:: wikimiki.org ::

Anemometr

Anemometr

Anemometr (z řeckého anemos = vítr), větroměr je přístroj pro měření rychlosti proudění anebo rychlosti a směru proudění. V meteorologii se používájí anemometry k měření rychlosti větru anebo rychlosti a směru větru. Rychlost větru se standardně měří v 10 metrech nad zemí.

Typy anemometrů

Vzhledem k potřebě měřit rychlost proudění tekutin, bylo k jejich měření vyvinuto mnoho způsobů a přístrojů pracujících na různých principech.

Mechanické anemometry

Energie větru se přenáší na konstrukci, kterou vítr otáčí, rotuje či vychyluje z ustálené polohy. Mezi mechanické anemometry patří miskové anemometry (Robinsonův kříž), lopatkové anemometry, anemometry s výkyvnou deskou (Wildova korouhev, Dalozův kyvadlový anemometr).

Aerodynamické anemometry

Tlak proudící vzduchu je přenášen a porovnáván s tlakem statickým .

Zchlazovací anemometry

Čidlo tvořené drátkem je vystaveno zchlazujícímu účinku větru, přičemž můžeme určit rychlost zchlazování nebo energii potřebnou k náhradě (kompenzaci) odejmuté energie. Z obojího lze vyvodit rychlost větru.

Značkovací anemometry

Pomocí tepelného a chemického značkování se určuje rychlost ale i směr větru.

Akustické anemometry

Akustické anemometry měří nebo odvozují rychlost, ale i směr větru, ze změn šíření zvuku v atmosféře.

Ostatní anemometry

K dispozici jsou dnes i anemometry založené na Dopplerově principu, takto lze rychlost větru odhadovat pomocí meteorologických radarů.

Registrační anemometry

Registrační anemometry jsou nazývány anemografy. Kategorie:Meteorologie Kategorie:Přístroje

Meteorologie

Meteorologie je věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající. Meteorologie je považována za část fyziky, proto je často chápána jako "fyzika atmosféry" a je vyučována na matematicko-fyzikálních fakultách. Na mnoha univerzitách je meteorologie často vyučována jako součást věd o Zemi, což zohledňuje souvislost atmosféry s dalšími krajinnými sférami. Poznatky meteorologie a klimatologie jsou nezbytné v mnoha odvětvích lidské činnosti - doprava, zemědělství, vojenství.

Tematické okruhy meteorologie

- složení a stavba atmosféry
- oběh tepla a tepelný režim v atmosféře a na zemském povrchu včetně radiačních procesů a různých mechanismů neradiační výměny mezi atmosférou a aktivním povrchem a v atmosféře samé,
- oběh vody a její fázové změny v atmosféře v interakci se zemským povrchem,
- atmosférické pohyby − všeobecnou cirkulaci atmosféry, její složky a místní cirkulace,
- elektrické pole atmosféry,
- optické a akustické jevy v atmosféře. Meteorologie se zabývá především troposférou a stratosférou, neboť tyto části atmosféry jsou nejdůležitější z hlediska předpovědi počasí. Studiem vysoké atmosféry se zabývá aeronomie.

Obory meteorologie

Pozvolna se osamostatňujícím se oborem meteorologie je klimatologie, která je však správněji zařazována mezi vědy geografické. Klimatologie je věda o klimatech na Zemi, o podmínkách a příčinách jejich utváření a rovněž o působení klimatu na objekty činnosti člověka, na samotného člověka i na různé přírodní děje a naopak. Úkolem klimatologie je studovat obecné zákonitosti klimatických jevů, utváření zemského klimatu, jeho změny a kolísání s cílem využití poznatků pro předpovídání a melioraci klimatu.

