:: wikimiki.org ::
| Wilhelm Fiedler |
Wilhelm FiedlerWilhelm Fiedler
Narozen: 3. dubna 1832 v Chemnitz
Zemřel: 19. listopadu 1912 v Curychu
Wilhelm Fiedler studoval na báňské akademii ve Freibergu a na univerzitě v Lipsku, kde v roce 1859 získal doktorát. Po působení na středních školách ve Freibergu (1852) a v Chemnitz (1853) byl v roce 1864 jmenován profesorem deskriptivní geometrie (s vyučovací řečí německou) na technice v Praze. V roce 1867 odchází do Curychu na polytechniku.
Wilhelm Fiedler se proslavil překladem a zpracováním Salmonových spisů. Šlo zejména o Vorlesungen über die Algebra der linearen Transformation (2. vyd. 1877), Analytische Geometrie der Kegelschnitte (5. vyd. 1887-88), Analytische Geometrie der höheren ebenen Curven (2. vyd. 1882), Analytische Geometrie des Raumes (2. vyd. 1879-80). K jeho nejdůležitějším samostatným pracím patří Die Elemente der neueren Geometrie und der Algebra der binaeren Formen (1862), Cyklographie (1882) a Die darstellende Geometrie in organischer Verbindung mit der Geometrie der Lage (1871, 3. vyd. 1883-85).
Zdroj: [http://www.math.muni.cz/math/biografie/wilhelm_fiedler.html Pavel Šišma]
Fiedler, Wilhelm
3. duben
3. duben je 93. den roku podle gregoriánského kalendáře (94. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 272 dní.
Události
Česko
-
Svět
- 2004 Při výbuchu bomby v madridském bytě zahynul španělský policista a 5 osob podezřelých z účasti na atentátech v Madridu 11. března 2004
Narození
Česko
-
Svět
- 1832 Wilhelm Fiedler, německý matematik († 19. listopadu 1912)
- 1964 – Bjarne Riis, dánský profesionální cyklista
Úmrtí
Česko
- 1962 Josef Kopta, český spisovatel (
- 16. června 1894)
Svět
- 33 jedno z možných úmrtí Ježíše Krista
- 1950 - Kurt Weill (
- 2. března 1900), německý hudební skladatel, mj. autor Žebrácké opery.
- 1991 Graham Greene, anglický spisovatel (
- 2. října 1904)
- 2004 Gabriella Ferri, italská zpěvačka (
- 18. srpna 1940)
Svátky
Česko
- Richard
Svět
-
Viz také:
- 2. duben 4. duben
- kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Kategorie:Duben
ja:4月3日
ko:4월 3일
simple:April 3
th:3 เมษายน
1832Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1827 1828 1829 1830 1831 - 1832 - 1833 1834 1835 1836 1837
----
Události
Vědy a umění
Narození
Úmrtí
- 22. březen - Johann Wolfgang von Goethe, německý spisovatel, přírodovědec a filozof (narozen 28. srpna 1749).
- 21. září Walter Scott, skotský básník a prozaik (
- 15. srpen 1771)
Hlava státu
- František I.
Kategorie:19. století
ko:1832년
ms:1832
simple:1832
ChemnitzSaská Kamenice německy Chemnitz, lužickosrbsky Kamjenica je statutární město na úrovni okresu (Kreisfreie Stadt) a třetí největší město ve Svobodném státě Sasko. Od 10. května 1953 do 31. května 1990 přejmenované na Karl-Marx-Stadt.
Kategorie:Německá města
Kategorie:Sasko
ja:ケムニッツ
19. listopad
19. listopad je 323. den roku podle gregoriánského kalendáře (324. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 42 dní.
Události
Česko
- 1989 – V pražském Činoherním klubu založeno Občanské fórum.
Svět
- 461 – Svatý Hilarius se stal papežem.
- 1816 – Založena Varšavská univerzita.
- 1946 – Afghánistán, Island a Švédsko se připojili k OSN.
- 1969 – Apollo 12 přistálo na Měsíci, astronauté Charles Conrad a Alan Bean vystoupili na povrch.
- 1999 – Zkušební let čínské kosmické lodi Šen-čou 1.
Narození
Česko
- 1839 – Emil Škoda, technik a podnikatel († 8. srpna 1900)
- 1923 – Helena Zmatlíková, ilustrátorka dětských knížek († 4. dubna 2005)
- 1924 – Jan Otčenášek, český spisovatel († 24. února 1979)
- 1976 – Petr Sýkora, hokejista
Svět
- 1711 – Michail Lomonosov, ruský spisovatel a vědec († 1765)
- 1831 – James A. Garfield, 20. prezident USA († 1881)
- 1887 – James B. Sumner, americký chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 1955)
- 1888 – José Raúl Capablanca, kubánský šachista († 8. března 1942)
- 1905 – Tommy Dorsey, Aamerický kapelník († 1956)
- 1917 – Indira Gándhi, indická předsedkyně vlády († 1984)
- 1936 – Yuan T. Lee, taiwanský chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii
- 1942 – Calvin Klein, americký módní návrhář
- 1961 – Meg Ryan, americká herečka
- 1962 – Jodie Foster, americká herečka
Úmrtí
Česko
- 2005 – Milan Dufek, český hudebník (Rangers) (
- 1944)
Svět
- 498 – Papež Anastasius II.
