:: wikimiki.org ::
| Joseph Henry Blackburne |
Joseph Henry BlackburneJoseph Henry Blackburne (10. prosinec 1841 Manchester - 1. září 1924 Londýn), známý jako Black Death, byl dominantní postavou britského a světového šachu druhé poloviny 19. století. Jeho přezdívku mu přinesl jeho romantický styl hry, který se vyznačoval zničehožnic propukajícími útoky a ohňostroji kombinací, kterými drtil své nepozorné soupeře (černá smrt je forma moru, která se projevuje náhle a končí bleskovou smrtí nemocného), a jeho zvyk vystupovat ve společnosti a na turnajích v černém obleku.
Slavné partie
Lasker - Blackburne, Londýn 1899
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 d6 4.d4 Sd7 5.d5 Jb8 6.Sd3 Se7 7.Jc3 Jf6 8.Je2 c6 9.c4 Ja6 10.Jg3 Jc5 11. Sc2 b5! 12.b4 Jb7 13.dxc6 Sxc6 14.cxb5 Sxc5 15.a4 Sd7 16.0-0 g6! 17.h3 h5! 18.Se3 a5! 19.b5 Vc8 20.Vc1 Jc5 21.Jd2 h4 22.Je2 g5! 23.Sxg5?! Vg8 24.Sxh4? (Laskerův odhad, že pozice je i nadále bránitelná, se ukáže jako chybný) Sxh3 25.Sg3 Se6 26.Ve1 Jg4! 27.Jf1 Sg5 28.Vb1 Vh8 29.Jc3 Sf4! 30.Jd5 Dg5 31.f3 (po tomto tahu si Lasker odešel k bufetu koupit kávu, když se pak vrátil, v šoku ji údajně upustil) Vh1+!! (právě takovéto tahy přinesly Blackburnovi jeho "bojové jméno". Mistr světa náhle zjišťuje, že je ztracen, ať udělá cokoliv) 32.Kxh1 Sxg3 33.Jxg3 (hrozící mat nedává na vybranou) Jf2+ 34.Kg1 (typická pozice, v níž se pozorovatelé rozdělí na dva tábory. Jedni obdivují houževnatost bílého, druzí zastávají názor, že další pokračování si mohl odpustit) Jxd1 35.Jf5 Sxf5 36.exf5 Dd2 37.Vexd1 Dxc2 38.Vbc1 Dxf5 39.Jb6 Vd8 40.Jc4 Jb7 41.Je3 Df4 42.Kf2 Dxa4 43.Vc7 Jc5 44.Vh1 Vd7 45. Vc8+ Ke7 46.Vhh8 Dd4. Bílý se vzdal.
Blackburne - Schwarz, 1881
1.e4 e6 2.d4 d5 3.Jc3 Jf6 4.exd5 exd5 5.Jf3 Sd6 6.Sd3 c6 7.0-0 0-0 8.Je2 Sg4 9.Jg3 Dc7 10.Se3 Jbd7 11.Dd2 Vfe8 12.Ve1 Je4 13.Dc1 Sxf3 14.gxf3 Jxg3 15.hxg3 Sxg3 16.Kg2 Sd6 17.Vh1 Jf8 18.Vh3 g6 19.Veh1 Vad8 20.Sg5 Vd7 21.c4! dxc4 22.Sxc4 h5 23.Vh4 b5 24.Sb3 Je6 25.Sf6! Jf4+ 26.Dxf4!! Sxf4 27.Vxh5. Černý se vzdal - proti matu na h8 není obrany.
Biografie
Literatura
- Boris Isaakovič Turov: Perly šachové tvorby; Olympia 1983, přeložil Jiří Veselý
Externí odkazy
- [http://www.chessgames.com/perl/chessplayer?pid=10429 Obsáhlá sbírka partií]
Blackburne, Joseph Henry
Blackburne, Joseph Henry
Blackburne, Joseph Henry
10. prosinec
10. prosinec je 344. den roku podle gregoriánského kalendáře (345. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 21 dní. Svátek slaví Julie.
Události
Česko
- 1420 proběhlo tzv. velké hádání
- 1989 G. Husák jmenoval Čalfovu „vládu národního porozumění“
Svět
- od r. 1902 předávání nobelových cen
- 1948 OSN schválilo Všeobecnou deklaraci lidských práv
Narození
Česko
- 1870 - Adolf Loos Klasik moderní architektury
- 1904 Antonín Novotný, československý prezident († 28. leden 1975)
Svět
- 1815 Ada, Lady Lovelace anglická hraběnka († 27. listopadu 1852)
- 1841 Joseph Henry Blackburne, britský šachista († 1. září 1924)
- 1908 Olivier Messiaen, francouzský hudební skladatel († 27. dubna 1992)
- 1920 Reginald Rose, americký scénárista a spisovatel († 19. dubna 2002)
- 1972 Brian Molko belgický zpěvák, kytarista a basák skupiny Placebo
Úmrtí
Česko
- 1908 - Augustin Pánek, český matematik ( - 1843)
Svět
- 1896 Alfred Nobel, švédský chemik ( - 21. října 1833)
Svátky
Česko
- Julie
Svět
- Den lidských práv a svobod
Viz také:
- 9. prosinec 11. prosinec - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Kategorie:Prosinec
ja:12月10日
ko:12월 10일
ms:10 Disember
simple:December 10
th:10 ธันวาคม
1841Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1836 1837 1838 1839 1840 - 1841 - 1842 1843 1844 1845 1846
----
Události
Vědy a umění
- Eugene-Melchior Peligot izoloval jako čistý prvek uran
Narození
Česko
- 26. duben Julius Zeyer, český spisovatel († 29. leden 1901)
- 8. září Antonín Dvořák, český hudební skladatel († 1. květen 1904)
Svět
- 10. prosinec - Joseph Henry Blackburne, britský šachista
Úmrtí
Česko
Svět
- 27. červenec Michail Jurjevič Lermontov, ruský básník, prozaik, dramatik ( - 15. říjen 1814), zabit v souboji
Hlavy států
- Rakousko
- Ferdinand I. Dobrotivý
- Papež
- Řehoř XVI.
- USA
- Martin van Buren (1837-1841)
- William Henry Harrison (1841, zemřel)
- John Tyler (1841-1845)
Kategorie:19. století
ko:1841년
ms:1841
1. září
1. září je 244. den roku podle gregoriánského kalendáře (245. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 121 dní.
Události
Česko
- 1868 - Slavnostní otevření trati Plzeň - České Budějovice, součásti Dráhy císaře Františka Josefa I.
Svět
- 1804 - Německý astronom Karl Ludwig Harding objevil asteroid Juno.
- 1939 - Polsko bylo napadeno hitlerovským Německem; začátek 2. světové války
- 1951 - USA, Austrálie a Nový Zéland podepsaly smlouvu o vzájemnou obraně, zvanou ANZUS.
- 1969 - Převrat v Libyi, moci se ujímá plukovník Muammar Kaddáfí.
- 1979 - Americká vesmírná sonda Pioneer 11 prolétá ve vzdálenosti 21 000 km kolem Saturnu.
- 1985 - objevení vraku Titanicu
Narození
Česko
-
Svět
- 1953 Ahmad Šáh Masúd, afghánský politik (9. září 2001)
Úmrtí
Česko
- 1913 – Ladislav Quis, český spisovatel a básník ( - 5. února 1846)
- 1941 – Jiří Orten, český básník († 30. srpna 1919)
- 1600 – Tadeáš Hájek z Hájku, český matematik ( - 1. prosince 1525)
- 2005 – Richard Honzovič, český hlasatel a voiceover
Svět
- 1715 – Po 72 letech vlády zemřel francouzský král Ludvík XIV.
- 1924 – Joseph Henry Blackburne, britský šachysta ( - 10. prosinec 1841)
- 2005 – Sir Józef Rotblat, lékař ( - 4. listopadu 1908), nositel Nobelovy ceny za mír
Svátky
Česko
- Linda, Samuel
Svět
- Světový den míru
- Den Hnutí nezúčastněných zemí
- začíná Byzantský liturgický rok
Viz také:
- 31. srpen 2. září - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Kategorie:Září
ja:9月1日
ko:9월 1일
simple:September 1
th:1 กันยายน
1924Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1919 1920 1921 1922 1923 - 1924 - 1925 1926 1927 1928 1929
----
Události
Česko
Svět
- 25. února Sarajevo přestalo být hlavním městem Bosny a Hercegoviny, ale pouze sídlem Sarajevské oblasti.
