Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
Západočeská Univerzita V Plzni

Západočeská univerzita v Plzni

Západočeská univerzita v Plzni je moderní univerzita založená roku 1991. Sídlí v Plzni a Chebu. Využívá budovy bývalé Vysoké školy strojní a elektrotechnické, Pedagogické fakulty, novou budovu Fakulty elektrotechnické atd.

Fakulty

Fakulta aplikovaných věd


- Katedra fyziky
- Katedra informatiky a výpočetní techniky
- Katedra kybernetiky
- Katedra matematiky
- Katedra mechaniky

Fakulta ekonomická


- Katedra ekonomie a financí
- Katedra ekonomiky podniku a účetnictví
- Katedra managementu, inovací, projektů
- Katedra jazyků
- Katedra marketingu, obchodu a služeb
- Katedra statistiky a operačního výzkumu

Fakulta elektrotechnická

Vysoké školy strojní a elektrotechnické
- Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací
- Katedra elektroenergetiky a ekologie
- Katedra technologií a měření
- Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky
- Katedra teoretické elektrotechniky

Fakulta filosofická


- Katedra filosofie
- Katedra politologie a mezinárodních vztahů
- Katedra anglického jazyka a literatury
- Katedra aplikované germanistiky
- Katedra slovanských jazyků a obecné jazykovědy
- Katedra románských jazyků
- Katedra archeologie
- Katedra antropologie

Fakulta pedagogická


- Katedra technické výchovy
- Katedra českého jazyka a literatury
- Katedra geografie
- Katedra historie
- Katedra chemie
- Katedra matematiky
- Katedra obecné fyziky
- Katedra tělesné výchovy a sportu
- Katedra výpočetní a didaktické techniky
- Katedra výtvarné kultury
- Ústav umění a designu
- Katedra biologie
- Katedra pedagogiky
- Katedra psychologie

Fakulta právnická


- Katedra právních dějin
- Katedra trestního práva
- Katedra obchodního práva
- Katedra teorie práva
- Katedra finančního práva
- Katedra občanského práva
- Katedra veřejné správy
- Katedra pracovního práva
- Katedra správního práva
- Katedra forenzních disciplín
- Katedra ústavního práva
- Katedra mezinárodního práva

Fakulta strojní


- Katedra konstruování strojů
- Katedra technologie obrábění
- Katedra průmyslového inženýrství a managementu
- Katedra materiálu a strojírenské metalurgie
- Katedra energetických strojů a zařízení
- Katedra tělesné výchovy a sportu

Externí odkazy


- [http://www.zcu.cz/ Západočeská univerzita v Plzni] – oficiální stránky Kategorie:České vysoké školy

Univerzita

Univerzita (z lat. universitias – společenství) je vysoká škola, kde učitelé přednáší studentům o vědě ve více oborech. Univerzita vedle funkce vzdělávací má i významnou funkci veděcko-badatelskou. Vysoké školy neuniverzitního typu jsou u nás dosud pouze soukromé nebo některé vojenské. Člení se na fakulty (např. matematicko-fyzikální, lékařská, přírodovědecká, právnická, filozofická apod.). Fakulty se dále dělí na katedry. Učitelský sbor tvoří
- profesoři
- docenti
- odborní asistenti
- asistenti V Česku musí student univerzity nejprve úspěšně absolvovat střední školu (maturita). Jsou tři základní typy univerzitního studia
- bakalářské
- magisterské
- doktorandské

Historie

Univerzity vznikly ve vrcholném středověku (gotice) jako církevní korporace. V novověku byly postátněny. Od osvícenství se na nich přestalo přednášet latinsky. V 19. století byly reformovány do dnešní podoby. V komunistických státech byly univerzity zásadním způsobem změněny. Bylo dokončeno postátnění – samospráva byla pouze formální, takže z veřejnoprávní korporace se stal pouhý veřejný ústav ("rozpočtová organizace"). Byl z nich odstraněn výzkum a převeden na akademie věd, učitelský sbor byl složitě stratifikován na profesory, docenty (ti předtím nebyli zaměstnanci vysoké školy), odborné asistenty, případně též asistenty a aspiranty. Tento stav v zásadě nebyl dodnes překonán, ale samospráva byla obnovena.

