:: wikimiki.org ::

Ludvík Souček

Ludvík Souček

Ludvík Souček (17. května 1926 - 26. prosince 1978 Praha) byl přední český spisovatel science fiction zejména pro mládež a literatury faktu, v níž popularizoval tzv. záhadologické teorie (rovněž přeložil Vzpomínky na budoucnost Ericha von Dänikena). Po studiích na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval jako asistent na stomatologické klinice. Později vstoupil do Československé lidové armády a dva roky strávil v Severní Koreji jako vojenský lékař. Pak pracoval na ministerstvu národní obrany, v armádní redakci Československé televize a v nakladatelství Albatros. Přes občasnou poplatnost jeho děl dobové ideologii je jedním z nejvýznamnějších a nejpopulárnějších (alespoň u generací, které vyrůstaly do 80. let, často s jeho knihami) českých spisovatelů SF 20. století; několikrát zvítězil ve čtenářských anketách o nejoblíbenějšího autora.

Dílo Ludvíka Součka

nekompletní, viz též [http://sigma.nkp.cz/F/?func=find-a&find_code=WAU&request=Ludv%C3%ADk+Sou%C4%8Dek bibliografii v katalogu Národní knihovny]
- 1951 Hrajeme maňáskové divadlo (divadelní teorie)
- 1962 Hrátky kolem křižovatky (dětská kniha)
- 1963 Jak se světlo naučilo kreslit (teorie fotografie)
- 1964 Cesta slepých ptáků (SF román, další vydání 1976, 1989 - celá trilogie v jednom svazku - a 1999)
- 1965 Krotitelé ďáblů (dobrodružný román)
- 1965 Co oko nevidí (teorie fotografie)
- 1966 Cesta k moderní fotografii (teorie fotografie)
- 1967 Cesta slepých ptáků II. Runa rider (SF, další vydání 1976 a 1999)
- 1968 Cesta slepých ptáků III. Sluneční jezero (SF román, další vydání 1976 a 1999)
- 1968 Případ ztraceného suchoplavce (dvojice novel, detektiv Martin Anděl)
- 1969 Bratři Černé planety (sbírka SF povídek)
- 1970 Operace "Kili" (sbírka SF povídek; část nákladu zničena zásahem cenzury)
- 1970 Záhada S M (divadelní hra na základě SF novely Pevnost bílých mravenců)
- 1970 Případ Jantarové komnaty (SF román, detektiv Martin Anděl, další vyd. 1990)
- 1971 Fotografujeme na cestách (příručka o fotografování)
- 1972 Případ baskervillského psa (SF román, detektiv Martin Anděl)
- 1972 Pevnost bílých mravenců (dvě SF novely)
- 1973 Zájem Galaxie (sbírka SF povídek, vyšlo bez titulního příběhu)
- 1974 Blázniví vynálezci (literatura faktu, obsah opsán názvem)
- 1975 Co zavinil Gutenberg (historie knihtisku)
- 1976 Rakve útočí (populárně-historická kniha o prvním nasazení námořních obrněnců Virginia (Merrimac) a Monitor ve válce Severu proti Jihu)
- 1980 Blázni z Hepteridy (SF román; původně in: Letectví a kosmonautika 1972, další vydání v roce 1986 a 2000)
- 1983 Bohové Atlantidy (SF román; původně in: Svět v obrazech 1970, další vydání v roce 2000, doplněno torzem románu Mnémosyné Inc.)
- 1985 Hippokratův slib (sbírka SF povídek, další vydání v roce 1997) dále: Tušení stínu a Tušení souvislostí, Velké otazníky, Nebeské detektivky, senzace a záhady (1971) - záhadologické; Otazníky nad hroby (1982) - populárněhistorická kniha o smrti známých osobností (občas hledající nekonvenční vysvětlení)

Reference

- Ondřej Neff: Literární sopka Ludvíka Součka. In Něco je jinak, Albatros, Praha 1981, s. 285 - 305.
- František Novotný: Tlustý muž, který se smál. In: Ludvík Souček: Po stopách bludiček, AF 167, Brno 1992, s. 11 - 63.

Externí odkazy

- [http://pes.internet.cz/scifi/clanky/34790_0_0_0.html Životopis]
- [http://ikarie.cz/interkom/1994/19940712.htm#8 Zmínka v literárněhistorické práci] A. Langer: 'Současná česká science fiction (Nástin vývoje české sci-fi 1976-1993)
- http://www.baronet.cz/autor-soucek.html - stránka u nakladatelství vydávajícího reedice jeho knih
- [http://pes.eunet.cz/clanky/2002/03/19968_18_0_0.html Komentář Ondřeje Neffa ke konspirační teorii] o Součkově účasti v korejské válce Souček, Ludvík Souček, Ludvík Souček, Ludvík Souček, Ludvík

