Delfín

Delfín může označovat různé pojmy:
- Delfín je název pro vodní savce řádu kytovci (Cetacea), podřádu ozubení (Odontoceti). Zpravidla se tak označují vlastní mořští delfíni, náležející do čeledi delfínovití (Delphinidae), a mnohdy také jejich říční příbuzní z čeledi delfínovcovití (Platanistidae).
- Delfín je malé souhvězdí severní oblohy poblíž nebeského rovníku.
- Delfín je jiný název pro plavecký styl motýlek.
- Delfín, francouzsky dauphin, byl historický šlechtický titul (původně přezdívka), později užívaný především jako označení následníka trůnu ve Francii.

Savci

- Podtřída: Ptakořitní (Monotremata)
- Podtřída: Vačnatci (Marsupialia)
- Vačice (Didelphimorphia)
- Vačíci (Paucituberculata)
- Kolokolové (Microbiotheria)
- Kunovci (Dasyuromorphia)
- Bandikuti (Peremelemorphia)
- Vakokrti (Notoryctemorphia)
- Dvojitozubci (Diprotodontia)
- Podtřída: Placentálové (Placentalia)
- Chudozubí (Xenarthra)
- Letuchy (Dermoptera)
- Desmostyli (Desmostylia)
- Tany (Scandentia)
- Primáti (Primates)
- Hlodavci (Rodentia)
- Zajíci (Lagomorpha)
- Hmyzožravci (Insectivora)
- Letouni (Chiroptera)
- Luskouni (Pholidota)
- Šelmy (Carnivora)
- Lichokopytníci (Perissodactyla)
- Sudokopytníci (Artiodactyla)
- Kytovci (Cetacea)
- Afrosoricida (Afrosoricida)
- Bércouni (Macroscelidea)
- Hrabáči (Tubulidentata)
- Damani (Hyracoidea)
- Chobotnatci (Proboscidea)
- Sirény (Sirenia)
- Podtřída: (Theriiformes)
- Multituberkuláti (Multituberculata) Savci (Mammalia) jsou vývojově velmi pokročilá třída obratlovců a v současné době osidlují téměř celý svět. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat. Kromě přítomnosti mléčných žláz, najdete jen málo jasných spojovacích znaků, které by byly jasným vodítkem k zařazení všech příslušníků této třídy do jednoho spolku (tedy pokud nechcete zvíře pitvat) a ani ty mléčné žlázy nejdou vždy snadno najít. K těm nejzákladnějším společným znakům patří následující seznam.
- mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 36 °C až 39 °C
- tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů, které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet
- pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové a mléčné
- naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím placenty
- tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech
- krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné
- na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
- savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, parohy, zbarvení ...)
- z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů, tři sluchové kůstky, spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
- s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnost a složitého chování savců

Řády

Srovnáno podle abecedy.
- damani (Hyracoidea)
- hlodavci (Proboscidae)
- hmyzožravci (Insectivora)
- chobotnatci (Proboscidae)
- chudozubí (Edentaxa)
- kytovci (Cetacea)
- letouni (Chiroptera)
- letuchy (Dermoptera)
- lichokopytníci (Perissodactyla)
- luskouni (Photibota)
- primáti (Primates)
- ptakořitní (Monotremata)
- sirény (Sirenia)
- sudokopytníci (Artiodactyla)
- šelmy (Carnivora)
- tany (Scandentia)
- vačnatci (Marsupialia)
- zajíci (Lagomorpha)

Externí odkazy

- [http://www.savci.upol.cz/_system.htm Systém] Kategorie:Savci ja:哺乳類 ko:포유류 ms:Mamalia simple:Mammal th:สัตว์เลี้ยงลูกด้วยนม zh-min-nan:Chhī-leng tōng-bu̍t

Ozubení

- delfínovcovití (Platanistidae)
- narvalovití (Monodontidae)
- delfínovití (Delphinidae)
- sviňuchovití (Phocoenidae)
- vorvaňovcovití (Ziphiidae)
- vorvaňovití (Physeteridae) Ozubení (Odontoceti) je podřádem kytovců. Tak jak jméno napovídá, tento podřád je charakteristické, že mají zuby, spíš než kostice u kosticovců. Ozubení jsou aktivní lovci, krmí se rybami, chobotnicemi a někdy mořskými savci.

Anatomie

Ozubení mají jednu nozdru na temeni hlavy (zatímco kosticovci mají dvě). Až na vorvaňovité jsou ozubení menší než kosticovci. Zuby se mezi druhy značně liší. Může jich být spousta, jako u některých delfínů, kteří mají v tlamě více než 100 zubů. Další extrémy pozorujeme u narvalovitých s jejich dlouhým klem a u téměř bezzubých vorvaňovcovitých se zvlaštními zuby pouze u samců. Ne všechny druhy používají své zuby ke krmení. Například vorvaňovití používají své zuby k předvádění se a k agresivním útokům.

Chování

Hlas

Hlasové projevy jsou u ozubených velmi důležité. Jsou schopni vydávat různé zvuky určené ke komunikaci, ale také dokáží využít ultrazvuk k echolokaci.

Pohyb

Většina ozubených plave svižně. Menší druhy se občas svezou na vlnách, vyvolaných projíždející lodí. Delfíni jsou známi svými akrobatickými výskoky z vody.

Sociální chování

Většinou žijí ozubení ve skupinách o tuctech kusů. Tyto malé skupinky se příležitostně spojují a vytvářejí větší agregace až o tisíci velrybách. Ozubení jsou schopni složitých vztahů, například týmového lovu. Některé druhy v zajetí prokazují velký potenciál pro učení se, z tohoto důvodu jsou považování za jedny z nejinteligentnějších zvířat.

Taxonomie

- Čeleď: delfínovcovití (Platanistidae)
- Rod: Platanista
- delfínovec ganžský (Platanista gangetica)
- delfínovec induský (Platanista minor)
- Rod: Lipotes
- delfínovec čínský (Lipotes vexillifer)
- Rod: Inia
- delfínovec amazonský (Inia geoffrensis)
- Rod: Pontoporia
- delfínovec laplatský (Pontoporia blainvillei)
- Čeleď: narvalovití (Monodontidae)
- Rod: Delphinapterus
- běluha (Delphinapterus leucas)
- Rod: Monodon
- narval (Monodon monoceros)
- Čeleď: delfínovití (Delphinidae)
- Rod: Steno
- delfín drsnozubý (Steno bradanensis)
- Rod: Sousa
- delfín kamerunský (Sousa teuszii)
- delfín indočínský (Sousa chinensis)
- Rod: Sotalia
- delfín brazilský (Sotalia fluviatilis)
- Rod: Lagenodelphis
- plískavice saravacká (Lagenodelphis hosei)
- Rod: Lagenorhynchus
- plískavice běloboká (Lagenorhynchus acutus)
- plískavice bělonosá (Lagenorhynchus albirostris)
- plískavice falklandská (Lagenorhynchus thicolea)
- plískavice plochočelá (Lagenorhynchus obliquidens)
- plískavice tmavá (Lagenorhynchus obscurus)
- plískavice pestrá (Lagenorhynchus cruciger)
- plískavice jižní (Lagenorhynchus australis)
- Rod: Stenella
- delfín pruhovaný (Stenella coeruleoalba)
- delfín pobřežní (Stenella attenuata)
- delfín Grayův (Stenella clymene)
- delfín dlouholebý (Stenella longirostris)
- delfín kapverdský (Stenella frontalis)
- Rod: Delphinus
- delfín obecný (Delphinus delphis)
- Rod: Tursiops
- delfín skákavý (Tursiops truncatus)
- Rod: Lissodelphis
- delfínec velrybovitý (Lissodelphis borealis)
- delfínec Peronův (Lissodelphis peronii)
- Rod: Cephalorhynchus
- plískavice strakatá (Cephalorhynchus commersonii)
- plískavice kapská (Cephalorhynchus heavisidii)
- plískavice chilská (Cephalorhynchus eutropia)
- plískavice novozélandská (Cephalorhynchus hectori)
- Rod: Orcaella
- orcela tuponosá (Orcaella brevirostris)
- Rod: Grampus
- plískavice šedá (Grampus griseus)
- Rod: Peponocephala
- elektra tmavá (Peponocephala electra)
- Rod: Feresa
- fereza malá (Feresa attenuata)
- Rod: Pseudorca
- kosatka černá (Pseudorca crassidens)
- Rod: Orcinus
- kosatka dravá (Orcinus orca)
- Rod: Globicephala
- kulohlavec černý (Globicephala melas)
- kulohlavec Sieboldův (Globicephala macrorhynchus)
- Čeleď: sviňuchovití (Phocoenidae)
- Rod: Australophocaena
- sviňucha jižní (Australophocaena dioptrica)
- Rod: Phocoena
- sviňucha obecná (Phocoena phocoena)
- sviňucha černá (Phocoena spinipinnis)
- sviňucha kalifornská (Phocoena sinus)
- Rod: Phocoenoides
- sviňucha běloploutvá (Phocoenoides dalli)
- Rod: Neophocaena
- sviňucha hladkohřbetá (Neophocaena phocaenoides)
- Čeleď: vorvaňovcovití (Ziphiidae)
- Rod: Tasmacetus
- vorvaňovec Shepherdův (Tasmacetus shepherdi)
- Rod: Berardius
- vorvaňovec velký (Berardius bairdii)
- vorvaňovec Arnouxův (Berardius arnuxii)
- Rod: Mesoplodon
- vorvaňovec severomořský (Mesoplodon bidens)
- vorvaňovec pacifický (Mesoplodon peruvianus)
- vorvaňovec Gervaisův (Mesoplodon europaeus)
- vorvaňovec tmavý (Mesoplodon mirus)
- vorvaňovec malý (Mesoplodon grayi)
- vorvaňovec Layardův (Mesoplodon layardii)
- vorvaňovec tropický (Mesoplodon densirostris)
- vorvaňovec Stejnegerův (Mesoplodon stejnegeri)
- vorvaňovec japonský (Mesoplodon ginkgodens)
- vorvaňovec kalifornský (Mesoplodon carlhubbsi)
- vorvaňovec australský (Mesoplodon bowdoini)
- vorvaňovec jižní (Mesoplodon hectori)
- Rod: Indopacetus
- vorvaňovec Longmanův (Indopacetus pacificus)
- Rod: Ziphius
- vorvaňovec zobatý (Ziphius cavirostris)
- Rod: Hyperoodon
- vorvaňovec anarnak (Hyperoodon ampullatus)
- vorvaňovec plochočelý (Hyperoodon planifrons)
- Čeleď: vorvaňovití (Physeteridae)
- Rod: Physeter
- vorvaň (Physeter catodon)
- Rod: Kogia
- kogia tuponosá (Kogia breviceps)
- kogie Owenova (Kogia simus) Kategorie:Kytovci ja:ハクジラ亜目

Hector-Schnabelwal

Der Hector-Schnabelwal (Mesoplodon hectori) ist eine Walart aus der Familie der Schnabelwale (Ziphiidae). Seinen Namen hat er von J. Hector, dem Direktor eines neuseeländischen Museums, das das erste Exemplar besaß. Hector-Schnabelwale leben in gemäßigten und kühlen Ozeanen der südlichen Hemisphäre; Strandungen wurden von Neuseeland, Australien, Südafrika, und dem südlichen Südamerika gemeldet. Berichte, dass diese Walart bis Kalifornien wandern könnte, stellten sich als falsch heraus, da die beobachteten Exemplare in jüngerer Zeit dem erst 2002 beschriebenen Perrin-Schnabelwal zugerechnet wurden. Diese Wale erreichen eine Maximallänge von 4,4 Metern, wobei die Weibchen etwas größer als die Männchen werden. Wie alle Zweizahnwale sind sie durch die zwei Zähne des Unterkiefers, die auch bei geschlossenem Maul sichtbar sind, gekennzeichnet. Ihre Oberseite ist dunkelgrau bis bräunlich, die Unterseite heller gefärbt. Sie haben sehr kleine Flipper und eine sichelförmige Finne, die wie bei allen Schnabelwalen weit hinten platziert ist. Über die Lebensweise dieser Wale ist wenig bekannt. Auffallend ist, dass Hector-Schnabelwale im Gegensatz zu den anderen Zweizahnwalen als sehr neugierig beschrieben werden. Sie dürften in Paaren zusammenleben und sich fast ausschließlich von Tintenfischen ernähren. Aufgrund der wenigen Funde lassen sich über die Gesamtpopulation und den Gefährdungsgrad keine Angaben machen. Kategorie:Wale

Bramy gara�owe gry sportowe online casinos heavy metal Opony

:: RELATED NEWS ::