Seznam středověkých univerzit

# Bologna1119. Tato první univerzita navázala na předchozí vysoká učení v Ravenně, Pavii a Salernu, která však nebyla univerziální. # Sorbonne (Paříž) – 1150 # Oxford1167 # Modena1175 # Montpellier1181 # Reggio – 1188 # Vicenza1204 # Palencia – 1208 # Cambridge – 1209 # Arezzo – 1215, obnovena 1355 # Salamanca – 1218 # Padova – 1222 # Napoli – 1224 # Vercelli – 1228 # Tolouse – 1229 # Roma (Řím) – 1244, obnovena 1303 # Siena – 1246, obnovena 1357 # Piacenza – 1248 # Valladolid – před 1250 # Sevilla – 1254 # Macerata – 1290 # Lisboa – 1290 # Lérida – 1300 # Avignon – 1303 # Orléans – 1306 # Perugia – 1308, obnovena 1355 # Coimbra – 1308 – 1377 # Treviso – 1318 # Cahors – 1332 # Angers – kolem 1337 # Pisa – 1338 # Grenoble – 1339 # Praha – 1347 # Firenze – 1349, obnovena 1364 # Perpignan – 1350 # Cividale – 1353 # Heresca – 1354 # Pavia – 1361 # Kraków (Krakov) – 1364, obnovena 1400 # Genève (Ženeva) – 1365 # Orange – 1365 # Wien (Vídeň) – 1365 # Pécs (Pětikostelí) – 1367 # Lucca – 1369 # Heidelberg – 1385 # Köln (Kolín nad Rýnem) – 1388 # Buda (Budín) – 1389 # Ferrara – 1391 # Erfurt – 1392 # Torino – 1405 # Leipzig (Lipsko) – 1409 # Rostock – 1419

Seznam univerzit v Česku

s obecným zaměřením studia ("klasické univerzity")


- Univerzita KarlovaPraha
- Masarykova univerzitaBrno
- Univerzita PalackéhoOlomouc
- Jihočeská univerzitaČeské Budějovice
- Západočeská univerzita v PlzniPlzeň
- Ostravská univerzitaOstrava
- Univerzita Jana Evangelisty PurkyněÚstí nad Labem
- Slezská univerzitaOpava
- Univerzita PardubicePardubice
- Univerzita Hradec KrálovéHradec Králové
- Univerzita Tomáše BatiZlín

technicky zaměřené


- Technická univerzita v Liberci – Liberec
- České vysoké učení technické – Praha
- Vysoké učení technické – Brno
- Vysoká škola báňská – Ostrava
- Česká zemědělská univerzita – Praha
- Mendelova zemědělská a lesnická univerzita – Brno
- Vysoká škola chemicko-technologická – Praha

umělecké školy


- Akademie múzických umění – Praha
- Akademie výtvarných umění – Praha
- Vysoká škola umělecko-průmyslová – Praha
- Janáčkova akademie múzických umění – Brno

policejní a vojenské školy


- Policejní akademie ČR – Praha
- Univerzita obrany – Brno, Hradec Králové

ostatní


- Vysoká škola ekonomická – Praha
- Veterinární a farmaceutická univerzita – Brno

Podívejte se také na


- Seznam vysokoškolských učitelů Kategorie:Vysoké školy ja:大学 ko:대학교 ms:Universiti simple:University th:มหาวิทยาลัย

1991

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1986 1987 1988 1989 1990 - 1991 - 1992 1993 1994 1995 1996 ----

Události


- 1.července nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. byl vyhlášen Národní park Podyjí
- 28. září založena Západočeská univerzita v Plzni sloučením Vysoké školy strojní a elektrotechnické a Pedagogické fakulty.
- 31. prosince přestal existovat SSSR. Jeho nástupnickou, ale již demokratickou organizací se stalo Společenství nezávislých států, SNS.

