:: wikimiki.org ::

NASA

NASA

NASA (National Aeronautics and Space Administration, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) je americká vládní agentura zodpovědná za americký kosmický program a všeobecný výzkum v oblasti letectví. americká

Historie

Vznik a začátky

NASA vznikla jako americká reakce na úspěchy sovětského kosmického programu. 29. července 1958 americký prezident Eisenhower podepsal "National Aeronautics and Space Act", zákon, kterým vznikla NASA. Agentura začala fungovat 1. října 1958 a po Národním poradním výboru pro letectví (National Advisory Committee for Aeronautics - (NACA) zdědila 4 laboratoře a zhruba 8 000 zaměstnanců. První programy NASA byly zaměřeny na výzkum letů člověka do vesmíru. Program Mercury, zahájený v roce 1958, měl za cíl hlavně zjistit, zda člověk může přežít ve vesmíru. 5. května 1961 uskutečnil Alan Shepard balistický skok v kabině Mercury 3 a 20. února 1962 se John Glenn stal prvním Američanem, který obletěl zeměkouli v kosmické lodi Mercury 6.

Program Apollo

Poté, co program Mercury prokázal, že kosmické lety s lidskou posádkou jsou uskutečnitelné, byl zahájen program Apollo. Ten měl původně za cíl další výzkum vesmíru a eventuálně dosažení oběžné dráhy Měsíce. Jeho cíl byl předefinován poté, co prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu z 25. května 1961 uvedl, že by Spojené státy měly dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970. Hlavním cílem programu Apollo se stalo právě přistání na Měsíci. Mezitím byl zahájen program Gemini, který měl umožnit vyzkoušení technologií a postupů nezbytných pro měsíční mise. Po osmi letech, během kterých se uskutečnila řada zkušebních letů a při kterých zahynuli první američtí kosmonauti (požár Appola 1 během tréninku startu), se podařilo cíl programu Appolo splnit. Posádka Appola 11 přistála na Měsíci 20. července 1969 a po ní se procházelo po Měsíci ještě 10 dalších kosmonautů. Po splnění Kennedyho úkolu dopravit člověka na Měsíc podpora pro americký kosmický program ochabla. To se projevilo i předčasným ukončením měsíčních misí Appolo - ačkoli byly plánovány ještě tři další lety, program byl ukončen v prosinci 1972 letem Appola 17 (je zajímavé, že to bylo poprvé a prozatím naposledy, kdy se na povrch Měsíce dostal profesionální vědec - geolog Harrison Schmitt). Jednou z příčin předčasného ukončení programu byly i rozpočtové škrty vyvolané válkou ve Vietnamu.

Další rané mise

Ačkoli většina rozpočtu NASA byla věnována na pilotované kosmické lety, NASA vyslala také řadu bezpilotních sond. V roce 1962 odstartoval Mariner 2, který jako první lidmi vyrobená sonda proletěl kolem jiné planety - Venuše. Programy Ranger, Surveyor a Lunar Orbiter byly klíčové pro průzkum podmínek na Měsíci před přistáním lidí v rámci programu Appolo. Dvě sondy Viking přistály na Marsu a sondy Pioneer a Voyager se vydaly k vnějším planetám sluneční soustavy - Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, odkud vedle vědeckých dat vyslaly i barevné snímky. V roce 1973 NASA vypustila svoji první družicovou stanici - Skylab. Vystřídaly se na ní tři tříčlenné posádky, ale již v roce 1975 byla opuštěna. Po vítězství USA v závodech o dosažení Měsíce se obě mocnosti začaly orientovat na vzájemnou spolupráci. 17. července 1975 se americká loď Appolo spojila se sovětským Sojuzem 19. Tento projekt znamenal zahájení mezinárodní spolupráce ve výzkumu vesmíru a mnohé projekty, které existují dnes, mají počátek v té době.

Éra raketoplánů

Sojuzem 19 Od druhé poloviny 70. let se hlavní úsilí NASA soustředilo na projekt raketoplánu. Do roku 1985 byly postaveny 4 raketoplány Space Shuttle, zamýšlené jako opakovaně použitelný dopravní prostředek na oběžnou dráhu Země. První z nich, Columbia, odstartoval 12. dubna 1981. Lety raketoplánů však byly podstatně dražší než se původně plánovalo a katastrofa Challengeru v roce 1986 ukázala jejich bezpečnostní vady. Raketoplány byly využívány i k čistě vojenským letům (program některých expedic byl zcela tajný), ale jejich vědecký přínos byl značný. V roce 1990 vynesl raketoplán na oběžnou dráhu kolem Země Hubbleův vesmírný dalekohled (společný projekt s ESA, začátek významnější spolupráce obou organizací) a posádky raketoplánů na něm provedly i několik oprav a vylepšení přímo na oběžné dráze. V roce 1995 se raketoplán připojil k ruské orbitální stanici Mir. Od roku 1998 pak na oběžné dráze Země začala výstavba mezinárodní stanice ISS, ke které americké raketoplány uskutečnily řadu letů. Při dosud posledním z nich 1. února 2003 se nejstarší z flotily raketoplánů, Columbia, rozpadl nad Texasem vinou poškozené tepelné izolace na křídle. Od té doby až dosud (2004) jsou lety raketoplánů zastaveny. Během 90. let NASA čelila ztenčujícímu se rozpočtu. Devátý ředitel NASA Daniel S. Goldin proto prosadil přístup nazvaný "rychleji, lépe, laciněji", který měl snížit náklady na kosmické lety. Tento přístup byl kritizován a přehodnocen po ztrátě sond Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander v roce 1999.