- Dominikánská republika se stala členem společnosti národů
- norské hlavní město bylo přejmenováno na Oslo
Vědy a umění
- André Breton vydal Surrealistický Manifest
- objeven chemický prvek rhenium
Nobelova cena
Narození
Česko
- 30. dubna Ilja Prachař, český herec († 10. srpna 2005)
- 1. květen Karel Kachyňa, český režisér († 12. březen 2004)
- 28. května Jiří Šotola, český literát
- 17. září Antonín Liška, český biskup († 15. říjen 2003)
- 27. září Josef Škvorecký, český spisovatel
- Vladimír Menšík, český herec († 1988)
- Jan Otčenášek, český spisovatel († 1979)
Svět
- 13. leden Paul Karl Feyerabend, rakouský filosof († 11. února 1994)
- 9. května Bulat Šalvovič Okudžava, ruský básník († 12. června 1997)
- 19. června Vasil Bykav, běloruský spisovatel († 22. června 2003)
- 10. října James Clavell, anglický spisovatel († 7. září 1994)
- A. D. Atanasov, bulharský redaktor, esperantista
- John Francis, skotský esperantista
- Marjorie Boulton, anglická spisovatelka, esperantistka
- Jean-François Lyotard, francouzský filosof († 1998)
- George Herbert Walker Bush, 41. prezident USA
Úmrtí
Česko
- 3. leden Jiří Wolker, český básník ( - 29. březen 1900)
Svět
- 21. leden Vladimír Iljič Lenin, ruský komunistický politik a revolucionář a první premiér SSSR ( - 22. duben 1870)
- 3. červen Franz Kafka, německý spisovatel ( - 3. červenec 1883)
- 10. června, zavražděn italský socialistický poslanec Giacomo Matteotti,
- 1. září Joseph Henry Blackburne, britský šachista ( - 10. prosinec 1841)
- Woodrow Wilson, americký politik (1856)
Hlava státu
Tomáš Garrigue Masaryk
Kategorie:20. století
ja:1924年
ko:1924년
simple:1924
Šachy
Šach (z perského slova šáh, označujícího perského panovníka) je klasická desková hra pro 2 hráče. Hraje se na čtvercové desce 8×8 polí, každý hráč má na počátku hry celkem 16 kamenů šesti druhů (8 pěšců, 2 věže, 2 střelci, 2 jezdci, 1 dáma a 1 král). V každém tahu pohne každý hráč jedním kamenem, přičemž hru zahajuje hráč hrající bílými kameny (druhý hráč má černé). Cílem hry je mat, takové napadení soupeřova krále, které nelze odvrátit. Předpokládá se, že hra vznikla úpravou indické hry čaturanga.
Terminologie a pravidla
Výbava
Základní potřebou je šachovnice, čtvercová deska 8×8 polí, která jsou střídavě tmavá a světlá (tato vlastnost není pro hru kritická, používá se hlavně pro usnadnění orientace). Na desku lze pohlížet jako na 8 sloupců a 8 řad. Na desce je také možno sledovat diagonály (úhlopříčny), šikmé posloupnosti polí stejné barvy. (Dvě nejdelší z nich se označují jako hlavní diagonály.) Sloupce se označují zleva doprava (z pohledu bílého) písmeny a–h, řady zepředu dozadu číslicemi 1–8 (opět z pohledu bílého, tzn. řada, která je bílému nejblíže, má číslo 1). Pomocí kombinace příslušného písmene a čísla je možné jednoznačně pojmenovat libovolné pole šachovnice.
šachovnice
Dále jsou ke hře potřeba dvě sady kamenů (figur) – bílé a černé. Každá sada obsahuje
- 8 pěšců
- 2 věže
- 2 střelci
- 2 jezdci
- 1 dáma
- 1 král
V soutěžních zápasech se obvykle hraje s časovým limitem. K jeho měření se používají specializované šachové hodiny, které měří oběma hráčům čas nezávisle, pouze tehdy, když je hráč na tahu. Jakmile hráč tah provede, stisknutím tlačítka na své straně hodin svoje hodiny zastaví a spustí soupeřovy. Na hodinách je též vidět signalizace překročení časového limitu (tzv. praporek).
Počáteční postavení
Nejprve se vhodným způsobem (losováním, podle určených pravidel soutěže apod.) určí, který z hráčů bude hrát bílými figurami. Ten bude partii také zahajovat, což je ve hře výhodou (viz též níže).
Před zahájením partie se deska otočí tak, aby měl bílý po své levici černý roh (pole a1). Poté se rozestaví kameny do počátečního postavení, které je vidět na obrázku. První řada obsahuje (zleva doprava) věž, jezdce, střelce, dámu, krále, střelce, jezdce a věž. Černý má svou první řadu identicky rozestavěnou na protějším konci šachovnice. Jeho král, resp. dáma jsou na stejném sloupci jako král, resp. dáma bílého. Jako mnemotechnická pomůcka pro pozici dam a králů se používá rčení „Dáma ctí barvu“, tzn. bílá dáma je na bílém poli, černá dáma je na černém poli.
Ve druhé řadě stojí všech 8 pěšců bílého, předposlední řada obsahuje pěšce černého.
Šachové hodiny se vynulují a zastaví. Poté bílý provede první tah a stisknutím svého tlačítka na hodinách spustí soupeřovo měření času. Tím je hra zahájena.
Tahy kamenů
Jak už bylo zmíněno, tah každého hráče sestává z přesunutí jednoho kamene v souladu s pravidly (výjimkou je rošáda, při které se táhne dvěma kameny současně, viz níže). Hráč se svého tahu nemůže vzdát. Pokud nastane situace, při které neexistuje platný tah, který by hráč mohl provést, ale přitom hráči není vyhrožováno šachem (hráčův král není ohrožován, viz níže), hra končí patem, remízou. Pokud hráčův král je ohrožen a neexistuje platný tah, který by hráč mohl provést, je to šach-mat a hráč prohrává.
Žádným tahem se nesmí kámen přesunout na pole, na kterém již je jiný kámen stejné barvy. Pokud je proveden tah na pole, na kterém je kámen soupeře, nazývá se to braní, soupeřův kámen je takovým tahem odstraněn z desky a zbytku partie už se neúčastní. (Situace, kdy by byl takto odstraněn soupeřův král, nemůže ve hře nastat.)
Jednotlivé druhy kamenů se liší ve způsobu, jakým se po hrací desce pohybují:
Věž
Věž se pohybuje po řadách a sloupcích. Z daného pole se může přesunout na takové pole, které je buď ve stejné řadě, nebo ve stejném sloupci. Při tom však nesmí přeskočit žádný kámen, který by stál v cestě.
Jezdec
Jezdec se pohybuje skoky ve tvaru písmene L (dvě pole rovně a jedno nabok, respektive jedno rovně a dvě nabok. Může přeskakovat kameny své i soupeřovy. Jezdec při každém svém skoku změní barvu pole, na kterém stojí. Z bílého pole se při svém tahu dostane vždy na černé pole a naopak. (Viz obrázek.)
Střelec
Střelec se pohybuje po diagonálách. Z daného pole se může přesunout podél jedné ze dvou diagonál, na kterých stojí. Střelec nesmí při svém pohybu přeskočit žádný kámen, který by stál v cestě. Z pohybu po diagonálách vyplývá, že žádným tahem nelze změnit barvu pole, na které střelec stojí. Tzn. střelec, který na začátku hry stojí na černém poli, se bude až do konce partie moci dostat pouze na černá pole. Podle toho se také střelci daného hráče mohou (např. při rozboru partie) označovat jako černý či bílý. Častó se ale používají méně matoucí pojmy střelec černopolný a bělopolný. (Neplést s popisem kamenů podle toho, kterému hráči patří!) Tato vlastnost je také důležitá pro herní taktiku.
Dáma
Dáma se pohybuje po sloupcích, řadách, nebo diagonálách. To jí dává vysokou mobilitu, pro kterou je dáma nejcennějším kamenem (samozřejmě až po králi). Při svém pohybu nesmí přeskočit žádný kámen, který by stál v cestě.
Pěšec
Pěšec se může pohybovat jedním z následujících druhů tahů:
- Může se posunout o jedno pole vpřed (tzn. postoupit ve sloupci o jedno místo), pokud je toto pole neobsazené.
- Pokud je v základním postavení (na druhé, resp. sedmé řadě), může (avšak nemusí) se posunout o dvě pole vpřed, pokud jsou obě pole prázdná.
- Může brát soupeřův kámen, který je na úhlopříčně sousedícím poli (tím, že se na toto pole přesune).
- Pokud pěšec ohrožuje pole, které soupeřův pěšec přeskočil tím, že z úvodní pozice postoupil o dvě pole, pak ho může tento pěšec vzít, jako by soupeř postoupil pouze o jedno pole. Tento tah se smí provést pouze bezprostředně poté, co soupeř tímto pěšcem táhnul. Tento druh tahu se nazývá braní mimochodem (en passant).
- Pěšec, který postoupil na poslední pole desky (osmou, resp. první řadu), je ve stejném tahu odstraněn z desky a nahrazen na tomto poli věží, střelcem, jezdcem, nebo dámou, podle okamžité volby hráče. Tento druh tahu se nazývá proměna. Působnost proměněného kamene je okamžitá, tzn. může například dát šach či se účastnit matování. (Proměněný kámen se typicky bere z hromádky vyhozených kamenů, ale toto není omezující podmínka, jeden hráč může mít ve hře klidně devět dam současně.)
Král
Král se žádným svým tahem nesmí dostat na ohrožené pole (na pole, na které by se v příštím tahu mohl přesunout soupeřův kámen a tím krále brát). Král se pohybuje o jedno pole v libovolném směru, tzn. na libovolné ze sousedních polí (včetně polí sousedících po diagonále).
Druhým způsobem tahu krále je tzv. rošáda, při které se pohybuje současně králem a věží stejné barvy v situaci, kdy oba stojí na svých původních pozicích a mezi nimi je volné místo. Král se tímto tahem posune o dvě pole směrem k věži a věž ho „přeskočí“ na pole, které král právě přešel. Celý tento postup se považuje za jediný tah králem. Rošádu nelze provést v případě, že králem nebo věží, která se má rošády účastnit, již bylo v této hře taženo (ani pokud se vrátili na původní místa). Pokud ale v dané partii táhla jen jedna z věží a král se dosud nepohnul, lze (za splnění ostratních podmínek) nadále provést rošádu s účastí druhé věže. Rošádou také nelze uniknout z šachu (nelze ji provést, je-li král ohrožován), ani král nesmí přejít či skončit na ohroženém poli. (Naproti tomu, je-li napadena věž, rošádě to nebrání.)