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

Úmrtí

Česko
- Vilém Flusser, český filozof (
- 1920) Svět

Hlava státu

Václav Havel Kategorie:20. století als:1991 ja:1991年 ko:1991년 simple:1991 th:พ.ศ. 2534

Plzeň

Plzeň je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje, ležící na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úslavy a Úhlavy. Má 166 274 obyvatel. Jako okres Plzeň-město je Plzeň, vedle Brna a Ostravy, jedním ze tří městských okresů České republiky. Plzeň je vyhlášená pivovarnictvím, spodně kvašený světlý ležák se celosvětově označuje Pilsner nebo Pils podle německého jména města Pilsen. Pivovar Plzeňský Prazdroj, a.s., podnik skupiny SABMiller, vaří tradiční hořké plzeňské pivo pod značkou Pilsner Urquell (dříve Prazdroj), a dále celorepublikově rozšířený Gambrinus, Kozel a vařil i téměř neznámý Primus. Se jménem města jsou spojeny také Škodovy závody.

Historie

První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II.. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi Malice) přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy. Brzy se Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a Kutné Hoře. Vystavěny kostely sv. Bartoloměje ve středu náměstí, Františkánský na jihovýchodě opevnění, Dominikánský (nedochovaný do dnešních dnů) na severozápadě, špitální kostel sv. Máří Magdalény z roku 1320. Na samém počátku husitských válek měli kališníci ve městě velký vliv, ale po odchodu Jana Žižky na Tábor se Plzeň stala hlavní baštou katolické strany. Třikrát byla neúspěšně obléhána Prokopem Holým a podílela se na odporu proti Jiříkovi z Poděbrad. Od roku 1467 sídlila v Plzni pražská kapitula, která byla 14311561 nejvyšším orgánem římsko-katolické církev v Čechách. První česká tištěná kniha – Kronika Trojánská – byla roku 1468 vytištěna na rohu dnešních ulic Smetanova a Bezručova. Na tomto místě fungovala do roku 1533 jediná česká tiskárna. Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno. Bavůrek ze Švamberka byl popraven na Plzeňském náměstí, což vzbudilo řadu protestů a roku 1507 spoustu požárů. Na devět měsíců se stala Plzeň hlavním městem říše a sídlem vlády, když se zde císař Rudolf II. ukryl před morovou epidemií na přelomu let 1599 a 1600. Během třicetileté války hospodářství i kultura upadala. Až roku 1618 byla poprvé dobyta stavovským vojskem knížete Mansfelda. Švédské obléhání bylo neúspěšné v letech 1637 i 1648. V 19. století nechal purkmistr Martin Kopecký (18281850) zbourat hradby a na jejich místě vybudovat kolem starého města sady. Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení Měšťanského pivovaru (později Prazdroj) a 5. října 1842 v něm bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku piva. V roce 1859 Emil Škoda převzal Škodovy závody, 1867 vybudován železniční tunel a František Křižík zavedl svůj vynález obloukovou lampu jako pouliční osvětlení. V roce 1869 byl založen První plzeňský akciový pivovar v Plzni (PAP, pivo Gambrinus). Od počátku 20. století je Plzeň druhým největším městem v Čechách. Za druhé světové války byly plzeňské Škodovy závody významnou zbrojovkou zásobující německé armády. I přesto Plzeň kupodivu delší dobu unikala bombardování, k prvnímu velkému náletu došlo až 20. prosince 1944, při kterém byl ovšem nejvíce zdemolován pivovarský komplex, zejména Prazdroj (18 mrtvých). Škodovy závody byly bombardováním významně poškozeny teprve na samém sklonku války, vojensky zbytečným náletem 25. dubna 1945. Plzeň a západní Čechy byly osvobozeny americkými jednotkami vedenými generálem Pattonem 5. května 1945. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále. Slavný je jeho výrok, že když už, tak to Američané mají vzít až do Moskvy.

Historické památky

1945 Náměstí a okolní ulice na půdorysu gotického jádra jsou dnes městskou památkovou rezervací, na území města je ještě několik dalších vesnických památkových rezervací a také městkých a vesnických památkových zón.
- Dominantou města je gotický chrám sv. Bartoloměje, založený roku 1292, s věží vysokou 102 metrů je nejvyšší v Čechách. Na vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Dnes jde o katedrální chrám, neboť papežská bula z roku 1993 založila v Plzni biskupství.
- Renesanční radnice je ze 16. století.
- Divadlo J. K. Tyla.
- Velká synagoga a stará synagoga.
- Plzeňské historické podzemí.

