:: wikimiki.org ::
| Roger Bruce Chaffee |
Roger Bruce Chaffee
Roger Bruce Chaffee (15. února 1935 Grand Rapids, Michigan – 27. ledna 1967 Cape Canaveral, Florida) byl americký astronaut.
Jeho prvním letem do vesmíru měl být let AS 204, dnes známý pod označením Apollo 1. Měl v něm zastávat funkci pilota lunárního modulu. Během simulovaného odpočítávání vypuknul dne 27. ledna 1967 v kabině Apolla 1 požár, při němž spolu s ostatními dvěma astronauty zahynul.
Chaffee, Roger Bruce
Chaffee, Roger Bruce
Chaffee, Roger Bruce
1935Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1930 1931 1932 1933 1934 - 1935 - 1936 1937 1938 1939 1940
----
Události
Československo
- 14. prosince Tomáš Garrigue Masaryk abdikoval ze zdravotních důvodů na funkci prezidenta
- 18. prosince Edvard Beneš zvolen novým prezidentem
Svět
- 16. března vznikl Wehrmacht
- Mao Zedong se stal předsedou Komunistické strany Číny
- Paraguay se stala členem Společnosti národů
- povodně na řece Jang-c'-ťiang
- říjen - vytvořena Kalmycká ASSR
Vědy a umění
- Dr. Jaroslav Šafránek uvedl do provozu první kompletní televizní aparaturu pro vysílání a příjem mechanické televize, určenou pro experimenty a demonstraci.
- Charles Richter vymyslel tzv. Richterovu škálu
Nobelova cena
Narození
Česko
- 2. srpna Pavel Juráček, český filmový režisér († 20. května 1989)
- 30. září Luboš Fišer, český skladatel († 22. červen 1999)
Svět
- 30. ledna Richard Gary Brautigan († 25. října 1984)
- 31. ledna Kenzaburó Óe, japonský spisovatel
- 15. února Roger Bruce Chaffee, americký astronaut († 27. ledna 1967
- 17. září Ken Kesey, americký spisovatel († 10. listopadu 2001)
- 2. říjen Luciano Pavarotti, světoznámý operní zpěvák
- 20. říjen Jerry Orbach, americký herec († 29. prosinec 2004)
- 1. prosince Woody Allen, americký herec a režisér
Úmrtí
Česko
- 8. červenec Ignát Herrmann, český spisovatel, humorista a redaktor (
- 12. srpen 1854)
Svět
- 12. května Józef Piłsudski († 5. prosince 1867), polský revolucionář a státník
- 30. srpen Henri Barbusse, francouzský prozaik (
- 17. květen 1875)
Hlava státu
- Tomáš Garrigue Masaryk
- Edvard Beneš
Kategorie:20. století
ja:1935年
ko:1935년
ms:1935
simple:1935
th:พ.ศ. 2478
1967Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1962 1963 1964 1965 1966 - 1967 - 1968 1969 1970 19711972
----
Události
Československo
- Eduard Hofman vytvořil znělku reklamy - Pan Vajíčko
Svět
- 2. leden - Pedro Rodriguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR
- únor - Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie
- 21. dubna - vojenský převrat v Řecku
- 23. květen - Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt
- 5. červen - Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku
- 11. červen - šestidenní válka skončila drtivou porážkou arabské koalice
- vznikla Světová organizace duševního vlastnictví
- Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu
- Aborigini - původní obyvatelé Austrálie, uznáni rovnoprávnými občany
Vědy a umění
- natočení posledního dílu seriálu Tom a Jerry
- založení soutěžního hudebního festivalu Porta
- vznikl programovací jazyk Simula 67
- první vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen
Nobelova cena
Narození
Česko
- 29. května Bohdan Sláma, český režisér
- 27. června Jan Hřebejk, český režisér
Svět
- Andrzej Zaucha, ruský novinář a spisovatel
- 20. února Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana
Úmrtí
Česko
- 17. ledna Jiří Levý, český literární teoretik (
- 8. srpna 1926)
- 20. března Jaroslav Heyrovský, český chemik (
- 20. prosince 1890)
- 16. ledna Marie Majerová, česká spisovatelka (
- 1. února 1882)
Svět
- 31. srpen Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (
- 27. leden 1891)
- Ondřej Sekora, český spisovatel a kreslíř (
- 1899)
Hlava státu
Kategorie:20. století
ja:1967年
ko:1967년
ms:1967
simple:1967
Spojené státy americké
Spojené státy americké – anglicky United States of America, zkratka USA – jsou federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantického po Tichý oceán, díky exklávě Aljaška vlastni USA i břehy Severního ledového oceánu a na některých tichomořských ostrovech (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády a Kongresu (District of Columbia), přidružených států s vnitřní samosprávou (Portoriko, Severní Mariany a další) a samosprávných území Spojených států (Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další).