Historie meteorologie

Historie světové meteorologie

- 5000 př. n. l. zemědělská revoluce - člověk se stává závislým na počasí
- 5. st. př. n. l. vyvěšována tzv. parapegmata, která obsahovala i informace meteorologického rázu, hlavně o proudění ("věž větrů" v Athénách).
- 4. století př. n. l. Platón meteora = věci nadzemské
- kolem 340 př. n. l. Aristoteles - Meteorologica
- 64 n. l. Seneca mluví o znečištěném vzduchu v Římě
- Meteorologie spojována s astronomií a astrologií (astrometeorologie)
- 15. století - doložena znalost pasátů
- okolo 1500 Leonardo da Vinci sestavuje hygrometr
- 1606-1607 Galileo Galilei a jeho žáci konstruují kapalinové teploměry
- 1644 Jan Evangelista Torricelli sestrojuje rtuťový tlakoměr
- 1657-1667 Accademia del Cimento založená ve Florencii dává popud k prvním systematickým meteorologickým pozorováním
- Přes krátké trvání Akademie zájem o meteorologická měření a pozorování již neustal
- 1667 Robert Hooke sestrojuje anemometr pro měření rychlosti větru
- 1686 Edmund Halley zmapoval pasáty, usuzuje, že změny a procesy v atmosféře jsou řízeny slunečním teplem, potvrzuje Pascalovy objevy týkající se atmosférického tlaku
- 1735 George Hadley jako první dává do spojení stáčení pasátů a rotaci Země (mechanismus popsal nesprávně), popisal také cirkulační buňku, která je dnes známa jako Hadleyho buňka
- 1780 založena Societa meteorologica palatina, meteorologická společnost v Manheimu s 39 meteorologickými stanicemi
- 1780 Horace de Saussure sestrojuje vlasový vlhkoměr k měření vzdušné vlhkosti
- 1792 Societa meteorologica palatina publikuje výsledky měřeni a pozorování z let 1780-1792, ty se staly základem pro formulaci prvních meteorologických teorií
- počátkem 19. století vznikají sítě meteorologických stanic a první meteorologické ústavy - Hlavní geofyzikální observatoř v Petrohradě, Ústav pro meteorologii a zemský magnetismus ve Vídni
- 1802-1803 Luke Howard vydává spisek O změnách oblaků (On the Modification of Clouds), ve kterém zavádí latinské pojmenování oblaků
- počátkem 18. století je meteorologie ještě součástí fyziky
- druhá polovina 19. století W. Ferrel, H. Helmholtz a jiní - poznatky hydrodynamiky a termodynamiky - počátky meteorologie dynamická
- 1820 H. W. Brandes sestavuje mapu tlaku vzduchu, jedná se o první synoptickou mapu
- 1825 E. F. August vyvíjí psychrometer
- 1843 Lucien Vidie sestavuje aneroid
- mezi 1845-1862 A. von Humboldt definuje pojem klima
- po 1850 se rozvíjí synoptická metoda studia meteorologických dějů - vzniká synoptická meteorologie
- počátek 20. století V. Bjerknes - norská frontologická škola
- 1941 během 2. světové války se rozvíjí radarová meteorologie
- 1946 John von Neumann začíná s matematickým modelováním počasí
- v druhé polovině 20. století se rozvíjí družicová meteorologie

Historie české a slovenské meteorologie

- 1092 Kosma - první zmínky o počasí na území Čech
- 1533−1534 žerotínské denní záznamy o počasí
- 1558-1568 záznamy o počasí z Bratislavy a Prešova pozorované na cestách Žigmunda Tordy
- 1717 Zákupy - teplota a tlak vzduchu
- 1717-1720 Adam Reimann provádí v Prešove první pravidelné denní měření tlakoměrem a teploměrem
- 1771 klementinská řada - teplot
- 1804 klementinská řada - srážky
- 1871 hrabě Mikuláš Konkoly-Thege zkládá observatoř v Hurbanovu

Meteorologické školy

- Norská frontologická škola - založena Bjerknesem
- americká meteorologická škola - založena Rossbym

Meteorologické organizace

- 1873 se koná První Mezinárodní Meteorologický Kongres (First International Meteorological Congress) ve Vídni
- 1873 ustavena Mezinárodní meteorologická organizace (IMO, International Meteorological Organization )
- 1947 obnovena Světová meteorologická organizace (WMO, World Meteorological Organization) pod záštitou Organizace spojených národů (UN, United Nation) - Výkonný výbor a sekretariát organizace sídlí v Ženevě.