Směr Mars

Přistání malého vozítka Sojourner na Marsu v roce 1997 si získalo značnou pozornost veřejnosti. Menší zájem si vysloužila dosud fungující družice Marsu Global Surveyor, uvedená na oběžnou dráhu kolem rudé planety ve stejném roce. Od roku 2001 jí na oběžné dráze dělá společnost další sonda - Mars Odyssey, která hledá stopy bývalé vulkanické aktivity a působení vody na Marsu. Po úspěšném přistání dalšího vozítka - Mars Exploration Rover Spirit - na Marsu pronesl 14. ledna 2004 americký prezident George W. Bush projev, ve kterém vytyčil svoji vizi pro další průzkum vesmíru. Podle ní se mají lidé vrátit na Měsíc do roku 2020 a vytvořit tam stálou základnu. Ta má sloužit jako pokusná stanice i jako potenciální základna pro další výpravy. Lety raketoplánů budou zastaveny v roce 2010 a od roku 2014 by je měl nahradit nový dopravní prostředek - Crew Exploration Vehicle. Ten by měl být schopen jak spojení s ISS, tak meziplanetárních letů. Budoucnost samotné ISS je v plánu poněkud nejasná. Její stavba má být dokončena, ale další využití není jasné.

Vesmírné programy NASA

Pilotované kosmické lety

- Program Mercury
- Program Gemini
- Program Apollo
- Skylab
- Space Shuttle (raketoplány)
- Mezinárodní kosmická stanice ISS

Nepilotované kosmické lety

- Výzkum Měsíce
- Program Ranger
- Program Surveyor
- Program Lunar Orbiter
- Sonda Clementine
- Sonda Lunar Prospector
- Výzkum Merkuru
- Sonda Mariner 10
- Sonda MESSENGER
- Výzkum Venuše
- Sondy Mariner 2, 5 a 10
- Mise Pioneer Venus
- Sonda Magellan
- Výzkum Marsu
- Mariner 4, 6, 7, 8 a 9
- Viking 1 a 2
- Mars Observer
- Mars Pathfinder
- Mars Climate Orbiter
- Mars Polar Lander
- Mars Global Surveyor
- 2001 Mars Odyssey
- Mars Exploration Rover
- Mars Reconnaissance Orbiter - plánovaná na rok 2005
- Phoenix - plánovaná na rok 2007
- Mars Science Laboratory - plánovaná na rok 2009
- Výzkum Jupitera
- Pioneer 10
- Galileo
- JIMO (plánovaná - 2012)
- Výzkum Saturnu
- Cassini-Huygens
- Lety k více planetám současně
- Pioneer 11 - Jupiter a Saturn
- Mariner 10 - Venuše a Merkur
- Voyager 1 - Jupiter a Saturn
- Voyager 2 - Jupiter, Saturn, Uran a Neptun
- New Horizons - plánovaná, Jupiter, Pluto a Kuiperův pás
- Výzkum planetek a komet
- Deep Space 1
- NEAR Shoemaker
- Stardust
- CRAF - zrušená
- Deep Impact (sonda)
- Výzkum Slunce
- SOHO
- Odysseus
- Vesmírné observatoře
- Hubbleův vesmírný dalekohled
- Comptonova gama observatoř
- Rentgenová observatoř Chandra - rentgenový dalekohled
- Spitzerův vesmírný dalekohled - infračervený dalekohled
- COBE
- IRAS
- Vesmírný dalekohled Jamese Webba - plánovaný nástupce Hubbleova dalekohledu

Seznam ředitelů NASA

# T. Keith Glennan (1958 - 1961) # James E. Webb (1961 - 1968) # Thomas O. Paine (1969 - 1970) # James C. Fletcher (1971 - 1977) # Robert A. Frosch (1977 - 1981) # James M. Beggs (1981 - 1985) # James C. Fletcher (1986 - 1989) # Richard H. Truly (1989 - 1992) # Daniel S. Goldin (1992 - 2001) # Sean O'Keefe (2001 - 2005) # Michael D. Griffin (2005 - dosud)

Externí odkazy

[http://www.nasa.gov Portál NASA] Kategorie:Kosmonautika ja:アメリカ航空宇宙局 ko:미국항공우주국 th:องค์การนาซา

USA

Spojené státy americké – anglicky United States of America, zkratka USA – jsou federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantického po Tichý oceán, díky exklávě Aljaška vlastni USA i břehy Severního ledového oceánu a na některých tichomořských ostrovech (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády a Kongresu (District of Columbia), přidružených států s vnitřní samosprávou (Portoriko, Severní Mariany a další) a samosprávných území Spojených států (Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další).

Historie

Poprvé přistáli u břehů Ameriky Vikingové již okolo roku 1000 (Leif Eriksson), ale pro Evropu byl tzv. Nový svět objeven až výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492. V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantického pobřeží. Od roku 1664 se Británie postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořila na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia), základ budoucích USA. Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Konfederačních článků z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byla schválena (ratifikace ukončena 1791) tzv. Bill of Rights (listina práv, prvních 10 doplňků ústavy). Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796), Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (její část přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812). Pokračující agresivní politika Velké Británie vůči USA (útoky na americké lodě, zajímání amerických námořníků etc.) vedla k britsko-americké válce (někdy nazývána druhá válka za nezávislost) (1812-1814), ve které sice jednoznačně nezvítězil žádný z obou států, ale obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko způsobilo zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni) v USA (tzv. era of good feelings, éra dobré shody). Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820), Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846-1848 Kalifornie (stát od 1850) a další území. Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858), Oregon (1859). Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech 1860-1861 k secesi (odtržení) 11 jižních států (Jižní Karolína, Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, Virginia, Arkansas, Severní Karolína, Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké, a následně k občanské válce. Válka mezi Jihem (Konfederací) a Severem (Unií) trvala do roku 1865 a skončila vítězstvím Severu. Od státu Virginie se odtrhla část, která chtěla zůstat u Unie a vytvořila posléze stát nový (Západní Virgine). Mohutný hospodářský rozvoj (kolem roku 1890 se USA staly hospodářsky nejsilnější zemí světa) po skončení občanské války byl doprovázen další expanzí na západ. Do 1. světové války zde vzniklo 15 dalších států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona, Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruska Aljašku a od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu především do karibské oblasti a do Tichomoří (protektorát nad Portorikem a Kubou, ostrov Guam, Filipíny, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německem roku 1899, Průplavové pásmo v Panamě atd.). Kromě západné polokoule (resp. Ameriky) se však USA ve světové politice až do 1. světové války neangažovaly, jejich politika byla silně izolacionistická (Monroeova doktrína) Americká účast v obou světových válkách na straně Dohody resp. Spojenců významně přispěla k jejich vítězství. Po 2. světové válce bylo USA svěřeno do správy poručenské území OSN v Tichém oceáně a většina z něj nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státy Spojené státy (Marshallovy ostrovy, Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny 2 až dosud poslední státy Unie - Aljaška a Havaj. Za 2. světové války, která přímo nezasáhla území USA (kromě Havajských ostrovů), se průmyslová výroba zdvojnásobila a USA se staly v protiváze k SSSR rozhodující vojenskou velmocí. Roli vedoucí světové mocnosti zvýraznil pád komunistických režimů ve východní Evropě po roce 1989 a následný rozpad SSSR.