Kolébka české secese

Plzeňský rodák František Krásný, architekt tehdy žijící ve Vídni, se s kolegou J. Hoffmannnem zúčastnil soutěže o nové městské divadlo. Ač jejich secesně vonící návrh získal ocenění, Plzeň dáva přednost konzervativnímu návrhu A. Balšánka. Soukromé investory ale nový styl zaujal a v Plzni vznikají na konci 19. století podle návrhů Krásného jedny z prvních secesních staveb ve střední Evropě.
- Fodermayerův dům z roku 1897 na rohu Smetanovy a Prešovské ulice, ve 30. letech 20. století byl přestavěn a původní fasáda zanikla. Zachovalo se celkové řešení domu, schodiště, interiéry a sousoší J. Maixnera.
- Kestřánkova vila Marie z roku 1897 na rohu Karlovarské třídy a ulice Boženy Němcové, socha dudáka od J. Maixnera
- Dům čp. 140 z roku 1898 ve Smetanově ulici č. 3, nejzachovalejší, typický příklad ranné secese, kdy stavba průčelí navazuje na historizující architekturu, ale doplňuje ji stylizovanou výzdobou z jednoduchých a geometrických dekorů
- Dům čp. 166 z roku 1898 ve Smetanově ulici č. 4, stavba pro Čeňka Kříže Mezi další secesní památky patří:
- Měšťanská beseda, společenský dům v Kopeckého sadech 13 z roku 1901 podle návrhu A. Čenského
- Dům čp. 283 z roku 1907 v Dominikánské ulici č. 7 s impozantní fasádou, dle návrhu Karla Bubla
- Kostel Panny Marie Růžencové s přiléhajícím klášterem dominikánů podle návrhu A. Möllera z roku 1913 na Jiráskově náměstí

Přírodní zajímavosti

Na území města se nachází několik památných stromů: duby u Velkého rybníka, koterovská lípa, Körnerův dub, lípy u Mže, topol bílý v Lochotínské ulici, smrk – Troják v Lánech a alej Kilometrovka.

Slavné osobnosti

Kilometrovka ;Narodili se zde:
- Miroslav Horníček, český herec a komik
- Karel Gott, český slavík
- kardinál Beran
- Josef Skupa, autor Spejbla a Hurvínka
- Jiří Trnka, byl český výtvarník, ilustrátor, scenárista a režisér animovaných filmů
- Kateřina Kůrková, olympijská medailistka ve střelbě ;Studovali:
- Bedřich Smetana, hudební skladatel
- Pavel Nedvěd, fotbalista ;Podnikali:
- Emil Škoda, zakladatel podniku Škoda

Městské části

# Plzeň 1 # Plzeň 2-Slovany # Plzeň 3 # Plzeň 4 # Plzeň 5-Křimice # Plzeň 6-Litice # Plzeň 7-Radčice # Plzeň 8-Černice # Plzeň 9-Malesice # Plzeň 10-Lhota

Současnost

Plzeň 10-Lhota V současné době je Plzeň moderním průmyslovým městem, kde sídlí:
- Západočeská univerzita,
- Západočeská energetika,
- ZOO Plzeň.

Podívejte se také na


- Plzeňské tramvaje

Externí odkazy


- [http://info.plzen-city.cz/?lang=1033 stránky města]
- [http://www.zcu.cz/index-en.html Západočeská univerzita v Plzni] (ZČU)
- [http://www.zcu.cz/plzen/index-cz.html Plzeň – otevřené město] – o Plzni na serveru ZČU Kategorie:Česká města Kategorie:Okres Plzeň-město Kategorie:Městské památkové rezervace Kategorie:Městské památkové zóny Kategorie:Vesnické památkové rezervace Kategorie:Vesnické památkové zóny Kategorie:Čechy ja:ピルゼン ko:플젠

Cheb

Cheb (německy: Eger) je město na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb a centrum někdejšího Chebska. První historicky dochovaná zmínka o Chebu pochází z roku 1061. Město Cheb leží na řece Ohři (německy opět: Eger).

Poloha

Cheb leží v Čechách na západě České republiky u hranic s Německem. Sousedícími městy jsou; na severu Sokolov, na východě Karlovy Vary , na jihu Tachov a na západě . Městem prochází poledník s hodnotu 12°22´ v.d. a rovnoběžka 50° 03´ s.š. . Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 472 m n.m.