- 1828 – Franz Schubert, rakouský skladatel (
- 31. ledna 1797)
- 1912 – Wilhelm Fiedler, německý překladatel (
- 3. dubna 1832)
- 2004 – John Robert Vane, britský farmaceut, nositel Nobelovy ceny za medicínu (
- 1927)
Svátky
Česko
- Alžběta
Katolický kalendář
- Svatá Mechtilda
Svět
- Světový den prevence týrání a zneužívání dětí
Viz také:
- 18. listopad 20. listopad – kalendář
Kategorie:Listopad
ja:11月19日
ko:11월 19일
ms:19 November
simple:November 19
th:19 พฤศจิกายน
Curych
Züri - Zürich - Zurich - Zurigo - Turitg - Turicum
(curišsky - německy - francouzsky/anglicky - italsky - románsky - latinsky)
Curych je hlavním městem stejnojmenného kantonu a největší město Švýcarska. Má 366 tisíc obyvatel (2004). Obklopen rozmanitou krajinou, nachází se na severním konci Curyšského jezera.
Curych je významným hospodářským a kulturním centrem země. Vyšší a nižší školy, vzdělání a výzkum jsou na vysoké úrovni. Sídlí zde také ETH, dnes proslulá polytechnika.
Patří mezi jedno z nejzajímavějších a nejhezčích švýcarských měst. Staré město leží na obou stranách řeky Limmat, která vytéká z jezera.
Tři čtvrtě švýcarských velkých bank mají svá původní hlavní sídla na slavné Bahnhofstrasse.
Aglomerace má spolu s městem 1,2 milony obyvatel. Propojena s městy Curych a Winterthur sítí rychlodráh, S-Bahn, a silnic - a napojena na síť železnic, dálnic a mezinárodní letiště Kloten - se stává evropskou, částečně i světovou hospodářskou metropolí.
Zajímavá místa
Řeka Limmat protéká starým, malebným, městem a dělí je na dvě části. Centrem také protéká pozůstatek bývalého opevnění, vodní příkop Schanzengraben. O něco dále na západ, na okraji centra, teče řeka Sihl. Na pravém břehu Limmatu se nachází Niederdorf, živější část města s plno restauracemi, kiny a hudebnimi kluby. Živější je také Langstrassenquartier, Kreis 4 (4. čtvrť, kolem Langstrasse), s nejrůznějšími národnostmi a jejich kulturou, jako i nejrůznějšími povoláními - včetně toho nejstaršího, původně usídleného zejména v Niederdorfu.
Středověký Curych expandoval za svá opevnění v 17. a 18. století. A zejména v 18. a 19. století s rozvojem řemesel a jejich zmenšující se závislosti od polohy u vody - zbytky najdete zachovalé napřiklad v Kreis 4 (4. čtvrti) - a pozdějí, ve století 19., s rozvojem průmyslu a železnice - Kreis 5 (5. čtvrť) a Oerlikon (od ní je odvozen i název koncem 20. století zaniklé zbrojovky Oerlikon-Bührle, druhá část názvu pochází od rodiny vlastníků Bührle).
Dnes se Curych rozrůstá do bývalých průmyslových čtvrtí (do nedávna slavné firmy Escher-Wyss, Maag), na západě a severu, kde vznikají další jeho centra Zürich-West (Kreis 5) a Zürich-Nord (Oerlikon).
Kostely
Většina kostelů je protestantská. St. Peterskirche (Sv. Petr), který se honosí jedním z největších ciferníku v Evropě (průměr 8,7m). Dalším kostelem je Fraumünster, s okny od Marca Chagalla a Alberta Giacomettiho, trojlodní gotická bazilika ženského kláštera písemně doloženého v 9. století a již předtím na tomto místě. Grossmünster z 12. století, Wasserkirche, Augustinerkirche...
Staré město, centrum
City (běžné označení center švýcarských měst), Niederdorf, Oberdorf (Nižší ves, Vyšší ves), Altstadt (Staré město) s Zunfthäuser (cechovní domy) po obou stranách Limmatu. Lindenhof je jedno z nejstarších doloženě osídelných míst nad Limmatem, dnes tvárněné parkovou úpravou 18. století na zbytcích románského kastelu... Bahnhofstrasse, mimo sidla bank obchodní třída s luxusními obchody, vedoucí od hlavního nádraží k jezeru. ShopVille pod hlavním nádražím, Zürich-HB (Hauptbahnhof), a v menším vydání Bahnhof Stadelhofen od Santiaga Calatravy u Bellevue u jezera.
Muzea
Schweizerisches Landesmuseum (Švýcarské zemské muzeum), s jedněmi z nejbohatších sbírek v zemi, patří ke skupině Musée Suisse. Naleznete zde historii, zbraně, vlajky, ozdoby, šperky, mince, keramiku, textilie, nábytek, hodiny ci hodinky, sochy, malby a grafiky.
Kunsthaus (Dům umění) se může pochlubit hojnou sbírkou plastik a uměleckých děl od Antiky až po současnost.
Museum für Gestaltung (Museum umělecko-průmyslové tvorby / designu), další muzea, galerie.
Divadla
Schauspielhaus (městské divadlo) v centru, s novou scénou Schiffbauhalle v Zürich-West, Opernhaus (státní, t.j. kantonální, opera) u jezera, Tonhalle, koncertní hala, Kongresshaus. Malé scény, hudební scény, kina. Restaurace od lidových po špičkové, bary, kluby, diskotéky, o zábavu zde není nouze.
Sport
Fotbalové a hokejové stadiony – Hardturm, Letzigrund odvěkých rivalů FCZ a GCZ – hokejové stadiony, sportovní haly Hallenstadion m.j. klubu ZSC Lions, Sporthalle. FIFA (Fédération Internationale de Football Association), IIHF (International Ice Hockey Federation). Nejrůznější sportovní zařízení - fotbal [http://fvrz.ch/ FVRZ], golf, yachting, plavání [http://www.badi-info.ch/zueri-badis.html Züri Badis].
Viz také [http://www3.stzh.ch/internet/ssd/sportamt/home.html Sportamt]).
Vzdělání
ETH (polytechnika), spolu s EPFL v Lausanne, jedna z nejlepších na světě, Uni (univerzita) a výzkumné instituty, jak polytechniky a univerzitní tak firemní, v kterých působili a působí mnozí nositelé Nobelovy ceny.
Parky, lesy
Promenády, parky, lesy. Vršky Uetliberg, Adlisberg, Zürichberg. Na posledním z nich zoologická zahrada Zoo Zürich s halou Masoala, ve městě nová botanická zahrada (stará je nyní jedním z parčíků na jedné ze zachovalých bašt nad Schanzengraben).
Voda
A samozřejmě Zürichsee, Curyšské jezero, s vodou, kterou můžete pít, projížďky po něm, promenády kolem něj, koupání v něm, nebo v koupalištích městských řek a říček, plaveckých bazénů. Jako po celém Švýcarsku i v Curychu je množství kašen a pramenů s pramenitou vodou, která předčí mnohé světové značky balené vody.
Hory
A ten krasný výhled na Alpy, ten je nezapomenutelný. A na konec nedokončeného výpočtu a chvály - za chvíli jste v těchto nádherných horách.
Podrobnější informace
v němčině, Wikipedia:
- Zürich - město Curych
- Kanton Zürich - kanton Curych
- Geschichte der Schweiz - dějiny Švýcarska
v dalších řečech, Wikipedia:
- odkazy zde vlevo "v jiných jazycích"
nebo v Züridüütsch (curištině, Wikipädia), jednom z německých dialektů, kterým se v Curychu nejlépe domluvíte:
- Züri - město Cyri
weby města a kantonu, německy, s dalšími odkazy:
- [http://www3.stzh.ch/internet/stzh/home.html město Curych]
- [http://www.zh.ch kanton Curych]
a docela zajímavý přehled, anglicky:
- [http://www.economist.com/cities/citiesmain.cfm?city_id=ZUR Economist]
interaktivní mapy Švýcarska (včetně Curychu):
- [http://map.search.ch map.search.ch]
- [http://www.swissgeo.ch swissgeo.ch]
Integrovana síť veřejné dopravy:
- [http://www.zvv.ch ZVV Zürcher Verkehrsverbund] | [http://www.zvv.ch/fahrplan_liniennetzplan.asp plán sítě]
počasí:
- [http://nzz.ch/wetter/index.html NZZ Wetter] | [http://meteo.ch meteo.ch]
webcams:
- [http://kamera.nzz.ch/cam.cgi?photo.x=159&photo.y=114&oldx=9.2&oldy=0.7&oldz=2.0&oldr=2.0&z=1&pw=564&ph=82&px1=-80&px2=110&py1=-21&py2=11 město, jezero - ze střechy redakce NZZ, na Bellevue u jezera] | [http://www.zurich-airport.com/ZRH/?ID_site=1&ID_Level1=6&ID_Level2=21&d=cnt/ATRP/EN/webcams.asp&a2=21&w=1&u=1&sp=en&le=2&t=Webcams letiště Zurich Airport]
Kategorie:Švýcarsko
als:Züri
ja:チューリッヒ
ko:취리히
simple:Zürich
LipskoLipsko (německy Leipzig) je statutární město na úrovni okresu (Kreisfreie Stadt) v Německu, největší město ve Svobodném státě Sasko a centrum stejnojmenného vládního obvodu. Má asi 500 000 obyvatel a leží na soutoku několika řek.
Historie
Název Lipsko skutečně pochází z názvu lípa, město bylo založeno slovanskými osadníky již v roce 1015 jako tržiště. Už v roce 1165 bylo povýšeno na město a místní trhy se staly významnou událostí. Na začátku 15. století, v roce 1409 byla založená Lipská Univerzita, která zvýšila význam města natolik, že se zde začala rozvíjet rychle řemesla a později i průmysl. U Lipska byla ve dnech 16. až 19. října 1813 svedena největší bitva napoleonských válek, tzv. Bitva národů, v níž protifrancouzská koalice dosáhla rozhodujícího vítězství. Mezi Lipskem a Drážďany byla také otevřena první německá železniční trať, nedlouho potom se město stalo železničním dopravním uzlem. Ve 20. letech 20. století narůstal rychle počet obyvatel, a to až nad 500 000, lidé se sestěhovávali z venkova za vidinou lepšího života ve městě. Za nacistické vlády město zažilo tzv. Křišťálovou noc, kdy byly vypáleny synagogy a pobiti židé. Křišťálová noc se stala velkou manifestací síly, moci a hrůzy NSDAP. Ke konci války bylo město z velké části zničeno spojeneckým bombardováním, obsadila ho americká armáda, která ho předala pod správu Rudé armády. Po vyhlášení NDR začala mohutná přestavba města podle socialistického stylu, byly vybudovány velká sídliště i nové průmyslové podniky. Lipsko se mělo stát "perlou Německa". Ke konci života Východního německa, v roce 1988 a 1989 se konaly ve městě velké demonstrace proti SED, německé komunistické straně. Ačkoliv město po pádu berlínské zdi a sjednocení dostalo velkou podporu ze západu, trápí ho nezaměstnanost a velký odliv lidí.
Kultura a památky
Vzhledem k zničení města během dvou světových válek je v Lipsku jako téměř ve všech velkých německých městech poměrně málo historických budov. Protože Lipsko bylo vždy město hudby - v 18. století zde pracoval Johann Sebastian Bach, má několik oper. Také je zde zoologická zahrada. Lipsko má pověst tradičního veletržního města, nejvýznamnější akcí, pořádanou na novém výstavišti z roku 1996 je Lipský knižní veletrh.
Externí odkazy
- http://www.leipziger-messe.de/ - Lipské veletrhy
Kategorie:Německá města
Kategorie:Sasko
ja:ライプツィヒ
ko:라이프치히
simple:Leipzig
1859Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1854 1855 1856 1857 1858 - 1859 - 1860 1861 1862 1863 1864
----
Události
Vědy a umění
Narození
Česko
- 4. leden - Karel Václav Rais, český spisovatel († 8. červenec 1926)
Svět
- 4. srpen - Knut Hamsun, norský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu
- 18. říjen - Henri Bergson, francouzský filosof († 4. leden 1941)
Úmrtí
- 15. září - Václav Kliment Klicpera, český spisovatel a dramatik (
- 23. listopad 1792)
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:19. století
ko:1859년
ms:1859
simple:1859
th:พ.ศ. 2402
1864Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1859 1860 1861 1862 1863 - 1864 - 1865 1866 1867 1868 1869
----
Události
- 9. května – bitva u Helgolandu, Dánové ukončují blokádu severoněmeckých přístavů
Vědy a umění
- William Huggins poprvé zkoumá spektrum mlhoviny. Šlo o mlhovinu Kočičí oko.
Narození
Česko
- 26. února – Antonín Sova, český básník († 16. srpna 1928)
- 29. února – Josef Svatopluk Machar, český spisovatel a politik († 17. března 1942)
Svět
Úmrtí
Hlava státu
- Habsburská monarchie – František Josef I.
Kategorie:19. století
ko:1864년
Praha
Praha – od roku 1920 Hlavní město Praha, předtím od roku 1784 Královské hlavní město Praha – je hlavním a součastně největším městem České republiky.
Poloha a charakteristika
České republiky]]
Do dnešní podoby se vyvíjela jedenáct století. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů, kde žije zhruba 1 170 000 obyvatel (údaj ČSÚ za rok 2005).
Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO.
Praha je statutárním městem a vyšším územním samosprávným celkem na úrovni kraje. Leží uprostřed území Čech na řece Vltavě a je ze všech stran obklopena Středočeským krajem, jehož správní úřady rovněž sídlí v Praze.
Historie
:Hlavní článek: Dějiny Prahy
Počátky hradu a města Prahy
Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární - dříve volutovou - keramikou). Na stejném místě je však doloženo i mnohem pozdější germánské sídliště. V 6.století začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou zvaný Žiži (nebo Sizi), kde později docházelo k obřadnímu nastolování knížat "kmene" Čechů. Na tomto místě nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9.století druhý křesťanský kostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10.století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.
Středověk
Počátkem 12.století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. "Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti …", napsal kdosi neznámý o Praze koncem 11.století. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinským terminem Maior, to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 městská práva pražskému podhradí, osídlenému již od 10.století. Tak vzniklo Nové, později Menší Město Pražské - Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku – v roce 1348 založil další Nové Město pražské a vytýčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi Vyšehradem, Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplněno výstavnými měšťanskými domy, prostornými tržišti, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. "Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městy Římem, Florencií, Paříží, Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV. František Palacký.
Sjednocení pražských měst
K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha neexistovala dlouho. Zanikla již roku 1528.
Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice.
Na konci 19. století byla Praha již industrializovaným, rychle se rozvíjejícím městem se železnicí a továrnami. Tehdy se stala jedním z předních průmyslových a obchodních center Evropy. Roku 1893 byla asanována severní část Starého Města; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k městu se zároveň připojil Karlín a Libeň.
Velká Praha
Na konci první světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo Slovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství, jakým byl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí.
Mariánský sloup
Jako hlavní město nově ustanoveného Československa byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založena Velká Praha, do které byla zahrnuta všechna předměstí včetně do té doby samostatných měst jakými byly Vinohrady nebo Košíře. Praha, v niž vedle sebe žilo obyvatelstvo českého, německého a židovského původu, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus - vznikly první moderní budovy a byla také dostavěna gotická Svatovítská katedrála.
Světově unikátní je architektura kubistická - jedině v Praze přešel kubismus z malířských pláten do architektury (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na Vyšehradě.
Pod vlivem nastupujícího nacismu ve druhé polovině 30.let Prahu začaly opouštět první obyvatelé.
Druhá světová válka
Za války bylo z Prahy odsunuto v transportech do koncentračních táborů židovské obyvatelstvo, stejně jako cikánské (tehdejší běžné označení) a další její obyvatelé tzv. "méněcenných ras". Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického režimu. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna Gestapa v Pečkově paláci nebo Střelnice v Kobylisích.
Stavby Prahy byly uchráněny. K lehkému poškození došlo pouze za bombardování americkými letadly na konci války (věže kláštera v Emauzích), ale plánovanou likvidaci už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést. Podle vůle komunistických předáků pražského povstání (Smrkovský) a předem stanovených smluv mezi spojenci z protihitlerovské koalice Prahu musela osvobodit Rudá armáda, zatímco Americká armáda vyčkávala u Plzně. Dříve než sovětská vojska do města dorazila, vypuklo zde 5.května 1945Pražské květnové povstání, které ukončil 9.května příjezd Rudé armády.
Praha jako hlavní město socialistického Československa
V únoru 1948 se chopili moci komunisté, plánování a výstavba města začaly probíhat v duchu "socialistického realismu". Vznikla tak první sídliště (Dvouletky) a později i první panelové sídliště na Petřinách. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a Hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Pro obyvatele, kteří přicházeli do Prahy z celé republiky, byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město).
Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Mocenský monopol komunistické strany ukončila Sametová revoluce.
Sametová revoluce
Praha po sametové revoluci
Otevření státních hranic přivedlo do města početné davy turistů. Rozvoj soukromého podnikání se projevil na mnoha starších, leckdy chátrajících budovách i menších domech, které byly opraveny. Došlo k výstavbě mnoha obchodních komplexů, ve městě se zmnohonásobil dopravní provoz, který působí řadu problémů.
Hospodářství
Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu, dnes ale upadajícího, a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu.
Sametová revoluce
Hrubý domácí důchod (HDP) v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).
Zpracovatelský průmysl
Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech 14 regiónů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než 20 zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících.
Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 procent na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů (20 procent celkové produkce země a současně i první místo v regionální struktuře).
Sametová revoluce
Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 procent celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regiónů.
Sametová revoluce
Mimo to se však v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:
- výroba kovodělných výrobků
- výroba strojů a zařízení
- chemie a farmaceutický průmysl
- průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
- výroba dopravních prostředků (mimo výroby automobilů), zde zejména kolejní soupravy, motocykly, lehká letadla a jiné
Další odvětví hrají spíše podřadnou roli.
Doprava
:Hlavní článek: Hlavní článek: Pražská doprava
Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Má rozsáhlou dopravní infrastrukturu, jak veřejné, tak i automobilové dopravy.
Členění Prahy
: Podrobněji o částech Prahy a o jejím členění od roku 1784 do současností čtěte v článcích Královské hlavní město Praha, Velká Praha a Části Prahy.
Katastrální členění
Do roku 1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1947 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha městských částí jsou nezávislé na hranicích katastrálních území (čtvrtí). Katastrální území (například Vinohrady, Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a číslování budov.
Správní členění
Praha má 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem, radou, starostou a úřadem městské části. Od 1. července 2001) mají úřady 22 z těchto městských částí rozšířenou působnost státní správy pro své území nebo i pro několik dalších městských částí. Vzniklo tak 22 správních obvodů. Tyto obvody (s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však nejsou totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly do roku 2001 správními obvody a do roku 1990 i samosprávnými.
22 správních obvodů
V seznamu je nejprve uveden městský správní obvod. V závorce jsou pak uvedeny městské části, které do správního obvodu spadají, přičemž městská část, jejímuž úřadu působnost státní správy přísluší, je uvedena tučně. Od 1. ledna 2002 mají všechny tyto městské části stejný název jako celý jejich správní obvod, tedy pouze slovo Praha s číslovkou. Pro lepší orientaci je v seznamu uveden i původní název městské části.
2002
- Praha 1
- Praha 2
- Praha 3
- Praha 4 (Praha 4, Kunratice)
- Praha 5 (Praha 5, Slivenec)
- Praha 6 (Praha 6, Suchdol, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Ďáblice, Březiněves, Dolní Chabry)
- Praha 9
- Praha 10
- Praha 11 (Praha 11, Šeberov, Újezd u Průhonic, Křeslice)
- Praha 12 (Praha 12, Libuš)
- Praha 13 (Praha 13, Řeporyje)
- Praha 14 (Praha 14, Dolní Počernice)
- Praha 15 (Praha 15, Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Petrovice, Dubeč)
- Praha 16 (Radotín, Velká Chuchle, Lochkov, Zbraslav, Lipence)
- Praha 17 (Řepy, Zličín)
- Praha 18 (Letňany)
- Praha 19 (Kbely, Vinoř, Satalice, Čakovice)
- Praha 20 (Horní Počernice)
- Praha 21 (Újezd nad Lesy, Klánovice, Koloděje, Běchovice)
- Praha 22 (Uhříněves, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Benice)
Územní členění
V roce 1960 bylo zřízeno deset městských obvodů a tyto obvody, rozšířené o nově přidružené obce, platí podle Zákona o územním členění státu dodnes. Původně byly i správními a samosprávnými obvody. Obyvatelé většiny území obvodů podléhali přímo obvodnímu národnímu výboru (později obvodnímu úřadu), v později připojených obcích však zůstaly jako mezičlánek místní národní výbory (místní úřady), které zároveň spadaly i pod působnost příslušného obvodu. Od roku 1990 však nejsou tyto obvody samosprávnými celky a od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.
10 městských obvodů, jejich městské části
Seznam deseti obvodů, v závorce jsou uvedeny městské části, které tvoří území obvodu:
městských obvodů
- Praha 1 (Praha 1)
- Praha 2 (Praha 2)
- Praha 3 (Praha 3)
- Praha 4 (Praha 4, Praha 11, Praha 12, Libuš, Kunratice, Újezd, Šeberov)
- Praha 5 (Praha 5, Velká Chuchle, Slivenec, Lochkov, Praha 16–Radotín, Lipence, Zbraslav, Praha 13, Řeporyje, Zličín)
- Praha 6 (Praha 6, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Praha 17–Řepy, Suchdol)
- Praha 7 (Praha 7, Troja)
- Praha 8 (Praha 8, Březiněves, Dolní Chabry, Ďáblice)
- Praha 9 (Praha 9, Praha 14, Běchovice, Čakovice, Dolní Počernice, Praha 20–Horní Počernice, Praha 19–Kbely, Klánovice, Koloděje, Praha 18–Letňany, Satalice, Praha 21–Újezd nad Lesy, Vinoř)
- Praha 10 (Praha 10, Praha 15, Benice, Dolní Měcholupy, Dubeč, Kolovraty, Královice, Křeslice, Nedvězí, Petrovice, Štěrboholy, Praha 22–Uhříněves)
Významné čtvrti
Podívejte se také na
- Královské hlavní město Praha
- Velká Praha
Externí odkazy
- [http://www.praha-mesto.cz praha-mesto.cz] – Informační server hlavního města Prahy
- [http://www.vpraze.info vpraze.info] – Wiki stránky o Praze
- [http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/home Hlavní město Praha] na stránkách ČSÚ
- [http://www.firmy-praha.cz Firmy Praha] firmy v Praze
Kategorie:České kraje
Kategorie:České okresy
Kategorie:Praha
Kategorie:Česká města
Kategorie:Čechy
Kategorie:Hlavní města Evropy
ja:プラハ
ko:프라하
simple:Prague
1867Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1862 1863 1864 1865 1866 - 1867 - 1868 1869 1870 1871 1872
----
Události
Česko
- V Ústí nad Labem vznikl pivovar Zlatopramen
Svět
- 15. březen Rakousko-Uherské vyrovnání
- 11. květen uznání nezávislosti Lucemurska
- Součástí USA se stala Nebraska
- Začala váke Boshin do r. 1868
- Kanada se stala parlamentní monarchií
Vědy a umění
Narození
Česko
- 15. září Petr Bezruč, český spisovatel († 12. února 1958)
- 22. prosinec František Xaver Šalda, český literární kritik († 4. duben 1937)
Svět
- 22. února Karl Hilgenreiner, českoněmecký římskokatolický teolog († 8. května 1948)
- 4. červen Carl Gustaf Mannerheim, finský politik, diplomat a vojevůdce († 27. leden 1951)
- 14. srpen John Galsworthy, anglický spisovatel († 31. leden 1933)
- 7. listopadu Maria Curie-Skłodowska, polská vědkyně († 4. červenec 1934)
Úmrtí
Česko
Svět
- 31. srpen Charles Pierre Baudelaire, francouzský básník (
- 9. duben - 1821)
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:19. století
ja:1867年
ko:1867년
simple:1867
1877Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1872 1873 1874 1875 1876 - 1877 - 1878 1879 1880 1881 1882
----
Události
Vědy a umění
- 4. března - Emil Berliner vynalezl mikrofon
- Julius Richard Petri vynalezl Petriho misky
Námětem
Narození
Česko
- 19. leden Fráňa Šrámek, český spisovatel a dramatik († 1. červenec 1952)
- 25. únor Karel Toman, český básník († 12. červen 1946)
- 31. prosinec Viktor Dyk, český básník a politik († 14. květen 1931)
Svět
Úmrtí
Česko
- 15. února Antonín Marek, český spisovatel (
- 5. září 1785)
- 8. listopad Karel Sabina, český spisovatel a novinář (
- 28. prosinec 1811)
Svět
Hlavy státu
František Josef I.
Kategorie:19. století
ko:1877년
1887Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1882 1883 1884 1885 1886 - 1887 - 1888 1889 1890 1891 1892
----
Události
Česko
Svět
- zveřejnění esperanta
- první elektrická tramvajová linka; Budapešť
- Alfred Nobel patentoval bezdýmý střelný prach (kordit)
- povodně na Žluté řece
- objevení el-amarnských klínopisných tabulek.
Vědy a umění
- důkaz šíření bezdrátových vln; Heinrich Rudolf Hertz
Narození
Česko
- 23. března Josef Čapek, český malíř a spisovatel († duben 1945)
- 11. dubna Vojtěch Martínek, český spisovatel († 25. dubna 1960)
- 27. května F. Háj, česká spisovatelka († 25. července 1934)
- 28. června Jarmila Hašková, česká novinářka († 20. září 1931)
- 30. září Oskar Brázda, český malíř († 19. prosince 1977)
Svět
- 26. leden - François Faber lucemburský cyklista
- 25. května Pater Pio, italský kněz († 23. září 1968)
- 18. června Vidkun Quisling, norský fašistický politik
- 7. června Marc Chagall, běloruský malíř († 28. března 1985)
- 28.července Marcel Duchamp, francouzský malíř († 2.října 1968)
- 17. srpna Karel I., císař rakouský († 1. dubna 1922)
- 12. října Paula von Preradović, rakouská spisovatelka († 25. května 1951)
- 31. října Čankajšek, president Čínské republiky († 5. dubna 1975)
- 10. listopad Arnold Zweig, německý spisovatel († 26. listopad 1967)
- 24. listopad - Erich von Manstein, německý polní maršál
- Hector Hodler, švýcarský esperantista († 1920)
Úmrtí
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:19. století
ko:1887년
simple:1887
th:พ.ศ. 2430
1988Století: 19. století - 20. století - 21. století
Roky: 1983 1984 1985 1986 1987 - 1988 - 1989 1990 1991 1992 1993
----
Události
Česko
- 21. srpna - na Václavském náměstí v Praze sešly tisíce lidí, aby většinou jen mlčky odsoudili komunistický režim.
- 10. prosince - Den lidských práv. Na Škroupově náměstí v Praze na Vinohradech se koná první úředně povolená demonstrace opozice proti komunistickému režimu.
Svět
- Usáma bin Ládin založil teroristickou organizaci al Kajdá
Vědy a umění
Nobelova cena
- Fyzik - Leon Max Lederman, Melvin Schwartz a Jack Steinberger
- Chemie - Johann Deisenhofer, Robert Huber a Hartmut Michel
- Lékařství - James W. Black, Gertrude B. Elion a George H. Hitchings
- Literatura - Naguib Mahfouz
- Mír - Mírové síly OSN
- Ekonomie - Maurice Allais
Narození
Úmrtí
- 16. duben - José Dolhem (
- 26. 4 . 1944) francouzský automobilový závodník
Hlava státu
Gustáv Husák
Kategorie:20. století
als:1988
ja:1988年
ko:1988년
simple:1988
th:พ.ศ. 2531
1879Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1874 1875 1876 1877 1878 - 1879 - 1880 1881 1882 1883 1884
----
Události
Vědy a umění
Narození
- 14. březen - Albert Einstein - teoretický fyzik, jeden z největších vědců 20. století
- 5. červen - René Pottier francouzský cyklista
- 18.prosinec - Paul Klee - švýcarský malíř
Úmrtí
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:19. století
ko:1879년
simple:1879
1880Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1875 1876 1877 1878 1879 - 1880 - 1881 1882 1883 1884 1885
----
Události
Vědy a umění
- F. Křižík vynalezl obloukovou lampu
- objeven chemický prvak gadolinium
Narození
Česko
- 2. březen Arne Novák, český literární historik († 26. listopad 1939)
- 14. března Bohumil Bydžovský, český matematik († 6. května 1969)
- 11. červen Albert Pražák, český literární historik († 19. září 1956)
- 26. července Karel Farský, český teolog († 12. června 1927)
Svět
- 26. srpen Guillaume Apollinaire, francouzský básník († 9. listopad 1918)
- 28. listopadu Alexander Alexandrovič Blok, ruský básník († 7. srpen 1921)
- 17. leden Mack Sennett, americký režisér, producent a herec († 5. listopad 1960)
Úmrtí
Česko
Svět
- 8. květen Gustav Flaubert, francouzský spisovatel (
- 12. prosinec 1821)
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:19. století
ko:1880년
1871Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1866 1867 1868 1869 1870 - 1871 - 1872 1873 1874 1875 1876
----
Události
Česko
Svět
- 18. ledna - V Zrcadlovém sále na francouzském zámku ve Versailles je pruský král Vilém I. prohlášen německým císařem, čímž současně dochází k prvnímu sjednocení Německa jako Německého císařství.
- Eugène Pottier napsal text Internacionály
Vědy a umění
Narození
Česko
- 23. duben František Josef Čečetka, český spisovatel († 3. červen 1942)
Svět
- 3. březen - Maurice Garin italský cyklista
- 27. březen Heinrich Mann, německý spisovatel († 12. březen 1950)
- 10. červenec Marcel Proust, francouzský spisovatel († 18. listopad 1922)
- 27. srpen Theodore Dreiser, americký spisovatel († 28. prosinec 1945)
Úmrtí
Česko
- 14. červenec Václav Šolc, český básník (
- 23. prosinec 1838)
Svět
- 18. říjen Charles Babbage, britský matematik, filosof a informatik (
- 26. prosinec 1791)
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:19. století
ko:1871년
simple:1871
1885Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1880 1881 1882 1883 1884 - 1885 - 1886 1887 1888 1889 1890
----
Události
Vědy a umění
- Pražský hvězdář Ladislaus Weinek jako první na světě vyfotografoval meteor.
Narození
Česko
- 17. leden Jaroslav Kratochvíl, český spisovatel († 20. březen 1945)
Svět
Úmrtí
Česko
Svět
- 22. květen Victor Hugo, byl francouzský básník († 26. únor 1802)
Hlava státu
František Josef I.
Kategorie:19. století
ko:1885년
simple:1885
Kategorie:PřekladateléKategorie:Translatologie
Kategorie:Profese Atatürk International Airport
Atatürk International Airport is an international airport in Yeşilköy, Istanbul, Turkey. Located on the European side of the city, it is 15 kilometers (9 miles) southwest of downtown. The airport is named in honor of Mustafa Kemal Atatürk, the father of modern Turkey.
There are two terminals, one domestic and one international. Inaugurated in 2001, the international terminal is considered one of the most efficient and modern terminals in the world. Prior to the new terminal opening, a single terminal handled both domestic and international traffic and was very crowded. The domestic terminal, now relieved of international traffic, is spacious, despite its 1970s design.
Atatürk shares traffic with Sabiha Gokcen International Airport, which is on the Asian side of Istanbul. The two airports both provide domestic and international service to the Istanbul area, but booming passenger demands suggest that a 4th airport will be required by 2007, as the Hazarfen Airport is not big enough to support international flights.
Statistics
- IST handled 573,284 tonnes of cargo traffic in 2004. It is expected to handle 615,000 tonnes of kargo in 2005. It ranks somewhere between 31-40 in the world by kargo traffic.
- IST had 15,600,601 passengers in 2004, 10,169,676 of whom were international passengers. It is expected to have 20,000,000 passengers in 2005, 12,500,000 of whom will be international passengers. It means almost 30% increase in passenger traffic and almost 25% increase in international passenger traffic. The need for extra airports in Istanbul is apparent, since expansion of IST seems phsically impossible. (Predictions based on first 7 months of 2005 data. Statistics can be found in http://www.dhmi.gov.tr .)
- Its capacity of 14M international passengers/year and 7M domestic passengers/year will not be enough for the demand in 2006. Istanbul is expected to have a demand of 30M international passengers/year and 20M domestic passengers/year by the year 2010, which shows that the city is in urgent need of another big airport like Ataturk Airport.
Airline
- Adria Airways
- Aeroflot (Moscow Sheremetyevo)
- Aero Lloyd
- Air France (Paris CDG)
- Air Moldova
- Alitalia (Milan Malpensa, Rome Fiumicino)
- Angel Airlines (Bucharest/Baneasa)
- Ariana Afghan Airlines
- Atlas Jet
- Austrian Airlines (Vienna)
- Azerbaijan Airlines
- BAL Bashkirian Airlines
- Belavia
- Blue Air (Bucharest/Baneasa)
- Bluewings (Dusseldorf)
- British Airways (London Heathrow)
- Cyprus Turkish Airlines - KTHY Kıbrıs Türk Hava Yolları
- dba (Munich)
- Dagestan Airlines
- Delta Air Lines (New York JFK)
- Egypt Air (Cairo)
- El Al Israel Airlines
- Emirates (Dubai)
- Eurasia Air Company
- Fly Air (Zurich)
- Free Bird Airlines
- Germanwings
- Iberia (Madrid)
- Iran Air
- Jat Airways
- Kenya Airways (Cairo, Nairobi)
- KLM (Amsterdam)
- LTU International
- Lufthansa (Frankfurt, Munich)
- Malaysia Airlines (Kuala Lumpur)
- MNG Airlines
- Olympic Airlines (Athens, Thessaloniki)
- Onur Air (Amsterdam, Paris CDG, Vienna)
- Pegasus Airlines (Amsterdam)
- Polet Airlines (Voronezh)
- Qatar Airways (Doha)
- Saga (Manchester)
- Scandinavian Airlines System (Copenhagen)
- Singapore Airlines (Singapore)
- Swiss International Airlines (Zurich)
- TAROM (Bucharest/Otopeni)
- Tavrey Airlines (Odessa)
- Turkish Airlines (Adana, Adiyaman, Agri, Algiers, Almaty, Amman, Amsterdam, Ankara, Antalya, Ashgabat, Bahrain, Baku, Bangkok, Barcelona, Basle, Batman, Beijing, Beirut, Berlin Shonefeld, Bishkek, Bodrum, Brussels, Bucharest, Budapest, Bursa, Cairo, Casablanca, Chicago O'hare, Chisinau, Cologne, Copenhagen, Dalaman, Damascus, Delhi, Denizli, Diyarbakir, Dubai, Dusseldorf, Elazig, Erzincan, Erzurim, Frankfurt, Gaziantep, Geneva, Hamburg, Hanover, Hong Kong, Izmir, Jeddah, Kahramanmaras, Karachi, Kars, Kiev, Konya, Kuwait, Lisbon, London Heathrow, London Stansted, Lyon, Madrid, Malatya, Manchester, Mardin, Milan Malpensa, Moscow Sheremetyevo, Munich, Mus, New York JFK, Nice, Nicosia (occupied), Nuremburg, Odessa, Oslo, Paris Orly, Prague, Pristina, Riyadh, Rome Fiumicino, Samsun, Sanliurfa, Sarajevo, Seoul Incheon, Shanghai Pudong, Simferopol, Singapore, Sivas, Skopje, Sofia, Stockholm, Strasbourg, Stuttgart, Tashkent, Tbilisi, Tehran, Tel Aviv, Tirana, Tokyo Narita, Trabzon, Tripoli, Tunis, Van, Vienna, Warsaw, Zagreb, Zurich)
- Ulyanovsk Higher Civil Aviation
External links
- [http://www.ataturkairport.com/tr/homepage.htm Atatürk Airport Homepage]
- [http://maps.google.com/maps?ll=40.980676,28.818083&spn=0.032009,0.071591&t=k Google Maps - Satellite View]
Category:Airports in Turkey
online spielautomaten tapety na pulpit podatki Sponsored Site gospodarka
|
|
|
|
