Jordánsko

Jordánsko, oficiálním názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu. Jeho sousedy jsou Irák, Izrael, Saúdská Arábie, Sýrie. Ve starších pramenech je současné území uváděno jako Zajordánsko (myšleno na východ od řeky Jordán). Součástí Jordánska bylo do r. 1989 území Západního břehu Jordánu, tehdy zvané též Předjordánsko, kterého se Jordánsko oficiálně vzdalo v zájmu zklidnění v této oblasti; toto sporné území je dnes jedna ze dvou součástí Palestiny (obsáhlý odkaz na problém Palestiny a celého Blízkého východu). V roce 2005 je Jordánsko poměrně bezpečná země i pro turistiku, za předpokladu, že se pohybujete v obydlených oblastech větších měst a pobřeží Rudého moře. Naproti tomu odlehlé oblasti bezpečné nejsou a mohou ještě stále obsahovat např. miny zbylé po válečných konfliktech - běžně v nich najdete značku lebky se zkříženými hnáty, která označuje neprověřené území. Kategorie:Jordánsko ja:ヨルダン ko:요르단 ms:Jordan th:ประเทศจอร์แดน zh-min-nan:Jordan

Blízký východ

Blízký východ v češtině označuje oblast jihozápadní Asie, tj. území od Turecka po Sinaj a Arabský poloostrov. V jiných oblastech než je střední Evropa (např. v USA) se pod tímto pojmem může skrývat jiné území - význam je tedy vnímán zpravidla v závislosti na místě, odkud mluvčí pochází, nebo kde žije. Kategorie:Asie ja:中東 simple:Middle East zh-cn:中东地区

Izrael

Izrael je stát na Blízkém východě. Leží na východním pobřeží Středozemního moře. Sousedí se Sýrií, Libanonem, Egyptem, Jordánskem a Palestinským autonomním územím. Většina obyvatel jsou Izraelci (85%) a Arabové (14%). Izraelci jsou z 80% židé, dvacet procent jsou bezvěrci, tak zvaní sekulární Židé. Osoby různého etnického a náboženského původu mají různé postavení a liší se jejich práva a povinnosti, například služby v armádě.

Historie Izraele

Izrael vznikl na nátlak židovských osadníků v tehdejší Britské Palestině, když Británie stáhla svá vojska a umožnila vznik nezávislého státu v roce 1948. Ten byl krátce po svém vyhlášení uznán OSN a USA a po třech dnech i SSSR. Hned po vzniku byl napaden šesti arabskými státy. Izrael obsadil některá území původně přiřknutá arabskému státu a vybudoval silnou armádu. Od svého vzniku je permanentně ve válečném stavu s některým ze svých sousedů. V roce 1967 proběhla Šestidenní válka, kdy Izrael odvrátil útok Egypta pod vedením Gamála Násira a v roce 1979 s ním uzavřel mírovou smlouvu. Roku 1982 pak byl Egyptu vrácen Sinajský poloostrov. Od roku 1967 Izrael osídlil část Západního břehu Jordánu Židy (200 tisíc Židů), což dodnes způsobuje velké problémy. Následovala tak zvaná Jomkippurská válka. Izrael se také angažoval v občanské válce v Libanonu (1975-1990). Ještě letos (2005) je oficiálně ve válce se Sýrií a Libanonem. Na počátku 90. let začala země spolupracovat s Organizací pro osvobození Palestiny pod vedením Jásira Arafata, který za to získal Nobelovu cenu míru. Roku 1999 však mírový proces skončil novou vlnou násilí. V současné době staví Izrael zeď, jež má zabránit v pronikání teroristů na izraelské území. Haagský tribunál ji označil jako nelegální (ve smyslu mezinárodního práva), neboť na některých místech vede přes okupovaná území, které OSN nepovažuje za součást Izraele. V říjnu 2004 schválil izraelský parlament evakuaci a následnou likvidaci 25 židovských osad ležících na palestinském území. Jednalo se o všech 21 osad v tzv. pásmu Gazy a 4 menší osady na západním břehu Jordánu. Návrh prosadil i přes odpor některých ministrů předseda vlády Ariel Šaron. Samotná evakuace začala v srpnu 2005 a musela být zčásti násilná. Obytné domy byly následně zničeny, nad územím převzala oficiální kontrolu palestinská samospráva.

Hospodářství

Izrael je na okolní poměry velmi bohatý zemědělsko-průmyslový stát se silným bankovním sektorem. Z Genezaretského jezera je přiváděna voda do celé země, tak je umožněno zavlažování a kultivace pouště. Má vyspělé zemědělství. Nejdůležitějšími plodinami jsou zelenina,citrusové plody, olivy, tabák, vinná réva a obilí. Důležitý je také chov skotu, ovcí a koz. Charakteristickými typy zemědělského osídlení jsou kibuc a kvuca, mošav ovdin, mošav šitufi a mošava (vesnice). Průmysl je vybudován na rozsáhlém bohatství nerostných surovin např. sůl, fosfáty, nafta, měď, mangan a jiné rudy, slída apod. Nejvíce rozvinutý je chemický prům., energetika, zpracování diamantů, textilní, keramický, kožeřský, tabákový prům. Izrael se těší silné hospodářské a politické podpory ze strany USA.

Města

- Tel Aviv
- Jafo (přístav)
- Haifa
- Ašdod
- Rišon Lezhion
- Askalon
- Netanja
- Jeruzalém (Hlavní - sídlo Knessetu)
- Nazaret
- Eilat
- Beerševa
- Naháríja

Podívejte se také na

- Arabsko-izraelské války
- Palestina Kategorie:Izrael ja:イスラエル ko:이스라엘 ms:Israel simple:Israel zh-min-nan:Í-sek-lia̍t-kok

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie je království, zaujímající většinu plochy Arabského poloostrova v jihozápadní Asii. Má 24 milionů obyvatel a patří díky zásobám ropy k nejbohatším na světě. Ropa tvoří téměř 95 % vývozu země. V zemi má absolutní moc král, volený parlament neexistuje. Ze Saúdské Arábie také pochází Usáma bin Ládin.

Poloha a přírodní podmínky

Saúdská Arábie je 28krát rozlehlejší než Česká republika. Sousedí na jihu s Jemenem a Ománem, na východě při Perském zálivu se Spojenými arabskými emiráty, Katarem, Bahrajnem a Kuvajtem, na severu s Irákem a Jordánskem, na západě pak přiléhá k Akabskému zálivu a Rudému moři. Pozemní hranice dosahují délky 4 415 km, mořské pobřeží 2 640 km. Velkou část země zaujímá náhorní plošina, pozvolna se svažující k východu. Na západě Saúdské Arábie podél Rudého moře vystupují pohoří Hidžáz a Jemenské hory, dosahující až 3 133 m (Džabal Sawda). Celý jihovýchod země předsatvuje velká poušť Rub al-Chálí (česky "Prázdná čtvrť"). Menší pouště Dahná a Nafúd se prostírají i v centrální a severní části země. Podnebí je suché subtropické, kontinentální s výraznými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí. Průměrné teploty se pohybují od 10-15 °C v zimě po 30-35 °C v létě, za horkých letních dnů však ve vnitrozemí teplota může vystoupit až k 50 °C, v zimě zase hory občas pokrývá sníh. Roční úhrny srážek (s maximem v zimním období) se pohybují stěží kolem 50-100 mm a jsou oblasti, kde nezaprší i několik let. V zemi nejsou žádné stálé vodní toky. Zásobování stále rostoucího počtu obyvatel vodou se stává vážným problémem. Pouště představují 59 % plochy Saúdské Arábie, 40 % připadá na zemědělsky využitelné oblasti (v naprosté většině pouze pastviny, skutečné dešťové a závlahové zemědělství je omezeno na malou oblast Jemenských hor na jihozápadě státu). Lesy zaujímají toliko 0,6 % země. Saúdská Arábie musí asi 70 % všech potravin dovážet. Hlavním přírodním bohatstvím země je ropa. Saúdská Arábie vlastní zdaleka největší světové zásoby této suroviny a se 13 % podílu na světové těžbě je také jejím největším producentem. Těžby a zpracování ropy se podílí na tvorbě HDP asi 35 %.

Politika

HDP Státní ideologií je wahhábistická forma islámu a pouze muslimové mohou být státními občany Saúdské Arábie, přičemž odpadlictví od víry je trestné. Práva žen jsou potlačována, ženy nesmí řídit auta a musí chodit zahaleny, tak, jak je to přikázáno v Koránu. Na dodržování těchto pravidel dbá Náboženská policie. Král podporuje USA v tažení proti terorismu, jelikož teroristé ohrožují od roku 2003 režim přímo v Saúdské Arábii. Král je nejvyšší autoritou zákonodárnou, výkonnou, soudní i náboženskou. Jmenuje vládu, v níž většinu křesel zaujímají členové královské rodiny as-Saúdů. Královský titul není automaticky dědičný způsobem obvyklým ve většině monarchií, panovníkova nástupce vybírají čelní představitelé královské rodiny. Nápodobou parlamentu je Národní poradní rada, jejíchž 150 členů jemenuje na čtyřleté období král. Země se člení na 13 provincií, jejichž guvernéry jmenuje král, opět zpravidla z řad své rodiny. Protože král Fahd byl v roce 1996 stižen mrtvicí a nebyl schopen plného výkonu panovnických povinností, faktickou vládu v zemi řídil až do jeho smrti v roce 2005 jeho mladší nevlastní bratr Abdalláh (nynější král), mající pověst umírněného reformátora. V únoru 2005 se uskutečnily vůbec první pokusné volby v dějinách země – výběr městských zastupitelstev v provincii Rijád. Volební právo však zatím mají pouze muži.

Města

- Rijád - hlavní město (3,5 mil. obyvatel)
- Džidda - někdejší metropole, největší přístav při Rudém moři (2,5 mil.)
- Mekka - nejposvátnější poutní místo muslimů (1,2 mil.)
- Medína - poutní místo muslimů, roku 622 se sem uchýlil prorok Muhammad (824 000)
- Dammám - přístav při Perském zálivu, středisko vývozu ropy (568 000)
- Janbú al-Bahr - druhý nejvýznamnější přístav při Rudém moři (113 000)
- Zahrán - středisko ropného průmyslu v sousedství Dammámu (86 000)
- Džizán
- Džubajl Kategorie:Saúdská Arábie ja:サウジアラビア ko:사우디아라비아 ms:Arab Saudi th:ประเทศซาอุดีอาระเบีย zh-min-nan:Saudi Arabia

Jordán (řeka)

Řeka Jordán (hebrejsky נהר הירדן, Nahar HaJarden, arabsky نهر أردن, Nahr al-Urdun) je vodní tok v jihozápadní Asii, hlavní přítok Mrtvého moře. Jordán je dlouhý 320 km (vzdušnou čarou jen 170 km) a jeho povodí zaujímá 17 300 km².

Popis toku

Mrtvého moře Mrtvého moře]] Mrtvého moře.]] Pramennou oblastí Jordánu jsou jihozápadní svahy pohoří Hermon na pomezí Libanonu, Izraele a Sýrie. Vlastní řeka vzniká soutokem tří zdrojnic, říček Dan (hebrejsky Nachal Dan), Hásbání (Nachal Senir) a Bánijás (Nachal Chermon) na bažinaté pláni Chule, pozůstatku někdejšího velkého jezera. odtud po celý zbytek svého toku míří přímo k jihu, sledujíc směr Velké příkopové propadliny. Vyjma údolí Chule má Jordán na horním toku poměrně prudký spád a četnými peřejemi klesá k rozlehlému Galilejskému jezeru, ležícímu 210 metrů pod úrovní moře. V tomto úseku představuje zároveň mezinárodně uznanou státní hranici – zatímco pravý břeh Jordánu je územím Státu Izrael, na levém břehu se rozkládají Golanské výšiny, část Sýrie okupovaná Izraelem od roku 1967. Poté, co opustí Galilejské jezero, přijímá Jordán zleva řeku Jarmúk, která odděluje Golanské výšiny od Jordánska a už volněji s přibývajícími meandry klesá dále k jihu, kde tvoří nejprve hranici mezi Izraelem a Jordánskem a posléze mezi palestinským Západním břehem (v současné době pod vojenskou kontrolou Izraele) a Jordánskem. Přibírá ještě další levý přítok, řeku Jabok (Zarká), a končí svou pouť v bezodtokém Mrtvém moři, 417 metrů pod úrovní světového oceánu.

Hospodářský a politický význam

Jordán je zdaleka nejvýznamnějším zdrojem sladké vody pro oblast Izraele, Palestiny, Jordánska a přilehlé části Sýrie. V současnosti je pro zásobování pitnou vodou, zemědělské závlahy (většina izraelského zemědělství se opírá právě o vodu z Jordánu) či průmysl odebíráno 70 až 90 % průtoku řeky. To má jednak negativní důsledek v podobě setrvalého poklesu (řádově metr ročně) hladiny Mrtvého moře, neboť vypařovní převládá nad přítokem, druhak činí z kontroly toku řeky otázku prvořadého politického vznamu. Jedním z hlavních bodů mírové smlouvy z roku 1994 mezi Izraelem a Jordánskem tak bylo právo Jordánska na vyšší podíl při odběru vody z Jordánu. Ze stejného důvodu Izrael prozatím odmítá navrátit Sýrii Golanské výšiny, které umožňují kontrolovat dvě ze tří zdrojnic řeky. V květnu 2005 uzavřely Jordánsko, Izrael a Palestina dohodu o výstavbě velkokapacitního převaděče vody z Rudého do Mrtvého moře, který by měl nahradit deficit přítoku Jordánu.

Jordán v Bibli

Zmínky o řece Jordán se objevují na řadě míst Bible. Úrodnost údolí je zmiňována už v knize Genesis 13:10, kde je přirovnáváno k „zahradě Hospodinově“. Připomínkou četných brodů přes Jordán jsou například Genesis 32:11, 23-24, kde patriarcha Jákob se svou družinou překračuje Jordán a u brodu přes Jabok zápasí s Bohem, nebo Soudců 12:5-6, kde Jiftách pobíjí Efrajimce při jordánských brodech. V Jordánu byl též Janem Křtitelem pokřtěn Ježíš Nazaretský (např. Marek 1:9). Kategorie:Asijské řeky Kategorie:Izrael Kategorie:Jordánsko Kategorie:Palestina Kategorie:Biblická místa ja:ヨルダン川

Kategorie:Jordánsko

Hlavní článek: Jordánsko Kategorie:Státy Asie ko:분류:요르단 ja:Category:ヨルダン

Template:Footer Olympic Champions 800 m Men

Baby names gry diety darmowe mp3 mBank Strona Informacyjna

:: RELATED NEWS ::