Doprava

Hlavním silničním spojením s Prahou je trasa Cheb–Karlovy Vary-Praha možná je i trasa přes Plzně pomocí dálnice D5 tedy Cheb-D5 (exit 128 Bor)-Plzeň-Praha. Hlavní železniční spojení s Prahou je Cheb-PlanáStříbroPlzeňBeroun-Praha. V Chebu se nachází důležitý mezninárodní železniční uzel a stanice Cheb je hraniční stanice ze SRN. Tratě vedoucí z a do Chebu:
- Cheb - Marktredwitz (SRN) - Nürnberg (SRN)
- Cheb - Františkovy Lázně - Bad Brambach (SRN)
- Cheb - Františkovy Lázně - Aš - Hranice v Čechách
- Cheb - Karlovy Vary - Chomutov
- Cheb - Luby u Chebu
- Cheb - Plzeň - Beroun - Praha

Povrch

Převážná část popisované oblasti spadá do území Krušnohorské soustavy. Pouze jihozápadní okraj náleží Šumavské soustavě. Krušnohorskou soustavu zastupují především Smrčiny, které na naše území zasahují z Německa a to jsou: Ašská vrchovina, Hazlovská pahorkatina a Chebská pahorkatina. A z malé části je to Karlovarská vrchovina, skládající se z Tepelské vrchoviny a Slavkovského lesa. Šumavské soustavě patří nejsevernější výběžky Českého lesa (Dyleňský les) a Podčeskoleské pahorkatiny. Nejvyšší vrcholy: Smrčiny – Háj (757 m) Chebská pahorkatina – Zelená hora (637 m) – televizní vysílač Tepelská vrchovina – Podhorní vrch (847 m) Slavkovský les – Lesný (983 m) Český les – Dyleň (940 m)

Hydrologické poměry

Celá oblast okresu patří do úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která pramení v Bavorsku a na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok a uměle vybudovaná Dlouhá stoka s přítokem Teplá. Mariánskolázeňsko odvodňuje z větší části Kosí potok, pramenící pod horou Dyleň a jeho přítoky Bahnitý, Úšovický a Jilmový potok. Téměř celý ský výběžek patří do povodí Sály. Většina potoků, např. Bílý Halštrov a Rokytnice odtud teče do Německa. Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Podhora na Teplé (82 ha) je využívána jako vodárenská nádrž a Horka na Libockém potoku slouží jako zásobárna pitné vody. Chebsko je velmi bohaté na rybníky. Největší rybniční soustava je na Slatinném potoku poblíž Františkových Lázní, které vévodí rybník Amerika s plochou téměř 60 ha. K dalším větším rybníkům patří Plochý (10 ha) a Okouní (9 ha).

Minerální prameny

Zvláštností tohoto území jsou četné minerální prameny s vysokým obsahem rozpuštěných solí a bohatým sycením oxidem uhličitým, které tu vyvěrají ve stovkách vřídel. Většinu z nich můžeme považovat za dozvuky třetihorní sopečné činnosti. Mariánskolázeňské prameny zahrnují rozsáhlou oblast v prostoru Slavkovského lesa a Tepelské plošiny. Minerální vody se tvoří z usazených dešťových vod, soustřeďujících se v puklinách krystalických hornin (hlavně žul) v hloubce 60–100 m pod povrchem. Mají velmi pestré složení. Na území Mariánských Lázní vyvěrají zhruba ve 40 pramenech (Křížový, Rudolfův aj.). Do těchto pramenů patří i další; např. kynžvartské kyselky a železité kyselky Konstantinových Lázní. Františkolázeňské prameny se soustřeďují v Chebské pánvi při údolí Slatinného potoka. Jsou nejvydatnějším zdrojem studených kyselek v republice. Vznikají v artézské pánvi, jsou tvořené pískovci, písky a jíly. Převažují prosté železité kyselky; pramen Glauberův IV. má největší obsah minerálů u nás vůbec. Pramenů je zhruba 25, jsou teplé jen 9–12,5 °C a vyvěrají z hloubky asi 50 m. Vývěry v oblasti rašeliniště Soos pronikají z větších hloubek, a jsou proto o něco teplejší – nejteplejší z nich je Císařský (14-18 °C). Jak Mariánské Lázně, tak Františkovy Lázně jsou součástí západočeského lázeňského trojúhelníku spolu s Karlovými Vary.