Napadení krále (šach)
Pokud hráč nějakým tahem napadne soupeřova krále, tzn. přesune se tak, že by potenciálně příštím tahem mohl krále brát, říkáme, že soupeřovi dal šach. Pokud taková situace nastane, soupeř je povinen hrát tak, aby tuto hrozbu odvrátil, tzn. jedním z následujících způsobů:
- Táhnout králem na pole, které není napadeno.
- Před krále postavit nějaký kámen tak, aby napadající kámen odvrátil. Tento způsob nelze použít v situaci, kdy soupeř napadá krále svým jezdcem, neboť jezdec se může pohybovat (nebo brát) i přes stínící kameny.
- Napadající kámen sebrat.
Pokud neexistuje žádný takový tah, který by vyhovoval pravidlům, znamená to mat (též šach-mat, původně znamenající „šáh (král, panovník) je mrtev“), tzn. konec hry, vítězství hráče, který takto úspěšně soupeřova krále napadl.
Jelikož hráč musí napadeného krále ochránit (nebo hra končí), ve hře nemůže nastat situace, kdy by hráč soupeřova krále sebral.
Měření času
V soutěžním šachu je hra limitována časem. Každý z hráčů má svoje vlastní hodiny, které běží jen v době, kdy je na tahu a přemýšlí, soupeřovy hodiny v té době stojí. Existuje mnoho druhů pravidel pro měření šachu. Základními způsoby jsou
- pevně stanovený čas na celou partii,
- čas přidělený na jeden tah (za každý provedený tah se hráči přidává k dispozici čas navíc),
- čas na každých n tahů (např. 2 hodiny na každých 40 tahů).
Šachové hodiny jsou samy o sobě schopné měřit časové limity. Překročení limitu signalizují tzv. praporkem, který se při překročení času otočí (tzv. spadlý praporek). Pokud se tak stane, tak jakmile si toho soupeř (nebo rozhodčí) všimne, hráč, který takto překročil čas, partii prohrál.
V moderním šachu se z důvodů divácké popularity často aplikují poměrně krátké časové limity, tzv. rapid šach a bleskový šach, ve kterých má hráč na celou partii stanovený čas ne větší než 60 minut (v bleskovém šachu maximálně 15 minut, typicky např. 5 minut; v rapid šachu typicky např. 20 minut).
Nerozhodná hra
Partie končí remízou v následujících případech:
- Jeden hráč při svém tahu nabídne soupeřovi remízu a ten ji přijme.
- Situace na šachovnici už neumožňuje mat (ani teoreticky, v případě, že by druhý hráč hrál nejhorší možné tahy). Pokud např. oběma hráčům zůstane pouze král, je jasné, že jedním králem nelze druhého krále matovat (v tomto případě dokonce ani šachovat).
- Na šachovnici se nejméně potřetí objevila zcela identická situace (tzn. na tahu je stejný hráč, kameny stejných barev a stejného druhu stojí na stejném místě a mají stejné možnosti táhnout) a jeden z hráčů takovou situaci oznámí.
- V posledních padesáti tazích nebyl vzat žádný kámen a nebylo taženo pěšcem.
- Hráč není šachován (jeho král není ohrožen), ale přitom neexistuje platný tah, který by mohl provést. Takové situaci se říká pat.
- Další možnosti plynou z turnajových pravidel; kupříkladu jestliže hráč překročí časový limit, ale jeho soupeř nedisponuje takovám materiálem, aby mu mohl dát mat (ani teoreticky, v případě, že by hráč hrál nejhorší možné tahy).
Další pravidla používaná v soutěžích
Jakmile se hráč úmyslně dotkne nějakého svého kamene, pak jím v tomto tahu musí táhnout (pokud je to možné). Pokud se úmyslně dotkne soupeřova kamene, pak ho musí v tomto tahu brát (pokud je to možné). Dotkne-li se nejprve svého krále a potom své věže, musí provést těmito kameny v tomto tahu rošádu (pokud je to možné). Pokud to možné není, musí provést jiný tah králem (pokud je možné alespoň to). Pokud se nejprve dotkne své věže a potom svého krále, musí provést tah věží (pokud je to možné), avšak nikoli rošádu. Jakmile hráč nějaký kámen pustí na cílovém políčku, musí tam tento kámen zůstat (pokud je to možné). Pokud není možné provést tah vyžadovaný těmito pravidly (tzv. pravidla dotčeno-taženo), může hráč hrát libovolně.
V soutěžním šachu (kromě rapid či bleskového šachu) si hráči zaznamenávají provedené tahy do tzv. partiáře (viz též popis šachové notace níže).
Za vítězství se v šachu přiděluje (hlavně ve vícezápasových soutěžích) obvykle jeden bod, za remízu 0,5 bodu, za prohru 0 bodů.
Šachová notace
Při zápisu šachových tahů se používá standardní šachová notace: V ní obsahuje popis jednoho tahu označení typu kamene, kterým bylo taženo, a pole, na které bylo taženo. Pole, ze kterého kámen táhl, se neuvádí. Pouze v případě, že ho bez toho nelze jednoznačně určit, se za označením druhu kamene napíše označení sloupce nebo řady, rozlišující konkrétní kámen. Označení druhu kamene je jejich počátečním (velkým) písmenem (Král, Dáma, Věž, Střelec, Jezdec; v anglické notaci se používají pro tyto kameny označení King, Queen, Rook, Bishop, kNight), u pěšců se označení nepíše (pokud je např. v komentáři či popisu pozice potřeba označit pěšce, používá se malé písmeno p). Označení cílového pole je pomocí už popsané (tzv. algebraické) notace: písmenem označujícím sloupec a číslem označujícím řadu.
Při braní se mezi označení kamene a cílové pole vkládá symbol x. Rošáda se značí speciálním symbolem 0-0 (tzv. malá rošáda, rošáda s věží h1 nebo h8) nebo 0-0-0 (tzv. velká rošáda, rošáda s věží a1 nebo a8). Při braní mimochodem se jako cílové pole použije to, na které se pěšec skutečně přesunul a za tah se přidá e. p. (en passant). Pokud tah šachuje soupeřova krále, přidává se za něj symbol +. Pokud je tah matem, používá se symbol ++ nebo #. Nabídka remízy se označuje symbolem =.
Zápis partie se píše do dvou sloupců (tahy bílého vlevo, tahy černého vpravo), každý řádek obvykle začíná číslem tahu. Zápis smí obsahovat i komentáře a anotaci tahů z hlediska analýzy. Nejčastěji jsou používány značky: ! pro silný tah, !! pro velice silný tah, ? pro slabý tah, ?? pro velmi chybný tah, ?! pro pochybný tah apod.
Příklad zápisu části hry (zahájení partie Anatolij Karpov versus Garri Kasparov, mistrovství světa, 24. listopadu 1990):
# d4 Jf6
# c4 g6
# Jc3 d5
# cxd5 Jxd5
# e4 Jxc3
# bxc3 Sg7
# Se3 c5
# Dd2 0-0
Podívejte se také na
- Nesmrtelná partie
- Seznam mistrů světa v šachu
Externí odkazy
- [http://www.sportovnipravidla.cz/pravidla/sachy/sachy.php Pravidla šachu]
- [http://www.flyordie.com/hry.html Hraj Šachy]
- [http://BrainKing.cz BrainKing]
- [http://herna.net Český server pro hru šachů]
Kategorie:Šachy
Kategorie:Sporty
ja:チェス
simple:Chess
zh-cn:国际象棋
zh-tw:國際象棋
Londýn]
]
Londýn (angl. London) je hlavní město Anglie a Velké Británie ležící na jihovýchodě země při ústí řeky Temže. Londýn produkuje 17% HDP Spojeného království a londýnská
City je jedna z největších světových obchodních center. Londýn, společně s městy New York, Tokyo a Paříž, je označován jako jedno ze 4 nejdůležitějších měst na světě.
Londýn je domovem mnoha institucí s mezinárodní působností, stejně tak nadnárodních společností a organizací. Leží v něm mnoho důležitých budov, včetně světově známých divadel, muzeí, koncertních síní, paláců a dalších.
Moderní Londýn tvoří dvě starobylá města Londýn a Westminster, která se změnila na současnou metropoli, v ní žije asi 7 421 228 obyvatel na ploše větší než 480 km2.
Vymezení Londýna
Westminster]]
Dnešní "Londýn" je totožný s Velkým Londýnem a administrativně se člení na 32 městských obvodů a londýnskou City. Původní Londýn však zahrnoval pouze čtvereční míli londýnské City, což bylo jakési centrum, od něhož se město rozrůstalo na všechny strany. Mezi lety 1889 a 1965 pak Londýn zahrnoval území tehdejšího Londýn (hrabství), pokrývající oblast dnes známou jako Vnitřní Londýn.
Jako střed Londýna je označován pomník na Charing Cross, ležící hned vedle stejnojmenného nádraží. Staří Římané střed Londonia označili Londýnským kamenem v City.
Geografie a podnebí
Velký Londýn má rozlohu 1,579 km², je to také přístav na řece Temži, což je řeka uzpůsobená pro lodní dopravu. Londýn byl založen na severním břehu Temže a po mnoho staletí přes ní vedl pouze jediný most, tzv. London Bridge, což mělo za následek, že se Londýn rozvíjel převážně na sever od Temže. Poté, co byly v 18. století vystavěny další mosty, začalo město expandovat do všech směrů bez větších potíží, protože rovná nebo mírně zvlněná krajina okolo řeky nepředstavovala žádnou přírodní překážku. Ačkoli ve městě je několik kopců, například Parliament Hill anebo Primrose Hill, jsou nepříliš rozlehlé a nepředstavovaly pro rozvoj města žádnou překážku. Díky těmto skutečnostem má Londýn téměř kruhový půdorys.
Řeka Temže byla kdysi daleko širší a mělčí než je dnes. Řeka, která protéká Londýnem dnes, byla sevřena do břehů a mnoho přítoků do Temže protéká Londýnským podzemím. Temže je přílivová řeka a kvůli tomu Londýn byl a stále je ohrožen záplavami. Tato hrozba se postupem času stávala stále reálnější díky pomalému zvedání hladiny řeky a také kvůli pomalému 'naklánění' Velké Británie (na severu zvyšování a na jihu snižování), způsobené post-ledovcovým izostatickým zvedáním. Jako ochrana před možnými záplavami byly vybudovány bariéry na Temži ve Woolwichi (viz obrázek vpravo), ale na začátku roku 2005 se objevily spekulace, že tyto bariéry by nemusely být dostačující a bylo doporučeno, aby byly postaveny další, 10 mil dlouhé bariéry po proudu řeky (viz. [http://news.bbc.co.uk/1/hi/england/london/4162905.stm]).
Londýn má mírné podnebí. Léta jsou teplá ale jen zřídka příliš horká, zimy chladné ale jen výjimečně třeskuté a srážky jsou pravidelné ale nepříliš husté. Letní teploty jen občas přesáhnou 33 °C, ačkoli se tyto vysoké letní teploty v poslední době stávají běžnými.
Nejvyšší zaznamenaná teplota v Londýně je 37,9 °C. Byla naměřená na letišti Heathrow během horkého léta 2003.
Hustá sněžení jsou zde téměř neznámou skutečností. Během několika posledních zimních období se sníh objevil asi dvakrát a napadl do výše cca 25 mm.
Průměrné roční srážky v Londýně ( pod 600 mm ) jsou nižší než v Římě nebo Sydney. Londýnská zástavba, s horkými vytápěnými budovami, vytváří mikroklima, jež občas zvyšuje teplotu uvnitř Londýna o 5 °C oproti okolí.
Obyvatelstvo
°C
Počet obyvatel Londýna v roce 1801 byl asi 860 000 ( pro srovnání Paříž v roce 1802 měla asi 670 000 obyvatel ). Londýn byl nejlidnatějším městem od roku 1825 do 1925, kdy byl překonán New Yorkem.
Pro obyvatele Londýna se někdy používá pojem Cockney. Město a 32 jeho předměstí ( 1 579 km² ) má oficiálně 7 421 228 obyvatel, což ho řadí spolu s Moskvou k nejlidnatějším městům Evropy. Následné kontroly upřesňují toto číslo na 7,29 miliónů. Průměrný oficiální počet obyvatel Londýna v polovině roku 2003 je dle Office for National Statistics ([http://www.statistics.gov.uk/statbase/Expodata/Spreadsheets/D8561.xls]) 7 387 900 .
Při sčítání v roce 2001 klasifikovali obyvatelé Londýna svou etnickou skupinu takto: 76 % - běloch ( „britský běloch“, „irský běloch“ nebo „jiný běloch“ ) ,10 % - Ind, Bangladéšan a Pakistánec, 5 % - Afričan, 5 % - Karibik, 3 % - míšenec, 1 % - Číňan. Náboženství: 58.25 % – křesťané, 15.8 % - bez vyznání. Asi 21,8 % obyvatel uvádělo místo narození mimo Evropskou unii. Irové, s počtem asi 200 000, jsou nejpočetnější skupinou lidí narozených mimo Velkou Británii.
Počet obyvatel Londýna včetně příměstských částí ( angl. urban area ) byl podle výsledků sčítání lidí v roce 2001 8 278 251 ([http://www.statistics.gov.uk/statbase/ssdataset.asp?vlnk=8271&More=Y]). Počtem obyvatel je Londýn včetně příměstských částí třetí největší v Evropě po Moskvě ( 11,7 miliónů obyvatel v roce 2000 ) a Paříži ( 9,6 miliónů obyvatel v roce 1999).
Na rozdíl od jiných států, neposkytuje Velká Británie národně koordinované počty obyvatel oblasti hlavního města ( angl. London’s metropolitan area ) s ohledem na sledování osob dojíždějících do Londýna do zaměstnání a ekonomický vliv. Tento údaj tak každé město zpracovává dle vlastních pravidel. Podle některých zdrojů zahrnuje oblast Londýna plochu 16 043 km² s počtem obyvatel 13 945 000 – což je více než počet obyvatel Skotska , Walesu a Severního Irska dohromady ( [http://www.demographia.com/dm-lonarea.htm] [http://www.lbwf.gov.uk/demography/census/london/london_boroughs_census2001.pdf]). Podle této definice je oblast Londýna spolu s oblastí Moskvy ( asi 14 miliónů obyvatel ) největší metropolitní oblastí Evropy a je větší než oblast Paříže ( 11,5 miliónů v roce 2004 ). Ovšem definice oblasti v tomto pramenu, je třeba brát s maximální opatrností, neboť obsahuje místa dosti vzdálená od Londýna, např. Dover, ležící u Lamanšského průlivu nebo Colchester město na severu Essexu. Po odečtení východního Kentu , severního Essexu a West Bekshire je tento počet mezi 12 až 12,5 milióny.
V roce 2004 vláda Velkého Londýna oficiálně vyhlásila Londýnský region ( angl. metopolitan region ) s centrem v Londýně s rozlohou 27 224 km² a počtem obyvatel přibližně 18 000 000. Toto území zahrnuje Velký Londýn, celou jihovýchodní Anglii a jednu třetinu východní Anglie. Metropolitní region je odlišný pojem od metropolitní oblasti. Zahrnuje území s obrovským množstvím spojení a sítí mezi obydlenými oblastmi. Je třeba poznamenat, že metropolitní region, tak jak je zde definován, má málo společného s tím, co je pojmem “Londýn” označováno v britském prostředí ( [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/london_plan/lon_plan_all.pdf],
[http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/london_plan/lon_plan_1.pdf], [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/draft_london_plan/dlp_ch1.pdf]).
Historie
2004]
:Hlavní článek o historickém vývoji Londýna – Dějiny Londýna
První zaznamenané jméno města známého dnes jako Londýn, bylo Londinium. Byla to tehdy osada, kterou v roce 43 našeho letopočtu založily římské legie císaře Claudia. Osídlení tohoto území pokračovalo i v době vlády Anglosasů.
Normané po invazi v roce 1066 zahájili přestavbu London Bridge – mostu, který byl jediným mostem přes Temži po dalších 600 let, opevnění Tower a přesunuli královské sídlo do Westminsteru, zatímco City se stalo centrem řemeslnických cechů.
Tower
Období vlády Dynastie Tudorovců (1485 – 1603 ) – období relativní stability po ukončení Války růží - přineslo budování šlechtických rezidencí v blízkosti dvora ve Westmisteru, velký přesun majetku, zrušením velké části klášterů a zvýšení role Londýna jako obchodního centra ( v roce 1600 založena Východoindická společnost )
V 17. století postihly Londýn dvě rozsáhlé katastrofy – Velký mor (1665) a Velký požár Londýna ( 1666). Druhá měla na rozvoj Londýna významný vliv – morová nákaza již nebyla pro Londýn postrachem, došlo k rozsáhlé stavební obnově města a významně se rozšířilo využití území mimo původní hradby.
V 18. a 19. století se Průmyslová revoluce, rozvoj Britského impéria a stavba železničního spojení a londýnského metra podepsaly na prudké expanzi Londýna a na tom, že byl největším městem světa.
londýnského metra za 2. světové války]]
Dnešní Londýn
2. světové války]2. světové války
Dnešní Velký Londýn zahrnuje City a 32 správních obvodů, včetně Města Westminster. Centrum společenského dění Londýna je Westminster, kde sídlí většina obchodů a zábavních center. Zde sídlí také vedení největších Britských průmyslovývch podniků (vyjma finačního sektoru) a vláda Spojeného království. Londýnské City (v Londýně se také můžeme setkat s názvem "Square mile" - čtvereční míle) je největší bankovní centrum na světě a hlavní obchodní centrum Evropy. Vedení více než 100 z 500 největších podniků Evropy sídlí právě v Londýně. Londýnský devizový trh je největší na světě, s denním obratem převyšujícím 500 miliard dolarů, což je více, než kdyby se spojily devizové trhy New Yorku a Tokya dohromady. Ačkoliv jsou ulice City přes týden velmi rušné, o víkendu jsou téměř liduprázdné, jelikož zde nejsou téměř žádní stálí obyvatelé.