17. května
17. květen je 137. den roku podle gregoriánského kalendáře (138. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 228 dní.
Události
Česko
- 1991 - horolezec Leopold Sulovský jako první Čech vystoupil na Mount Everest. Svět
- 1632 - Švédi pod vedenim Lennarta Torstenssona dobyli Mnichov
- 1864 - byla uveřejněna norská hymna
- 1933 Nasjonal Samling norská fašistická strana
- 2005 - Přijetím Varšavské deklarace skončil summit Rady Evropy.
Narození
Česko
- 1900 - Pierre de Lasenic, hermetik (23. června 1944)
- 1926 - Ludvík Souček, v Praze; spisovatel science fiction a literatury faktu; novinář
- 1932 - Miloslav kardinál VLK, v Líšnici u Milevska; římskokatolický duchovní, arcibiskup pražský, římskokatolický teolog, primas český
- 1937 - Zdeněk Šmíd, spisovatel
- 1949 - Jiří Korn, zpěvák, herec a tanečník Svět
- 1749 - Edward Jenner, britský lékař, který zavedl první vakcíny proti neštovicím († 26. ledna 1823)
- 1875 - Henri Barbusse, francouzský prozaik († 30. srpen 1935)
Úmrtí
;Česko ;Svět
- 1969 – Josef Beran, český katolický teolog (
- 29. prosince 1888)
- 1997 – Giuseppe de Santis, italský režisér (
- 11. února 1917)
Svátky
Česko
- Aneta Svět
- Světový den telekomunikací
Viz také:

- 16. květen 18. květen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Květen ja:5月17日 ko:5월 17일 simple:May 17 th:17 พฤษภาคม

26. prosince

26. prosinec je 360. den roku podle gregoriánského kalendáře (361. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 5 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1945 – Polsko anektovalo téměř celé Pruské Slezsko – viz Polské Slezsko
- 1991 – volby v Alžírsku vyhráhla Islámská fronta spásy (FIS) fundamentalistických muslimů
- 2004
- Ničivé zemětřesení postihlo v neděli ráno ostrov Sumatru. Zemětřesení a zvláště jím vyvolaná vlna tsunami o výšce až 10 metrů mají na svědomí zřejmě kolem 100 000 lidských životů. Milióny lidí přišly o přístřeší. Tsunami zasáhla většinu zemí obklopujících Bengálský záliv a Andamanské moře. Na Srí Lance zahynulo kolem 22 000 lidí, v Indonésii přes 45 000, na Indickém pobřeží je počet obětí nejméně 7 000. Tisíce lidí jsou stále pohřešovány. Podle seismologů dosáhla síla zemětřesení 8,9 stupňů Richterovy stupnice, což znamená asi čtvrté největší zemětřesení na Zemi od počátku měření roku 1899.
- Opakované druhé kolo prezidentských voleb na Ukrajině vyhrál opoziční lídr Viktor Juščenko se ziskem 52 % hlasů. Jeho protikandidát, předseda vlády Viktor Janukovyč, získal 44 %. Voleb se zúčastnilo 77 procent voličů.
- U Mezinárodní kosmické stanice ISS přistála ruská nákladní loď Progress s nákladem zásob a vánočních dárků pro dvoučlennou rusko-americkou posádku. Kosmonauté měli zásoby jen do poloviny ledna 2005.

Narození

Česko
- Svět
- 1791 – Charles Babbage, britský matematik († 18. října 1871)
- 1891 – Henry Miller, americký spisovatel († 7. června 1980)
- 1893 – Mao Ce-tung, čínský komunista († 9. září 1976)
- 1937 – Gnassingbe Eyadéma, prezident Toga († 5. února 2005)
- 1791 – Charles Babbage, britský matematik, filosof a informatik († 18. října 1871)

Úmrtí

Česko
- 1722 – Jan František Beckovský, český spisovatel a historik (
- 18. srpna 1658)
- 1978 – Ludvík Souček, český spisovatel (
- 17. května 1926) Svět
- 1624 – Simon Marius, německý astronom (
- 10. ledna 1573)

Svátky

Česko
- 2. svátek vánoční
- Štěpán Svět
-

Viz také:

- 25. prosinec 27. prosinec - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Prosinec ja:12月26日 ko:12월 26일 ms:26 Disember simple:December 26 th:26 ธันวาคม

Praha

Praha – od roku 1920 Hlavní město Praha, předtím od roku 1784 Královské hlavní město Praha – je hlavním a součastně největším městem České republiky.

Poloha a charakteristika

České republiky]] Do dnešní podoby se vyvíjela jedenáct století. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů, kde žije zhruba 1 170 000 obyvatel (údaj ČSÚ za rok 2005). Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO. Praha je statutárním městem a vyšším územním samosprávným celkem na úrovni kraje. Leží uprostřed území Čech na řece Vltavě a je ze všech stran obklopena Středočeským krajem, jehož správní úřady rovněž sídlí v Praze.

Historie

:Hlavní článek: Dějiny Prahy

Počátky hradu a města Prahy

Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Na stejném místě je však doloženo i mnohem pozdější germánské sídliště. V 6.století začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou zvaný Žiži (nebo Sizi), kde později docházelo k obřadnímu nastolování knížat "kmene" Čechů. Na tomto místě nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9.století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10.století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.