Půdy

Zastoupeny jsou tu dva typy půd. Na Ašsku a Mariánskolázeňsku se vyskytují hnědé půdy a podzoly a na Chebsku jsou to illimerizované a olejné půda. Druhy půd jsou v této oblasti tři. Půdy převážně hlinitopísčité a písčitohlinité (10-30% jíl. č.) na sku a v okolí Mariánských Lázní. Nejvíce úrodná oblast v okrese je v okolí Chebu s převážně hlinitými půdami (30-45% jíl. č.) . A na západ od M. L. jsou převážně štěrkovité a kamenité půdy s obsahem skeletu větším než 50%. Celkově je toto území méně úrodná oblast České republiky.

Klimatické poměry

Okres Cheb patří do chladné až mírný podnebný pás mírně teplé podnebné oblasti. Za 1 rok tu spadne přibližně 500-800 mm srážek. Nejméně na Chebsku (500-600 mm ) a nejvíce u Mariánských Lázní (700-800 mm ). Průměrná roční teplota je tu od 6°C (, Mariánské Lázně) do 10°C (Cheb).

Biosféra

Území okresu Cheb je velmi členité a zahrnuje jak hory, tak rozsáhlé planiny i hluboká údolí řek, s velkým podílem lesů. Za přírodovědecky nejcennější území v oblasti můžeme považovat Slavkovský les, kde se kromě doznívajících projevů vulkanické činnosti dochovala rozsáhlá rašeliniště se vzácnou flórou a faunou. Je tu i řada maloplošných chráněných území se zvláštním režimem. V dnešních lesích, převážně smrkových monokulturách, najdeme i zbytky původních bučin s příměsí jedle. Proto bylo území Slavkovského lesa o ploše 640 km2 vyhlášeno roku 1974 za CHKO. Největší rašeliniště Slavkovského lesa leží v nadmořské výšce 800-900 m a jsou chráněna jako národní přírodní rezervace Kladská rašelina Kladské rašeliny (Tajga, Lysina, Paterák). Roste tu borovice blatka, rosnatka okrouhlolistá, klikva žoravina, vlochyně aj. Obdobnou rašelinnou flóru najdeme i v rašeliništi Soos (221 ha) u Františkových Lázní, kde se navíc vyskytují některé slanomilné rostliny a jako velká vzácnost i orchidej vstavač. V této oblasti je i mnoho přírodních parků. Poblíž e je to přírodní park Halštrov, na jih od Plesné přírodní park Kamenné vrchy, v okolí Mariánských Lázní přírodní park Šumava a u Libé je to přírodní park Smrčiny.

Památky

Na rozdíl od jiných oblastí Čech je zde zachováno velké množství památek z doby románské. K nejznámějším patří bývalá císařská falc a kostel sv. Mikuláše v Chebu, jádra hradu Skalná, Ostroh, Starý Hroznatov a Hazlov. Gotiku tu většinou zastupují už jen zříceniny, jako např. Starý Rybník, Neuberg, Kynžvart a Pomezná. Cenný soubor gotické městské architektury najdeme v Chebu (kostely, kláštery). Renesance se výrazně zapsala především do architektury měst. Renesanční domy najdeme hlavně v Chebu, a v Hazlově je renesanční hřbitovní kostel. Výrazněji se tu projevuje baroko. Z církevních barokních památek je třeba jmenovat dominikánský klášter a radnici v Chebu a LoretaLoretu ve Starém Hrozanatově. Do barokního slohu byl přestavěn hrad v Chebu a také zámek Libštejn v Libé. Na celém území je velké množství soch, sloupů a kašen. Klasicismus a empír dal vzhled pozoruhodným souborům staveb (kolonády, lázeňské budovy, hotely) v centrech lázeňských měst Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart. Architektura 19. a začátku 20. století je typická pro historické budovy v Mariánských Lázních. Bohaté je zastoupení lidové architektury, především hrázděných a roubených staveb. Nejkrásnější se dochovaly v Hranicích a Ostrohu. Pozoruhodnou památkou Chebska a ska jsou kamenné smírčí kříže, připomínající dávné tragédie, často i hrdelní zločiny. Jsou jich tu desítky, nejhezčí najdeme v Hazlově, Milhostově a Plesné.

Historie

V dávné minulosti toto území pokrývaly husté pralesovité lesy. Zmínka o prvních lidech zde je již ze starší doby kamenné. Slovanské obyvatelstvo zde sídlilo od 8. do počátku 12. století. Jeho hlavním hradištěm byl Cheb, založený v 9. století. V rámci kolonizace, která sem přicházela z Německa, tito původní obyvatelé ustupovali. Již v 1. polovině 19. století se celá oblast dostávala pod vliv německé severní marky. Jedním z prvních území u nás, které podlehlo germanizaci, bylo Chebsko, na které si ve 13. století činily nárok čeští i němečtí panovníci. K definitivnímu připojení Chebska k zemím Koruny české došlo až za vlády Jana Lucemburského v roce 1314. Ten potvrdil Chebským všechna jejich práva a mnohá jiná jim ještě daroval, což přispělo ke zvláštnímu postavení – autonomii – této oblasti v rámci českého království. Obdobné postavení si po staletí udržovalo i sousední sko. Husitské války do oblasti příliš nezasáhly, většina zdejších hradů (Loket, Andělská hora) stála na straně katolíků. V 16. století v vrcholila v oblasti důlní činnost, těžilo se především stříbro a cín. Zdárný vývoj zastavila 30-ti letá válka, která byla pro západní Čechy skutečnou pohromou. V tomto období opustilo zemi tisíce horníků a lidé byli nuceni, hledat si nový zdroj obživy. Rozvíjela se řemesla, zemědělství a obchod. Rozrůstal se také průmysl, v oblasti hlavně textilní, sklářský a výroba porcelánu. Od 18. století se výrazně o slovo hlásilo lázeňství. Po vzniku ČSR v roce 1918 se zdejší němečtí obyvatelé pokusili o odtržení pohraničního území a vytvoření samostatného útvaru. Národnostní vášně vyvrcholily odtržením Sudet v roce 1938 a jejich připojením k Německu. Po osvobození území roku 1945 americkou armádou a odsunu německých obyvatel sem přišli nový osídlenci z Čech. Řada obcí zůstala však většinou zčásti neobydlena. Výsledkem byl úplný zánik některých sídel. Teprve v posledních letech se pohraniční oblasti z těchto ran rychle vzpamatovávají a obnovují tradiční vztahy se svými západními sousedy.

Sídla

Většina sídel v okrese jsou vsi. Mezi největší obce patří města Cheb, , Františkovy Lázně a Mariánské Lázně. Hlavním okresním městem je Cheb s 36 946 obyvateli (k roku 1991). Založen byl již v 9. století, ale městem se stal až v roce 1204. Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský. Cheb patřil střídavě k ČechyČechám a Německu, od roku 1322 je součástí českého státu. Nachází se zde krásný románský hrad a kostel sv. Mikuláše. Cheb je součástí městské památkové rezervace. Město bylo založeno ve 13. století a má 18 300 obyvatel (k roku 2001). Průmysl je tu převážně ppotravinářský a textilní. Nejzajímavějšími kulturními památkami jsou radnice, zámeček Větrov, muzeum a kostel sv. Mikuláše. Stejně jako Cheb také i Františkovy Lázně patří mezi městské památkové rezervace. Mají 8 200 obyvatel (k roku 2001) a založeny byly r. 1793. Jsou to lázně známé léčbou ženských nemocí, nemocí oběhového ústrojí a poruch látkové výměny. Mariánské Lázně mají 20 533 obyvatel (k roku 2001). Průmysl je převážně strojírenský, dřevozpracující a potravinářský. Lázeňství se tu začalo rozvíjet od začátku 19. století. Prameny se zde využívají k léčení nemoci ledvin, močových cest, dýchacích cest a poruch látkové výměny. Nejkrásnějšími budovami jsou různé lázeňské stavby (kolonády, pavilóny, lázeňské domy) z 19. století. Střed města má parkovou úpravu.

Průmysl

Hlavním průmyslovým odvětvím v okrese je strojírenský průmysl (Cheb, ), dřevozpracující průmysl (Luby), textilní průmysl (Cheb, ), sklářský průmysl (Hranice), průmysl porcelánu a keramiky (Skalná) a z malé části také těžba hnědého uhlí (na východě od Chebu).

Životní prostředí

Na území okresu se nenachází žádné větší podniky, továrny ani elektrárny, které by zahlcovaly ovzduší škodlivými látkami, a proto je zde životní prostředí čisté.

Externí odkazy


- [http://www.mestocheb.cz/ Město Cheb]
- [http://hrady.dejiny.cz/cheb/index.htm Chebský hrad]
- [http://www.chebsko.cz Chebsko]
- [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:554481 statistické údaje města Cheb] Kategorie:Česká města Kategorie:Okres Cheb

Kategorie:České vysoké školy

Kategorie:Vysoké školy

Sveriges Segelfartygsförening

Sveriges Segelfartygsförening (SSF) bildades ursprungligen 1903 som en redareförening för segelfartygsredare på Brantevik, ett fiskeläge i sydöstra Skåne. Föreningen tappade sin betydelse i takt med att motorfartygen blev vanligare och så småningom gick SSF (version 1) upp i Sveriges redareförening eftersom segelfartygen tappat sin ekonomiska betydelse i handelsflottan. Emellertid återuppstod föreningen, åtminstone till namnet, 1976. Då bildades Sveriges Segelfartygsförening på nytt av en samling entusiastiska skutseglare i Jönköping. Vid bildandet bestod föreningen av 14 medlemmar och sex fartyg. Idag, 2005, har föreningen 72 medlemsfartyg och närmare 700 direktanslutna medlemmar men om man räknar in alla som är engagerade i de föreningar som äger fartygen uppgår medlemstalet förmodligen till långt över 10 000 personer. Föreningen arbetar främst för bevarandet av skutorna i sig, hantverket att segla och underhålla dem samt det kulturarv detta innebär. En viktig milstolpe i detta arbete var när flytande fartyg 2001 kunde börja erkännas som kulturhistoriskt värdefulla fartyg (k-märkas) av Staten, genom Statens Maritima Muséer. Fram tills dess hade, i enlighet med kulturminneslagen, endast fartyg som legat på havets botten i 100 år kunnat göra anspråk på att vara "kulturhistoriskt intressanta". kategori:segelfartyg Kategori:Museiföreningar

cheap tickets mieszne filmy milan italy hotels Casino diety










































:: RELATED NEWS ::
21 VIII


- imieniny: Andrzej, Benedykt, Daniel, Filipina, Franciszek, Joanna, Kazimiera, Leowigild, Męcimir, imieniny: Albin, Bolesław, Dalegor, Fabrycjan, Fabrycy, Lambert, Lamberta, Laurencjusz, Magdalena,
23 VIII


- imieniny: Apolinary, Benicjusz, Bogna, Brygida, Filip, Laurenty, Róża, Sulirad, Walerian,
24 VIII


- imieniny: Bartłomiej, Bartosz, Cieszymir, Emilia, Jerzy, Joanna, Halina, Malina, Michalina i imieniny: Gaudencjusz, Gaudenty, Grzegorz, Józef, Ludwik, Luiza i Michał.
- Urugwaj - Święto Niepodległości


26 VIII


- imieniny: Dobroniega, Joanna, Konstanty, Maksym, Maria, Natalia, Teresa, Sandra, Wiktorian,
27 VIII


- imieniny: Cezariusz, Cezary, Gebhard, Józef, Małgorzata, Monika, Przybymir, Rufus, Stosław
28 VIII

]
- imieniny: Adelina, Aleksander, Aleksy, Augustyn, Hermes, Patrycja, Sobiesław, Stron
29 VIII


- imieniny: Beata, Flora, Jan, Racibor, Sabina i Świętosław.
- Słowacja - Rocznica Wybuchu Słowackiego Powstania Narodowego
- K
30 VIII


- imieniny: Adaukt, Częstowoj, Częstowojna, Gaudencja, Małgorzata, Mederyk, Mederyka, Miron, Read More...
All Rights Reserved 2005 wikimiki.org