Meteorologická měřící technika

Anemometr, tlakoměr, barograf, vlhkoměr, termograf, teploměr, radar, družice, srážkoměr

Měření teploty

- Skleněné teploměry - pracuje na principu různé teplotní a délkové (objemové) roztažnosti plynů a kapalin
- Kapalinové
- Lihové
- Minimální teploměr
- Sixův teploměr
- Rtuťové teploměry
- Přízemní teploměry
- Maximální teploměr
- Beckmannův teploměr - teploměr měřící oteplení, určený pro kalorimetrická měření
- Vertex - kontaktový teploměr
- Bimetalové teploměry - deformační teploměr tvořený bimetalem, pracuje na principu různé teplotní a délkové (objemové) roztažnosti kovů dvojkovu (bimetalu)
- Odporové teploměry (elektrické)
- Kovové teploměry
- Polovodičové teploměry (termistory)
- Termočlánky
- Infrateploměry
- Akustické anemometr - odvozené měření virtuální teploty, měření rychlosti a směru větru
- Pyrometry - infračervené záření
- Akustické teploměry - využívající principu změny rychlosti šíření zvuku při různých teplotách
- Termograf - registrační přístroj k měření teploty - používá bimetalový teploměr

Měření větru

Měření větru znamená určení směru a rychlosti větru. Obvykle se měří horizontální vektro větru, ale existují přístroje pro měření vertikální složky.
- Anemometr - přístroj pro měření rychlosti a popřípadě i směru větru
- Mechanický
- Aerodynamický
- Zchlazovací
- Vírové
- Tlakové
- Značkovací
- Termoanemometr - přístroj, který k určení rychlosti proudění vzduchu využívá zchlazování zahřívaného čidla.
- Katateploměr - jedná se o dva teploměry (suchý a vlhký), u nichž se měří rychlost zchlazování. Ta je odvislá od teploty okolí a rychlosti větru.

Měření záření

- Slunoměr
- Slunoměr Campbellův a Stokesův - přístroj určený pro měření trvání slunečního svitu. Jedná se o skleněnou kouli, která propaluje registrační pásek
- Slunoměr Marvinův
- Slunoměr Jordanův
- Pyrheliometr
- Aktinometr
- Radiometr
- Pyranometr
- Albedometr
- Bilancometr

Měření tlaku

- Aneroid - kovový tlakoměr, pracuje na principu deformace kovové krabičky (vidiových dóz)
- Rtuťový tlakoměr (staniční) - kapalinový tlakoměr
- Barograf - registrační přístroj zaznamenávající změny tlaku, používá aneroid

Měření vlhkosti

- Absolutní metoda (váhová) měření vlhkosti spočívá ve změření a výpočtu rozdílu hmotnosti vlhkého vzorku a vzorku zcela vysušeného
- Kondenzační metoda - princip založený na měření rosného bodu podchlazováním měřící plošky, přičemž z teploty rosného bodu Tr a tlaku p lze určit relativní vlhkost.
- Hygrometrické metody - využívá změny média v závislosti na relativní vlhkosti.
- Hygrometr vlasový - pracuje na principu změny délky odmaštěného světlého vlasu (jiného média) s měnící se vlhkostí vzduchu (plynu)
- Elektrické metody - měření relativní vlhkosti elektrickým převodníkem je obvykle založeno na změně kapacity kondenzátoru, jehož dielektrikum je vytvořeno tenkou vrstvou speciálního polymeru. Změnou vlhkosti se mění se mění elektrické vlastnosti polymeru.
- Kapacitní vlhkoměry - elektrický vlhkoměr
- Psychrometrická metoda - princip je založen na úměrnosti psychrometrického rozdílu teplot „suchého“ ts a „vlhkého“ tv teploměru, který je úměrný rozdílu napětí Ev nasycených par při teplotě tv a skutečného napětí par e , dělenému barometrickým tlakem pb, kde A je konstanta:
- Assmanův aspirační psychrometr - skládá se ze dvou teploměrů (suchého a vlhkého),
- Augustův psychrometr

Měření srážek

- Srážkoměr (hyetometr) - přístroj pro měření úhrnů srážek, obvykle za 24 hodin. Používají se srážkoměry s různou záchytnou plochou
- Ombrograf - registrační přístroj pro měření srážek

Podívejte se též na

- Vorticita Kategorie:Přístroje Kategorie:Vědy o Zemi ja:気象学

Tekutina

Tekutina je společný název pro kapaliny a plyny, jejichž významnou společnou vlastností je tekutost, neboli neschopnost udržet svůj stálý tvar díky snadnému vzájemnému pohybu částic. zpět - Mechanika - Mechanika kapalin a plynů Kategorie:Mechanika kapalin a plynů

Kategorie:Meteorologie

Hlavní článek: Meteorologie Meteorologie je věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající. Kategorie:Přírodní vědy ja:Category:気象学 ko:분류:기상학 th:Category:อุตุนิยมวิทยา

Category:Banks of the Caribbean

Category:Caribbean Category:Economy of the Caribbean

sitemap.html motorola gry java �mieszne zdj�cia Parkiet przetargi

:: RELATED NEWS ::

Umpi (kaupunki)
Umpi, paikallisilla kielillä Umba (Умба), on kaupunki Venäjällä Murmanskin alueella Terskin piirissä Vienanmeren pohjoisrannalla noin sata kilometria Kantalahdesta itään. Se sijaitsee Umpijoen suistossa. Sitä asuttavat lähinnä slaavilaiset pomortsit, joiden kantavanhemmat muuttivat alueelle Read More...

Suomen liikuntakulttuurin ja urheilun suuri ansioristi
Suomen liikuntakulttuurin ja urheilun suuri ansioristi annetaan tunnustukseksi erityisen ansiokkaasta Suomen liikuntakulttuurin ja urheilun hyväksi tehdystä työstä. Sen voi saada vain Suomen kansalainen ja enintään 12 samanaikaisesti elävää henkilöä. Suomen liikuntakulttuurin ja urheilun suuri ansioristi on tasakylkinen risti, joka on läpimitaltaan 56 millimetriä. Ristin sakaroiden perusväri on sininen, mutta sinistä väriä ympäröivät 2 millimetrin levyiset valkoiset juovat. Ristin sakaroiden välissä on hopean värinen sompa, jonka halkaisija on 34 millimetriä, sekä kes

Umba
Umpi, paikallisilla kielillä Umba (Умба), on kaupunki Venäjällä Murmanskin alueella Terskin piirissä Vienanmeren pohjoisrannalla noin sata kilometria Kantalahdesta itään. Se sijaitsee Umpijoen suistossa. Sitä asuttavat lähinnä slaavilaiset pomortsit, joiden kantavanhemmat muuttivat alueelle Read More...

Pomorit

- Sana Pomorje viittaa slaavilaisperäisiin merenranta-asukkaisiin, ja sana on paikannimenä käytössä Bulgarian ja Puolan (Pomorian tai Pommerin) rannikoilla.
- Pomorje ja sen asukkaat pomorit tai pomortsit viittaavat erityisesti Vienanmeren ympäristön vanhaan slaavilaisasutukseen. Asukkaita tiedetään tulleen jo 800-luvulla Novgorodista

Pomortsit

- Sana Pomorje viittaa slaavilaisperäisiin merenranta-asukkaisiin, ja sana on paikannimenä käytössä Bulgarian ja Puolan (Pomorian tai Pommerin) rannikoilla.
- Pomorje ja sen asukkaat pomorit tai pomortsit viittaavat erityisesti Vienanmeren ympäristön vanhaan slaavilaisasutukseen. Asukkaita tiedetään tulleen jo 800-luvulla Novgorodista

Ksii Puppis
Ksii Puppis (ξ Puppis, ξ Pup ,Xi Puppis,Azmidiske, Asmidiske) on Peräkeulan tähdistössä sijaitseva melko kirkas ylijättiläistähti, jolla on lähempänä oleva optinen "seuralainen" ehkä 750 valovuoden päässä. Ksii Puppiksen näennäinen kirkkaus V = 3,34, B-V on 1,24 ja spektrityyppi G6