Historie
Poprvé přistáli u břehů Ameriky Vikingové již okolo roku 1000 (Leif Eriksson), ale pro Evropu byl tzv. Nový svět objeven až výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492.
V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantického pobřeží. Od roku 1664 se Británie postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořila na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia), základ budoucích USA.
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Konfederačních článků z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byla schválena (ratifikace ukončena 1791) tzv. Bill of Rights (listina práv, prvních 10 doplňků ústavy).
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796), Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (její část přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812). Pokračující agresivní politika Velké Británie vůči USA (útoky na americké lodě, zajímání amerických námořníků etc.) vedla k britsko-americké válce (někdy nazývána druhá válka za nezávislost) (1812-1814), ve které sice jednoznačně nezvítězil žádný z obou států, ale obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko způsobilo zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni) v USA (tzv. era of good feelings, éra dobré shody). Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820), Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846-1848 Kalifornie (stát od 1850) a další území. Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858), Oregon (1859).
Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech 1860-1861 k secesi (odtržení) 11 jižních států (Jižní Karolína, Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, Virginia, Arkansas, Severní Karolína, Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké, a následně k občanské válce. Válka mezi Jihem (Konfederací) a Severem (Unií) trvala do roku 1865 a skončila vítězstvím Severu. Od státu Virginie se odtrhla část, která chtěla zůstat u Unie a vytvořila posléze stát nový (Západní Virgine).
Mohutný hospodářský rozvoj (kolem roku 1890 se USA staly hospodářsky nejsilnější zemí světa) po skončení občanské války byl doprovázen další expanzí na západ. Do 1. světové války zde vzniklo 15 dalších států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona, Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruska Aljašku a od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu především do karibské oblasti a do Tichomoří (protektorát nad Portorikem a Kubou, ostrov Guam, Filipíny, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německem roku 1899, Průplavové pásmo v Panamě atd.). Kromě západné polokoule (resp. Ameriky) se však USA ve světové politice až do 1. světové války neangažovaly, jejich politika byla silně izolacionistická (Monroeova doktrína)
Americká účast v obou světových válkách na straně Dohody resp. Spojenců významně přispěla k jejich vítězství.
Po 2. světové válce bylo USA svěřeno do správy poručenské území OSN v Tichém oceáně a většina z něj nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státy Spojené státy (Marshallovy ostrovy, Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny 2 až dosud poslední státy Unie - Aljaška a Havaj.
Za 2. světové války, která přímo nezasáhla území USA (kromě Havajských ostrovů), se průmyslová výroba zdvojnásobila a USA se staly v protiváze k SSSR rozhodující vojenskou velmocí. Roli vedoucí světové mocnosti zvýraznil pád komunistických režimů ve východní Evropě po roce 1989 a následný rozpad SSSR.
Administrativní členění
Spojené státy se skládají z 50 států (state / mn. č. states), jednoho federálního distriktu – District of Columbia, v němž leží federální hlavní město Washington, spadá přímo pod jurisdikci Kongresu, nespadá pod žádný stát a oficiálně není státem (i když mezi ně bývá často řazen) – a dalších území, např. ostrovních teritorií či indiánských rezervací.
Při podepsání americké Deklarace nezávislosti se Unie skládala ze 13 zakládajících států, které byly do té doby britskými koloniemi. Počet států se posléze rozrostl při expanzi na západ, dobytím či nákupem nových území americkou vládou a dělením existujících států (Západní Viginie).
Západní Virginie
Podívejte se též na
- Seznam amerických prezidentů
- Saul Alinsky
- Jerry Mander
Kategorie:Spojené státy americké
ja:アメリカ合衆国
ko:미국
ms:Amerika Syarikat
simple:United States
th:สหรัฐอเมริกา
zh-min-nan:Bí-kok
AstronautKosmonaut nebo též astronaut je člověk, který se dostal do vesmíru. Podle definice komitétu pro kosmický výzkum COSPAR se za kosmický let považuje let trvající nejméně jeden oběh kolem Země, nebo let kosmickým prostorem trvající nejméně 90 minut. Podle sportovních pravidel FAI ([http://www.fai.org/documents/sportingcode FAI Sporting Code]) lze za cestu do vesmíru považovat let do výšky vyšší než 100 km. Americké vojenské letectvo USAF jako nejnižší dosaženou výšku pro uznání kosmického letu stanovilo dokonce jen 50 mil, tj. 80,5 km.
Termín kosmonaut se začal používat v Rusku (rusky космонавт), jako složení řeckých slov κοσμος (kosmos, vesmír) a ναύτης (nautes, námořník) a někteří autoři jej používají pouze pro lidi, kteří letěli sovětskými či ruskými kosmickými loděmi, kdežto osoby využívající amerických kosmických prostředků označují slovem astronaut, z řeckého άστρον (astron, hvězda) a ναύτης (nautes, námořník). Když vypustila prvního člověka do kosmu Čína, začalo se v západních médiích objevovat i slovo taikonaut, které se však v Číně samotné nepoužívá; Číňané používají výrazu jü-chang-jüan ((宇航员, přepis pynyin yuhangyuan, doslova "účastník kosmického letu") nebo chang-tchien-jüan (航天员, pynyin hangtianyuan, doslova "člověk, plující nebem").
Prvním člověkem ve vesmíru byl Jurij Alexejevič Gagarin, který 12. dubna 1961 na lodi Vostok 1 jedenkrát obletěl Zemi. První Američan, který vykonal orbitální let kolem Země, byl John Herschel Glenn, Jr. (20. února 1962). První ženou ve vesmíru se stala Valentina Vladimirovna Těreškovová. Od té doby do 25. června 2005 se do vesmíru podívalo celkem 437 lidí ze 32 zemí. Z nich 12 stanulo na povrchu Měsíce v rámci programu Apollo.
Současným největším pilotovaným programem je Mezinárodní vesmírná stanice.
V průběhu dosavadních pilotovaných kosmických letů zahynulo 18 osob, z toho 13 Američanů, 4 Rusové a 1 Izraelec.
Podívejte se také na
Seznam kosmonautů
Kategorie:Kosmonauté
ja:宇宙飛行士
simple:Astronaut
th:นักบินอวกาศ
27. ledna
27. leden je 27. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 338 dní (339 v přestupném roce). Svátek slaví
Ingrid.
Události
Česko
-
Svět
- 1945 – Osvobození koncentračního tábora v Osvětimi.
- 1950 – V Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků, jež byly ukradeny manželce Agy Chána.
- 1967 – Během simulovaného odpočítávání vypukl na kosmické lodi Apollo 1 požár, při kterém uhořeli astronauté Virgil Ivan Grissom, Edward Higgins White a Roger Bruce Chaffee.
Narození
Česko
- 1894 – Václav Hlavatý, český matematik (†11. ledna 1969)
- 1919 – Jiřina Hauková, česká básnířka
Svět
- 1756 – Wolfgang Amadeus Mozart, hudební skladatel
- 1891 – Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel († 31. srpna 1967)
Úmrtí
Česko
-
Svět
- 1951 – Carl Gustaf Mannerheim, finský politik (
- 4. června 1867)
- 1983 – Louis de Funès, francouzský herec a komik (
- 31. července 1914)
Svátky
Česko
- Významný den: Den památky obětí holocaustu
- Ingrid
Svět
- Den holocaustu
Viz také:
- 26. leden 28. leden – kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Kategorie:Leden
ja:1月27日
ko:1월 27일
simple:January 27
Kategorie:KosmonautéKategorie:Kosmonautika
Kategorie:Profese
ja:Category:宇宙飛行士
th:Category:นักบินอวกาศ
Междущатска магистрала 8Междущатска магистрала 8 (Interstate 8, съкратено I-8) е междущатска магистрала в югозападната част на САЩ.
8
praca alojamientos en edimburgo WARSAW HOTELS szkolne keno
|
|
|
|