Administrativní členění

Spojené státy se skládají z 50 států (state / mn. č. states), jednoho federálního distriktu – District of Columbia, v němž leží federální hlavní město Washington, spadá přímo pod jurisdikci Kongresu, nespadá pod žádný stát a oficiálně není státem (i když mezi ně bývá často řazen) – a dalších území, např. ostrovních teritorií či indiánských rezervací. Při podepsání americké Deklarace nezávislosti se Unie skládala ze 13 zakládajících států, které byly do té doby britskými koloniemi. Počet států se posléze rozrostl při expanzi na západ, dobytím či nákupem nových území americkou vládou a dělením existujících států (Západní Viginie).

- Alabama
- Aljaška (Alaska)
- Arizona
- Arkansas
- Colorado
- Connecticut
- Delaware
- Florida
- Georgia
- Havaj (Hawaii)

- Idaho
- Illinois
- Indiana
- Iowa
- Jižní Dakota (South Dakota)
- Jižní Karolína (South Carolina)
- Kalifornie (California)
- Kansas
- Kentucky
- Louisiana

- Maine
- Maryland
- Massachusetts
- Michigan
- Minnesota
- Mississippi
- Missouri
- Montana
- Nebraska
- Nevada

- New Hampshire
- New Jersey
- New York
- Nové Mexiko (New Mexico)
- Ohio
- Oklahoma
- Oregon
- Pensylvánie (Pennsylvania)
- Rhode Island
- Severní Dakota (North Dakota)

- Severní Karolína (North Carolina)
- Tennessee
- Texas
- Utah
- Vermont
- Virginie (Virginia)
- Washington
- Wisconsin
- Wyoming
- Západní Virginie (West Virginia)

Západní Virginie

Podívejte se též na

- Seznam amerických prezidentů
- Saul Alinsky
- Jerry Mander Kategorie:Spojené státy americké ja:アメリカ合衆国 ko:미국 ms:Amerika Syarikat simple:United States th:สหรัฐอเมริกา zh-min-nan:Bí-kok

SSSR

Sovětský svaz (celým názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkráceně SSSR, rus. (СССР), byl komunistický svazový stát ve východní Evropě a severní části Asie existující v rozmezí let 1922 až 1991. Sovětský svaz byl formálně federací Sovětských socialistických republik (SSR). První z nich byly založeny krátce po roce 1917. Formálně byly autonomní, ale ovládány centrální komunistickou stranou (KSSS). Co se týče způsobu vlády, jednalo se po celou dobu jeho existence o totalitní stát. V Leninově a Stalinově éře zmizely miliony lidí na Sibiři v sovětské verzi koncentračních táborů - gulazích. Tato skutečnost byla před světem a vlastními občany úspěšně zakrývána propagandou a tajnou policií. V roce 1922 byly čtyři republiky sloučeny do Sovětského svazu – Ruská SFSR, Ukrajinská SSR, Běloruská SSR a Zakavkazská SSR. V letech 1922 a 1940 SSSR vzrostl počet republik na 16 – některé z nich byla Sovětským svazem dobytá nebo okupovaná území, některé vznikly rozdělením stávajících republik. Sovětské republiky mimo území SSSR po I. světové válce :
- Maďarská republika rad od 21. března do začátku srpna 1919 :
- Bavorská republika rad od dubna do května 1919 :
- Slovenská republika rad na jižním a východním Slovensku od 16. června do 7. července 1919. :
- Lucemburská republika rad po dobu tří dnů, také v roce 1919. Expanse SSSR a změny před II. světovou válkou, během ní a po ní :
- 1939 - část Polska, známá jako Kresy, Východní Polsko, nebo Západní Bělorusko, okupována a připojena k Běloruské SSR, podle dohody s Hitlerem (Molotovův-Ribbentropův pakt, Hitlerův-Stalinův pakt, Nacisticko-Sovětský pakt) :
- 1940 - z autonomní oblasti založena Karelofinská SSR jako část příprav k okupaci Finska (viz též finsko-ruská Zimní válka) :
- 1940 - okupovány a připojeny baltské země – Estonsko, Litevsko, Lotyšsko – a přejmenovány na Estonská SSR, Litevská SSR, Lotyšská SSR :
- 1940 - okupováno Moldavsko, část tehdy rumunského území, a připojeno k autonomní oblasti Ukrajinské SSR, pojmenováno Moldavská SSR :
- 1944 - represe kavkazských a krymských obyvatel, deportace :
- 1945 - část Východního Pruska, část Německa, okupována a připojena k Ruské SFSR, jako Kaliningradská oblast, dnes exkláva Ruska :
- 1945 - Volyňské Vojvodství poválečného Polska, okupována a připojeno k Ukrajinské SSR jako Volyňský region :
- 1945 - Kurilské ostrovy a jižní část Sachalinu připojeny k Ruské SFSR :
- 1945 - Podkarpatsko odstoupeno Československem a připojeno k Ukrajinské SSR Po válce :
- 1954 - Krym přesunut od Ruské SFSR k Ukrajinské SSR :
- 1956 - Karelofinská SSR se zase stala autonomní oblastí Ruské SFSR