Středověk

Počátkem 12.století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti …", napsal kdosi neznámý o Praze koncem 11.století. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinským terminem Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 městská práva pražskému podhradí, osídlenému již od 10.století. Tak vzniklo Nové, později Menší Město Pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku – v roce 1348 založil další Nové Město pražské a vytýčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplněno výstavnými měšťanskými domy, prostornými tržišti, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. "Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký.

Sjednocení pražských měst

K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha neexistovala dlouho. Zanikla již roku 1528. Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice. Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami. Tehdy se stala jedním z předních průmyslových a obchodních center Evropy. Roku 1893 byla asanována severní část Starého Města; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se zároveň připojil Karlín a Libeň.

Velká Praha

Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství, jakým byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Mariánský sloup Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jakými byly Vinohrady nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo obyvatelstvo českého, německého a židovského původu, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus - vznikly první moderní budovy a byla také dostavěna gotická Svatovítská katedrála. Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě. Pod vlivem nastupujícího nacismu ve druhé polovině 30.let Prahu začaly opouštět první obyvatelé.

Druhá světová válka

Za války bylo z Prahy odsunuto v transportech do koncentračních táborů židovské obyvatelstvo, stejně jako cikánské (tehdejší běžné označení) a další její obyvatelé tzv. "méněcenných ras". Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického režimu. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna Gestapa v Pečkově paláci nebo Střelnice v Kobylisích. Stavby Prahy byly uchráněny. K lehkému poškození došlo pouze za bombardování americkými letadly na konci války (věže kláštera v Emauzích), ale plánovanou likvidaci už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést. Podle vůle komunistických předáků pražského povstání (Smrkovský) a předem stanovených smluv mezi spojenci z protihitlerovské koalice Prahu musela osvobodit Rudá armáda, zatímco Americká armáda vyčkávala u Plzně. Dříve než sovětská vojska do města dorazila, vypuklo zde 5.května 1945Pražské květnové povstání, které ukončil 9.května příjezd Rudé armády.

Praha jako hlavní město socialistického Československa

V únoru 1948 se chopili moci komunisté, plánování a výstavba města začaly probíhat v duchu "socialistického realismu". Vznikla tak první sídliště (Dvouletky) a později i první panelové sídliště na Petřinách. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a Hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Pro obyvatele, kteří přicházeli do Prahy z celé republiky, byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město). Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Mocenský monopol komunistické strany ukončila Sametová revoluce. Sametová revoluce

Praha po sametové revoluci

Otevření státních hranic přivedlo do města početné davy turistů. Rozvoj soukromého podnikání se projevil na mnoha starších, leckdy chátrajících budovách i menších domech, které byly opraveny. Došlo k výstavbě mnoha obchodních komplexů, ve městě se zmnohonásobil dopravní provoz, který působí řadu problémů.

Hospodářství

Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu, dnes ale upadajícího, a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu. Sametová revoluce Hrubý domácí důchod (HDP) v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).

Zpracovatelský průmysl

Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech 14 regiónů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než 20 zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících. Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 procent na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů (20 procent celkové produkce země a současně i první místo v regionální struktuře). Sametová revoluce Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 procent celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regiónů. Sametová revoluce Mimo to se však v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:
- výroba kovodělných výrobků
- výroba strojů a zařízení
- chemie a farmaceutický průmysl
- průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
- výroba dopravních prostředků (mimo výroby automobilů), zde zejména kolejní soupravy, motocykly, lehká letadla a jiné Další odvětví hrají spíše podřadnou roli.

Doprava

:Hlavní článek: Hlavní článek: Pražská doprava Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu, jak veřejné, tak i automobilové dopravy.

Členění Prahy

: Podrobněji o částech Prahy a o jejím členění od roku 1784 do současností čtěte v článcích Královské hlavní město Praha, Velká Praha a Části Prahy.

Katastrální členění

Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1947 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území (čtvrtí). Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a číslování budov.

Správní členění

Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem, radou, starostou a úřadem městské části. Od 1. července 2001) mají úřady 22 z těchto městských částí rozšířenou působnost státní správy pro své území nebo i pro několik dalších městských částí. Vzniklo tak 22 správních obvodů. Tyto obvody (s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však nejsou totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly do roku 2001 správními obvody a do roku 1990 i samosprávnými.

22 správních obvodů

V seznamu je nejprve uveden městský správní obvod. V závorce jsou pak uvedeny městské části, které do správního obvodu spadají, přičemž městská část, jejímuž úřadu působnost státní správy přísluší, je uvedena tučně. Od 1. ledna 2002 mají všechny tyto městské části stejný název jako celý jejich správní obvod, tedy pouze slovo Praha s číslovkou. Pro lepší orientaci je v seznamu uveden i původní název městské části. 2002
- Praha 1
- Praha 2
- Praha 3
- Praha 4 (Praha 4, Kunratice)
- Praha 5 (Praha 5, Slivenec)
- Praha 6 (Praha 6, Suchdol, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Ďáblice, Březiněves, Dolní Chabry)
- Praha 9
- Praha 10
- Praha 11 (Praha 11, Šeberov, Újezd u Průhonic, Křeslice)
- Praha 12 (Praha 12, Libuš)
- Praha 13 (Praha 13, Řeporyje)
- Praha 14 (Praha 14, Dolní Počernice)
- Praha 15 (Praha 15, Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Petrovice, Dubeč)
- Praha 16 (Radotín, Velká Chuchle, Lochkov, Zbraslav, Lipence)
- Praha 17 (Řepy, Zličín)
- Praha 18 (Letňany)
- Praha 19 (Kbely, Vinoř, Satalice, Čakovice)
- Praha 20 (Horní Počernice)
- Praha 21 (Újezd nad Lesy, Klánovice, Koloděje, Běchovice)
- Praha 22 (Uhříněves, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Benice)

