:: wikimiki.org ::

Jaroslav Ježek

Jaroslav Ježek

Jaroslav Ježek (25. září 1906 Praha – 1. ledna 1942 New York) byl český skladatel a klavírista. Byl autorem taneční, divadelní a filmové hudby; zvlášť populární je jeho hudba ke hrám a filmům Osvobozeného divadla. Od dětství byl postižen šedým zákalem a viděl velmi špatně. V roce 1934 se stal členem Skupiny surrealistů v ČSR V lednu 1939 spolu s Voskovcem a Werichem emigroval do USA, kde také zemřel na chronické ledvinové onemocnění.

Některá díla

- Etuda
- Bagatelles
- Rapsodie
- Bugatti-step
- Tři strážníci
- Život je jen náhoda
- Tmavomodrý svět
- Klobouk ve křoví
- Nebe na zemi
- Smutná píseň o Golemovi
- Když jsem kytici vázala
- Proti větru
- Pochod stoprocentních mužů
- Pochod optimistů (Hej rup)
- Pochod plebejců

Odkazy

- Osvobozené divadlo

Externí odkazy

- [http://www.libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=j&start=29&count=1 Heslo ve slovníku KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století]
- http://www.czechpatriots.wz.cz/linux/jezek.htm
- http://www.klasika.wz.cz/Zivotopisy/Jezek/Jezek.php Ježek, Jaroslav Ježek, Jaroslav Ježek, Jaroslav Ježek, Jaroslav

25. září

25. září je 268. den roku podle gregoriánského kalendáře (269. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 97 dní.

Události

Česko
- Svět
-

Narození

Česko
- 1899 – Ondřej Sekora, český malíř, ilustrátor a spisovatel († 4. července 1967)
- 1906 – Jaroslav Ježek, český hudební skladatel († 1. ledna 1942)
- 1913 – Josef Bican, český fotbalista († 12. prosince 2001)
- 1940 – Eva Švankmajerová, česká výtvarnice a spisovatelka († 20. října 2005) Svět
- 1897 – William Faulkner, americký spisovatel († 6. července 1962)
- 1903 – Mark Rothko, lotyšský malíř († 1970)
- 1906 – Dimitri Šostakovič, ruský hudební skladatel († 1975)
- 1944 – Michael Douglas, americký filmový herec a producent

Úmrtí

Česko
- 1626 – Mikuláš Dačický z Heslova, český šlechtic a spisovatel (
- 1555) Svět
- 1970 – Erich Maria Remarque, německý spisovatel (
- 22. června 1898)

Svátky

Česko
- Zlata Svět
- Mezinárodní den neslyšících

Viz také:

- 24. září 26. září - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Září ja:9月25日 ko:9월 25일 simple:September 25

1906

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1901 1902 1903 1904 1905 - 1906 - 1907 1908 1909 1910 1911 ----

Události

Česko Svět
- erupce sopky Vesuv
- vznikl parlament ve Finsku

Vědy a umění

- byl v Malé Asii (asi 150 km severovýchodně od Ankary) německou expedicí objeven velký archív chetitských králů
- fyzik Charles Glover Barkla objevil rozptyl rentgenového záření v plynech

Nobelova cena

- za literaturu: Giosue Carducci (Itálie)
- za medicínu: Camillo Golgi (Itálie) a Ramón y Cajal (Španělsko)
- za fyziku: Joseph John Thomson (Velká Británie)
- za chemii: Henri Moissan (Francie)
- za mír: Theodore Roosevelt - prezident USA - za zásluhy o zprostředkování portsmouthského míru, který roku 1905 ukončil rusko-japonskou válku.

Narození

Česko
- 25. září Jaroslav Ježek, český skladatel a klavírista († 1. ledna 1942)
- 28. listopadu Jaroslav Žák, český spisovatel († 29. srpen 1960)
- Jiří Kořínek, český esperantista († 1989) Svět
- 22. ledna Robert E. Howard, americký spisovatel († 11. června 1936, sebevražda)
- 13. dubna Samuel Beckett, irský dramatik († 22. prosince 1989)
- 8. května Roberto Rossellini, italský filmový režisér († 3. června 1977)
- 2. července Hans Bethe, německý fyzik († 6. března 2005)
- 6. červenec Cuth Harrison, britský automobilový závodník († 21. ledna 1981)
- 31. srpen Raymond Sommer, francouzský automobilový závodník
- 14. října Hannah Arendtová, americká politoložka německého původu († 4. prosince 1975)
- 30. října Giuseppe Farina, italský pilot formule 1 († 30. června 1966)
- 17. prosinec Simo Häyhä, finský voják († 1. duben 2002)

Úmrtí

Česko
- 18. ledna Karel František Edvard Kořistka, český geodet (
- 7. února 1825)
- 27. května Ladislav Rott, český podnikatel (
- 5. června 1851) Svět
- 19. dubna přejet nákladním koňským povozem Pierre Curie, francouzský fyzik
- 5. září Ludwig Boltzmann, rakouský fyzik (
- 20. února 1844)
- 22.říjen Paul Cezanne, francouzský malíř (
- 19.leden 1839)

Hlava státu

František Josef I. Kategorie:20. století ja:1906年 ko:1906년 simple:1906

1. leden

1. leden je první den roku podle gregoriánského kalendáře i juliánského kalendáře. Do konce roku zbývá 364 dní (365 v přestupném roce). Svátek neslaví nikdo, protože je Nový rok.

Události

Česko
- 1831 – Založení Matice české, původně peněžní fond a nakladatelství, později společnost pro vydávání české literatury.
- 1940 – Přerušení diplomatických vztahů se SSSR. Znovu obnoveny 18. července 1941 podepsáním československo-sovětské smlouvy.
- 1949
- V Československu zavedeno nové krajské uspořádání, které již nerespektovalo dávné zemské hranice.
- Moravské město Zlín je na základě údajné žádosti svých 61 tisíc obyvatel přejmenováno na Gottwaldov, podle prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.
- 1950 – V ČSR byla zrušena staletí trvající praxe vedení matrik na farách. Napříště budou o matriky pečovat státní orgány
- 1990 – Moravské město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu Zlín (1949–1989 Gottwaldow).
- 1993 – Se zánikem Československa vznikly nástupnické státy Česká a Slovenská republika.
- 2000
- V České republice vzniklo 14 nových krajů.
- Založena Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
- 2003 – V České republice zahájily činnost obce s rozšířenou působností. Svět
- 1700 – Car Petr I. Veliký zavedl v Rusku juliánský kalendář, který nahradil počítání let podle byzantské éry.
- 1801 – Objevena první planetka.
- 1901 – Oficiální vyhlášení Australského svazu. Novým hlavním městem byla určena Canberra.
- 1912 – Svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika.
- 1919
- Ve Smolensku byla vyhlášena Běloruská svazová socialistická republika.
- Vilnius byl obsazen polskými jednotkami.
- 1956 – Nezávislost Súdánu, do té doby spravován jako anglo-egyptské kondominium.
- 1958 – Vstupuje v platnost Euroatom - Evropské společenství pro atomovou energii.
- 1965 – Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
- 1966 – Mike Spencer na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
- 1968 – Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR.
- 1973 – K EHS se připojuje Velká Británie, Irsko a Dánsko.
- 1981 – K EHS se připojuje Řecko.
- 1986 – K EHS se připojuje Španělsko a Portugalsko.
- 1994 – Vznikl Evropský hospodářský prostor.
- 1995 – K EU se připojuje Rakousko, Švédsko a Finsko.
- 1997 – Kofi Annan se stal generálním tajemníkem OSN.
- 1999 – Evropská měnová jednotka ECU nahrazena eurem.
- 2000 – Ruským prezidentem se stává Vladimír Putin.

Narození

Česko
- 1888 – Eduard Bass, český spisovatel a novinář († 2. října 1946)
- 1893 – Karel Dvořák, český sochař († 28. února 1950)
- 1894 – František Götz, český literární historik, kritik, dramatik a dramaturg († 7. července 1974)
- 1948 – František Lobkowicz, český mnich z řádu premonstrátů a první biskup ostravsko-opavský Svět
- 1484 – Ulrich Zwingli, švýcarský humanistický teolog († 11. října 1531)
- 1823 – Sándor Petöfi, maďarský básník († 31. července 1849)
- 1889 – Dario Beni, italský cyklista († 11. únor 1969)
- 1898 – Viktor Ullmann, německý hudební skladatel, pianista a dirigent († 17. října 1944)
- 1909 – Marcel Balsa, britský automobilový závodník
- 1919 – Jerome David Salinger, americký spisovatel
- 1928 – Hap Sharp, americký automobilový závodník
- 1938 – Carlo Franchi, přezdívaný Gimax italský automobilový závodník
- 1945 – Jacky Ickx, belgický automobilový závodník
- 1951 – Hans Joachim Stuck, německý automobilový závodník
- 1963 – Jean Marc Gounon, francouzský automobilový závodník
- 1981 – Zsolt Baumgartner, maďarský automobilový závodník
- 1960 – Shinya Tsukamoto, japonský režisér kontroverzních filmů jako Tetsuo I a II (
- Shibuya, Tokio, Japonsko)

Úmrtí

Česko
- 1920 – Růžena Svobodová, česká spisovatelka (
- 10. července 1868)
- 1942 – Jaroslav Ježek, skladatel, v emigraci v New Yorku (
- 25. září 1906)
- 1973 – František Běhounek, český fyzik a spisovatel (
- 28. října 1898) Svět
- 1748 – Johann Bernoulli, švýcarský matematik (
- 27. červenec 1667)
- 1781 – Johann Christian Bach, německý hudební skladatel (
- 5. září 1735)
- 1817 – Martin Heinrich Klaproth, německý chemik (
- 1. prosince 1743)
- 1894 – Heinrich Rudolf Hertz, německý fyzik (
- 22. února 1857)
- 1981 – Louis Rosier, francouzský automobiový závodník (
- 5. listopadu 1905)
- 1981 – Mauri Rose, americký automobilový závodník (
- 26. května 1906)

Svátky

Česko
- Státní svátek: Den obnovy samostatného českého státu Svět
- katolická církev: vánoční oktáv, Panny Marie, Matky Boží
- Mezinárodní den míru (Světový den míru)

Viz také:

- 31. prosinec 2. leden - kalendář Kategorie:leden ja:1月1日 ko:1월 1일 simple:January 1 th:1 มกราคม

1942

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1937 1938 1939 1940 1941 - 1942 - 1943 1944 1945 1946 1947 ----

Události

Česko
- 21. březen - št. kpt. Václav Morávek, nejdéle činný ze Tří králů, zahynul v přestřelce s několika desítkami agentů Gestapa
- 10. června němečtí nacisté vyhladili vesnici Lidice u Kladna Svět
- 1. ledna - vydána Deklarace Spojených národů
- 11. leden - Japonsko vyhlašuje válku Nizozemí a napadá Holandskou Východní Indii
- 11. leden - Japonci dobyly Kuala Lumpur
- 19. leden - Japonci zahajují invazi do Barmy
- 20. leden - nacisté na konferenci ve Wannsee (Berlín) rozhodli, že konečným řešením židovské otázky bude likvidace Židů
- 25. leden -Thajsko vyhlašuje válku USA a Velké Británii
- 26. leden - do Evropy se přesunuly první americké jednotky
- 11. únor - operace Cerberus, silná německá eskadra opustila Brest a proplula průlivem La Manche do severoněmeckých přístavů
- 15. únor - Singapur kapituluje
- 19. únor - Japonci bombardovali australský Darwin
- 26. únor - výbuch uhelného prachu v čínském dole Honkeika, přes 1500 mrtvých
- 9. duben - Japonci zlomili odpor amerických jednotek na Bataanu
- 4. - 8. květen - bitva v Korálovém moři, první bitva letadlových lodí
- 6. květen - kapitulace amerických sil na Corregidoru, Japonci ovládli Filipíny
- 27. květen - atentát na Heydricha
- 4. - 6. červen - bitva u Midway, drtivé vítězství Spojenců
- 28. červen - začala bitva o Stalingrad
- 7. srpen - americké síly se vylodily na Guadalcanalu na Šalomounových ostrovech a obsadili letiště, které tu Japonci pracně vybudovali. Začíná bitva o Guadalcanal
- 9. srpen - bitva u ostrova Savo, první námořní bitva bitvy o Guadalcanal. Americké námořnictvo utrpělo jednu z nejdrtivějších porážek ve své historii.
- 19. srpen - nájezd na Dieppe, těžká spojenecká porážka s obrovskými ztrátami
- 11. říjen - bitva u mysu Esperance
- 16. říjen - hurikán a záplavy v Bombaji... Asi 40 000 mrtvých
- 23. říjen - 4. listopad - druhá bitva u El Alameinu
- 8. listopad - operace Torch, vylodění angloamerických jednotek ve francouzských koloniích v severní Africe
- 10. listopad - Němci zahajují okupaci vichistické Francie
- 19. listopad - Rudá armáda zahájila operaci Uranus
- 2. prosinec - projekt Manhattan - tým Enrica Fermiho uskutečnil první uměle vyvolanou jadernou řetězovou reakci

Vědy a umění

- 12. června Anne Franková začala psát deník, kteý po válce vydal její otec
- 1. prosince provedena první řízená řetězová reakce
- Vznikla Skupina 42; Česko
- vznikl časopis Vedem, který psala skupina židovských chlapců v terezínském koncentračním táboře

Nobelova cena

Narození

Česko
- 28. květen Božidara Turzonovová,slovenská herečka Svět
- 28. květen Stanley B. Prusiner, americký lékař
- 17. červen Mohamed El Baradei, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii

Úmrtí

Česko
- 3. června – František Josef Čečetka, český spisovatel (
- 23. dubna 1871)
- 17. březen – Josef Svatopluk Machar, český spisovatel a politik (
- 29. února 1864)
- 21. března – Jindřich Štyrský, český malíř (
- 11. srpen 1899)
- 21. března – Václav Morávek, český voják a bojovník proti nacismu. Padl v boji. (
- 8. srpen 1904)
- 1. červen – popraven Vladislav Vančura, český spisovatel (
- 23. červen 1891)
- 19. června – popraven Alois Eliáš, český voják a politik (
- 29. září 1890) Svět
- 1. leden – Jaroslav Ježek, český skladatel a klavírista (
- 25. září 1906)
- 23. únor – Stefan Zweig, rakouský spisovatel (
- 28. listopad 1881)
- 18. března – koncentrační tábor Mauthausen Hanuš Fantl, český básník (
- 16. prosince 1917)
- 9. srpna – Svatá Edith Stein, židovská mučednice (
- 12. října 1891)

Hlavy států

- Československo
- Edvard Beneš (v exilu)
- Protektorát Čechy a Morava
- Emil Hácha (teoreticky)
- Papež
- Pius XII.
- USA
- Franklin Delano Roosevelt
- Sovětský svaz
- Stalin
- Velkoněmecká říše
- Adolf Hitler Kategorie:20. století ja:1942年 ko:1942년 simple:1942 th:พ.ศ. 2485

Česko

Česko je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Sousedí na západě s Německem, na severu s Polskem, na východě se Slovenskem a na jihu s Rakouskem. Území České republiky se skládá z 3 historických zemí: Čechy, Morava a České Slezsko, přičemž od roku 1920 jsou součástí Čech a Moravy malé okrajové části původních Dolních Rakous, kterými jsou České Velenice s okolím (tzv. Vitorazsko), a Valticko s tzv. Dyjským trojúhelníkem. Česko je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie (EU).

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Česka O osídlení území Česka z doby od 28 000 let př. n. l. svědčí řada archeologických nálezů. Od 3. stol. př. n. l. obývají tuto oblast Keltové a v 1. století n. l. přicházejí kmeny Germánů. Od 5. století se na území dnešního Česka objevují Slované. V 7. století slovanské kmeny vytvořily Sámovu říši. V roce 833 na Moravě, na Slovensku, v severním Maďarsku a na západním Zakarpatsku vzniká Velkomoravská říše, která postupně zahrnuje i Čechy (890-894), Slezsko, Lužice, Malopolsko a zbytek Maďarska. Velkomoravská říše, od níž se Čechy v roce 894 odtrhly, byla v roce 907 rozvrácena Maďary. Počátky českého státu spadají do druhé poloviny 9. stol., kdy je mj. pokřtěn první doložený český kníže z dynastie Přemyslovců Bořivoj. V průběhu 10. a 11. století dochází ke konsolidaci státu, je připojena Morava a země se stává královstvím. Svého vrcholu dosahuje za posledních Přemyslovců, ale hlavně za vlády Karla IV. V 15. století české země výrazně oslabily husitské války. V roce 1526 definitivně nastoupila na český trůn dynastie Habsburků, která zemi včlenila do habsburské monarchie. V roce 1547 a v roce 1618 vypuklo proti panovníkovi ozbrojené povstání. Defenestrace místodržících se stala počátkem třicetileté války. Stavové byli rychle poraženi a potrestáni tvrdými represemi. Začala násilná rekatolisace českých protestantů. Náboženskou toleranci a zrušení nevolnictví přinesly až reformy Josefa II. v roce 1781. Od konce 18. století začíná v českých zemích národní obrození, které usiluje o obnovu české kultury a jazyka a později o získání politické moci. Po porážce Rakouska–Uherska v první světové válce (1914 – 1918) se české země 28. října 1918 osamostatnily a staly se jádrem nově vzniklého Československa (Republika československá, Československá republika, ČSR, nazývaná též první republika), jehož území zahrnovalo i Slovensko a Podkarpatskou Rus (jinak též Zakarpatskou Ukrajinu). Na nátlak nacistického Německa a evropských mocností bylo v září roku 1938 Československo mnichovskou dohodou donuceno postoupit Německu pohraničí (tzv. Sudety). Jižní oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi připadly Maďarsku, malou část československého území (zejména oblast Těšínska) získalo Polsko. Po tomto aktu se do názvu Československa vrátil spojovník (Česko-Slovensko) a hovoří se o tzv. druhé republice. 14. března 1939 se Slovensko odtrhlo a po okupaci německými vojsky 15. března 1939 byl na zbytku československého území vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. V květnu 1945 Československo osvobodili spojenci a Němci byli vysídleni do Německa a Rakouska. V únoru 1948 se převratem v Československu chápou moci komunisté; země se stává totalitním státem a součástí sovětského bloku. V roce 1960 byl její politický název změněn na Československá socialistická republika (ČSSR). Liberalizační hnutí roku 1968, známé jako Pražské jaro, bylo poraženo invazí vojsk Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy (Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky) 21. srpna 1968. Zákonem o federalisaci Československé socialistické republiky, který nabyl účinnosti 1. ledna 1969, se Československo formálně změnilo na federaci dvou národních států – Česka (oficiálně Česká socialistická republika, ČSR) a Slovenska (oficiálně Slovenská socialistická republika, SSR). Politické poměry v zemi změnila až sametová revoluce 17. listopadu 1989. Počátkem roku 1990 byl z politického názvu obou národních republik odstraněn přívlastek „socialistická“. Počátkem jara téhož roku se politický název Československa změnil na Československá federativní republika (ČSFR), který byl necelý měsíc poté opět upraven do ne příliš vhodné podoby Česká a Slovenská Federativní Republika. Jako státní útvar přestalo Československo existovat 1. ledna 1993, kdy se mírovou cestou rozdělilo na Česko a Slovensko. Roku 1999 bylo Česko přijato do NATO. Česko spolu se Slovenskem schválily v referendu v roce 2003 svůj přístup k Evropské unii, který nabyl účinnosti 1. května 2004.

Politický systém

Hlavní článek: Politický systém Česka Česká republika je parlamentní demokracie. Výkonnou moc má vláda, která vydává nařízení a navrhuje zákony. Je odpovědná Poslanecké sněmovně. Hlavou státu je prezident, volený každých pět let Parlamentem. Prezident navrhuje ústavní soudce, které musí schválit Senát, za určitých podmínek může rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vetovat zákony (kromě ústavních). Jmenuje také předsedu vlády a další její členy na návrh předsedy. Přijímá demisi předsedy vlády a jeho prostřednictví i od jednotlivých členů vlády. Český Parlament je dvoukomorový, s Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Do Poslanecké sněmovny se volí 200 poslanců každé čtyři roky na základě poměrného zastoupení. Každý z 81 senátorů má šestiletý mandát. Jednou za dva roky se obmění třetina Senátu na základě dvoukolových většinových voleb.

Senátem
Mapa České republiky (přehled)

Senátem
Kraje České republiky

Administrativní rozdělení

podívejte se také na: kraj, okres, CZ-NUTS, NUTS

Kraje

V roce 2000 začalo fungovat 14 nových samosprávných krajů. Pro výkon státní správy na krajské úrovni byl rovněž zvolen smíšený model: krajský úřad je krajským orgánem; v jeho čele stojí ředitel. Hlavou každého kraje je hejtman; pouze hlavou Prahy je primátor.

Historie krajů

Ještě v rámci Československa se území dnešní České republiky dělilo na 8 krajů: Hlavní město Praha, Středočeský (Praha), Jihočeský (České Budějovice), Západočeský (Plzeň), Severočeský (Ústí nad Labem), Východočeský (Hradec Králové), Jihomoravský (Brno) a Severomoravský (Ostrava). Kraje se dále dělily na okresy, dohromady bylo v Česku 75 okresů (sedmdesátý šestý, Jeseník, vznikl až v 90. letech 20. století). Toto rozdělení platilo od roku 1960. Tehdejší kraje nebyly samosprávné. Krajské národní výbory (KNV) byly státní úřady. KNV byly zrušeny v roce 1990, kraje jako územní článek existovaly dále, ale neměly žádný obecný správní úřad.

Okresy

V roce 1990 byly rovněž okresní národní výbory přejmenovány na okresní úřady. Místní a městské národní výbory byly zrušeny a byla obnovena obecní samospráva. Pro výkon státní správy na nejnižší úrovni byl zvolen smíšený model: obecní úřad je obecním orgánem. Česko se 1. ledna 1993 stalo samostatným státem, ale na vnitřní územní členění to vliv nemělo. Ke dni 1. ledna 2003 byly zrušeny okresní úřady. Okresy jako jednotka státní správy nadále existují, okresy také zůstávají jednotkou statistickou. Některé úřady mají okresní působnost, např. okresní soudy.

Správní obvody, malé okresy, obce III. typu

Z hlediska všeobecné státní správy se kraje dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (někdy též zvané "malé okresy" nebo "obce III. [typu]"). Takovými obcemi se samozřejmě stala všechna dosavadní okresní města, přibyla k nim však řada dalších. Tyto obvody se někde dále dělí na obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, které vykonávají některé pravomoci i pro okolní obce.

NUTS

NUTS)]]
Statistické oblasti NUTS 2
v České republice, CZ-NUTS 2

Některé kraje se, směrem nahoru, sdružují do statistických oblastí zvaných též NUTS 2, které mají mít srovnatelný počet obyvatel, aby mohly být centrálně řízeny v projektech partnerství Evropské unie, a při financování místních projektů. Plzeňský a Jihočeský kraj jsou tak sdruženy do oblasti NUTS Jihozápad, Karlovarský a Ústecký do oblasti NUTS Severozápad, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický do oblasti NUTS Severovýchod, Vysočina a Jihomoravský do oblasti NUTS Jihovýchod, Olomoucký a Zlínský do oblasti NUTS Střední Morava. Oblast NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko je každá tvořená jediným krajem. Kraje jsou umístěny na úrovni NUTS 3, přičemž NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko zárověň i na úrovni NUTS 2.

Euroregiony

:viz hlavní článek Euroregion Euroregiony jsou zakládány k regionální spolupráci v Evropě, zpravidla v regionech do nedávna (v našich oblastech do listopadu 1989) dělených státními hranicemi.

Zeměpisné podmínky

Českým územím prochází hlavní rozvodí oddělující povodí Severního, Baltského a Černého moře. Hlavní říční osy jsou v Čechách Labe (370 km) s Vltavou (433 km), na Moravě řeka Morava (246 km) s Dyjí (306 km) a ve Slezsku Odra (135 km) s Opavou (131 km). Z hlediska fyzicko-geografického leží Česko na rozhraní dvou horských soustav. Západní a střední část Česka vyplňuje Česká vysočina, mající převážně ráz pahorkatin a středohory (Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky). Do východní části státu zasahují Západní Karpaty (Beskydy). Více na stránce o geomorfologickém členění Česka. Podnebí Česka se vyznačuje vzájemným pronikáním a míšením oceánských a kontinentálních vlivů. Je charakterizováno západním prouděním s převahou západních větrů, intenzivní cyklonální činností a poměrně hojnými srážkami. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů. Velký vliv na podnebí Česka má nadmořská výška a reliéf. Z celkové plochy státního území leží 52 817 km² (67 %) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km² (32 %) ve výšce 500 až 1 000 m a pouze 827 km² (1,05 %) ve výšce nad 1 000 m. Střední nadmořská výška je 430 m. Rovněž flora a fauna vyskytující se na území Česka svědčí o vzájemném pronikání hlavních směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo. Lesy, převážně jehličnaté, zaujímají 33 % celkové rozlohy země. Také půdní pokryv se vyznačuje značnou variabilitou. Nejrozšířenějším typem půd v Česku jsou hnědé půdy. Délka západní společné hranice Česka s Německem činí 810,7 km, z toho se Saskem 453,9 km a s Bavorskem 356,8 km. Společná jižní hranice s Rakouskem je dlouhá 466,1 km, se Slovenskem na východě 251,8 km a s Polskem na severu 761,8 km, podle polských údajů 789,89 km.
- Nejníže položené místo: Labe na odtoku ze země, 115 m n. m.
- Nejvýše položené místo: Sněžka, 1602 m n. m.

Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Česka Česko vykazuje jednu z nejstabilnějších a nejvíce prosperujících ekonomik ze všech postkomunistických zemí. Během 90. let došlo k základním změnám ve vlastnických vztazích – malé a velké privatizaci, restituci, dále k restrukturalizaci a technologické modernizaci, umožněných jak domácími úvěry, tak zejména otevřením země a přílivem zahraničních investic. Po počáteční expansi česká ekonomika podlehla malé recesi, z které se zotavovala od poloviny roku 1999. Růst v letech 2000 – 2001 byl zapříčiněn hlavně vývozem do EU, především do Německa, dalším přílivem zahraničních investic a oživující domácí poptávkou. Velký problém v budoucnosti mohou způsobit vysoké rozpočtové deficity a rostoucí státní dluh. S potížemi se také potýká nedokončená privatizace státních podniků. Nedokončeny jsou také změny v zákonodárství a zejména v soudnictví. Ke klíčovým nerostným surovinám těženým v Česku patří černé a hnědé uhlí. Dále se ještě v malém rozsahu těží ropa a zemní plyn, kaolín nebo stavební hmoty. Zemědělská výroba téměř uspokojuje domácí poptávku. Pěstuje se hlavně obilí (pšenice, ječmen, kukuřice), brambory, cukrová řepa, zelenina, len a řepka. Svůj význam má i pěstování chmele, sadařství a vinohradnictví. Základem živočišné výroby je chov skotu, prasat a drůbeže, dále včelařství nebo chov sladkovodních ryb (zvl. kaprů). Základem energetiky jsou tepelné elektrárny (75 %) a jaderné elektrárny (Temelín a Dukovany). Hlavními průmyslovými centry jsou Praha, Brněnsko, Ostravsko a Plzeňsko. Mezi důležitá odvětví průmyslu patří hutnictví, strojírenství, textilní průmysl, potravinářský průmysl, elektroprůmysl a výroba dopravních prostředků. Nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím je stavebnictví. Česko má hustou dopravní síť. Prudce se rozvíjejí telekomunikace. Zahraniční obchod má v posledních letech pasivní bilanci, danou hlavně dovozem paliv a moderních technologií, kterou ale vyrovnávají vysoké příjmy z turistiky.

Obyvatelstvo

Hlavní článek: Obyvatelstvo Česka Přirozený přírůstek obyvatelstva je záporný -0,08 % (odhad 2003). Průměrná délka života se postupně pomalu prodlužuje a přesahuje 75 let (odhad 2003). Ve městech žije celkem 71 % populace. Většina obyvatel Česka má českou národnost (90,4 %) nebo moravskou národnost (3,7 %) a mluví česky. Čeština patří do západoslovanské větve indoevropské jazykové skupiny. Dalšími etnickými skupinami jsou Poláci, Němci (zbytek dřívější velké menšiny), Romové, Maďaři, Ukrajinci a další. Po rozdělení Československa v roce 1993 zůstali někteří Slováci v Česku a dnes tvoří asi 2 % obyvatelstva. Většina populace (59 %) je bez vyznání. Nejpočetnější církev je římskokatolická (27 %), 1 % obyvatel je členy Církve československé husitské, necelé 1 % Českobratrské církve evangelické. Počet vyznavačů judaismu je nepatrný.

Kultura

- Světové kuturní a přírodní dědictví: Český Krumlov, Holašovice, Kutná Hora, Praha, Telč, Karlovy Vary, Olomouc.
- Turistická místa: Krnov, Pardubice, Svatý Jan pod Skalou, oblast severní Moravy, hory - Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Beskydy; dále Moravský kras, Český ráj, hrady a zámky - Karlštejn, Konopiště, Hluboká, Pernštejn
- Český film

Pohledy ze satelitu

Český film Český film

Podívejte se též na

- Seznam českých měst
- Chráněná území
- Zeměpis
- Evropa

Externí odkazy

- [http://www.czech.cz Oficiální český portál]
- [http://www.vlada.cz Úřad vlády]
- [http://www.hrad.cz/cz/ Pražský hrad]
- [http://www.psp.cz Poslanecká sněmovna]
- [http://www.senat.cz Senát]
- [http://www.portal.gov.cz Portál veřejné správy] K názvu Česka:
- [http://www.national-geographic.cz/detail.asp?id=951 Základní publikace ČÚZK k českému geografickému názvosloví] Leoš Jeleček, 27.4.2004, National Geographic, Česko (ČÚZK = Český úřad zeměměřický a katastrální) Category: Česko ja:チェコ ko:체코 simple:Czech Republic zh-min-nan:Česko

Osvobozené divadlo

Osvobozené divadlo byla avantgardní divadelní scéna založená Devětsilem roku 1925. Jeho počátečním cílem byla kritika společnosti, bylo silně levicově orientováno. Tato divadelní scéna byla poměrně silně ovlivněna dadaismem, futurismem a později i poetismem. Název Osvobozené divadlo mu dal v r. 1926 Jiří Frejka V tomto divadle byla uváděna díla G. Apollinaira, A. Jarry, J. Cocteana, André Bretona, F. T. Marinetti V. Nezvala. Dále se prosadilo moderní pojetí scény tj. velký důraz na světla, na scéně tančily skupiny mladých dívek, cílem bylo "vtáhnout" diváka do děje, čímž se dostával do kontaktu s hercem.

Historie divadla

Počátky

Divadlo začalo hrát 10. května 1925, kdy inscenovali Molierovy hru Georges Dandin, kterou přejmenovali na Cirkus Dandin, tato hra zůstala kritikou nepochopena a pravděpodobně i proto zůstával počet diváků velmi nízký. Roku 1927 se divadlo přetěhovalo na Malou Stranu, do Umělecké Besedy. Zde poprvé vystoupili Jan Werich (1905 - 1980) a Jiří Voskovec (1905 - 1981), se svou hrou Vest pocket revue - tato hra byla původně zamýšlena pouze pro pobavení přátel, ale pro velký úspěch byla přesunuta do Osvobozeného divadla, kde měla velký úspěch. Téhož roku (1927) tu se svými klavírními improvizacemi vystoupil i Jaroslav Ježek (1906 - 1942). Koncem roku 1927 po sporech J. Honzla s J. Frejkou a E. F. Burianem si J. Frejka a E. F. Burian založili novou scénu - Da-Da.

V+W

Od této doby je divadlo poměrně úzce spjato s autorskou dvojicí Jan Werich a Jiří Voskovec (V+W), ke kterým se záhy přidal i Jaroslav Ježek, který pro jejich představení vytvářel hudbu, často ovlivněnou jazzem. Další výraznou osobností Osvobozeného divadla se stal režisér Jindřich Honzl (1894 - 1956), který režíroval všechny hry Osvobozeného divadla, zároveň působil jako teoretik avantgardního divadla. Tato čtveřice postupně ovládla Osvobozené divadlo a stala se nejvýraznější částí Osvobozeného divadla. Jejich hry až do roku 1932 byly spíše zábavné, satira nebyla jejich programem a objevovala se spíše v narážkách na tehdejší společenské poměry u nás i ve světě. K těmto narážkám a kritice nezaměstnanosti docházelo především díky tomu, že jejich program byl připraven pouze rámcově a zbytek se odvíjel improvizací podle reakcí publika. V této době divadlo nejvíce využívalo hudby J. Ježka (respektive hudba zabírala výraznou část jejich programu). V tomto období využívali především historické náměty a exotické prostředí, to pak převáděli do místních poměrů (Sever proti jihu, Golem, Nebe na zemi, Ostrov Dynamit, Fata morgana, Smoking revue a Premiéra skafandr - tato hra byla neúspěšná). V této době V+W zavedli tzv. forbíny z německého Vorbühne (předscéna), tj. improvizované dialogy na předscéně, které reagovaly na aktuální politické a kulturní události. Tyto dialogy byly pokaždé jiné, nepřipravované. Vznikly díky poruše kulis a V+W museli nějak zabavit diváky. Forbíny pak po válce dělal Werich s M. Horníčkem v divadle ABC, ty již nedosahovaly kvalit hovorů s Voskovcem. Po těchto hrách přišla roku 1932 první vyloženě politická hra Caesar, kde poprvé upozornili na nebezpečí fašismu, výrazně přitvrdili i v kritice společnosti, po této hře začalo být toto divadlo považováno za politické. Další hra Osel a stín (1933) se nejen hlásila k politické satiře (hra byla opět silně protifašistická), ale zároveň se posunulo ještě více do leva a lze říci, že začali přímo propagovat myšlenky socialismu. Je zajímavé, že ačkoliv se hlavní propagátoři k socialismu přihlásili a celkové vyznění divadla bylo velmi prosocialistické, divadlo se k těmto myšlenkám nepřihlásilo. Roku 1934 začala být hrána hra Kat a blázen, která měla velké problémy s cenzurou a lze o ní říci, že kritika fašismu tu byla již víceméně přímá, velmi ostrá a důsledná. Roku 1935 si na ně (na základě této hry) stěžovalo německé velvyslanectví pro urážku hlavy státu, na základě čehož jim bylo vedením Umělecké besedy řečeno, že buďto svoji kritiku zmírní, nebo budou vypovězeni, což se po několika představeních a další stížnosti stalo.

Spoutané divadlo

Po svém vypovězení z Umělecké besedy se Osvobozené divadlo přejmenovalo na Spoutané divadlo a přestěhovalo se do centra Prahy do ulice U Nováků - dnes je v budově divadlo ABC. V tomto období napsali V+W své nejlepší hry (Balada z Hadrů, Rub a líc, Těžká Barbora).

Znovu Osvobozené divadlo

V roce 1937 se Spoutané divadlo vrátilo do Umělecké besedy a tím i k původnímu názvu Osvobozené divadlo. Jejich protifašistické zaměření (hry Svět za mřížemi, Pěst na oko) vedlo k jejich zákazu. Roku 1938 bylo divadlo bylo úředně zavřeno, J. Voskovec byl židovského původu, a jejich hry prý narušovaly mezinárodní vztahy s Německem. V lednu 1939 hlavní protagonisté emigrovali do USA.

1946 - 1948

Po druhé světové válce (1946) se J. Werich a J. Voskovec (J. Ježek zemřel v USA) pokusili obnovit Osvobozené divadlo (hra Divotvorný hrnec), ale společenské poměry nebyly politické satiře příliš nakloněny, navíc se společnost posunula doleva a pokud chtěli pokračovat v nastalém trendu museli by kritizovat to, za co v předchozích letech bojovali. Navíc se již počátkem tohoto období objevily rozpory mezi autory o dalším směřování divadla, což se samozřejmě podepsalo na jejich dialozích. Po emigraci J. Voskovce toto divadlo zaniklo úplně.

Význam

Význam tohoto divadla byl skutečně veliký. Šanci zde dostala celá řada začínajících herců. Dále se v tomto divadle hrála celá řada experimentálnch her, což umožnilo rozvinout v českých zemích avantgardní divadlo. Na toto divadlo později navázal J. Werich se svým divadlem a později i divadlo Semafor

Významní představitelé

Tímto divadlem prošla celá řada osobností:
- Jan Werich
- Jiří Voskovec
- Jaroslav Ježek
- Jindřich Honzl
- Jiří Frejka
- František Filipovský
- Vladimír Šmeral
- Bohuš Záhorský
- Blanka Waleská
- Miloš Nedbal
- Zdeněk Štěpánek
- Jan Pivec
- Emil František Burian
- Jiřina Štěpničková

Podívejte se také na

- Dadaismus
- Poetismus Kategorie:Česká divadla

1934

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1929 1930 1931 1932 1933 - 1934 - 1935 1936 1937 1938 1939 ----

Události

Česko

- vydání protifašistického manifestu českých spisovatelů

Svět

- 30. června - V Německu proběhla tzv. "noc dlouhých nožů", při které byli vyvraždeni nepohodlní příslušníci nacistické strany

Vědy a umění

- založena Skupina surrealistů v ČSR

Nobelova cena

Narození

- 14. března - Eugene Cernan, americký astronaut
- 17. března - Richard Honzovič, hlasatel a voiceover
- 10. dubna - Carel Godin De Beaufort, nizozemský automobilový závodník

Úmrtí

- 25. července – F. Háj, česká spisovatelka (27. května 1887)

Hlava státu

- SSSR - Josif Vissarionovič Stalin
- Německo - Adolf Hitler
- Itálie - Benito Mussolini
- ČSR - Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1934年 ko:1934년 simple:1934 th:พ.ศ. 2477

Skupina surrealistů v ČSR

Česká surrealistická skupina (často označována jako Surrealistická skupina, někdy i surrealistická skupina) byla literárně-umělecká skupina. Vznikla roku 1934 a její cíle se samozřejmě odvíjely od surrealismu světového (ovlivnění především 2. manifestem André Bretona z roku 1929), ale dokázala vyvíjet i vlastní iniciativu. Během krátké doby se jí podařilo navázat styky s ostatními podobnými skupinami v cizině a stát se jednou z nejvýznamnějších takto zaměřených skupin. V Praze na pozvání této skupiny přednášel André Breton. V roce 1938 tuto skupinu rozpustil její zakladatel Vítězslav Nezval, který tím chtěl vyjádřit svůj nesouhlas s antisovětskými názory většiny členů (především Karel Teige), tyto názory se začaly objevovat po r. 1936, kdy začala být známa situace v SSSR, nejen z oficiálních (myšleno sovětských) zdrojů. Toto rozpuštění nebylo některými členy zcela uznáno a část této skupiny vyvíjela aktivitu až do roku 1939. Někteří členové přešli do skupina RA, která někdy bývá považována za jejího nástupce, čímž dochází ke splynutí těchto skupin, proto je v některých přehledech uváděno, že tato skupina působí dosud.

Sborníky

- Surrealismus
- Ani labuť, ani lůna

Představitelé

Základ této skupiny tvořili převážně bývalí členové Devětsilu, kdy (především) básníci přešli od poetismu k surrealismu.
- Vítězslav Nezval – zakladatel
- Karel Teige – zakladatel, teoretik
- Konstantin Biebl
- Jaroslav Ježek
- Jindřich Štyrský
- Toyen
- Vincenc Makovský
- Jindřich Honzl
- Eva Švankmajerová - od roku 1970

Odkazy

- Surrealismus
- Skupina RA
- Česká literatura v letech 1900–1945
- Česká literatura v letech 1945–1990
- Svaz moderní kultury Devětsil
- Skupina surrealistů na Spořilově Skupina surrealistů v ČSR Skupina surrealistů v ČSR Kategorie:Skupina surrealistů v ČSR Kategorie:Umělecké spolky

Jiří Voskovec

Jiří Voskovec (
- 19. června 1905 v Sázavě – †4. července 1981 v Pear Blossom, Kalifornie, USA), vlastním jménem Jiří Wachsmann, byl český herec a spisovatel nerozlučně spojený s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem. Pracovali spolu ve 20. a 30. letech 20. století v Osvobozeném divadle. Jiří Voskovec studoval v Praze a francouzském Dijonu. V roce 1925 spolu s Werichem založil Osvobozené divadlo, které pomocí humoru reagovalo na tehdejší politické a sociální problémy. Divadlo se po dvou letech významnou scénou české zábavy. Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická, museli v roce 1938 divadlo zavřít a na začátku roku 1939 oba emigrovali do USA. Voskovec se vrátil do Československa jen na krátký čas v roce 1948. Potom žil dva roky ve Francii, aby se pak opět vrátil do USA. Po svém druhém příjezdu do USA byl 11 měsíců internován pro podezření ze sympatií ke komunismu. Až do poloviny 40. let pracoval a psal hlavně s Janem Werichem. Po té, co Werich zůstal v komunistickém Československu, se setkali už jen několikrát. Ačkoli Voskovec žil ve třech zemích, stále tvrdil, že se narodil a byl vychován jako Čech. V roce 1955 se stal občanem USA. To už ale v Americe byl známý pod jménem George Voskovec (jeho příjmení bylo komoleno na Voskovek). Žil v New Yorku a hrál zde v mnoha představeních, i na Broadwayi. Stvárnil např. roli prvního herce v Hamletovi nebo dokonce třikrát Alberta Einsteina. Hrál také v mnoha filmech, např. jednoho z porotců ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Poslední rok svého života prožil v Kalifornii, kde prodělal protirakovinovou léčbu. Zemřel 4. července 1981 na zástavu srdce.

Odkazy na další zdroje

- [http://www.reflex.cz/Clanek20154.html článek o Voskovcovi v Reflexu]
- [http://www.zivotopisy.cz/clanky.php?id=169 Voskovec na životopisy.cz]
- [http://zivotopisyonline.cz/jiri-voskovec.php Voskovec na životopisyonline.cz]
- [http://www.imdb.com/name/nm0903667/ George (Jiří) Voskovec na IMDb] (anglicky) Voskovec, Jiří Voskovec, Jiří Voskovec, Jiří Voskovec, Jiří

Spojené státy americké

Spojené státy americké – anglicky United States of America, zkratka USA – jsou federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantického po Tichý oceán, díky exklávě Aljaška vlastni USA i břehy Severního ledového oceánu a na některých tichomořských ostrovech (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády a Kongresu (District of Columbia), přidružených států s vnitřní samosprávou (Portoriko, Severní Mariany a další) a samosprávných území Spojených států (Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další).

Historie

Poprvé přistáli u břehů Ameriky Vikingové již okolo roku 1000 (Leif Eriksson), ale pro Evropu byl tzv. Nový svět objeven až výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492. V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantického pobřeží. Od roku 1664 se Británie postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořila na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia), základ budoucích USA. Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Konfederačních článků z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byla schválena (ratifikace ukončena 1791) tzv. Bill of Rights (listina práv, prvních 10 doplňků ústavy). Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796), Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (její část přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812). Pokračující agresivní politika Velké Británie vůči USA (útoky na americké lodě, zajímání amerických námořníků etc.) vedla k britsko-americké válce (někdy nazývána druhá válka za nezávislost) (1812-1814), ve které sice jednoznačně nezvítězil žádný z obou států, ale obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko způsobilo zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni) v USA (tzv. era of good feelings, éra dobré shody). Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820), Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846-1848 Kalifornie (stát od 1850) a další území. Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858), Oregon (1859). Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech 1860-1861 k secesi (odtržení) 11 jižních států (Jižní Karolína, Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, Virginia, Arkansas, Severní Karolína, Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké, a následně k občanské válce. Válka mezi Jihem (Konfederací) a Severem (Unií) trvala do roku 1865 a skončila vítězstvím Severu. Od státu Virginie se odtrhla část, která chtěla zůstat u Unie a vytvořila posléze stát nový (Západní Virgine). Mohutný hospodářský rozvoj (kolem roku 1890 se USA staly hospodářsky nejsilnější zemí světa) po skončení občanské války byl doprovázen další expanzí na západ. Do 1. světové války zde vzniklo 15 dalších států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona, Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruska Aljašku a od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu především do karibské oblasti a do Tichomoří (protektorát nad Portorikem a Kubou, ostrov Guam, Filipíny, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německem roku 1899, Průplavové pásmo v Panamě atd.). Kromě západné polokoule (resp. Ameriky) se však USA ve světové politice až do 1. světové války neangažovaly, jejich politika byla silně izolacionistická (Monroeova doktrína) Americká účast v obou světových válkách na straně Dohody resp. Spojenců významně přispěla k jejich vítězství. Po 2. světové válce bylo USA svěřeno do správy poručenské území OSN v Tichém oceáně a většina z něj nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státy Spojené státy (Marshallovy ostrovy, Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny 2 až dosud poslední státy Unie - Aljaška a Havaj. Za 2. světové války, která přímo nezasáhla území USA (kromě Havajských ostrovů), se průmyslová výroba zdvojnásobila a USA se staly v protiváze k SSSR rozhodující vojenskou velmocí. Roli vedoucí světové mocnosti zvýraznil pád komunistických režimů ve východní Evropě po roce 1989 a následný rozpad SSSR.

Administrativní členění

Spojené státy se skládají z 50 států (state / mn. č. states), jednoho federálního distriktu – District of Columbia, v němž leží federální hlavní město Washington, spadá přímo pod jurisdikci Kongresu, nespadá pod žádný stát a oficiálně není státem (i když mezi ně bývá často řazen) – a dalších území, např. ostrovních teritorií či indiánských rezervací. Při podepsání americké Deklarace nezávislosti se Unie skládala ze 13 zakládajících států, které byly do té doby britskými koloniemi. Počet států se posléze rozrostl při expanzi na západ, dobytím či nákupem nových území americkou vládou a dělením existujících států (Západní Viginie).

- Alabama
- Aljaška (Alaska)
- Arizona
- Arkansas
- Colorado
- Connecticut
- Delaware
- Florida
- Georgia
- Havaj (Hawaii)

- Idaho
- Illinois
- Indiana
- Iowa
- Jižní Dakota (South Dakota)
- Jižní Karolína (South Carolina)
- Kalifornie (California)
- Kansas
- Kentucky
- Louisiana

- Maine
- Maryland
- Massachusetts
- Michigan
- Minnesota
- Mississippi
- Missouri
- Montana
- Nebraska
- Nevada

- New Hampshire
- New Jersey
- New York
- Nové Mexiko (New Mexico)
- Ohio
- Oklahoma
- Oregon
- Pensylvánie (Pennsylvania)
- Rhode Island
- Severní Dakota (North Dakota)

- Severní Karolína (North Carolina)
- Tennessee
- Texas
- Utah
- Vermont
- Virginie (Virginia)
- Washington
- Wisconsin
- Wyoming
- Západní Virginie (West Virginia)

Západní Virginie

Podívejte se též na

- Seznam amerických prezidentů
- Saul Alinsky
- Jerry Mander Kategorie:Spojené státy americké ja:アメリカ合衆国 ko:미국 ms:Amerika Syarikat simple:United States th:สหรัฐอเมริกา zh-min-nan:Bí-kok

Hej rup!

Hej rup! je česká komedie Martina (Maca) Friče z roku 1934. Film ukazuje těžký úděl nezaměstnaných (Jan Werich a Jiří Voskovec), kteří si spolu s dalšími založí mlékarenské družstvo a tím se jim vrátí životní optimismus. Námět: Jan Werich, Jiří Voskovec, Mac Frič, Václav Wassermann
Scénář: Jan Werich, Jiří Voskovec, Mac Frič, Václav Wassermann
Hudba: Jaroslav Ježek
Kamera: Otto Heller
Režie: Mac Frič
Hrají: Jan Werich, Jiří Voskovec, Josef Skřivan, Theodor Pištěk, Helena Bušová, Zvonimir Rogoz
Další údaje: černobílý, 104 min, komedie
Výroba: Meissner, 1934 Kategorie:České filmové komedie

Kategorie:Čeští hudební skladatelé

Hudební skladatelé Kategorie:Hudební skladatelé ja:Category:チェコの作曲家

Kategorie:Skupina surrealistů v ČSR

Kategorie:Surrealismus Kategorie:Umělecké spolky

Kategorie:Úmrtí 1942

Category:Latin percussion

Category:Percussion instruments Category:Latin music Percussion used in Latin American music.

dieta online spielautomaten firma Sepsa online casinos

:: RELATED NEWS ::

Adventures of the black stallion
Adventures of the Black Stallion is a television series that was loosely based on the movies The Black Stallion (1979) and The Return of the Black Stallion (1983). The series originally ran on The Family Channel from 1990 to 1993 before cancellation. It has since been shown in re-runs throughout the world.

Cast

- February 24, 1103 – July 20, 1156) was the 74th imperial ruler of Japan, according to the traditional order of succession. He reigned from 1107 to 1123, but actual power was held by the "