Sovětské hospodářství

Sovětský kosmický program

Na konci 50. let SSSR s pomocí inženýrů a technologií dovezených z poraženého Německa, zkonstruovali Rusové první umělou družici - Sputnik 1 a předběhli tak USA. Poté následovaly další úspěšné satelity, a byli vysláni i pokusní psi. 12. dubna 1961 se po mnoha pokusech, častokrát neúspěšných vyslán kosmonaut Jurij Gagarin. Ten několikrát obletěl zemi a úspěšně přistál v kazašské stepi. V té době se v ruských projekčních kancelářích rýsovaly první plány raketoplánů a orbitálnich stanic, tomu však nakonec zamezily osobní spory mezi projektanty a vedením. Prvním velkým fiaskem pro SSSR bylo přistání američanů na Měsíci, kdy rusové nebyli schopni v dostatečné době odpovědět američanům stejným projektem. V 70. letech se začaly rýsovat konkrétnější návrhy konstrukce raketoplánu, avšak nedostatky, hlavně v elektronickém průmyslu (rychlé přehřívání elektroniky) odsunuly program až ke konci 80. let. První raketoplán, Buran letěl v roce 1988 a to bez lidské posádky. Další raketoplán, Ptička, skončil rozestavěný protože v roce 1991 byl projekt raketoplánů zrušen. Pro jejich vypuštění do vesmíru existuje dnes nevyužívaná supersilná raketa Eněrgija, která je nejsilnější na světě. Na konci 80. let se podařil Sovětskému Svazu ještě jeden kousek - vyslat orbitální stanici Mir. Byla vystavěna na konstrukci vojenské stanice Almaz, a její úkoly byly čistě civilní a výzkumné. V 90. letech byla jedinou orbitální stanicí v provozu (Provoz amerického Skylabu byl ukončen z důvodu nedostatku financí), byly na něj dodány další moduly, i americké. Technický stav stanice se však , hlavně po požáru, rychle zhoršoval, takže bylo rozhodnuto v roce 2001, že bude stanice navedena do atmosféry, kde shoří.

Správní rozdělení

SSSR od roku 1956 zahrnoval 15 sovětských socialistických republik (SSR), základní správní jednotkou byl rajón (tj. okres), některé svazové republiky dále měly: :
- oblasti :
- kraje :
- národnostní okruhy (NO) :
- autonomní oblasti (AO) :
- autonomní republiky (ASSR)

Seznam svazových republik (k roku 1967):

- Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR) (dnešní Rusko)
- hl. město: Moskva
- další dělení: 16 ASSR, 5 AO, 10 NO, kraje, oblasti
- Ukrajinská sovětská socialistická republika (USSR) (dnešní Ukrajina)
- hl. město: Kyjev
- další dělení: oblasti
- Běloruská SSR (dnešní Bělorusko)
- hl. město: Minsk
- další dělení: oblasti
- Uzbecká SSR (dnešní Uzbekistán)
- hl. město: Taškent
- další dělení: 1 ASSR, oblasti
- Kazašská SSR (dnešní Kazachstán)
- hl. město: Alma-Ata
- další dělení: oblasti
- Gruzínská SSR (dnešní Gruzie)
- hl. město Tbilisi
- další dělení: 2 ASSR, autonomní oblasti
- Ázerbájdžánská SSR (dnešní Ázerbájdžán)
- hl. město: Baku
- další dělení: 1 ASSR, autonomní oblasti
- Litevská SSR (dnešní Litva)
- hl. město: Vilnius
- Moldavská SSR (dnešní Moldavsko )
- hl. město: Kišiněv
- Lotyšská SSR (dnešní Lotyšsko)
- hl. město Riga
- Kyrgyzská SSR (dnešní Kyrgyzstán)
- hl. město: Frunze
- další dělení: 1 oblast
- Tádžická SSR (dnešní Tádžikistán)
- hl. město: Dušanbe
- další dělení: 1 autonomní oblast
- Arménská SSR (dnešní Arménie)
- hl. město: Jerevan
- Turkmenská SSR (dnešní Turkmenistán)
- hl. město: Ašchabad
- Estonská SSR (dnešní Estonsko)
- hl. měto Tallin

Podívejte se též na

- Seznam představitelů Sovětského svazu
- Dějiny Ruska

Doporučená literatura

- Crozier, B. (2004) Vzestup a pád Sovětské říše. Kategorie:Sovětský svaz Kategorie:Zaniklé státy Evropy ja:ソビエト連邦 ko:소비에트 연방 simple:Soviet Union th:สหภาพโซเวียต

1958

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1953 1954 1955 1956 1957 - 1958 - 1959 1960 1961 1962 1963 ----

Události

Československo
- Svět
-

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Česko
- 12. února Petr Bezruč, český spisovatel (
- 15. září 1867)
- 6. duben Vítězslav Nezval, český básník (
- 26. květen 1900)
- 19. května Marie Pujmanová, česká spisovatelka (
- 8. června 1893) Svět
- 21. prosinec Lion Feuchtwanger, německý spisovatel (
- 7. července 1884)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1958年 ko:1958년 simple:1958

1958

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1953 1954 1955 1956 1957 - 1958 - 1959 1960 1961 1962 1963 ----

Události

Československo
- Svět
-

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1958年 ko:1958년 simple:1958

1958

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1953 1954 1955 1956 1957 - 1958 - 1959 1960 1961 1962 1963 ----

Události

Československo
- Svět
-

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1958年 ko:1958년 simple:1958

1961

Století: 19. století – 20. století – 21. století Roky: 1956 1957 1958 1959 1960 – 1961 – 1962 1963 1964 1965 1966 ----

Události

;Československo
- zahájena stavba Nechranické přehrady ;Svět
- 31. ledna – šimpanz Ham se stal v rámci projektu Merkur prvním živým tvorem, který byl Američany dopraven do vesmíru
- 12. dubna – první člověk ve vesmíru: Nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin byl vybrán k letu do vesmíru generálem N. P. Kamaninem. Jako první člověk na světě uskutečnil na palubě lodi Vostok 1 kosmický let.
- 16. dubna – Stirling Moss na voze Lotus se stal vítězem Preis Von Wien.
- 5. května – Alan Bartlett Shepard mladší (1923–1998) je prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trvá 15 minut, což je méně než jeden úplný oblet Země (letěl po balistické dráze).
- 25. května – Prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970.
- 7. srpna – Sovětský kosmonaut German S. Titov byl na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát.
- 13. srpna – zahájena stavba Berlínské zdi.
- Vznik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
- Kypr se stal členem Commonwealthu.

Vědy a umění

- Americký fyzik Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili chemický prvek lawrencium.
- Americký vědec Edward Lorenz začal vyvíjet matematický obor, ze kterého se vyvine teorie chaosu.
- Byl objeven a izolován virus spalniček. Vakcína poskytující dlouhodobou imunitu proti spalničkám bude k dispozici během desetiletí.
- Český chemik Otto Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky. V polovině 90. let je bude používat přes 100 milionů lidí na celém světě.
- Americký fyzik Murray Gell-Mann vypracoval systém třídění elementárních částic hadronů, který je rozděluje do rodin podle jejich měnících se vlastností. Systém nazval termínem vypůjčeným z buddhismu „osmerá cesta“.
- Sovětští vědci vytvořili dosud nepřekonaný rekord – největší jaderný výbuch při zkoušce padesátiosmimegatunové jaderné pumy.
- Britský fyzik Jeffrey Goldstone formuloval tzv. Goldstoneovu poučku, která předvídá existenci částic s nulovou hmotností a s nulovým spinem, zvaných Goldstoneovy bosony, v určitých případech souměrnosti.

Nobelova cena

- Fyzika – Robert Hofstadter (USA; za průkopnický výzkum rozptylu elektronů na atomových jádrech a tím dosažené objevy týkající se struktury nukleonů), Rudolf Ludwig Mössbauer (Německo; za výzkum rezonanční absorpce gama záření a s tím spojený objev po něm pojmenovaného jevu)
- Chemie – Melvin Calvin (USA; za výzkum asimilace oxidu uhličitého v rostlinách)
- Fyziologie a lékařství – Georg von Békésy (USA; za objevy fyzikálního mechanismu stimulace kochlei)
- Literatura – Ivo Andrić (Jugoslávie)
- Mír – Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld (Švédsko, generální tajemník OSN)

Narození

;Česko ;Svět
- 9. června – Michael J. Fox, kanadský herec
- 20. srpna – Greg Egan, australský programátor a autor hard sci-fi
- 12. listopadu – Nadia Comaneciová, rumunská gymnastka

Úmrtí

;Česko
- 9. února – František Kadeřávek, český geometr (
- 26. června 1885)
- 10. února – Jakub Deml, český spisovatel (
- 20. srpna 1878) ;Svět
- 1. července – Louis-Ferdinand Céline, francouzský sopisovatel (
- 27. května 1894)
- 2. července – Ernest Hemingway, americký spisovatel (
- 21. července 1898)
- 6. června – Carl Jung, švýcarský psycholog (
- 26. července 1875)

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1961年 ko:1961년 simple:1961

1962

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1957 1958 1959 1960 1961 - 1962 - 1963 1964 1965 1966 1967 ----

Události

Československo
- Svět
- 1. leden - Samoa získává nezávislost na Novém Zélandu
- 2. leden - Trevor Taylor na voze Lotus zvítězil v Grand Prix Cape
- 9. leden - uzavřena obchodní smlouva mezi Kubou a SSSR
- 2. březen - Barma - pokus o puč generála Ne Wina
- 18. březen - Francie a Alžírsko podepisují smlouvu o ukončení alžírské války.
- 3. července - Alžírsko vyhlásilo nezávislost
- Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy
- Barma - převrat generála U Nei Wina, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu.
- zahájen 2. vatikánský koncil
- Mongolsko vstoupilo do RVHP
- 14. říjen - špionážní letoun U2 přelétající nad Kubou pořídil snímky prokazující, že zde SSSR instaluje odpalovací zařízení pro nukleární střely. Začíná Karibská krize.

Vědy a umění

- 20. únor John Glenn - první americký astronaut (3. Američan ve vesmíru), který obletěl Zemi
- Nick Holonyak Jr. na University of Illinois v USA vyvinul první svítivou diodu s viditelným spektrem
- založena skupina The Rolling Stones

Nobelova cena

Česko Svět

Narození

Úmrtí

Česko
- 31. ledna - Vlasta Burian, český herec (
- 9. duben 1891)
- 9. březen - Zdeněk Nejedlý, český muzikolog, literární historik a politik (
- 10. února 1878)
- 3. dubna - Josef Kopta, český spisovatel (
- 16. června 1894)
- 7. dubna - Jaroslav Durych, český prozaik (
- 2. prosince 1886) Svět
- 31. květen - popraven Adolf Eichmann
- 6. červenec - William Faulkner, americký spisovatel (
- 25. září 1897)
- 5. srpna - Marilyn Monroe, americká herečka (
- 1. června 1926)
- 9. září - Paavo Aaltonen (
- 11.12.1919) finský gymnasta
- Nikolaj Fjodorovič Pogodin, sovětský dramatik (
- 1900)

Hlavy států

- Českoslovesnko
- Antonín Novotný
- Papež
- Jan XXIII.
- Sovětský svaz
- Nikita Sergejevič Chruščov
- USA
- John Fitzgerald Kennedy Kategorie:20. století ja:1962年 ko:1962년 simple:1962 th:พ.ศ. 2505

