:: wikimiki.org ::

Josef Nesvadba

Josef Nesvadba

Josef Nesvadba (19. června 1926 Praha – 26. dubna 2005 Praha) byl český spisovatel, spolu s Ludvíkem Součkem nejvýznamnější představitel žánru vedeckofantastické literatury (science fiction).

Životopis

Jako mnoha jiným, i Nesvadbovi zkomplikovala studia na gymnáziu nacistická okupace, maturovat mohl až po válce v roce 1945. V roce 1950 absolvoval lékařskou fakultu, obor psychiatrie - vedle své literární práce byl i významných psychiatrem a patřil k průkopníkům skupinové psychoterapie v Česku. Právě během studia poznal i Ludvíka Součka a oba tvůrci sci-fi se spřátelili. Od roku 1956 až do odchodu do důchodu v roce 1992 pracoval jako psychoterapeut na psychiatrickém oddělení Fakultní polikliniky v Praze. Kromě překladů z angličtiny psal převážně divadelní hry a povídky - několik jeho povídek bylo i zfilmováno, například Blbec z Xeenemünde (1960) a Tarzanova smrt. Spolupracoval na celé řadě filmů (Upír z Feratu, Pane, vy jste vdova...) a televizních a rozhlasových seriálů (Bambinot). Jeho dcera je spisovatelka Bára Nesvadbová

Dílo

Divadelní hry

- Výprava do Oceánie
- Ocelový kruh
- Ráno
- Tři podpisy, 1954
- Milionář Liebig
- Mimořádná událost, 1956

Povídkové soubory

- Tarzanova smrt, 1958 - sbírka 13 povídek, většinou non scifi, ve kterých výrazně uplatnil své zkušenosti psychiatra; v r. 1966 vyšel v Čs. spisovateli pod tímtéž názvem výbor z předchozích sbírek.
- Einsteinův mozek, 1958 - povídková sbírka, tentokrát již scifi; obsahuje mj. povídky Einsteinův mozek, Blbec z Xeenemünde, Poslední cesta kapitána Nema, Vynález proti sobě a Ztracená tvář, z čehož Einsteinův mozek, Blbec z Xeenemünde a Ztracená tvář byly zfilmovány
- Výprava opačným směrem, 1962 - obsahuje další klíčové povídky z Nesvadbovy tvorby (celkem devět), mimo jiné Výprava opačným směrem, Upír ltd., Jak zemřel kapitán Nemo, Druhý ostrov dr. Moreaua či Anděl posledního soudu; právě povídka Upír Ltd. se stala námětem k filmu Upír z Feratu
- Poslední cesty kapitána Nema, 1966 - 11 sci-fi povídek spojených postavou kapitána Nema [http://georgovo.webz.cz/Cetba/josefn.htm]
- Tři dobrodružství, 1972 - obs.povídky Případ Zlatého Buddhy, Jak předstírat smrt a Absolutní stroj
- Minehava podruhé, 1981 nese podtitulek (nápady starého psychiatra): Psychofikce a obsahuje tři rozsáhlejší povídky: Minehava podruhé aneb Psychoskop Mariana Koldy, Láska aneb Citový kondenzátor Heleny Vávrové a Setkání dalšího druhu aneb Labyrinty Joan Hartlové.
- Řidičský průkaz rodičů, 1988
Romány

- Dialog s doktorem Dongem, 1964 - filozoficko-politický román z vietnamského prostředí, grateskní a ironizující prvky
- Bludy Erika N., 1974 - vedeckofantastický román s detektivní zápletkou; odehrává se na tajemném ostrově v Jaderském moři; mnoho nevysvětlitelných úkazů
- Tajná zpráva z Prahy, 1978 - román věnovaný globálním problémům, částečně autobiografický; neobsahuje sci-fi motivy, jde spíše o společensko-dobrodružný román; původní rukopis neprošel cenzurou (protože obsahoval motivy invaze vijsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné vlny emigrací) a Nesvadba ho musel podstatně přepracovat (originální podoba vyšla v r. 1991 pod titulem První zpráva z Prahy)
- Peklo Beneš, 2002 - pohrává si s myšlenkou, co by se stalo, kdyby v roce 29.9.1938 nedošlo k Mnichovské dohodě.
- Hledám za manžela muže, 1986 - tento román s podtitulem Druhé tisíciletí neskončí autor charakterizuje jako sexfikci a říká k němu: "s nadsázkou lze říci, že hrdinkami této knížky jsou dvě ženy. Žijí v rozdílných společenských zřízeních, jsou sokyně, ale mají společný problém: nemůžou najít přiměřeného partnera."
Náměty k filmům

- Blbec z Xeenemünde, 1962
- Tarzanova smrt, 1962
- Ztracená tvář, 1965
- Zabil jsem Einsteina, pánové, 1969
- Pane, vy jste vdova, 1970
- Slečna Golem, 1972
- Tajemství zlatého Buddhy, 1973
- Zítra vstanu a opařím se čajem, 1977
- Upír z Feratu, 1982
- tel. seriál Bambinot Nesvadba, Josef Nesvadba, Josef Nesvadba, Josef Nesvadba, Josef

19. června
19. červen je 170. den roku podle gregoriánského kalendáře (171. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 195 dní. Svátek slaví Leoš.
Události
Česko
- 1910 - Jan Kašpar v Pardubicích absolvoval první veřejný let v letadle vlastní konstrukce.
- 1945 - Vydán dekret presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců a kolaborantů.
- 1946 - Edvard Beneš byl jednomyslně zvolen presidentem ČSR.
- 1968 - Masový sraz Lidových milicí v Praze-Ruzyni kritizoval komunistické vedení. Svět
- 1961 - Kuvajt vyhlásil nezávislost
- 1978 - Vyšel první z řady komiksů Garfield.
Narození
Česko
- 1717 - Jan Václav Stamic, skladatel († 1757)
- 1798 - Jan Valerián Jirsík, český biskup (
- 23. února 1883)
- 1881 - František Gellner, básník († ? po roce 1914)
- 1886 - Rudolf Kremlička, malíř († 1932)
- 1904 - Aloys Skoumal, český překladatel († 4. července 1988)
- 1905 - Jiří Voskovec, herec († 1981)
- 1926 - Josef Nesvadba, český spisovatel († 26. dubna 2005)
- 1941 - Václav Klaus, ekonom a politik
- 1941 - Jan Vodňanský, textař a scénárista
- 1942 - Vít Olmer, filmový režisér a herec Svět
- 1919 - Robert Pinget, francouzský avantgardní spisovatel († 25. srpna 1997)
- 1623 - Blaise Pascal, francouzský matematik a fyzik (+ 1662)
- 1924 - Vasil Bykav, běloruský spisovatel († 22. června 2003)
- 1945 - Aung San Suu Kyi, barmská prodemokratická aktivistka
- 1947 - Salman Rushdie, indický spisovatel
- 1957 - Anna Lindh, švédská politička a ministryně zahraničních věcí (+ 2003)
- 1962 - Paula Abdul, americká zpěvačka
Úmrtí
Česko
- 1942 popraven - Alois Eliáš, generál, předseda protektorátní vlády (
- 1890)
- 1947 - Ferenc Futurista, herec (
- 1891) Svět
- 1928 - Roald Amundsen, norský polární badatel (
- 16. červenec 1872)
- 1953 - Julius a Ethel Rosenbergovi, špióni pro SSSR
Svátky
Česko
- Leoš Svět
- Alžírsko - Národní den připomínající svržení Mohammada Ben Belly v roce 1965.
- Kambodža - Vzpomínkový den na počest založení revolučních sil Kambodže.
- Kuvajt - Den nezávislosti (1961)
- Koptský a etiopský liturgický rok zahajuje období záplav
Viz také:

- 18. červen 20. červen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Červen ja:6月19日 ko:6월 19일 simple:June 19 th:19 มิถุนายน

1926

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1921 1922 1923 1924 1925 - 1926 - 1927 1928 1929 1930 1931 ----

Události

Česko
- tzv. druhá úřednická vláda - odchod sociálních demokratů a národních socialistů z vlády vedené agrárníky Svět
- založení Učené společnosti Šafaříkovi v Bratislavě
- Nacionalistický puč v Portugalsku
- Brazílie a Německo se stali členy Společnosti národů
- Benito Mussolini vyhlašuje fašistickou diktaturu s vládou jedné strany
- Turecko upustilo od islámského kalendáře

Vědy a umění

- 2. května první společné vystoupení Spejbla a Hurvínka
- Český rozhlas zahájil vysílání

Nobelova cena

Narození

Česko
- 21. února Bohumil Švarc, český herec
- 17. května Ludvík Souček, český spisovatel († 26. prosince 1978)
- 19. června Josef Nesvadba, český spisovatel († 26. dubna 2005)
- 23. července Ludvík Vaculík, český spisovatel a fejetonista
- 8. srpna Jiří Levý, český literární teoretik († 17. ledna 1967)
- 27. listopadu Jiří Vala, český herec († 15. listopadu 2003)
- 21. prosinec Arnošt Lustig, český spisovatel Svět
- 17. března Siegfried Lenz, německý spisovatel
- 1. června Marilyn Monroeová, americká herečka († 5. srpna 1962)
- 3. června Irwin Allen Ginsberg, americký básník († 5. dubna 1997)
- 14. září Michel Butor, francouzský spisovatel

Úmrtí

Česko
- 8. červenec Karel Václav Rais, český spisovatel (
- 4. leden 1859)
- 26. listopad Eliška Krásnohorská, česká spisovatelka (
- 18. listopad 1847) Svět
- 29. března Albert Škarvan, slovenský esperantista (
- 31. ledna 1869)

Hlava státu

Tomáš Garrigue Masaryk Kategorie:20. století ja:1926年 ko:1926년 simple:1926

26. dubna

26. duben je 116. den roku podle gregoriánského kalendáře (117. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 249 dní.

Události

Česko
- 1945 sovětská vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Brno. Svět
- 1986 výbuch jaderné elektrárny v Černobylu

Narození

Česko
- 1841 Julius Zeyer - český spisovatel († 29. leden 1901)
- 1950 Vlastimil Třešňák - písničkář, prozaik, výtvarník a herec. Svět
-

Úmrtí

Česko
- 2005 Josef Nesvadba - český spisovatel (
- 19. června 1926) Svět
- 1865 byl zastřelen John Wilkes Booth, americký herec, který spáchal atentát na amerického prezidenta Abrahama Lincolna.

Svátky

Česko
- Oto Svět
- Světový den duševního vlastnictví

Viz také:

- 25. duben 27. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Duben ja:4月26日 ko:4월 26일 simple:April 26 th:26 เมษายน

Praha

Praha – od roku 1920 Hlavní město Praha, předtím od roku 1784 Královské hlavní město Praha – je hlavním a součastně největším městem České republiky.

Poloha a charakteristika

České republiky]] Do dnešní podoby se vyvíjela jedenáct století. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů, kde žije zhruba 1 170 000 obyvatel (údaj ČSÚ za rok 2005). Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO. Praha je statutárním městem a vyšším územním samosprávným celkem na úrovni kraje. Leží uprostřed území Čech na řece Vltavě a je ze všech stran obklopena Středočeským krajem, jehož správní úřady rovněž sídlí v Praze.

Historie

:Hlavní článek: Dějiny Prahy

Počátky hradu a města Prahy

Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Na stejném místě je však doloženo i mnohem pozdější germánské sídliště. V 6.století začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou zvaný Žiži (nebo Sizi), kde později docházelo k obřadnímu nastolování knížat "kmene" Čechů. Na tomto místě nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9.století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10.století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.

Středověk

Počátkem 12.století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti …", napsal kdosi neznámý o Praze koncem 11.století. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinským terminem Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 městská práva pražskému podhradí, osídlenému již od 10.století. Tak vzniklo Nové, později Menší Město Pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku – v roce 1348 založil další Nové Město pražské a vytýčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplněno výstavnými měšťanskými domy, prostornými tržišti, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. "Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký.

Sjednocení pražských měst

K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha neexistovala dlouho. Zanikla již roku 1528. Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice. Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami. Tehdy se stala jedním z předních průmyslových a obchodních center Evropy. Roku 1893 byla asanována severní část Starého Města; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se zároveň připojil Karlín a Libeň.

Velká Praha

Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství, jakým byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Mariánský sloup Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jakými byly Vinohrady nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo obyvatelstvo českého, německého a židovského původu, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus - vznikly první moderní budovy a byla také dostavěna gotická Svatovítská katedrála. Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě. Pod vlivem nastupujícího nacismu ve druhé polovině 30.let Prahu začaly opouštět první obyvatelé.

Druhá světová válka

Za války bylo z Prahy odsunuto v transportech do koncentračních táborů židovské obyvatelstvo, stejně jako cikánské (tehdejší běžné označení) a další její obyvatelé tzv. "méněcenných ras". Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického režimu. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna Gestapa v Pečkově paláci nebo Střelnice v Kobylisích. Stavby Prahy byly uchráněny. K lehkému poškození došlo pouze za bombardování americkými letadly na konci války (věže kláštera v Emauzích), ale plánovanou likvidaci už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést. Podle vůle komunistických předáků pražského povstání (Smrkovský) a předem stanovených smluv mezi spojenci z protihitlerovské koalice Prahu musela osvobodit Rudá armáda, zatímco Americká armáda vyčkávala u Plzně. Dříve než sovětská vojska do města dorazila, vypuklo zde 5.května 1945Pražské květnové povstání, které ukončil 9.května příjezd Rudé armády.

Praha jako hlavní město socialistického Československa

V únoru 1948 se chopili moci komunisté, plánování a výstavba města začaly probíhat v duchu "socialistického realismu". Vznikla tak první sídliště (Dvouletky) a později i první panelové sídliště na Petřinách. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a Hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Pro obyvatele, kteří přicházeli do Prahy z celé republiky, byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město). Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Mocenský monopol komunistické strany ukončila Sametová revoluce. Sametová revoluce

Praha po sametové revoluci

Otevření státních hranic přivedlo do města početné davy turistů. Rozvoj soukromého podnikání se projevil na mnoha starších, leckdy chátrajících budovách i menších domech, které byly opraveny. Došlo k výstavbě mnoha obchodních komplexů, ve městě se zmnohonásobil dopravní provoz, který působí řadu problémů.

Hospodářství

Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu, dnes ale upadajícího, a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu. Sametová revoluce Hrubý domácí důchod (HDP) v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).

Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech 14 regiónů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než 20 zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících. Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 procent na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů (20 procent celkové produkce země a současně i první místo v regionální struktuře). Sametová revoluce Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 procent celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regiónů. Sametová revoluce Mimo to se však v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:
- výroba kovodělných výrobků
- výroba strojů a zařízení
- chemie a farmaceutický průmysl
- průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
- výroba dopravních prostředků (mimo výroby automobilů), zde zejména kolejní soupravy, motocykly, lehká letadla a jiné Další odvětví hrají spíše podřadnou roli.

Doprava

:Hlavní článek: Hlavní článek: Pražská doprava Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu, jak veřejné, tak i automobilové dopravy.

Členění Prahy

: Podrobněji o částech Prahy a o jejím členění od roku 1784 do současností čtěte v článcích Královské hlavní město Praha, Velká Praha a Části Prahy.

Katastrální členění

Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1947 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území (čtvrtí). Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a číslování budov.

Správní členění

Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem, radou, starostou a úřadem městské části. Od 1. července 2001) mají úřady 22 z těchto městských částí rozšířenou působnost státní správy pro své území nebo i pro několik dalších městských částí. Vzniklo tak 22 správních obvodů. Tyto obvody (s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však nejsou totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly do roku 2001 správními obvody a do roku 1990 i samosprávnými.

22 správních obvodů

V seznamu je nejprve uveden městský správní obvod. V závorce jsou pak uvedeny městské části, které do správního obvodu spadají, přičemž městská část, jejímuž úřadu působnost státní správy přísluší, je uvedena tučně. Od 1. ledna 2002 mají všechny tyto městské části stejný název jako celý jejich správní obvod, tedy pouze slovo Praha s číslovkou. Pro lepší orientaci je v seznamu uveden i původní název městské části. 2002
- Praha 1
- Praha 2
- Praha 3
- Praha 4 (Praha 4, Kunratice)
- Praha 5 (Praha 5, Slivenec)
- Praha 6 (Praha 6, Suchdol, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Ďáblice, Březiněves, Dolní Chabry)
- Praha 9
- Praha 10
- Praha 11 (Praha 11, Šeberov, Újezd u Průhonic, Křeslice)
- Praha 12 (Praha 12, Libuš)
- Praha 13 (Praha 13, Řeporyje)
- Praha 14 (Praha 14, Dolní Počernice)
- Praha 15 (Praha 15, Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Petrovice, Dubeč)
- Praha 16 (Radotín, Velká Chuchle, Lochkov, Zbraslav, Lipence)
- Praha 17 (Řepy, Zličín)
- Praha 18 (Letňany)
- Praha 19 (Kbely, Vinoř, Satalice, Čakovice)
- Praha 20 (Horní Počernice)
- Praha 21 (Újezd nad Lesy, Klánovice, Koloděje, Běchovice)
- Praha 22 (Uhříněves, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Benice)

Územní členění

V roce 1960 bylo zřízeno deset městských obvodů a tyto obvody, rozšířené o nově přidružené obce, platí podle Zákona o územním členění státu dodnes. Původně byly i správními a samosprávnými obvody. Obyvatelé většiny území obvodů podléhali přímo obvodnímu národnímu výboru (později obvodnímu úřadu), v později připojených obcích však zůstaly jako mezičlánek místní národní výbory (místní úřady), které zároveň spadaly i pod působnost příslušného obvodu. Od roku 1990 však nejsou tyto obvody samosprávnými celky a od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.

10 městských obvodů, jejich městské části

Seznam deseti obvodů, v závorce jsou uvedeny městské části, které tvoří území obvodu: městských obvodů
- Praha 1 (Praha 1)
- Praha 2 (Praha 2)
- Praha 3 (Praha 3)
- Praha 4 (Praha 4, Praha 11, Praha 12, Libuš, Kunratice, Újezd, Šeberov)
- Praha 5 (Praha 5, Velká Chuchle, Slivenec, Lochkov, Praha 16–Radotín, Lipence, Zbraslav, Praha 13, Řeporyje, Zličín)
- Praha 6 (Praha 6, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Praha 17–Řepy, Suchdol)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Březiněves, Dolní Chabry, Ďáblice)
- Praha 9 (Praha 9, Praha 14, Běchovice, Čakovice, Dolní Počernice, Praha 20–Horní Počernice, Praha 19–Kbely, Klánovice, Koloděje, Praha 18–Letňany, Satalice, Praha 21–Újezd nad Lesy, Vinoř)
- Praha 10 (Praha 10, Praha 15, Benice, Dolní Měcholupy, Dubeč, Kolovraty, Královice, Křeslice, Nedvězí, Petrovice, Štěrboholy, Praha 22–Uhříněves)

Významné čtvrti

Podívejte se také na

- Královské hlavní město Praha
- Velká Praha

Externí odkazy

- [http://www.praha-mesto.cz praha-mesto.cz] – Informační server hlavního města Prahy
- [http://www.vpraze.info vpraze.info] – Wiki stránky o Praze
- [http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/home Hlavní město Praha] na stránkách ČSÚ
- [http://www.firmy-praha.cz Firmy Praha] firmy v Praze Kategorie:České kraje Kategorie:České okresy Kategorie:Praha Kategorie:Česká města Kategorie:Čechy Kategorie:Hlavní města Evropy ja:プラハ ko:프라하 simple:Prague

Ludvík Souček

Ludvík Souček (17. května 1926 - 26. prosince 1978 Praha) byl přední český spisovatel science fiction zejména pro mládež a literatury faktu, v níž popularizoval tzv. záhadologické teorie (rovněž přeložil Vzpomínky na budoucnost Ericha von Dänikena). Po studiích na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval jako asistent na stomatologické klinice. Později vstoupil do Československé lidové armády a dva roky strávil v Severní Koreji jako vojenský lékař. Pak pracoval na ministerstvu národní obrany, v armádní redakci Československé televize a v nakladatelství Albatros. Přes občasnou poplatnost jeho děl dobové ideologii je jedním z nejvýznamnějších a nejpopulárnějších (alespoň u generací, které vyrůstaly do 80. let, často s jeho knihami) českých spisovatelů SF 20. století; několikrát zvítězil ve čtenářských anketách o nejoblíbenějšího autora.

Dílo Ludvíka Součka

nekompletní, viz též [http://sigma.nkp.cz/F/?func=find-a&find_code=WAU&request=Ludv%C3%ADk+Sou%C4%8Dek bibliografii v katalogu Národní knihovny]
- 1951 Hrajeme maňáskové divadlo (divadelní teorie)
- 1962 Hrátky kolem křižovatky (dětská kniha)
- 1963 Jak se světlo naučilo kreslit (teorie fotografie)
- 1964 Cesta slepých ptáků (SF román, další vydání 1976, 1989 - celá trilogie v jednom svazku - a 1999)
- 1965 Krotitelé ďáblů (dobrodružný román)
- 1965 Co oko nevidí (teorie fotografie)
- 1966 Cesta k moderní fotografii (teorie fotografie)
- 1967 Cesta slepých ptáků II. Runa rider (SF, další vydání 1976 a 1999)
- 1968 Cesta slepých ptáků III. Sluneční jezero (SF román, další vydání 1976 a 1999)
- 1968 Případ ztraceného suchoplavce (dvojice novel, detektiv Martin Anděl)
- 1969 Bratři Černé planety (sbírka SF povídek)
- 1970 Operace "Kili" (sbírka SF povídek; část nákladu zničena zásahem cenzury)
- 1970 Záhada S M (divadelní hra na základě SF novely Pevnost bílých mravenců)
- 1970 Případ Jantarové komnaty (SF román, detektiv Martin Anděl, další vyd. 1990)
- 1971 Fotografujeme na cestách (příručka o fotografování)
- 1972 Případ baskervillského psa (SF román, detektiv Martin Anděl)
- 1972 Pevnost bílých mravenců (dvě SF novely)
- 1973 Zájem Galaxie (sbírka SF povídek, vyšlo bez titulního příběhu)
- 1974 Blázniví vynálezci (literatura faktu, obsah opsán názvem)
- 1975 Co zavinil Gutenberg (historie knihtisku)
- 1976 Rakve útočí (populárně-historická kniha o prvním nasazení námořních obrněnců Virginia (Merrimac) a Monitor ve válce Severu proti Jihu)
- 1980 Blázni z Hepteridy (SF román; původně in: Letectví a kosmonautika 1972, další vydání v roce 1986 a 2000)
- 1983 Bohové Atlantidy (SF román; původně in: Svět v obrazech 1970, další vydání v roce 2000, doplněno torzem románu Mnémosyné Inc.)
- 1985 Hippokratův slib (sbírka SF povídek, další vydání v roce 1997) dále: Tušení stínu a Tušení souvislostí, Velké otazníky, Nebeské detektivky, senzace a záhady (1971) - záhadologické; Otazníky nad hroby (1982) - populárněhistorická kniha o smrti známých osobností (občas hledající nekonvenční vysvětlení)

Reference

- Ondřej Neff: Literární sopka Ludvíka Součka. In Něco je jinak, Albatros, Praha 1981, s. 285 - 305.
- František Novotný: Tlustý muž, který se smál. In: Ludvík Souček: Po stopách bludiček, AF 167, Brno 1992, s. 11 - 63.

Externí odkazy

- [http://pes.internet.cz/scifi/clanky/34790_0_0_0.html Životopis]
- [http://ikarie.cz/interkom/1994/19940712.htm#8 Zmínka v literárněhistorické práci] A. Langer: 'Současná česká science fiction (Nástin vývoje české sci-fi 1976-1993)
- http://www.baronet.cz/autor-soucek.html - stránka u nakladatelství vydávajícího reedice jeho knih
- [http://pes.eunet.cz/clanky/2002/03/19968_18_0_0.html Komentář Ondřeje Neffa ke konspirační teorii] o Součkově účasti v korejské válce Souček, Ludvík Souček, Ludvík Souček, Ludvík Souček, Ludvík

Science fiction

Vědeckofantastický žánr nebo též sci-fi a SF (zkratky anglického science fiction) je umělecký žánr, vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů v díle. Děj sci-fi je často zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie. Sci-fi je žánr blízký fantasy, kde je ale místo technologií hlavní rekvizitou většinou magie a fyzická síla (tzv. příběhy „meče a magie“). Oba žánry se ovlivňují a částečně prorůstají; jedním z takových průniků jsou například díla žánru science fantasy. Za zakladatele žánru bývají považováni dva autoři – Jules Verne, pokud jde o technickou sci-fi, a H. G. Wells, který se věnoval spíše vlivu technologií na člověka. H. G. Wells ve svém díle nastolil mnoho témat, z nichž vychází i současná sci-fi (například kontakt s mimozemskými civilizacemi, cesty časem, biotechnologie atp.). Pokud jde o kořeny fantaskního žánru, sahají k eposu o Gilgamešovi, Plátonovu Ideálnímu státu a podobným dílům; řada českých fanoušků (kteří se sdružují ve Fandomu) za fantaskní dílo považuje Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Komenského Základ české sci-fi položil na sklonku 19. století Karel Pleskač v románu Život na Měsíci (Bellmann 1881). 1881 1881 Následoval jej Svatopluk Čech s dvojicí románů Pravý výlet pana Broučka do měsíce (1887) a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století (1888). Prvním výrazně technickým (a taktéž spekulativním) sci-fi příběhem je anonymní, neprávem zapomenutý román Na novém světě, který poprvé vyšel v roce 1905 na pokračování v brněnském časopisu Červánky. Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi měla díla Karla Čapka RUR, Válka s mloky, Krakatit. Za skutečný základ sci-fi lze považovat až americký časopis Astrouding Stories of Super Science (Ohromující příběhy o supervědě), založený roku 1930, který sehrál klíčovou roli při rozvoji sci-fi. Koncem 30. let převzal jeho řízení John Wood Campbell, který jej přeměnil na Astrouding Science Fiction. Tento americký spisovatel je pro sci-fi velmi důležitý. Přeměnil nejen ráz časopisu, ale ovlivnil i vývoj celého sci-fi - lze o něm tvrdit, že mu dal rámec. Položil důraz nejen na zajímavý příběh, ale i na využití vědy a techniky. Cambell byl přesvědčen o velké budoucnosti lidstva jako takového, tímto svým přístupem ovlivnil celou řadu dalších autorů.

Autoři

Zahraniční

- Douglas Adams
- Brian Aldiss
- Poul Anderson
- Piers Anthony
- Isaac Asimov
- Ben Bova
- Ray Bradbury
- Anthony Burgess
- William S. Burroughs
- John W. Campbell
- Arthur C. Clarke
- Hal Clement
- Michael Crichton
- Lyon Sprague de Camp
- Lester del Rey
- Philip K. Dick
- Greg Egan
- Harlan Ellison
- Jean-Pierre Garen
- Randall Garrett
- William Gibson
- Harry Harrison
- Robert A. Heinlein
- Frank Herbert
- Daniel Keyes
- Cyril M. Kornbluth
- Ursula K. Le Guinová
- Stanislav Lem
- H. P. Lovecraft
- George R. R. Martin
- Doug Naylor
- Larry Niven
- Frederik Pohl
- Jerry Pournelle
- Gene Roddenberry
- Carl Sagan
- Robert Sheckley
- Mary Shelleyová
- Robert Silverberg
- Clifford D. Simak
- Dan Simmons
- Neal Stephenson
- Bruce Sterling
- J. Michael Straczynski
- Charles Stross
- Arkadij a Boris Strugačtí
- Theodore Sturgeon
- Jules Verne
- A. E. van Vogt
- Kurt Vonnegut
- David Weber
- H. G. Wells
- Bernard Werber
- John Wyndham
- Timothy Zahn

Domácí

- Karel Čapek
- Svatopluk Čech
- František Běhounek
- Karel Hloucha
- Tomáš Hrubý
- Jan Křesadlo
- Jiří Kulhánek
- Jaroslav Mostecký
- Ondřej Neff
- Josef Nesvadba
- Josef Pecinovský
- Karel Pleskač
- Ludvík Souček
- J. M. Troska
- Jaroslav Veis
- Miroslav Žamboch

Subžánry

- Antiutopie
- Space opera
- Kyberpunk
- Steampunk

Podívejte se také na

- české SF filmy a seriály
- Kyberpunk
- Sexmise

Externí odkazy

- [http://www.fantasyplanet.cz/ Fantasy planet]
- [http://fantasy-scifi.net/ Fantasy-scifi.net]
- [http://sfzin.cz SfZin.cz]
- [http://www.okoun.cz/boards/sci-fi Diskusní klub o science fiction]
- [http://pes.eunet.cz/scifi/ Aktuality ze světa science fiction] Kategorie:Umělecké žánry Kategorie:Science fiction ja:サイエンス・フィクション th:นิยายวิทยาศาสตร์

Ludvík Souček

Dílo Ludvíka Součka

Reference

Externí odkazy

Pane, vy jste vdova!

Pane, vy jste vdova! je česká filmová komedie režiséra Václava Vorlíčka z roku 1970. Do těla milenky krále má být voperován mozek chladnokrevné vražedkyně, aby vládce mohl být odstraněn a vojáci tak mohli převzít moc. Dojde však k několika záměnám, takže není vždy jasné, kdo v čím těle je. Námět: Miloš Macourek
Scénář: Miloš Macourek, Václav Vorlíček
Hudba: Svatopluk Havelka
Kamera: Václav Hanuš
Režie: Václav Vorlíček
Hrají: Iva Janžurová, Jiří Sovák, Olinka Bérová, Eduard Cupák, František Filipovský, Čestmír Řanda, Jan Libíček, Otto Šimánek, Helena Růžičková, Jiří Hrzán
Další údaje: barevný, 98 min, komedie
Výroba: ČSSR, Filmové studio Barrandov, 1970 Odkaz: [http://www.cfn.cz/detail_film.php?id=15369 České filmové nebe - Pane, vy jste vdova!] Kategorie:České filmové komedie

Mnichovská dohoda

Mnichovská dohoda byla podepsána 29. září 1938 v Mnichově. Zástupci čtyř zemí - Neville Chamberlain - Velká Británie, Edouard Daladier - Francie, Adolf Hitler - Německo a Benito Mussolini - Itálie se dohodli, že Československo musí do 10. října odstoupit pohraniční území Sudety Německu. Sudety Mnichovská dohoda je dodnes odstrašujícím příkladem politiky ústupků ("smiřování", angl. appeasement). Ačkoli jak francouzská, tak britská vláda uznaly, že podpis jejich představitelů pod dohodou byl vážnou politickou chybou, velké problémy jsou s uznáním její neplatnosti od samého počátku (ex tunc). Podle Jana Němečka "Francie (exilová vláda) neuznala žádné územní změny, ke kterým v roce 1938 došlo a zavazovala se podporovat obnovu Československa v předmnichovských hranicích. Toto stanovisko potvrdilo po vzniku francouzské prozatímní vlády i společné prohlášení obou exilových vlád 22. srpna 1944, které prohlásilo mnichovské dohody se všemi jejich následky za „neplatné hned od jejich počátku (nul et non avenu)“. Za neplatnou od samého počátku dohodu uznala i Itálie, ne tak jednoznačné je stanovisko Británie. Německo odmítá uznat neplatnost dohody od samého počátku mj. na základě argumentu, že by tím byly zneplatněny i všechny právní akty na území Československu zabraném (dědictví, sňatky etc.). Mnozí čeští právníci však dovozují, že Mnichovská dohoda je z hlediska mezinárodního práva nulitní, neplatná od samého začátku, neboť její strany nebyly oprávněny disponovat územím suverénní Československé republiky a byla Československu vnucena pod nátlakem. http://www.zasvobodu.cz/clanek.php?c=25 Kategorie:Druhá světová válka Kategorie:Historie

Pane, vy jste vdova!

Zítra vstanu a opařím se čajem

Zítra vstanu a opařím se čajem je česká filmová komedie natočená režisérem Jindřichem Polákem v roce 1977. Pilot stroje času (Petr Kostka) se ráno udusí rohlíkem. Jeho bratr - dvojče (Petr Kostka), které se téhož rána opařil čajem, se rozhodne vrátit se o den zpátky, aby svého bratra zachránil. Netuší, že se zamotá do únosu do doby 2. světové války, kde parta ničemů (Vladimír Menšík, Josef Sovák a Vlastimil Brodský) chce nabídnout Hitlerovi vodíkovou pumu a naprosto tak změnit novodobé dějiny. Námět: Josef Nesvadba
Scénář: Miloš Macourek, Jindřich Polák
Hudba: Karel Svoboda
Kamera: Jan Kališ
Režie: Jindřich Polák
Hrají: Petr Kostka, Vladimír Menšík, Josef Sovák, Vlastimil Brodský, Marie Rosůlková, Otto Šimánek, Valerie Chmelová, Slávka Budínová, František Vicena
Další údaje: barevný, 90 min, komedie
Výroba: ČSSR, Filmové studio Barrandov, 1977

Externí odkazy

- [http://www.cfn.cz/detail_film.php?id=23817 České filmové nebe - Zítra vstanu a opařím se čajem] Kategorie:České filmové komedie

Upír z Feratu

Upír z Feratu je český filmový horor z roku 1982 režiséra Juraje Herze. Hlavním hrdinou filmu je krvežíznivé závodní auto, sající krev plynovým pedálem z řidičova chodidla. Každý řidič, který si sedne za volant tohota auta cítí velké opojení z jízdy a neuvědomuje si, jak si jej auto podmaňuje. Námět: Josef Nesvadba
Scénář: Jan Fleischer, Juraj Herz
Hudba: Petr Hapka
Kamera: Richard Valenta
Režie: Juraj Herz
Hrají: Dagmar Veškrnová, Jiří Menzel, Jana Břežková, Petr Čepek, Zdenka Procházková, Jan Schmid, Ilja Racek
Další údaje: barevný, 93 min, horror
Výroba: ČSSR, Filmové studio Barrandov, 1982 Odkaz: [http://www.cfn.cz/detail_film.php?id=21738 České filmové nebe - Upír z Feratu] Kategorie:České filmy

Kategorie:Čeští dramatici

Dramatici Dramatici Kategorie:Dramatici

Kategorie:Narození 1926

Šiaurinė pilkoji zylė

Šiaurinė pilkoji zylė (lot. Parus montanus, angl. Willow Tit, vok. Weidenmeise) - zylinių (Paridae) šeimos paukštis. Panaši į paprastąją pilkąją zylę, bet viršugalvis matinis, juoda kepurėlė labiau nusitęsusi į užpakalį, skruostai ir kaklo šonai balti, ant gerklės juoda dėmė didesnė. Kai sparnas suglaustas, jame matyti šviesus plotas. Uodega apvali. Snapas juodas. Kojos tamsiai pilkos. Lietuvoje dažna rūšis, aptinkama ištisus metus. Gyvena drėgnuose miškuose. Lizdą susisuka iškaltame uokse, dažniausiai neaukštai nuo žemės. Deda 7-8 balsvus kiaušinius, išmargintus rausvomis dėmelėmis. Peri 13 dienų. Dar po 16-19 dienų jaunikliai palieka uoksą. Išveda vieną vadą. Minta sėklomis ir įvairiais vabzdžiais. Category:Zyliniai

Online Casinos domeny cheap tickets systemy zarz�dzania bielizna erotyczna

:: RELATED NEWS ::

Khwaeng Sekong
Sekong (Laotiaans: ເຊກອງ) is een provincie van Laos. Het ligt in het zuidoosten van het land. De provincie werd in 1983 afgesplitst van de provincie Salavan. ---- Zie ook Laos van A tot Z Sek

Gert Jan de Boer
Gert Jan de Boer (1959) is een Nederlands schaker. Gert Jan de Boer heeft in het schaaktijdschrift New in Chess gepubliceerd. Hij is momenteel (2004) min of meer met schaken gestopt.

Simbase

In de schaakdatabank Simbase staan 569 partijen (peildatum maart 2004) die door Gert Jan de Boer gespeeld zijn: hij won 203 partijen, hij verloor 154 partijen en 212 partijen eindigden in een

Brigades Abu Hafs al-Masri
De Brigades Abu Hafs al-Masri is een brigade van Al Qaida. Ze is vernoemd naar een strijdnaam van de Egyptische terrorist Mohammed Atef, die in 2001 in Afghanistan omkwam. In het verleden claimde de brigade verschillende keren aanslagen waarvan niet vast staat dat ze daadwerkelijk door hen gepleegd zijn. Een voorbeeld is die op het Al Qaida. Ze is vernoemd naar een strijdnaam van de Egyptische terrorist Mohammed Atef, die in 2001 in Afghanistan omkwam. In het verleden claimde de brigade verschillende keren aanslagen waarvan niet vast staat dat ze daadwerkelijk door hen gepleegd zijn. Een voorbeeld is die op het afbeelding:NorthernIrelandAntrim.png County Antrim (Iers: Aontroim) is een graafschap van Ierland en is een van de zes graafschappen van Noord-Ierland. Het maakt deel uit van de provincie Ulster. Het heeft een oppervlakte van 2.844 km² en heeft een inwoneraantal van ongeveer 566.

Mohammed Atef
right Mohammed Atef (Minoufia, Egypte, 1944?-Afghanistan, 2001) was een Egyptische terrorist die vaak de strijdnaam Abu Hafs al-Masri gebruikte. Zijn dochter trouwde met een zoon van Osama bin Laden. Atef was een

Abu Hafs al-Masri
right Mohammed Atef (Minoufia, Egypte, 1944?-Afghanistan, 2001) was een Egyptische terrorist die vaak de strijdnaam Abu Hafs al-Masri gebruikte. Zijn dochter trouwde met een zoon van Osama bin Laden. Atef was een

Bruno Carlier
__NOTOC__ Bruno Carlier geboren op 14 november 1956 is een Nederlandse schaker met een Elo-rating van 2396. Hij staat als nummer 75 op de november-2004 ratinglijst van de KNSB Hij is een internationaal meester.
- In 1984 w