk
ja:ジェームズ・クラーク・マクスウェル
ko:제임스 클러크 맥스웰
13. listopad
13. listopad je 317. den roku podle gregoriánského kalendáře (318. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 48 dní.
Události
Česko
-
Svět
- 1918 poslední král z rodu Wettinů Friedrich August III. abdikoval; Sasko
Narození
Česko
-
Svět
- 1831 James Clerk Maxwell, britský fyzik († 5. listopadu 1879)
Úmrtí
Česko
- 1912 Tereza Nováková, česká spisovatelka (
- 31. červenec 1853)
- 1957 Antonín Zápotocký, československý prezident (
- 19. prosince 1884)
Svět
- 1974 Vittorio de Sica, italský herec a režisér (
- 7. července 1901)
Svátky
Česko
- Tibor
Svět
- Mezinárodní den nevidomých
- Den památky padlých
Viz také:
- 12. listopad 14. listopad - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Kategorie:Listopad
ja:11月13日
ko:11월 13일
simple:November 13
1831Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1826 1827 1828 1829 1830 - 1831 - 1832 1833 1834 1835 1836
----
Události
Vědy a umění
- 1. ledna - založení Matice české, původně peněžní fond a nakladatelství, později společnost pro vydávání české literatury.
Narození
Úmrtí
Hlava státu
- František I.
Kategorie:19. století
ja:1831年
ko:1831년
ms:1831
simple:1831
5. listopad
5. listopad je 309. den roku podle gregoriánského kalendáře (310. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 56 dní.
Události
;Česko
-
;Svět
- 1414 – V Kostnici byl zahájen církevní koncil, v jeho průběhu byl souzen Jan Hus.
- 1935 – Firma Parker Brothers uvedla na trh deskovou hru Monopoly.
Narození
;Česko
- 1885 – Karel Hugo Hilar, režisér, básník, dramatik († 1935)
- 1890 – Jan Zrzavý, český malíř a grafik († 12. října 1977)
- 1932 – Miroslav Červenka, český básník a literární vědec
;Svět
- 1854 – Paul Sabatier, francouzký chemik, nositel Nobelovy ceny († 1941)
- 1920 – Douglass North, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny
- 1931 – Ike Turner, americký hudebník (manžel Tiny Turner)
- 1941 – Art Garfunkel, americký hudebník (Simon and Garfunkel)
- 1948 – William Daniel Phillips, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny
- 1959 – Bryan Adams, kanadský hudebník
Úmrtí
;Česko
- 1836 – Karel Hynek Mácha, český básník (
- 10. listopadu 1810)
;Svět
- 1879 – James Clerk Maxwell, skotský fyzik (
- 13. listopadu 1831)
- 1977 – René Goscinny, francouzský autor komiksů (
- 1926)
Svátky
;Česko
- Miriam
Katolický kalendář
- Svatí Zachariáš a Alžběta
;Svět
-
Viz také:
- 4. listopad 6. listopad – kalendář
Kategorie:Listopad
ja:11月5日
ko:11월 5일
simple:November 5
FyzikaFyzika (z řeckého φυσικός (physikos): přírodní, ze základu φύσις (physis): příroda)
je vědní obor, který zkoumá hmotu, její vlastnosti a chování během dějů. Vlastnosti a vztahy mezi nimi popisuje zpravidla jazykem matematiky.
Rozdělení fyziky
Fyzikální výzkum lze velmi obecně rozdělit na teoretickou fyziku, experimentální fyziku a počítačové modelování. Ani jedno odvětví dnes nemůže existovat bez zbylých dvou. Teoretická fyzika se snaží vyvodit z experimentálních výsledků obecně platné zákony, naopak experimentální fyzika se snaží potvrdit nebo vyvrátit existující teorie, přitom často objevuje zcela nové jevy. Třetí větev je poměrně mladá, ale s rozvojem počítačů se jí v moderní fyzice dostává stále větší důležitosti. Jejím úkolem jsou předpovědi a ověřování teorií na komplexních jevech, kdy je chování jejích jednotlivých částí dáno relativně jednoduchým vztahem, ze kterého ale ihned neplyne chování celého souboru.
Fyzikální obory
Asi nejobvyklejší dělení fyziky je podle oborů zájmu
- Akustika
- Astrofyzika
- Agrofyzika
- Biofyzika
- Elektřina a magnetismus
- Fyzika částic
- Fyzika kondenzovaného stavu
- Fyzika plazmatu
- Kosmologie a gravitace
- Mechanika
- Meteorologie a Klimatologie
- Optika
- Počítačová fyzika
- Termodynamika
Vztah fyziky k dalším vědám
Fyzika se někdy označuje jako věda fundamentální. Kdybychom disponovali neomezenou výpočetní silou, celá chemie by se redukovala na řešení rovnic kvantové teorie. Skutečnost je ale taková, že přímé výpočty ze základních rovnic jsou dnes proveditelné jen pro jednodušší případy. Proto chemie vychází z fyziky jen částečně. Obdobný vztah (přinejmenším podle redukcionistického pohledu) platí pro biologii, ale protože biologické systémy jsou ještě složitější, přímé výpočty jsou ještě méně praktické. Na pomezí mezi fyzikou, biologií a chemií leží biofyzika. Kromě výpočtů chování molekul mají velké uplatnění v biologii i lékařství zobrazovací metody založené na složitějších fyzikálních základech (NMR, PET, spektroskopie a další).
Fyzika těsně souvisí s astronomií.
Historie fyziky
Počátky fyziky lze hledat ve starověku. Fyzika převážně patřila do filosofie, rozvíjela se kosmologie. Převažující metodou poznání byla úvaha a pozorování. Aristotelova fyzika tak odpovídá přirozené, vypozorované zkušenosti - vržený předmět se zastaví, těžké předměty padají dolů, lehké míří nahoru. (Přestože v porovnání se současnou mechanikou se taková teorie zdá úplně špatná, v určitém smyslu pořád platí - je limitou mechaniky ve viskózním prostředí). Výjimkou značně předbíhající dobu byl Archimédés, který prováděl experimenty a odvodil některé přesné kvantitativní zákony.
Arisotelovo učení se stalo vrcholem poznání na tisíc let. Pokroků v chemii a astronomii dosáhli arabští učenci, ale ve fyzice vývoj nastal teprve v renesanci. V Itálii Galileo Galilei začal systematicky provádět experimenty, což se stalo základem rozvoje fyziky a vědecké metody vůbec. Galilei také odvodil některé výsledky v mechanice, mimo jiné princip relativity. V astronomii Mikuláš Koperník navrhl heliocentrický systém a Johannes Kepler odvodil zákony pohybu nebeských těles. René Descartes a další položili základy pozdější matematizace fyziky (kartézské souřadnice).
Ke konci 17. stol Isaac Newton vydává asi nejvýznamnější dílo v dějinách fyziky vůbec Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (Matematické základy filosofie přírody). Vyslovuje zákony pohybu, které jsou základem mechaniky až do 20. století. V jednotném rámci s mechanikou formuluje univerzální zákon gravitace a odvozuje z něj Keplerovy zákony. Newton vymyslel i potřebný matematický aparát, integrál a derivace.
Klasickou mechaniku rozvíjejí Lagrange, Hamilton, Euler, Laplace a další. Úspěšně popisují mechaniku tekutin.
Coulomb, Volta a Ampere studují elektrické jevy. Oersted objevuje magnetické účinky elektrického proudu. Michael Faraday objevuje indukci. V druhé polovině 19. století James Clerk Maxwell přichází s teorií elektromagnetického pole, která spojuje a vysvětluje veškeré elektrické a magnetické jevy. Jako důsledek teorie předpovídá elektromagnetické vlny, a přivádí tak na stejný základ i optiku. Předpověď experimentálně ověřil Herz.
Roku 1895 Roentgen objevuje "paprsky X" (rentgenovské záření), o rok později Becquerel objevuje radioaktivitu, o další rok později Thompson elektron. Jáchymovské rádium studují Piere a Marie Curie-Skłodowská. Vzniká tak jaderná fyzika.
V zázračném roce 1905 Albert Einstein zveřejňuje speciální teorii relativity, popisující chování časoprostoru při rychlostech větších než malých (časoprostorovou interpetaci STR popsal Minkowski). Kvantové vysvětluje fotoefekt - Einstein byl první, kdo vzal kvanta vážně. O desetiletí později pak Einstein představuje obecnou teorii relativity, geometrickou relativistickou čtyřrozměrnou teorii gravitace.
Rozdělení záření černého tělesa objevené Planckem, fotoefekt, potíže s modelem atomu, vztahy mezi polohami spektrálních čar a další jevy s diskrétní energetickou strukturou vedly počátkem 20. století k prvním kvantovým hypotézám (Bohr a další). Ucelené teorie kvantové mechaniky ve dvacátých letech formulovali Heisenberg ("maticová mechanika") a Schrödinger ("vlnová mechanika"), který dokázal ekvivalenci obou přístupů. Teorii značně zdokonalili Paul Dirac a John von Neumann.
Souběžně s kvantovou mechanikou se fyzici snažili popsat kvantově i pole. V jazyce kvantové teorie pole se pak na přelomu 20. století podařilo popsat elektromagnetismus, o což se zvláště zasloužili Richard Feynman a Julian Schwinger. V druhé polovině 20. století pak byla v rámci jedné teorie popsána i
slabá a silná interakce, a zároveň předpovězena či vysvětlena existence mnoha elementárních částic. Současnou všeobecně uznávanou teorií elementárních částic a interakcí je standardní model.
Rozvíjela se také kosmologie - všechny současné teorie vycházejí z hypotézy Velkého třesku, a obvykle i z inflace.
Poněkud stranou zájmu široké veřejnosti se vývoj odehrával také ve fyzice pevných látek a statistické fyzice. Obě oblasti se zabývají kvantovým popisem systémů mnoha částic, a tedy i projevy kvantového chování na makroskopické úrovni. Tento směr fyzikálního výzkumu měl a dosud má ohromný vliv na techniku. Kromě toho ve fyzice pevných látech vznikla i řada teoretických konceptů, které našly uplatnění např. při sjednocování intrakcí.
Na pomezí fyziky, matematiky a počítačové vědy od 70. let 20. století vznikl nový směr poznání, nazvývaný např. věda o chaosu. Předmětem zkoumání jsou fraktály a nelineární systémy.
UNESCO vyhlásilo rok 2005 Světovým rokem fyziky.
Současný vývoj
:Poznámka: Oproti popisu historického vývoje má popis současného stavu nutně spekulativnější charakter.
Významná část fyziků považuje za obecný cíl snažení fyziky jednotný popis fyzikálních jevu, nejlépe v rámci jedné teorie (teorie všeho, finální teorie atp.). Z tohoto pohledu je největším problémem soudobé fyziky rozpor mezi standardním modelem, popisujícím tři interakce v rámci kvantové teorie pole, a Einsteinovou obecnou teorií relativity, popisující čtvrtou interakci - gravitaci - která kvantová není. Po desetiletích pokusů se stalo zřejmé, že kvantovou teorie gravitace (nebo obecněji "teorie všeho") nelze vytvořit v rámci jazyka kvantové teorie pole.
Většina fyziků považuje za nadějného kandidáta na rámec, ve kterém kvantovou teorii gravitace bude možné formulovat, teorii strun. Teorie strun se rozvíjí přibližně od 80. let 20. století a je nezpochybnitelné, že matematický aparát udělal ohromný krok kupředu. Na druhou stranu, teorie strun rozhodně není hotová. Pesimisté pochybují o vztahu současné teorie strun k realitě a vytýkají jí např. nedostatek nových testovatelných předpovědí.
Kromě tohoto hlubokého a velmi a velmi abstraktního problému existuje řada dalších otevřených problémů, z nichž některé mohou souviset. Některé z nich jsou natolik kontroverzní, že část fyziků vůbec zpochybňuje, že otázka patří do fyziky.
- "Fyzika po Standardním modelu" - supersymetrie, vysvětlení parametrů std. modelu. Přestože je standardní model všeobecně uznáván, má problémy s vysvětlením některých jevů a některé jeho předpovědi nejsou dosud ověřené experimentálně. Velké úsilí se v současnosti věnuje nalezení Higgsova bosonu.
- Problémy v kosmologiii a astrofyzice - otázka temné hmoty, detaily popisu akrečních disků, fyziky černých děr, záblesků gama záření.
- Interpretace kvantové mechaniky. Vztah kvantové teorie a "běžně vnímaného" makroskopického světa není ani po mnoha desetiltích jasný. Fyzika se zde podle některých kritiků tohoto směru výzkumu dostává do nebezpečné blízkosti filosofie.
- Šipka času - jak souvisí preferovaný směr času z hlediska statické fyziky, kosmologie, a času, který vnímáme? Existují stroje času?
Významní fyzikové
- Seznam všech článků o fyzicích
Category:Fyzika
als:Physik
ja:物理学
ko:물리학
ms:Fizik
simple:Physics
th:ฟิสิกส์
zh-min-nan:Bu̍t-lí-ha̍k
1847Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1842 1843 1844 1845 1846 - 1847 - 1848 1849 1850 1851 1852
----
Události
Vědy a umění
Narození
Česko
- 18. listopad Eliška Krásnohorská, česká spisovatelka († 26. listopad 1926)
Svět
- 22. říjen Koos de la Rey, búrský generál († 15. září 1914)
Úmrtí
- 14. listopadu Josef Jungmann, spisovatel a filolog, překladatel (
- 16. červenec 1773)
Hlava státu
Ferdinand I. Dobrotivý
Kategorie:19. století
ko:1847년
simple:1847
1856Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1851 1852 1853 1854 1855 - 1856 - 1857 1858 1859 1860 1861
----
Události
Česko
Svět
- Ålandské konvence - smlouva mezi Francií, Velkou británií a Ruskem o demilitarizaci Åland
- konec krymské války
Vědy a umění
Narození
Česko
Svět
- 26. červenec George Bernard Shaw, anglický dramatik († 2. listopad 1950
- 6. květen Sigmund Freud, rakouský psychiatr († 23. září 1939)
Úmrtí
Česko
- 31. březen Milota Zdirad Polák, byl český básník (
- 14. února 1788)
- 11. červenec Josef Kajetán Tyl, český dramatik a spisovatel (
- 4. února 1808)
- 29. červenec Karel Havlíček Borovský, český spisovatel, novinář a (
- 31. říjen 1821)
Svět
- 17. února Heinrich Heine, německý básník (
- 13. prosinec 1797)
- 9. července Amedeo Avogadro, italský fyzik (
- 9. srpna 1776)
Hlava státu
- Rakouské císařství
- František Josef I.
- Papež
- Pius IX.
Kategorie:19. století
ko:1856년
ms:1856
simple:1856
th:พ.ศ. 2399
1860Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1855 1856 1857 1858 1859 - 1860 - 1861 1862 1863 1864 1865
----
Události
Vědy a umění
Narození
Česko
- 21. únor – Karel Matěj Čapek-Chod, český spisovatel († 3. listopad 1927)
- 26. únor – Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, český lesník a autor lesnické literatury († 15. březen 1925)
Svět
- 22. leden – Jaroslav Vlček, český a slovenský literární historik († 21. leden 1930)
- 29. leden – Anton Pavlovič Čechov, ruský spisovatel († 15. červenec 1904)
- 14. srpen – Ernest Thompson Seton, americký ilustrátor, přírodovědec a spisovatel. Zakladatel woodcrafterského hnutí
Úmrtí
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:19. století
ko:1860년
ms:1860
simple:1860
th:พ.ศ. 2403
Kategorie:FyzikovéKategorie:Profese
Kategorie:Fyzika
ja:Category:物理学者
ko:분류:물리학자
th:Category:นักฟิสิกส์
Kategorie:Narození 183131
Kategorie:Úmrtí 187979 柬埔寨民族统一阵线柬埔寨民族统一阵线(Coalition Government of Democratic Kampuchea)在中国北京于1970年3月23日成立，诺罗敦·西哈努克 (Norodom Sihanouk)亲王任该组织主席。发表了告高棉同胞书和声明，其宗旨是领导民族解放斗争，对抗朗诺—施里玛达集团。
Category:柬埔寨
teksty gry sportowe online spielautomaten zawory metalowe liczniki
|
|
|
| :: RELATED NEWS :: |
Christina Sawaya
Christina Sawaya born August 16, 1980 is a a stunning Mediterranean and Middle Eastern beauty queen from Lebanon.
A graduate of a Business and Economics degree, her ambitions are to become a successful businesswoman and a good mother.
As part of her modelling career, Christina entered a series of Pageants between 1998 and 2002 in which she became the winner of "Miss University" Lebanon in 1998, and was chosen as "Top Lebanon Model 1999".
Read More... |
1650 BCE
Centuries: 18th century BC - 17th century BC - 15th century BC
Decades: 1690s BC 1680s BC 1670s BC 1660s BC - 1650s BC -
|
Wikipedia:Articles for deletion/The Geometric Supposer
|
|
|
Sea View Railroad
The Seaview Railroad was an interurban streetcar line running south from Providence, Rhode Island through East Greenwich to Narragansett and Wakefield. It opened in 1899[http://home.att.net/~LafayetteBand/history.html] and stopped running in
|
Nickelodeon (television)
Nickelodeon (Nick for short) is a cable TV network primarily for children and pre-teens. The first Nickelodeon channel was American, but there are now several channels in different countries such as Japan, Australia, and UK.
Nickelodeon has produced and aired | |