Program Apollo

Program Apollo (1961–1972) byl americký program pilotovaných kosmických letů realizovaný americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA). Poté, co program Mercury prokázal, že kosmické lety s lidskou posádkou jsou uskutečnitelné, byl zahájen program Apollo. Ten měl původně za cíl další výzkum vesmíru a eventuálně dosažení oběžné dráhy Měsíce. Jeho cíl byl předefinován poté, co prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu z 25. května 1961 uvedl, že by Spojené státy měly dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970. Hlavním cílem programu Apollo se stalo právě přistání na Měsíci. Mezitím byl zahájen program Gemini, který měl umožnit vyzkoušení technologií a postupů nezbytných pro měsíční mise. Po osmi letech, během kterých se uskutečnila řada zkušebních letů a při kterých zahynuli první američtí kosmonauti (požár Apolla 1 během tréninku startu), se podařilo cíl programu Apollo splnit. Posádka Apolla 11 přistála na Měsíci 20. července 1969 a po ní se procházelo po Měsíci ještě 10 dalších kosmonautů. Po splnění Kennedyho úkolu dopravit člověka na Měsíc podpora pro americký kosmický program ochabla. To se projevilo i předčasným ukončením měsíčních misí Apollo – ačkoli byly plánovány ještě tři další lety, program byl ukončen v prosinci 1972 letem Apolla 17 (je zajímavé, že to bylo poprvé a prozatím naposledy, kdy se na povrch Měsíce dostal profesionální vědec – geolog Harrison Schmitt). Jednou z příčin předčasného ukončení programu byly i rozpočtové škrty vyvolané válkou ve Vietnamu. Zbylé rakety Saturn a kosmické lodi Apollo byly po zastavení programu využity v projektech Skylab a Sojuz-Apollo. Bez zajímavosti také není to, že od programu Apollo se žádný člověk nevydal do vesmíru dál, než na nízkou oběžnou dráhu. Šest letů (Apollo 11, Apollo 12, Apollo 14, Apollo 15, Apollo 16 a Apollo 17) dosáhlo Měsíce. Apollo 7 a 9 vzlétly pouze na oběžnou dráhu Země, aby otestovaly velitelský a lunární modul. Apollo 8 a 10 testovaly různé komponenty na oběžné dráze Měsíce a fotografovaly jeho povrch. Apollo 13 nepřistálo na Měsíci z důvodu poruchy, ale získalo také jeho fotografie. Šest letů, které přistály na Měsíci, získalo cenná vědecká data a téměř 400 kilogramů měsíčních vzorků. Prováděné pokusy a pozorování zahrnovaly mechaniku zemin, meteoroidy, otřesy země, šíření tepla, měření vzdálenosti Měsíce od Země, magnetická pole a sluneční vítr.

Mise s posádkou

- Apollo 1 - Posádka zahynula po vypuknutí požáru během předletového testu 27. ledna 1967.
- Apollo 7 - 11. října 1968. První let Apolla a rakety Saturn IB s posádkou.
- Apollo 8 - 21. prosince 1968. První oblet měsíce a použití rakety Saturn V s posádkou.
- Apollo 9 - 3. března 1969. První let lunárního modulu s posádkou.
- Apollo 10 - 18. května 1969. První oblet Měsíce lunárním modulem s posádkou.
- Apollo 11 - 16. července 1969. První přistání lidí na Měsíci - 20. července.
- Apollo 12 - 14. listopadu 1969. První přesné přistání lidí na Měsíci.
- Apollo 13 - 11. dubna 1970. Zásobník kyslíku explodoval během cesty, přistání bylo zrušeno
- Apollo 14 - 31. ledna 1971. Alan Shepard se stal jediný kosmonautem programu Mercury, který se dostal na Měsíc.
- Apollo 15 - 26. července 1971. První mise s měsíčním vozítkem.
- Apollo 16 - 16. dubna 1972. První přistání na měsíční vrchovině.
- Apollo 17 - 7. prosince 1972. Poslední let Apolla k Měsíci, první noční start, jediná mise s profesionálním geologem. Kategorie:Program Apollo ja:アポロ計画 ko:아폴로 계획

John F. Kennedy

John Fitzgerald Kennedy (29. května 1917 – 22. listopadu 1963), často označovaný též jako Jack Kennedy či JFK, byl 35. (1961–1963) prezident USA. Je považován za ikonu amerického liberalismu. Je jediný prezident v historii USA, který se hlásil k katolické církvi a poslední demokratický kandidát ze severních států, který byl zvolen za prezidenta. Americká veřejnost jej považuje za jednoho z největších prezidentů (historikové jsou opatrnější a mluví spíše o mírně nadprůměrném). Během jeho vlády, ukončené kulkou atentátníka, proběhly následující významné události: Invaze v Zátoce sviní, Kubánská krize, byla vybudována Berlínská zeď a začaly první střety Války ve Vietnamu. Dále pokračovalo vesmírné soupeření mezi USA a SSSR a ve svém tažení pokračovalo v Evropě i v USA Hnutí za lidská práva. Pro veřejnost byl Kennedy mladý, hezký, charismatický člověk. Jeho reprezentativní vzhled a neodolatelný šarm působil na devadesát procent žen z lidské populace. Byl okouzlující, inteligentní a žádaný. Byl to prezident Spojených států. To vše byl Jack před americkou a světovou veřejností. V soukromém životě to byl především nemocný člověk, nepolepšitelný sukničkář, ohleduplný manžel a oddaný syn. To vše vystihuje jen velmi málo z nesmírně složité a rozporuplné povahy JFK, která byla z velké podstaty nepříliš šťastně utvářena v dětství v psychicky nezdravém prostředí typické americké zbohatlické rodiny. Narodil se 29. května 1917 necitlivé Rose Fitzgerald Kennedyové a jejímu autoritativnímu manželu Josephu Kennedymu. Měl postupem času osm mladších sourozenců a jednoho staršího bratra. V rodině už od útlého dětství nepanovala příznivá atmosféra pro formování nových malých osobností. Otec Joe, „velvyslanec“, byl autoritativní, ctižádostivý a nenapravitelně nevěrný patriarcha kennedyovského klanu, který dokázal jen svou přítomností vybičovat své potomky k mimořádnému úsilí, které sledovalo jediný cíl: zavděčit se otci. Vychoval své děti k mimořádné ctižádosti, soutěživosti a snaze za každou cenu vyhrát. Jackova matka, zbožná katolička Rose, na něj neměla o nic kladnější vliv. Její výchova byla nesnesitelně pedantská a neláskyplná. Ona děti nevychovávala, nepečovala o ně, jen je spravovala, vštěpovala jim „dobré návyky“ a ráda tělesně trestala. V domácnosti Kennedyů na Abbotsford Road v Brookline v Bostnu se lidé k sobě chovali slušně, ale v čistém slova smyslu se nemilovali, existovali vedle sebe, žili spolu, děti mezi sebou soutěžily o přízeň rodičů, kteří jim dávali sami v sobě poněkud pokřivené příklady. Prostě typická americká rodina, která měla peníze, ale nearistokratický původ zbohatlických irských přistěhovalců. Po absolvování Choate School ve Wallingfordu ve státě Connecticut nastoupil Jack stejně jako jeho starší bratr Joe ml. na Harvard. V roce 1940 absolvoval s vyznamenáním a jeho disertační práce „Proč Anglie spala“ se stala díky jeho otci bestsellerem. V roce 1941 nastoupil přes svůj chatrný zdravotní stav do armády v hodnosti podporučíka. Během celého dětství a dospívání prošel Jack několika školami a prodělal snad všechny možné dětské nemoci. Lze říci, že s menšími či větším přestávkami v mládí, měl zdravotní problémy téměř pořád. (Později lékaři zjistili, že trpí Addisonovou nemocí, která mu pomalu ale jistě likvidovala nadledviny a imunitní systém a nutila ho brát pravidelně injekce. Také měl po zranění ve válce věčné problémy se zády a musel prodělat několik operací.) Už v době puberty se začal nesmírně zajímat o ženy. Po svém otci byl přímo nenasytný a slabší polovičku lidstva opravdu neuvěřitelně přitahoval. 12. srpna 1944 tragicky zahynul jeho starší bratr Joe v letecké vojenské akci a Jack zaujal jeho místo nejstaršího ambiciózního syna. V roce 1947 se ve dvaceti devíti letech stal kongresmanem. Svou budoucí manželku Jacqueline Bouvierovou poznal v květnu 1951 na večeři u manželů Bartlettových. Oba na sebe navzájem zapůsobili, ale rozešli se bez dalšího významnějšího zájmu. V té době se také Kennedy intimněji seznámil s Audrey Hepburnovou a o něco později s Marilyn Monroe. A nebyly to zdaleka jediné milenky, které Jack měl. S Jackie se zasnoubil až 23. června 1953 a 12. září se v kostele Panny Marie v New Portu vzali. Jackie byla zajímavá žena. Vysoce inteligentní, okouzlující, vtipná a reprezentativně působící Jacqueline pocházela stejně jako Jack z citově ochuzené rodiny. Její matka Janet se podobně jako Rose ke svým dětem příliš láskyplně neprojevovala a její otec, „Černý Jack“, který je měl snad opravdu rád, na ni a její sestru Lee neměl pro své záletnické avantýry a jiné skandální činnosti mnoho času. Vztahu v rodině nepřidala skutečnost, že se Janet s Jackem v roce 1937 rozvedla a vzala si v roce 1942 Hugha Dudleye Auchinclosse, který stál na společenském žebříčku přece jen výše než Černý Jack. Proto Jackie podobně jako JFK citově strádala a stala se rozpolcenou osobností. Na veřejnosti projevovala své emoce minimálně, byla dokonalá herečka a dokázala se stejně jako její manžel až nadlidsky ovládat. V rodinném prostředí však byla schopna vyvolat hysterické scény, zejména pokud šlo o bránění soukromí jejích dětí. Když se rodina nastěhovala do Bílého domu Jackie celé zařízení s velkým vkusem přestavěla a vedla prezidentskou domácnost s velkou zodpovědností. Jack jí za těch několik let jejich manželství za mnohé dlužil. Na podzim roku 1954 prodělal Jack složitou operaci páteře, která ho téměř stála život. Jeho manželka ho v té době velmi podržela a starala se o něj v době jeho dlouhé rekonvalescence. Během tohoto období napsal Jack i svou první opravdovou knihu „Profil odvahy“, se kterou mu Jackie velmi pomohla a která byla oceněna (zase díky Jackovu otci) Pulitzerovou cenou. V roce 1956 se Jack pustil do budování svého vlivu a popularity v očích amerického národa. Byl rozhodnut stát se prezidentem. V jeho úsilí ho bezvýhradně podporovala celá rodina. Jeho kampaně se zúčastňovala i Jackie, přes svůj odpor k politice a dvě riziková těhotenství. V tomto uštvaném období Jackova života prodělalo jeho manželství krizi, přišel o nenarozené dítě a narodila se mu 27. listopadu 1957 dcera Caroline. V listopadu 1960 se mu po nepředstavitelném úsilí splnil sen. Získal těsnou nadpoloviční většinu v prezidentských volbách a 20. ledna 1961 se oficiálně stal prezidentem Spojených států. V témže roce 1960 se narodil i jeho další syn John junior. Za těch dva a půl roku, co byl JFK nejmocnějším mužem USA, se zapsal do historie naší modré planety, přičemž jeho soukromý život a zázemí v Bílém domě měla na starost Jackie. Byl iniciátorem karibské krize, kdy se Spojené státy snažily zabránit Kubě a s ní spřátelenému východnímu bloku, aby ohrožovali svět držením jaderných zbraní, přičemž obě strany stály na pokraji celosvětového jaderného konfliktu a jen pud sebezáchovy jim umožnil zabránit katastrofě, která by se rovnala třetí světové válce. Se svou reprezentativně vypadající manželkou Jackie podnikl několik zahraničních cest po Evropě. Oba úžasným způsobem zapůsobili na většinu lidi, kteří tento sehraný par poznali. Kromě hájení státních zájmů USA v zahraničí se konaly i bankety pro hosty z ciziny v Bílém domě, které většinou zařizovala Jackie s armádou úředníků. Z pozice nejmocnějšího muže planety sehrál JFK svou roli i v jaderné politice světa. J. F. Kennedy patří mezi nejpopulárnější z amerických prezidentů ne snad pro své nijak zvlášť výjimečné zásluhy pro blaho světa, ale jako symbol okouzlujícího a přitažlivého muže a zavražděného státníka. Jeho život ukončil atentát 22. listopadu 1963 na Elm street v Dallasu ve státě Texas. O jeho smrti toho bylo napsáno mnoho, ale stoprocentní pravdu se už zřejmě nikdo nedoví. Spekulací a podezření je nespočet, oficiálně byl za vraha uznán Lee Harvey Oswald, který byl krátce po atentátu také zastřelen. Je možné, že za celou akci stála CIA, které začal být mladý prezident nepohodlný pro styky s Východem, nebo mafie, ke které patřila jedna z mnoha Jackovych milenek. Jisté ovšem je, že tenkrát skončil život jednoho amerického prezidenta a jednoho amerického páru. Jack a Jackie byli jednou z nejoblíbenějších dvojic Ameriky…