Územní členění

V roce 1960 bylo zřízeno deset městských obvodů a tyto obvody, rozšířené o nově přidružené obce, platí podle Zákona o územním členění státu dodnes. Původně byly i správními a samosprávnými obvody. Obyvatelé většiny území obvodů podléhali přímo obvodnímu národnímu výboru (později obvodnímu úřadu), v později připojených obcích však zůstaly jako mezičlánek místní národní výbory (místní úřady), které zároveň spadaly i pod působnost příslušného obvodu. Od roku 1990 však nejsou tyto obvody samosprávnými celky a od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.

10 městských obvodů, jejich městské části

Seznam deseti obvodů, v závorce jsou uvedeny městské části, které tvoří území obvodu: městských obvodů
- Praha 1 (Praha 1)
- Praha 2 (Praha 2)
- Praha 3 (Praha 3)
- Praha 4 (Praha 4, Praha 11, Praha 12, Libuš, Kunratice, Újezd, Šeberov)
- Praha 5 (Praha 5, Velká Chuchle, Slivenec, Lochkov, Praha 16–Radotín, Lipence, Zbraslav, Praha 13, Řeporyje, Zličín)
- Praha 6 (Praha 6, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Praha 17–Řepy, Suchdol)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Březiněves, Dolní Chabry, Ďáblice)
- Praha 9 (Praha 9, Praha 14, Běchovice, Čakovice, Dolní Počernice, Praha 20–Horní Počernice, Praha 19–Kbely, Klánovice, Koloděje, Praha 18–Letňany, Satalice, Praha 21–Újezd nad Lesy, Vinoř)
- Praha 10 (Praha 10, Praha 15, Benice, Dolní Měcholupy, Dubeč, Kolovraty, Královice, Křeslice, Nedvězí, Petrovice, Štěrboholy, Praha 22–Uhříněves)

Významné čtvrti

Podívejte se také na

- Královské hlavní město Praha
- Velká Praha

Externí odkazy

- [http://www.praha-mesto.cz praha-mesto.cz] – Informační server hlavního města Prahy
- [http://www.vpraze.info vpraze.info] – Wiki stránky o Praze
- [http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/home Hlavní město Praha] na stránkách ČSÚ
- [http://www.firmy-praha.cz Firmy Praha] firmy v Praze Kategorie:České kraje Kategorie:České okresy Kategorie:Praha Kategorie:Česká města Kategorie:Čechy Kategorie:Hlavní města Evropy ja:プラハ ko:프라하 simple:Prague

Spisovatel

Literatura (z lat. littera = písmeno) v širším slova smyslu je souhrn všech psaných textů, tedy literatura umělecká, naučná, technická, časopisecká, memoárová i soukromá korespondence. V užším slova smyslu se literaturou obvykle myslí literatura umělecká, čili krásná literatura, beletrie.

Literatura podle zemí

- Americká literatura
- Anglická literatura
- Bulharská literatura
- Česká literatura
- Čínská literatura
- Dánská literatura
- Esperantská literatura
- Finská literatura
- Francouzská literatura
- Italská literatura
- Latinská literatura
- Maďarská literatura
- Německá literatura
- Polská literatura
- Rakouská literatura
- Ruská literatura
- Řecká literatura
- Slezská literatura
- Slovenská literatura
- Španělská literatura
- Novořecká literatura

Podívejte se též na

- Co dělat...
- Dante Alighieri
- Nakladatelství
- Seznam českých spisovatelů
- Translatologie
- Sci-fi

Externí odkazy

- [http://wikisource.org/wiki/Main_Page:Česky Wikisource] – sbírka volných textů
- [http://ca.geocities.com/gruppo04web/bookmarks.html Gruppo04:] literatura Kategorie:Literatura ja:文学 ko:문학 nb:Litteratur simple:Literature

Univerzita Karlova

Univerzita Karlova v Praze je nejstarší univerzita ve střední Evropě a přední české vysoké učení, které se skládá z 17 fakult sídlících především v Praze.