Londýn patří k nejvíce navštěvovaným městům na světě. Turistické atrakce se nalézají převážně v centrálním Londýně. Patří mězi ně historické City; West End a jeho proslulá kina, bary, kluby, obchody a restaurace; Westminster s Westminsterským opatstvím, Buckinghamský palác, Clarence House atd. Dále je to Vědecké muzeum,Přírodovědné muzeum, Britské muzeum, Národní galerie, galerie Tate, mosty London Bridge, Tower Bridge, hvězdárna v Greenwichi a další zajímavosti, jejichž výčet se zdá býti téměř nekonečný.
Části Londýna
:Viz také Vnitřní Londýn a Vnější Londýn
Centrální Londýn
Vnější Londýn
City
Vnější Londýn
:Hlavní článek City
Londýnská City ( angl. též Square Mile– čtvereční míle) je hlavním finančním centrem
Velké Británie a jedním z
nejdůležitějších ve světě. Je řízená Corporation of London, institucí
která má středověké kořeny a v jejímž čele je Lord Mayor of London ( v
českém prostředí starosta ). V City je samostatná policejní složka
City of London police. Původní dominantu katedrálu svatého Pavla doplnily vysoké
budovy kanceláří včetně nejvyšších Tower 42 ( známa spíše jako NatWest
Tower ) a 30 St Mary Axe ( lidově nazývána Gherkin, postavená v roce
2003).
City má pouze malé množství stálých obyvatel ( asi 7 000 ), ale během
dne zde pracuje až 300 000 lidí. V poslední době se finanční centrum
stále více přesouvá z City do Canary Wharf na východě Londýna.
West End
West End je považován za nepopulárnější nákupní a zábavní obvod
Londýna. Nalézá se zde i Trafalgar Square, jedna z nejnavštěvovanějších
památek Londýna. Oxford Street je jednou z nejznámějších ulicí světa pro
nakupování módního značkového oblečení. Vybíhá z Charring Cross Road
na východě přes Oxford Circus, kde protíná
Regent Street, do Marble Arch na západ. Sídlí na ní velké množství
obchodních domů známých firem (Selfridges, John Lewis a
Marks and Spencer). Totenham Court Road směřující na sever z východního konce
Oxford Street se vyznačuje nadbytkem obchodů s hi-fi, počítači a jinou
elektronikou.
Marks and Spencer
Na jihu od východní části Oxford Street se rozkládá Soho, síť malých
uliček plných restaurací, hospůdek, menších obchodů a butiků, divadel a
kin, stejně jako mediálních, filmových, inzertních a postprodukčních
firem. Soho je rovněž známé svými rušnými kluby, bary a gay komunitou.
Piccadilly je známou dopravní tepnou vedoucí z Piccadilly Circus na
východě k Hyde Park Corner na západě. V jejím okolí nalezneme Mayfair a
Green Park. Dalšími dopravními tepnami této části města jsou Regent Street
a Bond Street.
Východní Londýn
Východní Londýn byl centrem metropolitní průmyslové oblasti a většina
tohoto území je v současnosti výrazně přestavována jako část Thames
Gateway. Hrála rovněž klíčovou úlohu v úspěšné kandidatuře na pořádání
Olympijský her v roce 2012, a nyní probíhá výrazná obnova tohoto území
pro zabezpečení úspěšného konání Olympiády. Je to již podruhé v moderní
historii, kdy je tato oblast výrazně přestavována, poprvé to bylo po
náletech německého letectva v době Druhé světové války.
East End
East End je nejblíže původnímu Londýnský přístav a je oblastí kde se
nejčastěji zpočátku usidlují přistěhovalci přijíždějící do přístavu.
Byly to postupně přistěhovalecké vlny Francouzů, Hugenotů, Belgičanů,
Židů a Pákistánců.
East End se rozrůstá z východní části City a zahrnuje tyto městské
části – Whitechapel, Mile End, Bethnal Green, Hackney, Bow a Poplar.
V této části města se nacházejí mnoha zajímavá místa včetně londýnských
tržišť (Columbia Road Flower Market, Spitalfields Market, Brick Lane
Market, Petticoat Lane Market ) a několik muzeí například Geffrye
Museum a Museum of Childhood v Bethnal Green.
East End je oblast s nejasně ohraničenými hranicemi. Je to místo
oplývající legendami, sentimentem a Cockney. Vyskytuje se zde
organizovaný zločin a gangsteři. V East Endu najdeme
jedny z nejchudších oblastí Velké Británie.
Docklands
Cockney, je nejvyšším britským mrakodrapem od roku 1991. Pohled z nejvyššího přechodu Tower Bridge]]
Docklands, městská část na Isle of Dogs, prochází od roku 1980
bouřlivým rozvojem. V prvních letech od roku 1980 bylo mnoho skladů ve
Wapping obsazováno a používáno jako umělecké dílny a levné ubytovny. To
neodvratně přitáhlo pozornost vlastníků nemovitostí, kteří se zde
postupně stěhovali. London Docklands Development Corporation (LDDC)
byla založena v roce 1981 aby nastartovala proces využití a změny tváře
této oblasti. Nejznámějším výsledkem je Canary Wharf, jehož nejznámější
dominantou je 1 Canada Square kancelářská budova ( která je často
nesprávně nazývána Canary Wharf ), nejvyšší britský mrakodrap od roku
1991.
Masivní rozvoj posledních několika let přinesl výstavbu mnoha dalších
mrakodrapů a mnoho významných firem (investiční bankovnictví,
advokátní kanceláře apod.) sem přeneslo své centrály. Příkladem těchto
firem jsou HBSC, Barclays stejně jako evropská centrála Citigroup.
Rozvoj tohoto území způsobil vybudování mnoha restaurací a nočních
klubů, které byly otevřený v přilehlých obchodních centrech stejně jako
otevření několika komplexů kin. Spojení této oblasti s metrem a s
ostatními částmi města zajišťuje Docklands Light Railway (DLR). Na
severu od Temže v okolí Limehouse Basin a směrem k Wapping, stejně tak
na jihu od Temže byly původní loděnice a staré doky přebudovány na byty
s vysokým nájemným pro skupiny bankéřů, vývojářů software a jiných
profesí pracujících ve finančním centru v okolí Docklands.
Dále na východ v londýnském předměstí Newham je London City Airport a
Excel Exhibition Centre.
Západní Londýn
Západní Londýn zahrnuje elegantní a nákladné residenční oblasti jako
Notting Hill, známá z filmu z roku 1999 s Hughem Grantem a
Julií Robertsovou. Uvnitř této čtvrti je i známé antické tržiště v
Portobelo Road. Kensington a Chelsea jsou oblasti s nejluxusnějším bydlením ve
Velké Británii. Je zde rovněž uznávaná ulice Kings Road, středisko
nákupů a význačná dopravní tepna.
Západním směrem u White City, poblíž Shepherd's Bush, je hlavní
operační centrum BBC, a ještě dále na západ v předměstí Hillingdon, leží letiště Heathrow.
Jihozápadním směrem od této části najdeme předměstí Richmond upon
Thames včetně Richmodnu a Twickenhamu. Tento kout Londýna je domovem
Richmond Parku, největšího londýnského parku a ve Twickenhamu má sídlo
ragbyová unie.
Jižní Londýn
Richmond Park
V jižním Londýně nalezneme tak odlišné části jako Wimbledon ( známý
pořádáním velkého tenisového turnaje ) , Bermondsey a Dulwich.
Greenwich - ležící na březích Temže v místech kde tato řeka meandruje je
známá parkem a je rovněž sídlem Royal Greenwich Observatory.
Brixton, Camberwell a Peckham je domovem pro mnoho rodin imigrantů ze
západní Indie,kteří se do Velké Británie přistěhovali v létech 1950,
1960 a 1970.
Severní Londýn
Severní Londýn zahrnuje například předměstí Hampstead a Highgate, které
si podržely venkovský ráz. Severní část je více kopcovitá než jižní a z
mnoha kopců je nádherný rozhled na město. Jsou zde velké parky včetně
Hampstead Heath s Parliament Hill známý výborným výhledem na Londýn a
Alexandra Park s Alexandra Palace. Mnoho oblastí má výrazné zastoupení
menšin nepřiklad Stamford Hill, jež je obydlen výraznou komunitou
ortodoxních židů, a Green Lanes ve čtvrti Harringay s výrazným
zastoupením turecké a řecké menšiny. Islington, jedna z nejbohatších
oblastí severního Londýna – sídlo fotbalového klubu Arsenal. Severní
Londýn je i sídlem dalšího známého fotbalového klubu Tottenham Hotspur,
jehož stadión je v blízkém Tottenhamu.
Správní členění
Tottenham]]
Velký Londýn je rozdělen do 32 městských částí a londýnské City. Jednotlivé samosprávy městských čtvrtí jsou nejdůležitější jednotkou místní správy Londýna a jsou zodpovědné za zajištění většiny lokálních služeb v oblasti, kterou spravují. City není spravována běžnou místní radou ale historickou Corporation of London.
Greater London Authority (GLA), nejvyšší správní orgán Velkého Londýna, má vliv na dění celé oblasti Velkého Londýna a je zodpovědná za koordinaci činností samospráv městských čtvrtí, strategické plánování a chod služeb, jež mají dosah v celém Londýně jako například policie, požární ochrana a doprava. GLA se skládá z jednak ze starosta Londýna (Mayor of London) a zastupitelstva, jímž je Londýnské shromáždění (London Assembly).
Současný starosta, Ken Livingstone, byl zvolen jako nezávislý kandidát ve volbách roku 2000. Navzdory odporu všech významných politických stran a tisku, se těši značné podpoře Londýňanů. Dnešní GLA bylo ustanovena jako náhrada za Radu Velkého Londýna (Greater London Council, GLC ), která vznikla roku 1965 a byla zrušena roku 1986 po politických šarvátkách mezi GLC ( tehdy vedeným Kenem Livingstonem ) a vládou konzervativní strany vedenou Margaret Thatcherovou.
Předchozí londýnské administrativní úřady:
- Metropolitan Board of Works (MBW) - 1855 až 1889
- London County Council (LCC) - 1889 až 1965
- Greater London Council (GLC) - 1965 do 1986
- Greater London Authority ( GLA ) - 2000
Po zrušení GLC v roce 1986, přešla většina jeho pravomocí na samosprávy městských čtvrtí a zbytek byl zajišťován jejich spolupráci nebo jinými nevolenými orgány. Samosprávy městských obvodů tak získaly značnou autonomii a jednotný statut a ačkoli po obnovení GLC ztratily určitou část vlivu, stále existují oblasti v nichž jsou nezávislé na GLC.
Londýn je v parlamentu reprezentován 74 poslanci. Seznam volebních obvodu do parlamentu v oblasti Velkého Londýna - [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Parliamentary_constituencies_in_Greater_London].
Policejní službu pro 32 londýnských čtvrtí zajišťuje Metropolitan Police Service, všeobecně označována spíše jako Metropolitan Police, nebo jednoduše Met. City má svou vlastní policejní správu City of London Police.
Zdravotní služba v Londýně je řízena vládou prostřednictvím National Health Service (NHS - národní zdravotní služba ).
Velký Londýn je rozdělen na 5 Strategic Health Authorities [http://www.nhs.uk/england/authoritiestrusts/sha/MapSearch.aspx?rg=Y21].
Doprava
Velký Londýn]]
Londýn je z pohledu dopravy jedno z nejrušnějších měst na světě. Doprava je spravována úřadem starosty ale jeho finanční vliv je omezen. Výkonným orgánem řízení londýnského dopravního systému je Transport for London ( TfL ). Síť městské hromadné dopravy je jedna z nejrozsáhlejších na světě, ale přesto se potýká z přehuštěním a výpadky. Je jednou z nejkomplexnějších dopravních systémů s 1 miliardou přepravených osob metrem ročně.
Londýn je známý pro své červené patrové autobusy (doubledecker), které jsou v provozu od roku 1956. Tyto autobusy budou vyřazeny z použití na hlavních linkách systému TfL. Poslední spoj pojede tento autobus 9.prosince 2005 na lince 159. Jako připomínky provozu těchto autobusů mají být zřízeny dvě linky na nichž bude doprava těmito autobusy zajišťována.
Dopravní systém Londýna obsahuje – London Underground ( metro, obvykle označováno pojmem tube ); Bus ( autobusová doprava ); River Services ( říční doprava ); Docklands Light Railway (DLR – spojení Canary Wharf s ostatními částmi Londýna ); Croydon Tramlink( tramvaj ); National Rail ( vlak ) a Thameslink.
Od roku 2005, jako příprava pro Letní olympjské hry 2012, bude do rozvoje londýnské dopravní infrastruktury, především metra, investováno 7 milirad liber. V roce 2013 má být zprovozněn Crossrail - vlakové spojení vedoucí částěčně nadzemí a částečně podzemí a Cross River Tram - tramvajová doprava z jižního přes centrální do severního Londýna. Rovněž má být vybudováno nové vlakové nádraží, pro rychlejší spojení s Bruselem a Paříží.
Média
Média Velké Británie jsou koncentrována v Londýně. To se občas projevuje tím, že se soustřeďují na londýnská témata více než odpovídá jejich významu. Všechny hlavní televizní společnosti mají svá sídla v Londýně, včetně BBC, což je nejrespektovanější britská zpravodajská a mediální organizace. V červnu 2004 se některé součásti BBC, například BBC Sport, CBBC, Cbeebies, BBC Three a BBC Radio Five Live, přestěhovaly na sever do Manchesteru. BBC má také regionální stanice v mnoha dalších britských městech. Mezi další velké televizní společnosti patří – ITV, BskyB, Channel 4 a Five. Londýn je také centrem filmové tvorby s množstvím firem zabývajích se její výrobou.
Anglickému novinovému trhu dominují celostátní noviny a sídla všech novinových vydavatelství jsou umístěna v Londýně ( s výjimkou Guardian, jehož centrum je v Manchesteru, ale je redigován v Londýně). Do 70. let byl novinový průmysl soustředěn v ulici Fleet Street, ale v průběhu 80. let s nástupem počítačového digitálního tisku, mnoho společností přesídlilo do větších kancelářských komplexů, hlavně do Wapping poblíž Tower Bridge. Poslední velká zpravodajská agentura Reuters se přesunula do Canary Wharf v roce 2005. Přesto se pojem Fleet Street stále používá pro označení tisku jako instituce. Mnoho celostátních novin vydává své regionální vydání pro severní Anglii, Skotsko a Wales.
Londýn je střediskem britského filmového a televizního odvětví s velkými studii na západním okraji města a postprodukčními centry v Soho. Londýn je jedno ze dvou největších měst světa spolu s New Yorkem vydávajících anglické publikace. Globální mediální koncerny, které mají sídlo v Londýně, obsahují vydavatelské skupiny jako například Pearson , zpravodajské agentury Reuters a světovou dvojku reklamního odvětví – WPP Group.
Londýnská lokální média mají všeobecně menší vliv, než celostátní stejně jako ve zbytku Anglie ale existují některé zajímavé tituly. V Londýně jsou vydávány lokální deníky například Evening Standard a časopis Metro , který je zdarma distribuován a je dostupný především ráno na vlakových stanicích. Nezávislý týdeník Time Out Magazine nabízí informace o koncertech, filmech a divadelních představeních a je vydáván od roku 1968. BBC provozuje místní londýnské rádio BBC London a vedle ní existuje i několik nezávislých rádiových stanic jako například Capital FM, Kiss 100 a Resonance FM.
Náboženství
Resonance FM
Když papež Jiří Veliký poslal svatého Augustína aby uvedl Anglii do katolické církve v roce 597, předpokládal, že titul, který obdrží jeho vyslanec bude Arcibiskup londýnský, protože toto město bylo známo jako hlavní město římské kolonie Británie. Vzhledem k tomu, že jeho posel byl pohostinně přivítán v Kentském království, bylo arcibiskupství ustanoveno v Canterbury. Přesto byl Londýn vždy důležitým náboženským centrem a každý Canterburský arcibiskup zde trávil mnoho času. Jeho oficiální residence je v Labet Palace.
Anglikánská církev má dva arcibiskupy – Arcibiskup londýnský, jež spravuje část Londýna na sever od Temže, sídlí v největším londýnském barokním chrámu
katedrále svatého Pavla a Arcibiskup southwarský, jež spravuje anglikánskou církev na jih od Temže. Důležité národní a královské ceremonie jsou rozděleny mezi
katedrálu svatého Pavla a Westministerské opatství, gotickém kostelu velikosti katedrály. Stejně jako v jiných částech Velké Británie návštěvy bohoslužeb klesají a anglická církev se potýká s poklesem obliby.
Římskokatolický Arcibiskup westministerský je všeobecně uznáván jako hlava katolické církve v Anglii a Walesu. Další tradiční protestantské církve, které mají rezidenci v Londýně jsou například United Reformed Church a Quakers. Mnoho imigrantů ustavilo své vlastní církve například je zde zastoupena řeckokatolická církev a existují zde další protestantské sbory.
Londýn je nejdůležitějším centrem islámu ve Velké Británii. Ve dvou londýnských předměstích jsou enklávy s největším počtem muslimů ve
Velké Británii – Tower Hamlets a Newham. Londýnská centrální mešita (London Central Mosque) je velmi dobře známá londýnská silueta, postavená na okraji Regent’s Parku a další mešity jsou i v jiných částech města.
Hinduistický chrám v Neasden – Neasden Temple, je největším hinduistickým chrámem mimo Indii a zároveň pozoruhodným příkladem moderní budovy postavené v tradičním stylu. Většina dokonale propracovaných a spletitých mramorových plastik použitých v chrámu byla vytesáno v Indii.
Více než dvě třetiny britských židů žije v Londýně, což řadí Londýn na 13 místo na světě v počtu židů žijících mimo Izrael [http://www.jafi.org.il/education/100/concepts/demography/demtables.html#10].
Sport
Londýn je místem konání jednoho z největších maratónů z masovou účastí, Londýnského maratónu, konaly se zde Letní olympijské hry v roce 1948 a 1948. V červnu 2005 byl Londýn vybrán jako místo pořádání Letních Olympijských her 2012. Londýn tak bude první město, kde se budou konat letní olympijské hry potřetí.
Nejnavštěvovanějším sportem v Londýně je fotbal a v Londýně sídlí několik předních fotbalových klubů. V historii nebyly londýnské kluby příliš úspěšné v získávání nejcennějších fotbalových trofejí tak jako například Liverpool nebo Manchester United, ale současný Arsenal ( založený ve Woolwich Arsenal, ale v roce 1913 se přestěhoval do Highbury) a Chlesea ( hraje ve Fullhamu ) jsou, spolu s
Manchester United, považovány za členy velké trojky - Big 3. V sezóně 2003/04 byly první dvojicí londýnských klubů v nejvyšší anglické fotbalové soutěži, které se umístily na prvních dvou místech s vítězným Arsenalem. V sezóně 2004/05 se situace opakovala, tentokrát zvítězila Chlesea.
V sezoně 2005/06 hraje v nejvyšší fotbalové soutěži Premier League šest londýnských klubů – Arsenal,
Tottenham, Chelsea, Charlton Athletic,
Fulham a West Ham United. V plně profesionalizované Football League ( liga o jednu úroveň nižší než Premier League) hraje pět londýnských oddílů – Brentford,
Crystal Palace ( hrají v South Norwood) ,
Leyton Orient, Millwall
a Queens Park Rangers (QPR) – všechny dříve hrály v nejvyšší lize.
Londýn byl jedním s míst konání Mistrovství světa ve fotbale v roce 1966 a Mistrovství Evropy ve fotbale v roce 1996 a finálových utkání obou turnajů. Londýn hostil finále PMEZ v létech 1968, 1978 a 1972. Fotbalový stadión ve Wembley – národní fotbalový stadión, který byl svědkem mnoha významných mezistátních a klubových fotbalových a ragby utkání, je nyní v rekonstrukci. Po dobu jeho rekonstrukce je místem důležitých zápasů cardiffský Millennium Stadium.
Velmi populárním sportem v Londýně je také ragby, jehož příznivci pocházejí především ze středních tříd společnosti ze severu a západu města. Anglický národní ragbyový stadión je v Tvickenhamu. Tři z dvanácti klubů elitní ligy – Guinness Premiership pocházejí z Londýna. Kluby London Irish, Saracens a Wasps hrají na hřišti mimo Velkého Londýna, ale v metropolitní oblasti. Harlequins, kteří sestoupili po sezoně 2004/05 do nižší soutěže National Division One, hrají v oblasti Velkého Londýna.
V Londýně jsou dvě kriketová hřiště – Lord’s – domov Middlesex a Marylebone Cricket Club na předměstí St John's Wood kousek na sever od Regent's Parku a Oval – sídlo Surrey v jižním Londýně.
All England Lawn Tennis and Croquet Club je místem konání světově proslulého tenisového turnaje ve Wimbledonu na jihovýchodě Londýna.
Ekonomie
All England Lawn Tennis and Croquet Club
Londýnská City je finančním centrem Londýna kde sídlí banky a makléřské, pojišťovací, právní a účetní firmy. Druhé finanční centrum je budováno v oblasti Canary Wharf na východě Londýna. Je to daleko menší oblast než City ale stejně významná, je zde například hlavní sídlo HBSC.
Sídla firem mimo finanční obor jsou roztroušena po celém centrálním Londýně. Některá jsou v City ale větší část je soustředěna více na západ v Mayfair , St. James's a Strand a v jejich okolí. Více než polovina firem zařazených do žebříčku UK TOP100 mají svá správní centra v Londýně a více než 70% v metropolitní oblasti Londýna. Londýn je vedoucím globálním centrem odborných služeb. 31% světových obchodů s valutami se odehrává v Londýně, s větším podílem obchodů s americkými dolary než v New Yorku a s větším podílem obchodování s Euro než ve zbytku Evropy.
Turistika je jeden z největších odvětví britského průmyslu a v roce 2003 byla zdrojem přijmu pro 350 000 londýňanů [http://www.visitbritain.com/].
Ačkoli je londýnský přístav až třetí největší přístav
Velké Británie na rozdíl od doby, kdy byl kdysi největším přístavem světa, stále jím prochází 50 miliónů tun zboží ročně. Hlavní dok je nyní v Tilbury, mimo hranice Velkého Londýna.
Londýnská ekonomika vytváří 365 000 miliónů dolarů ročně a je zdrojem 17%
hrubého domácího produktu (HDP)
Velké Británie – v tom je zahrnt jen samotný Londýn. Produkce metropolitní oblasti Londýna je daleko větší – odhaduje se na 600 000 miliónů dolarů (srovnatelná s HDP Holandska).
Turistické atrakce
metropolitní oblasti Londýna]
Pozoruhodná místa
- Chinatown
- Covent Garden
- Downing Street
- Horse Guards Parade
- Leicester Square
- The London Dungeon
- London Eye
- London Planetarium
- London Zoo
- Madame Tussaud's
- Piccadilly Circus
- South Bank
- Theatreland
- Tower Bridge
- Tower
- Trafalgar Square
Budovy a monumenty
Trafalgar Square
- 1 Canada Square dominanta Canary Wharf)
- 30 St Mary Axe (lidově Gherkin nebo Swiss Re Building)
- Albert Memorial
- Alexandra Palace
- Bank of England
- Battersea Power Station
- British Library
- Broadcasting House
- BT Tower (dříve známý jako Post Office Tower nebo Telecom Tower)
- Buckinghamský Palác
- Bush House
- City Hall
- Clarence House
- Cleopatra's Needle
- Diana, Princess of Wales Memorial Fountain
- Hampton Court Palace
- Lambeth Palace
- Kensington Palace
- Lloyd's building
- Marble Arch
- Millennium Dome
- The Monument (památník Velkého požáru Londýna)
- Nelson's Column
- Palace of Westminster (Parliament a věž s Big Benem)
- Royal Albert Hall
- Royal Courts of Justice
- Royal Festival Hall
- Royal Greenwich Observatory a Greenwich Meridian
- Royal Opera House
- Shri Swaminarayan Mandir v Neasden
- St Pancras Station
- Katedrála svatého Pavla
- Somerset House
- Syon House
- Temple of Mithras
- Tower 42 (dříve označován jako the Natwest Tower)
- Westminsterské opatství
Muzea a galerie
Viz anglická verse Wikipedie - Abecední seznam londýnských muzeí
Trhy a obchodní centra
- West End
- Knightsbridge
- Borough Market
- Portobello Road Market
- Petticoat Lane Market
- Brick Lane Market
- Covent Garden
Parky a zahrady
V Londýně je velké množství otevřených prostranství. Devět královských parků, dříve honebních revírů, je nyní přístupno veřejnosti. Green Park,
St James Park, Hyde Park a Kensington Gardens formují pásmo zeleně ve West Endu. Regents Park tvoří severní hranici centra Londýna, zatímco Greenwich Park, Bushy Park a Richmond Park jsou oázou klidu v londýnských předměstích. Mnoho menších parků bylo založeno u bohatých soukromých rezinencí pro soukromé používání ale část je nyní přístupná pro veřejnost.
Většina parků spravovaných londýnskou samosprávou byla vytvořena mezi polovinou 19. století a Druhou světovou válkou. Příkladem jsou
Victoria Park, Alexandra Park a Battersea Park. Některé parky na předměstích například
Hampstead Heath, Wimbledon Common a Epping Forest mají neformální přírodní charakter. Nejvýznamnější zahrada v níž se platí vstupné je
Royal Botanic Garden v Kew.
Externí odkazy
- [http://uk.visitlondon.com/ Oficiální stránky Londýna]
- [http://www.london.gov.uk/ Oficiální WWW stránky Mayor of London, the London Assembly a the Greater London Authority].
- [http://london.visittown.com London, VisitTown.com]
- [http://www.transportforlondon.gov.uk/tfl/ Transport for London]
- [http://tube.tfl.gov.uk/ Londýnské metro]
- [http://www.london2012.org/en/ WWW stránky věnované Letním olympijským hrám 2012].
- [http://www.statistics.gov.uk/census2001/press_release_l.asp Stránky statistického úřadu - sčítání lidu 2001].
- Plán rozvoje Londýna [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/london_plan/lon_plan_1.pdf ] a [http://www.london.gov.uk/mayor/strategies/sds/london_plan/lon_plan_all.pdf ].
Kategorie:Velká Británie
Kategorie:Hlavní města Evropy
Kategorie:Londýn
als:London
fiu-vro:London
ja:ロンドン
ko:런던
ms:London
simple:London
th:ลอนดอน
zh-min-nan:London
Seznam mistrů světa v šachuMistrů světa v šachu je titul, který existoval v letech 1886-1993. Před tím takový titul neexistoval a nejsilnější šachista se určoval na základě veřejného mínění, po roce 1993 existují dva konkurenční tituly.
Mistři světa v šachu (1886-2002)
- Wilhelm Steinitz (1886 - 1894)
- Emanuel Lasker (1894 - 1921)
- José Raúl Capablanca (1921 - 1927)
- Alexandr Aljechin (1927 - 1935 a 1937 - 1946)
- Max Euwe (1935 - 1937)
- Michail Botvinnik (1948 - 1957, 1958 - 1960, 1961 - 1963)
- Vasilij Smyslov (1957 - 1958)
- Michail Tal (1960 - 1961)
- Tigran Petrosjan (1963 - 1969)
- Boris Spasskij (1969 - 1972)
- Robert J. Fischer (1972 - 1975)
- Anatolij Karpov (1975 - 1985)
- Garry Kasparov (1985 - 1993, profesionální mistr světa v letech 1993 - 2000)
- Alexandr Chalifman (1999 - 2000)
- Viswanathan Anand (2000 - 2002)
- Vladimir Kramnik (od r. 2000 1. mistr světa Braingames)
- Ruslan Ponomarjov (od r. 2002)
Kategorie:Šachy
1983Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1978 1979 1980 1981 1982 - 1983 - 1984 1985 1986 1987 1988
----
Události
Česko
Svět
- 10. duben - Keke Rosberg na voze Williams, se stal vítězem Grand Prix Šampionů
- Baleárské ostrovy se staly autonomní oblastí
- byl vydán Kodex kanonického práva (zkráceně CIC), viz Římskokatolická církev
- vojenský puč v Nigérii
Věda a umění
- 10 a 11. října vstoupily Veněra 15 a Veněra 16 na polární orbitu kolem Venuše
- znovuotevření Národního divadla po rekonstrukci
- Rozdělění ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz). TCP/IP přeneseny do komerční sféry (SUN) - viz Internet
- firma Lotus vyvinula tabulkový procesor Lotus 1-2-3 (čti raz-dva-tři)
- založena firma Borland
Nobelova cena
Narození
Česko
- 17. listopadu – Kateřina Kůrková, sportovní střelkyně
Svět
- 7. února Christian Klien, rakouský pilot formule 1
- 18. listopadu Jon Lech Johansen, spoluautor softwaru DeCSS
Úmrtí
Česko
- 2. července Vladimír Neff, český spisovatel
- Zdeněk Liška, český skladatel filmové hudby ( - 1922)
- Oldřich Nový, český herec ( - 7. srpna 1899)
Svět
- 27. ledna Louis de Funès, francouzský herec a komik ( - 31. července 1914)
- 25. února Tennessee Williams, americký dramatik ( - 26. března 1911)
- 19. dubna Jerzy Andrzejewski, polský spisovatel ( - 19. srpna 1909)
- 17. června Miron Białoszewski, polský básník ( - 30. června 1922)
- 25. prosinec Joan Miró, španělský malíř ( - 1893)
Hlava státu
- Československo: Gustáv Husák
- Spojené státy americké: Ronald Reagan
- Sovětský svaz: Jurij Andropov
- Spojené království: Alžběta II.
- Nizozemsko: Beatrix
Kategorie:20. století
als:1983
ja:1983年
ko:1983년
simple:1983
Kategorie:ŠachistéKategorie:Šachy
Kategorie:Narození 1841
41
Kategorie:Úmrtí 1924
24 רוק שיעררוק שיער (Hair Rock) הוא כינויו של הרוק בשנות השמונים, כמכלול של מוזיקה ותרבות. רוק השיער, או ההארד רוק (Hard Rock), אשר צמח בארצות הברית בסוף שנות השבעים, הינו שלב חשוב בהתפתחות הזרם המרכזי ברוק ובהתפתחות תרבות הרוק; כמו כן, הוא "אביו" האומנותי של ההבי מטאל.
מאפיינים אומנותיים
מבחינה אומנותית, ההארד רוק התפתח ישירות מהגלאם רוק, ויש אשר יאמרו כי גלאם רוק והארד רוק זה היינו הך. ההארד רוק מהווה למעשה שילוב של הרוק הקלאסי (הגלאם) עם יסודות כבדים, מטאליים. מוזיקת ההארד רוק היא מוזיקה שמחה, מהירה, רועשת וקליטה, המאופיינת בשירה נקייה ובסולואים של גיטרה חשמלית. את ההשראה האומנותית למוזיקה זו, לקחו להקות השיער מלהקות הגלאם אירוסמית', סקורפיונז, וקיס משנות השבעים. להקות אלה הן למעשה להקות האם של ההארד רוק.
לא כל הלהקות אשר השתייכו לתרבות רוק השיער היו להקות הארד רוק טהור מבחינה מוזיקלית. המוזיקה של להקות השיער השתרעה מפופ-רוק קליל כדוגמת בון ג'ובי וסלוטר, ועד הבי מטאל כבד כדוגמת סקיד רוו ואיירון מיידן.
מעניין לציין, כי למרות העובדה שההארד רוק התרחק מרחק רב מהרוק'נרול המקורי של שנות החמישים, כל יוצריו ראו עצמם כשליחיו של הרוק'נרול והיללו אותו בשיריהם.
מאפיינים תרבותיים
הסגנון הראוותני
מבחינה חיצונית, ההארד רוק הוא הסגנון הכי ראוותני, ססגוני וגנדרני אשר ידעה מוזיקת הרוק. כל חברי עשרות להקות השיער אשר קמו בשנות השמונים השקיעו מאוד בהופעתם החיצונית: גידלו שיער, התאפרו, לבשו בגדים צבעוניים ובלתי רגילים, חולצות מנומרות ומכנסי עור, קעקעו על גופם קעקועים גדולים וצבעוניים וקיפצו על במות הרוק בארה"ב כאחוזי תזזית, תוך שהם מנפנפים בגאווה בשיערם הארוך. אמנם לא רק להקות השיער גידלו שיער, אלא כל אומני הרוק, החל מההיפים בשנות השישים. אך דווקא להקות ההארד רוק כונו בשם זה בשל הדגש המיוחד אשר נתנו להופעתם החיצונית, ובמיוחד לשיער ארוך, נפוח ומטופח.
סקס, סמים ורוק'נרול
הרוקרים שיצרו את רוק השיער אימצו לעצמם תדמית של "ילדים רעים", מורדים במוסכמות, במבוגרים ובבית-הספר. אך בניגוד להיפים, אשר ייצגו אידיאולוגיה אנטי-מלחמתית, המרד של להקות השיער היה מרד לשם מרד, מרד בתור גימיק. דמותו של הרוקר של שנות השמונים היא דמותו של עבריין, שותה, מעשן, לא מתעניין בלימודים, מעדיף להשקיע את זמנו במוזיקה, מסתובב עם מכנסי ג'ינס קרועים וגיטרה על הגב ורוכב על אופנוע, כשלצדו בחורה, לבושה אף היא בג'ינסים קרועים ובלבוש חושפני.
כל היסודות התרבותיים אשר נחשבים כלא-חינוכיים, ואף לא-מוסריים, קובצו יחדיו בתרבות הרוק פורקת העול: סיגריות, אלכוהול, ניבולי פה, פריצות מינית, זלזול בחינוך ובהשכלה, ואף סמים. הסיסמא הידועה "סקס, סמים ורוק'נרול", המתאר את תרבות הרוק, הפכה להיות רלוונטית מתמיד בשנות השמונים. הרוקרים הרבו להצטלם בעירום חלקי, כך ששריריהם והקעקועים שלהם ייראו לעיני כל, וכשבפיהם ובידיהם סיגריות ובקבוקי בירה. הם תמיד היו מוקפים במעריצות, והרבו לשכב איתן.
בשיריהם השמחים אך גסי הרוח, היללו הרוקרים את הרוק'נרול, בזו לבית-הספר והציגו את המורים כאויבים, יצורים מפלצתיים אשר נועדו למרר את חיי הילדים המסכנים ולדכא את היצירתיות שלהם. ניצנים ראשונים להלך רוח זה אפשר לראות בשנות השבעים בשיר School’s Out של זמר הגלאם רוק האמריקאי אליס קופר, וכמובן בלהיט המפורסם Another brick in the Wall של להקת הרוק האנגלית פינק פלויד.
להלן מספר דוגמאות לשירים ווידיאו-קליפים המייצגים את תרבות רוק השיער:
בקליפ לשיר Can I Play With Madness של ענקית המטאל האנגלית איירון מיידן, מתנהל שיעור ציור. אחד התלמידים מצייר את אדי, השלד המסמל את איירון מיידן, והמורה הרשע זועף בו, אך יותר מאוחר נופל לתוך בור שמוביל אותו בסופו של דבר להופעה של איירון.
בקליפ לשיר Breaking the Law של להקת הרוק הקלאסית האנגלית ג'ודס פריסט, (אשר יותר מאוחר שינתה סגנון והפכה ללהקת הבי מטאל כבדה), שודדים חברי הלהקה בנק בעזרת הגיטרות שלהם.
ללהקות נוספות היו שירים, אשר לא בהכרח צורף אליהם קליפ מיוחד, אך שמותיהם בלבד מספיקים כדי להבין את רוח הדברים, כגון Youth Gone Wild של להקת ההארד הרוק האמריקאית המופרעת סקיד רוו ו-Smoking in the Boys’ Room של ענקית ההארד רוק האמריקאית מוטלי קרו, אשר אף תורגם לעברית ("מעשנים ביחד").
השיר והקליפ אשר מייצגים יותר מכל את התפיסה של להקות השיער הוא המנון הרוק הנצחי I Wanna Rock של להקת ההארד רוק האמריקאית טוויסטד סיסטר. בקליפ המצורף לשיר, נראה מורה זועף אשר נכנס לכיתה והורס את שמחת התלמידים. הוא תופס את אחד התלמידים כשהוא מצייר לעצמו במחברת את הלוגו של טוויסטד סיסטר, ומתחיל לצרוח עליו ולהטיף לו בגסות על כך שדבר לא ייצא ממנו בחיים. כשהמורה שואל את התלמיד מה הוא רוצה לעשות עם החיים שלו, התלמיד המושפל עונה בגאווה “I Wanna Rock!” ואז מתחיל השיר.
הרוקר הרגיש
הרוקר של שנות השמונים הוא אמנם גס רוח, אלים ופורק עול, אך בו בזמן הוא גם רומנטיקן, אוהב ורגיש. כשהוא נושר מבית הספר ויוצא לרכב על האופנוע עם הגיטרה על הגב, לצדו תמיד בחורה.
רבים ובולטים משירי הרוק בשנות השמונים הם בלדות רוק- שירי אהבה מרגשים, לרוב איטיים ועצובים. בש | | |