Reference

# Christopher Andersen: Jack a Jackie Kennedyovi - americké manželství, Nakladatelství PRÁH pro Knižní klub, Praha 1997. Kennedy, John Fitzgerald Kennedy, John Fitzgerald Kennedy, John Fitzgerald ja:ジョン・F・ケネディ ko:존 F. 케네디 simple:John F. Kennedy th:จอห์น เอฟ. เคนเนดี

25. května

25. květen je 145. den roku podle gregoriánského kalendáře (146. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 220 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1961 - Prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970.
- 1998 - na nejvyšší horu světa Mount Everest vystoupil první tělesně postižený horolezec - jednonohý Američan Tom Whittaker

Narození

Česko
- Svět
-

Úmrtí

Česko
- Svět
-

Svátky

Česko
- Viola Svět
- Ručníkový den
- Začíná týden solidarity s obyvateli všech koloniálních zemí

Viz také:

- 24. květen 26. květen
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Květen ja:5月25日 ko:5월 25일 simple:May 25 th:25 พฤษภาคม

1961

Století: 19. století – 20. století – 21. století Roky: 1956 1957 1958 1959 1960 – 1961 – 1962 1963 1964 1965 1966 ----

Události

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

;Česko ;Svět
- 9. června – Michael J. Fox, kanadský herec
- 20. srpna – Greg Egan, australský programátor a autor hard sci-fi
- 12. listopadu – Nadia Comaneciová, rumunská gymnastka

Úmrtí

Hlava státu

- Antonín Novotný Kategorie:20. století ja:1961年 ko:1961년 simple:1961

1969

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1964 1965 1966 1967 1968 - 1969 - 1970 1971 1972 1973 1974 ----

Události

Česko
- Hrubý Jeseník byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky Svět
- 3. únor byl Jásir Arafat jmenován vůdcem OOP.
- Vytvořena experimentální počítačová síť ARPANET, zárodek dnešního Internetu.
- prezident USA Richard Nixon zakázal výrobu chemických a biologických válečných materiálů ve Spojených státech

Vědy a umění

- 7. dubna vydán první První RFC dokument
- 20. července První lidé přistáli na Měsíci. (Apollo 11)
- 14. - 24. listopadu Americká kosmická loď Apollo 12 uskutečnila 2. přistání na Měsíci s lidskou posádkou. Charles Conrad mladší a Alan L. Bean se tak stali třetím a čtvrtým člověkem, který kdy stanul na Měsíci.
- japonští geologové našli v Antarktidě meteority
- vědečtí pracovníci na Harwardově univerzitě oznámili, že se jim podařilo izolovat gen
- Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili 104. chemický prvek rutherfordium
- Ken Thompson a Dennis Ritchie vytvořili UNIX

Nobelova cena

Narození

Česko
- 30. říjen - Stanislav Gross, český politik Svět

Úmrtí

Česko
- 6. května Bohumil Bydžovský, český matematik (
- 14. března 1880)
- 10. května Josef Váchal, český výtvarný umělec, básník a spisovatel Svět
- 11. leden - Václav Hlavatý, český matematik (
- 1894)
- 11. únor - Dario Beni, italský cyklista
- 21. října Jack Kerouac, americký spisovatel (
- 12. března 1922)

Hlava státu

Ludvík Svoboda Kategorie:20. století ja:1969年 ko:1969년 simple:1969 th:พ.ศ. 2512

1962

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1957 1958 1959 1960 1961 - 1962 - 1963 1964 1965 1966 1967 ----

Události

Vědy a umění

Nobelova cena

Česko Svět

Narození

Úmrtí

Hlavy států

Venuše (planeta)

Venuše je druhou planetou od Slunce, pojmenovaná po římské bohyni Venuši. Je to terestrická planeta, co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná Zemi; někdy ji proto nazýváme "sesterskou planetou" Země. Ačkoliv orbity všech ostatních planet jsou elipsami, orbita Venuše je jediná téměř kružnicí, se Sluncem pouze o 0,7% mimo skutečný střed Venušiny oběžné dráhy. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, najdeme ji na obloze vždy zhruba ve stejné vzdálenosti od Slunce (největší elongace je 47,8°), takže ji ze Země lze vidět jen před svítáním nebo po soumraku. Proto je někdy označována jako "Jitřenka" nebo "Večernice", a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilněj