:: wikimiki.org ::

Atom

Atom

Atom je nejmenší chemicky dále nedělitelná částice různá pro různé látky. Atom se dá ještě dále rozdělit na jádro a obal, v jádře se vyskytují protony a neutrony, v obale se vyskytují elektrony. Tyto částice jsou ve všech atomech stejné, různé atomy se liší pouze jejich počtem. V přírodě existuje 92 různých druhů atomů. Druh atomu je určen počtem protonů (1 až 92) v jeho jádře. Atomy s větším počtem protonů byly vyrobeny uměle, ale jejich jádra jsou nestabilní a samovolně se rozpadají. Atomy se mohou seskupovat:
- do molekul a tvoří pak plyny a kapaliny nebo
- do pevných látek, které mohou být krystalické nebo amorfní. Zvláštním případem jsou molekulární krystaly. zpět - Částice

Podívejte se také na:

Atomové jádro Kategorie:Fyzika částic ja:原子 ko:원자 ms:Atom simple:Atom th:อะตอม

Chemie

Chemie (řecky χημεία) je věda, která studuje složení, strukturu a vlastnosti látek kolem nás a jejich vzájemné působení. Látky jsou složeny z atomů a z nich složených molekul a sloučenin.

Dělení chemických oborů

Chemie se tradičně dělí do několika oborů. Ty jsou ale v dnešní době častokrát provázány interdisciplinárními obory a jinými specializacemi. ; Analytická chemie : Analytická chemie se zabývá analyzou vzorků látek, s cílem porozumět jejich chemickému složení a struktuře. ; Biochemie : Biochemie studuje chemické složení, reakce a vzájemné vztahy chemických individuí, které se odehrávají v živém organismu. ; Anorganická chemie : Anorganická chemie studuje vlastnosti a reakce anorganických sloučenin. ; Organická chemie : Organická chemie studuje strukturu, vlastnosti, složení a reakce organických sloučenin. Rozdíl mezi organickou a anorganickou chemií není vždy zřetelný a dochází zde k mnoha překryvům, zvláště v tzv. organokovové chemii. ; Fyzikální chemie : Fyzikální chemie se zabývá fyzikálním popisem chemických systémů a procesů. Zvláště pak energetickým popisem rozdílných chemických přeměn. Studuje termodynamiku, chemickou kinetiku, elektrochemii, kvantovou chemii, statistickou termodynamiku a spektroskopii. ; Dále pak existují: Biofyzikální chemie, Farmakologie, Geochemie, Chemie atmosféry, Chemie životního prostředí, Jaderná chemie, Lékařská chemie, Makromolekulární chemie, Počítačová chemie, Supramolekulární chemie a Termochemie.

Původ jména

Název tohoto vědního oboru chemie (řec. χημεία), či původně chymie, se objevil teprve ve 4. stol. n. l. ve spisech byzantských autorů. Jeho prapůvod však není dobře vysvětlen. Obvykle bývá s odvoláním na alexandrijského encyklopedického autora Zosima Panopolidského (4. stol. n. l.) odvozován od názvu jakési bájné knihy Χήμευ (Chémey), která popisovala návod na zpracování kovů a byla prý božského původu. Podle jiných může slovo chemie souviset se starým hebrejským názvem pro Egypt, Chemia (země Chámova), který uvádí již Plutarchos; tento výklad podporuje skutečnost, že starověcí Egypťané ovládali řadu chemických znalostí. Třetí etymologická teorie spojuje chemii s řeckým slovem χυμός (chymós, česky kapalina), čímž mohla být míněna tinktura potřebná pro transmutaci kovů, hledaná alchymisty.

Externí odkazy

- [http://www.opendir.cz/od.x/rnum=108/ Opendir CZ]
- [http://www.tabulka.cz/tabulka.shtml Tabulka]
- [http://dmoz.org/Science/Chemistry/ DMOZ] (anglicky) Category:Chemie als:Chemie ja:化学 ko:화학 ms:Kimia simple:Chemistry th:เคมี

Látka

Látka je substance, čili hmota chemicky jednotné podoby vyznačující se charakteristickými fyzikálními a chemickými vlastnostmi (např. radioaktivní látka) Látka je spolu s polem součástí hmoty, z které jsou složena tělesa. Jiný název pro látku je materiál. Látky se z fyzikálního pohledu rozdělují podle skupenství na pevné, kapalné a plynné.
- V Chemii mluvíme nejčastěji o tzv. čisté látce, která je tvořena jedním druhem chemických individuí.
- Jejím poddruhem je elementární látka, což je jiný výraz pro chemický prvek (je tvořen jedním druhem atomů).

Podívejte se také na

- Hmota
- Hmotnost
- Chemicky čistá látka Category: Hmota

Proton

Zatřídění

Proton

Vlastnosti

Hmotnost:	938 MeV/c²
Elektrický náboj:	1.6 × 10⁻¹⁹ C
Spin:	1/2

Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj. 1,6 × 10⁻¹⁹ C a hmotností 938 MeV/c² (1.6726231 × 10⁻²⁷ kg, odpovídající hmotnosti 1800 elektronů). Proton je považován za stabilní částici. Podle některých teorií se ovšem může rozpadat s poločasem rozpadu přes 10³⁵ roků. Ověření této hypotézy je ovšem mimo rozlišovací schopnosti současných experimentálních zařízení, rozpad protonu nebyl dosud pozorován. Jádro nejběžnějšího isotopu vodíku je jediný proton. Ostatní atomární jádra se skládají z protonů a neutronů přitahovaných k sobě silnou interakcí. Protonové číslo určuje chemické vlastnosti atomu jako chemického prvku. Proton jako částici řadíme mezi baryony a skládá se ze dvou kvarků u a jednoho d, které se přitahují silnou interakcí, zprostředkovanou gluony. Antičásticí protonu je antiproton, který má stejně veliký náboj opačného znaménka. Protože elektromagnetická síla je řádově silnější než gravitační síla, musí být náboj protonu stejně veliký jako náboj elektronu, jinak by celková odpudivost kladně či záporně (dle toho, který by byl větší — atomy by nebyly elektricky neutrální) způsobila viditelnou rozpínavost vesmíru a těles přitahovaných k sobě gravitacní silou (planet, hvězd, apod.). V chemii a biochemii je proton označení pro ion vodíku.

Historie

Proton objevil Ernest Rutherford v r. 1918. Pozoroval, že alfa částice vystřelované do plynného dusíku, se v jeho scintilačním detektoru jeví stejně jako jádra vodíku. Rutherford určil, že zdrojem jader vodíku musí být dusík, a proto musí obsahovat jádra vodíku. Myslel si, že jádra vodíku, o nichž věděl, že mají atomové číslo 1, jsou elementární částice. Proto je pojmenoval proton, dle řeckého protos, první.

Technologické užití

Protony mají vlastnost spin, byla objevena při nukleární magnetické resonanční spektroskopii. Při NMR se magnetické pole užívá k detekci stínění okolo protonů v jádře látky, které způsobuje okolní mrak elektronů. Vědci z něj mohou získat informace o uspořádání molekulární struktury látky. Kategorie:Jaderná fyzika ja:陽子 ko:양성자 ms:Proton th:โปรตอน

Neutron

Zatřídění

Neutron

Vlastnosti

Hmotnost:	940 MeV
Elektrický náboj:	0 C
Spin:	1/2

Ve fyzice je neutron subatomární částice bez elektrického náboje a o hmotnosti 940 MeV/c² (jen mírně víc než proton; 1,7
- 10^-27 kg). Má spin 1/2. Jádra všech atomů vyjma nejběžnějšího isotopu vodíku se skládají z protonů a neutronů. Mimo jádro je neutron nestabilní s poločasem rozpadu 15 minut, rozpadá se na proton, elektron a elektronové antineutrino nebo proton, pozitron a elektronové neutrino, přičemž leptony se vyzáří. Stejný rozpad (beta rozpad) se děje i v některých jádrech. Neutron se skládá ze dvou kvarků d a jednoho u. Antičástice neutronu je antineutron. zpět - Částice Kategorie:Fyzika částic Kategorie:Jaderná fyzika ja:中性子 ko:중성자

Proton

Zatřídění

Proton

Vlastnosti

Hmotnost:	938 MeV/c²
Elektrický náboj:	1.6 × 10⁻¹⁹ C
Spin:	1/2

Historie

Technologické užití

Molekula

Molekula je částice složená z atomů nebo iontů. Je to vícejaderná částice, která je buď elektricky neutrální, nebo má kladný nebo záporný náboj. Podle polarity náboje mluvíme o molekulových kationtech a molekulových aniontech. Jednotlivé části molekuly drží pohromadě síly, které nazýváme chemické vazby. Chemickou vazbu můžeme definovat podle rozdílu elektronegativit iontů jako kovalentní, polární nebo iontovou. Molekuly jsou základní stavební kameny, z nichž jsou vybudována hmotná tělesa. Různý způsob uspořádání a vzájemného silového působení základních částic v tělesech pak určuje jejich různé vlastnosti. Kategorie:Hmota Kategorie:Fyzikální chemie als:Molekül ja:分子 ko:분자 simple:Molecule th:โมเลกุล

Plyn

Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou. Vnější projevy plynů:
- plynná tělesa nemají svůj tvar, ale mají tvar podle nádoby,
- plynná tělesa nemají vlastní objem, ale vyplňují vždy celý objem nádoby,
- plynná tělesa nemají volný povrch (hladinu),
- plyny jsou stlačitelné,
- plyny vedou elektrický proud jen za určitých speciálních podmínek,
- teplo se v plynech může šířit prouděním
Výše zmíněná pravidla platí, pokud zanedbáme gravitaci (což pro pokusy v malém bez problémů lze). Plyn může být také držen pohromadě gravitací, a tvořit tak atmosféru planety nabo planetu samou. Pro zjednodušené zkoumání vlastností plynů se používá ideální plyn. zpět - Látka - Skupenství Category:_Hmota ja:気体 ko:기체 ms:Gas simple:Gas th:แก๊ส

Kapalina

Kapalina neboli kapalná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém objemu. Vnější projevy kapalin:
- kapalná tělesa nemají svůj tvar, ale mají tvar podle nádoby,
- kapalná tělesa mají vlastní objem,
- kapalná tělesa mají volný povrch (hladinu),
- kapaliny tvoří kapky (díky slabým přitažlivým silám mezi částicemi),
- kapaliny jsou těžko stlačitelné,
- elektrický proud ve vodivých kapalinách je způsoben ionty,
- teplo se v kapalinách může šířit prouděním
zpět - Látka - Skupenství Category: Hmota ja:液体 ko:액체 ms:Cecair simple:Liquid

Krystal

Pevná látka, v níž atomy vytvářejí tzv. jednotkovou buňku, což je trojrozměrný motiv o velikosti řádu nanometrů, který se periodicky opakuje. Podle stupně uspořádanosti lze rozlišovat:
- monokrystaly, kde periodicita je zachovaná v celém objemu (až na krystalové poruchy)
- dvojčata, srostlé monokrystaly oddělené tzv. dvojčatnou rovinou
- polykrystaly složené z mnoha zrn neboli krystalitů Ideální strukturu krystalu lze popsat z hlediska symetrie jednou z 230 prostorových grup; ty lze klasifikovat podle 14 typů prostorových mřížek v 7 soustavách. Skutečná struktura krystalu vykazuje navíc krystalové poruchy, jako např. příměsi aj.

Krystalové soustavy

Rozlišujeme těchto 7 krystalových soustav:
- triklinická (též trojklonná)
- monoklinická (jednoklonná)
- ortorombická (rombická, kosočtverečná)
- tetragonální (čtverečná)
- hexagonální (šesterečná)
- trigonální (klencová)
- kubická (krychlová) Vnější (makroskopický) tvar monokrystalů je často ovlivněn krystalovou soustavou (uspořádáním atomů na krátkou vzdálenost). Kategorie:Mineralogie ja:結晶

Atomové jádro

.
Pozn.: Elektrony ve skutečnosti neobíhají kolem jádra po orbitálních drahách, ale vyskytují se podle principu neurčitosti v jeho okolí.]] Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotové i prostorové centrum. Atomové jádro představuje 99.9% hmotnosti atomu. Průměr jádra je přibližně 10^-15 m, což je približně 10.000-krát méně než průměr celého atomu. Věci kolem nás jsou složeny z látek, látka z molekul, molekuly z atomů. Samotný atom je složen z atomového obalu a atomového jádra. Jádro se skládá z nukleonů, těmi jsou neutrony a kladně nabité protony. Ty se pak dále skládají z kvarků a gluonů. Nukleony uvnitř jádra jsou navzájem k sobě poutány silami, které v zásadě vznikají mezi jejich podsložkami tedy mezi kvarky a gluony. Tato síla se nazývá silná interakce. Počet protonů v jádře je pro lehké prvky zhruba roven počtu neutronů. S rostoucím protonovým číslem roste počet neutronů rychleji než protonů. Například uran se v přírodě vyskytuje jako prvek, jež má 92 protonů a 146 neutronů. Jádra, která mají podstatně více neutronů nebo protonů, jsou nestabilní a rozpadají se. Při velkém počtu neutronů dochází k

\beta

-rozpadu, jež zachová počet nukleonů (protonů a neutronů), ale zvýši počet protonů v jádře. Příkladem může být reakce:

K\to Ca\ \ \ \ \ \ ^_ K \to\ ^_ Ca + e^

Při příliš velkém počtu protonů dochádzí k

\alpha

-rozpadu, jako např.:

U\to Th\ \ \ \ \ \ ^_ U \to\ ^_ Th + \ ^_He

Podívejte se také na:

- Atomový obal
- Nukleon
- Proton
- Neutron
- Elektron
- Jaderná reakce
- Jaderná energie Kategorie:Kvantová fyzika Kategorie:Jaderná fyzika Kategorie:Fyzika částic ja:原子核 ko:원자핵 th:นิวเคลียสอะตอม

Kategorie:Fyzika částic

Kategorie:Fyzika

Категория:Футбольные клубы Великобритании

Великобритания Категория:Футбол в Великобритании

�mieszne filmy Pozycjonowanie darmowe statystyki wycieczki szkolne Dorota Rabczewska

:: RELATED NEWS ::

Bilar
:For the municipality in the Philippines, see Bilar, Bohol. :For the municipality in the Spanish Basque Country, see Elvillar/Bilar. Bilär (Bülär) – was a medieval city in Volga Bulgaria during the 10th – 13th centuries. It was located on the left bank of the Keçe Çirmeşän river in today Alekseyevski Rayon of Read More...