Založení

Kdy přesně byla založena (tj. který ze dvou komplementárních právních aktů je primární pro její formální existenci), je předmětem sporů. Naprostá většina literatury již od Ottova slovníku naučného, údajně snad v souvislosti s rozvojem antiklerikalismu v 19. století, uvádí 7. duben 1348. Menšinový názor však obhajuje 26. leden 1347 s touto argumentací: Ve sporu o investituru získala Římskokatolická církev nezávislost na státu. Stát plně respektoval autonomii Církve, včetně oprávnění zakládat vlastní právnické osoby, např. církevní řády. K potvrzení světských imunit církevních právnických osob však obvykle bylo nezbytné rozhodnutí světské moci. Tak i pražská univerzita byla jako každá církevní korporace založena rozhodnutím Církve, zde bullou papeže Klementa VI., danou v Avignonu 26. ledna 1347. Po vzniku univerzity potvrdila exempci ze světské moci listina římského a českého krále Karla IV. ze 7. dubna 1348. Univerzita byla založena jako úplná, tj. se všemi 4 fakultami – přípravnou fakultou svobodných umění (dnešní filosofickou) a pokračovacími fakultami právnickou, lékařskou a teologickou. Na univerzitě působily 4 národy: český, bavorský, saský a polský. V roce 1403 bylo na univerzitě zakázáno šířit učení Johna Wyclifa, které však získávalo větší popularitu. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoce ve prospěch Čechů, což vedlo k odchodu některých profesorů a studetů na univerzitu v Lipsku.

Název

Pražská univerzita původně žádný název neměla. Brzy se však vžil název Universita Karlova. Po spojení Karolina a Klementina univerzita přijala název Universita Karlo-Ferdinandova. V roce 1882 byla zákonem č. 24/1882 ř. z. rozdělena na dvě části. Jedna se jmenovala "Česká universita Karlo-Ferdinandova" a druhá "Německá universita Karlo-Ferdinandova". Zákon č. 135/1920 Sb. z. a n., o poměru pražských univerzit, pak v § 1 al. 2 stanovil: "Jména obou pražských universit, ustanovená zákonem ze dne 28. února 1882, č. 24 ř. z.: "Česká universita Karlo-Ferdinandova" a "Německá universita Karlo-Ferdinandova" se zrušují. České univerzitě vrací se jméno "Universita Karlova". O jménu německé university rozhodne se zvláštním zákonem." Podle zákona č. 111/1998 Sb. je dnes jméno univerzity: "Univerzita Karlova v Praze".

Dnešní stav

UK připravuje odborníky pro širokou oblast humanitních věd, přírodních věd a věd o umění, dále teology, právníky, lékaře, farmaceuty, filology, tlumočníky a překladatele, knihovníky, žurnalisty, učitele aj.

Fakulty

Podívejte se též na

- Katolická teologická fakulta
- Evangelická teologická fakulta
- Husitská teologická fakulta
- Právnická fakulta
- 1. lékařská fakulta
- 2. lékařská fakulta
- 3. lékařská fakulta
- Lékařská fakulta v Plzni
- Lékařská fakulta v Hradci Králové
- Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
- Filozofická fakulta
- Přírodovědecká fakulta
- Matematicko-fyzikální fakulta
- Pedagogická fakulta
- Fakulta sociálních věd
- Fakulta tělesné výchovy a sportu
- Fakulta humanitních studií

Reference

- Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, 40 pp.

Externí odkazy

- [http://www.cuni.cz www.cuni.cz] – Oficiální stránky
- http://www.cuni.cz/cuni/history/listinac.html
- http://www.cuni.cz/cuni/history/historie.html.cs
- [http://cupress.cuni.cz/cgi-bin/caroshow/recenze/r4.htm#sktf Recenze historické práce obhajující datum 1347] Kategorie:Univerzita Karlova ko:카를 대학교

1951

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky:1946 1947 1948 1949 1950 - 1951 - 1952 1953 1954 1955 1956 ----

Události

Československo
- Milešovka byla vyhlášena národní přírodní rezervací
- 1. července - Přestavba katastrů obcí Ostravice a Staré Hamry, a vznik obce Bílá. Svět
- 29. březen - v USA byly k tretu smrti odsouzeni manželé Rosenbergovi (jaderná špionáž pro SSSR)
- 18. dubna - Belgie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Německo podepsaly v Paříži Smlouvu o Evropském společenství uhlí a oceli
- 7. červenec - Začátek barevného televizního vysílání
- 13. červenec - Velká Británie a Francie ukončili válečný stav s Německem
- 8. září - většina světa (vyjma SSSR) podepsala mírovou smlouvu s Japonskem
- 19. říjen - USA ukončili válečný stav s Německem
- 24. prosince Libye vyhlásila nezávislost
- uzavřena smlouva mezi Dánskem a USA o společné obraně Grónska

Vědy a umění

- Gerard Kuiper navrhl teorii, o původu některých komet v bližší oblasti než Oortův oblak
- román Quo vadis byl poprvé zfilmován

Nobelova cena

Narození

Česko
- 10. leden - Tomáš Töpfer, herec, režisér, ředitel divadla, dramatik.
- 22. duben - Vladimír Špidla, český předseda vlády. Svět
- 1. leden - Hans Joachim Stuck, německý automobilový závodník
- 21. září Aslan Maschadov, prezident Čečenska († 8. března 2005)
- 27. září Meat Loaf, americký herec
- 12. prosince Jaco Pastorius, jazzový a rockový baskytarista († 21. září 1987)

Úmrtí

Česko
- 12. dubna Bohuslav Hostinský, český estetik (
- 5. prosince 1884)
- 1. říjen Karel Teige, český kritik a teoretik umění (
- 13. prosinec 1900)
- 12. listopad - sebevražda Konstantin Biebl, český básník (
- 26. únor 1898) Svět
- 27. ledna Carl Gustaf Mannerheim, finský politik a vojevůdce (
- 4. červen 1867)
- 19. únor André Gide, francouzský spisovatel (
- 22. listopad 1869)
- 9. duben Vilhelm Bjerknes, norský fyzik a meteorolog (
- 14. březen 1862)
- 25. květen Paula von Preradović, rakouská spisovatelka (
- 12. říjen 1887)
- Vsevolod Vitaljevič Višněvskij, sovětský dramatik (
- 1900)

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1951年 ko:1951년 simple:1951

1963

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1958 1959 1960 1961 1962 - 1963 - 1964 1965 1966 1967 1968 ----

Události

Československo
- Svět
- 1. března vstoupila v platnost mezinárodní úmluva o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu
- 25. května vznikla Organizace africké jednoty
- 26. června americký prezident J. F. Kennedy pronesl při návštěvě Berlína větu "Ich bin ein Berliner" ("Jsem Berlíňan")
- Novým papežem se stal Pavel VI.
- založena rakouská zbrojovka GLOCK

Vědy a umění

- Douglas Engelbart ve vynalezl Stanfordském výzkumném institutu Počítačovou myš

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. září – Jaroslav Mostecký, český spisovatel Svět
- 1. leden – Jean Marc Gounon, francouzský automobilový závodník
- 15. červen – Helen Huntová, americká filmová a televizní herečka

Úmrtí

Česko Svět
- 3. červen papež Jan XXIII.
- 16. července Erik Adolf Saudek, český překladatel (
- 18. října 1904)
- 27. prosinec Tristan Tzara, francouzský básník (
- 4. duben 1896)
- Jóko Óta, japonská spisovatelka (
- 1903)
- 30. říjen Hugh O'Flaherty, kněz, vatikánský diplomat a bojovník proti fašismu

Hlava státu

Kategorie:20. století ja:1963年 ko:1963년 simple:1963

Fotografie

Fotografie je jak proces kresby obrázku světlem na citlivý materiál, tak jeho výsledek. Zařízení pořizující fotografie se zpravidla nazývá fotoaparát. Může tak činit chemickou nebo elektronickou cestou. Slovo fotografie pochází z řeckých slov φως phos ("světlo") a γραφις graphis ("štětec") dohromady znamenající "Kresba světlem". Ačkoliv první použití camery obscury se datuje už v 16. století, za první fotografii je považován snímek, který v roce 1826 pořídil francouzský vynálezce Nicéphore Niépce na asfaltem potřenou cínovou desku. Asfalt byl brzy nahrazen sloučeninami stříbra, jejichž citlivost na světlo byla známa od roku 1724. stříbra V roce 1884 vyrobil George Eastman první film, který zbavil fotografy nutnosti vláčet s s sebou fotografické desky a jedovaté chemikálie. V roce 1888 uvedl první filmový fotoaparát pod obchodním názvem Kodak. Rok 1925 byl na trh uveden fotoaparát Leica, používající 35mm film, který se od té doby stal standardem maloformátové fotografie. Od roku 1935 jsou na trhu i barevné filmy, v roce 1963 vyvinula firma Polaroid emulze umožňující vytvářet barevné snímky, které nepotřebovaly žádné další zpracování, a fotografie se na nich objevila několik minut po expozici – tzv. okamžitá fotografie. Roku 1981 společnost Sony uvedla na trh první fotoaparát, který místo filmu na chemickém principu zaznemenával obraz na elektronické prvky CCD. Po roce 2000 aparáty používající digitální záznam začaly vytlačovat běžné kinofilmové.

Vizte též

- fotoaparát Kategorie:Fotografie Kategorie:Umění ja:写真 th:การถ่ายภาพ

1976

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1971 1972 1973 1974 1975 - 1976 - 1977 1978 1979 1980 1981 ----

Události

Česko Svět
- 12. ledna Rada bezpečnosti OSN hlasovala 11:1 s 3 chybějícími členy pro povolení OOP účastnit se porad Rady bezpečnosti bez hlasovacích práv
- Peugeot převzal Citroën
- katastrofální zemětřesení v Tchang-šanu; Čína
- bylo rozhodnuto o přesunutí hlavního města z Lagosu do nově zbunované metropole Abuja; Nigérie

Vědy a umění

- vyšla první kniha o ARPANET, viz Internet
- na ČVUT byla zřízena fakulta architektury (do té doby část stavební fakulty)
- založena irská rocková skupina U2
- Poprvé byl izolován virus Ebola
- američtí matematici Kenneth Appel a Wolfgang Haken dokázali Problém čtyř barev
- založena společnost Apple

Nobelova cena

Narození

Česko
- Svět
- Michal Hvorecký, slovenský spisovatel

Úmrtí

Česko
- 25. říjen František Křelina, český spisovatel (
- 26. červenec 1903)
- Věra Ferbasová, česká herečka (
- 21. září 1913) Svět
- 12. ledna Agatha Christie, anglická spisovatelka († 15. září 1890)
- 1. července Anneliese Michel, německá dívka posedlá ďáblem
- 9. září Mao Zedong (Mao Ce-tung), čínský politik (
- 26. prosince 1893)
- 10. října Štefan Luby, slovenský právník (
- 5. ledna 1910)
- 25. října Raymond Queneau, francouzský spisovatel (
- 21. února 1903)
- Alvar Aalto, finský architekt (
- 1898)

Hlava státu

Gustáv Husák Kategorie:20. století ja:1976年 ko:1976년 simple:1976 th:พ.ศ. 2519

1999

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1994 1995 1996 1997 1998 - 1999 - 2000 2001 2002 2003 2004 ----

Události

Česko
- přijetí do NATO
- 26. leden – vyšel první článek na internetovém zpravodajském serveru Root.cz
- červenec - vládním usnesením č. 741 byla odsouhlasena dálniční síť
- otevřena stanice metra Hloubětím Svět
- 1. února byl GMDSS nasazen do plného provozu
- březen - vypukla Kosovská krize
- 12. květen - Zemanova vláda rozhodla o dostavbě jaderné elektrárny Temelín
- 29. květen se stal prezidentem Nigérie Olusegun Obasanjo.
- květen - evropští ministři dopravy se dohodli na vytvoření nového navigačního satelitního systému nazvaného Galileo
- 10. června vznikla rozhodnutím Rady bezpečnosti (rezoluce číslo 1244) United Nations Mission in Kosovo
- letecké bombardování Jugoslávie ze strany NATO
- 9. září bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie
- Polsko, Maďarsko, Lotyšsko a Česko vstoupily do NATO
- podepsána Amsterdamská smlouva; EU
- Francie, Německo, Finsko, Belgie, Rakousko, Lucembursko, Portugalsko, Irská republika přijaly společnou měnu Euro
- na summitu v Helsinkách dostalo Turecko status kandidáta na přístup k EU
- Nauru členem Commonwealthu
- Hugo Chávez se stal prezidentem Venezuely
- Šamil Basajev vtrhl do sousedního Dagestánu (Čečna)
- 30. září - v úpravně jaderného paliva v Tokaimuře v Japonsku došlo k jaderné explozi a zamoření okolí. Ozářeno bylo několik desítek lidí, z toho 3 smrtelnými dávkami. Jde o největší jadernou havárii v japonské historii.
- 1. října ruské oddíly překročily rusko-čečenské hranice

Vědy a umění

- únor - start Sondy Stardust
- 1. května vstoupila v platnost Amsterdamská smlouva; EU
- Byl natočen film Matrix
- Mark Hucko vytvořil umělý jazyk Slovio
- Podle dohody Mezinárodní astronomické unie je Pluto formálně bráno mezi planety
- vyšly první články na Root.cz
- Sun Microsystem koupil StarOffice a zveřejnil téměř celý zdrojový kód StarOffice sou nyní vyvíjeny jako OpenOffice
- Wartburg, Dalt Villa, Historické jádro Eivissy zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO

Nobelova cena

Narození

Česko Svět

Úmrtí

Česko
- 23. ledna Jaroslav Foglar, český spisovatel (
- 6. července 1907)
- 22. června Luboš Fišer, český skladatel (
- 30. září 1935)
- 16. srpen Václav Nývlt, český scenárista a dramaturg (
- 28. září 1930)
- 18. října Hana Skoumalová, česká překladatelka (
- 23. července 1903)
- 1. listopadu Josef Rumler, český básník (
- 20. července 1922)
- 21. listopadu Josef Lux, významný český politik (
- 1. února 1956) Svět
- 7. března Stanley Kubrick, americký režisér, (
- 26. července 1928)
- 1. květen Brian Shawe-Taylor, irský automobilový závodník (
- 28. leden 1915)
- 24. srpna Jan Anastáz Opasek, rakouský římskokatolický duchovní (
- 20. dubna 1913)
- 19. října Nathalie Sarrautová, francouzská spisovatelka (
- 18. července 1902)
- 12. prosince Joseph Heller, americký spisovatel (
- 1. května 1923)
- Eduard V. Tvarožek, slovenský esperantista (
- 1920)

Hlava státu

Václav Havel Kategorie:20. století als:1999 ja:1999年 ko:1999년 simple:1999 th:พ.ศ. 2542 zh-min-nan:1999 nî

1965

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1960 1961 1962 1963 1964 - 1965 - 1966 1967 1968 1969 1970 ----

Události

Československo
- v platnost vstoupil zákoník práce Svět
- 1. leden - Jim Clark na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 1. leden - Irsko členem EUROCONTROLu
- 8. prosince skončil 2. vatikánský koncil (začal 1962)
- 19. prosince byl znovuzvolen Charles de Gaulle francouzským prezidentem
- Jásir Arafat se dostal do čela teroristické organisace Al-Fatah
- Houari Boumédiènn svrhl Ahmed Ben Bella; Alžírsko

Vědy a umění

- podařilo se spolehlivě určit rotační dobu planety Merkur
- Počítačový vědec Ted Nelson poprvé použil slovo hypertext

Nobelova cena

Fyzika: kvantová elektrodynamika: Richard Feynman, Julian Schwinger, Sin-Itiro Tomonaga

Narození

Československo
- 6. února Jan Svěrák, český režisér a scénárista
- 1. květen Jan Antonín Duchoslav, český herec Svět
- 18. února Dr. Dre, průkopníků hip-hopové kultury a gangsta rapu

Úmrtí

Československo
- 2. března – Ján Valašťan Dolinský, slovenský hudební skladatel (
- 15. února 1892)
- 5. březen – Václav Hrabě, český básník
- 2. srpen – František Langer, český spisovatel a vojenský lékař (
- 3. březen 1888) Svět
- 24. ledna – Winston Churchill, britský politik (
- 30. listopadu 1874)
- 19. května – Albín Polášek, český sochař (
- 14. února 1879)
- 3. červen – Hjalmar Riiser-Larsen, norský letec, polárník, podnikatel a voják (
- 1890)
- 13. října – Paul Hermann Müller, švýcarský chemik (
- 12. ledna 1899)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1965年 ko:1965년 simple:1965

1965

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1960 1961 1962 1963 1964 - 1965 - 1966 1967 1968 1969 1970 ----

Události

Vědy a umění

- podařilo se spolehlivě určit rotační dobu planety Merkur
- Počítačový vědec Ted Nelson poprvé použil slovo hypertext

Nobelova cena

Fyzika: kvantová elektrodynamika: Richard Feynman, Julian Schwinger, Sin-Itiro Tomonaga

Narození

Úmrtí

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1965年 ko:1965년 simple:1965

1966

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1961 1962 1963 1964 1965 - 1966 - 1967 1968 1969 1970 1971 ----

Události

Československo
- začalo se budovat pražské metro
- Rešovské vodopády se staly národní přírodní památkou Svět
- 1. leden - Mike Spencer na voze Lotus zvítězil v Grand Prix JAR
- 24. května krvavý útok ugandské armády pod velením generála Idiho Amina na palác bugandského krále
- 30. září byl propuštěn Baldur Von Schirach - vůdce nacistické mládeže
- 14. října byla založena nizozemská sociálně liberální politcká strana Demokraté 66
- První mistrovství světa v Orientačním běhu
- Konec výrobce automobilů Studebake
- došlo v Nigérii k dvěma ozbrojeným státním převratům

Vědy a umění

- 3. února přistála na Měsíci Luna 9 - přenesla obrázky měsíčního povrchu
- 26. února objevena truhla s pozůstalostí Járy Cimrmana
- 1. března sovětská vesmírná sonda Veněra 3 dopadla na Venuši, čímž se stala první kosmickou lodí, která dosáhla jejího povrchu
- 31. března odstartovala Luna 10 - prvním umělý satelitem Měsíce
- Beatles podnikli poslední oficiální koncert v Candlestick Park, San Francisco
- poprvé byla udělována Turingova cena

Nobelova cena

Narození

- 7. srpna Jimmy Wales, jeden ze zakladatelů Wikipedie a internetový podnikatel
- 2. září - Olivier Panis francouzský automobilový závodník
- 11. listopadu Jeffrey Scott Buckley, americký zpěvák a kytarista († 29. května 1997)

Úmrtí

Česko Svět
- 16. dubna Eric Lambert, anglo-australský spisovatel (
- 19. ledna 1918)
- 30. června Giuseppe Farina, talský pilot formule 1 (
- 30. října 1906)
- 24. srpna Tadeusz Bór-Komorowski, polský generál (
- 1. června 1895)
- 26. srpen Hermann Geiger, švýcarský horský pilot a záchranář
- 28. září André Breton, francouzský básník (
- 19. prosinec 1896)
- 26. srpna Hermann Geiger, švýcarský pilot (
- 27. říjen 1914)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1966年 ko:1966년 simple:1966

1967

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1962 1963 1964 1965 1966 - 1967 - 1968 1969 1970 1971 1972 ----

Události

Československo
- Eduard Hofman vytvořil znělku reklamy - Pan Vajíčko Svět
- 2. leden - Pedro Rodriguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR
- únor - Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie
- 21. dubna - vojenský převrat v Řecku
- 23. květen - Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt
- 5. červen - Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku
- 11. červen - šestidenní válka skončila drtivou porážkou arabské koalice
- vznikla Světová organizace duševního vlastnictví
- Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu
- Aborigini - původní obyvatelé Austrálie, uznáni rovnoprávnými občany

Vědy a umění

- natočení posledního dílu seriálu Tom a Jerry
- založení soutěžního hudebního festivalu Porta
- vznikl programovací jazyk Simula 67
- první vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen

Nobelova cena

Narození

Česko
- 29. května Bohdan Sláma, český režisér
- 27. června Jan Hřebejk, český režisér Svět
- Andrzej Zaucha, ruský novinář a spisovatel
- 20. února Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana